Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

Ještě než jsem se vydal za guvernérem, vrátil jsem se do věže a pozabíjel i kostlivce ve velké věži v Mrtvé zemi. Ve věži byla dvě patra a v každém byli dva, ale jinak tam nebylo nic moc zajímavého. Zabil jsem i nemrtvou stínovou šelmu, tedy tato oblast již byla čistá. 
Taky jsem ještě trošku jemně do-prozkoumal svět a našel asi další tři dračí kořeny a 1 královský šťovík. 

Pak jsem ještě trošku více prozkoumal Stříbrné jezero. Na útesu se dalo trochu seskočit níž, kde bylo několik harpyjí a postupně se tak dostat až do dolního jezera, kde byl vodopád s jeskyní (kde jsem již dříve byl) a zde jsem i pozabíjel kostlivce, které jsem před tím vynechal.

Nakonec v horním jezeře, kde je malíř, jsem podplaval pod vodopádem.


Zde se dá podplavat pod skály.


Do jeskyně, kde bydlí mág Vody Menes. Má to tu docela dobře vybavené. Věděl jsem o něm již dřív od novice vody z města, ale neměl jsem důvod sem chodit. Koupil jsem od něj knihy, co měl a všechny přečetl a zkušenosti z nich mě posunuli na 18 level. A taky lektvar síly s +3 (ale jak se pak ukázalo, byla chyba od něj něco nyní kupovat, ale k tomu později).


Pak jsem tedy již musel jít za guvernérem, on byl náramně spokojen, jak jsem vyřešil problémy zdejších lidí, až tak, že mi odpustil poplatek za chlast. Tak jsem si jej šel vyzvednout za zdejším velitelem stráží a pak se vydal do lovecké osady za vůdcem, mu předat alkohol. Čekal jsem, že hra přejde k oslavě a tím do další kapitoly, ale kde pak.

Dostal jsem další úkol, navštívit mága vody Menese v jeho jeskyni a pomoci mu . Vrátil jsem se tedy za ním, on mi dal vypít nějaký lektvar, který mě prý posílí. Ve skutečnosti to byl podvod a lektvar ze mě udělal silně věřícího v Adanose a taky loutku Menese, která udělala cokoliv, co řekl. Hned mi dal další úkol, přinést stejný lektvar rybáři ve městě. I když jsem během dialogu mohl něco namítat, ve skutečnosti jsem neměl na výběr. Taky mi dal teleportační runu, která mě přesunula do této jeskyně a také aktivoval nášlapný teleport z jeskyně ven (vedl k šipce na jezeře u malíře)


Rybář ve městě byl manžel ženy, která mi dříve zadávala úkol s alkoholem a bratrem alkoholikem a která byla ochotna podvést guvernéra a přestrojit se za jeho dceru, zatímco ta bude pařit na slavnostech. Rybář mumlal něco o tom, že chtěl dítě a nemůže jej mít a proto zanevřel na Adanose a všechny bohy a přestal být věřící. Lektvar nicméně vypil a pak se z něj podobně jako ze mě stal úplně jiný člověk a hned vyrazil hodit modlitbu ke zdejší svatyni. To se nicméně úplně nezdálo novicovi vody, jelikož mu stejně jako mě přišlo, že lektvar jej úplně změnil.

Přesunul jsem se zpět za Menesem a řekl mu o vedlejších účincích lektvaru, on něco mumlal o nějaké knize a řekl mi, že musím dát lektvar ještě jednomu dřevorubci v jejich táboře, neboť ten na Adana nevěřil nikdy a byl vyznavačem Silvana (nebo tak nějak), což je ten zdejší duch lesa, na kterého dřevorubci věří (účastnil jsem se jejich obřadu).

Pak začal ten lektvar připravovat a v zádech se mu objevili dva kostlivci, kteří jej napadli. V tuto chvíli byl Menes zranitelní (kostlivci jej zvládli sejmout i sami, ale nezabili jej), nicméně jsem jim trošku pomohl a poslední ránu mu dal sám a získal tak za něj 600exp.


Hlavní ale bylo, že se mu dal vykrást kompletně celý jeho obchodní inventář se vším všudy. (Za normálních okolností jsou zřejmě všechny NPC (včetně Menese), se kterými se hrdina nemá prát, nesmrtelné a tedy jej nejde ani okrást.) Z logiky věci z toho vyplývá, že se naprosto vše, co hráč do této chvíle získá, vyplatí prodávat právě jemu a od něj nic nekupovat. Pak mu to v této chvíli vše vzít a prodat znovu. Hrdina by tak vydělal hodně peněz. Já to bohužel nevěděl, tak jsem toho nevyužil, nicméně i tak jsem mu ukradl lektvary přidávající trvalý bonus do many, obratnosti a životů (do síly jsem koupil již dřív) a spoustu léčivých lektvarů, nějaké magické hole a nějaké svitky. Navíc on sám se na hrdinu ani nijak nezlobil a bylo mu to jedno.


Po té pokračovali dialogy dál, předal mi ten lektvar pro dřevorubce a já za ním vyrazil. V táboře jsem se zeptal zdejšího vůdce, kde se ten dřevorubec nachází, byl kousek za táborem. Nakecal jsem mu, že je to alkohol mé vlastní výroby a pořádně jsme se spolu ožrali a pak vytuhli až do rána. Ráno jsem se probral a již jsem nebyl pod vlivem toho lektvaru, co mě nutil být loutkou Menese. Naopak dřevorubec v jeho vlivu byl stále a jelikož se mu nelíbilo, že zpochybňuji Adanose, tak mě napadl. Dal jsem mu na hubu a pak musel čekat, až se probere. Zde je nějaká chyba, jelikož on musí po probrání se hrdinu oslovit sám a něco mu říct, aby úkol pokračoval. Nicméně mě oslovil, ale nic neřekl a v dialogu bylo možné dát jen konec. Až po té mě oslovil sám znovu a něco mi řekl (já mezi tím byl zpět za mágem vody a nešlo s ním mluvit a musel jsem se sem zase vrátit).

Po té jsem se vrátil za Menesem mu to řádně vytmavit. On uznal, že to byla velká chyba, řekl mi o svém životním příběhu a že je na ostrově za trest, protože nechal ukrást nějaký vzácný drahokam v království, či co. Dal mi i jako odškodné dva lektvary, co dávaly bonus do zdraví a many a taky dva protijedy pro ty dva, co jsem ovlivnil.

Přesunul jsem se tedy zase za dřevorubcem a rybářem. Dřevorubec lektvar prostě vypil, u rybáře jsem mluvil s jeho ženou, která mi řekla, jak je nyní spokojená v manželství a jak je její manžel super a já měl na výběr jí protijed dát a přesvědčit jí, ať jej použije, nebo nedat. To byla asi jediná volba, co jsem reálně v tomto úkolu mohl udělat, ale nevím, jaké má následky. Já se rozhodl jí protijed dát.

Pak jsem šel zase zpět za vůdcem lovců v domnění, že začne oslava, ale zase nic. Dostal jsem další úkol. Někdo prý zabil dřevorubce v tom druhém táboře, co je v lese a které najal guvernér (k nevůli dřevorubců v tom prvním táboře). Mám to prý jít prošetřit, protože se šušká, že to prý udělal onen Silvan (zdejší duch lesa) a lidé mají strach do lesů chodit.

Přesunul jsem se tedy k hoře k mostu, odkud je to nejkratší cesta do toho jejich tábora. Opravdu tam byli všichni mrtví a jejich mrtvolky ožírali tři vlci. Pak jsem musel prohlédnout jejich tábor. Nestačilo jen vybrat jejich mrtvoly a na zemi sebrat ocelovou dýku, ale bylo potřeba se postavit na správné místo u mrtvoly, aby hrdina začal monolog o tom, že těla na sobě sice mají kousance, ale že ty nezpůsobili smrt (tedy že je zvířata ožírala až po smrti), a že je někdo zabil zbraněmi. A pak další monolog u té dýky, kde hrdina řekl něco ve smyslu, že je to zbraň banditů.

Bylo potřeba obojí a ještě i vzít tu dýku do inventáře. Pak se v táboře objevil velitel stráží z města. Mohl jsem mu lhát a říct mu, že je zabila zvířata, nebo mu říct pravdu. Osobně jsem v tuto chvíli příliš neviděl důvod mu lhát. On to vzal, ale nějak se mu to nezdálo a pospal mě za vůdcem dřevorubců v prvním táboře, aby se připravil, že se to bude ještě vyšetřovat.

Skrz tento dialog jsem se tam mohl rovnou přesunout a promluvit s ním. On o tom něco věděl, ale nechtěl to řešit v táboře, tak jsme odběhli kousek dál. Řekl mi, že si objednal bandity, aby ty druhé dřevorubce vyděsili a předstírali, že po nich jde Silvan. Oni ale místo toho ty dřevorubce pozabíjeli. Chtěl i pomoci to nějak zahrát, aby po něm nešly stráže. Měl jsem na výběr mu říct, ať se přizná, nebo že mu pomůžu, ale ve skutečnosti to bylo jedno, jelikož tak či tak to skončilo tím, že jsem mu musel pomoci. Dal mi peníze a poslal za banditou, s kterým to mám nějak vyřešit.

Bandita byl opravdu kousíček od místa, kde jsme byli, u kamenného kruhu, kde jsem dříve zabil tři bandity kvůli oceli pro kováře.

Domluvil jsem s ním, že to celé hodíme na jinou skupinu banditů, předal jsem mu peníze od vůdce dřevorubců a další den mi přinesl prsten, jakožto důkaz. Ten jsem ještě předal veliteli stráží v tom druhém táboře dřevorubců, čímž byl problém vyřešen.

Šel jsem tedy promluvit s vůdcem lovců a v tu chvíli konečně mohla začít slavnost. Ještě před tím jsem se ale rozhodl prozkoumat zdejší možnosti modlení u svatyň.

Ve hře jsou dva nové oltáře, u kterých se jde modlit. Jednak oltář Adanose, který je třeba ve městě, nebo v jeskyni Menose.


A jednak oltář zdejší nějaké polobohyně (o které je možné se různě dozvědět v dialogách či knihách), jménem Hatiret. Ta je obecně asi zlá a od ní nejspíše i pramení zdejší krvavá magie (třeba krvavý šíp a podobně). Taky všechny zdejší ruiny nějak patří k ní a její historii a také zdejší kostlivci, jsou jejími sluhy. Jejich kapliček je ve hře asi 5 různě po světě, mám i mapu s jejich umístěním, kterou jsem asi někomu ukradl.


U oltářů se pak jde modlit a při modlitbě si vybrat za co. Lze si vymodlit 1 vědomostní bod, 1 bod síly, 1 bod obratnosti, nebo body do many. Adanos chce za modlitbu peníze (za bod síly/obratnosti 200, za vědomostní bod 500, za manu 150). Hatiret za to trvale snižuje životy, za vědomostní bod 2 body života, za sílu a obratnost 3 body života.

Modlit se jde jen jednou denně a každou věc si lze vymodlit 10x, tedy jinými slovy lze získat 20x sílu za 2000 denárů a 30 životů, 20x obratnost (2000den/30ž) a 20VB (5000den/20ž)a ještě nějakou manu, tu jsem nezkoušel. Svatyně též fungují jako učitelé vlastností a dovedností. To je stejné jako u NPC, tedy stojí to stejné množství VB, ale je to o něco dražší z hlediska peněz.

Oltář Hatiret jde navíc využít na dobíjení zdejších krvavých run, jako je ten krvavý šíp a podobně (za peníze).

Já se tedy začal modlit ve velkém a vymodlil si 20 síly, 10 obratnost od Adana a 10 vb od Hatiret . Pak mi již nezbývali peníze a nebavilo mě to. Nejednoduší asi je se pomocí teleportační runy přesunout k Menesovi, tam se vyspat, pomodlit k Adanovi, přes teleport na zemi se dostat k šipce rozcestníku a od ní do bažin, zde se pomodlit u Hatiret a znovu se přesunout k Menesovi a pořád dokola. Jako hrdina tak může docela dost zesílit a asi by bylo lepší to dělat spíše dřív.

Pak jsem tedy již ale zahájil tu slavnost. Od lovců jsem jako dárek dostal loveckou zbroj, která byla jen o trošku horší než ta, co jsem koupil za 3000 peněz.


V táboře lovců byla spousta lidí z okolí, jak z města, tak od dřevorubců atd. Taky tu měli ohňostroj.


Hlavní náplní slavností nicméně byly soutěže. Celkově tu měli 5 soutěží. Zabíjení magických much na čas, pěstní souboje v aréně, soutěž v pití, běh kolem ostrova a soutěž v lovu. Hrdina se mohl účastnit všech tří, vyhrát potřeboval 3, aby dostal hlavní výhru.

Začal jsem mouchami. Měl jsem minutu na to, abych jich zabil co nejvíce, čas se začal odpočítávat od momentu, kdy jsem zabil první. Postupně se tam pak objevovaly další a další. Ony samotné neútočily (byly to jen iluze). S kuší, kde padaly na ránu to nebyl problém a zabil jsem všechny, co byla hra ochotná generovat v limitu.

Další soutěží byla soutěž v pití. Ta byla asi nejtěžší a dalo se jí prohrát. Spočívala v tom, že dva soutěžící šli pomalu kolem své části stolu a museli vypít všechny lahve alkoholu, co tam byly. Ten, kdo je vypil první, ten vyhrál. Po asi dvou lahvích se hrdina přepl do animace opilosti, kde blbě chodí. Základem tedy je se v tomto stavu příliš nepohybovat. Respektive vždy se přesunout tak, aby hrdina viděl co nejvíce lahví z daného místa, aniž by se musel přesunout. Soupeři navíc během soutěže i zvrací, což je trochu zpomalí (hrdina to nedělá, alespoň mě to nedělal).

První kolo bylo v  pohodě. Stíhal jsem to bez potíží.


Před druhým kolem jsem si od pořadatele mohl koupit za 50 peněz povzbuzovač, který tu animaci opilosti vypl. Za 50 jsem dostal dvě lahve. Ale nechal jsem si je až na později. V druhém kole se totiž soupeř vždy sekl o stůl a bylo to tak snadné.


Třetí kolo se též dalo a v klidu jsem to stihnul. Před čtvrtým, posledním kolem jsem vypil ten povzbuzovač, hned po startu jsem se přesunul až za roh stolů, odkud jsem měl v dosahu hned 4 lahve, které jsem vypil a pak již zase v té animaci opilosti se přesunul až mezi zbývající 4 lahve tak, abych z daného místa mohl vzít všechny 4. Jinak bych to nestihal a soupeř byl vzdatný a poprvé mě porazil.

Pak jsem šel do arény na pěstní souboje. Ty s mojí silou a počtem životů byli vcelku v klidu a porazil jsem všechny 4 soupeře. Nicméně slabší hrdina by zde asi mohl mít trochu potíže. Po každém kole jsem dostal odměnu v podobě peněz a Olsa mě vyléčila.

Další soutěží byl běh kolem ostrova. Pořadatel byl před bránou do tábora. Cílem bylo během 10 minut přiběhnout na most pod horou (skrz bažiny) a pak ke kruhu u dřevařů (kde byl ten bandita výše) a pak se vrátit. Využil jsem lektvar rychlosti, ale nejspíše tam bylo dost času a zvládl bych to s akrobacií i bez něj.

Poslední soutěž byla soutěž v lovu, zadavatel byl zase před bránou do tábora a spočívala v tom, že hrdina musel najít a zabít 5 mrchožroutů v lese před táborem lovců, během 5 minut. To nebylo moc těžké, zvládl jsem to pod minutu.

Pak jsem si mohl jít vyzvednout odměnu, což bylo 5000 denárů. Hned vzápětí mě zatkli za vraždu dřevorubců.


Přesunuli mě do vězení, kde byl i vůdce dřevorubců, který to celé způsobil.


Po rozhovoru s ním jsem musel jít spát a zase se mi zdál sen o matce, která je nejspíše také v nějakém vězení. Je zvláštní, že se mi to zdálo zrovna nyní, zatímco před tím těch cca 20 dní, co jsem spal kvůli svatyním a modlení, se mi nezdálo nic.


Po vyspání začal soud. Museli jsme jít za zdejším guvernérem (bylo trošku komické, že hra nijak nehlídala, co hrdina dělá a ten mohl klidně odejít, kam chtěl). Guvernér mi položil asi 5 otázek a na všechny bylo asi lepší říct ano (pravdu). Skončilo to tím, že jsem dostal pokutu 3000 denárů a vůdce dřevorubců 5000 denárů. Pokud bych lhal, dostal bych vyšší pokutu.

Pokutu jsem mohl i rovnou zaplatit (měl jsem dost peněz), ale zatím jsem to nedělal. Vůdce dřevařů se totiž cítil špatně z toho všeho a chtěl to nějak napravit a tak jsem se s ním měl sejít v táboře dřevařů. Což jsem i udělal, ale tam mi řekl, že se mám vyspat do rána. Tak uvidíme, co má za plán.

Během soutěže jsem se také dostal na další úroveň a všechny body dávám už  jen do jednoručních zbraní, nicméně stále nejsem ani mistr (na 60%) a to ani s bonusem +5 ze zbraně. Ale blížím se.

Původně jsem nechtěl do New City chodit tak brzy, ale jelikož se mi plány s tréninkem postav pozměnily, tak jsem si řekl, že by bylo fajn, kdybychom se šli trochu rozptýlit do města ...



New City

V bráně New City nás zastavila podivná postavička - Savant Trooper. Jde o osobní stráž Dark Savanta neboli Temného učence. Ve své podstatě jsou troopeři roboti, ale to jsem v tuhle chvíli netušil, protože důkaz je k dispozici až později. Celé setkání je nadabované a měl jsem co dělat, abych stíhal číst doprovodný text.

Trooper nebyl moc sdílný a v rychlosti mi oznámil, že vstup do města je omezený a pokud tu nemáme co pohledávat, tak se máme raději otočit a zmizet. No, až tak hrubý nebyl, ale když jsem ho neposlechl a prošel mu za zády bránou, tak si zavolal na pomoc kamarády a vysvětlil nám to silou .





Vtip je v tom, že trooper vám dá šanci svou přítomnost vysvětlit - objeví se dialogový řádek, kam vepisujete různá témata a tím řídíte celý průběh rozhovoru. Jenomže vy ta témata (topiky), dopředu neznáte. Musíte je buďto odhadnout nebo je získat z jiných zdrojů (svitky, události, rozhovory s dalšími NPC apod.). A tady přichází na řadu nález z Beginner's Dungeonu, kde jsme získali reklamní leták z Palukovo zbrojírny (Paluke's Armory). Paluke nás jeho prostřednictvím zve k návštěvě města a jeho dílny.






 
Tenhle systém dialogů je už ve Wizardry 6 a je potřeba si na to chvilku zvykat. Je to taky častý zdroj zákysů, protože to z vaší strany vyžaduje mnohem pečlivější zápisky, abyste se měli k čemu vracet. Některé znalosti totiž nevyužijete hned, ale až po nějaké době.

Pro lepší komunikaci s NPC existují dvě kouzla. Charm a Mindread. Obě patří do oboru mentální magie, takže je zvládají hlavně psionici (Charm se může naučit i alchymista a kněz). Charm funguje i v boji, ale mimo boj se používá k ovlivnění chování NPC - nakláníte si jejich přízeň na svou stranu. Mindread se pro změnu používá ke čtení myšlenek. Samozřejmě, v obou případech záleží na tom, jak dobře zvládáte příslušný obor magie.

Poznámka: psionická kouzla jsou vázána na dovednost Theosophy (Psionik, Mnich), což není zrovna mnou preferovaný obor, ale bez Mindread je život ve Wizardry 7 vskutku těžký, to mi věřte .



Město je plné infotextů, některé z nich doplňují ponurou atmosféru, jež v New City panuje ...


There is cold dulness to the
town of New City ...

whispers from behind the
drawn shuttered windows ...

And the clatter of footsteps
underneath the rustle of
scattering leaves ...

As if some dark cloud had
descended upon the place,
choking from it the sprakle of
life that perhaps it one
possessed ...


Vzali jsme to ulicí podél západní zdi směrem na jih. Když jsme míjeli jeden z domů, tak se z okna ozvala prosba o záchranu, ale dům je plný Savantovo strážných. Rozhodl jsem se, že nejprve prozkoumáme uličky města a porozhlédneme se, kde co vůbec je.

Než jsem se nadál, tak nás napadla trojice Savantovo strážných. Není to nic neobvyklého, Savant Troopers tvoří běžnou součást náhodných přepadovek v New City. Spíš jde o to, že jsem trochu zaváhal, jestli má smysl v průzkumu města pokračovat. Pamatuji si, že s Troopery nebyla žádná legrace. A vskutku, fireball na ně moc neúčinkuje a jsou imunní vůči spánku. K tomu mají díky kopím slušný dosah, takže málem umlátili Shivu. Obě děvčata tak udělala jedinou rozumnou věc a ukryla se do stínu (Hide). Za souboj je dost zkušeností, kvůli Eoně a Shivě jsme museli zaskočit k léčivé fontánce do Beginner's Dungeonu.







U jížní zdi, konkrétně v JZ rohu města, je Belcanzorovo "Magik Emporium", což je magický krámek. Belcanzor je rasy Dane a pokud si dobře vzpomínám, souvisí s ním nějaký úkol. Cesta podél zdi na východ vede okolo domu s výstražnou cedulí. Dům podle všeho představuje zakázanou oblast (Condemned Area). Když jsem se vracel předem okolo domu, ze kterého mě kdosi prosil o záchranu, tak jsem si všiml, že dům je označený jako policejní stanice - komisařství (Constabulary). Dům je navíc označený červenou značkou, jejíž význam mi není jasný ... vím, co to je, ale nebudu předbíhat . Naproti policejní stanici je dům označený jako Forbidden Zone, což mě ani moc nepřekvapuje. New City je očividně pod tvrdými restrikcemi. Dům Forbidden Zone má na sobě nejenom červenou, ale i černou značku.

Pomalu jsme se vrátili k východní bráně, takže jsem se otočil k východu a zavelel vpřed. Dostali jsme se až k chrámové zahradě, kterou jsme z jihu trošku obešli a zamířili si to zpět na jih města. Cestou jsme minuly banku (Bank & Loan). Uličkou kolem banky jsme se dostali až do přístavu a na jeho okraji jsme se pokochali výhledem na tu nekonečnou modř Sea of Sorrows ...


The great Sea of Sorrows
spans before you like a vast
and dense space flattened unto
the sky, spreading into the far
distant horizon as a desolate
plain of shimmering ether ...

Its deep waters chant a
thousand silent tales, and its
unseen borders but hint of far
distant lands ...

How universal such a
compelling motion, as if behind
every veil of boundless
unknown lay cloaked an
invisible beacon, endlessly
calling ...

Such solace these sights bring,
as if a reminder that though
the trappings of mortal man be
forever enshrouded in a sea of
passing discords, he has but to
open his eyes that he may bear
witness to some greater
existance of which he is only a
momentary traveler ...






V přístavu se nachází doky a Curio Museum. Poněkud zvláštní budova, do které tuším beztak nemám zatím přístup - dveře mají poněkud netradiční zámek. Z přístavu jsme se vydali podél jižní zdi uličkami na východ, až nás to zavedlo k budově označené jako Umpani Detache. Je to něco jako velvyslanectví rasy Umpani. Kousek na sever je východní brána, která vede ven z města.

Zhruba uprostřed města je na jihovýchod od chrámové zahrady obchůdek Arms of Argus. Směrem od něj jsme to vzali uličkou na sever okolo chrámové čtvrti, kterou jsme celou obešli a ocitli jsme se opět na západě města. Kousek od chrámové zahrady je v této části New City Paluke's Armory, tedy obchůdek majitele, na kterého jsme se při vstupu do New City odvolali . Nad Palukovo kovárnou je hospoda The Conquerer. Kousek na západ od ní je dům, kde jsem oknem zahlédl něco podivného hnědého, co se šouralo směrem ke zdi. Jde o dům T'Rshieche, což bude nejspíš rasa T'Rang, neboť dům je označený jako majetek T'Rangského Impéria. Hm, to hnědé byl T'Rang? Zajímavé ...

Na východní straně je v severovýchodní části města knihovna (Library). Shodou okolností je taky označená červenou značkou.



Poslední vynechanou městskou částí je chrámová zahrada. Uprostřed jezírka je na malém ostrůvku socha Phoonzanga, která odtud shlíží na blízké okolí. Jezírko je docela hluboké, takže družina musela ve vodě plavat. Dovednost Swimming stačí na 1-2 tempa, takže na průzkum všech osmi políček jsem musel párkrát přespat a jednou si zaskočit dokonce do Beginner's Dungeonu. Jakmile totiž družina prospí určitý počet hodin, tak už znovu neusne a musí se zase trochu unavit.

Během spánku nás napadla šestice Munků, se kterými jsme si celkem snadno poradili. K mému překvapení to byla teprve druhá přepadovka ve městě, takže nic extrémního se v New City neděje. Po boji mi Eona se Shivou poskočili na mágy level 5, ale změnit povolání může jen Shiva (na kleričku), tak jsem se rozhodl, že ještě jeden levelup počkám.

Jakmile jsem měl zběžný průzkum New City hotový, tak jsem se rozhodl vytvořit mapky. Samozřejmě ze screenshotů automapy ...





Okolí, po kterém se pohybuji, není ve skutečnosti moc velké, ale zprvu trvá, než se dokážete vůbec někam dostat. První hodiny ve hře trávíte v lese a v Beginner's Dungeonu. Podle nastavené obtížnosti se pak snažíte zesílit natolik, abyste dali tuhé hlídky v okolí (směrem k pláži v lese a na cestě do New City). Teprve pak můžete pomýšlet na změnu pozice a první na ráně je prostě New City. Samozřejmě za předpokladu, že jste nezvolili import ze šestky, protože to vás pak může vykopnout úplně jinde. Podobný začátek má jen import družiny, která v šestce získala Cosmic Forge.

Základní průzkum města máme za sebou a se souboji si také dokážeme poradit. Je na čase, abychom zašli na návštěvu k místním ...

Jenom ještě taková drobnost. Někde na počátku deníčku jsem psal, že obě verze hry používají jiný typ souboru pro save pozice (původní, DOS, verze má koncovku DBS, Gold edice koncovku SGM). Realita je ovšem taková, že ty soubory jsou vzájemně zaměnitelné - přenosné mezi oběma verzemi hry. Pokud by tedy došlo na krizi, tak mohu save pozice z Gold edice vzít a pokračovat v DOS verzi . Jediná viditelná komplikace jsou zpřeházené portréty, ale to se dá snadno opravit.

Grind v lese se nakonec neukázal jako moc dobrý nápad. Moje možnosti jsou omezené a omezený je i prostor, ve kterém se nacházejí pro mě schůdné skupinky potvor. Druhou ránu mi zasadil pokus o přiblížení k New City. Nějak jsem zapomněl, že cestu hlídá velká skupina krysáků a přes ně jsem zkrátka neprošel. Není to úplně dobrá situace, protože moje zbraňová výbava není moc pestrá a pokud bych protočil povolání na něco, co nemohu vyzbrojit, tak přijdu o jeden pár rukou v boji. Jde hlavně o Jezebel, kterou by případně mohl zastoupit Ip, který je nyní v bojích jen do počtu a po většinu času stojí na místě a brání sám sebe.



Co naplat, musel jsem se vrátit do Beginner's Dungeonu a začít pokoušet náhodná přepadení. Hra mi naštěstí vyšla trochu vstříc, protože náhodná přepadení reagují na level postav (nejspíš průměrný level družiny) a krom slabých potvor se mi začaly spawnovat silnější verze brouků a nově i noční můry. U skupinek slabších potvor pak začal narůstat počet potvor ve skupině. Tím pádem se zvedl i přísun zkušeností. Není to pořád nic extra, odhadem jsem současným grindem už překonal 6 hodin, ale to nejhorší mám asi za sebou.





Elemir, Biff, Jezebel a Ip dosáhli na level 5 a krom Jezebel jsem u všech mohl změnit povolání. U Ipa už to šlo dříve, ale chtěl jsem nejprve srovnat level s ostatními.

Elemir -> Thief
Biff -> Thief
Ip -> Thief nebo Ranger

Bylo by hezké, kdybych mohl protočit i Jezebel, jenomže ona se statistika se vším dost míjí. Když kouknu na její CharSheet, který si u všech postav pečlivě vedu, tak zrovna u ní se mi během levelupů zvyšovalo nejméně statistik ze všech postav. Při troše štěstí mi u ní něco naskočí za další 4 levely, ale to budu opravdu potřebovat štěstí.

Z pohledu bojovníků je level 5 takový ideál, protože na jeho dosažení je potřeba 8000 xp, kdežto na level 6 už je potřeba dvojnásobek (ještě jednou 8000 xp), což by takto pomalým grindem nebylo moc výhodné. Proto jsem se rozhodl, že celá trojice změní povolání hned teď. Zloděj (Thief) má s bojovníkem shodu ve zbraňových dovednostech, takže budu moci nadále používat (a vylepšovat) meče ... anebo ne?

No, to byl odvážný předpoklad. Potíž je v tom, že bojovníci jsou vyzbrojeni dlouhými meči, které zloděj používat nemůže. Krátký meč jsem našel jen jeden, takže co teď? Elemira jsem protočil na zloděje, stejně tak Biffa (ten dostal krátký meč). Jelikož moje alter ego zůstalo beze zbraně, tak jsem u Ipa provedl změnu na hraničáře a dodatečně jsem prohodil rozestavení družiny (klik levým tlačítkem myši na jméno postavy na hlavní obrazovce). Holt to budu nyní já, kdo bude v bojích pauzírovat. Nakonec tedy mohu být rád, že Jezebel zůstává bojovnicí .

Opatrně jsem zkusil vyhledat první náhodnou přepadovku hned na prvním patře a k mé spokojenosti jí tvořila jen dvojice brouků. Zkusil jsem druhé patro a opět jen dvojice brouků. V další přepadovce bylo už brouků 5 a v tužší verzi, ale Eona se Shivou družinu perfektně podržely. Kdybych nevěděl o změně povolání, tak bych dokonce řekl, že boj probíhal velmi podobně jako před změnou. Navíc mě překvapilo, že Elemir se po úspěšném ukrytí do stínu může zapojit do boje a to i ze 4. pozice. Útočit nablízko tak může prakticky celá čtveřice postav.

Poznámka: dokud byl level nově protočených postav 1, tak se objevovaly vedle slabých skupinek i silnější skupinky nepřátel, ale jakmile jsem provedl levelup na level 2, tak většina přepadovek začala být složena ze slabých potvor. Časem se tedy znovu objevily i tuhé potvory, ale poměr přepadovek s tužšími potvorami zůstal nižší. Těžko říci, jestli jde jen o náhodu nebo hra zohledňuje i nízké levely postav. Když jsem to pak sledoval dál (pro protočení bardek), tak bych řekl, že jde spíš o tu náhodu.



Jelikož povolání zloděje není náročné na zkušenostní body, tak Elemir a Biff mohli chvilku na to levelovat. Všiml jsem si přitom, že obě postavičky zíkávají za levelup jen 1 bod zdraví a 1 bod staminy, to ale nevadí. S pomocí dovednostních bodů jsem oběma zkorigoval zlodějské dovednosti, jinak se v tréninku nic nezměnilo. Dál navyšuji to, co jsem navyšoval předtím (boj mečem atd.). Trošku se obávám jiné věci, Biffovi po změně povolání příliš spadla síla (na 7), takže návrat do role bojovníka bude asi podobně náročný, jako snaha protočit povolání u Jezebel.

Základní statistiky se během levelupu navyšují náhodně, ale vliv na to má asi i zvolené povolání. Každopádně statistik se může během levelupu zvednout více najednou, ale každá vždy jen o 1 bod.

Při dalším levelupu už s Elemirem a Biffem levelovaly také Eona se Shivou. Nyní byly bardky level 5 a shodou okolností se oběma vyrovnala Inteligence na hodnotě 12, takže jsem získal možnost obě protočit na mága. Jenomže Eona zároveň dosáhla na Piety 12 a tím pádem by se mohla na chvilku stát kleričkou, což by se mi možná teď taky hodilo, protože žádného léčitele v družině nemám. Na druhou stranu by mi jako léčitelka byla asi k ničema, jelikož by měla nízkou dovednost Theology. A nemá smysl si to ani odemykat, protože primární cíl je navýšit nejprve Thaumaturgy. Chybělo už jen dořešit, jak to bude s kontrolními kouzly, kdyby náhodou obě najednou přišly o schopnosti bardů (úspěšně používat hudební nástroje). Jenomže to netuším, nebo si to alespoň nepamatuji, takže mi nezbylo nic jiného, než to prostě zkusit .

Přišel první souboj, shodou okolností opět brouci a Eona se Shivou zkusily použít loutny ... a ejhle, brouci usnuli . Navíc se děvčatům hraním na loutnu dál zvedá dovednost Music, takže to naplno funguje i v roli mága. Během následujícího levelupu jsem Eonu naučil kouzlo Detect Secret a Shivu Watchbells (budíček). Trochu jsem doufal v ohnivou kouli, ale asi nesplňuji požadavky. Matně si vybavuji, že to nezáviselo jen na velikosti Thaumaturgy, ale i na levelu mága.

Karta se každopádně obrátila a nyní začínám mít navrch já . Při té příležitosti jsem se rozhodl vrátit do lesa a zkusit cestu na jih na pobřeží.





Místní chobotnatci jsou o dost tužší a celkově nebezpeční, o čemž svědčí pozůstatky humanoidů v okolí. Hned na cestě jsme vrazili do chumlu čtyř Alliphootů a čtyř Dandiphootů. Následovala delší výměna, ale souboj byl celkem vyrovnaný. Zkušenostní zisk přesáhla 1000 xp na postavu a následoval rychlý návrat do Beginner's Dungeonu, který nám trošku okořenila ještě hlídka brouků, ale nic komplikovaného. V dungeonu už stačilo jen pár drobných soubojů a děvčata poskočila na level 4, čímž se jim jako mágům otevřel přístup k Fireballu. Každá je nyní schopná seslat Fireball 2x, víc many zatím bohužel nemají.

Úplně jásat ještě nemohu, protože k úspěšnému sesílání kouzel je potřeba mít dostatečně vysokou úroveň dovednosti Oratory. Jinak hrozí selhávání kouzel nebo dokonce palba do vlastních řad! Další komplikace nastává ve volbě posloupnosti povolání, protože mi příliš nevychází statistiky a tak budu muset u některých postav pokračovat dál přes level 5, což by ale neměl být žádný problém. Tohle si opravdu nejde plánovat do detailu, protože míra náhody je ve Wizardry 7 příliš velká.

Když už jsme dokázali zdolat velkou skupinku silnějších chobotnatců, tak bylo na čase vyrazit na pláž ... tedy samozřejmě až po doléčení v Beginner's Dungeonu . Pevná hlídka chobotnatců je vlastně to nejtužší, co se dá při cestě na pláž objevit, náhodná přepadení už jsou o dost slabší.





Pomalu jsme dorazili až na pláž, kde jsme z břehu zahlédly výběžek pevniny kousek od nás, jakoby za rohem. Jelikož všichni v družině ovládají Swimming přes 10, tak jsme to mohli prubnout, protože od výběžku nás dělil jen jeden čtverec vody. Všem spadla stamina zhruba na polovinu, ale přežili jsme! Naneštěstí se ve výběžku nic nenachází. Staminu jsem doplnil spánkem, při kterém se zároveň regeneruje i pool many.

Kousek pod pláží je mýtinka s rezavou truhlou, jejíž vlastník zřejmě padl za obět místní fauně. Ip se pokusil truhlu otevřít, protože je z nás největší znalec zámků, ale truhla měla i past, která nehezky zranila Eonu. Otrava není v tuhle dobu nijak příjemná, ale z nouze jsem vyzkoušel vše, takže jsem přišel na to, že ve fialové lahvičce z podzemí Beginner's Dungeonu je protijed. Eona si oddychla a já taky, protože zpět do Beginner's Dungeonu by to nezvládla (fontánka krom jiného léčí slabší negativní stavy, jako je právě otrava).



Uvnitř truhly byla zbroj, nějaké šipky, pár lektvarů a hlavně jsem z ní vytáhl Journey Map Kit. Tahle věcička funguje jako automapa, ale v DOSové verzi hry jsem jí prakticky nepoužíval. Souvisí s ní dovednost Mapping, kterou nyní trénuje Elemir, takže Journey Map Kit zmizel v jeho inventáři. Okamžitě poté se na obrazovce objevilo separátní okénko s automapou. Pokud si dobře pamatuji, tak v DOSové verzi se mapa musela vyvolávat přes volbu Use, ale v Gold edici jde o extra okno, které už nejde skrýt. Trošku to díky tomu překáží, protože mám v DOSBox-X nastavené jen rozlišení 800 x 600 px a tím pádem mi automapa vždy něco překrývá.

Musím říci, že v téhle podobě je to docela mocná pomůcka, která dost nahrazuje kreslení. Samozřejmě ještě nevidím detaily, protože mám nízkou úroveň dovednosti, ale pro základní orientaci to už plně dostačuje. Automaticky vidím směr a svoje nejbližší okolí, takže pokud vím, kde se na mapě světa nacházím, tak už se dokážu snadno zorientovat. Když si vezmu, že jsem DOSovou verzi fakt poctivě kreslil čtverec po čtverci, mnohokrát jsem se přitom sekl, takže jsem i dost gumoval, tak tohle je hodně velké ulehčení. I kdybych si znovu kreslil, tak s automapou to bude podstatně snazší.

Edit: automapa skrýt jde, slouží k tomu klávesa F5. Opětovný stisk F5 jí zase zobrazí.





Se znalostí fireballu jsem si řekl, že bychom mohli prubnout krysáky na cestě do New City. Byl to velmi odvážný předpoklad, ale proč ne? Hned na úvod boje se ukázalo, že jsem se při revizi schopností Eony a Shivy přehlédl. Eona sice dokáže za sebou seslat dvě ohnivé koule na základní úrovni, ale Shiva zvládne jen jednu! Krysáci se přitom rozestavili do dvou řad. V přední jich bylo 8, v zadní 7. Eona se Shivou proto obrátili svou pozornost do zadní řady, aby krysáky tzv. přednačaly ... heh, spíš jsem doufal, že tři firebally celou řadu zdecimují. Nestalo se tak!

Boj byl opravdu zdlouhavý a zhruba v třetině jsem ho chtěl vzdát. Biff měl na kahánku, Ip už ho doháněl a Jezebel měla co dělat, aby se vůbec trefila. Krysáci jsou dost rychlí a většina úderů šla proto mimo. Potíž byla hlavně v tom, že Eoně se Shivou docela dlouho trvalo, než s pomocí louten bojiště uspaly. Do té doby jsem čelil plnému útoku a krysáci padali jen velmi neochotně. Nakonec jsem vydržel už jen ze zvědavosti, ale štěstí se na mě usmálo a načatí krysáci začali konečně padat!









Šlo zatím o nejtužší souboj ve hře, pokud tedy vynechám Ra-Sep-Re-Tepa, kterého pořád nechávám být. Papírově jsem sice svou importovanou družinu už asi převýšil, ale naše výbava stojí stále za prd. Pořád by to chtělo, aby i Shiva dokázala seslat fireball 2x, takže jeden levelup musím ještě vydržet.

Za souboj s krysáky bylo 1512 zkušeností a drobný loot v podobě krátkého meče, házecích dýk a mincí. Krátký meč jsem vrazil do ruky Elemirovi, který tak nyní může konečně útočit se zbraní v ruce. Při té příležitosti jsem zjistil, že postava, která už je vyzbrojená jednoruční zbraní, může vzít druhou jednoruční zbraň do druhé ruky. Kupodivu si na to vzpomínám z DOSové verze jen matně, protože tohle mělo smysl hlavně u samuraje. Obourukost si vybavuji spíš z Wizardry 8, kde je implementována přímo jako dovednost.



Po souboji jsem se běžel urychleně vyléčit do Beginner's Dungeonu a z něj jsem konečně zamířil k branám New City ...

Zatím úspěšně zápolím s tréninkem postav, ale je zbytečné, abych to posílal po částech, takže to postnu až poté, co to bude nějak ucelenější. Mezitím bych se rád vrátil k technikáliím, které se Wizardry Gold týkají. Jsem na nějakých 10 hodinách a na hře se projevují různé nedostatky, které už naznačoval Ringo.

Technicko-herní problémy s Wizardry Gold

Jak už jsem poznamenal dříve, za celá léta si nevybavuji jediný kladný ohlas na dresu Wizardry Gold. Situace je dokonce taková, že většina dotazů na konkrétní problémy končila a končí radou, aby dotyčný přešel na původní (DOS) verzi hry. Je to asi dobrá a cenná rada, nicméně díky tomuhle přístupu nemáte šanci získat odpovídající informace a to je trošku škoda.

Nejprve shrnu pro a proti, tak jak je vypsal bevinator ve vlákně Wizardry 7 Gold/DOS na GOG:

• Gold edice obsahuje dabing, ale jeho kvalita je strašná (já bych to zas tak nehrotil )
• Gold edice obsahuje odlišný set portrétů, ale ne každému to vyhovuje (většina hráčů preferuje původní portréty, s čímž souhlasím)
• Textový výpis z bojů běží příliš rychle, takže nestiháte sledovat, jak si v boji vedete  (doplním, že to samé platí pro levelup, kdy nestíháte sledovat jednotlivé změny statistik atd.)
• Dovednost Diplomacy je rozbitá - potulující se NPC s vámi nebudou mluvit ani obchodovat, dokud nesplníte (nějakou) službičku pro jejich frakci (v případě importu družiny z Wizardry 6 to může vést až k tomu, že některé úkoly vůbec nezískáte)
• Gold edice má lépe poladěnou automapu (vzhled a ovládání)
• Gold edice neběží ve fullscreenu (tím se myslí, že herní okno je stále uvnitř jiného okna)
• přidám ještě jeden bod, Gold edice má vylepšené zvuky a hudbu

Rozlišení se dá trošku "očůrat" tím, že ve vlastnostech souboru WIZARD.EXE nastavíte v rámci kompatibility volbu Spustit s rozlišením 640 x 480. Tím se obrazový výstup přepne do rozlišení 640 x 480 a obraz se celkem slušne roztáhne na výšku celé obrazovky monitoru (zachová se poměr 4:3, tedy s černými proužky po stranách). Potíž je akorát v tom, že to může useknout kousek horní části herního okna, což nevypadá moc dobře. Problém je pak i s Alt-Tabováním (přepínáním mezi okny), protože v nízkém rozlišení bude v tu chvíli i desktop s Windows.

Portréty pořešit jde. Protože se načítají jako normální obrázky z adresáře, tak je můžete snadno vyměnit. Najdete je v adresáři res - podadresář bit\PCA a bit\PCB. Jde o soubory PC0.BMP až PC32.BMP. Jedná se tedy o klasické bitmapy. Portréty v podadresáři PCA mají velikost 55 x 60 px, ty v podadresáři PCB pak 110 x 120 px. V obou případech mají všechny obrázky barevnou hloubku 8-bitů (256 barev). Zaměnit musíte oboje dvoje, protože PCA jsou portréty zobrazené na hlavní obrazovce a PCB jsou portréty na kartě charakteru. Ideální je načíst původní obrázek, přes něj nakopírovat ten nový a celý soubor jen přepsat (vyzkoušeno v IrfanView).

Přemýšlel jsem, že bych cvičně upravil portréty z původní verze hry a níže je výsledek. Stáhnout si je můžete zde.

Pro porovnání (originál, původní portréty beze změny, původní portréty upravené - lehce zesvětlené) ...







Poznámka: prohozeným portrétům se nedivte, Gold edice je má asi pod jinými ID. Na kartě postavy to pak můžete opravit.

Výčet problémů s Gold edicí tím ale ještě nekončí. Tahle edice má své specifikum v tom, že na každé verzi Windows mají jednotlivé problémy trošku jiné řešení. Obecně platí, že na moderních systémech, počínaje už Windows XP, je hra celkově zrychlená. Jde nejenom o rychlost infotextů, ale vidíte to třeba i na animacích okolí (velmi rychlý let ptáků apod.). Potíž je v tom, že mód kompatibility funguje jen někdy a jen někde. Na Windows 10 pomáhalo nastavení kompatibility na Windows 9x, ale na Windows 11 už to nefunguje, protože tím se zablokují herní animace a to je konec.

Největší potíž spočívá v rychlém mizení infotextů, protožy ty jsou pro hru mnohdy dost důležité. Souvisí to paradoxně s dabingem - pokud dabing vypnete, tak část infotextů bude prostě jen problikávat. Ty, co nemají dabing, budou ovšem blbnout dál. Jako příklad mohu úvest info u vězení Ra-Sep-Re-Tep v Beginner's Dungeonu. Hra má před mříží zobrazit text "HORROR OF RA-SEP-RE-TEP", ale ten jen problikne, takže nemáte šanci si ho přečíst.

Rychlost textů by měla jít opravit modifikací souboru MSG.GLD, viz diskuse "*Text Speed Fix* for Wizardry Gold ", ale nějak jsem nepostřehl změnu.

V podstatě jde o to, že v souboru MSG.GLD provedete záměnu řídících znaků. Soubor je nutné otevřít v hexaeditoru a provést následující zámněny (Najít a nahradit):

1. &%%] za &%@]
2. &%] za &@]

První bod provede 53 zámeň, druhý pak 1118 záměn. Cílem není nahradit všechny znaky %, protože některé jsou důležité, proto to nejde udělat najednou. Touhle záměnou se zruší automatické scrollování textu - nyní by měla hra čekat na manuální odkliknutí myší.

Nevím, možná je v GOG verzi něco jinak, ale taky je potřeba mít na paměti, že to je rada z roku 2009, tedy z dob dosluhujích Windows XP/Vista a aktuálních Windows 7/8. V GOG verzi navíc přibylo menu na prodloužení pauzy mezi textovými výstupy boje, ale na rychlost textů to nemá vliv. Pořád to běží hodně svižně.

Poznámka: pokusy s originální instalačkou ve VirtualBoxu byly docela zajímavé, ale kýžený efekt to nepřineslo. V případě Windows XP to bylo vlastně ještě horší, protože infotexty kolikrát ani neproblikly. Pokud si tedy vypnete dabing, tak se vám v pohodě může stát, že něco minete jen proto, že jste ani netušili, že se vám tu mělo něco zobrazit. Zapnutí dabingu řeší jen dabované infotexty, ty bez dabingu budou blbnout dál. Pokud jde o textové výpisy v soubojích, tak ty docela dobře reagují na nastavení volby "Text Delay Setting" v menu Configuration (čím vyšší číslo, tím větší zpomalení). Hra je jinak viditelně svižnější a lépe funguje i interakce s různými prvky. O dost lepší situace nastává v případě virtualizace Windows 98 SE, ale ani to není ideální (modifikovaný soubor MSG.GLD zafungoval, ale ne na 100%). Windows 98 navíc nejsou VirtualBoxem podporované, takže jejich nastavení a používání je dost krkolomné.

I kdybych problémy na Windows 11 nějak skousl, tak další nepříjemný problém se týká jakési lennosti UI. Hra u určitých věcí dost špatně reaguje na kliknutí myší, hlavně v případě interakce s tlačítky, pákami nebo fontánkami. Vy klikáte, ale ono se nic neděje a pak najednou si hra vzpomene, že jste klikli a zareaguje. Jenomže to už může být pozdě, protože vy to mezitím vyhodnotíte jako nefunkční a odejdete! Já mám kliku v tom, že mám Wizardry 7 už jednou za sebou, takže vím, co by hra měla dělat.

Nefunkční diplomacie by mohla (měla) být posledním hřebíčkem do rakve, ale to mě kupodivu zas tak netrápí. S tím ani nic nenadělám. Pořád platí, že Gold edici nehodlám vzdát, ale takto nativně pod Windows 11 to opravdu dál nejde.

Původně jsem si dost sliboval od virtualizace, která by byla pro můj notebook schůdnější, ale zas to neřeší herní problémy s Gold edicí. Alternativou tak zůstala plná emulace, která opravdu běží na jedničku, ale s tou mám zas technické potíže - holt můj mobilní Celeron v notebooku je na tohle nedostačující. Rozhodl jsem se tedy zkusit ještě jakousi střední cestu - DOSBox.

DOSBox jako takový nebyl primárně navržen pro spouštění Windows, byť ve verzi 0.74 to tak nějak přes koleno zlomit jde, ale o vanilla verzi DOSBoxu tu vlastně ani nejde . Mám na mysli DOSBox-X, který spouštění Windows podporuje, respektive poskytuje pro to vhodné podmínky. Svým způsobem je to pořád krkolomné řešení, ale nakonec se ukázalo, že to můj notebook dává o dost lépe. Z pohledu popsaných herních problémů to stále není úplně ono, ale už se to hodně blíží bezchybnému výsledku z emulátoru PCem.

Instalace Windows pod DOSBox-X má vlastní tutoriálovou stránku Microsoft Windows Installation Guide, kde je vše hezky vysvětleno. Důležitá je hlavně pasáž o nastavení specifického configu, protože jinak hrozí chybná inicializace jednotlivých zařízení během instalace. Samotné spuštění Windows je pak možné provést i na defaultní config. Já se tomuto procesu protentokrát vyhnul, protože celou instalaci jde provést mnohem snáze pod emulátorem PCem. Podstatné je jen dodržet určitou kompatibilitu, aby se nainstalovalo vše, co bude potřeba. Hlavně co se grafiky a zvukové karty týče. V PCem jsem proto zvolil jako grafickou kartu Phoenix S3 Trio64 a zvukovou kartu jsem přehodil na Sound Blaster 16. Abych notebooku co nejvíce ulehčil, tak jsem sáhl po instalaci Windows 95.

Abych si to celé co nejvíce zjednodušil, tak jsem pod PCem rovnou nainstaloval i Wizardry Gold. Není to vysloveně nutné, ale dost záleží na verzi DOSBox-X, protože starší verze neumí používat parametr empty, takže všechny potřebné image je nutné namountovat ještě dříve, než se nabootuje samotný systém. Výměna pak probíhá přes menu DOS -> Swap ... nebo DOS -> Change current ... (při použití parametru empty)

Poznámka: já tu mám třeba ještě verzi 0.83.14 z roku 2021, která to zkrátka neumí, ale jinak je funkční, takže nemám důvod nic měnit. Obzvláště kvůli jedné hře. Proto jsem si stáhl současnou Portable verzi DOSBox-X, která mi nijak nenaruší dříve nainstalovanou verzi emulátoru.

Jedinou komplikací zůstáva zdánlivě problematický přenos save pozic, nicméně řešení je velmi jednoduché. Stačí si do systému (před nabootováním Windows 95) přidat jako jeden z harddisků volně přístupný adresář. Tím pádem máte sdílené místo pro přenost souborů z a do emulátoru. Jen pro ilustraci, v mém configu vypadá sekce [autoexec] takto:

IMGMOUNT 0 empty -fs none -t floppy
IMGMOUNT 1 empty -fs none -t floppy -size 512,15,2,80
IMGMOUNT C "h:\hry\Wizardry Gold\Win95.img" -ide 1m
IMGMOUNT K "h:\hry\Wizardry Gold\wiz7_save.img" -ide 1m
IMGMOUNT D empty -t iso -ide 2m
BOOT C:

kde

Win95.img je image HDD s nainstalovanými Windows 95 plus Wizardry Gold, no a h:\hry\Wizardry Gold\savy je namountovaný adresář (jako disk D:), který je volně přístupný ze strany hostitelského systému (u mě Windows 11). Můžu do něj přistupovat jak z Windows 11, tak zevnitř emulátoru. Tohle je třeba oproti PCem docela výhoda. Mechaniky jsou 3.5 a 5.25 palce, nutné to ale rozhodně není. Mám to tam jen pro úplnost .

Edit: beru zpět, přenos souborů do namountovaného adresáře nefunguje a to ani v případě "pseudokonverze" adresáře na fat32. Emulovaný systém prostě ty soubory nezapíše. Nakonec jsem to vyřešil podobně jako u PCem. Vytvořil jsem si malý image HDD (wiz7_save.img, 10 MB), přes který save pozice přenáším do a ven z emulovaných Windows 95. Image se pak načítá k Windows 95, kde se zobrazuje jako disk D: (písmenko K zvolené při mountování jen předchází kolizi při inicializaci). Abych to měl co nejjednodušší, tak jsem si udělal config, kde mám přednastavenou volbu spuštění Windows 95 nebo spuštění m602, kdy se do DOSBOX-X připojí jako C: běžný adresář a jako D: pak ten wiz7_save.img. Celé to tak ovládám v jednom okně.



Vlastně jsem nakonec rád, že se to vyřešilo. Zcela upřímně, tenhle záznam jsem smolil víc jak den a mezitím jsem různě testoval a zkoušel. Zprvu to vypadalo beznadějně a už jsem se smiřoval s tím, že budu hrát Wizardry Gold raději jen na stolním PC v emulátoru PCem. Když se mi ale nakonec začalo dařit s experimenty v DOSBoxu, tak mi svitla jiskřička naděje. Jak jsem psal, není to dokonalé, ale pro mě je to už dostačující řešení.

Pokud bych z toho měl udělat nějaké doporučení, tak se nativnímu provozu Wizardry Gold pod Windows 10/11 vyhněte. Pokud můžete, tak použijte emulátor, a pokud ne, tak sáhněte po původní DOS verzi hry.

Rozhodl jsem se, že osvobodit hazardního hráče byla chyba a moc dobře to nedopadlo. Ono to tedy bylo jasné, jak to dopadne, ale chtěl jsem jej osvobodit a nečekal jsem, že mu dá hrdina rovnou i peníze. Dle předpokladu vše prohrál a spáchal sebevraždu. Horší bylo, že jeho žena a syn se staly majetkem místního boháče Rema. To se celkově moc nelíbilo guvernérovi a byl to asi jediný špatně udělaný úkol ve městě. Nově jsem tedy sice ukradl klíč strážím, ale pak jsem šel za jeho ženou a dal jí peníze (tím se úkol ukončil, takže nevím, jestli bude můct útéct, nechtělo se mi čekat do 3:15, abych to zkusil).

Bohužel to znamenalo vrátit se notný kus zpět ve hře (jelikož jsem neměl vhodný save) a tak jsem udělal ještě jednu změnu a to sice, že jsem nezabíjel strýce Olsy. Sice jsem pořád přesvědčen, že zaslouží smrt, ale asi to tak bude lepší konec a je za to i více exp.

Ve městě jsem ještě hledal, k čemu patří klíč boháče Rema, který jsem mu ukradl při kapsářství. To sice stále nevím a na nic jsem nepřišel, ale našel jsem jeho sklep s velkým množstvím drahého alkoholu. Byla zde i účetní kniha, která se tváří jako úkolová, ale není jí komu dát a žádný úkol s ní nemám. Taky v truhlách byly tři lahve alkoholu, co dávaly trvalý bonus +3 do životů.


Pak jsem ještě v 9 v noci zašel na rituál dřevařů. To je poměrně zdlouhavý rituál, začíná to před jejich táborem, kde hrdinu zmrskají.


Pak se jde dál do lesa, kde se hrdina pomodlí opakováním modlitby vůdce. Pak ještě dále v lese se pokloní tomu božstvu. A u oltáře dá nějakou oběť. Může to být jídlo (ale bezmasé) - u mě jablko, nebo bylinka (u mě lesní bobule). Dal jsem bylinku a dostal elixír ducha s bonusem +5 k maně. Tím byl úkol ukončen.

Pak začala spíše mlátící/čistící fáze. Vrátil jsem s k hoře, zabil golema, pak tam bylo ještě dost chňapavců za ním. Pak jsem zkusil jít nahoru na horu. Zde byli jen nějací ledoví goblini, ne moc silní. Byla zde i nějaká jeskyně, ale hrdina tam odmítl jít.


Pak jsem se vypravil znovu do Spálené/Mrtvé země a tentokráte jí prošel poměrně důkladně. Nejprve jsem pozabíjel několik kostlivců a sebral jim zbraně. U kruhu jich bylo asi 5, nějací měli obouruční zbraně, někteří jednoruční. Jsou poměrně za dost exp (300-350), ale nejsou moc silní a moc nevydrží. Navíc se je dá vylákat po jednom a neútočí jako skupina.

Pak tam byly břitvy, ty mi pocitově přišly silnější (ale byly za méně exp), navíc měly opravdu velký dohled, takže hrdinu zmerčily a útočily na něj již z velké dálky. Taky tedy útočí rovnou bez varování. Také ale neútočí jako skupina, čímž jsou třeba snadnější, než zdejší nemrtví wagové (skřetí psi).

Pak tam byly 2 kostlivci s lukem (naštěstí ne blízko u sebe). Ti byli docela hustí, dokázali hrdinu zabít na 3-4 rány, přitom se téměř vždy trefili. Třeba jeden omylem trefil nejsilnější zdejší verzi kostlivce, co tu byl (za 400exp), první ranou mu vzal 1/3 životů a naštval jej, takže šel po něm. Dalšími dvěma zásahy jej zabil, než k němu stihl doběhnout.

Hned u jednoho kostlivce lukostřelce tedy byl ten silnější kostlivec. Bojovat s kostlivci, zvláště s těmi, co mají obouruční zbraně, je nicméně poměrně snadné, i když tento měl silnou zbroj (přetexturovaný nemrtvý paladin z g2).

Následovaly asi 3 harpyje, naštěstí se dalo bojovat s každou zvlášť, ale jsou docela otravné. Pak tři nemrtví wagové, což jsou víceméně skřetí psi s jinou texturou, ale stejným chováním (včetně toho, že hrdinovi vyhrožují, když se přiblíží). Ti tedy útočí jako smečka, ale dají se vylákat po jednom tím, že je hrdina trefí z dálky kouzlem. Já za tímto účelem používal "Krvavý šíp", což je nějaké zdejší nové kouzlo, je to podobné runě, ale nevyžaduje to kruhy a má to určitý počet nabití. Jakmile tito psi útočí po jednom, už nejsou tak silní a dají se snadno umlátit.

Následovala obyčejná Popelavá bestie (trol) za 350exp. Docela dost vydrží, ale bušení do zadku jí skolí.


Pak jsem se dostal na pláž, kde byli kousavci. Kousavec je něco jako břitva (je trošku asi přetexturovaný z g2a), ale zde je tedy vcelku silný a jeho kousnutí docela bolí.


Na konci této pláže se pak dalo vyšplhat do hnízda harpyjí. Šplhání je nový prvek tohoto módu (je na více místech a již jsem si jej všiml dřív). Zde v hnízdě je hned několik těchto objektů, u kterých se spustí animace, jak hrdina šplhá. Je to sice trošku polámaný a po výlezu se hrdina sekne, dokud hráč nezmačkne šipku vpřed, ale jinak pěkný.


V hnízdě harpyjí, jak název napovídá, je docela dost harpyjí. Ty obyčejné se dají ještě zvládnout (dají se i odlákávat po jedné, ale i dvě naráz jsem dal). Nicméně úplně na vrchu jsou 3 a jejich matka. Matka je hodně odolná. Hrdinu zabila na 3 rány a sama jich vydržela asi 50. Přitom je jen za 300exp. Nicméně tento boj byl především otravný, jak jen otravný může být. Největší potíž je tu matku vůbec trefit, neboť se neustále vznáší nad hrdinou. Taky se tam hrdina i ty harpyje neustále sekají, ať už o strom, nebo šutry a podobně. Občas taky vyletí přes větvě, přes které nejde projít až do koruny stromu a nedá se dělat nic, jindy spadnou dolů z útesu do moře). Ty obyčejné se dá ještě zastřelit kuší, matka na to má ale moc životů. Nakonec se tedy sekla do větví stromu tak, že nemohla nic dělat, ale já na ní dosáhl a mohl jsem jí umlátit. Ale stálo měto hodně pokusů.


Z hnízda se dalo skočit na druhou stranu, než byla pláž do moře a doplavat tak k další pláži. Na ní byli tři ohnivý ještěři a skupinka asi 6 temných zlobrů. Temný zlobr je víceméně předělaný skřet, má stejnou animaci boje, tedy zabít jednoho je poměrně snadné (i když mají dost životů a chvíli to trvalo). Nicméně fungují jako skupina a bojovat se všemi bylo bez šance. Fungoval ale na ně ten fígl s kouzlem a vylákáváním po jednom.


Z pláže jsem se tak dostal k velké věži, před kterou byli další tři temní zlobři. Za věží na kopci několik břitev. Do věže byl zarostlý vstup dole, někam do sklepení, ale nedalo se projít. Uvnitř bylo i vidět schodiště dolů, nicméně za mříží s pákou za ní. Nejspíše se jedná o nějaké úkolové místo, kam mě hra pustí až později. Dalo se jít i nahoru, ale hned v prvním patře byli dva kostlivci, které se nedalo odlákat po jednom a tak jsem to zatím nechal být.


Ve této části světa byla ještě další odbočka, kde byla vidět nemrtvá stínová šelma (tu jsem zatím nechal být a a ni jí nezkoušel zabít), kamenný golem - toho zabít je snadné. Za ním nějací další kousavci a taky tu byla jeskyně s gobliními kostlivci a pak s obyčejnými kostlivci a nemrtvým mágem. Tentokráte jsem je pozabíjel všechny. Ještě zde byla skupinka dalších tří nemrtvých wagrů z druhé strany stínové šelmy, kam se dalo jít hned při vstupu do této části. Po mé návštěvě tak zde zůstala jen ta nemrtvá stínová šelma (tu jsem zabil až později, když jsem si navařil lektvary síly).

Celá tato procházka mi totiž dala dost 40 VB, což stačilo na to, abych se od Olsy naučil lektvar síly (20VB) a pak ještě jeho posílenou verzi (18VB). Již jsem našel 7 dračích kořenů a 8 královských šťovíků. Na vylepšenou verzi bylo třeba 2 dračí kořeny, 1šťovík a 1 zub močálového žraloka. Od Olsy jsem tak koupil 1 dračí kořen a uvařil 4 tyto lektvary (navíc mi nestačily ani zuby žraloků, neboť těch bylo v močálu 4. Lektvar o proti běžné verzi (+3) dává trvalý bonus +8 do síly a stačilo mi to tedy tak, že jsem sílu i s amuletem a prsteny zvedl na 100. Bonusy s lektvarů a dalších podobných věcí se nepočítají do učení se síly u učitelů (jako v g2a), tedy je hráč může použít hned. Síla 100 mi umožnila používat Kvalitní dlouhý meč, který jsem našel v Spálené zemi u kruhu s 5 kostlivci. Ten má zranění asi 85 a dává bonus +6 do jednoručních zbraní. Tedy to byl docela pokrok.


S nabitým sebevědomím a sílou, jsem se vydal dál na průzkum. Nejprve jsem z města vyplaval ke vzdálenému malému ostrůvku v moři. Tam byli jen 4 ohniví ještěři a asi 4 harpyje. S tou sílou už to šlo docela hladce a moc šanci neměli. Našel jsem zde i docela dobrou kuš (s útokem 85 zatím nejsilnější, co jsem ve hře viděl).


Taky tu byly podivné dveře, které nešly otevřít. Asi zase nějaké úkolové místo.


Z tohoto ostrovu jsem se vydal na další malý ostrůvek, který byl vidět v dáli. Nutno říct, že plavání trvá hrozně dlouho, neboť ostrůvky jsou daleko a navíc tu nejsou teleportační kouzla, takže hrdina musí plavat tam i zpět. A výsledek, co tam je, je hodně nejistý.


Na tomto ostrůvku ale přece jen něco bylo. A to sice podivná tabulka. Po jejím přečtení (v inventáři), se okolo podstavce objevili tři číhavci. Jinak tu ale nebylo nic, krom konce světa/moře.


Ale byl tu vcelku pěkný výhled na hlavní ostrov Samoa.


Plaval jsem tedy zpět, ale ne úplně, místo toho jsem plaval vlevo od pláže, kterou mu na začátku vyčistila Olsa, víceméně za její dům. Zde byla pláž s úkrytem banditů. Neměli žádná jména, tak jsem je pozabíjel a vybral to tu (taky tu nebylo nic extra cenného).


Pak jsem ještě zkusil obeplout celý ostrov, tedy alespoň tam, kde jsem ještě nebyl. Na jednom vzdálenějším vraku na pláži trosečníků jsem našel prsten a pirátskou šavli. Ale jinak tam nebylo víceméně nikde nic. Snad jen hodně daleko dál byla nějaká obří mříž, kde byla vidět nějaká jeskyně, ale mříž bránila v tom, tam jít a nezjistil jsem, jestli jde otevřít. Plaval jsem ještě dál, až jsem se dle mapy dostal za nejvyšší horu. Nicméně zde v jedné části se hra prostě přepla do menu, pokud se hrdina jen trochu dotkl vody (dalo se jít i po souši a asi by to šlo obejít i tak, ale už mě to nebavilo).

Místo toho jsem se vrátil k ruinám (dle mapy) a zabil zde tři nemrtvé wagry a popelavou bestii. Nicméně k ruinám se nedalo jít, protože jakmile se hrdina přiblížil příliš, začalo jej zrańovat nějaké kouzlo (ale jsou tam pak dál nějací kostlivci).

Zkusil tedy vyzkoušet svojí novou velkou sílu na stínových šelmách. Zjistil jsem, že nejsou zas tak silné, jak jsem myslel (jsou jen za 300exp). Čekal jsem, že to bude horší, trochu mě zmátlo, že Olsu na začátku jedna zabila na dvě rány. Tak jsem ještě vymlátil všechny stínové šelmy, o kterých jsem věděl (věděl jsem asi o 4 nebo 5) a taky tu nemrtvou.

Dostal jsem se tak na 17 úroveň (všechny další body, co jsem získal, jsem dával do jednoručních zbraní, ale pořád v nich nejsem ani mistr). Ale zdá se, že nic dalšího se nyní již nedá dělat a budu muset jít za guvernérem kvůli chlastu pro oslavu.

Včera jsem notně poskočil, jak v úkolech, tak ve vývoji hrdiny.

Nejprve jsem nakoupil všechna jablka, co prodávali u lovců a ve městě. To mi stačilo na 2 body síly, ale já potřeboval ještě jeden, abych mohl nosit lepší meč. Zjistil jsem, že obchodník ve městě má animací, kdy jí jídlo a jedno z těch jídel, co může jíst, je jablko. V takovém případě animace automaticky dá do inventáře postavy jablko, aby ho mohla jíst, nicméně tím, že je to obchodník, se dá koupit. Když tedy hrdina při té animaci neustále obchodníka oslovuje a přerušuje jí, mění i jídla, co jí. Pokud jí jablko, stačí jít do jeho obchodního inventáře a koupit jej. Víceméně je to neomezený zdroj síly, ale poněkud zdlouhavý. Já tak nakoupil jen pár jablek, abych jich měl 25 a zvedl sílu o 1 bod na ten meč.

Nejprve jsem našel zásoby chlastu hostinské, o kterých mi řekla jedna z těch žen, co může nahradit dceru guvernéra. Ty byly kousíček od té jeskyně u které jsem již byl u města s krysokrty, kde ještě kousek dál jsou goblini. Zásoby alkoholu jsem pak dal Olse a informoval o tom tu ženu, která tak souhlasila, že se přestrojí za dceru guvernéra, aby mohla jít pařit na oslavu lovců. Na tu dceru mám tak trochu zálusk (i přes varování guvernéra) a dle dialogu s ní to vypadá slibně. Ačkoliv guvernér mě varoval znovu, ať se o jeho dceru nezajímám.

Pak jsem našel i zraněného banditu. Byl docela dobře skryt u mlýnu. Zabil jsem jej, čímž jsem měl dokončen úkol vyčistit pole okolo města od havěti od velitele stráží.


Pak jsem vyčistil blízké jezírko od číhavců a když mi to tak šlo, vyčistil jsem i pláž poblíž hřbitova. Taky jsem šel kousek dál za jezírko u mlýnu, zde pozabíjel nějakou další havěť, jak vlci a umlátil bludičku a kousek dál byli tři banditi. Dali se vylákat po jednom a pak nebyli moc silní. Každopádně u sebe měli ocel pro kováře a hlavy pro velitele stáží. Tím jsem u kováře mohl dostat i háčky na ryby pro rybáře, čímž jsem dokončil i tento úkol.

Ve městě jsem dokončil ještě úkol pro zdejšího alchymistu s překladem (obchodník byl konečně hotov a chtěl recept koupit, ale nesouhlasil jsem. Dal jsem jej alchymistovi, ale ten chtěl sehnat nějaké suroviny, jako královský šťovík (měl jsem), léčivý kořen (měl jsem) a pak nějakou spešl rostlinu. Ta by měla růst v jeskyních, ale mohl bych jí koupit i od Olsy (ta jí prodává za 100, ale nekoupil jsem jí od ní).

U lovců jsem se naučil získávání krunýřů z červů. Když už jsem byl tu, účastnil jsem se chlastačky lovců, která probíhala večer. V rámci čekání jsem se byl ještě podívat po zdejším okolí a pozabíjel nějaké další obludy, včetně jeskyně, kde byli důlní červi směrem k táboru banditů. Pak jsem ještě šel do jeskyně, kde jsem již byl dřív, kde je za skok dolů do vody bonus k odvaze 500exp. Zde krom jiného rostla ta bylina, co chtěl alchymista ve městě, takže jsem měl všechny přísady. Skončil jsem dolů, pozabíjel červi a pak se dostal ven.

To mi vyšlo, že konečně začalo chlastání. Během chlastačky se nám jeden lovec ztratil a já jej měl jít najít (opilý). Nakonec jsem jej našel kousek po cestě z brány pod stromem a byl mrtvý. Ihned jsem o tom informoval ostatní kumpány, co mezi tím vylezli před osadu a společně jsem vyrazili za pomstou. Nedaleko se objevili tři banditi (poměrně silní), které jsme zabili. Pak jsem musel jít nutně spát, ráno jsem pak zjistil, že lovec není mrtvý, ale jen spí, čímž byl úkol dokončen.


Vyrazil jsem ještě na pláž trosečníků, což byla poslední pláž, kde jsem ještě nebyl a vedlo sem dva úkoly. Jednak by tu měl být obraz pro guvernéra a jednak skrýš s pokladem pro hazardního hráče. Pláž je plná číhavců a ještěrek, ale hrdina byl již dost silný, abych je zvládl (i když zraňovali pořád poměrně dost). Po té, co jsem je pozabíjel jsem šel plavat a uvnitř jednoho vraku jsem našel onen obraz.

Pak jsem ještě zabil nějakého většího ještěra v mírné odbočce (v dáli byli vidět i ohnivý ještěři) a někde tam by měl být poklad hazardního hráče. U něj byl vrak s truhlou, která ale nešla otevřít. Místo toho se zde objevila nějaká trosečnice, které se nelíbilo, že jí na truhlu šahám. Mohl bych jí asi zabít a asi by u sebe měla klíč, ale ona byla z Khorinisu a byla to asi nějaká vědkyně. Ztratila při ztroskotání nástroje a já jí slíbil pomoc. Šel jsem tedy znovu plavat a poblíž pláže ve vodě jsem našel 3 pytle s jejími věcmi. Ty jsem jí tedy dal a pak chtěla doprovodit do města. Před vstupem na pláž na nás čekali tři banditi, kteří jí chtěli jako otrokyni, ale odmítl jsem a společně jsme je pozabíjeli. Musel jsem se dost ohánět, protože by jí asi zvládli zabít (i když byla docela silná). Pak jsem jí musel odvést až do města (nešlo sejít z cesty, jelikož to se jí nelíbilo a odešla by sama). Poklad hazardního hráče jsem tak musel zatím nechat být. Po příchodu do města mi řekla, že je dcera zdejšího alchymisty, tak jsem jí ještě zavedl za ním.

Alchymistovi jsem dal i ty přísady a on mi umíchal lektvar, který mi snížil sílu o 3 body. Asi po dvou dnech mi jí vrátil a ještě zvedl životy. Guvernérovi jsem dal obraz.

Celkově mi to finančně vyšlo tak, že jsem vydělal 3000 peněz a v táboře lovců si koupil jejich nejlepší zbroj. Ta je o víc jak polovinu lepší, než ta, co má hrdina na začátku. Střední jsem ani nekupoval. Nicméně ta nejlepší se asi vyplatí, mnoho potvor tak již nedává takové pecky a nenašel jsem nikoho a nic, co by dávalo zbroje jiné.

Z města jsem zase vyrazil západní bránou a zbývala již jen poslední lidská lokace, tedy tábor dřevorubců. U toho jsem byl již blízko, když jsem zabíjel tři bandity pro kováře.

Tábor dřevorubců je jen malý, celý jsem jej vykradl, jak to jen šlo. Jedna truhla chtěla klíč, který asi bude mít zdejší vůdce. Tu jsem neotevřel. Ten mi i zadal úkol nalézt jednoho ztraceného dřevorubce, jedině tak pak bude můct dodat dřevo na slavnost. S hrdinou se znali a měl jej vcelku rád. Taky tu byla žena opilce z města, která souhlasila, že sem může přijít a pracovat tu. Přesvědčil jsem o tom i zdejšího vůdce a pak šel do města za opilcem. Ten byl rád, ale chtěl si naposledy zachytat ryby o 5 ráno. Ráno jsem zašli na pláž, kde se objevili další rybáři a nelíbilo se jim, že nepije. Slovo dalo slovo a rozbil jsem jim huby. Pak už opilec šel do tábora dřevorubců (střízlivý), čímž byl úkol ukončen. Alkohol, co jsem sebral v jeho truhle jsem ještě prodal hostinské ve městě a vše řekl jeho ségře naproti hospody.


Pak jsem vyrazil hledat dřevorubce. Zdejší lokace je poměrně velký les s velkým množstvím zvěře. Já šel nejprve podél tábora dřevorubců, až jsem došel k mostu do nějaké prokleté země. Tam jsem zabil tři nemrtvé chňapavce (to je snadné, i když zdlouhavé), ale kousek dál mě jednou ranou zabil kostlivec s obouručákem, tak tam jsem již nešel. okračoval jsem místo toho v průzkumu této lokace. Postupně pročesal les, našel i jeskyni s červeným křížkem, kde by asi měl být poklad, ale protože o něm asi od nikoho nevím, nešlo jej vykopat. Dostal jsem se tak až k dalšímu táboru dřevorubců, kde nemělo moc smysl s nikým mluvit a k mostu, který vedl ke zdejší nejvyšší hoře. Všude bylo dost havěti, kterou jsem pozabíjel.

Pak jsem se zase vrátil do toho lesa a procházel jej jinou cestou. Byl zde nějaký oltář pro nějaké divoké párty, a postupně jsem mohl dojít a vyskákat až ke stříbrnému jezeru na skalách, kde byl malíř. S ním jsem dohodl, že mi nakreslí obrázek bandity, kterého chtěla vykuchat Olsa. Chtěl nicméně přísady na barvy. Neměl jsem jen silný alkohol, ale ten měl alchymista ve městě. Naštěstí tu je jeden z ukazatelů pro rychlé cestování, takže to nebyl problém. Pak tedy souhlasil a řekl, že obrázek nechá u Olsy.

Nicméně hlavní důvod proč jsem les prohledával, tedy nalezení ztraceného dřevorubce se mi nedařilo splnit. Šmejdil jsem tedy dál a poblíž jeskyně (kde jsem již byl dřív) a kde byl poklad, který nešel vykopat, jsem našel jeho sekeru a prsten. Ale on nikde. Další šmejdění mě dovedlo do jedné jeskyně, co svítila zeleně již zdálky a zde jsem narazil na zlobra, který držel onoho dřevorubce v zajetí.


Zlobr ale nebyl zlý, jen osamocený. Ve skutečnosti dřevorubce zachránil (když jej napadli divočáci), vyléčil mu zranění a dal mu jídlo a pití. Ale nechtěl jej pustit, protože je sám, protože jej vyhodila jeho žena z jeskyně, kde bydlí.

Z rozhovoru z dřevorubcem jsem pochopil, že budu muset zlobří pár udobřit. S tím mi mohl pomoci onen malíř u stříbrného jezera, nebo žena opilce v táboře dřevorubců. Taky mi řekl, kde zlobřice bydlí. Mělo by to být pod zdejší nejvyšší horou u vodopádu poblíž ruin. Taky jsem mu vrátil sekeru a prsten.

Obešel jsem tedy malíře a složil zlobřici básničku i ženu a nechal si vyrobit věneček z modrých bezů. Na udobření by stačila jen jedna z těchto věcí. Pak ale nastal problém tu jeskyni zlobřice najít. Dle mapy jsou zdejší ruiny kousek u bažiny. Šel jsem tedy zase na most, co k hoře vedl a zde doleva směrem k ruinám. Celé jsem to tu prošel, vystřílel a vymlátil i celé bažiny (zdejší obludy jsou silnější, než běžné, ale nyní jsem to již zvládal.

Nejsilnější je tu asi močálový žralok, ale vzhledem k tomu, jak bojuje, je snadné jej zabít, jen to chvíli vždy trvalo, než jsem jej umlátil. Taky tu byl pekelný ohař (lovecký pes z původní hry), což je prostě slabší verze stínové šelmy, taky je dle exp poměrně silný, ale také je snadné s ním bojovat. Jsou tu trošku silnější číhavci, ale ty jsem již zvládal a ještěrky jsou stejné, jako jinde. Taky jsem je zvládal. Močálové krvavé mouchy jsem prostě zastřelil kuší (postupně díky síle jsem mohl používat lepší, co jsem našel). Pak jsou tu močálové krysy, což jsou v podstatě silnější verze krysokrtů, ty stačí jen umlátit. Nejméně příjemní tak byli močáloví trubci, kteří po smrti vybuchnou a zraní vše v okolí, včetně hrdiny (za poměrně dost životů), je třeba je zastřelit.

V močále jsem našel i opuštěné trosky domu, kde byla truhla na klíč, ale klíč visel u dveří, takže tu šlo otevřít. Za ním byla i jeskyně (poměrně dlouhá) s močálovými krysami, která vedla nahoru nad bažinu. Zde jsem to tedy též prošel (byli zde další trubci a číhavci) a našel jeskyni se Starou popelavou bestií. To je víceméně přemaskovaný trol se vším všudy, tedy stačí mu vběhnout do zad a pak jej umlátit, ale vydržela docela dlouho. Ale ani v této jeskyni zlobřice nebyla. U ruin byli nějací nemrtví wargové a další popelavá bestie, ale bylo jasné, že tam jít nemám, tak jsem je zatím nechal být.

Vrátil jsem se zpět k jezeru a přeplaval k vodopádu, co vedl z vrchu, kde je malíř. Za něj šlo jít a byli zde další asi tři číhavci a pak dál nějací nemrtví (včetně nemrtvého mága), ale ty jsem též nechal být.

Začínal jsem být již dost zoufalý, protože poblíž ruin už žádný jiný vodopád nebyl. Vrátil jsem se tedy až k mostu, co vedl k hoře a místo vlevo od nej jsem šel vpravo. Zde měli tábořík nějací goblini, za nimi dál byli nějaké ještěrky a i zde bylo vidět, že je nějaký vodopád přímo v jezeře (těžko říct, proč, protože řeka to dle mého není). Ale vedla tu cesta ještě dál a konečně jsem našel zde tu jeskyni zlobřice. Bylo jedno, jestli jí řeknu báseň, nebo jí dám věneček, tak či tak se udobřila.

Když už jsem byl tu, šel jsem ještě dál. Těmi ruinami asi autoři mysleli kruh, co byl nedaleko. Byla zde i ztracená kniha, co jí hned od začátku hledal jeden z lovců v osadě. Když jsem mu jí přinesl, povedlo se mi jí otevřít a objevila se projekce nějakého mága vody, který byl otcem toho lovce a museli si jít pokecat. Čímž se dokončil i tento úkol).

U kruhu byli ještě nějací chňapavci, umlátil jsem je a cesta vedla dál, potkal jsem tu pár mrchožroutů, v jedné menší skrýši byla stínová šelma (tu jsem nezabíjel) a ještě kus dál byl vidět nějaký golem, ale i toho jsem nechal zatím být. Uprostřed jezírka byl ještě menší ostrov, kde byli nějací číhavci.

Vrátil jsem se za zlobrem, poslal jej domů a doprovodil dřevorubce do tábora. Před jeskyní nás ještě napadli tři divočáci, ale pak už nám nic nebránilo se vrátit (hra nás tam přenesla skrz dialog). Dřevorubci měli radost, ten zachráněný mi dal amulet síly (+10) a velitel dřevorubců souhlasil, že dodá dřevo. To jsem i oznámil jednomu z lovců v táboře lovců, čímž se úkol ukončil.  Taky jsem se s vůdcem dřevorubců domluvil, že se účastním jejich tajného rituálu, nicméně měl jsem dojít až další den večer a nechtělo se mi čekat, takže tento úkol jsem zatím nesplnil.

Dostal jsem se tak na 12 úroveň. Body jsem dával hlavně do síly a jednoručních zbraní. Nicméně ani v jednom nejsem ještě ani nad 60. Nicméně je i tak znát, že hrdina trochu zesílil. Taky jsem se naučil zbývající trofeje a akrobacii a také první 2 úrovně léčivých lektvarů v alchymii.

Díky tomu jsem se ještě vrátil na pláž trosečníků a zabil dvě ohnivé ještěrky (získal jsem tak i jejich jazyk, asi jsou na ostrově jen dvě, takže těžko říct, jestli to za to stojí). Nicméně u nich poklad hazardního hráče nebyl. Bylo třeba to obejít z druhé strany, kde se dalo vylézt na skály. Pozabíjet několik mladých harpyjí a najít tu křížek s pokladem. Po vykopání a sebráni se tu objevili 3 stráže z města, kteří jej chtěli. Odmítl jsem, tak mě napadli a zabil jsem je. Zde kousek dál na jedné římse jsem u mrtvoly našel i opasek dávající bonus do životů a dovednost akrobacie, takže jsem se jí nemusel učit .

Pak jsem se ještě stavil za Olsou, jestli má ten obrázek hledaného bandity, kterého chce vykuchat. Ten měla, ale ještě potřebovala pečeť guvernéra. Musel jsem jít tedy do města za jeho zástupcem a uplatit jej, aby mi jí dal.

Když jsem byl tu, naučil jsem se i to kapsářství a začal okrádat zdejší nebohý lid. Nikdo nemá nijak zvláště nic cenného, nicméně z hlediska peněz se to asi vyplatí (stojí to 400peněz). Z hlediska VB těžko říct, jelikož za to nejsou expy a nepovedlo se mi ani ukrást nic, co by zvedlo nějakou statistiku, která se za VB učí (ale velitel stráží ve městě měl nějaký prsten, co zvedá sílu a taky jsem námořníkovi, co učí akrobacii a páčení zámků ukradl prsten, co zvedá obratnost). Nicméně lze občas postavám ukrást klíče, díky čemuž je možné otevřít truhle/dveře, které vy jinak zřejmě otevřít nešli.

Kapsářství pak funguje tak, že čím více hrdina okrade lidí, tím více je v tom dobrý a roste pravděpodobnost, že bude úspěšný. Začíná to na 60% pak to jednou za čas poskočí o 5%. Nemá na to tedy zřejmě vliv obratnost. Pokud hrdina neuspěje, má smůlu a danou postavu už zřejmě nemůže znovu zkusit okrást. (současně to ale neskončí bojem, jako v původní hře). Tedy před každým pokusem je zřejmě třeba hru uložit.

Vzhledem k tomu, že v úkolu s hazardním hráčem má hrdina jednomu ze strážných ukrást klíč od cely, tak pokud u něj selže, už mu asi nepůjde ukrást. Každopádně jej okradl a v 3:15 jsem osvobodil hazardního hráče, rovnou jsem mu dal i nalezené peníze a ten vyrazil do hospody hrát s tím, že se za ním mám stavit. Ale zase to bylo někdy večer a nechtělo se mi čekat, tak jsem to nechal být.

Místo toho jsem se vrátil za Olsou, dokončili jsem plakát hledaného bandity a vyrazili spolu k rozcestníku, kde jej vyvěsíme. Byla to křižovatka, kde jsme se poprvé zastavili, když jsme šli do města, kde si chtěla promluvit. Dala mi kladivo a chtěla, ať plakát přibiji na danou ukazatel na tábor banditů, ale nešlo to a nic se nedělo.

Prozkoumal jsem tedy ještě cestu k táboru banditů a po cestě pozabíjel chňapavce v okolí. Tím jsem asi dokončil běžný průzkum světa a jeho vyhlazení od potvor. Zbývají už asi jen nemrtví. Došel jsem až k rozcestníku u jejich tábora, čímž jsem jej odemknul pro rychlé cestování. Dál k nim jsem nešel, asi by byli nepřátelští a čekám, že s nimi budou též nějaké úkoly později.

Vrátil jsem se tedy zpět za Olsou a přemýšlel, co mám dělat. Napadlo mě v inventáři ten obrázek otevřít a podívat se na něj a pak už to šlo a přibil jsem jej na šipku. Pak jsme čekali, jestli to někoho zaujme a po chvíli se tam objevil hledaný bandita.

Ten nás nejprve odvedl do blízké jeskyně a pak na nás vysypal rodinné story. Ukázalo se, že je to strejda Olsy, který kvůli žárlivosti na jeho otce a souhře několika nešťastných náhod skončil u banditů a také přímo zavinil smrt jejich rodičů. Z nějakého neznámého důvodu místo toto, abychom jej rovnou zabili, jsem musel jít hledat jeho deníky, které byli ve spáleném domečku poblíž mostu k hoře (nedaleko druhého tábora dřevorubců), kde jsem již dříve byl. Tak jsem se tam jen rychle přesunul, vykopal deníky a zase se vrátil. Deníky nejspíše potvrzovaly to, co říkal, ale pořád mi nedávalo smysl, proč jsem to dělal, neboť to byl jen další důvod jej zabít a vůbec jej to nijak neočistilo. Volbu co s ním, nakonec nechala Olsa na mě (netuším proč) a já v tom měl jasno hned od začátku, tak jsme jej zabili.(patřil k silnějším NPC za 300exp, ale neměl moc šanci). Olsa pak šla domů, čímž skončil i tento úkol.

Pomalu ale jistě tak mám již asi splněno většinu úkolů, co lze splnit. Ještě bych měl dokončit ten obřad Obětování s dřevorubci a navštívit hazardního hráče v hospodě, až tam bude. A pak už asi jít za guvernérem, ať mi dá chlast na oslavu lovců. Předpokládám, že oslavou lovců skončí tato kapitola a příběh bude pokračovat někam dál.

Jen pro zajímavost, koukal jsem odkud pochází manuál přiložený ke GOG verzi hry. Podle všeho se jedná o elektronickou verzi manuálu, který vyšel v kolekci The Ultimate RPG Archives.

První krůčky po Guardii

Aletheides nás odteleportoval kamsi na povrch, ale v první chvíli jsem vůbec nebyl schopný se zorientovat. Věděl jsem, že jsme poblíž New City, ale nebyl jsem si jistý, jestli úvodní pozice je před nebo až za orchidejovou loukou (z pohledu města).

S importovanou družinou jsem před pár lety začínal těsně za loukou, kokrétně tedy na sever od louky, ale to jsem měl na své straně výhodu v podobě kouzla Direction, takže jsem snadno dokázal určit světové strany. To mi ovšem nyní chybělo. Navíc jsem si mylně myslel, že obě startovní pozice jsou poblíž sebe, proto jsem znejistěl a sám sebe jsem přesvědčil, že musím nejprve najít louku a tu pak přejít. Vlasnoručně nakreslená mapka mi v tomhle příliš nepomohla. Pořád jsem nevěděl, jestli jsem více na severu nebo už spíše na jihu.

Jasně, pokud bych si les chvilku kreslil, tak na to přijdu, ale vrtalo mi hlavou, proč pořád bloudím jen mezi stromy. Vždyť tady někde v okolí musí být cesta! A byla, jen jsem se točil po špatné straně mýtiny . Jakmile jsem cestu zahlédl, tak se rázem vše vyjasnilo. Ale co naplat, musel jsem si pomoci DJovou mapkou, abych získal základní směr, a pak jsem si musel poklepat na čelo, protože to byla moje vlastní slepota.





Neobešlo se to samozřejmě bez drobné přepadovky, ale na tu jsem byl tentokrát dobře připraven. Jakmile jsme se ocitli na pevné zemi, tak jsem družinu bez jakéhokoliv otálení vybavil zbraněmi a zbrojí. Pche, znovu se přeci nachytat nenechám .

Defaultní začátek opravdu začíná poblíž New City. Orchidejová louka je na sever a kousek pod dlážděnou cestou do města je ukrytý tzv. Beginner's Dungeon. Cesta lesem na jih vede na pláž, ale obtížnost okolních potvor je v současné chvíli mimo mé možnosti. Něco podobného se děje na sever od orchidejové louky, když se omylem vydáte k Dionyseeu. V tomhle jsou Wizardry 7 docela zákeřné, protože opravdu stačí popojít jen o pár desítek čtverců dál a obtížnost hry se skokově zvedne. Na Normal obtížnosti to s dobře sestavenou družinou ještě ustojíte, ale na Hard už musíte počítat s častějšími prohrami.





Mým cílem byl zmíněný Begginer's Dungeon, kde jsem plánoval nasbírat pár levelů a něco málo potrénovat. Když jsme míjeli odbočku do New City, tak k nám z nebe slétla Jean-Ette a přivítala nás. Je to celkem milá Helazoidka, kterou rozhodně nevidíme naposledy ... minule jsem jí dost namýchl. Kousek na jih od místa setkání s Jean-Ette je cestička, která se klikatí mezi stromy, odkud se dál stáčí až pod jižní zeď New City. Na jejím konci je dobře patrný vstup do dungeonu.

Beginner's Dungeon není nijak velký. Dohromady má jen dvě malá patra. Z počátku jsou největší komplikací místní potvory (brouci, slizy a ptáci), ale Beginner's Dungeon je významný hlavně tím, že hned na prvním patře se nachází fontánka léčení. Její voda obnovuje ztracené zdraví, staminu a manu. Zprvu jsem tedy po každém vyhraném boji naklusal k fontánce a družinu si doléčil.





V dungeonu se krom náhodných přepadovek nachází i pevné hlídky, které se většinou váží k různým místnostem. Trigger přepadení je přitom nastavený tak, že je jedno, odkud do místnosti vstoupíte (pevná hlídka není vázaná na konkrétní políčko, ale na celou místnost). Tohle chování pevných hlídek platí i pro venkovní lokace. V dlouhých rovných koridorech se většinou nachazí jen náhodná přepadení, ale jakmile vstupujete na větší prostranství, tak se dá očekávat, že narazíte na pevnou hlídku. Pevné hlídky se ve hře nerespawnují.

Zprvu jsem postupoval hodně opatrně, místnost po místnosti. Teprve po prvním levelupu jsem se trochu více osmělil a dovolil si klidně i dva souboje po sobě. Taktika byla velmi jednoduchá. První řada měla za úkol potvoráky co nejrychleji zlikvidovat a druhá řada se starala o podporu. Bardi mají totiž jednu ohromnou výhodu. Základní harfa dokáže potvory snadno uspat a stojí to jen kousek staminy. Úvodní potvory navíc netvoří víc jak dvě řady, takže dvojice bardek je tak akorát - každá uspí jednu řadu.

Klíčem k úspěchu je hlavně rychlost. Eona a Shiva se musejí v bojích dostat na řadu co nejrychleji, ideálně ještě předtím, než se dostanou na tah potvory. Uspané potvory totiž neútočí a pro bojovníky v přední řadě se stanou snadnými cíli. To platí hlavně o ptácích, kteří jsou za letu obtížně zasažitelní.   





Beginner's Dungeon slouží krom tréninku boje i k tréninku interakcí s okolím. Hned na prvním patře se nachází tlačítka, kterými se odkrývají skryté chodby. Další forma interakce spočívá v použití funkce Search, kterou družina prohledá políčko, na kterém zrovna stojí. Pokud stojíte u interaktivního prvku, tak ho funkce Search rovnou aktivuje, ale primární účel funkce spočívá v tom, že vyhledává skryté věci.

Dá se to používat čistě náhodně, kdy prohledáváte políčko po políčku, anebo cíleně, k čemuž se hodí mít vyšší úroveň dovednosti Scouting. Trénovaná postava dokáže upozornit na různé nesrovnalosti, které se v chodbách nebo místnostech vyskytují a vy pak už tušíte, že právě tady je dobré Search použít. Alternativou k dovednosti Scouting je kouzlo Detect Secret, ale to se mě zatím netýká.





Největší komplikace pro mě představovaly truhly, protože všechny jsou zapastěné. Damage z pastí byl docela citelný a úplně nejhorší kombinací bylo, když jsem se po zasažení pastí snažil rychle dostat k fontánce léčení a mezitím mě napadla skupinka potvor. S načatou družinou to většinou znamenalo load, protože mi během následujícího boje vždy někdo umřel. Na levelu 1 jsem se tedy musel truhlám vyhýbat. Na prvním patře jsem naštěstí poměrně brzy leveloval, takže obě dostupné truhly jsem nakonec vybral. V jedné je dvojice klíčů a jedním z nich se otevírá mříž od místnosti, kde je vstup na druhé patro dungeonu.

Pokud bych měl nyní porovnat zážitky z obou začátků, tedy rozehrávku s importovanou družinou a současnou rozehrávku s družinou na levelu 1, tak je to diametrálně odlišné. Importovaná družina začíná na levelu 5 a nese si sebou část (dobré) výbavy ze šestého dílu. Tím jsem získal jasnou výhodu. Krom toho jsem mohl od počátku kouzlit, takže určité situace pro mě byly o dost snazší. Výsledkem bylo, že úvodní lokace pro mě byla až moc lehká a po vstupu do Beginner's Dungeonu jsem obtížnost přepnul na Hard (v původní hře je to tuším volba Expert). Hru to příliš neztížilo, ale trochu to pomohlo.

S postavami na levelu 1 a bez dobré výbavy je to ovšem jiné. Obtížnost Hard je najednou opravdu znát a první levelup byl pro mě jako dar z nebes. S importovanou družinou jsem Beginner's Dungeon prošel jak nůž máslem, ale nyní to byl boj o každou místnost. Postup byl opravdu hodně opatrný. Samozřejmě jsem se nevyhnul ani loadům, protože občas mě něco neplánovaně přepadlo a někdo v družině to prostě už neustál. Proto jsem se raději vracel k fontánce včas a po každém vyhraném boji. Obzvláště na druhém patře, protože cesta zpět už byla příliš dlouhá a hrozilo, že se střetnu s více jak jednou náhodnou přepadovkou. Každý levelup byl v tuhle chvíli opravdu znát, teprve na levelu 3 jsem získal větší jistotu.







Druhé patro Beginner's Dungeonu je o něco menší, ale z pohledu bojů přituhlo. Začalo mě napadat více potvor najednou, takže přepadovky pravidelně zahrnovaly dvě řady potvor (na prvním patře to byl ještě celkem vzácný jev). Eona a Shiva si obě řady nepřátel rozdělily, ale úplná výhra to ještě nebyla, jelikož kolový systém Wizardry 7 spočívá v tom, že veškeré akce pro dané kolo musíte naklikat dopředu. Teprve poté kolo spustíte a pak už se jen díváte - do probíhajícího kola nejde zasáhnout. A proč to může být problém?

Představte si, že proti vám stojí dvě řady nepřátel a v každé řadě jsou 3 potvory. Po prvním kole zbyde v jedné řadě 1 potvora a ve druhé zůstanou všechny 3. A teď jde o to, jak vyřešit bojovníky. Tu jednu jedinou potvoru se může pokusit trefit jen jeden bojovník, ale co když se netrefí? Když na ní zaútočí další jeden nebo dokonce všichni tři, tak se zas nebude nikdo věnovat druhé řadě a tím zbytečně ztrácíte kolo. K tomu může být po prvním kole někdo nebezpečně zraněn, takže další kolo navíc zvyšuje šanci, že ho potvory dorazí. Bardi se sice mohou snažit potvory držet ve spánku, ale to taky nejde donekonečna, protože jim nakonec dojde stamina. Tím chci naznačit, že to není tak úplně triviální rozhodování. Kontrolní efekty/kouzla jsou mocná, v bojích hodně pomůžou, ale největší tíha boje zprvu leží hlavně na bojovnících.

Po pár dalších soubojích mi postavy poskočily na level 3, což jsem ocenil hlavně u obou bardek. Eona i Shiva se od této chvíle mohou učit kouzla mága (těžit z dovednosti Thaumaturgy). Naneštěstí jsem to tak úplně nevychytal, protože jsem promarnil příležitost, abych získal kouzlo Direction (kompas).





Na konci druhého patra se nachází uzavřená hrobka Ra-Sep-Re-Tepa. Mříž do hrobky se otevírá pomocí páky hned na stěně vedle. Uvnitř mě čekal dost tuhý souboj, který jsem nakonec raději vzdal. Ra-Sep-Re-Tep je potvora typu boss, navíc Hard obtížnost způsobuje to, že se potvory typu boss zdvojují, takže namísto jednoho Ra-Sep-Re-Tepa jsem tu měl hned dva! Tahle potvora se ke všemu nedá uspat.

Hrobka Ra-Sep-Re-Tepa je významná i tím, že je zde vodní nádržka, která se dá snadno zneužít k tréninku plavání (Swimming). Postavička s dovedností na úrovni 10 dokáže přežít právě jedno políčko hluboké vody a pokud si dobře pamatuji, tak plavání pak ubere jen něco málo zdraví a vyčerpá staminu, což se dá snadno řešit fontánkou léčení na prvním patře (stamina i běžným odpočinkem).

Jelikož jsem v Beginner's Dungeonu vyčerpal všechny pevné hlídky, tedy až na Ra-Sep-Re-Tepa, tak jsem se musel začít poohlížet po jiném způsobu tréninku. Náhodné přepadovky zde nejsou zas tak časté, takže budu muset vyrazit do lesa. Původní představa byla, že si počkám na level 5 a pak provedu první změny v povoláních, ale už teď začínám tušit, že moje volba družiny nebyla zrovna nejšťastnější .

Ve městě je především učitel páčení zámků, který se ochomýtá kolem lodi. Naučení stojí 10VB a 500 denárů, ale minimálně z pohledu peněz se to vyplatí, jelikož lze jen ve městě otevřením všech truhel získat o dost více peněz. Nějaké jsou i v táboru lovců a tak různě po světě. Obyvatelům občas vadí, občas nevadí, když jim hrdina bere věci a otevírá truhle, ale hrdina již od počátku umí plížení, takže to není zas tak těžké všechny vykrást.

Co se úkolů týče, je tu tak nějak všeho chuť, snad na žádný nezapomenu.

Velitel stráží chce vyčistit pole okolo města od havěti a také najít nějakého zraněného banditu. To jsem zatím nevyřešil, ačkoliv okolní pole jsem prošel a havěť vyčistil, banditu jsem zatím nenašel.

Jeden zdejší obchodník chce nahradit u stánku a prodat tři věci, za tímto účelem dá hrdinovi tři svitky s popisem pánve, meče a krystalu. Pak odejde a postupně chodí zákazníci. Je třeba zvolit správné volby v dialogách, předmět moc nepřechválit, ale říct ty údaje z těch svitků. Není tak těžké docílit toho, aby koupili všechny tři.

Nedaleko bydli jedna z žen, která může nahradit dceru guvernéra (ostatně je to jedna ze zákaznic, která si přijde pro zboží). Šaty jí pasují, ale chce po hráči, aby vyřešil problém s tím, že je bratr alkoholik. Taky zadá úkol se skrýší alkoholu, kterou kupuje zdejší hostinská s tím, že alkohol má hrdina prodat Olse, která z něj udělá lektvary. Udělá i značku na mapě, ale nebyl jsem tam zatím.

Bratr alkoholik bydlí v domečku za stánky na trhu, v době příchodu do domu tam není, ale když hrdina vybere jeho truhlu s alkoholem, tak se tam objeví. Je možné jej ukecat, ať přestane chlastat a jde pracovat k dřevorubcům, nicméně je třeba nejprve navštívit dřevorubce a jeho ženu, která  tam utekla.

Kousek od jeho domu u vody je rybář, který chce háčky od zdejšího kováře. Kovář má domeček u brány, kterou hrdina s Olsou do města přišel. Ten ale chce buď zaplatit velkou částku (300 peněz), nebo najít a zabít bandity, kteří mu ukradli ocel. Za tímto účelem se hrdina nejspíše musí zeptat velitele stráží, kde je hráč najde. Zatím jsem tam nebyl. Ale asi budou silní.

Kovář má taky úkol, chce donést ryby od jednoho ze zdejších rybářů, neboť má hlad. Rybář se potuluje někde kolem skladiště v přístavu, hráč musí balíček koupit za peníze a ještě mu dát grog, aby jej mohl zabalit. Pak mu dá balíček ryb, který prostě stačí přinést kováři.

Dále na ulici od této brány k další bráně z města bydlí několik lidí s úkoly. Jeden strážný (je to jeden ze zákazníků, co koupí měč) chce špehovat svojí ženu do skladiště v přístavu, aby zjistil, jestli mu není nevěrná. Je třeba tam jít v 8 hodin ráno. U skladiště stojí strážný, který tam hrdinu nechce pustit, respektive chce úplatek, ale je možné jej obejít, vyskákat přes bedny na balkonek a odsud se dostat dovnitř. Jsou zde dvě truhle. Aby hrdina slyšel rozhovor té ženy, musí slézt kousek níž, aby se spustil. Tím zjistí, že žena není nevěrná, ale spíše nespokojená se sexuální výkonností svého manžela. Hrdina si s ní pak ještě musí promluvit na toto téma a pak i s manželem. Dostane za úkol zajít za Olsou pro posilující lék pro mužství.

Za Olsou zajít není díky rychlému cestování problém, ta jej hrdinovi prodá a zároveň zadá i úkol, že se chce pomstít banditům, co zabili její rodiče. Plán je takový, že jednoho z nich vylákají z tábora banditů skrz obrázek hledaného. Ten ale musí nakreslit nějaký zdejší malíř, kterého jsem ale zatím nenašel (měl by být někde u Stříbrného jezera, ale to je dál až někde za táborem dřevorubců). Olsa je zdejší bylinkářka, takže může hrdinu i naučit alchymii. Po té, co hráč lék předá, má počkat do rána.

Na ulici žije i žena, jejichž manžel, hazardní hráč, prohrál všechen majetek a ona chce, aby hrdina mu do vězení přinesl nějaký balíček. Vězení je poblíž domu guvernéra (tam, kde je velitel stráží). Stráž ve vězení mě již dříve zastavil a nechtěl mě tam pustit, ale nyní jsem kolem normálně prošel (možná to bylo tím, že byli tři ráno). Když jsem předal balíček, chlapík mi řekl, že zahrabal někde peníze a že když mu pomůžu utéct, vyhraje díky nim velký balík a odmění mě, taky chtěl, ať to neříkám jeho ženě. Abych jej mohl osvobodit musím se naučit kapsářství (učí i jeden z námořníků ve městě), ukrást strážnému klíč a ve tři ráno jej osvobodit. Já ale info o pokladu řekl jeho ženě a ta mi nakreslila mapu, kde by poklad mohl být. Ten je na pláži nedaleko osady lovců, ale jsou tam zatím stále ještě potvory (není to ta, co mi vyčistila Olsa). Mám tedy možnost udělat obojí.

Ještě dál mi zdejší farmář zadal práci se sklizní chmelu. Dal mi 5 věder. To je poměrně snadné, stačí přijít na poli k jednomu z chmelů a trhat v dialogu tak dlouho, dokud se nenaplní všech 5 a pak mu je prostě dát.

Po cestě zpět z této ulice směrem do města (kousek od domu alkoholika), žije alchymista. Ten jednak může vyrobit alkohol pro lovce v lovecké osadě, chce asi 5 žihadel much a 100 peněz. A taky zadává úkol s nějakým receptem, kterému nerozumí. Hrdina jej má nechat přeložit obchodníkem na lodi (za kterým byl kvůli alkoholu pro lovecké slavnosti). Ten slíbí, že přeloží, ale trvá mu to den.

Kousek od alchymisty a tržiště žije druhá žena, která může nahradit dceru guvernéra. I té šaty pasují. Nicméně nemá čas, neboť má mnoho domácí práce a její muž je neustále hladový. Lze jí ale navrhnout, že by se manžel stravoval ve zdejší hospodě. Za tímto účelem je třeba promluvit s hospodskou, která je ochotná mu vařit, ale stojí to peníze. Skrz vyjednávání to lze snížit na 300 denárů, ale zatím jsem to nechal být.

Pak jsem trochu více začal šmejdit okolo města. Na polích jsem zabil nějaké krysokrty, vlky, polní škůdce a dostal se tak ke hřbitovu, tam žije chlapík, kterému lze jednak vykrást dům a jednak si od něj vyslechnout příběh zdejší bohyně, dcery Adanose. Taky je to alchymista, který může hrdinu naučit lektvary. Na hřbitově krom jednoho sarkofágu nic není, kousek o podál nedaleko cesty na zdejší další pláž jsem pozabíjel pár mrchožroutů a našel jeskyni, kde je další stínová šelma.

Směrem zpět jsem ještě město obešel, pozabíjel pár much, našel jeskyni s krysokrty a pak se dostal zase k bráně, kterou jsme přišli poprvé do města. Pak jsem se ještě vrátil do osady lovců, předal alkohol, vybral zdejší truhle a trošku ještě víc očistit okolí. Již jsem z trofejí uměl i získávání tuku z krysokrta, takže ne ne jen v jeskyni u města, ale i zde jsem nějaké našel směrem po cestě do zdejších bažin(na skále nad nimi jsem našel svojí první gobliní bobuli). Do bažin jsem ale nešel, jelikož tam jsou silnější verze krvavých much a další havěti a ono mi dělá poněkud potíže zabít víceméně cokoliv (i ty slabé potvory, natož tyto). Pozabíjel jsem tu ale ještě nějaké obyčejné mouchy a gobliny v menším táboříku (zde jsem našel svůj první dračí kořen). Je zde i jeskyně s krysokrty, kde je pak možné skočit dolu do vody (hráč získá bonus 500exp za odvahu). Z jeskyně lze podplavat ven, ale jsou tam důlní červi a cesta ven. Na důlní červy jsem ale zatím neměl trpělivost, tak jsem to zatím nechal být.

Celkově jde postup poměrně pomalu a přijde mi, že hrdina je pořád poměrně dost slabý. Ale je pravda, že zatím nejsem příliš bojově rozvinutý. Mám sílu jen 25 a hlavně neumím ovládat zbraně. Chtělo by je to asi zvednout alespoň na 30%, aby byl hrdina častěji úspěšný. Ale zase ve městě jsem našel i slušnější meč, ale chybí mi na něj asi 8 bodů síly (on to tedy není žádný zázrak, ale je asi 2x silnější, než ten, co mám a dává i bonus do ovládání zbraní).

V tom zápalu vysvětlování jsem úplně zapomněl na roli Aletheida .

Aletheides je služebník Kosmických Lordů (Cosmic Lords), kteří přebývají v tzv. Kosmickém Kruhu (Cosmic Circle). Zde je umístěna kniha osudu, do které pak Lordi perem zapisují nové osudy vesmíru. Po ztrátě kouzelného pera (Cosmic Forge) dojde k prozrazení polohy Guardie a tím pádem je vyzrazena existence a umístění artefaktu života - Astral Dominae. Aletheides potřebuje nejprve získat pero, aby obnovil funkci Kosmického kruhu, což je cílem šestého dílu. Šestka má 3 konce, přičemž hra naváže na tu verzi, ve které pero získá Aletheides (družina mu ho předá). Jelikož jsme neimportovali, tak nás hra bere jen jako dobrodruhy, které Aletheides překecal, aby s ním odletěli na Guardii a pomohli mu získat Astral Dominae.

Astral Dominae je podle Aletheida důvodem, proč na Guardii míří i Temný učenec (Dark Savant). Aletheides ho považuje za čisté zlo, v osmičce se pak dozvíte mnohem více, nebudu předbíhat . Temný učenec hodlá s pomocí Astral Dominae zničit Kosmický kruh a získat tak veškerou božskou moc jen pro sebe. K tomu mu má podle Aletheida dopomoci Vi Domina, potomek Phoonzanga, který je částí klíče k tomu, co je v Astral Dominae ukryto.

Ještě jenom v rychlosti k intru ... v Gold edici je intro plně dabované a chybí mu titulky, takže dodaný text je opisem z intra původní verze. Co do obsahu je to totiž stejné. A když už jsem to načal, tak by asi neškodilo malé opáčko.

Původně jsem nechtěl zabíhat do větších podrobností, protože sedmičku už jsem jednou dohrál a řekl bych, že jí mám odeníčkovanou fakt solidně. Na druhou stranu asi málokdo bude přeskakovat z jednoho deníčku na druhý, aby si doplnil chybějící informace.

Pro pochopení příběhu je nutné zabrousit už do Wizadry 6: Bane of the Cosmic Forge. Na začátku manuálu šestého dílu najdeme následující text:

The Cosmic Forge - n. [Gk kosmikos universe, L fabrica to make]

1: the name of an unusual writing instrument (stylus) possessing the unique
magical property to make anything written with it come true.

"There are things you must know."

"Nearly one hundred and twenty years ago, this castle was inhabited by a most foul Lord and Queen, who terrorized the land and its citizens for many years. Tales of bizarre rituals were commonplace, as were rumors of the King's practice with the mystical arts. Not content with his current dominion and powers, he eventually formed an alliance with another wizard, an entity whose evil matched the King's own. Together, they sought to rule all the evil planes, and in a great magical war, by combining their powers, they began to vanquish them one by one. "It was in one such battle that they first became aware of the existence of the Cosmic Forge.

"Having used their magical forces to defeat a demonic arch-deity, they listened in delight to its last plea for life. It told them of a magical pen and of its power: when words were scripted with its point, it said, they were forevermore woven into the cosmic fabric, and thus, the events written came true. The King and his ally slew the demon anyway, but not before discovering the whereabouts of the wondrous instrument of power called 'The Cosmic Forge.' Eventually, they were successful in stealing this pen for themselves, and with it, began to script such horrors for the universe that no man has since imagined. It was shortly after obtaining this Cosmic Forge that the two allies became jealous of each other's power, and realizing they no longer had a need for each other, they engaged in a final climactic battle to determine the fate of themselves and of the magic pen.

"That was the last anyone ever heard of them. The castle has since stood vacant. No one knows what became of the King, the Queen or the wizard, or of the magic pen. But now that you are here, my friends, all that is about to change."

V překladu by to bylo zhruba takto:

The Cosmic Forge - n. [Gk vesmírné universum, L výrobní prostředek]

1: název neobvyklého psacího nástroje (stylus), který má jedinečnou
magickou vlastnost – vše, co se jím napíše, se splní.

"Jsou věci, které musíte vědět."

"Téměř sto dvacet let nazpět žili na tomto hradu dva nejodpornější lidé, král a královna, kteří po mnoho let terorizovali zemi i její obyvatele. Příběhy o bizarních rituálech byly na denním pořádku, stejně jako zvěsti o tom, že se král věnuje mystickým vědám. Nespokojen svou dosavadní vládou a mocí, král nakonec uzavřel spojenectví s jiným čarodějem - bytostí, jejíž zlo se vyrovnalo jeho vlastnímu zlu. Společně se pak snažili ovládnout všechny zlé sféry a díky tomu ve velké magické válce začali tyto sféry jednu po druhé porážet. Právě v jedné z těchto bitev si poprvé uvědomili existenci Kosmické kovárny."

"Poté, co pomocí svých magických sil porazili nejvyššího démonického boha, s potěšením naslouchali jeho škemrání o život. Zlý bůh jim na oplátku nabídl příběh o magickém peru a jeho moci: když se hrotem tohoto pera napíší slova, tak se navždy vpijou do vesmírného přediva a napsané události se stanou skutečností. I přesto král a jeho spojenec démona zabili, ale ne dříve, než zjistili, kde se ten podivuhodný nástroj moci zvaný "Kosmická kovárna" nachází. Nakonec se jim podařilo pero ukrást a s jeho pomocí začali psát takové hrůzy, jaké si do té doby nikdo nedokázal ani představit. Krátce poté, co získali Kosmickou kovárnu, začali oba spojenci žárlit jeden na druhého, a když si uvědomili, že se již navzájem nepotřebují, pustili se do rozhodující bitvy, která měla rozhodnout o nich samotných, ale i o osudu kouzelného pera."

"To bylo naposledy, co o nich někdo slyšel. Hrad od té doby stojí prázdný. Nikdo neví, co se stalo s králem, královnou, čarodějem ani s kouzelným perem. Ale teď, když jste tady, přátelé, se to všechno brzy změní."

Tím králem byl Bane King, který se spřátelil s kouzelníkem Xorphitem. Na počátku šestého dílu se ocitáte uvnitř opuštěného hradu, ale nejste tu proto, abyste zachránili svět. Váš motiv je mnohem prostší, jste jedna z mnoha skupinek lovců pokladů, kterých je zdejší svět plný. A jen tak náhodou se vám do ruky dostane podivné pero, o které vás chvilku na to připraví android Aletheides. Pokud jste šestku nehráli, tak to vůbec nevadí, v sedmičce vás čeká tzv. defaultní intro, ve kterém vám Aletheides vše podstatné poví. Z pohledu hry jste bráni jako skupinka dobrodruhů, kterou vyhledal sám Aletheides a "požádal" ji o pomoc. S perem nemáte v tomto případě nic společného, to získal Aletheides bez vaší pomoci.

Intro sedmičky vám však nemusí dávat příliš smysl, obzvláště pokud máte k dispozici jen elektronickou verzi manuálu Wizardry Gold, kterou ke hře nabízí třeba GOG.com. V něm totiž chybí úvodní text, který by vás zasvětil do podrobností:

With the disappearance of the Cosmic Forge, a pen with the power to alter destiny, the Cosmic Lords had temporarily lost their ability to completely control the fate and destiny of the Universe. In an unexpected occurrence far out in space, a Miner's ship, lost due to a navigational malfunction after being attacked by space pirates, stumbled upon a small world which was uncharted on any map of the known galaxy.

As it so happens, the Cosmic Lords were aware of the presence of this small planet and had safeguarded its existence by using the Forge to prevent any discovery by outside worlds. Once the Forge was stolen by the Bane King and Xorphitus the Wizard (the story of Bane of the Cosmic Forge) the planet's obscure position in space could no longer be protected from discovery.

When the Miner's vessel returned to its own home world, news of the discovery began to spread. It was rumored to be the Planet of Phoonzang, "Lost Guardia" by legend, and the secret resting place of the famed "Astral Dominae," Phoonzang's only known record of his final and greatest discovery.

The legend of the Astral Dominae dates back to a prior millennium. It tells of a great artist and scientific genius, Phoonzang, and his discovery of some deep secret, rumored to regard the power of the universe and of life itself. Phoonzang decided this secret was too powerful for anyone else to know, for if it could create a universe, it could also destroy one. So, he was faced with a choice: either destroy his discovery, his life's work, or hide it in such a way that it would not fall into unscrupulous hands. He opted for the latter, knowing that a day might come when the secret could be safely revealed and the universe could ascend towards a new destiny.

The legend continues that he created a stellar globe, called the Astral Dominae, and encrypted his secret therein. Using the power of his secret, he created a new world, Guardia, designed to safeguard his work. He himself had become a god, for his was the power of life itself, and as he created the planet, he also created creatures to live there and to protect his secret. Entombing the Astral Dominae somewhere on this world, he made a map, consisting of many parts and then spread the parts throughout the lands of his world. Convinced that his secret was secure, Phoonzang disappeared forever.

With the discovery of the lost planet, Lost Guardia, news traveled fast that the legendary tomb of the Phoonzang's last work, the Astral Dominae, was a reality. But while there are many who might covet the great secret, only a few have the power and resources to undertake its recovery.

One of these is an enigmatic traveler of the stars, known only as the "Dark Savant." Navigating all frontiers of space in his legendary black ship, not much is known of the Dark Savant except that he is considered by most worlds to be one of the most powerful entities alive, pledging alliance to no one but himself.

At the forefront of all known Galactic worlds, two rival species dominate the space trade. First, the militaristic Umpani - a lawful race of stout pachyderms who, while considered to have the greatest assemblage of military war power in the Galaxy, are known to be fair and reliable traders. Second, there is the feared and unscrupulous T'Rang - a repulsive spider-like race who will do anything if the buyer is willing to pay the price. While the T'Rang can never be fully trusted, they still manage to control the greatest trading network in the galaxy, surpassing even that of the Umpani. The T'Rang will stop at nothing to procure what they seek, and have always fulfilled their contracts, no matter how dirty the deed.

Naturally then, the Umpani and the T'Rang are strict competitors and strongly detest each other. It is suspected by some, however, that certain alliances exist between the two that prevent any third parties from entering the space trade picture, thereby strengthening the suspected cartel which, in turn, keeps the prices of their wares profitably on the high side.

There is a rumor that the T'Rang are actually in the service of the Dark Savant, who has held a long standing contract with them to find Phoonzang's missing world. Naturally then, if the T'Rang are involved, the Umpani won't be far behind. For it needn't be said the affair would bode them no good fortune should the T'Rang obtain the Astral Dominae ... no good at all.

There is one other, Vi Domina, a young girl with a reputation of being a rather fierce and deadly warrior, and who is also rumored to be a far distant descendant of Phoonzang, himself. Her lineage was traced by the T'Rang to repay a favor to the Dark Savant, and she was taken into his custody shortly thereafter. It is unknown whether her connection to the Dark Savant is willing or coerced, but it appears the Dark Savant believes she may hold some yet unsuspected key to unlocking the secret of the Astral Dominae.

The lands are also populated with a variety of native sons, and although they appear to be simple and primitive, there are indications that a great technical civilization may have evolved on Lost Guardia in the ages since the planet was created by Phoonzang. It is not known what role, if any, they may play in uncovering the Astral Dominae, or what secrets they may hold for those who venture in from outside worlds. And, with the startling appearance of the travelers from the stars, some have begun to suspect that their own legends may be unfolding, and the prophesied end of their world is at hand.

These are the players then, that inhabit the world of Lost Guardia, and play a role in the quest for the Astral Dominae. Thus it is that our party of brave adventurers shall set foot on Lost Guardia and enter into Crusaders of the Dark Savant.

Vzhledem k délce to nebudu překládat, udělám jen výtah ...

Po zmizení kouzelného pera (Cosmic Forge) ztratili Kosmičtí pánové (Cosmic Lords) schopnost ovládat osud a budoucnost vesmíru. Bylo to jen dočasné, ale stačilo to k tomu, aby jedna hornická loď zcela nečekaně objevila malou planetku, která nebyla zaznamenána na žádné z vesmírných map. Šlo o Guardii, úkryt mocného artefaktu známého jako Astral Dominae! Právě to byl důvod, proč byla planetka skryta před zraky okolí. Když však Pánové o pero přišli, tak už nedokázali zabránit hrozící katastrofě a hornická loď, zahnaná piráty do kouta, zde našla dočasný úkryt. Horníci si to samozřejmě nenechali pro sebe a po návratu domů o svém objevu povyprávěli ostatním. Netrvalo dlouho a lidé si dali jednu k jedné a nález si spojili s legendou o Phoonzangovi a Astral Dominae.

Legenda o Astral Dominae sahá až do minulého tisíciletí. Vypráví o géniovi jménem Phoonzang a jeho objevu, kterým odhalil podstatu vesmíru i samotného života. V Phoonzangově moci bylo nejenom tvořit, ale i ničit. Phoonzang si byl dobře vědom síly svého objevu a aby nemohl být zneužit, tak se rozhodl jednat. Vytvořil hvězdnou kouli jménem Astral Dominae a do ní svůj objev zakódoval. Poté s pomocí Astral Dominae stvořil Guardii a zde Astral Dominae ukryl. Sám Phoonzang se poté stal bohem, protože vládnul silou zrození. Legenda dále praví, že cesta k úkrytu Astral Dominae je popsána na mapě, kterou Phoonzang roztrhal na několik kousků a tyto kousky ukryl na různých místech po celé Guardii. Když Phoonzang nabyl přesvědčení, že je Astral Dominae v bezpečí, tak Guardii opustil a nadobro zmizel.

Objevem Guardie se legenda o Phoonzangovi potvrdila a nyní už nikdo nepochybuje o tom, že Astral Dominae skutečně existuje. Ne všichni však mají zájem Astral Dominae najít a ne každý na to má prostředky. Jedním z hledačů se stal tajemný cestovatel známý jako Temný učenec. Jeho loď, Black Ship, proplouvá hlubinami vesmíru a sám Temný učenec je považován za jednu z nejmocnějších živých bytostí. Dalšími hledači jsou dvě konkurenční rasy, které ovládají veškerý obchod ve Vesmíru - Umpani a T'Rangové.

Umpani jsou militantní rasou, kterou si můžeme představit jako tlustokožce ne nepodobné našim nosorožcům. Umpani ctí zákony a spravedlnost. Naproti tomu T'Rangové, pavoukoidní rasa, jsou proslulí svou nevalnou pověstí. Umpani a T'Rangové jsou konkurenti, ale někteří se domnívají, že obě rasy tvoří ve skutečnosti kartel a jejich vzájemné bojůvky mají za úkol ovlivňovat ceny. Obě rasy totiž ovládají vesmírný obchod natolik, že do něj bez jejich vědomí nikdo třetí vstoupit nemůže. Otevřená válka by proto nevyhovovala ani jedné straně.

Kolují zvěsti, že T'Rangové slouží Temnému učenci, pro kterého hledají Phoonzangův ztracený svět. Doneslo se to až k Umpani, kteří se rozhodli jednat, protože Astral Dominae v rukou T'Rangů by jim nepřineslo nic dobrého. Umpani si tedy na Guardii založili svou vlastní základnu, která se nachází nedaleko základny T'Rangů.

Krom Umpani a T'Rangů je tu ještě jedna mladá válečnice jménem Vi Domina, kterou T'Rangové našli a předali Temnému učenci. Není známo, jestli Vi Domina pobývá na Black Ship dobrovolně, nebo je zajatkyní Temného učence. O dívce je známo jen to, že by měla být Phoonzangovým potomkem a Temný učenec se domnívá, že by mohla být klíčem k odhalení tajemství Astral Dominae.

Guardie je v současnosti domovem primitivních ras, ale od dob Phoonzanga uběhlo už několik století a není proto vyloučeno, že zde našla domov i technicky vyspělejší rasa ...

Nevýhoda intra spočívá v tom, že vám potřebné informace podá útržkovitě, takže to může být matoucí. Kdo zná příběh Wizardry 8, tak je naopak trošku ve výhodě, protože tím odpadnou některé nejasnosti okolo celého příběhu trilogie. První, co vás asi napadne je, jak mohl Phoonzang Guardii skrýt a proč bylo v zájmu Pánů (Cosmic Lords) nechat Guardii skrytou? Guardii totiž mohl skrýt jen ten, kdo ovládal sílu pera (Cosmic Forge), ale Phoonzang byl dle legendy jen obyčejný smrtelník. Bohem se stal až po objevu tajemství života a i tak byl jen lokálním bohem - s kosmickým kruhem (Cosmic Circle) neměl nic společného. Astral Dominae pak bylo jeho vlastním objevem, Cosmic Lords neměli s artefaktem nic společného, přesto se snažili existenci Guardie utajit. A teď bych do toho mohl ještě zamotat vztah šestky k legendě o Phoonzangovi, protože události šestky jsou mladší než samotná legenda.

Každopádně já to nechci zbytečně komplikovat . Na hraní sedmičky to nemá vliv, tu je možné brát jen jako nezávislou část příběhu, která se točí okolo hledání Astral Dominae.

Místopis Guardie

Mapu Guardie už jsem vkládal do předchozího příspěvku, ale aby to bylo kompletní, tak sem přiložím ještě originální tištěnou mapu, která byla přiložena k původní verzi sedmičky.



Na mapě je zachycena jen zájmová oblast příběhu, což je dobře patrné. Jde o poměrně rozlehlou nížinu, která je z jihu, západu a východu ohraničena neprostupnými horami. Je to vlastně dost jiné než jak to zobrazuje mapa v Gold edici, dokonce tu nesedí ani polohy některých významných míst v údolí a přilehlém pohoří. Centrální Sea of Sorrows zabírá na mapě z Gold edice zdánlivě větší plochu, než v originální mapě. Tím pádem jsou všechny významné body dost nahuštěny okolo pobřeží a dochází ke zkreslení poloh. No, použitelné to je, ale původní tištěná mapa je realitě mnohem blíže.

Guardii obývá několik místních ras. Na západě žijí Dane, na severu Gornové a na východě Munkové. Gorny si můžete představit jako orky. Je to barbarská a silně militantní společnost, která přebývá v podzemí.

Munkové jsou ve své podstatě mniši, přičemž část Munků zasvětila svůj život víře v Phoonzanga a ctí jeho odkaz. Hlavním sídlem Munků je město Munkharama. Opoziční Munkové by se dali označit spíše za psance a obývají Dark Forest na západ od Munkharamy. Dane jsou národem druidů a jsou hotovým protikladem Munků, které považují za kacíře. Ostatně to samé si myslí Munkové o Dane. Není proto náhodou, že území Dane a Munků od sebe odděluje území Gornů, kteří zde fungují jako přirození strážci rovnováhy. Hlavním sídlem Dane je věž Dionyseeus.

Krom výše zmíněných ras můžete na Guardii narazit na Rattkiny (potkaní národ) a Helazoidy (technicky vyspělou ženskou rasu). Rattkini i Helazoidé nejsou zřejmě místní, ale informace o jejich původu se nedochovala. Můžeme se jen domnívat, že jde původně o cestovatele z vesmíru, kteří na Guardii našli svůj nový domov. Rattkini obývají Rattkin Ruins na území Gornů (SV od New City), Helazoidy najdete v Dragon Mountains (jestli si to tedy dobře pamatatuji ).

100% nepůvodní jsou ovšem Umpani a T'Rangové, které sem přilákal Astral Dominae. T'Rangové osídlili ruiny města Nyctalinth na SZ území Gornů. Umpani se usídlili v ruinách Ukpyru na území Munků nedaleko Munkharamy.

Poměrně speciální postavení má v údolí město New City, které je bráno jako neutrální zóna. Nicméně New City se nechtěně dostalo pod správu Temného učence (Dark Savanta), takže zde můžete snadno narazit na jeho strážce.