Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

Popravdě jsem nejprve zaběhl do Starého tábora a u Fingerse jsem se naučil první stupeň páčení zámků. Měl jsem to v plánu už delší dobu. Teprve poté jsem vyrazil stezkou okolo orčího hřbitova do hor. Cesta vede na planinu plnou loveckých psů, odkud vede dvojice cest - na západ je Citadela a na východ je ruina hlásky. Při cestě do Citadely je odbočka do otevřené jeskyně, kde jsem ze zamčené truhly vypáčil orčí palici (damage 50). Je to skvělá jednoruční zbraň, kterou jsem nahradil Meč strachu.

Most k Citadele hlídá kamenný golem, na kterého jsem si zatím netroufl a tak jsem tento směr prozatím vynechal. Místo toho jsem se vydal opačnou stranou k rozbořenému mostu. Mezeru jsem přeskočil a rázem jsem se ocitl u zdi hlásky. Prostranství před vstupem hlídala břitva, ale snadno jsem jí porazil na 2 zásahy (povalení + dorážka). Břitva by měla být tužší než chňapavec, ale paradoxně je za ní méně zkušeností než za chňapavce. Další břitva poté hlídala vstup na stezku směrem dolů na skřetí území.









Uvnitř ruin hlásky není nic moc k vidění, ale z podzemí se ozývaly podivné zvuky. V originále se tu nachází tlačítko, které odkryje vstup do útrob hlásky, ale to v remake není. Místo toho je možné vlézt na střechu, kde se dá strčit do velkého zvonu. Ten se poté zřítí dolů a prorazí mříž průduchu.

Dole mě čekalo pár temných zákoutí a nakonec jakási dílna, kterou hlídal kamenný golem. Nakonec jsem se tedy boji s golemem nevyhnul . Je to opět jakoby bossfight, ale kupodivu to šlo. Orčí palice prostě dělá divy. Jakmile byl golem mrtev, tak jsem vybral místní truhlu a vrátil se na povrch. Odejít se dá i úzkým tunílkem u podlahy, ale kvůli tomu je potřeba proměna ve žravou štěnici.







Mezi Citadelou a hláskou se nachází stará Xardasova věž. V jejím okolí je několik dalších stezek včetně občasné nutnosti horolezectví, ale to jsem prozatím vynechal. Z druhé strany hlásky vede stezka dolů až na útes, kde jsem dřív zabil trojici skřetů (poblíž cesty, kterou hlídá Pacho). Je odtud dobře vidět na Xardasovu novou věž. Díky dřívějšímu odstranění skřetů jsem měl cestu volnou a jelikož nastala noc, tak jsem se vydal rovnou za Cor Angarem. Jakmile jsem mu pověděl o událostech na orčím hřbitově, tak se hra přesunula do 3. Kapitoly.

Od Cor Angara jsem dostal teleportační runu do Tábora v bažinách a celkem nejasný popis toho, co mě čeká dál. Vrátil jsem se proto do Starého tábora, kde mě odchytil Thorus a nabídl mi, abych vstoupil mezi stráže. Alternativou by byli mágové, ale já měl jasno a tak jsem souhlasil. Nicméně nejprve musím splnit jeden drobný úkol - naverbovat trojici kopáčů a s nimi se pak vydat převzít náklad na překladiště. Thorus se totiž dozvěděl, že bandité plánují útok na zásilku z vnějšího světa a tak se rozhodl, že pomůžu s její ochranou. Pokud to zvládnu, tak mám místo mezi strážemi jisté.

Nikam jsem ale nepospíchal. Místo toho jsem pokračoval ve volném průzkumu a postupně jsem pročistil celou jižní část mapy. To znamená vše, kam jsem se dostal bez jakýchkoliv pomůcek. Trola v ruinách na jihu jsem ovšem nechal být, jen jsem pozabíjel gobliny okolo něj. Při té příležitosti jsem zjistil, že tábor "banditů" je nyní v jeskyni při cestě a nejspíš se k nim pojí úkol, protože mě strážný u vstupu do tábora jen vykázal se slovy, že tu nemám nic k vyřízení.

Vynechal jsem i opuštěnou věž u pobřeží, protože jsem se zatím necítil na boj s nemrtváky. Místo toho jsem pozabíjel ohnivé ještěrky dole u vraků a pak dvojici zombií v jeskyni na útesech (je potřeba k ní sešplhat). Poté jsem si zašel za lovcem Cavalornem, ke kterému se váží nálezy Bestiářů. Rovnou mu jde předat něco z trofejí královny důlních červů. Bestiářů je celkem 5, ale našel jsem zatím jen 2 (díl II a III). Je to zároveň takové něšťastné, protože bestiáře rozšiřují vědomosti o lovu a trojka se třeba váže k trofejím z potvor, které jsem už ale mezitím důkladně vybil (břitvy), takže nyní nemám jak ty trofeje získat. Cestou jsem se alespoň stavil u Fingerse a zvýšil si páčení na mistra.



Poté jsem se vydal od Cavalorna na sever k Aréně, kde jsem v okolí vybil vše dostupné. Do Arény jsem se však nedokázal dostat, protože vstup je nyní zatarasený. Uvnitř jsem si však všiml nějakého orka, takže tam přístup asi nakonec získám. Stezka okolo Arény vede nahoru na skřetí území, ale já to nakonec začal čistit směrem od útesu (od Pacha). Kupodivu to šlo, jen tužší verze skřetů mi trošku zatápěli. Moc se mi nedařilo časovat útoky, ale pak jsem zjistil, že orčí válečníci nejprve 3x seknou a pak mají dlouhou pauzu, takže když je nechám 3x promáchnout, tak pak mám dost času je na tři potřebné zásahy sundat. Všechno ostatní už bylo v pohodě. Při té příležitosti jsem došel až ke kamennému kruhu na východě, kde jsem si okolí předčistil už dříve, ale v jeskyni mi zbyla ještě jedna stínová šelma. No a tím jsem měl skřetí území pročištěné.

Na kopcích mezi skřetím územím a Starým táborem je pár zajímavostí. V jedné jeskyni tu přebývá kopáč Gilbert a v jiné, opuštěné jeskyni, jsem našel skici a malby neznámého umělce. Podobné překvapení je i v ruinách nad Táborem v bažinách, kde je dílna výrobce dřevěných hraček.

Nakonec jsem se rozhodl splnit úkol pro Thoruse a zašel jsem k předávacímu táboru. Poblíž Opuštěného dolu mě napadla trojice banditů, kterou jsem musel urychleně sundat. Všichni totiž umí používat luky, kterými mě snadno udolali, takže jsem musel na pár loadů odhadnout správné pořadí jejich likvidace. U předávacího tábora mě čekal Kirgo, ale bez kopáčů jsem tu byl jaksi prd platný, takže jsem musel zpět do Starého tábora a zde překecat trojici dobrovolníků (je prostě potřeba prokecnout pár kopáčů a najít tři, kteří budou ochotní jít). Jakmile jsem s nimi dorazil a promluvil s Kirgem, tak se tu spawnula pětice banditů. Kopáči jsou v tomhle souboji nesmrtelní, ale taky moc nevydrží, takže jsem opět musel najít vhodnou taktiku a pořadí, jak bandity urychleně odstranit. Oni totiž po porážce poměrně rychle vstanou a pokračují v boji, takže je nutné je po porážce rovnou propíchnout.

Tím jsem měl splněno a Thorus mě konečně přijal mezi stráže. Od Stona jsem si měl vyzvednout meč a zbroj. Meč není nic moc, stejně tak zbroj, ale u té zbroje je alespoň možné provést upgrade. Jenomže to nyní vyjde už na 1800 nugetů! Rozprodal jsem tedy co šlo, včetně trofejí, a Stonovi zaplatil. Spolu s prsteny jsem se tak dostal na poměrně vysoké hodnoty obrany.







Od této chvíle jsem se stal doslova tankem, což se ukázalo hned při následném průzkumu věže na útesu. Kostlivci mě zraňovali jen málo, přitom je za ně hodně zkušeností. Oříškem byl až kostěnný mág, který sice moc neútočil, ale zase v pravidelných intervalech mizel a pak se vždy objevil s plným zdravím. K jeho likvidaci jsem potřeboval plné 3 rány, ale stíhal jsem jen 2. Chvilku trvalo, než se mi nějak podařilo ho zaseknout (asi omráčit), takže jsem tu třetí ránu stihl. Zbyla po něm kniha Chromanin, čímž se odemkl nový úkol. Jsem zvědav, jak bude probíhat v remake.

Vrak dole na pláži (pod věží) má třeba zamčené dveře, které se mi nedaří vypáčit. Přitom jeden ze svazků Chromaninu se vztahuje právě k tomuto místu. Ve věži je navíc v místě, kde jsem porazil mága, dvojice místností uzavřených silovými poli, která nejdou odstranit. Nebo jsem alespoň nepřišel na to jak je odstranit.

Jelikož jsem v tuhle chvíli měl na jihu už vše, tak jsem se přesunul na sever na území skřetů a vydal jsem se směrem ke Xardasově věži. Cestu hlídá velký kamenný golem, který už na první pohled vypadá děsivě. A vskutku děsivý je, protože je větší a silnější než jeho menší verze v hlásce a na mostě do Citadely. Nicméně vylepšená zbroj udělala své a já golema zdárně sejmul. Později jsem si všiml, že plácek s golemem je možné obejít cestou od hlásky, ale je potřeba umět šplhat. Z golema mi jako trofej vypadlo kamenné srdce.

Okolí Xardasovy věže je celkem pusté. Jedna stezka však vede nahoru do zamrzlých hor, kde jsem v jeskyni objevil ledového golema. Padnul celkem snadno, stejně jako jeho ohnivý protějšek v ohnivé jeskyni na západ od věže. V zamrzlých horách je navíc pár ledových vlků, kteří jsou o něco nebezpečnější než chňapavci a je za ně taky odpovídající množství zkušeností. Po zabití obou golemů jsem vlastnil i ohnivé a ledové srdce.









Xardasovu věž hlídá nesmrtelný démon. Jde ho normálně usekat na nulu, ale nezemře. Nachází se hned v přízemí kde je zároveň vidět vstup zatarasený silovým polem. Pokrčil jsem rameny a odešel.

O chrám nakonec nešlo, nejprve jsem musel do Starého tábora a vyhledat Talase, který se tu snažil dostat do hradu. Y'Berion ho poslal pro Almanach, který mají ve své péči Ohniví mágové, ale Thorus ho dovnitř nevpustil. Vzal jsem to tedy za něj a zkusil jsem si promluvit s Miltenem. Trefil jsem to přesně, ale mágové už Almanach nemají. Milten si ho jaksi potají vypůjčil a pak o něj přišel během přepadení černými gobliny. Almanach je tedy nejspíše v jejich doupěti. Ponechme teď stranou, jak se ohnivý mág mohl nechat tak snadno přemoci ...

Jde samozřejmě o tu jeskyni mezi Starým táborem a Táborem v bažinách, kde jsem předtím pohořel na čtveřici goblinů nahromaděných v jednom místě. Dobře jsem se proto vyspal a zkusil jsem to ještě jednou a precizněji. Nakonec jsem gobliny sejmul a z jejich skrýše jsem si ztracenou knihu vyzvedl. Byl to vlastně i poslední boj, který jsem tu musel absolvovat. Tím pádem jsem měl goblinní jeskyni komplet prolezlou.



Teprve nyní přišla na řadu pasáž s hnízdem důlních červů ve Starém dole. Nejprve jsem však rozprodal veškerý loot a u Fiska jsem si nechal vylepšit zbroj. Zbroj se v remake skládá ze tří částí, které je možné vylepšovat každou zvlášť - torzo, nohy a ruce. Na výběr je několik různých upgradů, které vylepšují jednotlivé statistiky zbroje. Každý upgrade to má přitom trošku jinak, takže je dobré nespěchat a lépe si promyslet, co se vám víc hodí. Na výběr jsou vždy 3 upgrady - od levného až po drahý, přičemž každý z nich má ještě 2 podvarianty, takže celkem je tu k dispozici 6 možností volby pro každou část těla. Zvolil jsem samozřejmě tu nejdražší variantu, s ohledem na obranu proti sečným zbraním. Vyšlo mě to na krásných 1210 nugetů.

Ale stálo to za to! Spolu s bonusovými prsteny jsem si obranu proti sečným zbraním zvedl na 65 bodů a proti tupým zbraním na 52 bodů. Zbroje poskytují obranu i proti elementům, kterou jsem neřešil, ale pak je tu ještě jedna statistika, která je velmi zajímavá - Point. Jde o obranu proti bodání. Souvisí to s tím, co psal Milhaus o střelných zbraních.

Efekt střelných zbraní je celkově zajímavý a zarazilo mě to už v první kapitole. U Starého dolu je kousek na sever jezírko, ve kterém se z nějakého důvovodu koupal černý goblin. První střela byla vždycky jakoby kritický útok a goblin měl rázem pod půlku zdraví. Další střely ho však už tolik nezraňovaly, ale jako načnutí to je dost efektivní. Dalším příkladem byly krvavé mouchy, které jsem i s pouhými 10 body v obratnosti a základním lukem dokázal sundat na 2 střely. Základní útok mečem přitom vyšel na 4 rány! A naopak, když někdo začal střílet lukem po mě, tak jsem šel velmi rychle k zemi a to i s lepší zbrojí, která mě jinak dokázala dobře chránit před sečnými a tupými zbraněmi. Proti střelám jsem však byl jako nahý.





Na levelu 14 tak došlo k jasnému zlomu obtížnosti, protože s upgraem zbroje jsem se stal mnohem odolnější. V ruce jsem nadále třímal longsword a vydal jsem se testovat tužší potvory ...

Poznámka: před cestou do Starého dolu jsem navýšil sílu na 80 bodů, což je už dostatečné na boj s řadou tužších potvor. Poté jsem sílu vytáhl na rovných 100 bodů, což je zároveň maximum, kterého lze dosáhnout tréninkem.

Kousek nad Starým táborem, kde Pacho hlídá průsmyk, jsem narazil na skřetí psy a nad útesem hlídala cestu trojice skřetů. Psy jsem prozatím vynechal, protože jsem nechtěl riskovat boj s naštvanou smečkou, tak jsem prubnul nejprve skřety. Nešlo to úplně ideálně, ale porazil jsem je. Byť za cenu toho, že mi zdraví kleslo na minimum, což je po pouhých třech bojích dost špatný výsledek. Na druhou stranu jsem si otevřel cestu na skřetí území a k ruinám hlásky (ta ruina nad Starým táborem, odkud pak vede cesta do Citadely).

A teď proč to bylo špatně? Jde o léčbu spánkem, která je odvislá od únavy. S nízkým zdravím jsem prostě nemohl dál pokračovat, další souboje se skřety prostě nepřipadaly v úvahu. Místo toho jsem se musel odebrat řešit snazší věci a čekat, než se postava dostatečně unaví a bude se moci zregenerovat spánkem.



Kopl jsem do sebe pár lektvarů, abych si zdraví lehce přizvedl a vydal jsem se do Starého dolu, abych splnil další část úkolu pro Y'Beriona - po nálezu Almanachu jsem od Cor Kaloma získal info o potřebě dalšího sekretu ze žláz důlních červů. Nejprve jsem si měl promluvit s Cor Angarem, abych se naučil odejímat červí žlázy a poté jsem měl najít Lestera ve Starém dolu.

Con Angar po mě chtěl nejprve test, kdy jsem měl porazit jednoho z jeho templářů. Celkem snadný úkol, vyřešený na dva zásahy. Silný jsem tedy dost . Cor Angar mě pochválil a poté mi vysvětlil, jak odejmout z mrtvého červa žlázy. Spokojený sám se sebou jsem se vydal do Starého dolu a sešel jsem úplně na dno k závalu, kde mě už čekal Lester ... zával? Ano, to jsem opomněl zmínit. Vstup do hnízda důlních červů je totiž v remake zavalený, takže mříž je tu jaksi k ničemu. Většina úkolů okolo přístupu do hnízda ale sedí - sehnat tři ochotné templáře na hlídání a pro Iana najít náhradní součástku pro drtičku.

Ian mi však i po mé pomoci vstup odmítl a po chvíli zmizel. Stejně tak Lester. Našel jsem je oba až venku před dolem. Lester mě zavedl k jezírku severně od dolu, kde na mě čekal Diego, Gorn a Milten. Celá čtveřice se tak odhalila mnohem dříve než v originálu, ale nedostal jsem z nich, odkud se znají a proč pracují dohromady. Prý se to dozvím časem. Nyní je důležité jen to, že mají plán, jak zával odstranit. Výbušninou!! Dostal jsem soudek s magickou rudou a Milten mi předal svitek, kterým mám rudu aktivovat. Diego mi pak pomohl přemluvit Iana, aby s celou akcí souhlasil.







Jakmile byl zával pryč, tak se na nás vyřítilo asi pět důlních červů. Společně jsme je snadno zvládli, ale tady si neodpustím jednu poznámku. NPC v remake vydrží mnohem méně a mohou snadno zemřít, takže je dobré pospíchat a nenechat je na holičkách. Paradoxem je, že templáři zvládnou steží jednoho červa, dva už pro ně mohou být smrtící . Krom toho se ale ve hře vyskytují i souboje, kdy NPC neumírají, jen upadnou do bezvědomí a později znovu vstanou. Jenomže na počátku nevíte, která z těchto variant to bude.

Cesta dál vede přes několik dalších červů a končí v hnízdě s královnou. Jde o dvoufázový bossfight, tedy dalo by se říci, že je to bossfight. Nejprve je potřeba královnu hodně zranit, ona se potom stáhne hlouběji do hnízda a tam je možné jí úplně dorazit. Nic komplikovaného, očividně jsem byl připravený lépe, než bylo potřeba. Z mrtvé královny jsem odejmul trofeje.





Cestou do tábora Bratrstva jsem v lese mezi dolem a Starým táborem zabil dvojici chňapavců a poté jsem zabil stínovou šelmu v lese mezi Starým táborem a Táborem v bažinách. V remake se šelma ukrývá v temné jeskyni, takže jsem v první chvíli nepostřehl, odkud na mě vyběhla. Vzal jsem to na férovku, bez uhýbání a bylo znát, že je to hodně vyrovnaný boj. Stačilo málo a měla by navrch ona (šlo o pouhý jeden zásah, který bych už neustál).

V táboře jsem navštívil Cor Kaloma, kde na mě čekal i Y'Berion. Oba se trošku chytli, ale Cor Kalom nakonec uznal můj přínos pro Bratrstvo a s obdivem si převzal výměšek královny důlních červů. Je to právě onen výměšek, který v sobě ukrývá neskonalou sílu, které bude potřeba při Velkém vzývání. Cor Kalom se pustil do výroby lektvaru a o půlnoci se prý všichni sejdeme na chrámovém prostranství. Šel jsem si proto odpočinout a vstal jsem přesně o půlnoci.

Y'Berion pozvedl focus stone a začal s rituálem. Když se naladil na správnou vlnu, tak všechny požádal, ať vypijí Cor Kalomův lektvar. Poté jsme všichni prožili stejnou vizi, ve které se nám ukázal starý hřbitov a nakonec i samotný Spáč. Jenomže nešlo o žádného dobrotivého boha, který by nás chtěl osvobodit, v naší vizi byl Spáč démon! Jasně, kdo zná originál, tak nebude překvapen, ale celé vzývání je v remake mnohem hlubší zážitek.







Y'Berion na konci vize upadl do bezvědomí a chvilku na to zemřel. Baal Lukor mezitím zmizel a v táboře nastal neskutečný chaos. Většina Bratrstva podlehla deziluzi a ztratila svou víru, což není úplně ideální situace, protože víra byla tím, co držela celé společenstvo pohromadě. Bez víry padne i řád a každý si bude dělat, co chce! To by ve výsledku neprospělo nikomu a tak se vůdčí role ujal Cor Angar. Víru ale neztratili všichni, někteří prostě odmítli uvěřit tomu, že by celou dobu vzývali démona. Jedním z nich byl právě Baal Lukor a na pochybách byl i Cor Kalom. Na mě nyní zbylo, abych šel prozkoumat starý orčí hřbitov a pokusil se najít odpovědi.

Cestou jsem se stavil ve Starém táboře, protože jsem si nebyl jistý, jestli bych neměl sdělit novinky Ravenovi, ale on už vše tak nějak věděl. Zkusil jsem proto zajít ještě k mágům, ale úplně dobrý nápad to nebyl. Měl jsem totiž kliku, protože Damarok zrovna něco míchal u stolu, takže když jsem na něj promluvil, tak se mnou navázal normální rozhovor. Při té příležitosti jsem se naučil alchymii. Jenomže jak rozhovor skončil, tak si Damarok uvědomil, že tu nejsem vítaný a s fireballem v ruce mě vyhnal ven .

Orčí hřbitov se nachází kousek na sever směrem do hor - na cestě mezi Starým táborem a Táborem v bažinách. Cesta vede přes most do kaňonu, kde na mě vybafl lovecký pes a pak skupina potvor, na jejichž český překlad si zrovna nevzpomínám - takový osrstěný chňapavec. Porazil jsem je celkem snadno, až mě to překvapilo. Na konci údolí je velká kamenná lebka, která slouží jako brána na hřbitov. Po stranách lebky jsou vahadla, která je potřeba lukem odstřelit a čelist lebky poté spadne dolů a odkryje vstup.



Ještě než jsem se k lebce dostal, tak jsem musel porazit dvojici skřetů, kteří tu zmydlili jednoho z templářů. Uvnitř je pak skřetů více, ale jde jen o zvědy, takže jsem je snadno porazil. Vnitřek hřbitova je přitom hodně podobný originálu. První jeskyně skýtá hrátky s pákami, které otevírají mříže krypt a z mumií skřetů si pak lze brát loot (mumie se poté rozsype). O jeskyni dále se ke mě přidal Baal Lukor, který mi pověděl, co se tu stalo. Lukor byl prostě jen rychlejší, vizi si spojil s hřbitovem hned a tak sem vyrazil se skupinkou templářů. Jenomže uvnitř narazili na skřety a on jediný to přežil.

Cílem je prohledat všechna zákoutí a najít dva kusy klíče od hlavní brány. Tím jsme se dostali do pohřebního sálu, kde byl krom zvědů i jeden orčí válečník. Teleportace za zeď se v remake nekoná, místoho toho jsem musel vyskákat na ochoz, kde je brána, se kterou mi pomohl Baal Lukor otevřít. Za bránou je další pohřební komnata, kde se Baal Lukor zastavil u zdí s freskami. Na nich bylo zobrazeno vzývání Spáče. Ukázalo se, že jde o orčího Boha, který orky nabádá k vyhlazení lidstva. Baal Lukor byl zmatený a nechtěl tomu pořád uvěřit. Než jsem se nadál, tak mu přeskočilo a napadl mě. Porazil jsem ho ale celkem snadno.







Ze země jsem poté sebral Meč strachu. Na první pohled vypadá jako slušná zbraň, ale statistikama je jen o kousek lepší než longsword (damage 42 vs 40). Poté jsem opustil hřbitov a na mostě jsem se rozhodl, že za Cor Angarem ještě nepůjdu. Místo toho zkusím cestu do hor a uvidím, kam až se dostanu.

Ne. Ve věži ani v jejím přímém okolí jsem nebyl. Tedy zepředu jo, ale zezadu ne.
Perk na plavání učí Homer na hrázi v Novém táboře (chce po tobě zmlátit číhavce). A dost se to hodí. Už v jezeře u hospody jsou truhle pod vodou, které vypáčit je poměrně těžké. Zvlášť, když se topíš.

Nyní nový patch přidal i expy za odemčené truhle. Ale pozdě, už jsem většinu otevřel .

Já to právě zkoušel, co je jak silné. Kdybych chtěl, mohl jsem dát prvních 9 levelů do síly, pak si vzít bonus od Horatia, nasadit prsteny a mít sílu 115 (a s lektvary, co jdou najít, i víc). Na levelu 12 bych byl téměř nepřemožitelný. (jak v původní hře) a sílil už jen díky zbrojím.

Ale chtěl jsem tomu vyhnout. Proto jsem dal pár bodů i do obratnosti (ta zde má vliv na poškození na dálku, na rozdíl od původní hry). Ale všichni mají tak směšně malé odolnosti na bodné poškození, že i nyní s obratností 34 a lukem 40, dávám nepřátelům často větší škody, než se sílou 70 a palicí s 50.

Ale nyní již se asi budu muset rozhodnout, ke komu se přidat.

Já jsem tedy naopak všechno vsadil nejprve na sílu a jednoruční zbraně. Jakmile jsem v 2. Kapitole dostal sílu na 80, tak jsem s longswordem udělal hodně velký pokrok. Jako Stín jsem si pak vylepšil co nejrychleji zbroj (někam kolem 75 bodů dohromady i s prsteny) a tím vlastně tuhost hry končí. S orčí palicí jsem pak pročistil celé skřetí území - tedy to prostranství venku a tak. Stínová šelma byla v tu dobu tak akorát, co jsem ještě mečem sundal, ale už to drhlo. Žraloky ovšem nedávám ani teď . Jako už je alespoň s tou palicí zraním, předtím ani ťuk, ale je to na hodně ran.

S mečem to vypadalo chvilku fajn, ale je pravda, že ten srážecí efekt palic je lepší. Dlouho jsem si akorát nemohl zvyknout na správné načasování, takže vždycky jsem potřeboval o ránu navíc, ale se silou 100 sundavám chňapavce apod. na 2 rány - povalení a dorážka. Když si to dobře rozvrhnu, tak stíhám sundavat postupně nabíhající potvory ze skupin.

První rozehrávku beru samozřejmě jako testovací, už teď je mi jasné, co jsem měl udělat jinak nebo v jiném pořadí, ale baví mě, že to na té hře není vlastně znát a pořád mám ten dobrý pocit z růstu . Zítra mě čeká citadela a stará Xardasova věž, pak už pro mě volný průzkum končí a budu muset jít po úkolech s ohnisky.

Potápění ani nevím, že má perk. Já to teď postupně doplňuji, náhodou jsem se třeba dokázal naučit i alchymii (asi předčasně), protože jsem mágy doslova přepadl a než se dotyčný vzpamatoval, že tam nemám co dělat, tak mě alchymii normálně naučil. Ale pak za mou poslal ohnivou kouli . Jinak toho golema ke Xardasovi jsem ani nezkoušel, vypadá dost děsivě i tak, tak jsem ho chtěl prubnout až s vylepšenou zbrojí strážců.

Zkoušel si ten zámek na dveřích vraku pod věží s Chromaninem? Přijde mi, že to paklíčem vyřešit nejde.

No já mám taktiku bacím to palicí a na zemi to umlátím. Když to nejde, tak to zastřelím.
Zatím to fungovalo všude. Celou běžně dostupnou mapu jsem pročistil (zbyly jen stínová šelma, žraloci a trol). Chňapavci třeba padali na tři rány - jeden povalovací a dvě na zemi.

Tady ta část s Horskou pevností, ruinami a Xardasovou zatopenou věží, tak byla poslední, kde nebyli skřeti. (došel jsem tudy i k jednomu z Xardasových golemů, ale nedal jsem zatím). Šel jsem tam po skalách kousek od cesty na skřetí hřbitov.

Pak jsem i prošel opravdu jen maličký kousek skřetího území. Od vstupu do starého tábora až po ten druhý výlez, co hlídají stráže. Našel jsem tam hlavně jeden z bestiářů.

Jinak já taky nejsem nějak extra silný. Sílu mám přesně 42 (i s prstenem od Leeho), takže to kladivo můžu nosit. Umí jednoruční zbraně na první stupeň. 30 v obratnosti a umím luk na první stupeň. Umím novicovský kruh magie a manu i s amuletem mám na 30. Jinak umím jen ty vedlejší věci, jako páčení, potápění, lezení a akrobacii.

Ale lze zkrátka relativně snadno mít v první kapitole odolnosti až 65 (i s dvěma prsteny s +10 do sečného a tupého zranění, co se dají najít). Já je tedy zatím nepoužívám, raději mám ten prsten síly od Leeho a Mordragův prsten s +5 do obratnosti (o který ale brzy přijdu, když jej dám Laresovi v rámci jeho úkolů).

Kladivo (orčí palici) jsem si zrovna včera vyzvedl, těsně na konci 2. Kapitoly. Zabloudil jsem k těm ruinám na kopci, ale do citadely jsem ještě nešel. Místo toho jsem sešel od ruin dolů, kde jsem si už předtím pročistil cestu do Starého tábora - stálo tu pár skřetů. V 1. Kapitole bych se sem asi ani nedostal, musel bych se soustředit na rozvoj jiných věcí, pak to popíšu podrobněji. Teď už jsem na začátku 3. Kapitoly a mám předčištěný celý jih a pomalu ukrajuji kousek po kousku ze skřetího území.

V boji mám celkem primitivní taktiku, takže to beru tak, že jdu tam, kde je nejmenší odpor a kde mi to vychází bez většího snažení . Teď už sundavám i skupiny chňapavců, každého na 2 rány.

V první kapitole s trochou, vlastně docela velkou snahou, lze v Horské pevnosti získat zbroj.

Ale je to dost peklo. Boje se zdejšími harpyjemi jsou dost složité. Hlavě tedy při boji na blízko. Moc si neumím představit tam bojovat s obouruční dlouhou zbraní. Nejsnadnější je je asi ustřílet lukem. Taky celá pevnost je trošku hlavolam, jak se vlastně dostat až nahoru.

U pevnosti je taky vcelku dobré kladivo se zraněním 50. A jelikož kladiva jsou zde jasně nejmocnější zbraně, díky útoku, který povalí nepřítele na zem (a kde jej pak lze dorazit), se to hodně hodí.

Druhá kapitola začíná zdánlivě standardně. Raven mě poslal do Tábora v Bažinách, ale nikoliv kvůli tomu, abych zjistil podrobnosti o připravovaném Vzývání, ale kvůli tomu, abych kontaktoval našeho zvěda. Ano, Starý tábor má u Bratrstva svého zvěda. Je jím Caine, Cor Kalomův učeň! Jenomže Caine někam zmizel. Údajně si přihnul o trochu více speciálního Cor Kalomova elixíru z čelistí důlních červů a osvítila ho prozřetelnost, tedy jinými slovy k němu promluvil Spáč. Nikdo však neví, co mělo být obsahem jeho vize a proč a kam kvůli tomu Caine zmizel.

Cor Kalom a jeho stráž mi něco málo prozradili, ale zbytek byl už na mě. Klíčové je najít Cainův dům, který se nachází naproti dílně Baala Oruna. Původně jsem procházel celý tábor a díval se do každého příbytku, jestli Caina nezahlédnu. Fígl je ale v tom, že je potřeba do domu vstoupit, protože tím se spustí trigger, kdy hrdina zaznamená rozplývající se opar po nedávném hulení trávy . Tím je Cainův dům identifikován. Ze stolu jsem sebral poznámku s nákreskem a požádal Nyrase o identifikaci. Nyras mě s tím odkázal za Lesterem, jakožto znalcem místního zeměpisu. Lester v nákresku poznal vstup do Opuštěného dolu, takže mám konkrétní stopu.





Vydal jsem se proto do hor směrem k předávacímu táboru a u vstupu do Opuštěného dolu jsem potkal Orryho. Je to strážný ze Starého tábora a jelikož i já patřím ke Starému táboru, tak bylo snadné získat od něj klíč od vstupní mříže. Uvnitř dolu se vyskytuje několik mláďat důlních červů, což pro mě nepředstavovalo žádný problém. Horší je to s navigací, protože část průzkumu probíhá pod vodou - jednotlivé části dolu jsou propojené vodními šachtami a tunely. V první řadě je nutné najít kolo od rumpálu, které je utopené v centrálním jezírku. S ním jsem otevřel mříž a pak už následovala jen cesta vpřed, na suchu a pod vodou.

Na jejím konci jsem se ocitl v hrobce, kde na mě vystartoval nemrtvý skřet. Hlídal tu Cainovo mrtvé tělo. Skřetovi jsem moc nerozuměl, ostatně měl jsem co dělat, abych odhodil louči a tasil zbraň. Boj to byl rychlý a kupodivu jsem celkem snadno vyhrál. Po prohledání Cainova těla jsem našel podivný amulet, který mi o chvilku později otevřel zapečetěné dveře. Rázem jsem se ocitl na útesu nad jezírkem náhorní plošiny (to je ta extra lokace u Opuštěného dolu). Skočil jsem do vody a poté jsem se vydal zpět do tábora za Cor Kalomem.

Za Ravenem nemá smysl v tuhle dobu chodit, protože jeho jedinou reakcí je, že mám veškeré info předat Bratrstvu a sledovat, co se bude dít dál. To jsem ostatně udělal. Do Starého tábora jsem se vydal jen na nocleh a mělo to zajímavý důsledek. U říčky poblíž jižní brány jsem totiž potkal Bullita, který tu o samotě postával. Dal jsem se s ním do řeči a rovnou jsem ho vyprudil k boji. Napadlo mě totiž, že bych mohl této příležitosti využít a zabít ho tu beze svědků. Od mrtvého skřeta jsem měl sekeru, která má větší útok (damage 50, potřebná síla 40), ale je to obouručka, takže pro mě v tuhle chvíli nic ideálního, ale s drobným úskokem jsem Bullita na dvě rány složil a pak jsem ho rovnou propíchl.



Bullit měl u sebe k mému překvapení jen obyčejnější meč, který je oproti mému longswordu horší. Na první pohled tedy nedává smysl ho zabíjet. Později jsem však přišel na to, že s Bullitem souvisí úkol od kuchařky Syry, kterou Bullit terorizuje. Slíbil jsem jí, že Bullita srovnám do latě a ona mi prozradila, že Bullita nemohu konfrotovat před ostatními, protože má většinu stráží na své straně. Nicméně Bullit v noci chodí s láhví kořalky k říčce ... aha, takže já se jen předběhl . A to jsem si myslel, že to byla jen nějaká náhoda. Syře jsem proto hned oznámil, že Bullita už se bát nemusí. Poté mi Syra ještě prozradila, že by ráda utekla, nejspíš do tábora Bratrstva, kde se prý k ženám chovají lépe. Mám proto pro ní očíhnout situaci. Jako další bonus jsem od ní získal recept pro kuchaře Snafa.

Po odpočinku ve Starém táboře jsem došel za Cor Kalomem, který mě bez prodlení odkázal za Y'Berionem. Tím jsem se dostal přímo k vůdci Bratrstva. Ještě před rozhovorem s Y'Berionem jsem si promluvil s Chani a Natalií. Jsou podobně jako Syra docela upovídané, což v originálu neplatí. Dozvěděl jsem se od nich něco málo o poměrech žen v táboře, což je info i pro Syru, která na to ovšem nijak nereagovala. Poté si mě převzal Baal Lukor a zavedl mě za Y'Berionem.









Y'Berionovi jsem pověděl vše, co jsem v Opuštěném dole zjistil a on mi na oplátku odvětil, že to celé je vlastně Spáčova vůle ... no, budiž. Prý je jeho vůlí, abychom amulet získali a tak poslal svou vidinu Cainovi, ten ho pak šel najít a tak dále. Prostě celý kolotoč událostí, který řídí Spáč. Y'Berion mě poté poslal za Nyrasem, protože je potřeba získat Focus stone a poloha jednoho z nich je naštětsí známá. Nyras mě k němu měl dovést.

Celá akce probíhá trošku jinak. Nyras mě doprovodil na útes, kde jsem našel v ruinách magické pole a v něm Focus stone. S pomocí amuletu jsem pole zrušil, ale taky jsem na chvilku omdlel. Krystalu se mezitím zmocnil Nyras, který mi ho odmítl vydat a po chvíli mě napadl. Nyrase jsem složil celkem snadno a on se ihned probral s tím, že si nic nepamatuje. Celý zážitek jsem pak přetlumočil Y'Berionovi, který se nad tím sice podivil, ale jinak mu to nepřišlo až tak zajímavé. Předal jsem mu focus stone a on mě odeslal pro další info do chrámu? Mám najít nějakou knihu.

V průběhu celé předchozí akce jsem rovnou pročišťoval původně pročištěné okolí od respawnnutých potvor za 2. Kapitolu. Tedy opět jen to, co šlo. Přidal jsem k tomu akorát gobliny ajednoho "loveckého" psa. Velkou goblinní jeskyni mezi Starým táborem a Táborem v bažinách jsem pročistil jen z části, protože v jednom místě jsem nedokázal projít přes nakupenou hromadu čtyř goblinů. Budu muset počkat, až zesílím. Každopádně loot z goblinů a pár dalších drobností mi vyneslo dostatek nugetů, abych komplet potrénoval lovecké dovednosti u lovce Aidana. Tím pádem už získávám trofeje a nyní by mělo být hromadění nugetů snazší ... tedy, doufám . Levelem jsem přitom poskočil na 13.

Nový tábor je vlastně skoro stejný, jako v původní hře. Domečky jsou tedy lehounce jinak naskládané a v některých jsou žebříky. Vykrást stojí hlavně truhlu u Leeho, která je za mřížemi, kde je prsten +5 k síle.

Ale vypadá hezky.