Včerejšek byl poněkud hektický. Ráno jsem se rozhodl, že dnes už musím Andromedu dohrát, ale ve 20:00 už jsem si začal pomalu říkat, že to snad budu muset přerušit a pokračovat zas dnes
Hledání Meridianu je dvoufázový úkol a časově mi zabral plných hodin hraní. Ale hezky popořádku. Předem upozorňuji, že následující text bude mírně spoileroidní - skryju jen ty největší spoilery.
Před výpravou na Meridian jsem si šel standardně pročíst emaily a nechal jsem si zadat příslušné úkoly včetně setkání s Corou na Eosu. Místo setkání je u jezera, poblíž původního outpostu, kde si Cora vyhlídla místo pro svůj budoucí domov (je to u polopotopené buňky). Je nutné si jí vzít pro tento úkol do družiny. Následuje scéna, kdy mi Cora ukázala obsah svého kufříku plného semínek a podělila se se mnou o svůj sen ... a samozřejmě se otázala, jestli bych ho nechtěl prožít s ní
Nebyl důvod nesouhlasit. O něco později mi došel druhý email, kde mě Cora požádala o schůzku a došlo k završení romance u mě v kajutě. Následující cutscéna opravdu snese rank 18+
Je to celkem odvážné, ale pořád se to drží při zemi. Spíš mě na tom všem později potěšilo, že od schůzky na Eosu se ke mě Cora v klíčových chvílích opravdu chovala jako partnerka a postelovou scénou to vše nekončí.
Hra na vztah s Corou zareagovala i v případě rozhovoru s PeeBee, kdy jsem původní rozhovor v její kajutě odkládal a došlo k němu až nyní. PeeBee v něm pasáž o vztahu se mnou zcela vynechala, takže nejspíše nejde navázat více romancí s posádkou najednou. Zareagovala i doktorka Lexi, která o mém vztahu s Corou otevřeně promluvila ... jo, jsme malá posádka
Zajímavé bylo ovšem setkání s angarskou archeložkou Avelou Kjar, se kterou jsem předtím otevřeně flirtoval. Nabídla mi taky možnost romance a to bez ohledu na probíhající vztah s Corou. Nicméně jsem to zahrál do autu. Vztah s PeeBee je pro mužský charakter asi nejdříve dosažitelný, ale stačí opravdu jen počkat a dojde i na další možnosti. Vztah s Vetrou se třeba začne rozjíždět taky o něco později, ale ten už pokračoval čistě přátelsky. Pro mě bylo rozhodnutí opravdu jen mezi Corou a PeeBee, popř. zůstat single a neřešit to vůbec
Cora třeba působí dost odtažitě, v podstatě je to analog Ashley, ale když dojde na osobnější rozhovory, tak je v tomhle lepší. Ashley totiž dost zařízli všemi těmi rozhodnutími v trilogii, vztah s Corou naopak dostal větší prostor hned, to taky udělá své.
Po splnění pár okrajovějších věcí jsem zamířil na Nexus, promluvit si s "radou". K mému údivu se mi nedostalo prakticky žádné podpory, naopak mi v první chvíli dokonce zatrnulo, když mi šéf ostrahy řekl, že jsem Strip týmy sice vycvičil dobře, ale není to stále dostatečné. Strip tým je totiž součástí APEXu, tedy multiplayerové části hry. Už jsem si myslel, že budu muset začít sbírat body v mulťáku nebo čekat, než mi Strip týmy body dosbírají. Naštěstí se do toho vložili oba další pathfindeři a došlo na separátní diskusi. Mezi tím se ovšem probrala z komatu moje sestra, takže následovalo malé rodinné setkání, na kterém jsem hned dostal vynadáno za lhaní o otci.
Trošku předběhnu ... rozhovory se Sarou jsou klíčové pro posunutí úkolu se vzpomínkami otce, takže se díky tomu otevře poslední fáze vzpomínek, které odhalují skutečný důvod mise Andromeda. Jedna "taky"" recenzentka to stihla během svého výtvoru vykecat hned na začátku, ale ve hře se k tomuto faktu dostanete až mnohem později - na druhou stranu podle toho poznáte, že dotyčný(á) hru dohrál
Jenom připomenu, že v pozadí Andromeda Iniciative nestojí jen její zakladatelka, ale i záhadný mecenáš, který jí a Alecovi (otec Ryderů) prozradil existenci Reaperů a veškerá zjištění, která učinil jistý Shepard
Mise Andromeda tak v mohém připomíná biblickou archu. V době útoku Reaperů už byli všichni opravdu na cestě a poslední informace o stavu bojů nevyzněly nijak příznivě. Na webu se dost často mluví o vztahu Cory k Záhadnému, což možná pravda je (měla by to být jeho dcera), ale nezdá se mi, že by Záhadný byl oním mecenášem, neboť Cerberus je prolidská organizace, ta by těžko finacovala projekt na přesídení mimozemšťanů.
Vysvětlení vraždy zakladatelky Andromeda Iniciative však vyznělo poněkud do ztracena, resp. je to ve vztahu ke smrti Aleca nedotažené, protože s jeho smrtí nikdo počítat nemohl, to byla v podstatě jen souhra okolností. Na druhou stranu to asi nemá smysl řešit. Ve hře se dozvíte, že Nexus se datuje 50 let před příletem Hyperionu, takže vrah zakladatelky v době vyšetřování pravděpodobně už nežil. Scott je teď navíc další osoba, která zná tajemství počátku.
Ještě před cestou za hledáním Meridianu jsem měl možnost dostat se do kontaktu s nejvyšší kettskou kněžkou, která mi nabídla "pomoc". Nehodlá se vzdát ambic kettského impéria, ale s Archonem nesouhlasí. Mohla by tedy zajistit, že se mu nedostane posil. Samozřejmě jsem jí odmítl. Ono tomuhle předchází ještě jeden vedlejší úkol, kdy se ukáže, že salarianský ark byl v podstatě kettům prodán salarianskými zrádci. Kettské impérium se nachází nedaleko clusteru Heleus a pár salarianů si řeklo, že by bylo dobré ho infiltrovat a kettskou hrozbu řešit až po získání dostatku informací. Nabídli proto salarianský ark výměnou za "spolupráci".
První cesta na Meridian proběhne až ve chvíli, kdy se loď vybaví novou technologií maskování, neboť se předpokládá, že Archon už bude na místě. A dle očekávání taky byl
Po průletu kolem kettských plavidel se otevře pohled na remnantskou vesmírnou základnu, která je ve své podstatě obrovským městem. Cestu k jádru je potřeba si vyčistit, je to halda bojů, jak s ketty tak s remnanty. V archivech mě čekalo jedno velké překvapení, které vrhlo nové světlo na angarany a dává smysl existenci vaultů na planetách (krom toho je to vysvětlení pro rýpaly, co se jim zdá jedna rasa málo
):
Ve stázových komorách je zde uloženo plno těl angaranům podobných bytostí, které jsou SAMem vyhodnoceny jako genetické experimenty, které vedly ke vzniku samotných angaranů. Je dobré si o tom jít promluvit ještě s Jaalem.
Jádro města ukrývá další mapu, ale zároveň velké zklamání - Meridian se tu nenachází. S velkou pravděpodobností byl před mnoha lety zničen. Jako by to nebylo málo, zaútočí na město kettská válečná loď a do zad mi vpadla pravá ruka Archona - Sword of Archon.
Boj s ním není sám o sobě těžký, problém je, že podobně jako kettští velitelé není sám. Jakmile jsem ho dost zranil, tak se zneviditelnil a zmizel. Mezitím na mě vždy naběhla vlna nepřátel. To se opakuje asi 3x, pak už jsem mu prostě nedal šanci
Předtím ho totiž nelze v neviditelném stavu zranit, to lze opravdu až po poslední vlně. Pár pokusů mě to stálo, protože situace na bojišti je nepřehledná a dost mi chyběl větší damage sniperky. Je dost znát, když běžného ketta musíte střelit 2x, aby padl a do toho se zdržujete přebíjením. Mimochodem, Widow VI jsem zaměnil za VII, ale nestačilo to.
Během příletu na Nexus mě čekalo kupodivu vřelé přijetí od rady a její plná podpora. Suvi přišla s teorií, že Meridian možná zničen nebyl, jen byl během Scourge "přemístěn". Následovalo tedy pár průzkumných letů a předběžný výpočet nové pozice Meridianu. Během téhle fáze jsem splnil zbylé vedlejší úkoly, tedy jen ty co šly a prošel si zbytek nově se objevivších systémů. Poté mě čekala cesta zpět na remnantskou základnu.
Odhad Suvi byl správný, pozici Meridianu jsme našli, ale mě si pro změnu našel Archon ... byla to past! Povedlo se mu napojit na můj kortikální implantát a přizabít mě. Pokus o útěk byl marný, bylo jasné, že to nemůžu stihnout, tak jsem pokorně čekal na výsledek. Chvilku jsem si myslel, že jsem něco přehlédl, možná jsem měl v omámení vyrazit dříve a lépe koordinovat své pohyby, jenomže ta vzdálenost k bodu útěku byla v tu chvíli prostě obří.
Nicméně obrazovka loadu na mě nevyskočila
Místo toho se hra přesunula na Nexus a dostal jsem k dispozici Saru. SAM se rozhodl použít její implantát a přeposlat data na Scotta. Ozbrojen jen pistolkou jsem s ní musel projít pár místností, zatímco na Nexus útočili ketti. Transfer dat se podařil, ale Sara byla zajmuta. Ostatně Archon se zmocnil celého Hyperionu a Sara se pro něj stala branou k Meridianu. Můj implantát naběhl a pomsta na sebe nenechala dlouho čekat
Podařilo se mi nahodit systém základny a získal jsem na svou stranu armádu remnanstkých lodí. V jejím čele se strhl závěrečný boj s kettskou flotilou, během nejž se mi podařilo proniknout do Meridianu. Meridian je ve své podstatě umělá planeta plná života. Naneštěstí nebyl čas si cokoliv prohlížet. Cesta vedla opět k jádru systému, následoval tedy jeden boj za druhým.
Archon mezitím proti vůli Sary získal přístup k ovládání a integroval se se systémem Meridianu a začal s vypínáním vaultů. Následoval poměrně dlouhý boj a převzetí kontroly, který jsem dal hned 2x. Napoprvé jsem úplně nepochopil princip, navíc jsem se nechtěně dostal do křížové palby, což je většinou smrtící samo o sobě. Postavu jsem měl stále nevylepšenou, v základním brnění a se sniperkama na úrovni 4. Archon na svou obranu povolal slabší verzi Architecta, který má ovšem k dispozici všechny své útoky a do toho povolává nižší verze remnantů.
Smyslem první fáze je udržet se po určený čas v okolí řídící konzole a likvidovat jednotlivé vlny nepřátel. Architecta je po určité době možné zranit a na chvilku odstavit. Po aktivaci konzole je potřeba pomocí další konzole aktivovat cestu zpět, protože bojiště mezitím rozdělila říčka omnigelu, kterou nelze přeskákat. Na druhé straně přes Architecta je pro změnu propast. U té následuje podobná akce, jako u první konzole a po nějakém čase se objeví "můstek" na druhou stranu. Zbyde obrana poslední konzole a rychlý úprk na začátek k finální konzoli. Během poslední fáze se ke mě přidaly i další postavy, např. jsem se chvilku kryl na stejném místě s Jaalem. Ostatně spojenci se objevují ve všech bojích na Meridianu, cestu k Archonovi mi třeba pomohli vyčistit Drackovo zachránění zvědi. Boje venku pak ovlivnili Sarrisa, Reyes a další. Finále je hodně rychlé, většinu času jsem se musel starat sám o sebe, takže okolí jsem až na nepřítele zas tak podrobně nesledoval. Po sepnutí poslední konzole dojde k přerušení aktivity Archona, který se snažil zoufale vyprostit ze spojení se systémem, nicméně to nestihl
Meridian opět naběhl a aktivoval všechny vaulty v systému. V závěrečném videu se na chvilku objeví nejvyšší kettská kněžka, což dává tušit, že není tak zcela po všem, ale jestli to značí další možné pokračování, to těžko říci. Ve hře mi nepřijde moc prostoru ani pro smysluplná DLC. Po titulcích následuje už jen krátký epilog, ve kterém dojde na jedno šťastné oznámení:
Na Nexusu zachytili komunikaci dalších arků, na cestě jsou Kvariani, Hanarové a Elkorové
Do finále jsem vstupoval někde na levelu 63 a vyšel s levelem 65. Počáteční připravenost clusteru byla 90%, konečná 94%. Celkový herní čas je dle Originu 111 hodin, dle údaje u save pozice 98 hodin (savy pravděpodobně nepočítají s loady kvůli neúspěchu, takže bych spíše věřil tomu Originu). Celkově jsem splnil 95% všech úkolů. Zbyly mi hlavně okrajové úkoly a pár vedlejších úkolů z oblastí - některé úkoly se nejspíše bugly.
Finále hry bylo opravdu monstrózní, ale už jsem cítil docela únavu. Na mě to bylo chvílema už moc natahované. Nicméně mi přišlo výborně provedené, byť mi jaksi utekla hlubší myšlenka, proč Archon dělal to, co dělal. Jediné, co mi z toho utkvělo v hlavě je, že Archon je vrcholným stupněm genetických úprav své rasy. Tedy byl
Hodnocení Andromedy jako celku je obtížné, ale pokud bych měl nyní střelit číslo, tak je to spíše k těm 80%. Mě to do určité míry připomíná analogiii Gothicu, tedy první dva díly vs trojka. Hrálo se to dobře, určitě se k tomu vrátím (minimálně si místo stylu FPS vyzkoušet hru i s tréninkem skillů), ale mě prostě ty otevřené světy moc nesednou. Andromeda sice není úplně openworld hra, ale místama se děj zbytečně rozmělňuje, což šlo právě vidět na finále, kde jsem si odskakoval do vedlejších misí, které s tím vůbec nesouvisely. Ve hře jsem vynechal akorát kodex - interface deníku a kodexu není zrovna úkázkový, takže jsem nechtěl riskovat, že budu číst stále dokola to samé, nebo naopak omylem něco přeskočím kvůli nesmyslně implementovanému scrollování. Tohle byl problém i u emailů, ale těm se vyhnout nejde a rozhodně to ani nedoporučuju zkoušet
Když to tak vezmu, pokud je Andromeda designem inspirována Dragon Age: Inquisition, možná bych mu měl přeci jen dát v dohledné době šanci
Každopádně pokud jde o hejt okolo Andromedy a bojíte se proto kvůli tomu do hry jít (investovat), tak vás mohu uklidnit, většina z toho jsou smyšlenky.
Autor
Téma: Mass Effect: Andromeda (Přečteno 22312 krát)