Asi jsem trošku popletl, jak to bylo s levely v Rovině vody, ale do Roviny ohně jsem skutečně napochodoval na levelu 90.
Rovina ohně byla kupodivu schůdná, zhruba o 1/3 lépe než Rovina vody. První polovina Ohnivého hradu pak byla dokonce snadná, ale potom přišlo trochu peklo. V hradu jsou čtyři místa, kde se nedá přesile vyhnout (využít prostředí atd.), přitom na dvou místech je ke všemu teleport, který mě vždy vyplivl mezi skupinku elementálů. Teleportem se dá naštěstí uniknout zpět do bezpečí, takže jsem to bral po částech - elementála jsem načnul, zmizel se vyléčit, pak jsem ho dorazil a zase jsem se šel vyléčit a tak stále dokola, dokud tam na mě nezbylo něco, co už dám najednou.
Byť jsem se snažil, tak mi v Rovině ohně pár potvor zůstalo - salamandři s oblibou skákali do propastí a jen málokdy se dokázali dostat zpět nahoru. Kdybych se za nimi vydal, tak se nejspíš už nedostanu zpět. Proto jsem těch pár potvor nakonec nechal být. Celá rovina včetně srdce mi vystačila na level 105. Zatím jde tedy o největší posun v rámci rovin.
Ze Železných písků jsem se přesunul do Šeptajícíh lesů a do Roviny vzduchu. Vzdušný hrad, hlavní bod zájmu, je kousek od portálu, takže jsem se tam ihned vydal a poměrně snadno jsem si poradil s jeho osazenstvem. Chvilku poté jsem vlastnil i Srdce vzduchu (poslední z potřebných srdcí). Zvažoval jsem, že bych to tím ukončil, ale pak jsem si řekl, že si proběhnu rovinu komplet a vše v ní vymlátím. Po odchodu jsem zjistil, že mohu jen na level 112-113, což mě trošku zklamalo

.
Rovina vzduchu se zdá být nejschůdnější a našel jsem tu dost lootu, který by se dal považovat za přípravku na ostatní roviny. Následovat by měla zřejmě Rovina země, poté Rovina vody a nakonec Rovina ohně (kvůli hradu, který je v rámci elementárních rovin asi nejtužší).
V tuhle chvíli jsem učinil menší odbočku, abych dokončil úkoly v Garrotově rokli - vymlátit sídlo Charlese Quixota a donést květinu dračí zhouby oběma aktérům války. Drakobijci už pro mě nepředstavovali žádný problém ... jak hezky se ta karta otočila

.
Xanthor mi z přinesených srdcí vytvořil krystalový klíč a zároveň mi nadělil porci zkušeností, takže jsem mohl poskočit rovnou na level 115, což jsem také v Zemi stínů ihned provedl. Do dýk jsem nacpal další body a dosáhl jsem úrovně 40 (korekci Mistrovství zbraní na 15 jsem provedl již dříve).
Ze Země stínů jsem se přesunul do Železných písků, abych si otestoval první z dračích jeskyní - Ilsingorovo doupě. Nejtužší tu byl vlastně ten Ilsingor, kterého jsem dorážel na dvakrát (s meziléčením). Našel jsem tu dvojici fajn artefaktů, ale ne pro mě (Dalekonosný luk a Zabiják duše), takže jsem najmul draka Flamdrinka, artefakty mu předal a ihned ho propustil.
Na Havraním pobřeží jsem cvičmo zkusil úvod Escatonova krystalu, ale čekalo mě tu klasické tuhé uvítání. Loadnul jsem a zamířil na Regnu. U místního kováře se mi podařilo získat dýku s upířím očarováním, ale bohužel jen jednu. Zkoušel jsem load/save, ale je to dost o náhodě. Efekt upíří dýky je skvělý, proto by se mi hodila ještě druhá

. Každopádně tohle by můj problém v elementárních rovinách bývalo perfektně vyřešilo, ale holt ta lenost

. Ještě bych se mohl pokusit vylootit Zakřivený tesák.
Krystal nakonec dám, jen budu muset ten úvod vyčistit postupně, pak už by to mělo být v pohodě. Předtím ještě zvažuji dokončit obeliskovou hádanku a taky bych rád získal Štít zatmění, ať mohu oznámit splnění posledního vedlejšího úkolu, který mi zůstal viset v deníku.
Poslední dvě jeskyně dračích odpadlíků asi zatím nedám (Yaardrakovu a Loebovu), ale to nevadí. V Rovině mezi rovinami bych mohl ještě trochu polevelit a pak se uvidí. Tipuji, že na level 120 bych se mohl dostat snadno, možná by to mohlo vyjít i na 130, ale to už bude nejspíš konečný level. Sám jsem na to zvědav, level 200 to ovšem určitě nebude.