Nečekal jsem, že se mi tento rok herně zamotá, ale jednak nemám tolik času na hraní a pak nejsem příliš rozhodnut, co skutečně a v jakém pořadí provést. Rozehrávka D:OS 2 ukázala, že tohle bude narozdíl od Pillars of Eternity asi lepší varianta náhledu na současnou herní tvorbu v rámci odkazů na Infinity hry a popravdě, ta hra má své kouzlo.
Netuším, jaký je tu rozdíl mezi těmi edicemi, protože jedničku jsem rozehrál jako Milhaus v původní edici, kdežto to, co hraju u dvojky, je něco jako EE edice, takže to může mít blíže k EE verzi jedničky, kterou vůbec neznám. Co tím chci říci? Mě Definitive Edition D:OS2 nakonec chytla o něco více, jak ta rozehraná verze jedničky, takže asi budu pokračovat s ní. Jako je blbé začínat v podstatě od dvojky, ale na druhou stranu, já neměl moc v úmyslu se D:OS dále věnovat, takže pokud alespoň jednu, tak zkusím dojet právě tu dvojku.
Je to trošku zvláštní, obvykle už nedávám ty začátky potomků Infinity her, protože to je místo, kde mě ty hry dokáží dokonale otrávit, ostatně ani netušíte, jak nesnáším už jen samotný začátek Baldur's Gate 2
Co teprve ty další hry?
Pořád ještě čekám nějakou zradu, ale když jsem i přes silnou nevoli dokázal dojet Planescape Torment, tak dám i D:OS 2.
Po téhle odbočce bych se rád vrátil k Albionu, protože tu mám opravdu už dost bordel v tom, co chci a co už musím dohrát. Chester rozehrál Ishar, což by asi taky nebylo od věci konečně vzít vážně a ponořit se do toho, ale asi si počkám na jeho zhodnocení (jen čísla u kategorií) a pak do toho naskočím sám.