Ták, jsem včera poprvé delší dobu hrála BG 1 (nějakou vylepšenou edici) a přišla jsem vám sdělit názor. Nejsem si jistá, jestli se to kvalifikuje jako krátkej souhrn :-p.
Nejprve první dojmy z celkovýho zpracování hry.
Co mě opravdu vyděsilo je absurdní (a nezměnitelný) rozlišení, díky kterýmu jsou písmenka opravdu malinký a musim na ně hodně mžourat. Při tom množství textu je to docela špatný. Jsem zvyklá si písmo zvětšovat, když na počítači čtu, tady to jaksi nejde. Vede mě to k ignorování textu a následnýmu čtení deníku, kterej je čitelnej.
Videa jsou kompletně zasekaný, což mě při jejich kvalitě zaráží, a nejdou odkliknout. To hloupý video, který je u smrti, už jsem viděla mockrát.
Zvuky. Nějak je postrádám. Slyšim ptáčky, slyšim les, ale neslyšim zvuk boje. Netušim proč.
Taky bych ráda řekla něco ošklivýho o stabilitě hry.
No, neodradilo mě to. Jsem odolná.
Tak a teď k mýmu hernímu postupu.
Oběhala jsem nějaký úkoly v prvotnim městě (dá-li se tomu říkat město) a následně jsem byla poslaná za svym adoptivnim otcem. Všichni mě oslovujou "dítě", což mě zaráží, protože člověk může hrát za trpaslíka s plnovousem po kolena, nebo za elfa, který podle pravidel dospívaj ve věku, kdy lidi umíraj stářim :-D.
Imoen jsem samozřejmě poslala do prčic (a oslovila jsem jí dítě, jak jinak. Moje postava to viditelně už považuje za standartní oslovení, je chudák zblblej) a vydala jsem se s otcem do lesíka, kde ho zabili.
Fascinuje mě, že se NPCčkům představujeme jako skupina dobrodruhů. Zaprvé si nemyslim, že člověk, kterýmu na cestě zabijou otce a musí utíkat před vrahama je dobrodruh :-D a zadruhé nejsme skupina. Stále ještě jsme sólo, a nějak jsem nenašla postavu, která by mě zaujala natolik, že bych jí vzala. A že mi cpou společnost na každym rohu. Je velkej výběr společníků, to zase jo.
Ze začátku jsem byla trochu zmatená, nevěděla jsem, co počít, a tak mě napadlo, že se podívám do návodu, jestli tam jsou nějaký tipy. Otevřu škorpionsčítr a ... ne, fakt, zkuste si ten návod přečíst, jestli z toho budete moudrý, tak já tedy ne. Takže zpět do hry.
Byla jsem poslaná do nějaký přátelský putiky, ale to bych nebyla já, kdybych to nevzala trochu oklikou. Dostala jsem se až dolů, kam až to mapa dovolila, cestou jsem zabila všechno, co jsem dokázala. Na nějakym čtvrtym levelu jsem čistila doly od koboldů a na jejich konci jsem zabila maníka, ze kterýho dropnul prsten za pět tisíc. Vážně, pět tisíc? To v tu dobu asi ztrojnásobilo můj majetek. Po návratu do městečka mi za odměnu zvedli reputaci a poslali na mě vraha. Už druhej kouzlící vrah, kterej mě tam napadl. Naštěstí kouzlící vrazi se ve městě řešej snadno. Počkáte, až začnou kouzlit, projdete dveřma... Ono to znehybnení má velmi dlouhej cast. Je zajímavý, že kdybych zkoušela jejich taktiku "znehybnit a bodat" já, tak to neprojde, buď resistnou, nebomě trefěj a zrušej mi kouzlo.
To je vůbec takovej problém, s tim trefovánim. Mám sílu 18/93 (ostatní staty 18/18/10/18/9), mám dva body v ovládání zbraní a tři body v obouručnim stylu. Přesto útočim jak slepá. Kouzelníci mě zabíjej jako divý, šup, misilky a už vidim animačku s rukou. Že uhejbaj bojovníci, obratný zvířata, fajn, to chápu. Ale mág? Kolik může mít armor? Určitě nemá rozostření, nebo podobný kouzla. Ví někdo, podle čeho se počítaj resisty? Já tedy ne.
A na závěr některý potvory, který považuju za zajímavý.
Napadl mě vampiric wolf :-D. Můj bože, a s celou smečkou. Tak jsem musela dát load, protože nebyl zranitelnej mejma zbraněma, a dával mě na nějaký dvě rány :-D.
Taky jsem potkala ogra. Ten byl rychle hotovej, je můj favorizovanej nepřítel. Navzdory faktu, že moje postava nikdy žádnýho neviděla.
Pak tu byl přízračnej pavouk, kterej do mě skočil, když jsem šla zabít skupinku banditů. Měla jsem nemagický zbraně, takže jsem s pavoukem na zádech vybila bandity, chystala se lootnout vůdce a utéct z lokace... a vůdce měl u sebe +1 kladivo :-D. Štěstí pro mě, smůla pro pavouka.
Teď mám pět stalkerovskejch levelů, dvě +1 kladiva, boty resistu na elektřinu a prsten +1 AC. Už se docela schopně plížim, asi to budu trochu využívat. Každopádně to stále ještě dost selhává.
Autor
Téma: Dohrál jsem, hraji a chci dohrát (Přečteno 243176 krát)