Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Elemir]

Hrobka Praecora Lotha, část 1

Po aktivaci blackrock gem z The Pits of Carnage se v hradu neudálo nic extra zajímavého, jen Iolo si byl ochotný popovídat trochu více, ale jde v podstatě jen o filozofování nad mými činy a jejich důsledky, které mi Iolo postupně předkládá už delší dobu - nyní šlo o mé pronásledování Guardianem napříč světy. Těžko soudit, jestli volba odpovědi má nějaký hlubší význam, protože tyhle typy rozhovorů (má je třeba i Dupre) lze probrat ze všech stran, tedy klidně lze postupně odpovědět všemi způsoby. Je to rozdíl oproti některým dřívějším rozhovorům, kde šlo zvolit jen jednu variantu a rozhovor poté skončil a už na něj nešlo navázat. Po rozhovoru jsem se šel na pár hodin prospat a hned na to jsem vyrazil skrze západní fazetku krystalu do nového světa.



Objevil jsem se v místnosti s několika východy a podobné bylo i okolí dále. Nicméně nejedná se o žádný labyrint, cedulka opodál mi prozradila, že jsem v hrobce Praecora Lotha. Co jsem si vybavil z Killorn Keep, nyní bych měl najít 8 kousků map. Hned přede mnou leželo plátové brnění a nějaký další loot, ale to vezmu až při nějaké cestě směrem do hradu, teď jsem zamířil na jih do sálu s kostlivci, kde leželo poudro na mapy. Hm, mohl bych ho sebrat, ale kostlivci to asi nepochopí v dobrém, takže jsem si udělal značku do mapy a vyrazil pro změnu na JV. Ostatně na každou ze světových stran vede z počátečního bodu chodba, na jejímž konci je nějaké puzzle, potvora nebo zamčené dveře/mříže a pouzdro s mapou. Teoreticky bych tak měl všech 8 kousků mapy najít už na 1. patře.

Na JV jsem narazil na vodní příkop a zamčenou mříž, kam lze doskákat jedině přes sloupy. Přeplaval jsem kanálem až na východ, kde jsem na ostrůvku svedl boj s ohnivým elementálem a ze země sebral první pouzdro s částí mapy. Kanál vede dále na sever, ale končí slepou uličkou. SV chodba pak vede k zamčeným dveřím (později jsem je zkusmo otevřel kouzlem, klíč k nim totiž v hrobce není, ale krom jednoho s hrobkou nesouvisejícího dopisu za nimi nic není). Vzal jsem to tedy přesně opačně na JZ, ale i zde jsou zamčené dveře, tentokrát za pomoci pěti přepínačů. Čekal jsem nějakou kombinatoriku, ale smyslem rébusu je pouze přehodit každý z přepínačů dolů a je to. Jediná komplikace tkví v tom, že po přehození jednoho spínače se jiné přesunou do výšky, takže na ně postava nedosáhne, ale to mě vůbec nerozhodilo, vytáhl jsem hůl a přehodil je s její pomocí Co bych se s tím přeci patlal Poté jsem stiskl tlačítko u dveří a za nimi sebral část mapy (řetěz na zdi dveře zavírá).

Poznámka: hůl je v UU2 docela často využívaný artikl pro manipulaci s ovládacími prvky a musím přiznat, že kdybych to neznal z jedničky, tak bych u některých puzzlů asi docela tápal. Poprvé se využití hole objevilo ve Scintillus Academy of Magic, kde je jedinou "nápovědou" hůl opřená o zeď, ale tlačítka by šlo nejspíše pořešit i jinak. Kouzelníci by například mohli sáhnout po telekinezi. Nějaké slovní objasnění jsem ve hře nenašel. Holí nelze ovládat akorát kruhové přepínače.

Chodba na západ vede do místnosti se dvěma hliněnými a jedním železným golemem, tak jsem odtud také vycouval a napochodoval jsem raději do SZ chodby. Ta je částečně zřícená, takže jsem musel použít krumpáč na odklízení balvanů. Na konci jsem nalezl blackrock gem a drahokamy vykládanou sekeru, která se později ukázala jako významný orientační bod. Severní chodba vede skrze místnost plnou mírumilovných pavouků ... tedy zatím V rohu mají vajíčka, takže předpokládám, že při pokusu o jejich sebrání pavouci bez váhání zaútočí.



Na severu je v chodbě plaketa, která uvádí datum pohřbu Praecora Lotha a před touto plaketou se mi zjevil Guardian. Když jsem se otočil na jih, spatřil jsem schody nahoru. Ve východní chodbě je tu navíc tlačítko, po jehož stisku se v chodbě na západě objeví útržek mapy. Nyní jsem to vzal do sálu s kostlivci a zkusil mapu vzít. Dle očekávání následoval boj s přesilou, ale roztáhl jsem si kostlivce po chodbě, takže to šlo. Na JV jsem v místnosti přeskákal na jižní sloup, který slouží jako spínač pro mříž na východě a poté jsem přeskákal do nově otevřené místnosti pro další kousek mapy. V batohu jsem našel nějaký longsword, ale pořád nemám potrénované Lore, takže nemám tušení, co je to zač.

V pouzdře jsem měl v tuto chvíli 5 kousků mapy. U golemů jsem žádnou nenašel a cesta na SZ je, jak jsem již uvedl, zborcená, takže případná místnost za ní je klasickou cestou nedostupná. U zamčených dveří na SV jsem přišel na to, že ve východní stěně jsou skryté dveře do místnosti s mapou, takže už jsem měl 6 kousků. Podle nápisu za železným golemem jsem usoudil, že další díl mapy bude mít jeden z nich, tak jsem je musel napadnout a opravdu, kousek mapy vypadl ze železného golema. Mapky dohromady skládají podobu třetího patra, ale možná se dá obejít i bez nich (bez posledního kousku určitě, protože nemám nejmenší tušení, kde by mohl být). S tím jsem vyrazil na druhé patro.

Na druhém patře je kousek od vstupu první křižovatka. Cesta na východ končí zborceným stropem, cesta na západ vede ke kanálu. Cestou jsem našel halucinogenní rostlinku a Guardianův pečetní prsten. Cesta na jih vede do krypt a různě zborcených chodeb. Je tu plno náhrobků, kolem nichž rostou další halucinogenní kytky a pohybují se tu neklidní nemrtví. Někteří mají jména, ale nechal jsem je prozatím být a vydal se ke kanálu. Voda tu teče silným proudem, ale na sever se dá s trochou úsilí doplavat. Je tu jedna místnost, kde leží drahokamy posázený palcát. Na jihu je jen soustava místností s hroby. Kolem rostou opět květiny, tak jsem je komplet vysbíral, protože není důvod se sem v budoucnu vracet. Nyní nastal nejlepší čas pro vyzpovídání duchů.



Molloy byla za svého života krejčí a patřila mezi vyvolené služebnictvo, které mělo Lotha doprovázet na onom světě (Molloy byla upálena společně s tělem zesnulého Lotha). Pověděla mi o posledních událostech z války s Guardianem a prozradila mi existenci spolku označené jako Trojice, ale příliš konkrétní už nebyla.





O nic lépe nedopadl rozhovor s duchem Trystera. Ten mě nejprve požádal, zda-li bych mu nedosnesl jeho kosti, které prý poznám podle drahokamy posázené sekery poblíž. Musel jsem se vrátit na první patro a do SZ chodby, kde na konci u závalu původně ležela ona sekera a sebral jsem kosti poblíž. Trystero byl rád a z ducha se v tu ránu proměnil v kostlivce. Dozvěděl jsem se od něj, že o kosti přišel už před mnoha staletími, kdy došlo k poslednímu útoku na hrobku a Lethe (jeden z Trojice) při ústupu strhl strop chodby. Tím mi Trystero naznačil, kde mám hledat místo pro použití žezla od Altary. Neméně důležitá byla informace o halucinogenním účinku zdejších květin. Trošku mi to potvrdilo mou domněnku, že moje předchozí pokusy s halucinacemi byly předčasné. Teprve nyní se vlastně dozvídám klíčové informace.



Hrobka úplně na jihu patra patří Heleně, manželce Lotha. Nezačal jsem zrovna ideálně, ale velmi rychle jsme si můj původ vyjasnili Helena a Loth byli pohřbeni odděleně a jelikož duchové nemohou místo svého odpočinku opouštět, tak mě poprosila, abych za jejím manželem zašel a promluvil si s ním.



Cesta k Lothovi vede skrze Company of Three (ona Trojice), což je trio mocných válečníků, kteří původně bojovali po Lothově boku, ale po jeho smrti každý z nich propadl svým vlastním démonům. Loth jim za svého života významně pomohl a bez ohledu na jejich původ a předchozí činy je s plnou důvěrou dosadil do vysokých pozic. Během ústupu na sever se Trojice snažila Helenu chránit, ale všudypřítomná beznaděj jí nakonec uprostřed mrazivé tundry dohnala k sebevraždě. Lethe, Morphius a Lord Umbria se však rozhodli pro klam a i po své smrti udržují Lotha v přesvědčení, že válku vyhráli, čímž tu jeho ducha v podstatě uvěznili. Nemám s nimi mít proto žádné slitování. Celý příběh je navíc starý už 700 let.

[Elemir]

Hrobka Praecora Lotha, část 2

Po sestupu na 3. patro jsem se k mému štěstí ocitl v oblasti, od které zrovna nemám část mapy, takže jsem pochopil, že to byl záměr a osmý útržek asi opravdu ani neexistuje, proto se jedná hned o počátek patra. Kousek od vchodu korzuje duch Silana, služebníka Guardiana, který si myslel, že si vydobude slávu nálezem Lothova rohu. Zprvu prý měl docela štěstí a hravě procházel přes všemožné pasti, ale pak ho štěstí přeci jen opustilo a to ve chvíli, kdy se v jedné chodbě srazil s kostlivcem a nechtěně se nabodl na jeho otrávenou dýku. Nedlouho poté smrtelně onemocněl a zemřel.



Třetí patro je už jen podle složených útržků dost spletité a záludné. Složení mapy má však i jednu nevýhodu - nelze do ní psát vlastní poznámky, takže jsem byl odkázán jen na ty, co v ní už jsou. V JV části jsem aktivoval nějaký řetěz a páku. Ostatní páky v této části patra jinak souvisí s mřížemi. Vůbec netuším, k čemu ta dvojice slouží, ale to bylo v tuhle chvíli beztak jedno. Zřejmě ovládají něco jiného a s tím mě napadlo, že byť na mapě vidím mnohem kratší cestu k exitu, tak to tak snadné asi přeci jen nebude a budu muset nejprve něco přenastavovat a to něco bude po celém patře Předem prozradím, že to byla zbytečná obava, cest k exitu je skutečně několik, liší se akorát svou obtížností. Jižní cesta se zdá zprvu schůdná a vypadá jako snadné spojení JV a JZ části patra, ale brzy jsem narazil na obtížnější překážku, kdy jsem nedokázal zavřít dlouhé propadlo (tlačítko je mimo dosah a jak jsem později zjistil, ani z druhé strany to nejde uzavřít). Musel jsem zpět ke vtupu a na sever, kde je menší bludiště chodeb s pastmi. Budu tu muset zatížit nášlapné plošiny a k tomu budu potřebovat posbírat všemožné zbytečnosti.



Hm, připadal jsem si jako v Anvil of Dawn, plošiny se nedají zatížit jednou věcí, ale čekalo mě pendlování sem a tam a sbírání všeho možného, abych těch několik užitečných plošin dokázal vůbec zatížit Některé plošiny jsou zaznačené na automapě, jiné ne, zkusil jsem však zatížit všechny, které mi přišly nějak důležité. Potíž je akorát v tom, že některé předměty podléhají zkáze a zrovna kosti se ukázaly jako nevhodný zatěžkávací materiál - fireball z pasti je dokáže usmažit na prach a ten je logicky mnohem lehčí Pár plošin jsem proto musel zatěžkávat znovu a lépe. Na severu jsem pak přes malou nádržku došel ke stěně se zamčenými skrytými dveřmi. Otevírá je kombinace tlačítek na světové ružici v pořadí S, J, V, Z. Odtud už se dá pohodlně dojít k exitu, ale nejprve si ještě zkusím projít zbytek patra. U těhle dveří je potřeba počítat s tím, že se mohou zavřít a ze strany exitu je nelze otevřít!

Na JZ jsem narazil na soustavu mříží s tlačítky, ale nějak se mi nepodařilo objasnit způsob, jak se dostat do centrální místnosti kousek na sever. Byť jsem tu zkoušel všemožné kombinace a to včetně následného obcházení celé JZ oblasti až zeshora k druhé mříži. Nakonec jsem to vzdal, třeba to ani nebude nutné vyřešit. Ve výklenku nad severní mříží jsem našel grey stone a poblíž jižní části mě v místnosti čekal excelentní black sword a dýka. Pečetních prstenů Guardiana už mám taky požehnaně a tady se jich válela přímo hromada, ale netuším, k čemu mi vůbec budou, proto jsem další už nebral.



Směrem na SZ je soustava dvou zapastěných místností. Jedna je plná fireballů a je tu potřeba odkrýt dveře za středovou stěnou a těmi pak utéci ven z jámy. V SZ rohu je navíc skrytá místnost, kde jsem našel zlatý prsten. Místnost na sever je pro změnu plná respawnujících se kostlivů, takže je potřeba odtud taky urychleně mizet. Ať tak či onak, vždy jsem se nějak mohl dostat k exitu na severu, takže smysl toho patra je opravdu v tom, aby si tu každý našel tu svou schůdnou cestu, než že by ho musel prolézat celé ... tedy pokud zároveň nestojí o lepší loot Zlatý prsten se třeba o chvilku později ukázal jako prsten regenerace. Směrem od exitu se dá otevřít zkratka do středu patra, odkud se pak dá snadno dostat k východu na 2. patro.

Na 4. patře jsem došel k zamčené mříži a řetězu. Prní zatáhnutí uvolnilo podivnou mlhu a druhé pak otevřelo mříž. V místnosti za ní už mě čekal lich Morphius, první z Trojky. Za svého života to býval legendární zloděj, kterému kdysi Loth hodně pomohl, takže mu za mnohé vděčí a i nyní mu svůj dluh hodlá splácet. Hm, zajímavé, oddaný služebník, to ne zcela odpovídá tomu, co mi o Morphiusovi pověděla Helena. Navíc mě považuje za služebníka Guardiana, a toho i po těch letech stále nenávidí. Morphius zřejmě zbystřil můj zmatek ve tváři a tak to zkusil nejprve po dobrém, prý bych měl odejít a Heleně nevěřit. Moc se mi to nepozdávalo a tak jeho trpělivost nakonec přeci jen došla a s tím přišel poměrně vyrovnaný souboj.



Z místnosti s Morphiem vedou masivní dveře, ale jsou bohužel zamčené. Po důkladné prohlídce jsem ve východní stěně našel skryté dveře a těmi jsem mohl projít skrze krátkou chodbu do místnosti s pastí. V jednom rohu je zapastěná truhla se železným klíčem a naproti jsou dřevěné dveře (taktéž zapastěné). Klíč je potřený nějakým jedem, takže nemá smysl se léčit dříve, než se rozbijou dveře a vezme se klíč (klíč je navíc fake, lepší je tu truhlu vůbec neotevírat). Dveře jdou obejít, dá se k tomu využít právě ta truhla a přes ní vyskočit na sloup s kládou. Ta končí na protějším sloupu, u kterého jsou skryté dveře s chodbou do části za dřevěnými dveřmi. Zpátky už mi to nešlo, takže jsem ty dřeěné dveře přeci jen musel rozbít (použil jsem k tomu sekeru nalezenou v místnosti nahoře, abych si zbytečně nerozbíjel tu svou ). V místnosti za dveřmi je páka, s níž se otevírají masivní dveře nahoře.

V nově zpřístupněné místnosti je lich Lord Umbria a není tu rozhodně sám. Má k ruce dva hliněné golemy, takže jsem se poněkud vychytrale zbavil nejprve jich Umbriovi to kupodivu nevadilo. Ono jde Umbriu zprvu vůbec obejít. Cestu dále však blokuje silná iluze prostorové trhliny a v místnosti na východ jsem se nedokázal na první pokus popasovat se zdejším puzzle. Při návratu se však spustil trigger a Umbria mě rovnou napadl. Musel jsem proto loadnout a zahájit rozhovor na dálku. Není to klíčové, ale byla by škoda ten rozhovor vynechat. Umbria v něm byl překvapen, že jsem prošel přes Morphia, ale dal mi taktéž na výběr v poklidu odejít (což v mém případě už stejně nešlo). Boj je potřeba vést na krátkou vzdálenost, protože Umbria je zdatný kouzelník a navíc umí levitovat, takže krom fireballů hrozí, že se vznese mimo dosah zbraní na blízko. Po definitivní smrti z něj vypadly runy Vas, Hur a Flam (tu budu moci darovat Zogithovi v The Pits of Carnage).



Místnost na východ obsahuje vodní nádrž a soustavu sloupů, které se z ní tyčí. Přeskákat po sloupech není tak snadné, protože jejich vrcholy obsahují vracecí teleporty. Teleport však není po celém vršku sloupu, ale týká se jen určitých segmentů na dlážděné podlaze o velikosti 3 x 3. U sloupu je tedy potřeba určit, po kterých segmentech se dá pohybovat a s jejich pomocí pak přeskočit na další sloup atd. Je to hodně o trpělivosti, navíc uprostřed cesty lítá fireball, který to celé ještě více znepříjemňuje. Trvalo mi dlouho, než jsem na princip sloupů přišel, je to jeden z těch hodně otravných puzzlů, ale částečně by šel asi obejít magií. Jeho smyslem je totiž přeskákat na druhou stranu k pentagramu a z něj pak stačí odebrat jednu jedinou svíčku, čímž se iluze trhliny v chodbě rozplyne. Nemám vyzkoušeno, jak funguje telekineze, ale pokud s ní jdou přenášet předměty, pak je to asi další možné řešení, protože ke středu místnosti se dá přiblížit s poměrně menší námahou.

V další místnosti už mě čekal ještě více překvapený lich Lethe, bývalý Lothův generál a nejodolnější z těch tří. Vypadla z něj taktéž runa Flam a excelentní black sword. Na východ od něj se dá projít skrze vodopád, kde jsem okamžitě zahučel do bažiny plné potvor. Z démona poblíž jsem vymlátil klíč ke dveřím a za nimi zatáhl za řetěz. Nyní jsem mohl konečně vstoupit do hrobky Praecora Letha.





Jen tak tak jsem se zastavil na okraji příkopu, který nebyl zprvu vůbec vidět. Pode mnou protékala žhavá láva a v protější místnosti jsem zahlédl průsvitnou postavu. Jenomže tu jaksi chyběl most a vlastně vůbec jakákoliv možnost se přes příkop dostat. Chvilku jsem tam jen tak stál a přemýšlel. Chtěl jsem začít rozhovor na dálku, ale Loth mi najednou zmizel někam hlouběji do místnosti a tak jsem se rozhodl popadnou veškerou odvahu a vykročil jsem vpřed. Hm, skleněný most ... Rozhovor s Lothem byl rychlý, prokázal jsem mu úctu, kterou si i po smrti zajisté zaslouží a vyhnul jsem se jakýmkoliv lžím. Loth zprvu nechtěl věřit, že Guardian válku vyhrál a on zemřel, ale postupně se mu navrátila část paměti a tento stav uznal. Za odvahu a mé čisté srdce mi předal roh a rozplynul se. Jak ho použít, to už si prý musím zjistit jinde. Spolu s Lothem zmizeli všichni neklidní nemrtví a konečně tak všichni došli věčného pokoje. Z pohřební komory jsem si vzal jen zástavu Killornu.





Po návratu do hradu jsem si promluvil s Mirandou, která mě odkázala za Nystulem, ale nejprve jsem si šel uvolnit inventář. Nystul se podivil nad tím, že jsem získal Lothův roh a pak nahlas zauvažoval, že jeho síla by nám mohla pomoci zničit krystal. Poté jsem mu předal blackrock gem na očarování a šel ho použít na krystal do podzemí. Po aplikaci kamene se v hradě už nic nezměnilo, tedy až na inventářový bug, který mi zrušil jeden batoh a save pozici. Musel jsem hru restartovat a načíst o kousek zpět. Pár posledních minut jsem si tak musel dát ještě jednou Hrobku Praecora Lotha mám za sebou ... uf

Lothova hrobka byla po dlouhé době rozlehlým dungeonem a výsledný čas tomu zcela odpovídá (10 hodin 30 minut). Největší kus si vzalo 3. patro a pak bloumání nad puzzle na 4. patře. Celkově jsem se tak dostal na čas 75 hodin 15 minut. U Eony jsem si všiml, že level 15 je nejspíše konečný a dále už neroste, byť zkušenosti se načítají dále. Spolu s tím jsem časem zjistil, že Eona za překročení určitých zkušenostních stupňů dále dostává dovednostní body, což není špatné. S trochou píle a kupou času by tak šlo nejspíše potrénovat vše. Nicméně vysoká specializace je podle mě v UU2 mnohem důležitější. Nyní už můžu klidně předběhnout, na konci hry se mi nepodařilo to, co právě v UU1. Těch bodů je prostě méně, než by odpovídalo počtu modliteb u svatyň v jedničce, takže běžným hraním by mi to vyšlo na 4 plné dovednosti a 1 vycvičenou do poloviny. Je to tedy o jednu komplet dovednost méně, ale to berte trochu s rezervou, protože hodně záleží i na počátečním hodu u klíčových dovedností - když je vysoký, je potřeba méně hodů na kompletaci dovednostními body.

[Elemir]

The Ethereal Void, část 1

Ethereal Void neboli Astral Plane je posledním světem dostupným skrze krystal pod hradem Lorda Britishe, ale v podstatě se nejedná o žádné nové nebo neznámé místo. Je to přesně tentýž svět, do kterého se dá podívat skrze sny způsobené halucinogenními květinami. V první chvíli jsem z toho neměl přílišnou radost, na závěr jsem si přeci jen představoval něco jiného, navíc je to svět, který mi k srdci vůbec nepřirostl a rovnou mohu prozradit, že Astral Plane je spojena s dvojicí nejtužších puzzle ve hře. Její problém spočívá v tom, že na první pohled není vůbec jasné, co se tu má dělat a komplikuje to právě fakt, že se do ní dá nahlédnout už mnohem dříve skrze sny. K mému údivu jsem totiž zjistil, že veškeré předchozí snové rozhovory s NPC se skutečně udály a dotčené postavy nyní reagují tak, jako že už jsme spolu mluvili. Tenhle fakt je přitom poměrně klíčový k pochopení celého světa a smyslu těchto snů, jenomže celá skládačka do sebe zapadá jen pozvolna a místy to docela drhne



Při zpětném pohledu už mi to přijde srozumitelnější, ale zprvu jsem byl z Astral Plane skutečně otrávený. Není to samozřejmě úplně první místo, kde se dá s Astral Plane setkat, její část byla už v Scintillus Academy of Magic a byl to podobně "otravný" prvek. Nicméně jsem v tomto kousku získal dost užitečných poznatků, které jsem nyní mohl aplikovat v mnohem větší míře. Astral Plane je přesně podle své definice prázdnotou, ve které pak plavou jednotlivé objekty - v tomhle případě různé cestičky, plošinky a podivné stavby. Na první pohled se to nezdá, ale vše je striktně pravoúhlé. Funguje tu totiž stejná iluze jako v Scintillus Academy of Magic, kdy jsou některé objekty lemovány černou stěnou, která pak splývá s černým pozadím. Když se na to zaměříte, tak je to v tom docela dobře vidět, ale někdy to dokáže být matoucí. Jdete např. po cestě a po jedné straně máte nějaký výrazný objekt, který vám ovšem po pár krocích zcela nečekaně zmizí. Zprvu to docela komplikuje orientaci a pro ještě větší zmatení je řada bodů propojena teleporty V Astral Plane ke všemu nefunguje automapa a kompas, ale mírný handicap se z toho stane jen v jednom místě.



Místo vstupu do Astral Plane začíná poblíž vstupu do stavby s názvem The Shrine of Spirituality, což  je přesně ta stavba, kde se nachází blackrock gem ve tvaru srdce. Potíž je v tom, že vchod se nachází ve výši a Eona nekompromisně přistála na cestičce hluboko pod ním. Sny v tomhle případě taktéž nic neřeší, protože během snů se lze po Astral Plane jen pohybovat a manipulovat s předměty, nic si však nelze strkat do inventáře, respektive inventář nelze používat vůbec a ve snech nejde ani bojovat, byť se to tu všemožnými potvorami jenom hemží. Po cestičce se dá snadno dostat k místu, které by se dalo označit jako uzel, neboli křižovatka. Je to plocha, odkud jakoby začínají jednotlivé trasy různých barev, ale to jakoby tu má svůj význam, protože přímo spojená je s uzlem jen červená a modrá trasa, bílá trasa se třeba nachází dost ve výšce. Při popisu uzlu je podstatná ještě zmínka o velké stěně, ve které se nachází východ a na níž jsou zobrazeny barvy většiny tras ve formě svislých pruhů (žlutá, červená, modrá a fialová).



Moje první rozhodnutí vycházelo ze snového rozhovoru s Mokpem, kdy mi poradil, že klíčová je pro mě modrá trasa. Krom toho jsem měl na paměti Blogovu radu o posloupnosti tras a jedno naznačení jejich smyslu. Každá z tras prý ukrývá určitý druh výzvy a pokud splním všechny 4, tak by se mi měla objevit skrytá pátá trasa. Když jsem si barvy přepočítal, vyšlo mi z toho, že se nejspíše jedná o bílou trasu, protože ta nemá na zdi svůj pruh a není z uzlu normálně dostupná. Nj, jenomže to byl chybný předpoklad, ale to jsem nyní ještě nemohl vědět

Modrá trasa mě přes pár teleportů dovedla na velkou modrou plochu, kde jsem potkal podivného mága jménem Prinx, který navíc neovládal mojí řeč. Něco po mě chtěl, ale moc jsem jeho posunky nepobral, tak jsem to prozatím nechal být. Časem třeba nějaký vhodný předmět najdu. Po obvodu plochy jsou další teleporty a nad jedním z nich se vznášela bludička. Dá se s ní normálně komunikovat, ale její otázky ve mě vzbudily jisté pochybnosti. Ptala se mě na osud Bishopa a nebyl jsem si jistý, zda-li jí říct pravdu, nebo si pravdu raději nechat pro sebe. Nakonec jsem se rozhodl pro pravdu a asi jsem dobře udělal, protože bludička zná historii Trilkhai, takže jsem tak splnil úkol pro Blackie z Killorn Keep. Naproti teleportům vede z plošiny cesta z pohyblivých kvádrů, ale jak jsem již psal, Astral Plane je krom jiného plná nepřátelských potvor, takže jsem byl brzy zahnán na ústup. Na řadě tak byla červená trasa.





Od snu s Duprem jsem věděl, že žezlo pro Zorantha má démon a démoni se nacházejí právě na červené trase. Průchod po cestách byl v pohodě, ale jeden z teleportů mě vyplivl na počátku stavby, kterou jsem opět znal ze snů a nedokázal jsem tu dlouho přežít. Na snech z Astral Plane je zajímavé právě to, že postava je v nich normálně zranitelná a skutečně to může po probuzení skončit smrtí. Stavbu hlídá několik ohnivých elementálů a impů. Nejprve jsem zkoušel bojovat na otevřeném prostranství, ale pak jsem zjistil, že výhodnější je utéct za bránu stavby a tím potvory rozdělit. Kousek od brány je menší stavba a v ní je hledaný démon. Boj s ním je trošku o nervy, několikrát jsem při něm umřel, ale nakonec padl Sebral jsem žezlo a vyskákal k teleportu. Cesta ven vede skrze několik dalších úseků a teleportů červené trasy. Na jejím konci je teleport, který mě vyhodil na bílou pyramidku stejnobarevné trasy.





Trošku mě to překvapilo, ale neměl jsem se čeho chytit. Na pyramidce bylo zajímavé jen to, že každá dlaždice, na kterou jsem stoupl, se zbarvila do červena. Napadlo mě, že bych mohl schválně obarvit všechny dlaždice, ale nějak se mi do toho nechtělo, poněvadž mi to přišlo v tuhle chvíli jako nesmysl. Kousek od pyramidky je bílá plošina s orbem, který zobrazuje vnitřek The Shrine of Spirituality a na opačnou stranu je bílý teleport. Skrze něj jsem se dostal do místnosti s teleporty a pentagramem na zemi. Na zdi pak byla cedulka s nápisem, ale podstatný kus nápisu chyběl. Teleporty mě po chvíli dostaly na bílou cestičku a odtud už jsem snadno našel cestu do uzlu.

Během bojů s potvorama jsem zjistil, že z cestiček se dá seskočit na jakési dno, takže pode mnou není žádná nekonečná propast. Na modrou a červenou trasu se dá na několika místech vyskočit zpět, ale krom toho tu je několik zelených plošin, které fungují jako teleport přímo k uzlu. Přemýšlel jsem při tom, co dále a napadlo mě, že na fialovou trasu by se možná dalo snadno přeskočit z jiné cestičky. Jedno takové místo je hned kousek od uzlu. Teleporty mě brzy dopravily do místnosti s Blogem, takže nyní jsem si s ním mohl popovídat oficiálně. Dokonce jsem si s ním mohl zahrát zajímavou hru, ale užitek z toho nebyl žádný. Vydal jsem se nahoru a po chvíli jsem skončil v dalším úseku trasy, kde jsou velké trampolíny. S jejich pomocí se dá přeskákat až na cestu, která končí velkou hlavou, jejíž ústa slouží jako vchod do prazvláštního bludiště. Uvnitř je vše černobílé a graficky velmi zjednodušené, ale orientace je ve skutečnosti triviální. Na konci mě čekal teleport, který mě opět vyplivl na bílé pyramidce. Přitom jsem si všiml, že dlaždice pode mnou zfialověla.





Jenomže ani nyní mi to neseplo a i kdyby seplo, pořád by to byla jen část úspěchu Zbyla mi už jen žlutá trasa, která končí taktéž v bludišti, ale tentokrát mnohem komplikovanějším, protože tohle bludiště je sofistikovanější a hlavně je výškově členité. Vzal jsem to postupně úsek po úseku a podle levé ruky. Během toho jsem se srazil s Mystell, která mi pověděla, že jí Guardian odeslal do snů hledat Sigil of Binding, který by se měl nacházet na bílé trase, takže nyní už jsem věděl, co ten neúplný nápis u pentagramu označuje. Po chvilce bloudění jsem se dostal k místu, odkud se dalo vyskákat nahoru nad bludiště a odtud jsem se dostal k pohyblivé zdi, za níž se ukrývala čtvercová místnost se dvěma nepřátelskými mozky. Z jednoho vypadla dvojice očí, tak jsem je sebral a teleport v rohu mě přepravil do místnosti s bílou pyramidkou.



U očí mě naopak docela rychle seplo a vrátil jsem se na modrou plošinu k mágovi. Oči jsem mu předal a tím si vysloužil odměnu - dostal jsem svitek s nějakým kouzlem (později jsem zjistil, že jde o Létání). Nj, jenomže tím jsem se vlastně nikam neposunul, tak jsem se otočil k východu a s žezlem jsem zaběhl za Zoranthem. Dostal jsem od něj láhev s džinem a znovu jsem si nechal zopakovat jeho radu. Potíž byla jen v tom, že jsem žádný lektvar Iron Flesh neměl. Zkusil jsem proto Merzana v Killorn Keep, ale úplně mi vypadlo, že on má ještě dobře ukrytou dialogovou volbu, kde se ho dá doptat na něco speciálního Byl jsem v této době opravdu už docela unavený tápáním a jaksi mi to přestalo myslet. Pořešil jsem alespoň Blackie a Ogrimu jsem předal standardu Killornu. Od Blackie jsem se dozvěděl o jisté Mors Gotha, která se chystá napadnou pevnost nedaleko odtud, čímž měla na mysli hrad Lorda Britishe. O něco později jsem se podobnou informaci (varování) dozvěděl z dopisu od Bishopa, který mi předal Garg v Goblinní věži - zavítal jsem do ní právě při hledání lektvaru. Ogri mi za standardu prozradil informaci o engine room v Killorn Keep, ale to už pro mě nemělo žádný význam, na tohle jsem si přišel sám. Lektvar se mi nakonec podařilo najít na 3. patře The Pits of Carnage - byl v batohu, který předtím hlídal černý reaper.



Samozřejmě mě napadlo, že krom lektvaru bych mohl Iron Flesh pořešit kouzlem, ale udělal jsem přitom poměrně fatální chybu. Podobně jako u Merzana jsem si nevybavil jednu klíčovou informaci od Nystula nebo Nelsona. Jeden z nich mě na počátku hry varoval, že krystal v hradu blokuje vyšší magii. Už kvůli lektvaru jsem si u Ogriho vycvičil Lore na maximum, abych si mohl věci identifikovat a nyní mě kvůli magii čekal trénink Many a Castingu. Jenomže ani na maximech jsem nebyl schopný nic silnějšího vykouzlit, tak jsem sešel ke krystalu na 4. patro a zkusil to zde. Jenomže taky nic. Vzdal jsem to a loadnul. Naneštěstí jsem pokračoval v save pozici, kde jsem měl Manu potrénovanou na 17 bodů, čehož jsem si všiml docela pozdě. Pořád jsem totiž spekuloval nad tím, jestli by nebylo vhodné přesedlat na meč a každé neuvážené rozdělení bodů by v takovém případě bylo hrubou chybou, protože těch bodů opravdu není mnoho. Ale co se dalo dělat, v horším případě jsem měl v plánu vytáhnout mnohem starší savy a dát si Astral Plane třeba znovu.

[Elemir]

The Ethereal Void, část 2

S lektvarem jsem se vrátil do Astral Plane a zamířil si to rovnou k Sigil of Binding, abych pořešil alespoň toho džina. Někde v skrytu jsem doufal, že možná džin je tím klíčem k blackrock gem ve svatyni. Jenomže lektvar nezabral a džin mě pokaždé rozsápal. Několikrát jsem si během pokusů pročetl Zoranthovo radu, ale bylo mi dost divné, co by měla mít příprava nádoby společného se mnou jako osobou, která chce džina upoutat v sobě. Navíc mi nebylo jasné, jak bych to provedl. Roztok Filania jsem nikde neobjevil a to ani na Taloru, jak mi Patterson prozradil. Jediným zdrojem byl mud v Ice Caves, ale mud nejde do ničeho nabrat a ani koupel v něm nebyla k ničemu. Dokonce jsem během koupele zkusil vypít Basilisk Oil a chvilku se topit, aby se to jako smíchalo, ale stále nic



Na řadu přišla opět The Shrine of Spirituality a blackrock gem. Při jedné z úplně prvních návštěv Astral Plane skrze sny se mi podařilo blackrock gem vzít a hodit naproti do vstupu. Zůstal tam ležet na podlaze mezi ankhy. Napadlo mě, že by se tenhle poznatek dal využít, protože ke vstupu do svatyně jsem se nyní mohl přiblížit s pomocí svitku Létání (projít vstupem však nejde a vzhledem k mřížím okolo oltáře by to bylo beztak zbytečné). Problém byl ovšem v tom, že se mi najednou žádný z hodů nedařil. Zkusil jsem tedy něco jiného. Kámen padal dost často mimo a někam do hlubiny, tak jsem začal spekulovat, jestli má svatyně nějaké dno, nebo vhozený předmět někam propadne a já ho pak časem najdu na jiném a dostupném místě. Vyletěl jsem proto ke vstupu a zkusil jím něco prohodit. Předmět se odrazil od neviditelné stěny a bylo vymalováno Proto jsem tím vstupem nemohl projít. I kdyby se mi bývalo podařilo blackrock gem ke vstupu hodit, nemohl bych ho nakonec sebrat.



V poněkud zoufalé situaci jsem se vrátil do uzlu a přemýšlel jsem, co mi uniká. Už jsem chtěl zase odejít, ale jak jsem se zadíval na zeď, tak jsem si všiml, že z původní čtveřice barevných pruhů zbyl na zdi už jen modrý pruh a v tu chvíli mi to teprve seplo. Jasně, modrou trasu jsem předtím nedokončil celou, tak jsem na ní hned vyrazil a prošel až na její konec, kde jsem s pomocí trampolíny proskočil teleportem a skončil na pyramidce. Modrá barva dlaždice pode mnou byla dost výmluvná a tentokrát jsem to nenechal být. Vybral jsem si z nějakého důvodu žlutou a dlaždice komplet přebarvil. Pyramidka zežloutla a poblíž orbu na plošince se objevil žlutý teleport do bonusové místnosti s lootem. Teleport mě pak vrátil do uzlu, odkud jsem skrze fialovou trasu doběhl zpět k pyramidce.



Nyní jsem zkusil modrou barvu, která mi pro změnu přihrála teleport do bonusové místnosti modré trasy a hned poté jsem si zopakoval kolečko s fialovou trasou. Při seskoku na jednu z dlaždic mě ovšem zaujala opět žlutá barva, vždyť tu už jsem měl před chvílí! Spíš bych čekal, že se znovu objeví až po dalších barvách. Jenomže tahle byla nějak sytější Jasně že jo, tohle je totiž oranžová a je to barva The Shrine of Spirituality Oranžový teleport mě pak skutečně dopravil dovnitř, ale jen na cestičku kolem středového sloupu, takže k oltáři nahoře jsem neměl šanci se dostat. Navíc oltář chrání mříže, takže ani s kouzlem Létání bych si nepomohl. A v tuhle chvíli se právě hodí halucinogenní kytičky, protože s jejich pomocí jsem se dostal k oltáři, vzal blackrock gem a prohodil ho skrze mříže na cestičku pod sloupem. Po probuzení jsem ho jen sebral

Celý smysl Astral Plane tedy spočívá v tom, že průchodem každé z tras si odemykáte příslušné barvy, a když si odemknete všechny 4, tak se zpřístupní oranžová barva. Po objevení oranžové trasy se navíc zpřístupní rychlý teleport mezi uzlem a bílou pyramidkou, která je jinak společným koncovým bodem všech tras. Vnitřek svatyně je zároveň místem pro použití hůlky od Altary. Z těch bonusových místností má větší význam snad jen fialová a červená místnost. Ve fialové se dá nalézt další nádoba s džinem a v červené se ukrývá trol Rawstag, kterého jsem potkal jako mladého a hloupého trola v jedničce. Nyní je z něj vážený náčelník



Nakonec jsem si tedy notně oddychl. Přesně jak jsem na počátku psal, je to dílek k dílku a teprve ke konci začne Astral Plane dávat smysl. Později jsem dokonce zjistil, že jeden z klíčových hintů lze získat zcela mimo Astral Plane, ale dost záleží na volbě dialogů. Po první konzumaci halucinogenních kytiček se u Mokpa v Ice Caves objeví nový dialog, při kterém mu jde nabídnout pomoc se zaopatřením květin. Jakmile však dojde na věc, tak Mokpo couvne s tím, že to možná není nejlepší nápad a měl by konečně začít žít reálný život v tomto světě. Samozřejmě jsem ho v této myšlence podpořil, ale taky mě zajímalo, co by se stalo v opačném případě. Mokpa jde skutečně překecat a on si květinu vezme. Během snění pak postupně prozradí cestu skrze fialovou trasu a smysl bílé pyramidky. Byla to ovšem náhoda, narazil jsem na to při hledání úplně něčeho jiného.

Astral Plane mi jako taková zabrala 9 hodin - počítám tedy jen čas do vyřešení zákysu s blackrock gem, protože k Astral Plane se vztahuje i láhev s džinem, ale to proberu zvlášť. Jak už jsem psal, nejprve jsem byl docela otrávený a dokonce jsem začal uvažovat, že to bude důvod ke sražení hodnocení, ale při zpětném pohledu to zas tak strašné není. Astral Plane je sice nezáživná a matoucí, ale to řešení je vlastně docela přímočaré, jen to odvození pouhým pozorováním trvá poněkud déle. Být to nějaká standardní lokace, tak se nad tím ani nepozastavím. Možná jsem si to zbytečně zkomplikoval s těmi "předčasnými" sny, protože už v Ice Caves mi bylo jasné, že ta vidina bude hrát nějakou podstatnou roli, takže jsem si to měl nechat až na vhodnější chvíli. Zbytečně jsem si tak rozkouskoval rozhovory s NPC a přišel jsem o ucelený přehled hintů, leč to není chyba hry, ta to naopak udělala dobře, protože mě to dokonale svedlo na zcestí. Volba byla na mě. No, ale je to za mnou a zbývá snad už jen poslední zákys ...

[Elemir]

Na cestě do finále

Radost z pořešení Astral Plane zastiňoval už jen zákys s džinem. Nebyl jsem si hlavně vůbec jistý, nakolik je ten džin pro dokončení hry důležitý a nález druhé láhve v bonusové mísnosti fialové trasy mě ještě více zmátl. Do toho i ta zmínka o invazi Mors Gotha. Namísto toho, aby se mi jednotlivé možnosti sužovaly do jednoho bodu, tak jsem tu měl několik náznaků různými směry. Na paměti jsem musel mít i poslední slova Nelsona o jednoduchém kouzlu, která jsem si nyní spojil s Lothovým rohem. I bez Nystula jsem pochopil, že roh je klíčem k rozbití krystalu, ale na jeho použití potřebuji nějakou magii, která mi umožní z rohu něco kloudného vyloudit. Na druhou stranu jsem si říkal, že hra přeci musí počítat s tím, že jako čistokrevný bojovník potřebuju alternativu, která vynechá veškeré kouzlení. Byla by to jinak docela slušná podpásovka, ale na druhou stranu v mém případě byla Eona nechteně potrénovaná, takže by mohla klidně kouzlit i osmý kruh. Vrátil jsem se proto k úvahám o Mors Gotha.

Bishop mi v dopise sděloval, že tahle mocná válečnice má u sebe knihu, která by se mi mohla náramně hodit. Jenomže dobrovolně mi jí nedá. Což o to, problém byl spíše v tom, kde Mors Gotha hledat Tušil jsem, že má spojitost s Killorn Keep, ale v pevnosti jsem nenašel žádné stopy. Rozhodl jsem se proto v rychlosti proběhnout všechny světy ještě jednou. Moc se mi teda do toho nechtělo, ale beztak jsem potřeboval ještě jednou navštívit Scintillus Academy of Magic, takže jsem se do toho pustil. Akademie pro mě byla klíčová díky rozhovoru se Zogithem, který mi prozradil, že Zoranthus je jejím absolventem. Možná jsem při předchozí návštěvě něco přehlédl a někde jsem vynechal tajnou laboratoř s ingrediencemi. Jenomže jsem nikde nenašel ani stopy po Mors Gotha ani speciální ingredience. Z akademie jsem si odnesl akorát dva Basilisk Oil. Nic vzácného, jeden už jsem našel dříve.

Čas neúprosně ubíhal a řešení nikde. Při pendlování mezi světy jsem se zastavil i v Ice Caves u mudu, ale jak už jsem popisoval v předchozí části, ani různé kejkle s koupáním a konzumací Basilisk Oil k ničemu nevedly. Pomalu jsem se smiřoval s faktem, že budu muset na nápovědu kouknout. Předtím jsem si však uvařil kafe a ve vzpomínkách si ještě jednou proběhl každý ze světů a zkusil si rovzpomenout na něco, co by mi mohlo nějak pomoci. A skončil jsem opět u mudu.

Zoufalé pokusy občas vedou k nečekaným výsledkům, byť by se to mohlo tvářit jako pitomost. Pořád jsem musel mít na paměti kompletní znění návodu od Zorantha a pořád jsem přemýšlel o smyslu uvedených příprav. Jak smíchat Filanium a Basilisk Oil? Samozřejmě tím nejjednoduším způsobem, prostě vhodit Basilisk Oil do mudu Když naběhla hláška "The thick oil permeates the mud.", tak jsem radostí málem vyskočil ze židle. Řešení jsem tedy odhadl už dříve, jen jsem na to šel špatnou cestou a bylo dobře, že jsem se tím nenechal odradit. Okamžitě jsem se v roztoku vykoupal a poté si zaběhl do engine room v Killorn Keep, kde jsem si stoupl do jezírka lávy. Glazura na mě krásně vytvrdla a tím jsem splnil první podmínku ze Zoranthova návodu. V Sigil of Binding jsem do sebe kopl lektvar Iron Flesh a rozbil láhev s džinem. Žádná rychlá smrt se nekonala, namísto toho se džin usídlil ve mě a já mohl konečně pokročit dále. Celá tahle peripetie mi zabrala rovných 6 hodin.



Po opuštění Astral Plane jsem kolem krystalu spatřil čtveřici po zuby ozbrojených vojáků z Killorn Keep, takže jsem pochopil, že k setkání s Mors Gotha dojde až nyní. Tohle byl ovšem jen předvoj. Takticky jsem couvl a vojáky si rozdělil. V hradu nahoře se kupodivu nic neudálo, takže jsem byl mírně překvapen, co dělat dále. Vyšel jsem z typu uniformy a navštívil proto samotnou Killorn Keep. Altara mezitím zmizela a nechala mi tu dopis na rozloučenou. V pevnosti jsem si nemohl nevšimnout znásobeného počtu vojáků, což kupodivu nesla nelibě i Mystell. Zaběhl jsem za Lobarem, který se po smrti svého předchůdce stal kapitánem stráží. Doufal jsem, že od něj získám více informací, ale doufal jsem marně. Proběhl jsem ještě podzemí, ale nic. Nakonec mě napadlo, že bych mohl znovu prohledat uzamčený pokoj v noclehárně.



Klíč jsem stále neměl, tak jsem dveře před zraky stráží rozmlátil a vstoupil. Stráže moc nadšené nebyly, ale mnohem méně byla nadšená obyvatelka pokoje - Mors Gotha Vedle ní jsem na zemi spatřil knihu, zřejmě tu, co hledám, ale nedostal jsem možnost se k ní přiblížit. Mors Gotha to nejprve zkusila jakoby po dobrém, ale šampión Guardiana se prostě nemůže stavět na úroveň Avatara, takže na řadu přišly zbraně. Mno, očividně nechtěla nic ponechat náhodě, takže mi do zad povolala komplet osazenstvo noclehárny, měl jsem celkem co dělat, abych se z pokoje prosekal ven Okamžitě jsem zamířil do skryté chodby k engine room a tady si vojáky vylákal po částech. Mors Gotha byla docela tuhá. Před návštěvou Killorn Keep jsem zvedl sekery na maximum a agresivitu na 25, ale ta sekerka v ruce nebyla už žádné terno. Když jsem Gothu dostatečně zranil, objevil se jí za zády rudý teleport a něco jí vtáhlo dovnitř. Zkusila protestovat, protože kniha zůstala v jejím pokoji, ale bylo jí to prd platné. Tím lépe pro mě



Knihu jsem popadl a neprodleně s ní vyrazil do hradu za Nystulem. Mág byl nadmíru spokojený, konečně jsme měli v ruce něco, co nám společně s Lothovým rohem pomůže krystal rozbít, ale než jsme si stihli vysvětlit podrobnosti, vřítila se místnosti rozčilená Julia a vykřikla, že hrad je pod útokem. Otočil jsem se ke dveřím a v nich stála Mors Gotha! Nystul požádal Julii, aby ho neprodleně dostala do trůnní místnosti, zatimco já si to vyřídim s velitelkou. Boj s Gothou probíhal nyní podstatně snáze, protože jsem měl k dispozici dlouhou chodbu východního křídla hradu, takže jsem mohl lépe koordinovat své útoky a úhyby. Tentokrát už jí nic nezachránilo. Cestou do trůnního sálu jsem pobil zbylé vojáky a připravil se na velké finále.



V sále už čekali všichni, tedy až na jednoho a tím byl Feridwyn. Toho jsem našel v jeho pokoji a byl jako vždy poněkud sarkastický. Čekal jsem, že by z něj mohlo padnout nějaké doznání, ale asi se opravdu jen stranil kolektivu. Vrátil jsem se proto do sálu a zkusil si se všemi krom Nystula promluvit, leč to bylo zbytečné, všichni mě odkazovali právě na mága a naléhavost celé situace. Nakonec jsem tedy s Nystulem promluvil a vypustil džina Hrad se otřásl v základech a krystal začal praskat ...













Od konce zákysu s džinem až do finále hry uběhly 3,5 hodiny, takže pokud to nyní celé sečtu, dostal jsem se na celkových 93 hodin 45 minut. UU2 tedy není o tolik delší než jednička, ale těch zákysových míst bylo o poznání více. Nakonec jsem si dokázal poradit bez návodu, ale bylo to opravdu jen o fous Těší mě to o to více, že po počátečních dvou zákysech jsem v podobný úspěch ani nedoufal. Ale na druhou stranu jsem to zase nechtěl tak snadno vzdávat, což bývá často moje největší slabina. Rozvaha se tentokrát opravdu vyplatila. 100% zůstává bez ohledu na Astral Plane v platnosti, ale už si nejsem jistý tím, že by UU2 byla byť jen o fous před UU2. Ona ta hra přeci jenom ke konci trochu ztratila dech. Každopádně nějaký souhrn plánuju, ale nejprve si budu muset dát oraz.

[tono]

Gratulujem k dohraniu. Na prvý krát klobúk dole. Mne to trvalo takmer mesiac aj keď je pravda že prvý krát som to hral celé bez myši
Inak nájsť všetkých 8 častí mapy v Lothovej hrobke sa podarí len málo komu. Ak pôjdeš pred koncom hry do zámku JZ L4, dostaneš od jedného goblina sošku hada, ktorá ale ako som už písal neviem k čomu je.  Dobrý ester eeg je keď otvoríš zamknutú truhlu v zadnej miestnosti u Nystula. Nystul sa nezdá
Denníček vyzerá luxusne a to vrátane náhľadov. Jak si nájdem trochu viac času v kľude si ho celý vypočujem.

[Elemir]

Díky Bez myši jsem to zkoušel chvilku v UU1, hlavně kvůli některým bojům, ale nějak mi to nesedlo. Komplet do klávesnice bych dneska asi nešel.

Včera jsem koukal na mapy do cluebooku a vynechal jsem toho jen minimum, právě třeba ta truhla v knihovně mi je záhadou, protože klíč jsem k ní nikde nenašel a rozbít nešla. Stejně tak jsem nenašel použití pro klíč ze zamčené sekce L3 (heavy key). K ničemu známému mi nepasoval. U goblinů na L4 jsem se stavil při hledání Mors Gotha (po tom prvním útoku u krystalu), ale ničeho jsem si nevšiml. Zbrojnici jsem taky během hry neotevřel, ale klíč je jinak v tom bordelu za reaperem na L4, přesně jak si naznačoval, že v té místnosti je něco, co hledám. Vůbec se nedivím, že jsem si ho nevšiml, protože on je vidět jen z jedné strany a za hodně specifických podmínek. Krom něj tam z jedné kytky vypadne drahokamy osázený meč (klikal jsem už na úplně všechno ). Na L3 zbyl ještě ten výklenek nad vodopádem, ale to šlo jedině se svitkem Fly od Prixe a to mi přišlo jako škoda používat. Je tam jen bedna se slabým lootem.

V hrobce Lotha jsem krom osmého dílku mapy nepořešil ty mříže a vynechal jsem jeden nebo dva secrety. V jednom měl být klíč od dveří za Morphiem na L4, v druhém tuším vesta, co by mi pomohla s tou ohnivou sekerou. V Pit of Carnage mi na L3 chyběla místnost viditelná skrze orb, ale dost mě překvapilo, že je tam, kde jsem si původně myslel, že má být Tu místnost s lichem jsem totiž prohledával horem dolem a žádný vstup jsem prostě nenašel. A najednou koukám, ona je s ní podle cluebooku opravdu spojená. Pak už mi zbyly jen zamčené domy v Anodunu. U řady těch zamčených truhel/dveří tipuju, že by to šlo bývalo kouzlem, ale to bych to musel ke konci hry oběhnout extra zvlášť.

Chybku jsem udělal i s Lore, protože jsem až do Astral Plane nebyl schopný nic identifikovat, takže jsem vše nosil jen do hradu na hromadu. Minul jsem tak haldu prima věciček a pořád jsem chodil jen v běžné zbroji a s obyč drahokamy posázenou sekerou. Dneska bych tedy pár věcí změnil, ale to je holt cena za první rozehrávku

[tono]

truhla v knihovně mi je záhadou, protože klíč jsem k ní nikde nenašel a rozbít nešla

Dá sa otvoriť kúzlom open, ale keďže v zámku sa toto kúzlo nedá zakúzliť treba v L5 vojsť do nejakého sveta tam zakúzliť a takto ísť k tej bedni Môže sa stať že sa takto budeš musieť otočiť 2-3 krát, ale ide to. Alebo choď do krvavých jám a v tajnej miestnosti za Dorstagom je špeciálny super bomba palcát "unlocker" a tým to skúsiť otvoriť.

U goblinů na L4 jsem se stavil při hledání Mors Gotha

Jeden s goblinov ti za odmenu daruje tú sošku, ale až pred koncom hry. Myslím že to je ten čo ti na začiatku daroval rybu. Nemá žiadne meno len proste "goblin"

klíč je jinak v tom bordelu za reaperem na L4

Prvý krát som ho našiel úplne náhodou keď som tam spadol a nevedel sa odtiaľ dostať
Áno ten meč je na začiatok hry super. Ale kto ho tam nájde ?

Na L3 zbyl ještě ten výklenek nad vodopádem

Stačí zakúzliť chodenie po vode a skok. Je tam duch s ktorého vypadne prsteň ring of protection. BTW niektoré kúzla keď zakúzliš viackrát naraz znásobia svoj účinok, napríklad telekinézia. Ten zvitok lietania na rozdiel od UU1 je len jeden v hre. Používajú ho speedrunery. Dá sa získať aj tak že Prixa zabiješ.

klíč ze zamčené sekce

Nie som si celkom istý ale mám dojem že sa ním dá otvoriť bedňa ktorú strážia dvaja beholdery a ktorú každý na začiatku rozbije lebo je v nej lucerna. Inak lucerna sa dá nahradiť svietiacim kameňom, ale najlepšie svetlo je aj tak kúzlom denné svetlo.

Tu místnost s lichem jsem totiž prohledával horem dolem a žádný vstup jsem prostě nenašel

Áno presne tak je tam miestnosť ale bez dverí. Dá sa tam dostať kúzlom portal. Aj tú samotnú miestnosť kde bol lich nebolo treba vypáčiť. Stačilo pre ňou použiť kúzlo reveal ktoré odhalí tajný spínač.

zamčené domy v Anodunu

Kúzlom open, picklockom, špec. palcátom, alebo vyraziť mečom. Dobrá je aj dýka od Altary.

v druhém tuším vesta, co by mi pomohla s tou ohnivou sekerou

Tá vesta sa volne povaluje na zemi pri vchode do sublevelu na sv. Tá vesta je kožená a má ochranu pred ohňom vrátane firebalov, proste super vecička.

Chybku jsem udělal i s Lore, protože jsem až do Astral Plane nebyl schopný nic identifikovat

Na identifikáciu je lepšie používať kúzlo. Na predmety som požíval hneď tri kúzla. Prvé predmet identifikovalo, druhé ho opravilo na "excelent" a tretie ho magicky vylepšilo.

Je toho samozrejme v UU2 ešte omnoho viacej, ale na prvý záťah si toho väčšinou ani nevšimneš. Hlavne keď máš problém tú hru aspoň dokončiť

A čo kamene moonstone, aspoň tie si používal ? Keďže sú dva, dajú sa rôzne kombinovať.

[Elemir]

Dornstagovu pokladnici jsem zapomněl, v ní jsem taky nebyl

Moonstone jsem našel oba, ale nějak jsem proto nenašel využití. Z jedničky si pamatuju, že to souviselo s kouzlem, ale jak jsem magii ve dvojce zavrhl, tak jsem se ani nedíval, co všechno mám k dispozici. Napadlo mě, že by s pomocí moonstone šly řešit některé puzzle, např. ty různé sloupy, kdy by se moonstone přehodil a kouzlem by se k němu přeteleportovalo, ale nakonec jsem to nikde nevyzkoušel. Mřížemi třeba prohodit nešly, což by bylo bývalo mnohem zajímavější.

V Anodunu jsem dýkou od Altary odemkl jen ty domy na severu, dveře u barevných domů už s ní bohužel otevřít nešly.

[tono]

Moonstone jsem našel oba, ale nějak jsem proto nenašel využití.

Keď už si spomínal toho Andreja Anastasova tak v jeho návode na UU2 nájdeš jeden postup na ktorý som prišiel a ktorý som mu poradil Súvisí práve s moonstones a ľahkým získaním posledného gemu v Ethereal Void. Jeden moonstone položíš na zem napríklad vo veži goblinov. Zješ tú špeciálnu bylinu a do ruky si vezmeš druhý moonstone. Stlačíš F10(spánok) a keď sa ocitneš v tej svätyni, položíš tam moonstone na zem. Po prebudení zakúzliš gate travel vezmeš gem, vezmeš moonstone, použiješ Altarinu palicu a kúzlom gate travel sa vrátiš späť do veže

Ešte jedna zaujímavosť ma napadla. V krvavých jamách v strede mapy medzi arénami sú počmárané steny nápismi. Na začiatku tam nájdeš niečo ako Dorstag rules a podobne. No a podľa toho ako riešiš tento svet tak sa menia aj tieto grafity

[tono]

Tie zápisky sú také pútavé že som neodolal a po 8 rokoch som UU2 znova rozohral. Ako sa vraví je to ako jazda na bicykli, takže som nemal nejaké zákysi a dokonca som objavil ďalšiu tajnú miestnosť bez dverí. Prišiel som napríklad aj na to že keď vo Voide prejdeš najprv červenú cestu, tak potom už na konci cesty fialovej druhú fľašku s džinom nenájdeš.
Na druhom obrázku je tá už viackrát spomínaná soška hada. Ak by náhodou niekto vedel čo s ňou, prosím napíšte to tu.

[Richmond]

Ovšem Hujere...ten rozplizlej obraz!! :-D Ty používáš nějaký filtr? Tohle bych asi nerozdejchal, já to musím mít ostré jako čerstvě ořezaná tužka!

[tono]

No to si robíš srandu ? Tá hra je z roku 1992 v natívnom rozlíšení 640x480.

[Elemir]

Nativní rozlišení je 320 x 200 px, každopádně to máš určitě mázlé, tohle dělá nějaký ten sai filter apod. Navíc DOSBox jede na čtvercové pixely, takže o to hůře to vypadá Možná by stála za zkoušku modifikace, co do DOSBoxu doimplementuje právě obdélníkové pixely jako u CRT.

[tono]

Nativní rozlišení je 320 x 200 px

No dokonca. Hru som hral na notebooku a na desktop som preniesol len posledné save, aby som mohol spraviť screenshot.