Svět Might and Magic

Komunitní fórum stránek Svět Might and Magic

  • Červen 20, 2019, 10:18:49
  • Vítejte, Host
Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.
Pokročilé vyhledávání -

Autor Téma: Arcanum: of Steamwork and Magick Obscura  (Přečteno 953 krát)

Milhaus

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 1377
Re:Arcanum: of Steamwork and Magick Obscura
« Odpověď #15 kdy: Leden 13, 2019, 23:46:45 »

Dernholm je snad ještě horší, než Černý kořen, co se světovosti týče. Dle vyprávění je to bývalé město velkého království, které ve válce s Tarantem dostalo těžce na prdel, protože tamní král je blázen a zakázal používat techniku. Tamní věhlasní rytíři ve zlatých zbrojích a se zbraněmi na blízko tak neměli nejmenší šanci proti obyčejným vojákům Tarantu s puškami. Od této války to tak jde z královstvím z kopce, což se podepsalo i na Dernholmu.

Zdejší obchody ani nestálo za to vykrádat, bylo tu jen pár vetešníků s krámama. Sice jsem tedy vykradl všechny bedny, co jsem našel od vstupu až po kasárny a královský palác, ale nic moc cenného tu stejně nebylo.

V jednom domečku jsem potkal Jaynu, což je půlelfka, která našla zalíbení v technice, nebo s píše v léčení, neboť je to doktorka, co se i učí technické recepty v těchto oblastech lektvarů a podobně. Ta se tedy přidala ke mně do party a obsadila tak 4 místo, ale byla jen na 6 levelu a poněkud jsme jí s klukama utekli. Nejspíše jsem sem měl jít hned po odchodu ze Zakrytých kopců, páč pak by její level dával smysl a nejspíše by se i udržela vyrovnaně s Magnusem, který byl na počátku na 8 levelu, jelikož zde se příliš zkušenosti sbírat nedají.

Také jsem našel obchodníka, kee kterému jsem měl zajít pro balíček, který chtěl nějaký mág v Zakrytých kopcích a taky dceru ducha majitelky dolů v téže vesnici. Domluvil jsem se s ní, že zařídím, aby se důl vrátil jí, ale vyřídit to je třeba v Tarantu. Pak tu byla nějaká další žena, která chtěla ztracený prsten od nějakého zdejšího pobudy. Ten mi jej dát nechtěl, nešlo jej ukecat a nepovedlo se mi jej ani okrást a tak jsem jej zabil. V hospodě se ke mně chtěl přifařit nějaký gnom na 15 levelu, ale neměl jsem místo v partě. Budu ještě muset zvednout charismu. Nicméně mi přišel nějaký podezřelý a ani Virgilovi se moc nelíbil, tak jej asi nechám plavat. Pak jsem navštívil zdejšího krále. Taková mírná sociálka, ten mi tedy zadal úkol, že mám zajít do Černého kořene vybrat daně. Já tušil, že se tam budu vracet. Nic dalšího tam nebylo. Vydal jsem se tedy na cestu zpět do Černého kořene.

Po cestě jsem navštívil jeskyni vlků, která se mi na mapě zobrazila, ale nic moc zde nebylo. Pak jsem navštívil i dílnu toho syna jedné ženy z Černého kořene. V jeho chatrči nebyl, ale našel jsem tam deník s dost podivným obsahem. Z něj bylo jasné, že asi bude někde poblíž a snaží se zavřít nějaký portál, či co. Vyrobil si na to spešl zařízení, které jsem též našel. Po chvilce hledání po okolí chaty jsem našel i synka. Nebo tedy spíše to, co z něj zbylo, páč mu zdejší obludy, co vylezly z portálu, daly pořádně do těla a pak to tělo navíc nejspíše i okousaly. O totéž se ostaně pokoušely i u mě, ale Flaška byl proti a tak jsme dali nakládačku my jim. Nakonec jsem i zavřel onen portál, čímž zdejší akce zřejmě skončila. Šel jsem dobré zprávy o nalezení synka říct jeho matce do Černého kořene a předal jí i deník. Za odměnu mi dala spešl cylindr, který pasoval na šišku mojí nové elfí doktorce.

V Černém kořenu jsem zašel i za starostou, kvůli daním. Jemu se platit moc nechtělo s tím, že se Černý kořen přidal k Tarantu a na krále peče. S ochranou Tarantu ale asi nebyl moc spokojen, jelikož jej okradli nějací zloději a nikdo s tím nic neudělal. Vyslal mě tedy za nmi pro nějakou obřadní dýku, nebo co. Zloděje jsem našel kousek na sever od vlaku za řekou, jejich boss po mě chtěl splnit jeden úkol, mohl jsem si vybrat ze dvou. Buď vhodný pro zloděje, nebo obchodníka. Já si vybral zloděje a zjistil, že po mně chce sošku nějakého mága, kterou sebou vláčím už od prvního příchodu do Černého kořene a nevěděl jsem, co s ní. Tak jsem mu jí tedy dal, on byl spokojen a dal mi nějaké věci a dýku. Dost mi to tedy ale snížilo karmu, což je dost divné. Trošku mě to rozladilo a tak jsem jemu i jeho bandě dal na držku a pozabíjel je v domnění, že si u bohů šplhnu dobrým skutkem, ale nemělo to efekt. Zkušenosti se ale hodí.

Kousek od zlodějů byl ještě nějaký hobit. Jednoho hobita jsem již potkal dřív u domu starosty a dal mi nějakou hádanku a po správné odpovědi mě poslal za tady tím. I jemu jsem tedy odpověděl správně a poslal mě za třetím někam na sever od něj. I jemu jsem odpověděl správně a dostal nějaký šutr a taky asi dost zkušeností, jelikož jsem posoupil na 22 level. Nic jsem se ale neučil a VB si šetřil. Možná budu muset zvednout charismu, kvůli dalšímu společníku a nevím, kolik bodů do ní budu muset dát. Ostatně jeden společník se ke mně mohl přidat i zde, neboť v hospodě byl nějaký kněz, který byl věrný králi z Dernholmu a mohl se ke mě přidat při hledání daní, ale neměl jsem pro něj místo. Po vrácení dýky mi dal starosta bednu s prachama a já se mohl vrátit do Dernholmu.

Ale neučinil jsem tak a místo toho se vydal pešky do Tarantu. Ostatně jsem zjistil, proč mi to před tím psalo, že je cesta zablokovaná, chtělo to jen udělat na mapě více značek a vyhnout se přímému přechodu řeky. Po cestě jsem měl pár náhodných setkání s obludama, nic zajímavého. V Tarantu jsem koupil papíry na důl od kupce, nechal identifikovat všechny magické krámy a hned je prodal a nakoupil jiné. Nakonec mi zbylo asi 3000 peněz, tak asi zase budu muset jít do Černého kořene "nakupovat".

Ještě jsem přeházel všechna nepotřebná technická udělátka do bedny v hotelu, aby je Magnus nemusel tahat a vydal jsem se vlakem do Ashbury, jelikož to byla další snadno dostupná lokace a chtěl jsem vědět, co tam je a kde je. Do Zakrytých kopců a Dernholmu sse můžu vrátit později.
IP zaznamenána

Milhaus

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 1377
Re:Arcanum: of Steamwork and Magick Obscura
« Odpověď #16 kdy: Leden 15, 2019, 00:18:15 »

Ashbury je vcelku pěkné městečko na východě, vlastně je to nedaleko Tarantu a když jsem šel do elfí hrobky kvůli jednomu úkolu s náhrobním kamenem v Tarantu, bylo to jen kousek od něj na západ.

Po příchodu jsem se jal prozkoumávat toto město, na východě nedaleko noclehárny jsem našel hobita, jak mlátí psa. Tak jsem mu trošku zanadával a on toho psa nechal a ten se přidal ke mně do party. Nutno říct, že tenhle čokl je docela dost silný v boji na blízko, zombii, do která já musím sekat asi 6x, on sejme na jednu ránu, navíc se nepočítá jako společník do limitu, takže nás už bylo šest.

Narazil jsem taky na starostu, který se snažil přesvědčit zdejší obyvatele, aby postavili nějaký pomník zdejšímu hrdinovi, ale ti se nebyli schopní domluvit na tom kde a jaký a kde na něj vzít. Měl jsem to teda zkusit je přesvědčit. Myslel jsem, že přesvědčování na experta bude stačit, ale ukázalo se, že to není tak podstatné, když mám inteligenci houpajícího koně. První pokus skončil dost fatálním neúspěchem a ve výběru možností odpovědí jsem neměl co volit. Víceméně náhodou mě napadlo zkusit vypít lektvar inteligence a zkusit to znovu. Po vypití mi povyrostla inteligence na 20, v dialogách se objevilo mnohem více možností a tak již bylo poměrně snadné zdejší měšťany přesvědčit.

Taky jsem díky tomu zjistil dost zásadní věc, co se týče rozvoje hrdiny. Vlastnosti není nezbyteně nutné se učit kvůli požadavkům schopností, nebo technických nákresů či kouzel. Stačí je i jen zvednout, třebas i dočasně. Tedy po vypití lektvaru inteligence bych splnil požadavky na všechny návody ve všech vědních oborech. Nevím sice, jestli pak není třeba inteligence i na vyrobení toho předmětu, protože jsem se zatím nic dalšího v návodech neučil, ale ono sehnat lektvar inteligence není zas tak těžké a dost u mě povyrostl na hodnotě. Podobně díky dvěma prstenům obratnosti, které jsem si vyrobil jakožto technik, mi obratnost povyrostla na 19 a mohl bych se tak stát mistrem ve všech dovednostech, které se na obratnost váží. (hlavně tedy boj na blízko, uhýbání, páčení, ale i vrhání, lukostřelba, kapsářství atd). To je též dobré vědět, protože tím pádem se obratnost už učit asi nebudu. Naopak inteligenci bych se asi naučit měl, kvůli dialogům. Já si ale body šetřil s tím, že je dám možná do charismy, abych zvedl limit společníků na 5.

Když jsem tedy místní ukecal, procházel jsem město dál, v hospodě zasoutěžil o 500 peněz s místními burany v soutěži s nějakými hádankami. Tydle dialogy se zdá se generují náhodně. Kousek od hospody jihozápadně jsem potkal hobita, který chtěl zabít 3 divoká prasata. Nebyl jsem si jistý které, jelikož jediné, které jsem našel byla domácí, hodná a láskyplná a jejich zabíjení Magnus a Jayna těžko nesli. Když jsem je zabil všechny, odešli z party. Musel jsem je tedy nechat stát o kousek dál a říct jim, ať počkají (tím nebyli členi mé skupiny a zmizeli i jejich avatary). Pak prasiska zabít, zase je vzít a jít za hobit oznámit úspěch.

Hobit byl spokojen a dal mi další velký úkol hodný hrdiny, odklidit velké balvany na jeho poli a dát ja na vozík. Tenhle úkol byl trošku složitější, jelikož balvany byly moc těžké. Sice jsem je mohl po poli posouvat, nebo je občas vzal do inventáře i Magnus, ale to neřešilo to, jak je dát do vozíku. Práce s nimi mě tak z mohla, že jsem si musel zaskočit do hospody, dát si pořádného loka něčeho ostřejšího. Ukázalo se, že čím víc piju, tím jsem blbější, méně obratný, ale za to docela dost silnější. Po pár panákách jsem tak sice v dialogách blekotal nesmysly, ale síla mi stoupla na 13 a šutry neměly šanci a během chvilky byly na vozíku. Pak jsem se z toho musel vyspat a ani nevím jak, ráno jsem se probudil na hřbitově s pěknou kocovinou.

U hřbitova stál nějaký chlapík, asi elf a asi kouzelník v oborou nekromacie. Řekl mi, že po hřbitově pobíhají zombie a tím nemyslel mě a mojí partu, ale opravdu zombie. Myslel si, že to bude tím, že tam pohřbili nějakého mocného mága i s nějakým mocným artefaktem, který je oživuje a chtěl ten artefakt přinést. Tak jsem šel. Brzy jsem našel hrobku, kam se dalo vlézt. Byli zde i ohnivý elementálové zavření za dvěřmi. Když jsem je vypáčil, hned mě napadli. Tidle elementálové jsou opravdu dost silní, ne jen že mě zabili na dvě rány, ale navíc mě zraňovali, když jsem do nich štouchal mečem. Nakonec je Flaška s pejskem nějak umlátili a všichni jsme to přežili. V patře níže v hrobce byly nějaké krysy, nic zajímavého a ještě o patro níž zase mnoho nemrtvých, poměrně dost slabých. Nakonec jsem našel i nějaký ten artefakt, který jsem odnesl tomu kouzelníkovi. Ten byl spokojen a vypadalo to, že by se mohl i přidat, ale nelíbilo se mu, že páchám dobro. Možná kdybych měl přesvědčování na mistra, tak jej ukecám, jenže já stejně neměl charismu.

Pak tu byl domeček a před ním nějaký chlápek, co chtěl přinést spešl plátové brnění od vynálezce, který bydlí v tom domku. Uvnitř byl zase ten cybermechpavouk, navíc tentokráte ještě jedovatý. Vyzkoušel jsem na něj palici, ale i tu rozbíjí. Tak jsem jej umlátil střelnými zbraněmi a palice jsem dal jen Flaškovi a Magnusovi. Ve sklepě domečku na mě zaútočil ještě horší robot, než navrchu a i ten rozbíjel zbraně. Našel jsem i tu zbroj a taky návod na výrobu toho robota. U zbroje jsem chvíli váhal, jestli jí tomu chlapíkovi vůbec dávat, ale stejně to byla plátová zbroj pro lidi a on by jí neměl kdo nosit, tak jsem mu jí dal. Vedle měl domeček nějaký spisovatel, ale krom chlubení se, jak skvělou knížku napsal, mi nic neřekl.

Zbýval tu ještě opuštěný hrad nedaleko města, kam jsem vyrazil. Zjistil jsem dvě věci. Za prvé - ten hrad není zas tak opuštěný a za druhé - místní lidé jsou totální pošuci. Dohadují se o tom, kde a jaká bude stát socha, ale vůbec neřeší, že jsou doslova obklíčení nemrtvými ze všech stran, od hřbitova až po hrad. V hradu byli nemrtví a bylo jich hodně, navíc byli i o něco silnější. Hrad měl celkově 3 patra, přízemí, kde jsem našel klíč od horního patra, kde jsem našel klíč od sklepení, kde nic moc nebylo, krom nějakého šéfa a nějakých magických cetek. Nevím, jestli sem vede nějaký úkol, ale asi spíše ne.

Zdejší úkoly mě každopádně posunuly na 25 úroveň a já dal 4 VB do charismy. Zjistil jsem že vzorec pro max společníků bude nejspíše přece jen charisma/4, tedy na 16 jsem mohl mít 5 (4 za charismu a 1 za experta přesvědčování) společníků, plus psa. Nevím, jestli jsou nějak vlastnosti omezeny maximem, třeba 20, protože to by pak odpovídalo 6 společníkům a parta by tak byla 8 člená, nebo jestli to není omezení nijak. Každopdáně společníci dost podivně levelují. Doufal jsem, že se řídí vlastními zkušenostmi dle levelu který mají a tedy že společníci na nižší úrovni než jsem já, budou levelovat rychleji (hlavně pejsek a Jayna). Ale zdá se, že to tak není a že získávají level vždy, když jej získám já.

Dospěl jsem k názoru, že se budu muset naučit nějaké střelné zbraně, jelikož ty se při boji s mechpavouky a podobnými obludami nepoškuzují. Nejlepší by byly pušky, jenže ty vyžadují vnímání, tak zbývaly jen luky nebo vrhací zbraně, kde s obratností není problém. NAkonec jsem se rozhodl pro luky a ještě před odchodem do nich 1 bod dal a naučil se u zdejší stráže ve vězení i učně.

Přes zdejší drby od místních lidí jsem se dozvěděl, že nedaleko města jsou nějaké staré ruiny, kde straší. Moje další cesta tak vedla tam.
« Poslední změna: Leden 15, 2019, 00:59:08 od Milhaus »
IP zaznamenána

Milhaus

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 1377
Re:Arcanum: of Steamwork and Magick Obscura
« Odpověď #17 kdy: Leden 15, 2019, 00:46:32 »

Na mapě světa jsem opravdu měl značku nové lokace s názvem Dávný chrám. Byli zde pro změnu nemrtví a bylo jich docela dost a i v silnějších verzích, jako duchové a podobně. Ale neměl jsem s nimi moc problémy.

Na jednom místě jsem našel i svatyni nějakého starého boha, kam bych mohl i něco obětovat, ale prozatím jsem to nechal být. Zdá se mi, že v této hře dost záleželo na pořadí, jak člověk obětuje jednotlivým bohům a nějaké svatyně jsem už našel dřív. V Ashbury jsem si ostatně koupil i nějakou sošku, která by měla sloužit jako obětina nějakému bohu, pokud se nepletu. Tydle informace lze vyčíst z knížky, kterou mi dal jeden vědec v Tarantu a vazby bohů a nejspíše i pořadí obětování, se dala vyčíst z tamního obrázku na zdi. Jenže stejně nevím, kde všechny ty svatyně jsou.

Pak tu nic moc zajímavého nebylo, našel jsem nějaké klíče, magické předměty, v knihovně magické svitky a nakonec i mluvícího kostlivce, který mě nenapadl, ale dal mi úkol, donést nějaké dračí slzy, nebo co. Ty by měly být v v podzemí jiné lokace s názvem Dračí jezírko, kterou i zakreslil do mapy.

Po cestě ale jsem se ještě stavil v jiné lokaci s názvem Bellerogrimovo doupě, která byla blíž a jejíž polohu jsem našel v Tarantu v muzeu. Měla by tam být kostra posledního velkého draka, kterého našli. A taky jo. V prvním patře opravdu byla kostra a mrtvá (naštěstí). Za bedny jsem ale našel schodiště o patro níž. Musel jsem bedny rozbít, kde se konečně dostaly ke slovu sekery a palice, které se při útoku na tyto věci nerzbíjejí (narozdíl od mečů). Já věděl, že tyto zbraně měly proti sečným nějakou výhodu v nerozbíjení se, jen to nebylo u oblud.

V dolním patře už bylo docela živo a hemžilo se to tu takovými drakovitými obludkami. Většina byla slabá, ale jeden typ uměl vyvolat ohnivého elementála, který sám o sobě byl silnější, než ty hloučky oblud dohromady. Naštěstí jej nevyvolala vždy a někdy se rozhodla útočit. Takových hloučků těchto oblud tu bylo víc. Celé to patro bylo jen bojové a nic tu moc nebylo. Daly se tu ale sbírat hromádky peněz a taky v truhlách byly nějaké magické věci a na konci i nějaký deník nějakého pošuka, co se chtěl pomstít světu a lidem za to, že jsou na něj zlí, protože on není na lidi hodný, ale on může, zatímco oni ne. Tak našel svitek proměny v draka, aby se pomstil, ale potřeboval dračí krev a tak otrávil Bellerogrima, posledního vělkého draka, jedem. Když si pak v proměně na draka terorizoval svět, tak jej lidé měli plné zuby a nejspíše jej vykuchali. Nevím, čí vlastně ta kostra v horním patře je.

Vyrazil jsem do toho podzemí Dračího jezírka, pro tu slzu. Po příchodu tu byli nějací medvědi, což pro mě byla obluda nová a když jsem vlezl dolů do chrámu, zaútočily na mě opět nějaké ty drakovité potvůrky. Tedy byly tu i trošku jiné, než v doupěti, které jsem ještě neznal, ale nebyly moc silné. Nakonec jsem dorazil až ke studánce, či co to bylo, ze které jsem vzal ony  "slzy" a vrátil se s nimi za tím kostlivcem, kterého jsem jimi polil. Ten z toho měl velkou radost a změnil se v nějakého nemrtvého válečníka (měl hezkou zbroj a tak). Povyprávěl mě i svůj příběh a tak a vypadalo to, že by se mohl i přidat, ale nakonec nechtěl, protože páchám dobro.

mapa lokací: https://i.postimg.cc/vZZcSnmb/Arcanum-2019-01-14-20-36-51-709.jpg

Vrátil jsem se do Tarantu a rozprodal věci, po cestě mě pořád napadli členi toho cechu vrahů a byli dost otravní. Pak jsem vyrazil do Dernholmu. Předal zdejší dcerce ducha v dolu v Zakrytých kopcích dokumenty o vlastnictví, pak předat králi daně a taky jsem tu našel učně mistra lučišníka, který chtěl ať mu předám vzkaz a kterého jsem potkal v Černém kořenu a pak odešel někam pryč. Když už jsem se motal kolem elitních lučišníků, nechal jsem se zdejším kapitánem vytrénovat na experta v luku.

Pak jsem vyrazil do Zakrytých kopců. Měl jsem balíček pro zdejšího mága, ale nějak z toho sešlo, protože se domákl, že jsem pomohl starostovi opravit parní stroj, který jsem před tím rozbil. Tedy ten mág chtěl, ať jej rozbiju, protože ruší jeho magické schopnosti. To, že jsem jej pomohl opravit jej moc nenadchlo a poslal mě k šípku. Asi jsem měl s předáním toho ozubeného kolečka starostovi počkat na později. Taky jsem skočil za majitelem dolu, co chtěl, ať odstraním ducha jeho matky mu oznámit, že už není majitelem dolu, ale že je jím jeho ségra a ani ten nebyl zrovna nadšený. Skočil jsem i do dolu, jestli tam furt straší, ale duch zmizel a na jeho místě byla čistá ruda. Sice jsem už jednu vyrobil, ale tak dal jsem jí prostě kovářovi, který jí chtěl. Zdejší lidé mě asi kvůli věci s dolem měli mnohem raději, než kdy dřív.

Po tom všem jsem se dostal na 28 úroveň, ale krom toho luku na experta jsem se už nic neučil a vědomostní body si šetřil. Až jich budu mít dost, vypiju lektvar inteligence a naučím se asi nějaké recepty v technice. I když možná si to ještě rozmyslím, protože pokud to udělám, tak mě Virgil už nebude schopen vyléčit vůbec a ono se ta jeho léčba občas docela hodí. Hlavně tedy to kouzlo silná léčba, o které jej občas žádám, ať na mě použije.

Po tomhle všem jsem se rozhodl, že bylo dost blbnutí a že je vhodný čas jít plnit hlavní úkol a tak jsem si to zamířil do těch trpasličích dolů v Černách horách.
« Poslední změna: Leden 15, 2019, 01:10:53 od Milhaus »
IP zaznamenána

Milhaus

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 1377
Re:Arcanum: of Steamwork and Magick Obscura
« Odpověď #18 kdy: Leden 16, 2019, 08:16:07 »

Doly trpaslíků v Černých horách byl docela nepříjemný dungeon, který se skládal z několika pater, které navíc byla různě přístupná. První patro obsadilo několik slaboučkých vlků, kteří neměli šanci.

V dalším patře to již bylo o poznání horší, jelikož zde byli golemové a pak ještě nějaké ohnivé silnější verze, kteří opět poškozovali zbraně při útoku na ně. Tenhle efekt mě dost irituje. Zkoušel jsem na ně tedy střílet z luku, když jsem ten expert, ale střelba mě tedy moc nenadchla. Ne jen, že je zraňuje minimálně, ale navíc je i dost nepřesná a často jsem se netrefil vůbec, nebo trefil některého parťáka. Taky jsem zapomínal držet ALT, aby hrdina stál na místě a střílel, takže po útoku místo střelby se rozběhl až k obludě a pak na ní začal střílet. Stejně tak i mí společníci se střelnými zbraněmi zrovna nezářili. Rozhodl jsem se tedy všechny vybavit dračími meči, které v hojném počtu naštěstí vypadávali ze zdejších otravných obludek, kterých tu bylo spousty. Tyto mečíky moc nevydrží, u obchodníků nemají moc velkou hodnotu a jen málo kdo je chce koupit, takže mi ani nevadilo, když se nějaké poničili. Stejně jich měli všichni společníci brzy plný inventář a tak jsem ty zničené prostě vyhazoval. Patro bylo docela rozsáhlé, daly se tu najít i nějaké ty poklady, trpaslíci jsou technici, takže většinou věci zaměřené právě na ní, i když i nějaké magické cetky jsem tu našel. Taky tu byly mrtvoly nájemných vrahů, kteří dle dopisu tu na mě čekali, ale nějak jim to nevyšlo.

Po průchodu tohoto patra jsem po schodech vylezl zase v prvním patře, kde jsem již byl, ale v místě, kam se skrz barikády nedalo dostat. Zde byli vcelku silní vlci, jménem Tesáci a zdá se, že tyto šelmy mají docela schonost hodně zraňovat, podobně jako můj pejsek. Taky tu byly 4 schody do nižších pater. Troje schody u sebe a u vlků čtvrté. Já vylezl z nejvíce jižních schodů u těch tří vedle sebe a tak jsem vlezl hned do těch dalších uprostřed.

V tomto patře už naštěstí golemové nebyli, tak jsem všem společníkům zase vrátil původní zbraně, což bylo právě načase, jelikož jsem měl již plný inventář krámů a oni ostatně také. Byli zde jen takoví malí otravní parchanti, z kterých vypadávali ony dračí meče a občas krátké luky, někteří uměli i kouzlit. Bylo jich tu ale poměrně hodně. Opět tu byly i truhle s poklady a za asi trůní místností i cesta úzkou chodbou, která byla velmi dlouhá, nebyly v ní žádné obludy, ale kterou projít bylo skutečným peklem, protože byla plná pastí. Já neumím pasti hledat, ani odstraňovat, takže co krok, to nějaké zranění, nebo otrava jedem a podobně. Měl jsem tedy dost svitků, které by asi pasti pomohli odhalit, jenže jsem je stejně nepoužíval. Na konci chodby byl nějaký šílený trpaslík, který mumlal něco o ostudě, vyhnanství jeho klanu na ostrov zoufalství, elfech a nějakém jiném klanu trpaslíků klanu kola. Moc smysl to nedávalo, ale za ním byl pomník, do kterého vytesal svojí výpověď ještě asi v době, kdy neměl o kolečko navíc a z něj to již dávalo větší smysl. Zdá se, že tento klan byl poslán na Ostrov zoufalství, což je trestanecká kolonie pro největší vyvrhele, neboť dovolil, aby se lidé zmocnili techniky a začali jí rozvíjet, tedy konkrétně kvůli Batesovi a tomu, že štípnul parní stroj. Vyhnán byl klanem Kola pod vlivem elfů.

Zdálo se, že bych mohl doly opustit, jelikož jsem měl vše potřebné, ale ještě tu zbývaly další dvoje schody k prozkoumání. Opět jsem tedy musel projít chodbou zoufalství plnou pastí zpět a vlezl jsem do schodů nejvíce na severu z těch tří vedle sebe.

Zde bylo patro zřejmě původních ubytoven. Opět zde byly spíše slabší obludy z dračími mečíky, ale taky tu byli členi toho cechuv vrahů, tentokráte vesměs živí. A také tu byly pasti a bylo jich mnoho. V podstatě co krok, to past. Postupně jsem to tedy prošel, našel nějakou zahrádku s bylinkami, taky nějaké brýle vidění s +2 do vnímání, které mi ale mohl Magnus už vyrobit, taky energetickou sekeru a nějaké další krámy. Měl jsem dost problém s inventářem, jelikož jsem jej měl nafofrovaný u všech společníků i u sebe a neměl kam dávat ty věci. V tomto patře byly ještě další schody, které vedly zase zpět do původního patra a byly to defakto ty čtvrté, které mi tam zůstaly, tedy jsem je již nemusel procházet a mohl odejít.

Musím říct, že jsem byl opravdu velmi rád, že můžu jít zase do Tarantu a rozprodat všechny ty krámy a uvolnit inventáře. Zaskočil jsem za Batesem, informovat jej o svých zjištěních a on mě poslal do Ashbury, kde má svojí loď a její kapitán mě odveze na Ostrov Zoufalství.

Dosáhl jsem 30 úrovně a měl 5 vedomostních bodů. Zjistil jsem, že charisma a nejspíše i jiné vlastnosti mají limit učení se 19 a tedy že i když jí rozvinu na max, limit společníků na 6 nezvednu. Možná přes nějaké předměty nebo lektvary, ale žádné jsem neměl. Body jsem tam tedy nedával a místo toho zvedl sílu na 12 a inteligenci na 10. Dále bych měl asi zvedat tu inteligenci a až pak se učit technické návody.

Nicméně Magnus se technickým návodům vesele učí a tak jsem si u něj nechal vyrobit dva vyvážené meče a taky ještě jedny brýle vidění. Magnus nějak vyhodnotil, že jsou lepší, než přilba, co má a tak jsem mu je nechal a přilbu prodal. Vyvážený meč je docela zajímavá zbraň, jelikož je hodně rychlá a přitom má v porovnání s jinými rychlými zbraněmi i docela slušný útok. Konkrétně u mé postavy se psala rychlost 23. Nechal jsem tedy Magnuse vyrobit jeden meč pro Jaynu, pro kterou bych momentálně lepší zbraň asi nesehnal a druhý pro sebe. Nejsem si ale úplně jistý, co je výhodnější, jestli zbraň s větším poškozením, která je pomalejší - tedy zejména ona energetická sekera, kterou jsem našel, nebo tento meč. Sekera měla rychlost 13, tedy bych s ní během kola zaútočil výrazně méně krát, ale průměrné škody by byly o trochu vyší. Nakonec jsem se rozhodl si nechat ten vyvážený meč, ale podobný problém jsem řešil i u Magnuse, který měl magický meč větru. Kdyby to bylo na něm, nasadil by sekeru místo meče, ale dle statistik útoku mi přišlo výhodnější, aby měl ten meč, protože je rychlejší a jinak způsobuje podobné škody. Jenže není moc jasné, jestli do těch útočných statistik hra započítává i magické efekty a jestli tyto magické efekty se nějak pak reálně projevují, když je Magnus technik. Nakonec jsem se rozhodl mu dát tu sekeru a meč větru prodat.

Taky mi mohl Magnus vyrobit trpasličí rukavice. Psalo se u nich, že to chce součástu kožené rukavice a plát kovu. Dle obrázku to byl předmět s názvem "trpasličí ocel", který jsem již měl (což by i odpovídalo tomu, že se jedná o trpasličí rukavice). Ale při pokusu o výrobu to hra neuznala a chtěla součástku nějakou jinou, respektive to nebyla ona trpasličí ocel a vyrobit jsem je tak nemohl. Možná tedy ještě odpovídající věc někdy najdu. Todle je ale docela slabina veškeré výroby, že nestačí umět věc vyrábět, ale je ještě třeba najít ty součástky. Alespoň jsem vyrobil další prsteny obratnosti tak, aby dva měla Jaynu, Magnus, já a jeden Flaška.

Vyrazil jsem tedy zpět do Ashbury, najít kapitána té lodě, který mě měl odvést na Ostrov Zoufalství.
« Poslední změna: Leden 16, 2019, 08:25:54 od Milhaus »
IP zaznamenána

Milhaus

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 1377
Re:Arcanum: of Steamwork and Magick Obscura
« Odpověď #19 kdy: Leden 16, 2019, 19:30:59 »

Ostrov Zoufalství byla jen krátká zastávka na cestě hledání odpovědí. Po příjezdu jsme se octili nedaleko nějaké vesnice, kde měli stáže a tak. Ostatně stráž u brány nám zadal i úkol s nalezením nějaké strašné bestie na severu. Dále zde bylo jen pár domečků s pár obyvateli. Byla zde jedna jediná žena, které se příliš nelíbilo sloužit zdejším mužům jako, no jako kdoví co a tak nás požádala o záchranu. Prej někde žije na ostrově parta amazonek, ke kterým by se chtěla přidat. Mám je prý najít a říct jim, ať jí zachrání. Dala nám nějakou bílou šálu a ukázala lokaci na mapě. Pak tu bylo chlapík co vařil chlast a ten pro změnu chtěl zanést chlast nějakému chlapíkovi, co žije v divočině a i on nám udělal značku na mapě. Pak tu byl obchodník se starožitnostmi, který chtěl najít nějaké předměty na jedné pláži, výměnou za jiný starobylý předmět, co našel. I on nám udělal značku.

Pak tu byl velký dům, kde žil zdejší velitel trpaslík, za kterým jsme se potřebovali dostat. Vstup ale hlídal nějaký poloobr, který chtěl, abychom si nejprve zabojovali v aréně, jinak nás prý nepusí. No, přesvědčil jsem ho i jen dialogy, aby nás pustil, ale stejně jsem se šel protáhnout do arény.

Do arény jsem musel sám a všem společníkům tak říct, ať počkají. V aréně nebyli příliš silní nepřátelé, nejprve nějaký poloobr, pak nějaká žena bojovnice, pak elfský zloděj, pak lidský bandita a nakonec 3 hobiti současně, kde jden byl bandita, jeden kouzelník a jeden kněz. Hlavně teda kněz uměl vyvolat nějakou silnou příšeru, takže bylo třeba začít u něj. On naštěstí moc nevydržel a po jeho smrti zmizela i příšera.

Pak jsem se tedy šel podívat za zdejším velitelem. Ten o klanu z Černé hory nic neslyšel, ale pocházel z Klanu kola a řekl nám, jak se za ním dostat. Taky se přidal k nám do party. Byl to ryze bojovník na 20 úrovni, ale takové obratné svaly, nez špetky smyslu pro technologii (které se tak dají vytunit magickými předměty) by se hodily.
https://i.postimg.cc/GtvKQgzX/Arcanum-2019-01-16-16-37-33-985.jpg

V jeho truhle jsem ještě vzal návod na výrobu speciálních okulárů, bez kterých by nebylo možné najít vstup k trpaslíkům, ale on ty brýle měl Thorvald u sebe, takže jsem je ani nemusel vyrábět a prostě jsem mu je jen vzal. Taky tedy tu byl jeho deník. Tím jsem byl prakticky na Ostrově Zoufalství hotov a mohl jsem odejít. Rozhodl jsem se ale vyřešit zdejší drobné úkoly.

Vyrazil jsem od brány na sever, přebrodil řeku a šel po cestičce, po chvíli jsem narazil na zamčenou trhlu, která chvíli odolávala mým paklíčům, ale nakonec to vzdala a já získal asi 1800 peněz. Kousek od ní severozápadně byl domeček, ve kterém žila nějaká červená gorila. Nebyla příliš těžká, nebyl jsem si jist, jestli je to ta bestie, co chtěl zabít ten strážný, ale nic jiného jsem nenašel.

Přešel jsem na mapu světa a vydal se nejprve do středu ostrova předat chlast. Zde žil nějaký Maximilián, kterému jsem onu kořalku předal a pak jsme trochu pokecali o hořkosti našeho života, já mu řekl svůj příběh, on zase svůj. Vylezlo z něj, že je starší bratr současného krále v Dernholmu a tedy i právpolatný dědic toho království. Taky mi zadal úkol, ať předám vzkaz jedné tamní dívence, co jsme již potkali dřív.

Šel jsem na pláž se trošku opálit a vzít nějaké ty cetky, co chtěl ten obchodník. Byli zde tři pavouci a kousek dál nějaké prasata a gorila. Posbíral jsem předměty a taky našel dva návody na nějaké výrobky.

Zbývali jen amazonky, před odchodem z pláže jsem si tak nasadil bílý šátek na hlavu a vyrazil do této oblasti. Amazonky jí pomoci nechtěly, ale daly mi pro tu dívku alespoň pistoli, že si prý musí umět pomoci sama, pokud chce v divočině přežít.

Vrátil jsem se do vesnice, předal součástky, alkohol, oznámil ulovení bestie a šel si promluvit s tou slečnou. Ta se mnou ale nechtěla mluvit, dokud byl v partě Thorvald. Musel jsem mu tedy trochu dál od ní říct, ať počká a pak už se mnou mluvila. Nabídl jsem jí pomoc s útěkem, předal pistoli a pak vypáčil jedno okno na severu vesnice, rychle jím vyskočil, přeběhl řeku, dostal se na mapu světa a zavedl dívku k amazonkám. Ty nebyly nadšené, že jsem jí pomáhal, ale nakonec jí přijaly.

Mohl jsem se tedy vrátit zase do vesnice, nabrat opět Thorvalda a jít zpět k lodi za kapitánem a vydat se na cestu do Ashbury. Před lodí ležely nějaké mrtvoly banditů, co je můj kapitán postřílel, když se snažily zmocnit lodi.

Po příjezdu do Ashbury jsem si to nejprve zamířil do Tarantu, rozprodat věci a koupit vybavení pro mého nového společníka. Ale to se ukázalo jako chyba a to hned ze dvou důvodů. Jednak se mu nelíbilo, že je v Tarantu a že jsme nešli do toho Klanu Kola a po nějaké době nadávání odešel z party a už jej nešlo vzít, přitom vymotat se z města nedalo. Pochopitelně jsem to neměl uloženo ještě před příchodem do Tarantu (ačkoliv většinou hru ukládám na samostatné pozice vždy při příchodu do lokace a odchodu, tak tady jsem to neuložil), takže jsem musel celý ostrov dělat znovu. Ale to zas tolik nevadilo, je to jen chvíle.

Ono se dalo jej nechat čekat při příchodu do Tarantu venku, vyřídit si vše potřebné a pak jej nabrat. Jenže to byla druhá chyba, protože to zřejmě není společník trvalý, ale  odejde po příchodu do klanu z party, tedy dávat mu lepší předměty asi nemá žádný význam. (to jsem zjistil až později).

Místo nakupování v Tarantu jsem tak z něj rovnou vyrazil do Klanu kladiva. Po cestě z Ashbury do Tarantu jsme taky měli dost podivné setkání, které bylo i velice nepříjemné.
https://i.postimg.cc/sfWTs1y5/Arcanum-2019-01-16-18-31-17-950.jpg

Zdá se, že na těch kecech v proroství, o kterém mluvil Virgil, asi něco přece jen je.
IP zaznamenána

Milhaus

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 1377
Re:Arcanum: of Steamwork and Magick Obscura
« Odpověď #20 kdy: Leden 17, 2019, 13:13:24 »

Výspa Klanu Kola byla na severu od Tarantu. Cesta tam netrvala dlouho. Když jsme přišli, nebyl nikde vidět vstup, musel jsem si nasadit ty speciální brýle a pak si stoupnout do kamenného čtverce na zemi. Tím se vstup zobrazil a již mě nemohlo nic zastavit, abych trpaslíky navštívil.

Jak jsem zjistil, Klan Kola je nejvyšší klan všech trpaslíků a je tedy nad ostatními klany a zdejší král Loghair, za kterým jsem se potřeboval dostat kvůli pátrání po trpaslících z Černé hory, je králem všech trpaslíků.

Po příchodu mě zastavila nějaká stráž a bez problémů mě pustila dál a i mě nasměrovala, kudy jít za králem. Také se z mé party trhnul Thorvald, poděkoval a zmizel. Ale zase to docela pozitivně reflektovali zdejší trpaslíci jako celek, kteří mě pak začli mít mnohem raději.

Zdejší trpasličí podzemní síně jsou poměrně velké a je to docela solidní bludiště, prostě skoro jako u nás doma, ačkoliv to je vlastně jeden z důvodů, proč jsem z domu odešel, protože mě fakt nebavilo bloudit těmi chodbami.

Vlezl jsem prvními schody, na které jsem narazil dolů a objevil se v obytné části síní. Měli zde cimry nějací významnější trpaslíci, kteří mi během rozhovoru i zadali nějaké úkoly. Například tu byl chlápek, který chtěl kontaktovat svého bratra, který žije u nějakého jiného klanu. Udělal mi značku na mapě, kde by měl být. Pak tu byl nějaký historik, který chtěl najít klan železa. Za tímto účelem mi dal i návod na výrobu klíče, ale moc dalších informací mi neřekl. Kousek od něj měl i cimru starý trpaslík, který dlouhá léta pracoval v dolech jako horník, ale doly pak byly uzavřené a on tam něco zapomněl a chtěl to donést.

Jak jsem zjistil/věděl, není vhodné se trpaslíků ptát na jejich ženy a už vůbec není vhodné jim položit otázku, jestli je pravda, že je schovávají, protože jsou příliš ošklivé, páč to v nich vyvolá výbuch nespoutané agresivity. Čekal bych, že to budu vědět a že budu i vědět, kde jejich ženy jsou a jak vypadají, když jsem trpaslík, ale hra v tomto ohledu mojí rasu nereflektovala (ačkoliv v některých jiných dialogách ano a trpaslíci reagovali na to, že jsem též trpaslík).

V těchto síních byly ještě na jihu obchody technika, zbrojíře a alchymisty. Jejich výrobky se daly za nemalý pěníz koupit, ale vtipné bylo, že v jejich menších cimrách za nimi měli zamčené sudy, které se daly relativně snadno vypáčit a veškeré zboží, které prodávali, si vzít. "Nakoupil" jsem si tedy zejména některé zdejší zbraně, protože jsem tak nějak tušil, že zase narazím na golemy a podobné obludy, které mi budou zbraně ničit a každého společníka vybavil jednou takovou postradatelnou zbraní. Taky jsem si ale vzal třeba lehoučkou sekeru, což je zbraň, kterou se lze i naučit vyrábět v receptech a na kterou se pak váže spousta dalších receptů, které lze koupit. Tedy ta se bude asi hodit. U technika jsem "nakoupil" především parní stroj a některé další vzácnější technická udělátka a u alchymisty zase některé tamní smrady.

Kousek od obchodů ještě více na jihu byla zahrada, kde se dali získat některé předměty, které je možné dle knihy z Tarantu obetovat bohům. Byl zde kořen vášně a pak nějaké olivové větvičky. Všechno jsem posbíral, do budoucna se to bude hodit. Kousek od zachrady pak ještě byl hotel, kde se dalo přespat a schody, které vedly do horní části, konkrétně do trunních síní.

Trůnní síně byly vcelku velké, ale nic moc tu nebylo. Vedlo sem více schodišť z různých míst - vstupní haly, obytných síní, dolů a pak i z uzavřených dolů, které ale byly hlídaný a stráž mě tam nechtěla pustit. Taky tu byla svatyně našeho všemocného pána Albericha, boha trpaslíků. Jinak tu ale nebylo nic a ani trpasličí stráže ve svých kasárnách v truhlách neměli nic, asi jsou chudí.

Vlezl jsem do přístupných dolů. Celé doly byly zamořeny různě silnými pavouky. Po chvilce jsem narazil i na nějakého většího pavouka na 40 levelu, což byl asi jejich šéf. Taky tu bylo hodně truhel a tak. Nakonec jsem se dostal až k partičce stojících horníků, kteří mi řekli, že nepracují proto, že kopali moc dravě a hluboko a vykopali nějakou strašnou obludu. Čistě náhodou to asi byl ten pavouk šéf, který to měl už za sebou a tak jsem jim jen oznámil, že můžou jít vesele makat a nemusí tu postávat. Za nimi kousek dál vedly schody do vstupní haly.

Šel jsem tedy dveřmi do trůnní místnosti a zde cesta vedla dál, až k samotné cimře s trůnem a králem. Nebyl tu ale král Loghair, jak jsem doufal, ale jeho syn, král čekatel, Randver. Rozhovor s ním bylo docela zvláštní, neboť je to docela filozof a já s inteligencí 10, se cítil jako debil. Nepochopit (nemůct se zeptat) na některé tyto věci mělo své negativní následky o chvíli později. Z Randverova jsem totiž vykecal, kde se nachází král a taky si i získal přístup přímo k němu přes tajný vchod u trůnu (jinak by to musel obcházet uzavřenými doly). 

Loghair byl poněkud ve stresu a chvíli to vypadalo, že mě napadne. To si nakonec rozmyslel, když zjistil, o co mi jde a že hledám trpaslíky klanu Černé hory, které kvůli elfům právě on odsoudil do vyhnanství. Ukázalo se, že právě toto je ten čin, za který se velmi stydí a kvůli kterému sám sebe odsoudil k životu v těchto dolech, dále od trpaslíků s tím, že nemá právo jim vládnout, když se nazasadil o jejich práva a dal přednost elfům ze strachu z války s nimi. Povyprávěl mi celý příběh, jak to bylo, že za ním elfové došli a chtěli pro klan Černého hory trest, protože jim lidé díky parním strojům zničili lesy a podobně. Ale už při dialogu i on začal mít pochybnosti, jestli ti elfové opravdu byli ti, za které se vydávali a jestli opravdu mluvili jménem Stříbrné paní, což je asi nejvyšší královna elfů. Dal mi dopis od elfů se jménem některého z nich a řekl mi, že se budu muset zeptat elfů a nejspíše Stříbrné paní, ale nevěděl, kde přesně elfové mají město. Dal mi tak lokaci do vesnice Klidných vod (Stillwater), kde bych se měl dozvědět více.

Během tohoto dialogu to vypadalo, že bych jej mohl i ukecat, ať se vrátí ke svému lidu a své pokání provede lépe, než tím, že se zavře ve sklepě. Jenže něco mi chybělo, nějaká správná odpověď, či námět. A já zjistil, že nedostatečná inteligence při rozhovoru s Randverem, díky které jsem nepochopil, co má na mysli ve filozofii kamene a tvaru, mi nedovolila pak zde jej ukecat, ať se vrátí. Načetl jsem tedy hru ještě před rozhovorem s Randverem, dal si šlehu lektvaru inteligence a zvedl jí na 20, celou filozofii totálně pochopil a díky i schopnosti přesvědčování na experta pak Loghaira v klidu ukecal, ať se vrátí ke svému lidu. To mi mimo jiné dalo další osudový bod (taky mi dal svojí sekeru).

Todle mi stačilo a mohl bych klidně z dolů odejít. Ale když už jsem byl zde, rozhodl jsem se projít i ty uzavřené doly, které jsem vynechal (normálně bych jimi musel jít za králem, pokud bych Randvera nepřesvědčil, ať mě za ním pustí rovnou). Díky tomu jsem šel opačným směrem, než bych asi měl jít.

Tydle staré doly byly plné vcelku silných oblud, včetně golemů (na ně se tedy uplatnily ty "nakoupené zbraně". Byli tu ale i vlci a vlkodlaci a nějaký jejich boss, v této chodbičce s ním jsem našel i klíč, který pasoval k zamčeným dveřím, kde byl předmět, který chtěl donést jeden ten trpaslík horník. Doprocházel jsem to a dosekal to až ke vchodu. Pak jsem tedy onen předmět ještě zanesl trpaslíkovi a on mi za to dal hornickou přilbu, stavil se u kováře a prodal mu ty zbraně, co byly trochu poškozené z boje s golemy, které jsem mu před tím štípl.

Tím jsem byl pro zatím v síních klanu Kola hotov a mohl se vydat dál. Zdejší trpaslíci mě po tom všem všichni milovali (dosáhl jsem u všech oblíbenost na 100). Nejprve jsem se ale vrátil do Tarantu, abych do své zdejší truhle v hotelu dal všechny ty technické udělátka, co jsem našel a co mě zatěžovala a brala místo v inventáři. Od tama můžu vyrazit buď do vesnice Stillwater, nebo do lokace, kterou mi nakreselil jeden ten trpaslík, kde je nějaký další klan a jeho bratr. Obě lokace jsou vcelku blízko u sebe.

Dosáhl jsem též 33 úrovně a všechny body dával do inteligence a zvedl jí na 13.
« Poslední změna: Leden 17, 2019, 13:26:27 od Milhaus »
IP zaznamenána

Milhaus

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 1377
Re:Arcanum: of Steamwork and Magick Obscura
« Odpověď #21 kdy: Leden 19, 2019, 13:23:57 »

Doly klanu Kamenotesů, kam mě poslal jeden ten trpaslík z klanu Kola za bratrem, jsem našel snadno. Čekal jsem pověstné trpasličí přivítání, plného sudů piva a podobně, ale moc jsem tedy nepochodil, protože po trpaslících tu nebylo ani stopy. I tak nebyly doly vůbec opuštěné, ale místo trpaslíků se tu proháněli nemrtví a ti příliš pohostiní teda nebyli.

Pustil jsem se do jejich likvidace, když už jsem tu byl a po chvíli došel do takové větší místnosti, kde byl i nějaký větší nemrtví, který vypouštěl duchy. A ne, neměl větry, ale opravdu vyvolával duchy! Dal jsem mu nakládačku a kousek od něj za zamčenými dveřmi jse našel i schované trpaslíky.

Hned první trpaslík, kterého jsem oslovil byl čistě náhodou brácha, kterého jsem hledal. Předal jsem mu vzkaz a zeptal se, co se to tu děje a co to sakra měli za pařbu, když se tak rozjeli, až z toho i nemrtví vylezli z hrobů. Řekl mi, že je to jeho chyba, neboť se ze zvědavosti pustil do duchařiny pomocí techniky a navázal tak na práci nějakého kouzelníka, pravděpodobně zakladatele oboru magie nekromacie. Taky mi dal klíč od dvěří, které by měly vést do knihovny, kterou vykopali a kde to všechno začalo.

Šel jsem tedy ještě do této chodby, až jsem narazil na průlez, který vedl do nějaké staré knihovny. I v ní byli zombíci, ale taky i nějaký naštvaný duch, docela velký, který se rozhodl mě zabít.

U tohoto ducha jsem zjistil, že mám asi nějak málo životů, neboť mě v klidu zabil na 2 rány a ani se přitom moc nezapotil. Sám byl navíc proti fyzickému zranění asi odolný, jelikož ani Flaška a pejsek ho nijak zvlášť moc nezraňovali. Taktika přímého útoku a umlácení tak moc nepřicházela v úvahu. Musel jsem jej nalákat na sebe, aby útočil na mě a pak pobíhat po místnosti, aby na mě nemohl zaútočit 2x současně. Přitom jsem se snažil i zabít ostatní zombie. Duch mě pak pronásledoval a útíkal za mnou, zatímco mí společníci zase útíkali za ním a mlátili ho. Po chvilce takového běhání a honění se po celé knihovně nakonec chcípnul. V knihovně jsem našel deník a mé podezření, že právě zde obor temné zakázané nekromacie vzniknul, se potvrdilo. Taky jsem tu našel nějaký technický recept.

Ještě jsem se stavil za trpaslíky, oznámit jim, že jsou nemrtví mrtví, ale nešlo to a trpoš se nějak zacyklil v tom, že mě posílal do knihovny a dával mi klíče od dveří. Nevím, jestli tu tedy byl nebo nebyl nějaký úkol s jejich vyhlazením, ale mě jej tedy nedal a ani jsem jej nesplnil.

Tak či tak byli zdejší trpaslíci v bezpečí, já bych se mohl i stavit v klanu Kladiva oznámit předání zprávy, ale místo toho jsem šel do vesnice Stillwater, kde bych měl pokračovat v hledání cesty do elfí vesnice.

Taky jsem dosáhl 34 úrovně a zvedl inteligenci na 14.
IP zaznamenána

Milhaus

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 1377
Re:Arcanum: of Steamwork and Magick Obscura
« Odpověď #22 kdy: Leden 20, 2019, 13:28:22 »

Vesnice Stillwater byla malá, zasněžená vesnička s pár obyvateli. Bezesporu nejzajímavější v ní byl chrám bohyně Geshtianny a zejména to, co se v ní dělo za pařby. Tím byla tato vesnice docela pověstná i mezi námi trpaslíky. Tadle bohyně je totiž bohyní krásy a plodnosti, hmm a zde tedy ženy rozhodně neskrývali. Šel jsem do chrámu se "pomodlit" k bohyni a okouknout, jestli se nějaká pařba nekoná. Ale nekonala, někdo jim totiž ukradl modlu (a zničil svatyni), jak mi řekla zdejší sexi kočka teda kněžka. Pochopitelně by jí ráda získala zpět, jelikož nemůžou dělat pařby, když jí nemají. Taky tu byla hospoda, kde se dalo zasoutěžit si ve znalostních otázkách o 500 zlatých (opět náhodné dialogy jako v každém městě) a zdá se že v každé hosdpodě i bývá člen cechu vrahů ruky molochovy, který při správně konstelaci dialogů hrdinu napadne. I zde takový byl. Pak tu byl hotel, kde mi nechal knížku Virgilův šéf z náboženství Panarie, ale sám tu nebyl. Taky tu byl kovář, který prodával "nejlepší" meče v celém Arkanu, nabídka nebyla nic moc, ale dal mi úkol, ať se podívám po nějakém starém mágovi v jeho domě, který mu zbraně očarovává a dlouho se neukázal. Pak tu byl obchod se smíšeným zbožím, kde nic neměli. A pak tu byl ještě domeček nějakého hobita, který se zamiloval do velkého rubínu, který by rád získal. Dle jeho vyprávění je na podivném magickém místě a hlídají jej démoni, kteří rozsekali celou jeho partu. Dle všeho by se tam zkušený zloděj, který se umí dobře plížit, měl dostat bez problémů, ale každý jiný bude napaden.

Kousek od hotelu dál od města na jihovýchod, měl domeček podivně krásný chlapík, který bezesporu měl modlu z chrámu, kterou ukradl. Přesvědčil jsem jej, ať mi ji dá a slíbil mu, že mu kněžka požehná. Souhlasil, já vzal modlu a přemýšlel, jestli jí kněžce vůbec dávat, jelikož dávala bonus +1 do krásy a charismy. Byla ale moc velká a tak jsem jí kněžce dal, ta mi požehnala a požehnala i tomu zloději, čímž jsem získal bonus +1 do krásy. Taky měli pořádnou pařbu. Zkrátím to, po několika hodinách jsem se vzbudil uprostřed asi dvaceti krásných nahých žen a nevěděl, jak se jmenuji. U svatyně jsem se ale prozatím nemodlil a bohyni nic neobětoval.

Kousek od chrámu na západ měl domeček nějaký potrhlý slepý stařík, který se ukázal býti mistrem uhýbání. A kousek od něj na sever měl i domeček ten mág, co se ztratil. Musím říct, že měl v domu docela nepořádek a taky na můj vkus dost krve, ale lidé jsou v tomto ohledu dost zvláštní. Samotný mág tu nebyl, ale byly tu stopy ve sněhu, které vedly do jeskyně na severu. Vlítl jsem tam a našel mága zavřeného v kleci. Pokecal jsem s ním a pak se jeho nářky snažil nevnímat a sbírat všechny ty poklady, co tu byly na zemi. V tu chvíli tam došel i jeho věznitel, nějaký hladový zlobr a chtěl sežrat i nás. Nevyšlo mu to, ale z jeho těla jsme získali klíč od vězení a mága pustili. Kovář byl z úspěchu nadšený a dal mi nějaký meč, který jsem mu hned prodal zpět.

Místo s rubínem bylo daleko na severu a nebylo zdá se cesty, jak se tam dostat. Nechal jsem to tedy být a jal se řešit zdejší hlavní cíl, dozvědět se, kde leží elfí město Quintarra. Žil zde elf, který by to nejspíše mohl vědět, ale rozhovor s ním nebyl vůbec snadný, protože dělal blbého, respektive se snažil dělat blbce ze mě. Vrátil jsem mu to a použil na něj jeho vlastní zbraně, což se mu docela líbilo a tak konečně mluvil normálně. Prej mi řekne, kde vesnice leží, když mu donesu kůži bájného stillwaterského obra, což je zřejmě nějaká vymyšlená neexistujcí obluda. Poslal mě za nějakým chlápkem ve vesnici, který by o těchto stvoření měl vědět všechno.

Chlápek měl chalupu kousek od jeho na východ. Byl to nějaký potrhlý vědec, ale byl si jistý, že obra objevil a že žije v nedaleké jeskyni. Taky mi poradil, jak jej chytit. Dal mi malou klec. Na námitku, že se tu přece bavíme o obru a ten se nejspíše do klece nevleze, mi řekl, že se obr umí proměňovat do mnohem menší formy, většinou do podoby malého modrého zajíčka a že v ní zůstává, pokud se cítí v bezpečí. Pokud jej tedy neohrozím, neměl by být problém jej chytit. Taky mi dal nějaký patok s tím, že si mám sundat zbroj a natřít se jím, díky čemuž se tvor ani nevšimne, že jsem v jeho noře.

Šel jsem do jeskyně a udělal vše, co mi řekl. Na konci opravdu byl nějaký modrý zajíček a já jej chytil do klece. Pak jsem se vrátil za vědcem, ale ten mě poslal do Tarantu, abych nechal nález ověřit nějakým zdejším vědcem. Tak jsem šel. Vědec v Tarantu se mi ale vysmál, toho vědce z vesnice Stillwater označil za blázna, králička za jasný podvrh (ostatně byl natřený modrou barvou) a stillwaterského obra za dílo fantazie. Ale řekl mi, že padělek jeho kůže mají ve zdejší výstavě kuriozit. Šel jsem tedy tam a kůži koupil a vrátil se do vesnice Stillwater. Kůži jsem předal elfovi a řekl mu pravdu o jejím původu. Ten se tomu hrozně smál a byl potěšen a do mapy mi nakreslil umístění vesnice Quintarra a taky mi řekl, jak se tam dostat.

Tento elf měl u sebe i amulet, který chtěla léčitelka v Zakrytých kopcích. Pravděpodobně by to mohla být alternativa, kdyby rozhovor s elfem nedopadl dobře a hráč by jej zabil. Protože i ta léčitelka je elfka a taky by mohla znát cestu. Teoreticky by ten amulet mělo být možné i ukrást, ale já zjistil, že mi něco mojí dovednost kapsářství snížilo na 0. Přitom jsem stále učenec. Skrz kapsářství se mi tedy ten amulet získat nepovedlo. Mohl bych toho elfa i zabít, ale Magnusovi se nelíbí zabíjení nevinných bytostí. Nechal jsem to tedy být a časem se sem vrátím, pokud se zlepším v kapsářství.

Cesta do elfí vesnice vedla přes hory a bylo nutné přejít přes Hardianovu soutězku, kam jsem si to také ostatně ihned namířil. Téměř ihned po opuštění vesnice jsem měl náhodné setkání s modrým zajíčkem. Teoreticky bych jej mohl chytit do klece (pokud by byla prázdná), taky jsem mohl zajíčka napadnout, což jsem i zkusil a ukázalo se, že je to pravý stillwaterský obr. Ale Magnus z toho neměl radost, že útočim na nevinné a já stejně tu kůži už nepotřeboval a tak jsem to nechal být a šel dál do soutězky.

Hardianova soutězka byla dost podivné místo a nejprve jsem moc nevěděl, kam jít a vydal se na sever, nic tam ale nebylo a tak jsem naznal, že to bude asi špatná cesta. Byla zde jen mapa světa, nikoliv místa a tak jsem se skrz ní zase vrátil na původní místo. Vydal jsem se na jih. A pak trochu na jihovýchod. Zde bylo docela dost potvor, které jsem postupně rozsekal. Nebyly moc silné, takže to šlo jako po másle. Po chvíli jsem došel do místa, kde se zdálo, že hory končí a začíná zelená pláň a tak jsem zkusil zase přes mapu světa cestovat do elfí vesnice a to již šlo.

Získal jsem zde i 35 level, 1 bod dal do inteligence na 15 a řekl si, že to vůči dialogům musí stačit a že další VB si budu zase raději šetřit a rozhodnu se co s nimi až později. Měl bych se již vážně učit ty technické výkresy, pokud chci techniku nějak smysluplně využít.
« Poslední změna: Leden 20, 2019, 13:33:54 od Milhaus »
IP zaznamenána

Milhaus

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 1377
Re:Arcanum: of Steamwork and Magick Obscura
« Odpověď #23 kdy: Leden 20, 2019, 17:39:43 »

Elfí vesnice Quintarra byla na stromech a já tak pochopil, proč my trpaslíci elfy nemáme tak rádi, jelikož žít tímto způsobem není vůbec přirozené. Elfové ovšem nemají rádi pro změnu trpaslíky, což mi při každém rozhovoru dávali řádně vyžrat. Naštěstí bylo možné se vzájemně domluvit jako civilizovaní tvoři, stačilo jem jen trošku lézt do zadku. Stráže u vchodu mě tak pustily.

Hned po té, co jsem se vyškrábal na ten jejich strom, jsem potkal elfku, která byla asi trošku praštěná, protože chtěla jít do Tarantu. Rovnou jsem jí tam odvedl, abych si uvolnim místo v partě, které zbytečně zabírala. Cestou zpět jsem již nemusel přímo procházet Hardianovu soutězku, ale stačilo jí jen označit jako průchozí bod po cestě. Po příchodu do Tarantu mi dala prachy a konečně vypadla a já se tak zase mohl vrátit do vesnice.

Nedaleko vchodu byl nějaký elfí lovec, asi velitel, který postrádal nějakého jiného lovce a zadal mi úkol jej najít. Udělal mi na mapě značku vesnice Bedokaanů, kde byl naposledy viděn. Šel jsem od něj západně a pak severně a narazil do domek nějakého elfa, zvaného Hněv. Jeho jméno k němu dost sedělo, protože rozhovor s ním byl asi tak příjemný, jako líbat se s kameným golemem.

Nechal jsem jej být a šel od něj spíše jižně, kde měl domeček jeho učeň Jormund. To byl trpaslík. Tedy mág trpaslík, což musím říct je dost absurdní. Vysvětlil mi, že pro techniku nikdy neměl talent a že se tak začal zabývat magií. Nikdo z elfů jej ale nechtěl učit, krom toho mistra Hněva a ten s ním sepsal doživotní smlouvu (tedy bude platná, dokud jeden z nich nezemře). Jenže si z něj současně udělal sluhu, což se Jormundovi pochopitelně zrovna nelíbilo. Slíbil jsem mu, že to zkusím s jeho mistrem nějak domluvit, ačkoliv jsem to viděl i já dost beznadějně (dle našeho prvního setkání). Šel jsem tedy za Hněvem, ale zjistil jsem, že natáhl bačkory a bylo po něm. Nemůžu říct, že by mi ho bylo líto. Chtěl jsem jej tedy obrat o všechno cenné, ale měl u sebe jen pohár, ve kterém byl nejspíše nějaký otrávený obsah. Bylo jasné, že byl zabit jedem.

Vrátil jsem se za Jormundem oznámit mu dobré zprávy o smrti toho arogantního hňupa, ale před jeho domkem již stála stráž a Jormund byl nařknut z vraždy. Strážný jej pustit nechtěl, ale dovolil mi s ním alespoň promluvit. Vše i ukazovalo, že by to mohl být on, ale tvrdil, že je nevinný a nabídl mi nějakou kouzelnou hůl, když dokáži jeho nevinu.

Šel jsem dál do vesnice, tentokráte spíše jihozápadně od vstupu. Narazil jsem tak postupně na elfku Srnku léčitelku, která prodávala i lektvary a kousek od ní ještě na další elfku, které si hrála na vědkyni v obouru biologie a která zkoumala zdejší živočichy. Po rozhovoru mi dala nějaký spešl šutr a taky úkol, najít nějaký vzácný druh Volariových bludiček, které by měly být někde v Třpytivém lese. Mám jej prý důkladně projít a třeba na ně narazím. Poznávací znamení je, že jsou modré.

Dále jsem došel k domečku Stříbrné dámy, za kterou jsem sem šel, abych od ní zjistil, co je s trpaslíky klanu Černé hory. Její dcerka Raven mě za ní ale nechtěla pustit, dokud jí nepomůžu. Poslala mě do lokace Falkoniných slz, kde se utábořili nějací lidé a ona by se jich ráda zbavila. Ukázala mi i značku na mapě a taky mi řekla, že je to svatá půda a že lidi nemám zabíjet, ale vyhnat po dobrém.

Ještě kousek dál měl krámek Sharp, který by mohl něco vědět o jedu, kterým byl otráven Hněv (jak mi řekl Jormund). Obchodník doma nebyl, ale byla tu jeho žena. Počkal jsem, až půjde spát, vykradl jejich vázu, kde byla flašička jedu, pak zase počkal do rána, až příjde a zeptal jsem se jí na tu flašku. Rozhovor s ní nebyl snadný. Pokud jsem se jí zeptal na pohár s jedem, vyvrcholil dialog tím, že se urazila a již s ní nešlo mluvit. Strážnému jsem pak mohl jen říct, že Hněva zabil obchodník Sharp a Jormunda tím osvobodit. Pokud jsem se zpetal rovnou na tu nalezenou flaštičku jedu, měl dialog trošku jiný směr a nakonec jsem mohl dojít k závěru, že se Hněv otrávil sám, aby tím zničil Sharpa. Obojí mi tedy příliš nesedělo, ale k žádnému jinému výsledku jsem se nedopracoval. Nakonec jsem tedy strážnému řekl, že se Hněv otrávil sám z pomsty, on tomu uvěřil a Jormunda propustil. Ten z toho měl docela radost a přidal se ke mně do party a já tak získal 7 člena a 3 trpaslíka.

Byl to kouzelník na 23 úrovni, co ovládal všechna kouzla v magii ohně a tedy uměl i vyvolat ohnivého elementála. A také uměl všechna kouzla v magii elektřiny, která se jeví také, jako docela silná. Problémeček je jen v tom, že během bojů vůbec nekouzlí. Vlastně behěm bojů nedělá nic. Nevím proč. Mohlo by to být tím, že jsem mu dal brnění, nebo tím, že jsem technik a jeho magii ruším, ale podle toho, jak funguje Virgil, bych řekl, že spíše ne. Každopádně když kouzelník v boji nekouzlí, je to kouzelník dost na nic, tak nevím, jak dlouho v mé partě vydrží.

Kousek od obchodu Sharpa, který se tam ostatně objevil po vyřešení vraždy a kterými poděkoval a nabídl slevu na jeho produkty (nyní tedy tam prodává on i jeho žena to samé), byl ještě nějaký obchodník se zbraněmi, který mi nabídl luk, když mu donesu mithrilovou rudu. Tu jsem měl čistě náhodou u sebe, tak jsem mu jí dal a on mi dal magický luk, který byl vcelku obyčejný, leč byl hodně rychlý (rychlost u něj jsem měl na hodnotě 25, zatímco u běžných luků bývá tak 13).

Ve vesnici to bylo asi vše a já odešel do těch míst, kam mě posílali. Nejprve jsem navštívil lokaci Falkoniny slzy, kde jsem našel partičku zeměměřičů, kterak tam měří pozemky pro dřevařský průmysl. Ukecal jsem je, že bude v jejich zájmu, aby odešli, protože se znám s Batesem, který má o zdejší lesy zájem a že se určitě nezapomenu zmínit o dobrých zeměměřičích. Oni naznali, že tedy se stala nehoda a že zde pracovat nemohou a vypadli. Kousek od jejich tábora severo východně v lesíku, byla i svatyně boha Ter'el, což by dle všeho měl být první bůh prvního kruhu, ke kterému se mám pomodlit a něco mu dát. Konkrétně dle knhy o bozích sošku Litani, kterou jsem zakoupil v Ashbury od elfa obchodníka. Bůh můj dar přijal a zvedl mi vnímání o +1 a taky luky o trošku. Tím jsem byl v této lokaci hotov a vydal jsem se do vesnice Bedokaanů, najít elfa lovce.

Po příchodu jsem zjistil, že tu žijí mluvící ještěrky a že jsou nějaké podrážděné. Sice neútočily, ale kamošit se taky moc nechtěly. Hledaného elfa jsem našel zavřeného v jámě a kousek dál jsem potkal i šéfa ještěrek. Rozhovor s ním také nebyl zrovna snadný, ale nakonec jsem jej přesvědčil, že všichni teplokrevní nejsou stejní a že ti pytláci, co zabíjeli jeho lid, děti, ženy a starce, rozhodně nejsou mí kamarádi. Moc mi nevěřil a chtěl, abych je zabil, s čímž jsem souhlasil. Okolo vesnice také byly speciální šutry, které se daly sbírat a které se jmenovaly srdcekámen. Jeden jsem potřeboval na výrobu klíče vedoucí k trpasličímu klanu Železa, jak mi na něj dal recept ten historik trpaslík v klanu Kladiva. Na výrobu klíče bylo třeba ještě mithrilovou rudu, kterou jsem měl ale u sebe a tak jsem klíč mohl vyrobit. Další kousek srdcekámene byl potřebný jako obětina pro boha Makaala, který tady ve vesnici měl svatyni. To by měl být ostatně druhý bůh prvního kruhu v pořadí a tak jsem mu hned ten srdcekámen obetoval a on mi zvedl obratnost o 1.

Vyrazil jsem na lov lovců-pytláků, které jsem našel nedaleko vesnice přesně tam, kde mi náčelník ukázal. Byli to lidé ozbrojení loveckými puškami, jejich velitel měl dokonce slonobijku, což je puška, kterou se lze i načit vyrábět v rámci receptů ve střelných zbraních. Tenhle šéf měl tu drzost mi dokonce nabízet peníze, když mu řeknu, kde mají ty ještěrky vesnici. Bez milosti jsem jej zabil i s jeho kumpány a vrátil se za ještěrkama. Jejich náčelník měl radost, pustil elfa, který měl taky radost a utekl zpět do vesnice elfů.

Když už jsem byl na pomezí Třpytivého lesa na západě a močálů na východě, šel jsem na východ do močálů, jelikož zde byla mýtina s rubínem, o kterém mluvil hobit ve vesnici Stillwater a todle byla asi jediná cesta, jak se tam dostat. Opravdu tu byl kruh z kamenů, na kterém bylo ono varování, že se mám plížit, chci-li přežít a vzít si rubín. Jelikož jsem se uměl plížil asi jako nosorožec, ani jsem se o to nepokoušel a rovnou tam naběhl. Napadlo mě několik démonů, ale byli najcí slabí. Někteří dokonce chcípli na jednu ránu, nevím jak to. Vzal jsem rubín a jal se důkladně prozkoumávat Třpytivý les.

Chodil jsem křížem krážem tam a zpět po lese doufajíc, že najdu ty proradné modré bludičky a získám jejich esenci. Ale žádnou jsem nepotkal. Místo toho jsem v náhodných setkání potklával mnoho jiných oblud, od bludiček až po medvědy. Taky jsem našel dvě lokace označené na mapě, kde v jedné jižně od vesnice Quintarra byl nějaký obr krotitel opic, který mě i se svojí tlupou opic hned napadli a já je musel zabít. Druhá, jemně severovýchodně od Quintarry, byla nějaký tábor, kde nic moc zajímavého nebylo, krom asi 10 mrtvých lidí a truhle s nějakým malým plátovým očarovaným brněním.

Pokračoval jsem ješte v průzkumu lesa a pak přešel i k důkladnému průzkumu močálů a prošel tak celou oblast od mýtiny s rubínem na sveru až po hory na jihu, ale také jsem tu bludičky nepotkal. Opět jsem tu potkal nějaké jiné obludy a taky 3 lokace s názvem. Jednou byla nějaká svatyně nějakého boha, kterého jsem ale neřešil, pak lokace s názvem Močál, kde byla smečka nemrtvých a nějaké cennosti v čele s nějakým velkým očarovaným mečem, který se líbil Flaškovi a pak lokace s názvem Divné jezero, kde bylo jezero a také zde byla truhla opět s tím malým očarovaným plátovým brněním (s tím stejným, jako v předchozí truhle). Taky jsem někde našel zajímavé magické rukavice a tak dále. Věci jsem ale nemohl moc identifikovat a musel jsem počkat až do Tarantu. Pomocí svitků odhal magii jsem tak identifikoval jen jednu zbroj, rukavice a jeden meč a dal to Jormundovi, aby nechodil tak naholo.

Bylo jasné, že bludičky nenajdu a navíc jsem tak i získál asi 2-3 úrovně a nepřišlo mi to úplně ideální způsob leveleování a tak jsem se na to vyprdnul a šel zase zpět do vesnice Quintarra. Oznámil jsem nalezení lovce veliteli a dal mi za to zbroj a i vyhnání zeměměřičů Raven, která mě za to pustila za Stříbrnou dámou.

Po prvním slově této dámy bylo jasné, že bere nějaké drogy a že to bude hodně silnej matroš. Prakticky ničemu z toho, co říkala, jsem nerozumněl, až jsem se divil, že ona rozumněla mě a mým otázkám. Byl jsem docela rád, že to mám za sebou a můžu od tama vypadnout. Ještě jsem všechny ty "moudra" probral s Raven, která z toho ale taky nebyla moc chytrá. Nakonec jsme se dohodli, že s tím budou mít něco společného temní elfové a že jediný člověk, který ví, kde by mohli být, žije v Tarantu a že bych tedy měl do Tarantu vyrazit jej najít.

Tím jsem tedy u elfů prozatím skončil a mohl se vydat zpět. Než jsem šel ale do Tarantu, stavil jsem se ještě u Klanu Kola, oznámit nalezení bratra a taky se pomodlit u boha Albericha, který by měl být třetí v pořadí prvního kruhu. Jako obět jsem mu dal lávový kámen, který jsem již dříve našel v dolech. Zvedl mi sílu o 1. Pak jsem šel do vesnice Stillwater a předal hobitovi rubín a také se i zde pomodlil u oltáře bohyně Geshtianny. Obětoval jsem jí kořen vášně, kterých jsem měl už víc a nějaké našel v zahradě klanu Kladiva. Tato bohyně by snad měla být 4tá v pořadí v prvním kruhu. Zvedla mi krásu o 1, což společně s požehnáním od zdejší kněžky za nalezení modly a opravu oltáře, mě udělalo túze moc krásným. Skoro jsem se vydržel dívat na sebe do zdrcadla.

Pak jsem se ještě stavil v Dernholmu, předat vzkaz jedné té zdejší dívce od Maximiliána z ostrovů Zoufalství a pak již vyrazil do Tarantu.

Dosáhl jsem 39 úrovně a našetřil si 5 vědomostních bodů.
« Poslední změna: Leden 20, 2019, 17:49:39 od Milhaus »
IP zaznamenána

JCMurphy

  • Starší člen
  • ****
  • Příspěvků: 461
Re:Arcanum: of Steamwork and Magick Obscura
« Odpověď #24 kdy: Leden 21, 2019, 00:57:42 »

čoveče si aj říkám, že to hrát nebudu a jenom si pročtu tvoje hraní... párkrát jsem to už sjel a tohle akoráte fajnově osvěžuje vzpomínky... :) a když jsme u toho, tak já bych neměl nervy to takhle všecko rozepisovat :D
IP zaznamenána
Zura ja nai, Katsura da!

Milhaus

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 1377
Re:Arcanum: of Steamwork and Magick Obscura
« Odpověď #25 kdy: Leden 21, 2019, 01:27:25 »

Což o to, napsaný to mám hned, spíš si nepamatuji, co jsem dělal.

Teď mě dost zmátli bohové a jejich požehnání. Měl jsem za to, že bonusy od nich se akumulují, tedy že pokud postupuji ve správném pořadí, že mi zůstanou požehnání předchozích bohů a získám další. Pokud ve špatném, tak se předchozí zruší a získám jen to jedno toho posledního boha. To jsem i bral jako poznávací znamení, že postupuji správně. Ale u pomodlení se u Halcyona, což by měl být poslední dobrý bůh a tedy poslední v prvním kruhu, mi ty předchozí bonusy všechny zmizely a dal mi jen ty své, vcelku bezcenné. Navíc jsem si toho všiml až poměrně pozdě, kdy jsem mezi tím vyráběl nové věci v technice.

Tak jsem přemýšlel, kde jsem udělal chybu, když právě tady sem měl za to, že je to jasné, i podle obrázku v Tarantu. Díval jsem se i do návodů na netu a všude to psali taky tak. Až jsem našel video, kde to ten člověk dělá a po pomodlení se u toho boha auzavření prvního kruhu (což se mu napsalo do deníku jako mě), mu taky ty bonusy předchozí zmizly. Tak je to asi normální, že se to stane. Nicméně pro mě by byly cenější ty bonusy předchozí, tedy hlavně k síle a obratnosti. Je pravda, že je pak při dalším kole asi získám znovu a krása a vnímání pro mě zas tak důležitý není, ale on ten jeden bod síly a obratnosti je docela znát. Ale už to tak asi nechám, protože dělat celé to vyrábění krámů se mi znovu nechce, hlavně kvůli shánění součástek.
IP zaznamenána

Milhaus

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 1377
Re:Arcanum: of Steamwork and Magick Obscura
« Odpověď #26 kdy: Leden 21, 2019, 10:45:04 »

V Tarantu jsem chvíli zmateně pobíhal a nevěděl přesně, co mám dělat. Dozvěděl jsem se, že profesor Terwilliger, kterého jsem měl najít, natáhl bačkorama a že tedy se jaksi od něj nejspíše nedozvím, kde je sídlo temných elfů. V rámci tohoto pobíhání jsem došel i do zdejšího muzea univerzity, kde jsem byl již dříve, kde měli kostru draka a další exponáty a kde byl i zvláštní trezor, u kterého se psalo, že jej nikdy nikdo nedokázal otevřít. Už dřív jsem se jej pochopitelně pokoušel vypáčit, marně. Tentokráte s lepší postavou a paklíči jsem to zkoušel znovu, ale také marně. Nakonec mě napadlo, že by do ní mohl pasovat klíč, který jsem vyrobil dle návodu trpaslíka a hele, ono se to otevřelo. Uvnitř byla mapa a nějaké podivné kovové válečky. Mapa mi vytvořila nové místo na mapě.
https://i.postimg.cc/K8FYV9T0/Arcanum-2019-01-20-19-12-45-699.jpg
https://i.postimg.cc/fRKbhxjD/Arcanum-2019-01-20-19-13-03-042.jpg

To ale pořád neřešilo otázku, kde je doktor Terwilliger. Nakonec jsem našel tarantské oddělení záznamů, kde mi nějaká hodná paní pověděla o doktorovi víc a i zjistil jsem, že napsal nějakou důležitou knížku o temných elfech, kde by mohlo být hledané info. Kniha se jemonovala "Tsen-Ang: Hrůza mezi temnými elfy", což samo o sobě zní dost slibně. Šel jsem tedy do zdejší knihovny, musel jsem zaplatit členský poplatek, nějakých 1500 peněz, aby se se mnou vůbec bavili a pak mi řekli, že hledanou knížku stejně nemají. Ale dali mi alespoň knížku o knížce, ze které jsem se dozvěděl víc o tom, jak je hledaná kniha vzácná, co způsobila těm, kteří jí vlastnili a kde najít poslední kus. Měl by jí zřejmě mít nějaký boháč v Caladonu.
https://i.postimg.cc/rwcG8X3W/Arcanum-2019-01-20-19-16-34-833.jpg

Než jsem vyrazil do Caldonu, ještě jsem se zašel podívat jednou na nákres vztahu bohů na univerzitě, abych se ujistil, jaký bůh je nařadě.
https://i.postimg.cc/P5rL3t06/Arcanum-2019-01-20-19-31-33-340.jpg

Z nákresu bylo jasné jen to, že se musím řídit kruhem "dobra", a že musím dokončit první kruh, který byl znázorněn v pravo, začínal palmami (elfským bohem), pokračoval přes ještěrku, pak boha trpaslíků, lidské bohyně a končil sluníčkem. Bohem slunce a pravdy je vyšší bůh Halcyon, kterému bych měl obětovat olivovou větvičku, kterou jsem měl již dávno u sebe. Na mapě jsem již nějakou dobu měl lokaci vesnice Vooriden, ani nevím, kde se tam vzala a kdo mi jí tam nakreslil, ale ještě jsem tam nebyl a právě v této vesnici by měl být oltář tohoto boha, tak jsem tam vyrazil. Ukázalo se, že svatyně tu sice je, ale že je zničená.
https://i.postimg.cc/ry074xmj/Arcanum-2019-01-20-19-40-05-332.jpg

Zdejší kněz mě poslal do nějakého kamenolomu, abych přinesl kámen, díky kterému jí bude možné opravit a udělal mi i značku na mapě tohoto místa. Taky mi řekl, že se ke mně může přidat zdejší poloobr, aby mi šutr pomohl donést. Poloobr byl venku a po rozhovoru se ke mně přidal i přes limit společníků. Tak jsem mohli rovnou vyrazit do kamenolomu. Zde bylo pár přerostlých opiček, nic zajímavého a taky tedy šutr, který ale nebyl tak těžký a zvládl bych jej unést i sám. Tak či tak jej vzal poloobr, když už tam byl a zase jsme vyrazili zpět. Po přinešení kamene již nebyl problém svatyni opravit a já mohl obetovat olivovou větvičku. Uzavřel jsem tak první kruh dobra, což se mi napsalo i do deníku, získal jsem i nějaké bonusy do vnímání (+2), léčení a podobně, ale odebralo mi to bonusy předchozích bohů k obratnosti, síle, kráse, vnímání a luku, což teda bylo dost blbý. Bohužel jsem si toho všiml až mnohem později, ale nejsem si jist, jestli v této chvíli bylo výhodné to udělat. Mohl jsem se například nejprve naučit mistrovství v luku díky bonusu (musel bych přidat asi jen 1 bod) a tak dále. Ale nakonec jsem to nechal už být.
https://i.postimg.cc/qBPSxq6T/Arcanum-2019-01-20-19-54-08-826.jpg

Když jsem byl zde, ještě jsem se rozhodl důkladněji prozkoumat tudle jihovýchodní oblast od Tarantu. Nic moc jsem nenašel a i obludy v náhodných setkání byly vcelku slaboučké, ale nakonec jsem došel k lokaci s názvem Kree. V této lokaci bylo docela dost lidských banditů na 30 úrovni, kteří byli i docela slušně vybavení (měli třeba magické zbroje a podobně). Nevěděl jsem přesně, co je to za lokaci a jestli mě sem někdy bude posílat nějaký úkol, ale postupně jsem to tu od banditů vyčistil.

Během bojů se dokonce i Jormund osmělil a začal kouzlit nějaká kouzla a proměňoval se nejspíše na ohnivého elementála. Nicméně musím říct, že tento způsob kouzlení se mi nezdá býti zrovna efektivní, neboť v této podobě se vůbec nedostal k boji a že bylo možná lepší, kdyby to nedělal vůbec. Zřejmě jeho intelekt rozlišuje sílu nepřátel a pokud jsou příliš slabí, tak nekouzlí, pokud jsou silnější, tak se o kouzlení snaží a ještě se snaží asi i volit odpovídající kouzla. Tomu by i odpovídalo to, že když měl Virgil svitky proměny ve vodu (ve vodního elementála), tak je nepoužíval, dokud jsme nenarazili na ohnivého elementála, ale pak je používal vždycky. Každopádně tenhle kouzelník poletí z party hned, jakmile najdu někoho jiného, kdo se bude ochoten přidat.

V lokaci Kree jsem našel dva oltáře. V jednom byla nějaká soška, která nevím, k čemu je a druhý byl svatyní boha Shakara, ke kterému jsem se ale nemodlil, ostatně stejně jsem neměl nic, co bych chtěl jako oběť. Podle nákresku by ale stejně měl být nejspíše až třetí nebo čtvrtý. Tedy předpokládám, že druhý kruh je kruhem zla, který je znázorněný vlevo a že začíná bohy Torgem, Bolem, Kerlinem, Shakarem a zakončuje to vyšší bůh zla Moordinal. Tedy v to alespoň doufám, že jsem ty značky správně dosadil jmény a že ten kruh tak je.

Tadle procházka mi vynesla 40 level a já měl našetřeno 7 vědomostních bodů. Došel jsem tedy do Tarantu, dal si šlehu lektvaru inteligence a naučil se všechny návody v oboru kovářství. Sice se tento obor učí i Magnus, ale vzhledem k jeho inteligenci jsou zřejmě vyšší návody mimo jeho možnosti a já si chtěl vytvořit elitní plátovou zbroj, která by měla být lehčí, než běžné. Nejprve jsem si ale sehnal kožené zbroje odpovídajících velikostí (tj 2 malé, 1 střední a 1 velkou). Neměl jsem ale materiál zvaný trpasličí ocel na výrobu 4 kusů, mohl jsem vyrobit jen 3 a tak jsem vyrobil 2 malé a 1 velkou s tím, že moje doktora bude muset počkat. Pak jsem řešil, jak z nich vyrobit zbroj mechanickou. Neměl jsem na to dostatečné znalosti v oboru mechaniky, ale zjistil jsem, že bonusy z vědeckých manuálů, které se dají koupit na univerzitě, se sčítají. Tedy asi s 6 těmito knihami jsem zvedl obor mechaniky asi na 85, což mi stačilo na výrobu mechanických zbrojí. Problém ale taky byl v materiálu. Elitní plátovku jsem měl, ale chyběl mi drobný parní strojek, který jsem měl jen jeden. Sobě jsem si tedy mechanické brnění vyrobil, dobré bylo, že mi zvedlo sílu o 3 body, blbé bylo, že bylo velmi hlučné a těžké. Taky jsem ale zjistil, že zdejší obchodníci mění zboží každý den po ránu a tak jsem stál před obchodem zdejšího vynálezce a čekal, až bude drobné strojky mít. Nakopil jsem tedy 2 další a vyrobil zbroje i pro Magnuse a Flašku. Mezi tím jsem si pořídil i další manuály, nějaké do elektriky a podobně a zkonstruoval si i nějaké další věci, jako šokující meče (na které bylo třeba vyvážený meč) pro mě a pro doktorku, Magnus díky brnění měl sílu 20, takže dostal barbarský meč. Taky jsem si vyrobil elektrické štíty, co ruší magii a přilby s okulárem, co zvyšuje vnímání. Vyrobil jsem to pro sebe, Magnuse i doktorku. Moje výbava tak vypadala asi takto:
https://i.postimg.cc/Bndh5wVn/Arcanum-2019-01-20-22-52-55-634.jpg

Potřeboval jsem ale někde sehnat trpasličí ocel, kterou by mohli prodávat ve skladní čtvrti v továrně. Už v novinách psali, že orkové stávkují ve skladní čtvrti a že se situace řeší a že nejspíše budou všichni povražděni. Když jsem došel k onomu obchodu, zjistil jsem, že to nebyly jen kecy, ale že opravdu je skaldiště obklíčené vojáky, že uvnitř jsou jiné postavy a že nějaký gnom-radní mě žádá o pomoc, aby se situace vyřešila bez násilí. Musel jsem jít dovnitř a přesvědčit vůdce orků, aby tajně v noci zmizel a spojil se s tím gnomem, který mu legálně zařídí, aby byly orkům přiznána stejná práva, jako jiným rasám a mohli si založit odbory :D. (Bates nebude mít radost). To se nakonec povedlo a orka jsem přesvědčil a konečně vypadli z obchodu a vrátil se tam zpět původní obchodník. O mém zásahu ostatně psali i v novinách, ale já jsem v novinách vcelku často. Obchodník ale trpasličí ocel neměl, na druhou stranu i on občas prodával drobný parní strojek (jak jsem zjistil později).

Rozhodl jsem se to zatím nechat být a jít na výšlap do té lokace s názvem "Místo ztracených hlasů", kam mě posílala mapa z truhle.
https://i.postimg.cc/Bbms718N/Arcanum-2019-01-20-22-54-24-752.jpg

Vlezl jsem do dolu a šel dlouhou chodbou, žádní nepřátelé tu nebyli, ale na konci byl stroj, do kterého se daly strkat ty kovové válečky, které byly v truhle s mapou. Po každé, když jsem tam nějaký dal, byla hlasová zpráva jasnější. Asi tedy v rámci pátrání po trpaslících klanu železa budu muset najít nějakou knížku.
https://i.postimg.cc/3Ns9TtDw/Arcanum-2019-01-20-22-57-12-889.jpg

Napadlo mě zajít za trpaslíky klanu Kola a zeptat se historika, jestli o té knížce něco neví a taky hlavně "nakoupit" trpasličí ocel do zdejšího sudu obchodníka. Historik se o knížce nebavil a neměl o ní žádný nový dialog. U obchodníků s technikou a zbraněmi jsem zjistil, že Jormund držkuje, ať to nechám být, když se pokouším ty sudy vypáčit. Začínám mít pochybnosti, na čí straně vlastně je. Musel jsem jej nechat stát kousek dál a říct mu, ať počká a pro jistotu to říct i ostatním, aby se mi tam nepletli. Pak už nebyl problém sudy vypáčit a "nakoupit" potřebné zboží. Sehnal jsem tak mimo jiné trpasličí ocel a další drobný parní strojek, což bylo přesně to, co jsem potřeboval. Pak jsem zase vzal společníky tím, že jsem je oslovil a řekl jim, že už nemusí čekat, až na Jormunda, který tento dialog neměl a dál se tvářil, jakokdyby byl členem party (mohl jsem s ním vyměňovat věci, dávat mu instrukce co má dělat a podobně, ale zpět do party jsem jej vzít nemohl). Musel jsem mu říct, ať vypadne z party a úplně odejde a on se tedy jakože rozloučil a pak jej zase nabrat.

Ještě jsem se stavil ve svatyni boha Torga, kterou jsem našel již brzy na začátku hry po cestě ze Zakrytých kopců do Tarantu a obětoval mu rubín a začal tím druhý kruh bohů. Pak jsem se vrátil do Tarantu, vyrobil mechanické brnění doktorce a byli jsme asi připravení vydat se do Caladonu.

Ještě jsem si vzpoměl, že tím, že jsem se naučil ty technické výkresy, vyrostl můj talent v technice asi na 88, což mělo dost negativní následky, jelikož obchodníci s magickými předměty v Tarantu se se mnou od té chvíle nechtěli bavit a obchodovat, což je tedy opravdu dost blbé, jednak často magické předměty nacházím a prodávám jim je a jednak jsem tam mohl pro své mágy i nějaké předměty koupit. Obávám se, že podobně to nejspíše bude i u dalších obchodníků s magií. Celkově mě technika fakt moc nepřesvědčila, ale dobré je, že se hru dá dohrát i bez techniky či magie.

IP zaznamenána

Ivan

  • Starší člen
  • ****
  • Příspěvků: 281
Re:Arcanum: of Steamwork and Magick Obscura
« Odpověď #27 kdy: Leden 22, 2019, 18:57:47 »

Milhausi, kde jsi sehnal kroužek na klíče?

Pamatuju si, že jsem ho při prvním hraní někde našel nebo koupil a teď nevím kde a u obchodníků ho nemůžu nikde koupit..
IP zaznamenána

Yuyana

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 1336
Re:Arcanum: of Steamwork and Magick Obscura
« Odpověď #28 kdy: Leden 22, 2019, 21:01:53 »

Hra vypadá skvěle, ale ta reklama na plíseň na nehty u obrázků trošku kazí dojem :-p.

Každopádně inspirující téma, asi se přidám. Až mě přejde momentální LoK chvilka.
IP zaznamenána

Milhaus

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 1377
Re:Arcanum: of Steamwork and Magick Obscura
« Odpověď #29 kdy: Leden 22, 2019, 22:30:19 »

Ivan: U obchodníka vetešníka v Tarantu (hned první obchodník vlevo, když přejdeš most). Ale mají jej i jiní obchodníci. Obchodníci zboží generují každý den, takže pokud jej nemá, stačí si uložit hru, vyspat se do rána, zkusit obchod a když nic, tak načíst a znovu. Jen třeba být asi mimo dosah obchodníka (nebýt přímo v obchodě během spánku).
IP zaznamenána
 

+ Rychlá odpověď