Ve 4. epizodě jsem byl o něco rychlejší, ale pořád je to přes 3 hodiny, takže byť se to na první pohled nezdá, tak ty epizody jsou celkem vyrovnané. Trochu jsem čekal, že puzzly, hádanky a pasti budou směrem k finále gradovat, ale každá epizoda je udělaná tak, že ten mix mechanik je v průměru stále stejně náročný ... více hrátek s klíči - méně puzzlů, více puzzlů - meně hrátek s klíči atd.
Castle of Grief, jak se 4. epizoda jmenuje, je opět vesměs interiér a odsýpá velmi podobně jako Heresiarch's Seminary z předchozí epizody a to dokonce po celou dobu. Jenomže ...
Ano, něco to brzdit musí a tím něco je vyšší úroveň puzzlů. Jsou tu dva vyslovené špeky a moc tomu nepomohlo ani to, že tajný level je dostupný poměrně záhy po začátku epizody, takže jsem si mylně propojil závislost map. Navíc změny, které tu vznikají vlivem akcí na jiných mapách, mohou být jen málo zřetelné.
První problém nastal se 4. mapou, kdy jsem se z počátku nebyl schopný dostat dál. Tušil jsem, že přesun má něco společného s právě opraveným mechanismem a dokonce jsem si tipl, že výtah v podobě úzké římsy mě vyveze zřejmě k nějakému přepínači, ale to bych se musel ve výtahu postavit mnohem inteligentněji ... kouknu doprava, kouknu doleva a nic ... ten spínač byl přímo za mými zády, ale ve výklenku, takže nejde z určitých úhlů moc vidět. Kdyby byl výtah širší, tak bych si asi býval od té zdi odstoupil, ale takhle jsem to prostě minul.
Druhý špek se nachází ke konci epizody, kdy je potřeba najít Axe key. Akce, která k tomu vede, vyvolá jen nepatrnou změnu na 4. mapě, takže to je snadno přehlédnutelné - za brněním v takovém výklenku se sesune úzký sloup (v podstatě na šířku toho brnění). Brnění je navíc potřeba zničit zbraní, aby se za něj dalo projít, ale to už je jen detail. V tomhle případě jsem bohužel nestihl přečíst info text, který k odkrytí toho sloupu na jiné mapě vede a jelikož už mě to pendlování moc nebavilo, tak jsem na polohu Axe key koukl do návodu (stačila jen znalost lokace, protože pak už víte, že se máte více soustředit právě jen tady a ne nikde jinde - v 3. epizodě jsem třeba ještě chodil pečlivě zeď od zdi a zkoušel skryté chodby apod., ale je pravdou, že FPS není zrovna žánr, kde bych tohle chtěl podstupovat od začátku do konce).
Záludné by pro někoho mohlo být i puzzle se dvěma nalezenými knihami, protože nejprve si je musíte spojit s knihovnou a pak knihovna sama obsahuje haldu regálů a tak jsem prostě chodil regál po regálu a zkoušel jsem knihu někam zasunout. Podařilo se mi tak udat jen jednu knihu, teprve při druhém pokusu jsem zjistil, že hledaný regál je lehce jiný než ostatní a hlavně obsahuje řadu knih s čitelnými písmenky - spolu s těmi nalezenými knihami tvoří jméno Korax.
V místnosti na Axe key se nachází finále 4. epizody, které začíná vlnou nepřátel - nejprve impové, po nich přijdou ještěři a ty doplní ještě mágové. Za chvilku jsem měl život dole a byl jsem tak odkázán jen na své rezervy flaštiček a artefakty. Zacouval jsem do jedné boční místnosti, odkud jsem vše umlátil, a když jsem pak vykoukl za roh, tak jsem zahlédl jako bosse opět Heresiarcha (alespoň vypadá úplně stejně, jako ten na konci 3. epizody). Tentokrát jsem se vykašlal na férový souboj a plýtvání artefaktem nezranitelnosti a Heresiarcha jsem ustřílel kladivem ze schodiště. Trvalo to jen chvilku a skoro mě ani neškrábl.
4. epizoda byla nakonec ještě o fous lepší než 3. epizoda. Je pravdou, že ta nadmíra pendlování není zrovna nic záživného, obzvláště když minete info text se zprávou, co se kde událo. Pak si toho pendlování samozřejmě užijete ještě více. Problém Hexena, tedy alespoň pro mě, je hlavně to, že k němu přistupuji primárně jako k FPS, takže moje pozornost se soustředí na úplně něco jiného. Kdybych k Hexenu přistupoval jako ke klasickému dungeonu, tedy metodicky s poznámkami apod., tak je to asi taky jiné. Když tak nad tím vůbec přemýšlím, pokud bych Hexena rozehrál naplno před těma 20 lety, tak bych byl asi spíše zklamaný a myslím, že bych ho možná ani nedohrál. Nakonec je tedy dobře, že jsem se k němu dostal až nyní
Autor
Téma: Dohrál jsem, hraji a chci dohrát (Přečteno 242312 krát)