Svět Might and Magic

Komunitní fórum stránek Svět Might and Magic

  • Březen 29, 2024, 16:36:58
  • Vítejte, Host
Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.
Pokročilé vyhledávání -

Autor Téma: Divinity: Original Sin  (Přečteno 39577 krát)

Milhaus

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 1891
Re:Divinity: Original Sin
« Odpověď #15 kdy: Červen 23, 2015, 01:02:56 »

Příběh je zatím poněkud nejasný. Nicméně jsem vyřešil ty věci v zimním království a hradu, vybral truhlu v lávě a dostal se do pokladnice krále. To mi dalo další hvězdný kámen, který otevřel další věc v mém útočišti. Skřet tam mi řekl, že ve mě jsou dvě duše a že ta jedna je dvou bývalých válečníků - králů, kteří po boku s bohy bojovali proti prázdnotě. Také se mi otevřela nová možnost vybrat si druhý živel. Vybral jsem si tedy vodu, což mi umožnilo kupovat si kouzla vody od tamního elementa. Ten měl nejprve rozhovor s nějakou černou obludou, která asi nebude dobrá a která říkala něco ve smyslu, že jsme jednou selhali a že zase selžeme a že on, i když je podvodník atd, jako jediný říká pravdu.

Jinak po té, co jsem tedy vyřešil tu vraždu a je jasné, že vražedkyní byla ta Bílá čarodějka, se hra stočila k té prázdnotě, co ničí svět. Zdá se, že ta velekněžka - ta sestra - černá čarodějka, s ní má něco společného, ale že s ní nechce bojovat, ale naopak její příchod urychlit, protože to vnímá jako jediné řešení. Proto dělá ty zlé věci, které dělá. Myslím, že nyní už přestane hra mlžit a půjde víc k jádru věci.

Co se týče mluvení všeho možného, od zvířat až třeba po kouzelné studny, které jsem měl zachránit, řekl bych, že je to takové trochu až drogové fantrasy :). Tedy občas to působí, že autoři asi ujíždí na nějakých drogách :). Ale zas proč ne, no. Nedá se říct, že by to tam nesedělo.
« Poslední změna: Červen 23, 2015, 01:09:29 od Milhaus »
IP zaznamenána

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 7296
Re:Divinity: Original Sin
« Odpověď #16 kdy: Červen 24, 2015, 07:48:50 »

Ale tak proč ne, Belgie je od Holandska kousek :D

Mě u toho zajímá celkem ještě jedna věc a to, nakolik je nutné hrát i předchozí díly? Tedy pokud si je předtím hrál. Co jsem tak na netu našel, ono to s nima zas tak nesouvisí.
IP zaznamenána
This is the end ...

Milhaus

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 1891
Re:Divinity: Original Sin
« Odpověď #17 kdy: Červen 24, 2015, 12:16:43 »

Tak včera jsem napsal další dílek své historie slavného hrdiny tamního světa. Po vyřešení problému ledem trýzněné země, kde jako poslední jsem zachránil studnu přání a pomocí kouzelného svitku jsem jí přesunul k jejímu dvojčeti ke kostelu na první mapě (mimochodem tato studna, ještě v době, kdy byla u ledu, mi splnila jedno přání a měl jsem a výběr buď zastavit tu neustálou vánici v této oblasti, nebo zrušit bombardování kusů lávy v jednom místě. Obě věci měly negativní vliv, více ta vánice, která způsobovala, že jsem byl na každém kroku podchlazený a tedy více zranitelný ledem - jakože tu většina oblud útočila ledem. Nicméně jsem na to přišel v době, kdy jsem měl celou oblast už projitou a tedy mi to bylo k ničemu. Druhá studna mi pak za záchranu bráchy splnila za peníze přání a to ve smyslu, že mi dala náhodně vygenerované magické předměty dle navíc počtu peněz, které jsem dal. Já tedy dal 1500, a vždy mi vygenerovala 3 věci.

Když už tu bylo hotovo, přenesl jsem se na druhou mapu do toho Stříbrného zapadákova a jal se procházet tamní lesy. Hlouček orků, který mi dal před tím nakládačku, jsem už zvládl relativně hravě. Cesta dál vedla do dolu goblinů a neposkvrněných, kam mě ostatně posílala i Bílá čarodějka, abych zjistil, co tam kuje její sestra za zlé pikle. Nicméně to znamenalo projít dlouhou cestu v zemi goblinů.

Hra mě z nějakého důvodu přesvědčovala, že by bylo dobré se do dolu mezi gobliny proplížit a nebojovat s nimi. Nicméně to jsem zavrhl a říkal jsem si, že každý exp se hodí a tak jsem se těmito místy plížil pomocí meče, ohnivých koulí a pavouků. Hra to ale nějak nepojala a pořád žila v přesvědčení, že se mezi gobliny plížím, což vyvrcholilo docela vtipným rozhovorem mezi oběma hlavními hrdiny, kdy jsme došli do tábora, kde spala armáda goblinů, já je všechny vyvraždil, ale když jsme jím procházeli dál, mí hlavní hrdinové utrousili, že když se budeme pohybovat potichu, tak je nevzbudíme. :)

Došel jsem tedy až do dolu. V dole se těží nějaký spešl špatný materiál (zřejmě uran), který každému, kdo jej těží nebo používá, způsobuje rakovinu (tedy ve hře nákazu Rot). Nicméně jak jsem brzy zjistil, důl nepatří goblinům, jak si jeden chlápek ve Stříbrném zapadákově myslel (poslal mě sem zabít vůdce dolu - goblina), ale Neposkvrnění. Ti pomocí kouzel nejprve masakrují obyčejné lidi (vymasakrovali takto jednu vesnici a dle jednoho přeživšího v tom měla prsty i stará bojovnice-stopařka, která mě po celou dobu hry doprovází a která tak nesnáší vše magické, nicméně mi o tom nechtěla nic říct) a když je zmasakrují, tak je pak oživí jako kostlivce, kteří zde pak bezduše kopají ten matroš.

O kousek dál jsem ostatně narazil na první hlouček Neposkvrněných, kteří se schovávali za barikádou. Po chvíli dialogovém přesvědčování jsem z nich vymámil nějaké nové informace a zjistil, že zas tak úplně kontrolu nad dolem nemají, jelikož se tu z ničeho nic objevili hrozně silní Rytíři Smrti, kteří jsou neporazitelní a všechno masakrují (to ostatně vysvětlovalo ty mrtvoly neposkvrněných všude kolem). Také v jejich táboře byla připravená rozbuška, která vedla neznámo kam a po krátkém průzkumu jsem zjistil, že vede do cely s gobliny (ve které byl i ten, kterého jsem měl zabít). Nicméně byl tam i nějaký skřet, takže rozbušku jsem nepoužil, jelikož by to zabilo i jej. Místo toho jsem si šel s gobliny pokecat, byli docela naštvaní, že jsou v base. Neposkvrnění je tu měli proto, aby z nich udělali další dělníky do dolu. Kousek dál byla páka, tak jsem celu otevřel, goblini se na mě hned vrhli, ale todle již nebyl příliš těžký boj.

V cele jsem pak pokecal s tím skřetem, zjistil jsem, že Velekněžka v dole vyrábí armádu neporazitelných Rytířů smrti, pomocí právě té horniny, co se zde těží a také pomocí Krvavých kamenů, kterými je oživuje. Navíc to, že se tito rytíři momentálně zbláznili a že masakrují vše živé, je vina toho skřeta, který jeden kámen upustil, rozbil a všichni oživení rytíři si začli dělat co chtěli. Ale zas ho k tomu prej donutili nedočkaví Neposkvrnění, kteří chtěli zkusit oživit rytíře, i když tu nebyla Velekněžka. Nakonec jsem jej poslal do svého útočiště k tomu druhému skřetovi. NEvím, jestli k něčemu bude, ale co s ním, no. Po tomto jsem ještě použil rozbušku a vyhodil celu do vzduchu, čímž se splnil jeden úkol.

Pak už cesta vedla dál do dolu. Jak jsem zjistil, nefungují v dole teleporty ani teleportační pyramidy. Respektive v dole je jeden teleport, který se dal použít přímým kontaktem, ale nedalo se teleportovat odkudkoliv kamkoliv. Hned po chvíli v dole jsem potkal prvního Rytíře Smrti. A..., a byl opravdu nesmrtelný a prostě se nedal zabít. (zatímco mě zabil na dvě rány). Bylo tedy jasné, že zde se plížit pomocí meče, ohně a pavouků nepůjde. Vzal jsem tedy Geralta, který byl v plížení nejlepší a navíc měl i perk, díky kterému se plížil rychle, zbytek party jsem nechal u cely a jal se zkoumat důl.

Prošel jsem potají důl, našel nějaká místa s mrtvolama Neposkvrněných, i nějaké zbraně z té temné škodlivé suroviny, ažjsem se dostal ke druhému teleportu v dole. Pomocí prvního teleportu u vstupu jsem tak za Geraltem přesunul i zbytek party a jal se dál pokračovat zkoumat důl pomocí Geralta.

Narazil jsem na další hlouček zabarikádovaných Neposkvrněných, opět jsem je ukecal, prodal jim nepotřebné věci a zjistil, že za tu armádu rytířů můžou oni, protože je chtěli oživit i bez přítomnosti velekněžky. Také mi řekli, že ke vstupu do výrobny rytířů se bez hesla nedostanu a že to znají jen oni a kostlivci, ale že oni ani kostlivci mi jej neřeknou.

šel jsem dál, na jednom místě byla velmi úzká chodba, kde chodil jeden Rytíř a pomocí plížení se mu dalo vyhnout jen těžko. Byla zde ale přes tábor Neposkvrněných i jiná cesta plná pastí, kde byla na konci palisáda, která se dala rozbít. Tím jsem se dostal k oné bráně, která se opravdu nedala otevřít. Na stole vedle ní sice byli nějaké roznětky a odpalovače, ale hrdina vždy prohlásil, že jsou rozbité.  Přesunul jsem sem tedy i zbytek party, kde má bojovnice umí kování s tím, že to třeba ona dokáže opravit, ale nedokázala. Nastal problém. Jak přes bránu. Bylo jasné, že jsem asi musel něco přehlédnout.

Začal jsem tedy bloudit Geraltem znovu po dole a plížit se mezi těmi Rytíři, už jsem to chtěl vzdát a odejít s tím, že asi musím nejprve udělat něco jiného a pak se vrátit, ale nakonec jsem si všiml jednoho místa - dalšího táboru Neposkvrněných, kde jsem ještě nebyl a kde měli nějaký nekromacerský totem. Náhle bylo jasné, co je cíl, ale nebylo jasné, jak se k němu dostat. Cesta tam byla zavalená (proto jsem si toho při první prohlídce nevšiml). Ale jak mi došlo, zával se dá normálně zničit zbraněmi či kouzli. Brzy si tak Geralt mohl s nimi promluvit, opět jsem je ukecal, oni se mi pochlubili, jakým způsobem vyrábí kostlivce. Bylo jasné, že musím zničit totem, (aby ztratili nad kostlivci kontrolu), ale také bylo jasné, že se jim to nebude líbit a že Geralt sám by proti nim neměl šanci.

Zbytek party se tedy musel dostat pomocí plížení a teleportu k němu. Jak jsem zjistil, hned u vstupního teleportu byl též zával, který se dal rozbít a který vedl právě k tomuto hloučku. (veškeré mé plížení před tím se ukázalo jako zbytečné). Zničil jsem totem i tudle bandu, kostlivci byli volní a už u vstupu do dolu v hloučku slavili a pařili (tancovali). Po rozhovoru mi dali heslo od brány a pak se rozpadli. Opět teleport dolu do dolu, nenápadná cesta k bráně, použil jsem heslo, brána se otevřela, super. Posbíral jsem zde i další materiál z té zdejší horniny. Nějaké tyče které po mě chtěl zase jiný maník ze Stříbrného zapadákova), zbraně a tak.

Byl jsem přímo v továrně Rytířů smrti, nicméně moc šanci na prhlídku jsem nedostal, jelikož se zde po chvíli objevila Velekněžka, která mi odhalila další část svého temného plánu. Považuje prázdnotu, která přichází, za šanci na jednotu, kde díky ní budou všichni jedna a ta samá duše a bytost. Proto vyrábí armádu nesmrtelných vojáků atd atd. Trošku divné, ale to nebylo to nejhorší. Horší bylo, že hned po rozhovoru oživila své rytíře a sama zmizla. Navíc jak jsem zjistil, celý důl se zalil lávou, která i všechny hloučky neposkvrněných zabila. Načtl jsem hru a nejprve šel ty dva tábory vykuchat. Každá zkušenost se hodí. Pak jsem se zase tedy vrátil, opět projel dialog, opět se objevili Rytíři a opět byla otázka, co s nimi.

Bylo jasné, že bojovat nemá smysl, dokud nezjistím, jak je zabít. Jiná možnost tedy byla dát se na taktický, dobře naplánovaný a strategicky propracovaný ústup. Utíkat se dalo víceméně jen jedním směrem, po cestě jsem pobral nějaké věci a vybral bedny. Já měl hodně akčních bodů pro pohyb, zatímco Rytíři se šinuli jak šneci, takže času bylo dost. Na jednom místě byl vidět nějaký zelený protál, nicméně byl zavalen krabicemi a harampádím, nic, co by dobře mířená ohnivá kouzle neřešila. Vlezl jsem tedy do portálu a dostal na výběr, kam chci jít. Knihovna nebo hrobka.

Jak se ukázalo, on ten důl nebyl zas tak úplně důl, ale spíše nějaký starý zničený chrám. Tydle teleporty pak vedly do jeho různých čtvrtí. Nicméně byl ponořen do lávy a moc z těch čtvrtí nezůstalo. Rozhodnutí jestli do hrobky nebo knihovny pak bylo jedno, protože z obojího se dalo pomocí dalších portálů přesunout do druhého. Navíc z každé této místnosti vedl portál ještě do další, jiné místnosti.

šel jsem tedy do knihovny, trochu to tu vybral, portálem jsem se přesunul do laboratoře velekněze, po chvíli jsem došel do bubliny ze silového pole, kde byl trochu klid na odpočinek. Ukázalo se, že je to laboratoř Velekněžky, našel jsem tu staré dopisy od různých lidí adresované jí. (například i dopis od mága, do kterého byla zabouchnutá Bílá čarodějka a kterého radní zabil a kvůli kterému pak ona zabila radního, kde se zjistilo, že Mág zřejmě píchal obě sestry, aniž by o tom věděly, prostě chytrej kluk). Hlavně jsem tu ale našel deník Velekněžky a kouzlo, pomocí kterého by mělo jít udělat rytíře smrtelné. (nicméně potřeboval jsem k  tomu ještě krev Velekněžky).

Vrátil jsem se zpět do knihovny a přes ní do krypty, zde pokecal s nějakým duchem, který by zřejmě asi hodně dlouho mimo a neměl ponětí, co se děje. Přes teleport jsem se dostal do vstupní haly, po cestě vybral nějakou truhlu, ale musel jsem rychle, protože zem a celá jeskyně se začala bortit a já tu párkrát při pokusu o její vybrání uhořel. Nakonec se mi to povedlo a pak jsem už zdrhal jedinou možnou cestou k poslednímu portálu, který vedl ven.

Šel jsem do Stříbrného zapadákova předat hlavu goblina tomu jednomu zdejšímu chlapovi. Nicméně ten mě seřval, že je důl zavalen a že je mu tedy hlava goblina k ničemu. (asi jsem sem měl jít ještě před tím). Druhému chlapovi jsem předal ty tyče z té horniny a ten mě za odměnu naučil používat zbraně z této látky (tj naučil mě novou dovednost, do které je možné dávat VB - zdá se, že v závislosti na hodně bodů v ní, pak hrdina onemocní/neonemocní tím Rotem a že někde bude ještě i látka, která tu nemoc léčí. Nevím ale, co je to za nemoc a i když zbraně vypadají docela silně, zatím jsem je nepoužil a nechal je v té spešl odstíněné bedně, kterou jsem na to již dřív dostal). Taky mi dal důkaz o tom, že ten chlápek co chtěl hlavu goblina, posílá horníky vědomě na smrt do dolu, protože ví, že umřou na Rot, ale chamtivost byla silnější. Tento důkaz po mě chtěla jedna zdejší obchodnice, které jsem jej předal a ta si to pak s ním šla rovnou vyřídit. On jí nabídl peníze, aby zapomněla a ona se mě ptala, jestli je má vzít, nebo ne. Já řekl, že ne a ona šla všem horníkům říct, co je ten chlápek zač. Horníci jej chtěli umlátit, chlápek zase pro změnu mě žádal o záchranu a já tedy v dialogu vybral, aby jej nezabíjeli. On pak z města zmizel, horníci nebyli spokojení a řekli, že zas bude v nějaké jiné vesnici vraždit. Předpokládám, že to bude mít nějakou dohru, jako i jiná podobná rozhodnutí.

Šel jsem do útočiště říct té Bílé, co a jak v dole, ona mi řekla, že mám infiltrovat Neposkvrněné. Tento úkol jsem již dostal dřív a již jej  i z části řešil, ale pak se na to vybodl, protože mě stráže varovali, že jsem moc slabý. Nyní už to byla jediná možnost, kam by se dalo ještě jít. Tedy má budoucnost, co mě čeká dál, je jasná.

IP zaznamenána

Milhaus

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 1891
Re:Divinity: Original Sin
« Odpověď #18 kdy: Červen 24, 2015, 12:18:03 »

Ale tak proč ne, Belgie je od Holandska kousek :D

Mě u toho zajímá celkem ještě jedna věc a to, nakolik je nutné hrát i předchozí díly? Tedy pokud si je předtím hrál. Co jsem tak na netu našel, ono to s nima zas tak nesouvisí.

Já nějak ty předchozí hry od studia hrál, poslední byla tuším s nějakýma drakama. Nicméně si to moc nepamatuji a nemyslím si, že tato hra na ně jakkoliv navazuje. Tedy si myslím, že ty předchozí díly není nutné vůbec hrát. Navíc ta s těmi draky byla i úplně jiný styl hry.
IP zaznamenána

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 7296
Re:Divinity: Original Sin
« Odpověď #19 kdy: Červen 24, 2015, 19:30:10 »

Tak to je dobře, měl jsem právě obavy, abych to pak nemusel vzít při jednom. GOG už mi to několikrát nabízel, ale předtím mě to jako hra moc nezaujalo, teprve Original Sin se mi zalíbil.
IP zaznamenána
This is the end ...

Milhaus

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 1891
Re:Divinity: Original Sin
« Odpověď #20 kdy: Červen 24, 2015, 21:52:27 »

Tak on v těch hrách je trošku zmatek, ty úplně předchozí byly jakštakš, nicméně ta s těmi draky byla taková slabší. Pamatuji si jen, jak moc mě naštval konec té hry. Nicméně oni to pak ještě nějak dodělávali, takže ta hra se potom ještě asi nějak změnila a to jsem již nehrál. Nevím, moc přehled v tom nemám. Nicméně to byla hra spíše z pohledu třetí osoby. Tady je to v isometrickém pohledu. Tamtá hra  byla trochu celkově divná a naprosto zásadně záleželo na rozdílu levelů hrdiny a nepřátel. Tedy pamatuji si, že když jsem to hrál, bojoval jsem v jednom místě s bossem a asi 30 obludami a nedělali mi vůbec nic. I kdyby do mě kousali třeba celý den. Bylo to dáno tím, že jsem před tím vykuchal létající města v podobě draka, kde jsem získal velký level, protože jsem nepochopil moc děj a to, kam mám jít a tak jsem lezl někam, kam jsem vůbec chodit nemusel.

Jediné, co to má dle mé paměti společného, je obluda "skřeta". Což je spíše imp (myslím v té češtině s draky se to i jmenovalo imp). Tam byli nepřátelští, taky jsou přátelští.
IP zaznamenána

Milhaus

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 1891
Re:Divinity: Original Sin
« Odpověď #21 kdy: Červen 25, 2015, 09:16:58 »

Včera jsem toho příliš nezvládl a moc nikam se nedostal. Začal jsem zkoumat další část druhé mapy, kde jsem ještě nebyl. Od vypravěčky tajemství v útočišti jsem si koupil všechny mapy na všechny poklady a tedy možná se pokusím hledat i je. Také jsem zjistil, že se od ní dají koupit unikátní knihy, které přidávají 1 bod do vědomostí nebo vlastností.

Cesta vedla poměrně přímo do krypty Neposkvrněných, kde se měla odehrávat další část mé zkoušky k přijetí. Nicméně rozhodl jsem se tam ještě nejít a nejprve se v této části porozhlédnout. Jak jsem zjistil, neprozkoumaná část této mapy je je ještě dost velká.

Nejprve zde byl úsek s pavouky, kde byla písečná bouře, která zpomalovala mé hrdiny. Geralt se naučil perk, že na něj okolní počasí nemá vliv, takže toho jediného to moc neovlivňovalo. Ostatní byl trvale pomalejší a to i v bojích, což se projevilo opravdu dost. Pavouci byli docela nepříjemní soupeři. Je jich víc druhů, navíc tu mají i vejce, ze kterých se po čase vylíhnou další (nebo je lze zničit ještě v nevylíhlém stavu). Pak tu byl chlapík, který byl nějaký zmatený a říkal, že je přepadla královna pavouků.  Pavouci zřejmě vrcholili bojem s královnou pavouků. Kus dál na sever bylo vidět i nějaké zničené město či chrám, ale ani tam jsem zatím nešel.

Kousek dál na východ a jih už nebyla písečná poušť, ale lesík.

Zde jsem našel poklop, který vedl do nějaké jeskyně. Nic moc tu nebylo, až na jejím konci byl skřet, který cosi mumlal, a ještě kousek dál zahrada, kde byla přerostlá masožravá kytka. Po boji jsem získal klíč od pracovny. V pracovně na zemi leželi živí kostlivci, které se dalo zabít, ale kteří sami o sobě o boj zájem nejevili. (i když je ghra prezentovala jako nepřátelské). Každý měl spešl jméno. Pro jistotu jsem je tedy zabil, aby neoživli zrovna v nejméně výhodný moment a prozkoumal pracovnu. Byli tu různé knihy o nějakém trhlém chlapíkovi-mágovi a jeho životních stratech, jak bojoval s bohy a počasím a tak. V menší místnosti byl krvavý kámen a nějaká úkolová kniha. Po té, co jsem vzal krvavý kámen, se objevil v první místnosti duch toho potrhlého chlapíka. A ten si navíc postupně oživoval ty kostlivce, které jsem před tím zabil do podoby ducha. Tedy jsem musel všechny zabít 2x. Boj to ale nebyl příliš těžký.

Byla zde gobliní vesnice, kde goblini pařili kolem totemu, ale zde jsem zatím nebyl. Všiml jsem si ale, že dole nedaleko královny pavouků pod vesnicí stojí nějaký zraněný chlapík a naříká. Seběhl jsem tedy ještě k němu, ukázalo se, že je to nějaký mág Neposkvrněných, kterého dolů shodil jeho otrok skřet (zřejmě ten, co byl v té jeskyni a mumlal nesmysly). Vyléčil jsem jej pomocí krvavého kamene a on byl asi 2s vděčný, protože hned poté, co zjistil, že mám vliv na hvězdné kameny (krvavé kameny jsou hvězdné kameny obdařené ještě krví), mě napadl. Títmo se mi též otevřela nějaká nová místnost v útočišti, ale zatím nevím jaká, nebyl jsem tam.

Dále zde byl kousek od gobliní vesnice chlápek, který šel prodat dobytek na porážku do Stříbrného zapadákova. Pomoci nechtěl, nicméně jeho zvířata žila v domnění, že jedou do zaslíbených pastvin a když jsem jim řekl, že jdou na porážku, byla z toho docela překvapená a chtěla zachránit. Chlapíka jsem tedy ukecal, zvířata se vydala hledat ty zaslíbené pastviny :). Krom králíka, ten se na to vyprdl.

Kousek od nich byl jelen, který ztratil hlas a nemohl mluvit. Ukazoval, že někdo na východě mu jej ukradl. Kousek od něj pak byl Troll, který vybíral mýtné na mostě (jak velí trollí tradice) a který zaučoval svého malého synka tomuto umění. Nějaká karavana orků a otroků zaplatit odmítla a tak tu byla zmasakrovaná. Vzhledem k tomu, že tu bylo dítě a děti nezabíjím a ni nebiju, jsem se rozhodl zaplatit. Dítě bylo zklamané, že nebudou dělat bum-bum. Kousek od nich pak byli 2 orkové a jeden otrok, kteří přežili. Otroka jsem tedy zachránil, ale nic víc se tu dělat nedalo.

Po mostě dál za trolla jsem nešel. Přišlo mi, že jsem se již docela vzdálil od původního cíle a tak jsem se vrátil zpět k jeskyni se zkouškou Neposkvrněných. Zde mě nejprve nakazili tou nemocí Rot a hra mě informovala, že bych měl pohnout zadkem a ty zkoušky vyřešit co nejrychleji, jinak zdechnu a hned v zápětí jsem se zasekl v místnosti s nášlapnýma spínačama. Přijít na to, co se zde má dělat, mi trvalo asi dvě hodiny a stejně jsem to nevyřešil celé a jeden spínač mi prostě chybí. Postupně jsem našel předměty i vypínače, kam by toto předměty měly být položeny (těžký sud, vázu a vědro vody), tím jsem vypnul 3 silová pole, která brání v cestě dál, ale co se má dát na ten 4tý, který vypíná to 4té pole, to vůbec netuším. Posbíral jsem a vyzkoušel jsem zde úplně všechny vázy, co tu byly (jakože jich je tu požehnaně) a nic. Žádný jiný předmět či věc jsem nenašel. Možná to půjde zatížit i něčím obyčejným a hra kontroluje váhu, nikoliv předměty (protože jeden spínač šel zmačknout i obyčejnou vázou), ale těžko říct, kolik kilo by se na to mělo položit a jak moc to zatížit. Žádné info či nápovědu jsem tu nenašel.
« Poslední změna: Červen 25, 2015, 10:52:55 od Milhaus »
IP zaznamenána

Milhaus

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 1891
Re:Divinity: Original Sin
« Odpověď #22 kdy: Červen 26, 2015, 11:30:04 »

Včera jsem konečně dokončil zkoušky pro Neposkvrněné.

Spoiler: ukázat
Klíčem v místnosti se spínacími plošinkami byla kniha o Neposkvrněných II. (1kg), vědro vody se značkou neposkvrněných (2kg), váza se značkou neposkvrněných (5kg) a sud se značkou neposkvrněných (7,5 kg). Nebo jakákoliv věc, mající stejnou váhu.


Pak tam byla ještě jedna místnůstka s vypínači a správnou kombinací jejich sepnutí, to nebyl problém udělat systémem pokus-omyl. Dále cesta vedla již za opatem, který chtěl nejprve provést rituál s hvězdným kamenem a udělat z něj kámen krvavý, nicméně když zjistil, že se naším vlivem stal jaksi z hvězdného kamene kámen bezcenný, moc to neunesl a napadl nás. Z jeho mrtvoly jsme získali klíč od sklepa v kostele ve vesnici a také amulet osvícených.

Splněním zkoušek se mi taky uvolnila druhá místnost v mém útočišti, takže byl nejvyšší čas se tam přesunout. Při prvním přesunutí se otevřel portál, ze kterého se vyhrnula armáda skřetů, kteří měli různé méně či více zábavné dialogy a kteří mě začali pronásledovat na každém kroku v útočišti. Za portálem pak byla místnost s démonem, který mi nabízel různé úpravy mých hrdinů (jejich vlastností, dovedností atd). Při druhé návštěvě útočiště jsem se dozvěděl víc o mých bývalých já, zjistil jsem, že Bohové vyrobili truhlu, kam zavřeli prázdnotu a moji dva hrdinové byli vybráni jako strážci této truhle, byla jim dána nesmrtelnost. Ale zřejmě jsme selhali, když se prázdnota zase dostala ven. Také jsme dostali na výběr po třetí z teleportů k elementům, vybrali jsme tentokráte zemi a za ním byl element země prodávající kouzla země a čarodějnictví.

Ve sklepě byl teleport, vedoucí do další části druhé mapy, kam zřejmě není jinak přístup. Zde byla vesnice Posvátný kámen, kterou považovali Neposkvrnění za svojí hlavní základnu. Úkol v deníku nám řekl, že máme tuto oblast důkladně prozkoumat a že se tak možná dozvíme mnoho věcí o této sektě. Jinak ale žádný konkrétní cíl zadán nebyl.

Nejprve jsem prošel vězení, nic zajímavého. Pak jsem si zde koupil od obchodníku zbraně z té škodlivé rudy a vybral jim obchod. (zdá se, že ty zbraně budou vyloženě nutné potřebné). Dále tu byla budova s hlavní vedoucí Neposkvrněných v této vesnici, se kterou jsem nejprve promluvil a vymámil z ní co nejvíce informací a pak jí zabil.

Vrátil jsem se ještě do vězení, pomocí kouzla Pírko jsem teleportoval z vězení ven orka, který se tak přidal na mojí stranu v boji a vykuchali jsme tu všechny stráže. Pustili jsme všechny vězně, nikdo ale nic důležitého nám neřekl.

V jedné jeskyni za vodopádem jsme našli kamoše naší lučišnice, která se k nám přidala a která měla menší vedlejší úkol právě s ním a s jeho najítím. Nicméně během rozhovoru se přidala na jeho stranu a společně nás napadli. (load, nechci o ní zatím přijít a nevím, jestli lze docílit toho, aby zůstala a přitom splnit tento úkol).

Ve vesnici zdá se jinak nic zajímavého nebylo. V okolí jsem si ale ještě všiml dvou jeskyní. Nejprve jsem šel do jeskyně na jihu, která byla plná teleportů a byl zde takový hlavolam z nich. Ten jsme vyřešili, po cestě jsme našli "ovcodlaka", což byl jeden z menších úkolů, nicméně to byl jen jeho duch a my zřejmě potřebujeme jeho tělo (pravděpodobně se dá z jeho vlny vyrobit nějaké brnění). Na konci hlavolamu byla knihovna, kde nás oslovil nějaký duch s tím, že si můžeme vybrat jednu ze tří knih dovedností.

Na kopci kousek od této jeskyně byl pak nějaký magický luk "Hledač srdce" a pod ním byla mrtvola chlapa, který jej hledal. Z jeho deníku bylo patrné, že nevěděl, jak se k němu dostat a tak skočil dolů s tím, že jej po cestě chytí a přitom se zřejmě krapánek zabil. Nicméně jak získat tento luk jsem nezjistil.

Teleportoval jsem se ještě zpět do gobliní vesnice. Bylo jasné, že toto místo klidně mohu projít, jelikož zřejmě nesouvisí s hlavním dějem. Tamní totem po nás chtěl pár odpovědí, jak bychom se rozhodli v různých situacích, ve kterých jsme skutečně během hry byli a skutečně jsme se v nich nějak rozhodli. Odpověděli jsme tedy popravdě tak, aby naše odpovědi odpovídaly našim činům a on nás ve vesnici nechal a nechtěl nás zabít. Já jej za odměnu sejmul ohnivou koulí a následně zlikvidoval i všechny zdejší gobliny. Díky tomu jsem našel krvavý kámen. Nicméně někde dřív jsem našel už dva, tedy mám v batohu tři. Přemýšlím, jestli je použít (a aktivovat si tak tím další portál v útočišti), nebo si je šetřit a použít je na léčení v pravou chvíli (tyto kameny umí léčit i nemoc Rot). Nicméně mnoho portálů na otevření v útočišti už nezbývá, myslím že chybí 2. Jeden neznámo kam a pak ještě portál vzduchu.

Pořád nebylo jasné, co je cílem průzkumu ve vesnici Posvátný kámen a jeho oblasti. Zbývá tam jen jedna nějaká jeskyně, kde jsem ještě nebyl. Tedy se půjdu podívat ještě i tam a pokud nic nenajdu, tak nevím.
IP zaznamenána

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 7296
Re:Divinity: Original Sin
« Odpověď #23 kdy: Červen 26, 2015, 14:56:23 »

Při zmínce o tom luku jsem si hned vzpomněl na Heartseeker z Baldur's Gate II, ale to bude asi jen náhoda.
IP zaznamenána
This is the end ...

Milhaus

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 1891
Re:Divinity: Original Sin
« Odpověď #24 kdy: Červen 29, 2015, 09:22:09 »

Poslední jeskyně v oblasti, nebo spíše starší chrám, bylo to pravé, kam bylo třeba jít. Byla to hlavní základna sekty, kde kupodivu mnoho nepřátel nebylo. Dovnitř jsem se dostal bez boje, díky amuletu osvíceného. Po chvíli procházky jsem se dostal k oltáři, kde zrovna nějaký maník obětoval zajatce a jejich krev dával zřejmě do hvězdných kamenů. Ve snaze jich zachránit co nejvíc jsem tam vlítl jak tajfun, po pár vymlouvačských kecech zmizel a místo něj se tam objevili dva démoni a par sektářů. I nadále zde ale zůstali zajatci, které bylo třeba zachránit. Pomocí kouzel teleport a pád pírka jsem je přesunul dál od démonů (jeden z nich se pomocí nich léčil), a pak jsem na pár ran v jednom kole vždy každého z nich zabil. Cesta byla volná. Kousek dál jsem našel vypínač, který posunul oltář a na druhé straně ducha knihovnice, která žila ještě v době dávno minulé, ale která mi mnoho zajímavého neřekla.

V nižším patře byl hlavolam, který bylo nutno vyřešit. Čtyři tlačítka, zavřené dveře uprostřed, nápověda v knize, klasika, která spolehlivě ničí nervy každému, kdo nezná řešení :). Nakonec jsem na to přišel, po příchodu ke dveřím se znovu objevil ten maník, který si přivolal na pomoc další 4 ohnivé démony (kouzla ohně je léčila) a začala bitka. Po jejich smrti jsem v malé místnůstce našel krom jiných věcí Leandřinu krev (krev velekněžky), kterou jsem potřeboval na vyrobení kouzla, které udělá rytíře smrti smrtelné.

Začal jsem trochu experimentovat se zdejší tvorbou věcí. Zajímavý a poměrně složitý systém. Na výrobu jsem obětoval kouzelníka, kterého jsem nabral již dřív v prvním městě a kterého jsem učil jen  Identifikaci věcí, kování a výrobu. Všechny suroviny, co jsem během hry našel, jsem přesouval do svého útočiště do truhel (hra v tomto ohledu hráči klacky pod nohy neklade a je možné odkudkoliv posílat věci do těchto dvou osobních truhel hrdinů). Nicméně jakmile jsem vzal rudu z škodlivého materiálu, můj kouzelník onemocněl Rotem. Zjistil jsem, že nemá tu dovednost, která mu umožňuje s tím pracovat bezpečně. Naštěstí jsem někde našel knihu, ze které se to dalo též naučit. Musel jsem jej ale vyléčit pomocí krvavého kamene (tím se mi otevřel nový portál v útočišti, k tomu později). Výroba v této hře je poměrně složitá, je to o kombinaci různých věcí, předmětů nebo zařízení ve světě.

V útočišti se mi otevřela za novým portálem kovárna, kde byla vysoká pec. Jak jsem zjistil, chybějících neotevřených portálů jsem tam měl přece jen víc. Todle byl prostě další. Skřet mi při jeho otevření zase řekl něco dalšího o mých bývalých já. U pece jsem rovnou tedy využil tvorbu a roztavil všechnu rudu na pruty. Pomocí prutů se dá pak vylepšovat zbraně (získají extra poškození). Pomocí červených kamenů lze dodávat různým brněním odolnosti proti živlům a stejně tak to lze udělat pomocí esencí živlů (tam vždy jen k jednomu živlu). Zvedl jsem si tak odolnosti u všech postav na 80%, víc to zřejmě nejde. Esence Temnoty dodává danému vybavení ještě bonus +1 k plížení. Pomocí kladiva a šrotu lze vyrobit brnění, které se dá pak ještě vylepšit přes pláty. Vyrobil jsem si tak zbroj pro svojí bojovnici. Přes magickou nit a kousky kůži lehkou zbroj a pomocí nože a kůže se dají vyrobit kousky kůže. Pomocí magického inkoustu a prázdných svitků se dá vytvořit svitek s kouzlem (žel náhodným), pomocí svitků a prázdné knihy dovednosti se dá vyrobit kniha dovedností atd atd. Variant a možností je tam hodně, nechtělo se mi to moc řešit.

Každopádně jsem si vyrobil knihu dovednosti, která učí postavy schopnosti zbavit Rytíře smrti nesmrtelnosti. Ta navíc nezmizla po přečtení, takže se jí naučili všichni mí hrdinové a já tak byl připraven na boj s nimi.

Použil jsem ještě dva krvavé kameny a otevřel ještě portál vzduchu (poslední portál živlu s učitelem vzdušných kouzel) a pak ještě tržnici. Zbvá mi poslední portál v útočišti, který jsem ještě neotevřel.

Pak jsem ještě chvíli pokračoval v průzkumu a přemýšlel jak získat ten luk Hledač srdce. Nakonec jsem jej prostě sestřelil i se skálou a získal jej. Vrátil jsem se do gobliní vesnice a našel tu tajný vchod dolů, který jsem dřív minul. Zjistil jsem, že je tu nějaký gobliní šaman, který skrz mluvítko mluvil jako ten totem. Ten mě napadl, tak jsem jej musel zabít.

Šel jsem do části na jihu, kde jsem to ještě neměl prozkoumané (byla zde láva a nějaký rozbitý chrám). Před vstupem se mi zde zjevil ten skřet z útočiště a oznámil mi, že je útočiště pod útokem démonů a že útočí skrz otevřený portál, který je někde tady v té oblasti. Že je třeba zničit velký krvavý kámen, který je někde ve středu a který ten portál napájí energií. Že k němu vedou zřejmě 3 cesty, přes Neposkvrněné, přes démony nebo přes lávu. Démoni by pak měli být zranitelní jen pomocí rudy z toho magického materiálu. Nicméně to mi nějak nefungovalo, nebo jsem to nějak nepochopil, protože ač vybaven těmito zbraněmi, jsem jim nedělal nic. Cesta přes neposkvrněné byla schůdná, nejprve jsem je přes dialog ukecal, takže jsem s nimi ani nemusel bojovat, nakonec jsem si ale říkal, že je to škoda zkušeností a všechny je sejmul. Nicméně přes jejich místní teleport jsem se dostal do místa, kde bych se boji s nesmrtelnými démony stejně nevyhl, což byl dost problém. Nakonec jsem to vyřešil pomocí kouzla neviditelnost, prostě kolem nich prošel, zničil ten šutr, tím všichni démoni chcípli a bylo to vyřešeno.

Druhou mapu v okolí Stříbrného zapadákova jsem tak měl zřejmě asi komplet prozkoumanou. Někde by tu sice asi měl být ještě král trollů, ale nějak jsem nepochopil, jak jej najít. Další cesta vedla do Temného lesa, kde mě Icara (bílá čarodějka) poslala hledat mága. (já měl za to, že je ten mág mrtvý a že jej sejmuli v té hospodě na začátku, ale asi ne, no).

Na nové mapě jsem šel směrem na západ a pak jih a dostal se tak do zdejší vesnice, která byla okupována orky a pak ještě nějakými horskými bojovníky. Nicméně i když plnily obě frakce úkoly pro velekněžku a i když jam mi vůdce lidí řekl, byli úplně stejně brutální a barbarští bojovníci, měli mezi sebou nějaké napnuté vztahy a vypadalo to, že se každou chvíli porvou. To by mi náramně vyhovovalo, zbavil bych se obou frakcí. Bylo ale potřeba nejprve zjistit, kdo ukradl krvavé kameny lidem a najít důkaz proti orkům.

Celkově zde bylo více úkolů a možností, co dělat. Například jeden ork ztratil klíč od zbrojnice a bálse, že se to domákne jejich velitelka. Další ork se zamiloval do jednoho bojovníka lidí a oba svojí lásku tajili před svými vůdci. Další ork prodával nelegálně zbraně a bál se, že se to domákne jejich šéfka. Bylo jasné, že todle všechno jsou možnosti, jak orky oslabit, pokud bych je napráskal jejich velitelce, ale já to neudělal. Klíč od zbrojnice jsem našel v truhle v krčmě (měl jej schovaný zdejší asi jediný přeživší původních obyvatel, který tu dělal barmana). Pomocí klíče a plížení jsem se do oné zbrojnice dostal a vybrakoval jí. Pak jsem klíč vrátil orkovi. Dva zamilované milence jsem nepráskl, obchodníka také ne. Jednomu orkovi šamanovi, co prodával svitky a kouzla, jsem prodal zbraň z toho škodlivého materiálu a ten tak onemocněl rotem - tato nemoc způsobuje, že postava pomalu ale jistě přichází o životy) :).

Vůdce lidí mi tedy řekl, že chce najít zloděje těch krvavých kamenů. Taky mi řekl, že u nich ve sklepě nějaký ork-mučitel vyslýchá chycené lidi, ale že není moc šikovný, protože vždycky umřou dřív, než mu něco řeknou. A že je tedy jaksi můžu vyslechnout, jestli chci. Celý problém vězel v tom, že zde měl onen mág, kterého mám najít dům, který byl ale zapečetěný nějakým kouzlem a nikdo se nemohl dostat dovnitř (a já dovnitř musel kvůli nějakému amuletu). Jediný, kdo by mohl znát cestu dovnitř, jsou bývalí služební mága, nicméně ti někam utekli a někde se schovávají ve městě ale nikdo neví kde. Ti vyslýchaní v mučírně by pak mohli vědět, kde jsou.

Šel jsem tedy do mučírny ve sklepě, všechny zdejší orky i lidské bojovníky jsem sejmul, promluvil si s vězni a ti mi řekli, že tu někde bude tajný tunel, kudy by mohli utéct. Po chvíli hledání jsem jej našel, kousek dál v tunelu jsem narazil na nějaké agresivní houby a obludy, které jsem musel sejmout a vyčistit tak cestu dál ven. Pak už nic nebránilo tomu, aby vezni mohli utéct, jeden z nich mi řekl, že se služební mága skrývají ve sklepě pod velkým šutrem a že klíč od něj je v úlu včel, za mágovým domem.

Šel jsem se tedy podívat do mágova domu, dovnitř se jít nedalo, ale z v úlu opravdu byl klíč. Ve vesnici jsem našel zmiňovaný kámen a zničil jej a nic mi tedy nebránilo jít do podzemního bunkru. Zdejší služební mága mi řekli co a jak a poslali mě do domu mága. Navíc mě požádali, abych vypnul zdejší ochrany a pasti a oni mohli skrz jeho dům uniknout. Byl zde portál, který vedl přímo do domu mága a tedy jsem vyrazil.

Objevil jsem se na velké nášlapné desce, všude okolo létaly ohnivé koule. Jak jsem zjistil, pokud z desky slezu a uvolním ji, vyteče do prostoru olej, který hned následně vybuchne díky těm ohnivým koulím. Naštěstí stačilo tu plošinku zatížit židlí a pak už jsem se relativně bezpečně tu mohl pohybovat. Vybral jsem toto patro i tajné podzemí a pak šel do patra horního. Zde byli všude miny, které jsem tedy jaksi odpálil pomocí mága, celá místnost začala hořet, ale nebylo to nic, co by nezvládlo kouzlo deště. V jednom pokoji byla truhla a 4 svícny. Truhla mi položila otázku na jméno největší dámy, ale všechny nabízení možnosti nefungovaly. Svícny stačilo všechny zapnout, otevřel se portál do další místnosti, kde byla páka, odstraňující magické bariery (především tedy tu, co vedla do třetí místnosti, kde byl teleport a další páka. Páka v třetí místnosti vypla ochrany domu (tedy ty ohnivé koule v přízemí a já tak služebnictvu mohl říct, že mohou bezpečně projít. Vybral jsem i celý dům, našel v jednom místě amulet, který jsem potřeboval, skočil jsem ještě za služebnictvem jím říct, že mohou jít a oni mi na oplátku dali heslo k truhle, co mi nabízela všechny možnosti špatně. Šel jsem tedy ještě i tam a pomocí správného jména jí vybral.

Vrátil jsem se do vesnice. Měl jsem možnost zdejším orkům uvařit pálenku a pořádně je opít, což by se před bojem s nimi mohlo hodit. Každé oslabení by mohlo být dobré. Sehnal jsem potřebné suroviny, postupoval dle návodu v knize, nicméně jsem musel čekat asi 10 let, než z toho bude opravdu dobré pití. To byl docela problém, naštěstí pomohl skřet v útočišti, který uměl nějak podvádět čas. Ten mi jí "zestárl" a tedy již nic nebránilo tomu, abych dal sud s pálenkou barmanovi a ten jí mohl dát orkům a ožrat je tak (včetně její šéfky) :).

Chybělo už jen najít toho zloděje těch krvavých kamenů a rozpoutat bitvu. Dle stop (postava s vysokou všímavostí je dokázala najít), se mělo jít východně dolů, pod dům mága. Zde jsem nejprve potkal hlouček orků, které jsem nejprve ukecal po dobrém a pak je zabil. Byl zde nějaký chrám, který byl ale blokovaný. Musel jsem najít 3 páky a otevřít dveře.

Po vstupu se na jednom místě objevil nějaký kostlivec, který oživil 4 obří sochy a pak zmizel. Sochy šly hned po mě. Vyčaroval jsem jako vždy pavouky a jal se bojovat, ale jak jsem zjistil, tento boj bude asi krapek problém. Sochy dávaly průměrně zranění 3000 životů (když se opravdu trefily i 7000) a tedy cokoliv, co trefily, zabili jednou ranou. Navíc ony samy zřejmě měly tak 7000 životů, tedy to bylo dlouhé mlácení a jako bonus jakýkoliv elementární útok (tj jakékoliv kouzlo) je nezraňovalo, ale léčilo. Moc jsem tento boj nepochopil, je možné, že se daly zničit nějak snadno, nicméně na nic jsem nepřišel a tak jsem bojoval klasicky. Bylo jasné, že se budu muset nejvíce spolehnout na lučišnici a bojovnici s obouruční zbraní, která může útočit objedno pole. Pavouci a další vyvolané obludy musely udělat živou barieru, která sochy zdrží a nedovolí jim útočit na mé hrdiny. Nakonec jsem to zvládl, i když mi nejprve umřela bojovnice, kterou jsem ale oživil pomocí kouzla a pak můj Geralt, kterého jsem již oživit nestihl.

Další cesta vedla do místnosti, kam pokud člověk vlezl, okamžitě chcípl na úplně čistě náhodný zásah bleskem. Naštěstí pomocí všímavosti si má lučišnice všimla stop. A když tam šel někdo jiný, muselo se tam projít dát. Prošel jsem tedy pomocí ní celou místnost dle stop a když jsem byl konečně na konci, přesunul za ní pomocí teleportačních pyramidek i ty ostatní. Zde jsem našel tělo zavražděného lidského hlídače kamenů, v jehož břišě byl roh jednoho z orků. Důkaz o vině orků jsem tedy měl. Kousek dál stála dva lidští strážci, kteří pracovali pro démony a kteří hledali uprchlé skřety (přesně ty, co se mi nastěhovali do útočiště a furt mě pronásledují). Měl jsem možnost jim ty skřety naprášit, nebo je krýt. Nakonec jsem se rozhodl skřety krýt a poslal jsem je špatným směrem. V bedně za nimi pak byl hvězdný kámen, který mi tak otevřel tentokráte už nejspíše opravdu poslední portál v útočišti.

Ale do útočiště jsem nešel, naopak jsem vyrazil do vesnice, naprášit vše, co jsem zjistil, zdejšímu lidskému vůdci. Ten, jakmile se to dozvěděl a měl důkaz proti orkům zavelel a nastala mela. Asi 10-15 lidských bojovníků proti asi 15 opilým orkům. Ork obchodník nakažený Rotem byl už se životy na nule :) i tak to ale byla těžká bitva a nevím nevím, jestli by lidé vyhráli, kdybych se do boje nezapojil. Ke konci už to bylo třeba 1 ork na 15 lidí a já se ani málem nedostal k tahu. Když bylo po všem, pomocí kouzla pírko jsem si odteleportoval z lidského hloučku lidských bojovníků jejich velitele a promlubil si s ním pomocí Geralta (tím splnil jeden úkol), ale dialog jsem neukončil a jejich vůdce si tak zablokoval. Triss mezi tím hodila na zbytek skupiny Déšť meteoritů, což se jim sice moc nelíbilo a nadávali, ale boj nespustili. Následně na ně ještě prdla kyselinové střely, což v kombinaci s tím, že hořeli většinu zabilo, zbývající začli bojovat, ale to již nebyl problém je dorazit. Vrátil jsem se ke Geraltovi a rozhovoru s vůdcem, který mi poděkoval za pomoc v boji a za statečnost a řekl mi, že vyráží pryč z vesnice drancovat nějaké jiné vesnice a tím dialog ukončil. Hned po něm jsem jej zabil taky. :). Každá zkušenost se hodí. :).

Nyní bych se tedy mě jít do útočiště podívat na portál, který se mi otevřel a pak asi pokračovat v průzkumu temného lesa a dostat se tak do lesa přízračného, kde by snad měl být onen mág.
IP zaznamenána

Milhaus

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 1891
Re:Divinity: Original Sin
« Odpověď #25 kdy: Červen 29, 2015, 09:24:20 »

Při zmínce o tom luku jsem si hned vzpomněl na Heartseeker z Baldur's Gate II, ale to bude asi jen náhoda.

Ta je jasné, že se autoři inspirovali v mnoha různých hrách. Včetně i třeba Might and magic. A všechny prvky, které se jim líbily, nějak skouleli do jedné hry. Tedy je dost pravděpodobné, že baldury hráli. Ale nakolik je to náhoda či nikoliv, to těžko říct.
IP zaznamenána

Milhaus

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 1891
Re:Divinity: Original Sin
« Odpověď #26 kdy: Červenec 07, 2015, 13:12:06 »

Poslední portál do zakázané zóny v útočišti se mi neotevřel. Nevím proč a nevím jak jej otevřít, ale je to jediný, který zůstal uzavřený nezávisle na tom, kolik hvězdných kamenů jsem našel.

Vyrazil jsem tedy do přízračného lesa. Jak jsem záhy zjistil, vstup je chráněn nějakým duchařským-magickým kouřem, proti kterému chránil amulet, který jsem našel v chalupě u mága. Nicméně chránil jen jednu postavu, takže ty zbývající pochcípaly. Load, znovu a lépe.

Přízračný les je relativně malé místo, nicméně jsou tu již relativně silné obludy. Pohybují se s levelem okolo 18, takže slabší postava by zde asi měla problém. Já touto dobou byl na levelu 20 a po projití venkovní části jsem se dostal na level 22, takže jsem tolik problémů neměl.

Kousek od vstupu jsem na jednom místě našel nějakou naštvanou partičku dobrodruhů-kostlivců, které jsem všechny pozabíjel. Kousek dál se zjevil Berengar (potrhlý mág), který mi dal na výběr ze tří sudů. Promluvil jsem i s kamenným elementálem, který byl učněm ducha lesa, který úzkostlivě žádal o záchranu ducha lesa, kterého zajal nějaký démon v jeho chatrči. Na severu byl chrám, kolem kterého byla docela solidní armáda skřetů, neposkvrněných, goblinů, i rytířů smrti (konečně jsem na ně mohl vyzkoušet to kouzlo, které je udělá zranitelnými a jak jsem zjistil, toto kouzlo ruší nezranitelnost úplně všeho, ne jen rytířů. Tedy lze pomocí něj například zlikvidovat i strážící sochy, které jsou také nezranitelné a které spouští pasti na některých místech).

Jal jsem se tedy pomalu ale jistě likvidovat tuto armádu, během to si ještě odskočil po cestě na severozápad, kde byla Cassandra, královna lichů, sestra toho bosse z první mapy, která s ním měla krvavé (sourozeneské) pouto a proto s ní udělal kdysi licha. Ta se mu chystala pomstít a proto vyrobila kouzlo, které obnovuje toto pouto, pokud se poláme. Nabídla mi jej, že mi jej dá, pokud sejmu kočku-kouzelníka (toho, co mě do toho všeho namotal úplně na začátku hry) a který v podobě kočky byl nedaleko zdejší vesnice. O kousek dál byl ještě teleport a u něj kanec, který přišel o hlas. Našel jsem tedy krom mého zloděje již 3 oběť zloděje hlasů (stavil jsem se v útočišti pro zloděje a promluvil s kancem, tím se mi podúkol zloděje posunu o kousek dál). Po pár metrech jsme i narazili na toho zloděje, dali mu nakládačku a, a nic. Úkol se nesplnil, nic se nevyřešilo.

Pokračoval jsem dál v průzkumu severozápadu, našel nějaké místo s tajným chrámem, mrtvoly uvězněné ve stromech mě na něj upozorňovali. Po chvíli bádání jsem přišel na to, že teleport přesunu jen mrtvolu a tak jsem musel jednoho ze svých hrdinů i s teleportační pyramidou zabít a přesunut jej pomocí vypínače dovnitř. Pak jsem se k němu přesunul i se zbytkem a oživil jej. Todle místo bylo hodně o mrtvolách a tak vůbec, prostě nekrofilové by byli v ráji. Mě to zas tolik nenadchlo, ale pokračoval jsem v průzkumu. Na jednom místě mě přepadli nemrtví, a kousek dál byl zvednutý most, který bylo třeba dostat nějak dolů. Po chvíli jsem i na to kápl a tak jsem se zase dostal o kousek dál. Ve finále jsem našel skrýš s hrobem Cassandry, ze kterého jsem vykopal její mrtvolu, kterou jsem pár dobře mířenými světlicemi spálil, jak mi radil Arhu (mág-kočka). Dále po cestě byl ještě nějaký kostlivec-alchymista, se kterým se dalo obchodovat a teleport.

Vrátil jsem se za Cassandrou, ta z toho byla nějaká překvapená a nevěděla, co s ní je. Dal jsem jí tedy nakládačku, aby se uklidnila a z její mrtvoly sebral kouzlo obnovy spojení duší.

Pokračoval jsem dále v čištění okolí chrámu, tentokrát jsem jej obešel více ze severu, pak mě to ale přestalo bavit a říkal jsem si, že bude rozumnější vrátit se na cestu, na kterou mě poslal učeň ducha lesa. šel jsem tedy na jih, probojoval se skrz močály, na jednom místě mě oslovil znovu Berengar a otevřel mi nový teleport do jeho bludiště. Nakonec jsem došel do chatrče ducha lesa, vyřídil pár oblud a nakonec i samotného démona. Tím se mi splnil podúkol pro čaroděje, který byl jeden z mých společníků a který na něj měl pifku. Duch lesa byl osvobozen, dal mi runu, kterou se dá otevřít chrám a radu, že se dá dostat do první zahrady, aniž bych musel podstupovat zkoušky nanebevzetí, pomocí zkratky.

Pomocí teleportu jsem se přesunul do toho bludiště toho Berengrara, zde byla šachovnice a tři vypínače. Každý vypínač měnil zvířátko na začátku na nějaké zvíře (jeden na kočku, druhý na psa a třetí na krysu). Na šachovnici pak byli tři různé dobroty, ryba, kost a sýr. Šlo o to dostat zvířátko na určitá místa, aby se otevřely dveře k třem pokladům. Docela zajímavý úkol, jak jsem se později dozvěděl, tyto úkoly dělali a vymysleli lidé, kteří přispívali na kickstarteru větší částky. Ale nebylo to moc složité.

Nyní už bylo jasné, že jediná možná cesta je do chrámu a že jej tedy budu muset dočistit a vše okolo něj pozabíjet a pak se vydat dovnitř. Okolo ještě zbýval ohnivý démon, několik spešl pojmenovaných bossů gobliních šamanů, rytíři smrti. Tydle boje mi už ale nedělali velký problém. Přímo u vstupu pak byl Lord smrti (takový větší rytíř smrti).

Vlezl jsem dovnitř, prozkoumal menší jeskyň, našel nějaké poklady a..., a zničené zrdacdlo, které mělo vést do zahrady. Leandra (zlá velekněžka) mě jako vždy předběhla a tuto cestu zničila. Měl jsem tedy jít do chrámu, podrobit se zkoušce na nebe-vzetí a prostě jít tou složitější cestou, kterou nikdy nikdo zřejmě nezvládl.

Jak se ukázalo, největší problém byl s tím, vůbec zjistit, kudy se do toho chrámu leze. Prolítl jsem celou mapu přízračného lesta atm a zpět několikrát, ale žádný vstup do chámu jsem nenašel. Nakonec jsem zjistil, že je to přímov  té malé jeskyni, jen je třeba zmačknout malé tlačítko, které odstraní barieru kamenů. Hurá, šel jsem dál, byly zde zavřené mluvící dveře, které by mě zřejmě nepustily dál, pokud bych neměl nalezeny všechny krvavé kameny a aktivovány všechny portály krom toho jednoho. Kdybych je neměl, asi by mě ty dveře odpálkovaly je najít. Já je tedy již měl a tak mě bez problémů pustily dál.

Nastalo peklo. V chrámu se nebojovalo (vůbec). Nicméně byly zde hádanky a hlavolamy, jejiž řešení bylo více, než komplikované. Na jednom místě v knihovně byl na zemi kruh ze svíček, které se daly zapalovat a zřejmě to sloužilo jako zámek na cestě dál. Nějakým omylem se mi povedlo to nějak aktivovat, do deníku se mi zapsal záznam, ale nic se nedělo. Zřejmě bylo třeba jinou kombinaci. V knihovně jsem ještě posbíral knihy, které by mi zřejmě měli poradit, ale já jsem asi dost dutej a moc chytrej jsem z toho nebyl.

V přední části, kterou jsem před tím jen prošel, byl systém mnoha dveří, které byly uzavřeny. I z nich zde byla taková poměrně rozsáhlá hádanka, kde bylo třeba různě otvírat dveře pomocí zemních spínačů, byli zde i skrytá tlačítka na zdi, která otevírala další dveře a také tu byli dvoje dveře označené živlem, které se daly otevřít jen pomocí klíčů (které byli také vidět, ale nebylo jasné, jak se k nim dostat). No prostě peklíčko a očistec. Nakonec jsem na to ale došel, vždy v určité části pak byly dvě sochy, kde každá představovala nějakou možnost a bylo třeba jednu z nich (tu správnou) zničit. Když jsem našel nedaleko pokladnice první, tak jsem to odhadl a trefil správně. Po projít přes pasti za zemskou bránou jsem trefil správně i druhé dvojsoší a té špatné soše jsem to dost natřel. Pak byla cesta za dveře označené jako vzdušní, kde bylo potřeba projít složitým labyrintem teleportů v různých místnostech, až k dvojsoší třetímu, kde jsem to netrefil a zničil sochu špatnou. Následoval vyhazov z dungenonu a restart a vše znovu od začátku.

Po opětovném procházení, odemykání, teleportování, rozbíjení soch, jsem konečně zničil tři správné sochy a na podstavcích uprostřed místnosti, se objevily tři knihy. Zřejmě právě v těchto knihách měla být rada, jak otevřít ten zámek se svíček, kterou jsem ovšem absolutně nepochopil. Po hodinách marného zkoumání, zkoušení atd, jsem zjistil, že zámek se svíčkami je třeba aktivovat 3x, skrz 3 různé kombinace ve správném pořadí. Každá kniha popisovala jeden způsob aktivace. 1 aktivaci jsem udělal omylem a tak mi zbývaly 2. To byl zásadní posun, už zbývalo jen přijít na to, které svýčky zmačknout. Druhá kombinace šla v klidu, třetí byla horší, ale nakonec jsem na to přišel. Posunul se regál a za ním pokračovala cesta dál.

Po chvilce cesty jsem našel mága, kterého jsem celou dobu hledal. Ten se přesunul do Útočiště, kde s Icarou (Bílou čarodějkou) a skřetem zase kuli pikle, koho já zničím příště. Měli to dobře naplánovaný. Stačilo projít jedním portálem do První zahrady, všechno tam zabít a ukončit hru. Pohoda. Nicméně udělat jsem to musel já, né oni.

Ale alespoň to chvíli vypadalo, že budou ochotni jít se mnou a pomoci mi, to je ale přešlo hned u prvních dveří v První zahradě, ze kterých vylezla Leandra a já na ní použil kouzlo spojení duší. Icara, Leandra i mág to v ten moment zabalili a šli si to zase rozdat ve trojce a mě tam nechali stát samotného v otevřených dveří a záchrana světa je již nezajímala.

Šel jsem tedy dál, po chvíli jsem narazil na toho temného démona (co mě občas oslovoval během hry v útočišti) a který podvedl bohyni a otevřeli truhlu bohů, ze které pustili prázdnotu. Moc pokec s nim nebyl a začala bitka. K nám se přidala ta bohyně. On si na pomoc vyvolal nějaké otravné démony prázdnoty. Víceméně ale neměli moc šancí a po jednom kouzlu pádu meteorů a pár kousnutí od pavouků bylo po něm.

Říkal jsem si, že je to nějaké divné a že je to nějaké snadné na posledního bosse, zvlášť, když se již dlouhou dobu v těch posledních dungeonech nikde nebojovalo. Nicméně po pár korcích se teprve objevil závěrečný boss, Drak prázdnoty, který si přivolával na pomoc nějaké démony. Tento boj byl už o trošku těžší, ale ne o moc. Přivolané obludy nemělo smysl zabíjet, protože si je hned přivolal zpátky a tedy mělo smysl zaměřit se jen čistě na něj a zabít jej co nejrychleji. Ale moc těžké to nebylo, některé boje během hry mi přišli o poznání těžší.

Ač tak či onak, drak prázdnoty byl poražen, prázdnota opět uvězněna v truhle bohů, svět zachráněn a dva strážci poslání jako hrdinové na svět, kde spáchali ještě mnoho dalšího dobra.
IP zaznamenána

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 7296
Re:Divinity: Original Sin
« Odpověď #27 kdy: Červenec 11, 2015, 01:44:25 »

Tak gratuluju k dohrátí.
IP zaznamenána
This is the end ...

Milhaus

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 1891
Re:Divinity: Original Sin
« Odpověď #28 kdy: Červenec 28, 2015, 13:17:32 »

IP zaznamenána

Lord Owl

  • Host
Re:Divinity: Original Sin
« Odpověď #29 kdy: Září 29, 2015, 20:29:35 »

Díky za vyčerpávající poznatky z hraní Divinity: Original Sin.

Jenom k těm starším hrám: na začátku ságy bylo Divine Divinity (RPG v izometrii a grafice ala Diablo, ale systémem boje jako Baldur´s Gate - myslím že Elemir by zaplesal). Pak přes pár verzí a mnoho let odmlky se to dostalo k Divinity:Ego Draconis, následně vylepšené Divinity: The Dragon Knight Saga (mimochodem úžasné, svojské a poměrně oldschoolově obtížné hraní). Pak bylo něco jako Dragon commander, ale to byl mišung s nějakou tahovkou či co, takže to jsem nehrál.
IP zaznamenána