Alchymii jsem nakonec vytrénoval poctivě mícháním lektvarů. Placeným tréninkem by to šlo vycvičit jen do 90, což jsem zjistil při 85 bodech, takže už jsem to do 90 domíchal a pak jsem začal namíchané lektvary postupně rozprodávat. Spolu s tím jsem jako protihodnotu nakupoval ingredience u alchymistů + craftící věci a kameny duší u vetšníků. Obchody se respawnují cca každé 2 dny, takže jsem sebou vždy tahal nějakou zásobu lektvarů, abych měl vždy co rozprodávat. Nějakou chvíli to zabralo, ale zas jsem si přitom splnil řadu úkolů a pomalu jsem se dostal ke konci základní části hry.
Přerod z lučištníka na bijce se mi ovšem do porážky Alduina nepodařil. Levescaling mi do cesty přihrál kupu tuhých nepřátel, takže jsem musel i tak sahat po luku, protože mečem jsem nepřítele skoro ani neškrábl. Výjimkou byly jen lokace, které mají strop na level potvor, ale ty jsem měl zas už prolezlé. Po většinu času tak se mnou běhala Lydie, která byla v boji zblízka mnohem úspěšnější. Alduina jsem nakonec porazil někde na 150 hodinách ve hře, kdy už jsem si řekl, že to nemá smysl dál natahovat.
Docela mě překvapilo, že jsem si úkoly hlavní linky už tak dobře nepamatoval, respektive se mi část vzpomínek smíchala s úkoly pro gildu zlodějů. Jenomže tu jsem tentokrát odložil, takže jsem každou gildu a tím pádem i hlavní linku odjel sólo. Obecně mi nejméně vzpomínek zůstalo z Markvartu, tedy JZ části Skyrimu. Ono je to tím, že to je oblast, kam jsem vždy zavítal až nakonec, takže při řadě rozehrávek jsem se do ní ani nepodíval (hru jsem ukončil je třeba ještě na severu).
Po zabití Alduina jsem se rozhodl pořešil resty a k tomu se poohlédnout po úkolech k předmětům, které mi zůstaly viset v inventáři (úkolové předměty nejde do vyřešení příslušného úkolu odstranit). Beztak mi pár předmětů zůstalo, hlavně těch, co souvisejí s gildou zlodějů. Nicméně Družiníky a zloděje jsem zatím odložil a nastoupil jsem do Dawnguardu.
Upírská linka datadisku mi přišla najednou nějaká krátká a opět jsem se dopustil klíčové chyby se Seranou. Chtěl jsem jí na konci datadisku vyléčit z vampyrismu a pokusit se s ní oženit, ale ani jedno se nezdařilo. Serany se totiž nesmíte z počátku moc vyptávat, protože jakmile vám sdělí, že bere vampyrismus jako dar, tak už jí nepůjde přesvědčit k léčbě. Blbé je, že tohle se z ní dá dostat už na začátku příběhové linky datadisku. Navíc se s ní oženit nejde, protože ona je i po vyléčení identifikována jako upír a s upíry je svatba nemožná (zkoušel jsem Seranu vyléčit přes konzoli). Tím pádem jsem se se Seranou na konci datadisku rozloučil a ona se vrátila do Pevnosti strážců (ono jí nejde najmout ani jako správce domu).
Dawnguard mi zabral 20 hodin a hned poté jsem se vrhl na další resty a mezitím jsem vstoupil do kruhu Družiníků. I tady mi to přišlo najednou nějaké rychlé, protože jsem se poměrně brzy stal vlkodlakem a hned na to jsem v ruce třímal lék na lykantropii. No, tady to bude zase pro změnu tím, že jsem byl v této části hry už dost silný a měl jsem prozkoumanou celou mapu, což celý příběh u Družiníků hodně zrychlí, protože Družiníci jsou designováni pro začátek hry a nízké levely postav. Když už se mi podařilo Družiníky tak prolítnout, tak jsem se nakonec přesvědčil i k lince pro zloděje. Ta byla o trošku náročnější a delší a hlavně ta část z Markvartu, kde se krade falmerský text, mi předtím splývala s hlavní linkou - bylo mi divné, proč mě Esbern neposílá cosi opisovat, ale ono to bylo prostě jen tím, že Esbern s tím nemá nic společného

.
Během této části se mi zase pár úkolů buglo, ale už jsem to neřešil a na 182 hodinách ve hře jsem se vydal na Solstheim (datadisk Dragonborn). V současné chvíli jsem na 202 hodinách a mám většinu Solstheimu hotovou. Už mi chybí jen hlavní linka. Na ostrov jsem navíc vyrazil sám, protože už v rámci úkolů pro Družiníky a zloděje se moje bojeschopnost na blízko dost zlepšila, takže jsem si to mohl dovolit. Ještě před odjezdem se mi podařilo vycvičit alchymii na 100 (očarování jsem zvládl už behěm Dawnguardu, to šlo velmi snadno díky nasysleným kamenům duší). Nj, jenomže paradoxem je, že jsem doposud ani jedno nevyužil. Původně jsem si myslel, že si vykovám silné zbraně s pomocí bonusů ke kovařině (právě k tomu je alchymie + očarování třeba), ale zatím hrou procházím s běžnými výkovky, co zvládám jen "nebonusovou" kovařinou.
Současná rozehrávka je tak mix mé první a druhé rozehrávky (z ní znám výhody plížení, které jsem objevil až v Oblivionu a ve Skyrimu jsem ho začal zkoušet až s příchodem druhého datadisku). Jenomže i ten Solstheim mi nyní nějak odsýpá, ale zase ... důvodem je prostě celkem silná postava. Když jsem hrál Dragonborn poprvé, tak jsem na Solstheim vyrazil ještě na levelu 8, kdy jsem neuměl ani pořádně střílet. Najednou mi ten ostrov přijde i nějaký menší

. Překvapila mě ale jedna věc - nějak jsem z hlavy vytěsnil část příběhu s Černými knihami. Pak už jsem si tedy vzpomněl, ale bylo to zprvu docela překvapení a hlavně nepříjemné, protože v souvislosti s těmito knihami se ve hře objevují nejtužší nepřátelé tohoto datadisku.
Každopádně největším překvapením současné rozehrávky je fakt, že jsem se v základní hře dostal v pohodě na 150 hodin a komplet mi pak zabere přes 200 hodin. Přitom bych neřekl, že mě předchozí kompletace zabraly tolik času, ale je pravdou, že dřív jsem strávený čas v hrách tak moc nevnímal.