Už mi to pomalu začalo připadat natahované, armáda stále vesměs nepřipravena a přede mnou už jen jediný úkol - dobýt základnu Cerbera. Z tohoto bodu už není návratu, takže napoprvé jsem varování přijal a dořešil dva vedlejší úkoly, ale nakonec mi opravdu už nic jiného nezbylo.
Čekal jsem, že "návštěva" základny mě dovede přímo k Záhadnému, ale ten se mi zjevil jen ve formě hologramu a namísto něj jsem se musel vypořádat s jeho ninja zabijákem. Už v chrámu asarijek byl problém ho zasáhnout, ale nakonec mu stačilo jen sundat štíty a obranu. Poté následovalo drobné nepříjemné zjištění o katalyzátoru a jeho přesunu k Zemi pod ochranu Reaperů.
V téhle fázi hry jsem si začal poprvé hrát s vylepšením zbraní. Předtím mi pointa tohohle prvku unikla. Myslel jsem si, že když vylepšení nakoupím, že se aplikují sama, jako u dvojky, ale ono je potřeba je aplikovat manuálně a na každý uvažovaný kus zbraně zvlášť, proto je jejich cena asi nízká. V posledních misích jsem ovšem dostal docela slušnou výbavu, tak jsem si to trochu ošperkoval. Zejména zaměřovač na útočnou pušku se hodil, stejně tak úprava hlavně pro samopal. O navýšení kapacity munice ani nemluvě. U ostřelovačky jsou to sice jen 2 náboje, ale pořád lepší, než nic.
S dovednostma jsem se dostal docela daleko a podobně jako vylepšení jsem začal experimentovat s municí. Nakonec jsem docela využíval kryo munici. Sice to není idální úplně na vše, ale má to zábavný efekt
Vycvičil jsem skoro všechno na max. a na závěr jsem výsadek porůznu obměňoval, abych docvičil i všechny ostatní, kdyby došlo na podobný konec jako u dvojky.
Přistání na Zemi bylo tvrdé a o boje rozhodně nebyla nouze. Párkrát mi docela teklo do bot, ale největší záhul je ochrana raketové baterie, která má ve finále sundat jednoho Reapera, co brání teleport na Citadelu (onen katalyzátor). Jsou to zhruba 4 vlny nepřátel, jejichž tuhost postupně roste, takže je to dost uhýbání a shánění zbytků munice. Jinak nic vyjímečného. U poslední vlny jsem po hlášce a možnosti střelby neváhal a přes nepřátele se rozběhl k ovládací konzoli. Byla to jediná šance, protože už jsem neměl ani čím léčit
Netušil jsem však, že tohle je zároveň poslední boj ve hře. Zbytek už je víceméně o přesunu a sledování videí, plus jedno závěrečné rozhodnutí.
Už na základně Cerbera jsem měl možnost číst nesmazané zprávy o mém oživení a názory Záhadného. Finále hry s tím tak trochu počítá, protože jsou 3 možné konce. Záhadný se tu navíc zjeví a je s ním zajímavá rozmluva, ukončená nečekaným zvratem. Zbraň jsem sestavil, ale očividně něco stále chybělo ... Shepardovo sny a samotný úvod hry dávaly tušit existenci mysteriózní zápletky a v podstatě jsem původ chlapce z úvody hry a snů odhadl dobře. Překvapený jsem byl spíše z počtu voleb a možných důsledků, protože jsem musel vzít v úvahu i to, jak jsem hrou postupoval. Ani jedna z možností se mi ve skutečnosti nelíbila, ale stejnak jsem nestihl odhadnout, co a jak mám udělat, tak jsem si to namířil rovnou k transportnímu paprsku a skočil ...
Shodou okolností to vedlo k tomu pro mě nejvhodnějšímu konci
Teprve po hře, když jsem sledoval jiné konce na YT, jsem pochopil, jak se dospěje k těm ostatním. Vůbec mě nenapadlo, že jsem se nemusel vydat přímo za nosem, ale další volby byly po stranách té prostřední cesty
Jenomže tím bych pošlapal vše, co jsem pro Galaxii udělal.
Prostřední volba je syntéza, neboli propojení organiků a syntetiků, což by vedlo k vzájemnému porozumnění mezi oběma formami života. Zničit Reapery by totiž znamenalo zničit všechny syntetiky, tedy i Gethy a nejspíše i EDI, což by vzhledem k mým předchozím volbám bylo padlé na hlavu. Další možností bylo Reapery ovládnout a udržet je pod svojí kontrolou, leč to mi sympatické taky nebylo. Syntéza z toho opravdu vyšla nejlépe. Když to vemu vůči celkové zápletce Mass Effect a všem úvahám, které ve hře padají, ono je to asi i nejlogičtější.
Pocit ze hry celkem dobrý, až na ty dvě včerejší výtky, ale jestli jsem to dobře pochopil, tak jsem odehrál jen nějaký základ, který se později rozšířil formou DLC, takže mi ve hře přinejmenším pár věcí chybělo. Tenhle koncept je mi krajně nesympatický, ale přežít to jde. Od romance s Mirandou jsem čekal ještě nějaký dodatek, ale bohužel, ani finální video se tím nijak nezabývá. To mě zklamalo. Jinak rozhovory a různé varianty rozhovorů jsou zpracované detailně, kolikrát mě bavilo se jen někde postavit a sledovat dění kolem, jenomže pak někdo udělá takovouhle botu a nechá romanci vyšumět do prázdna. Na tom úplném konci hry jsem si připadal spíše jako nezaujatý divák, který k té postavě nemá žádný vztah a skočit do teleportu je v podstatě vysvobození.
Ve hře mi docela chyběly dva prvky, co mě ve dvojce celkem bavily - hackování a přerušení obvodů. Málokdy jsem to totiž zkoušel loadovat, většinou když se to nepovedlo, tak jsem to nechal být. V trojce to však už nemá význam, protože v ní lze řadu věcí v pohodě nakoupit. Ve dvojce to byl ovšem dobrý prvek náhody.
Jsem zvědav, s čím přijdou v Andromedě. Moje nej sére to určitě nebude, ale hrálo se to dobře a nějaký vztah jsem si k tomu přeci jen vybudoval. Někdy kouknu ještě na jedničku, ať to mám ucelené
Autor
Téma: Série Mass Effect (Přečteno 30418 krát)