Svět Might and Magic

Komunitní fórum stránek Svět Might and Magic

  • Leden 16, 2019, 17:14:32
  • Vítejte, Host
Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.
Pokročilé vyhledávání -
Strana: [1] 2 3 ... 10
 1 
 kdy: Dnes v 08:16:07 
Založil Milhaus - Poslední příspěvek od Milhaus
Doly trpaslíků v Černých horách byl docela nepříjemný dungeon, který se skládal z několika pater, které navíc byla různě přístupná. První patro obsadilo několik slaboučkých vlků, kteří neměli šanci.

V dalším patře to již bylo o poznání horší, jelikož zde byli golemové a pak ještě nějaké ohnivé silnější verze, kteří opět poškozovali zbraně při útoku na ně. Tenhle efekt mě dost irituje. Zkoušel jsem na ně tedy střílet z luku, když jsem ten expert, ale střelba mě tedy moc nenadchla. Ne jen, že je zraňuje minimálně, ale navíc je i dost nepřesná a často jsem se netrefil vůbec, nebo trefil některého parťáka. Taky jsem zapomínal držet ALT, aby hrdina stál na místě a střílel, takže po útoku místo střelby se rozběhl až k obludě a pak na ní začal střílet. Stejně tak i mí společníci se střelnými zbraněmi zrovna nezářili. Rozhodl jsem se tedy všechny vybavit dračími meči, které v hojném počtu naštěstí vypadávali ze zdejších otravných obludek, kterých tu bylo spousty. Tyto mečíky moc nevydrží, u obchodníků nemají moc velkou hodnotu a jen málo kdo je chce koupit, takže mi ani nevadilo, když se nějaké poničili. Stejně jich měli všichni společníci brzy plný inventář a tak jsem ty zničené prostě vyhazoval. Patro bylo docela rozsáhlé, daly se tu najít i nějaké ty poklady, trpaslíci jsou technici, takže většinou věci zaměřené právě na ní, i když i nějaké magické cetky jsem tu našel. Taky tu byly mrtvoly nájemných vrahů, kteří dle dopisu tu na mě čekali, ale nějak jim to nevyšlo.

Po průchodu tohoto patra jsem po schodech vylezl zase v prvním patře, kde jsem již byl, ale v místě, kam se skrz barikády nedalo dostat. Zde byli vcelku silní vlci, jménem Tesáci a zdá se, že tyto šelmy mají docela schonost hodně zraňovat, podobně jako můj pejsek. Taky tu byly 4 schody do nižších pater. Troje schody u sebe a u vlků čtvrté. Já vylezl z nejvíce jižních schodů u těch tří vedle sebe a tak jsem vlezl hned do těch dalších uprostřed.

V tomto patře už naštěstí golemové nebyli, tak jsem všem společníkům zase vrátil původní zbraně, což bylo právě načase, jelikož jsem měl již plný inventář krámů a oni ostatně také. Byli zde jen takoví malí otravní parchanti, z kterých vypadávali ony dračí meče a občas krátké luky, někteří uměli i kouzlit. Bylo jich tu ale poměrně hodně. Opět tu byly i truhle s poklady a za asi trůní místností i cesta úzkou chodbou, která byla velmi dlouhá, nebyly v ní žádné obludy, ale kterou projít bylo skutečným peklem, protože byla plná pastí. Já neumím pasti hledat, ani odstraňovat, takže co krok, to nějaké zranění, nebo otrava jedem a podobně. Měl jsem tedy dost svitků, které by asi pasti pomohli odhalit, jenže jsem je stejně nepoužíval. Na konci chodby byl nějaký šílený trpaslík, který mumlal něco o ostudě, vyhnanství jeho klanu na ostrov zoufalství, elfech a nějakém jiném klanu trpaslíků klanu kola. Moc smysl to nedávalo, ale za ním byl pomník, do kterého vytesal svojí výpověď ještě asi v době, kdy neměl o kolečko navíc a z něj to již dávalo větší smysl. Zdá se, že tento klan byl poslán na Ostrov zoufalství, což je trestanecká kolonie pro největší vyvrhele, neboť dovolil, aby se lidé zmocnili techniky a začali jí rozvíjet, tedy konkrétně kvůli Batesovi a tomu, že štípnul parní stroj. Vyhnán byl klanem Kola pod vlivem elfů.

Zdálo se, že bych mohl doly opustit, jelikož jsem měl vše potřebné, ale ještě tu zbývaly další dvoje schody k prozkoumání. Opět jsem tedy musel projít chodbou zoufalství plnou pastí zpět a vlezl jsem do schodů nejvíce na severu z těch tří vedle sebe.

Zde bylo patro zřejmě původních ubytoven. Opět zde byly spíše slabší obludy z dračími mečíky, ale taky tu byli členi toho cechuv vrahů, tentokráte vesměs živí. A také tu byly pasti a bylo jich mnoho. V podstatě co krok, to past. Postupně jsem to tedy prošel, našel nějakou zahrádku s bylinkami, taky nějaké brýle vidění s +2 do vnímání, které mi ale mohl Magnus už vyrobit, taky energetickou sekeru a nějaké další krámy. Měl jsem dost problém s inventářem, jelikož jsem jej měl nafofrovaný u všech společníků i u sebe a neměl kam dávat ty věci. V tomto patře byly ještě další schody, které vedly zase zpět do původního patra a byly to defakto ty čtvrté, které mi tam zůstaly, tedy jsem je již nemusel procházet a mohl odejít.

Musím říct, že jsem byl opravdu velmi rád, že můžu jít zase do Tarantu a rozprodat všechny ty krámy a uvolnit inventáře. Zaskočil jsem za Batesem, informovat jej o svých zjištěních a on mě poslal do Ashbury, kde má svojí loď a její kapitán mě odveze na Ostrov Zoufalství.

Dosáhl jsem 30 úrovně a měl 5 vedomostních bodů. Zjistil jsem, že charisma a nejspíše i jiné vlastnosti mají limit učení se 19 a tedy že i když jí rozvinu na max, limit společníků na 6 nezvednu. Možná přes nějaké předměty nebo lektvary, ale žádné jsem neměl. Body jsem tam tedy nedával a místo toho zvedl sílu na 12 a inteligenci na 10. Dále bych měl asi zvedat tu inteligenci a až pak se učit technické návody.

Nicméně Magnus se technickým návodům vesele učí a tak jsem si u něj nechal vyrobit dva vyvážené meče a taky ještě jedny brýle vidění. Magnus nějak vyhodnotil, že jsou lepší, než přilba, co má a tak jsem mu je nechal a přilbu prodal. Vyvážený meč je docela zajímavá zbraň, jelikož je hodně rychlá a přitom má v porovnání s jinými rychlými zbraněmi i docela slušný útok. Konkrétně u mé postavy se psala rychlost 23. Nechal jsem tedy Magnuse vyrobit jeden meč pro Jaynu, pro kterou bych momentálně lepší zbraň asi nesehnal a druhý pro sebe. Nejsem si ale úplně jistý, co je výhodnější, jestli zbraň s větším poškozením, která je pomalejší - tedy zejména ona energetická sekera, kterou jsem našel, nebo tento meč. Sekera měla rychlost 13, tedy bych s ní během kola zaútočil výrazně méně krát, ale průměrné škody by byly o trochu vyší. Nakonec jsem se rozhodl si nechat ten vyvážený meč, ale podobný problém jsem řešil i u Magnuse, který měl magický meč větru. Kdyby to bylo na něm, nasadil by sekeru místo meče, ale dle statistik útoku mi přišlo výhodnější, aby měl ten meč, protože je rychlejší a jinak způsobuje podobné škody. Jenže není moc jasné, jestli do těch útočných statistik hra započítává i magické efekty a jestli tyto magické efekty se nějak pak reálně projevují, když je Magnus technik. Nakonec jsem se rozhodl mu dát tu sekeru a meč větru prodat.

Taky mi mohl Magnus vyrobit trpasličí rukavice. Psalo se u nich, že to chce součástu kožené rukavice a plát kovu. Dle obrázku to byl předmět s názvem "trpasličí ocel", který jsem již měl (což by i odpovídalo tomu, že se jedná o trpasličí rukavice). Ale při pokusu o výrobu to hra neuznala a chtěla součástku nějakou jinou, respektive to nebyla ona trpasličí ocel a vyrobit jsem je tak nemohl. Možná tedy ještě odpovídající věc někdy najdu. Todle je ale docela slabina veškeré výroby, že nestačí umět věc vyrábět, ale je ještě třeba najít ty součástky. Alespoň jsem vyrobil další prsteny obratnosti tak, aby dva měla Jaynu, Magnus, já a jeden Flaška.

Vyrazil jsem tedy zpět do Ashbury, najít kapitána té lodě, který mě měl odvést na Ostrov Zoufalství.

 2 
 kdy: Dnes v 01:14:47 
Založil Elemir - Poslední příspěvek od Elemir
U mě hraje velkou roli právě vliv Morrowindu, který jsem mnohokrát rozehrál a 2x jsem ho zcela dokončil, takže mám k němu poměrně blízko, byť ta léta největšího nadšení už jsou také pryč. U Areny mě drží hlavně společný svět, který celkem obstojně znám. Po obsahové stránce je to jinak horší a upřímně si nedokážu představit, že by mě Arena nadchla i v těch devadesátkách. Mě přijde ten generický obsah dost neosobní a asi bych se nedokázal jenom volně potulovat po okolí bez nějakého smyslu. A naopak, vzhledem k hlavní příběhové lince mi přijde až škoda toho nevyužitého světa.

Po Riverwoodu jsem navštívil další 3 města, takže šablona už je mi známá :) Stačilo kouknout na mapu, a už jsem tušil co je třeba gilda a co chrámy. Pomalu jsem se dostal na hlavní příběhovou linku a mám za sebou pevnost Stonekeep. Tady už to konečně chytilo jinou atmosféru, tak jsem zvědav, jak to bude probíhat dále.

 3 
 kdy: Leden 15, 2019, 20:01:49  
Založil Elemir - Poslední příspěvek od Adam23
Pěkně si to rozebral, vidím to podobně, ale s romancema a všema možnejma volbama, to by musela bejt fuška, udělat to komplexnější :)

tohle se mi líbí a souhlas:
Citace
Mass Effect jako takový pro mě není RPG a to jak v tom starém slova smyslu, tak i v tom dnešním pojetí. Jsou to zkrátka 3D akce s RPG prvky a tím to hasne.

akční epickej příběh v propracovaným vesmíru :)

 4 
 kdy: Leden 15, 2019, 19:58:14  
Založil Elemir - Poslední příspěvek od Ringo
Vždycky mě lákalo odpovědět k nějaké staré rozehrané hře, ale čas a sledování x diskusí mi dovoloval spíše se občas začíst. Ale tady neodolám.

Arena má spoustu chyb, to hned na úvod. Nemá dokonalé stupňovité jeskyně jako Ultima Underworld. Spousta věci se tam náhodně generuje anení konkrétních, to z toho dělá inflační záležitost, kdy člověk místo aby jako někteří řvali, "ááách, král mi tady ukázal místo na mapě a já tma našel parádní meš nebo luk", tak měl pocit bezvýznamnosti, protože šlo o náhodně dohozený předmět. Asi jsem na náhodné generování příliš pragmatik a kazí mi to hru. Přes to asi s odstupem času chápu, že někdo měl zálibu v tom se v Areně utápět a řešit milióny bočních questů a jen si tam tak prostě nějak žít. Protože na svou dobu to bylo něco nebývalého. Vesmírné simulátory měly svého Elite II Frontiera, RPGčkáři měli Arenu.

Ale pokud si chce člověk hru užít opravdu jako klasický dungeon, tak je zásadou jet čistě hlavní dějovou linii a neplantat se v náhodně generovaných dungeonech kolikrát doprovázených bugem, že slyšíš sice někde řvát obludu, která má mít subquest předmět, ale nikde ji nenajdeš.

Dějová linie je sama o sobě dosti dlouhá a jen díky ní člověk projde řekl bych více než dost měst, kde bude pro hlavní děj hledat infa. Tady je třeba dodržet další zásadu, držet se hlavní dějové cesty a nepokoušet se mapovat komplet města, je to v podstat na nic a navíc člověk zjistí, že různá města mají totálně na chlup stejnou mapu, podobně jako subquestové dungeony, které se generují asi ze tří druhů map, které jsou na chlup vždy stejné.

Zásada číslo 3 je, nepokoušet se někde doputovat venkem, ten venek je totiž opravdu nekonečný a co mě teda při prvním hraní této hry překvapilo, že potulování se venkem neskonč na nějakém tupém vzduchoprázdnu, ale že pořád míjím lesy, zamlžené louky, kde mě přepadávají vlci a tu či onde najdu v lese stařičkou ruinu, kterou jde prolézt. Nicméně, když se člověk někam takhle zaplantá v lese, už z něj nevybloudí, nedá se takto totiž nikde nikam doputovat, hra genericky předpočítává před hráče další a další krajinu a pro konkrétní docestování někam je třeba vždy zapnout mapu a kliknout na lokaci na ní.

Skoro to zní vše děsivě, béčkově a kdo ví jak. Nicméně, The Elder Scrolls: Arena je pro mě nejlepším dílem série a hlavní roli zde hraje atmosféra.

Atmosféra by se zde dala krájet a paradoxně v ní hraje největší roli zastaralá grafika, která na tehdejší dobu nabízela neuvěřitelné scenérie zasněžených, pouštních a jiných měst, západy slunce, zamlžené lesy. Do toho hraje jeden z nejlepších soundtracků, jaké jsem v RPG dungeonu slyšel. Hudba z kobek nebo zasněženého města, tu si vybavím vždy i dodnes. Za nesmírný klad považuji vývoj postavy klasickým expovacím způsobem. Další díly mě už až tak neuchvátily. Daggerfall ještě, ale počínaje Morrowindem to je už pro mě jiná série, o kterou nemám zájem.

 5 
 kdy: Leden 15, 2019, 00:46:32  
Založil Milhaus - Poslední příspěvek od Milhaus
Na mapě světa jsem opravdu měl značku nové lokace s názvem Dávný chrám. Byli zde pro změnu nemrtví a bylo jich docela dost a i v silnějších verzích, jako duchové a podobně. Ale neměl jsem s nimi moc problémy.

Na jednom místě jsem našel i svatyni nějakého starého boha, kam bych mohl i něco obětovat, ale prozatím jsem to nechal být. Zdá se mi, že v této hře dost záleželo na pořadí, jak člověk obětuje jednotlivým bohům a nějaké svatyně jsem už našel dřív. V Ashbury jsem si ostatně koupil i nějakou sošku, která by měla sloužit jako obětina nějakému bohu, pokud se nepletu. Tydle informace lze vyčíst z knížky, kterou mi dal jeden vědec v Tarantu a vazby bohů a nejspíše i pořadí obětování, se dala vyčíst z tamního obrázku na zdi. Jenže stejně nevím, kde všechny ty svatyně jsou.

Pak tu nic moc zajímavého nebylo, našel jsem nějaké klíče, magické předměty, v knihovně magické svitky a nakonec i mluvícího kostlivce, který mě nenapadl, ale dal mi úkol, donést nějaké dračí slzy, nebo co. Ty by měly být v v podzemí jiné lokace s názvem Dračí jezírko, kterou i zakreslil do mapy.

Po cestě ale jsem se ještě stavil v jiné lokaci s názvem Bellerogrimovo doupě, která byla blíž a jejíž polohu jsem našel v Tarantu v muzeu. Měla by tam být kostra posledního velkého draka, kterého našli. A taky jo. V prvním patře opravdu byla kostra a mrtvá (naštěstí). Za bedny jsem ale našel schodiště o patro níž. Musel jsem bedny rozbít, kde se konečně dostaly ke slovu sekery a palice, které se při útoku na tyto věci nerzbíjejí (narozdíl od mečů). Já věděl, že tyto zbraně měly proti sečným nějakou výhodu v nerozbíjení se, jen to nebylo u oblud.

V dolním patře už bylo docela živo a hemžilo se to tu takovými drakovitými obludkami. Většina byla slabá, ale jeden typ uměl vyvolat ohnivého elementála, který sám o sobě byl silnější, než ty hloučky oblud dohromady. Naštěstí jej nevyvolala vždy a někdy se rozhodla útočit. Takových hloučků těchto oblud tu bylo víc. Celé to patro bylo jen bojové a nic tu moc nebylo. Daly se tu ale sbírat hromádky peněz a taky v truhlách byly nějaké magické věci a na konci i nějaký deník nějakého pošuka, co se chtěl pomstít světu a lidem za to, že jsou na něj zlí, protože on není na lidi hodný, ale on může, zatímco oni ne. Tak našel svitek proměny v draka, aby se pomstil, ale potřeboval dračí krev a tak otrávil Bellerogrima, posledního vělkého draka, jedem. Když si pak v proměně na draka terorizoval svět, tak jej lidé měli plné zuby a nejspíše jej vykuchali. Nevím, čí vlastně ta kostra v horním patře je.

Vyrazil jsem do toho podzemí Dračího jezírka, pro tu slzu. Po příchodu tu byli nějací medvědi, což pro mě byla obluda nová a když jsem vlezl dolů do chrámu, zaútočily na mě opět nějaké ty drakovité potvůrky. Tedy byly tu i trošku jiné, než v doupěti, které jsem ještě neznal, ale nebyly moc silné. Nakonec jsem dorazil až ke studánce, či co to bylo, ze které jsem vzal ony  "slzy" a vrátil se s nimi za tím kostlivcem, kterého jsem jimi polil. Ten z toho měl velkou radost a změnil se v nějakého nemrtvého válečníka (měl hezkou zbroj a tak). Povyprávěl mě i svůj příběh a tak a vypadalo to, že by se mohl i přidat, ale nakonec nechtěl, protože páchám dobro.

mapa lokací: https://i.postimg.cc/vZZcSnmb/Arcanum-2019-01-14-20-36-51-709.jpg

Vrátil jsem se do Tarantu a rozprodal věci, po cestě mě pořád napadli členi toho cechu vrahů a byli dost otravní. Pak jsem vyrazil do Dernholmu. Předal zdejší dcerce ducha v dolu v Zakrytých kopcích dokumenty o vlastnictví, pak předat králi daně a taky jsem tu našel učně mistra lučišníka, který chtěl ať mu předám vzkaz a kterého jsem potkal v Černém kořenu a pak odešel někam pryč. Když už jsem se motal kolem elitních lučišníků, nechal jsem se zdejším kapitánem vytrénovat na experta v luku.

Pak jsem vyrazil do Zakrytých kopců. Měl jsem balíček pro zdejšího mága, ale nějak z toho sešlo, protože se domákl, že jsem pomohl starostovi opravit parní stroj, který jsem před tím rozbil. Tedy ten mág chtěl, ať jej rozbiju, protože ruší jeho magické schopnosti. To, že jsem jej pomohl opravit jej moc nenadchlo a poslal mě k šípku. Asi jsem měl s předáním toho ozubeného kolečka starostovi počkat na později. Taky jsem skočil za majitelem dolu, co chtěl, ať odstraním ducha jeho matky mu oznámit, že už není majitelem dolu, ale že je jím jeho ségra a ani ten nebyl zrovna nadšený. Skočil jsem i do dolu, jestli tam furt straší, ale duch zmizel a na jeho místě byla čistá ruda. Sice jsem už jednu vyrobil, ale tak dal jsem jí prostě kovářovi, který jí chtěl. Zdejší lidé mě asi kvůli věci s dolem měli mnohem raději, než kdy dřív.

Po tom všem jsem se dostal na 28 úroveň, ale krom toho luku na experta jsem se už nic neučil a vědomostní body si šetřil. Až jich budu mít dost, vypiju lektvar inteligence a naučím se asi nějaké recepty v technice. I když možná si to ještě rozmyslím, protože pokud to udělám, tak mě Virgil už nebude schopen vyléčit vůbec a ono se ta jeho léčba občas docela hodí. Hlavně tedy to kouzlo silná léčba, o které jej občas žádám, ať na mě použije.

Po tomhle všem jsem se rozhodl, že bylo dost blbnutí a že je vhodný čas jít plnit hlavní úkol a tak jsem si to zamířil do těch trpasličích dolů v Černách horách.

 6 
 kdy: Leden 15, 2019, 00:18:15  
Založil Milhaus - Poslední příspěvek od Milhaus
Ashbury je vcelku pěkné městečko na východě, vlastně je to nedaleko Tarantu a když jsem šel do elfí hrobky kvůli jednomu úkolu s náhrobním kamenem v Tarantu, bylo to jen kousek od něj na západ.

Po příchodu jsem se jal prozkoumávat toto město, na východě nedaleko noclehárny jsem našel hobita, jak mlátí psa. Tak jsem mu trošku zanadával a on toho psa nechal a ten se přidal ke mně do party. Nutno říct, že tenhle čokl je docela dost silný v boji na blízko, zombii, do která já musím sekat asi 6x, on sejme na jednu ránu, navíc se nepočítá jako společník do limitu, takže nás už bylo šest.

Narazil jsem taky na starostu, který se snažil přesvědčit zdejší obyvatele, aby postavili nějaký pomník zdejšímu hrdinovi, ale ti se nebyli schopní domluvit na tom kde a jaký a kde na něj vzít. Měl jsem to teda zkusit je přesvědčit. Myslel jsem, že přesvědčování na experta bude stačit, ale ukázalo se, že to není tak podstatné, když mám inteligenci houpajícího koně. První pokus skončil dost fatálním neúspěchem a ve výběru možností odpovědí jsem neměl co volit. Víceméně náhodou mě napadlo zkusit vypít lektvar inteligence a zkusit to znovu. Po vypití mi povyrostla inteligence na 20, v dialogách se objevilo mnohem více možností a tak již bylo poměrně snadné zdejší měšťany přesvědčit.

Taky jsem díky tomu zjistil dost zásadní věc, co se týče rozvoje hrdiny. Vlastnosti není nezbyteně nutné se učit kvůli požadavkům schopností, nebo technických nákresů či kouzel. Stačí je i jen zvednout, třebas i dočasně. Tedy po vypití lektvaru inteligence bych splnil požadavky na všechny návody ve všech vědních oborech. Nevím sice, jestli pak není třeba inteligence i na vyrobení toho předmětu, protože jsem se zatím nic dalšího v návodech neučil, ale ono sehnat lektvar inteligence není zas tak těžké a dost u mě povyrostl na hodnotě. Podobně díky dvěma prstenům obratnosti, které jsem si vyrobil jakožto technik, mi obratnost povyrostla na 19 a mohl bych se tak stát mistrem ve všech dovednostech, které se na obratnost váží. (hlavně tedy boj na blízko, uhýbání, páčení, ale i vrhání, lukostřelba, kapsářství atd). To je též dobré vědět, protože tím pádem se obratnost už učit asi nebudu. Naopak inteligenci bych se asi naučit měl, kvůli dialogům. Já si ale body šetřil s tím, že je dám možná do charismy, abych zvedl limit společníků na 5.

Když jsem tedy místní ukecal, procházel jsem město dál, v hospodě zasoutěžil o 500 peněz s místními burany v soutěži s nějakými hádankami. Tydle dialogy se zdá se generují náhodně. Kousek od hospody jihozápadně jsem potkal hobita, který chtěl zabít 3 divoká prasata. Nebyl jsem si jistý které, jelikož jediné, které jsem našel byla domácí, hodná a láskyplná a jejich zabíjení Magnus a Jayna těžko nesli. Když jsem je zabil všechny, odešli z party. Musel jsem je tedy nechat stát o kousek dál a říct jim, ať počkají (tím nebyli členi mé skupiny a zmizeli i jejich avatary). Pak prasiska zabít, zase je vzít a jít za hobit oznámit úspěch.

Hobit byl spokojen a dal mi další velký úkol hodný hrdiny, odklidit velké balvany na jeho poli a dát ja na vozík. Tenhle úkol byl trošku složitější, jelikož balvany byly moc těžké. Sice jsem je mohl po poli posouvat, nebo je občas vzal do inventáře i Magnus, ale to neřešilo to, jak je dát do vozíku. Práce s nimi mě tak z mohla, že jsem si musel zaskočit do hospody, dát si pořádného loka něčeho ostřejšího. Ukázalo se, že čím víc piju, tím jsem blbější, méně obratný, ale za to docela dost silnější. Po pár panákách jsem tak sice v dialogách blekotal nesmysly, ale síla mi stoupla na 13 a šutry neměly šanci a během chvilky byly na vozíku. Pak jsem se z toho musel vyspat a ani nevím jak, ráno jsem se probudil na hřbitově s pěknou kocovinou.

U hřbitova stál nějaký chlapík, asi elf a asi kouzelník v oborou nekromacie. Řekl mi, že po hřbitově pobíhají zombie a tím nemyslel mě a mojí partu, ale opravdu zombie. Myslel si, že to bude tím, že tam pohřbili nějakého mocného mága i s nějakým mocným artefaktem, který je oživuje a chtěl ten artefakt přinést. Tak jsem šel. Brzy jsem našel hrobku, kam se dalo vlézt. Byli zde i ohnivý elementálové zavření za dvěřmi. Když jsem je vypáčil, hned mě napadli. Tidle elementálové jsou opravdu dost silní, ne jen že mě zabili na dvě rány, ale navíc mě zraňovali, když jsem do nich štouchal mečem. Nakonec je Flaška s pejskem nějak umlátili a všichni jsme to přežili. V patře níže v hrobce byly nějaké krysy, nic zajímavého a ještě o patro níž zase mnoho nemrtvých, poměrně dost slabých. Nakonec jsem našel i nějaký ten artefakt, který jsem odnesl tomu kouzelníkovi. Ten byl spokojen a vypadalo to, že by se mohl i přidat, ale nelíbilo se mu, že páchám dobro. Možná kdybych měl přesvědčování na mistra, tak jej ukecám, jenže já stejně neměl charismu.

Pak tu byl domeček a před ním nějaký chlápek, co chtěl přinést spešl plátové brnění od vynálezce, který bydlí v tom domku. Uvnitř byl zase ten cybermechpavouk, navíc tentokráte ještě jedovatý. Vyzkoušel jsem na něj palici, ale i tu rozbíjí. Tak jsem jej umlátil střelnými zbraněmi a palice jsem dal jen Flaškovi a Magnusovi. Ve sklepě domečku na mě zaútočil ještě horší robot, než navrchu a i ten rozbíjel zbraně. Našel jsem i tu zbroj a taky návod na výrobu toho robota. U zbroje jsem chvíli váhal, jestli jí tomu chlapíkovi vůbec dávat, ale stejně to byla plátová zbroj pro lidi a on by jí neměl kdo nosit, tak jsem mu jí dal. Vedle měl domeček nějaký spisovatel, ale krom chlubení se, jak skvělou knížku napsal, mi nic neřekl.

Zbýval tu ještě opuštěný hrad nedaleko města, kam jsem vyrazil. Zjistil jsem dvě věci. Za prvé - ten hrad není zas tak opuštěný a za druhé - místní lidé jsou totální pošuci. Dohadují se o tom, kde a jaká bude stát socha, ale vůbec neřeší, že jsou doslova obklíčení nemrtvými ze všech stran, od hřbitova až po hrad. V hradu byli nemrtví a bylo jich hodně, navíc byli i o něco silnější. Hrad měl celkově 3 patra, přízemí, kde jsem našel klíč od horního patra, kde jsem našel klíč od sklepení, kde nic moc nebylo, krom nějakého šéfa a nějakých magických cetek. Nevím, jestli sem vede nějaký úkol, ale asi spíše ne.

Zdejší úkoly mě každopádně posunuly na 25 úroveň a já dal 4 VB do charismy. Zjistil jsem že vzorec pro max společníků bude nejspíše přece jen charisma/4, tedy na 16 jsem mohl mít 5 (4 za charismu a 1 za experta přesvědčování) společníků, plus psa. Nevím, jestli jsou nějak vlastnosti omezeny maximem, třeba 20, protože to by pak odpovídalo 6 společníkům a parta by tak byla 8 člená, nebo jestli to není omezení nijak. Každopdáně společníci dost podivně levelují. Doufal jsem, že se řídí vlastními zkušenostmi dle levelu který mají a tedy že společníci na nižší úrovni než jsem já, budou levelovat rychleji (hlavně pejsek a Jayna). Ale zdá se, že to tak není a že získávají level vždy, když jej získám já.

Dospěl jsem k názoru, že se budu muset naučit nějaké střelné zbraně, jelikož ty se při boji s mechpavouky a podobnými obludami nepoškuzují. Nejlepší by byly pušky, jenže ty vyžadují vnímání, tak zbývaly jen luky nebo vrhací zbraně, kde s obratností není problém. NAkonec jsem se rozhodl pro luky a ještě před odchodem do nich 1 bod dal a naučil se u zdejší stráže ve vězení i učně.

Přes zdejší drby od místních lidí jsem se dozvěděl, že nedaleko města jsou nějaké staré ruiny, kde straší. Moje další cesta tak vedla tam.

 7 
 kdy: Leden 14, 2019, 20:07:35  
Založil Elemir - Poslední příspěvek od Elemir
Pomalu si skládám podklady pro větší zápis do deníčku, ale jde to ztěžka. Arena je dost složitě uchopitelná a co mě na ní v první chvíli zaujalo, je i jejím největším problémem. Jednak je to absolutní svoboda a k tomu hned přihodím generovaný obsah.

Generovaného je toho nakonec mnohem více, než bych v první chvíli čekal. Podle všeho mají pevnou strukturu jen města/osady a příběhové dungeony. Okolí měst/osad a všechny ostatní dungeony jsou generované. Ono by to ani tak nevadilo, ale v okolí Riverwoodu jsem narazil zatím jen na dva typy dungeonů, které jsou očividně generované podle jednotné šablony - mají stejnou velikost, jen jinak uspořádané místnosti. Prvním typem je krypta, což je malý čtvercový dungeon o několika místnostech, druhým typem je pak něco jako věž (stejně velké a členěné jako krypta, jen to má více pater). Jestli všechno ostatní okolo Riverwoodu vypadá stejně, pak mě jaksi chybí motivace prozkoumávat cokoliv dalšího.

Riverwood jsem prozkoumal opravdu pečlivě a byť jsem byl na vážkách se kouknout na nějaké obecné typy ke hře, tak jsem odolal a dobře jsem udělal ;) Na žádnou záludnost jsem nenarazil, vše se dá krásně odpozorovat jen hraním a hlavně se mi to pak lépe utřídilo.

Klíčových věcí moc ve hře není a brzy se to celé přelije v celkem nezáživnou rutinu. Na svou dobu musela být Arena do určité míry zjevením, ale těch možností, jak se ve hře zabavit, je po čertech málo. Když to srovnám třeba s Morrowindem, tedy třetím dílem TES série, tak je to velmi slabé. Zabíjet hodiny bezduchým procházením generovaného obsahu a plnit stále ty samé typy úkolů, není nic moc. Hra se to snaží zachránit poměrně slušnými dialogy (tedy spíše monology), ale i ty se generují z nějakého balíku. Ale zpět k Riverwoodu, vezmu to bod po bodu.

Riverwood je bez ohledu na svou velikost pouhá osada, což je vzhledem k množství domů a služeb dost divné. Nicméně Imperial City (hlavní město císřství) je jen o kousek větší ;) Kdo zná Riverwood ze Skyrimu, tak se tomu musí celkem smát, ale dobrá, je to věc, která se dá hře prominout. Do běžných domů se nejde normálně vstoupit, dveře jsou zamčené, takže by se musely nejprve vypáčit. Naproti tomu do domů se službami vstoupit jde, ale u obchodů pak ještě záleží na denní době (v noci mají zavřeno).

Krom obchodů patří mezi služby hospody, chrámy a cech magie. Trochu bokem pak stojí palác s místním vladařem (ano Riverwood má svého lorda). Vzhledem k velikosti Riverwoodu mi však dělalo problém služby zmapovat. Na něco se dá optat místních a někteří z nich pak udělají postavě poznámku do automapy, ale jinak mi nezbylo nic jiného, než si Riverwood kompletně projít. Všechny služby mají totiž vývěsní štít nad dveřmi, který je dobře vidět (hlavně z boku).

Časem jsem pak zjistil, že vývěsní štít je zakreslený dokonce v automapě :) Je to světle hnědý čtvereček, který je hned před značkou dveří. Je to výrazné zjednodušení, protože automapa (resp. mapa obecně) je známá bez ohledu na to, jestli už jste danou lokaci prošli nebo ne. Stačí tedy do města jen zajít, kouknout na mapu a hned vidíte, kde co asi je. Zbytek už si musíte popsat ručně.

Druhým problémem bylo pochopení hospod. V Riverwoodu je celkem 5 hospod, z toho 2 a 2 se nacházejí blízko sebe. Problém je v tom, že tyhle dvojice hospod vypadají na chlup stejně a tak jsem si původně myslel, že jsou to jen dva různé vstupy do stejné hospody. Hra vám sice při každém vstupu do budovy vyhodí hlášku s nějakým popiskem daného místa, ale i tak mi to poměrně dlouho unikalo. Znalost konkrétního typu hospody je přitom důležitá kvůli úkolům.

Pokud jde o obchody, ty jsou v Riverwoodu 3 a všechno jsou to kováři (prodej brnění a zbraní + oprava obojího - předměty se opotřebovávají). Zatím jsem nepřišel na to, od koho kupovat lektvary, ale kováři se hodí kvůli rozprodeji lootu, takže pro mě jsou zatím nejdůležitějšími postavami v Riverwoodu. O identifikaci neznámého vybavení lze požádat za úplatu v cechu magie (neidentifikovaný loot je v inventáři popsán modrým písmem).

A teď se dostávám k tomu zajímavějšímu a tím jsou úkoly. O úkolech se můžete dozvědět rozhovorem s NPC venku ve městě/osadě, nebo při rozhovoru s hospodským popř. rovnou při rozhovoru s lordem. Ne každé NPC je ochotné se rozpovídat, ale když už nějaké je, tak se vyplatí se ho vyptávat stále dokola. Jakmile NPC řekne něco podstatného, tak se s tím automaticky spřáhne (zpřístupní) zadavatel úkolu. Tím je buďto hospodský nebo lord (jen pro úplnost, v hospodě se kupodivu s klasickými NPC mluvit nedá - výjimkou jsou kněží, kouzelníci nebo bardi).

Úkoly postupně rotují v závislosti na dni, takže každý den najdete něco nového, ale je to vesměs na jedno brdo. Od NPC se obvykle dozvíte, že v hospodě XY je někdo, kdo něco chce a vaším úkolem je do příslušné hospody dojít a promluvit si s barmanem. Díky tomu si jako popovídate s oním NPC a můžete jeho úkol přijmout. A teď jsou dvě možnosti, buďto máte něco donést z jiného místa (chrám, cech magie, obchod), nebo máte někoho/něco někam po městě donést/doprovodit. Odměnou je něco málo zlatých. Na každý úkol přitom dostanete určený čas. Je to v podstatě vata, protože v dungeonech za městem si můžete nahrabat peníze mnohem snáze a ve větším (dungeony se respawnují).

U lorda jsem setkal taktéž s možností dvojího úkolu. Nejprve mě poslal do nějakého dungeonu někoho zabít, ale čas byl velmi limitní, takže jsem se ani nenamáhal. Podruhé mi podle jednoho NPC měl zadat úkol s doprovodem osoby, ale nejspíše jsem lorda naštval nesplněním prvního úkolu, tak už mě jen vyhazoval z paláce.

Od NPC pak lze získat ještě jeden typ úkolu, a co jsem tak koukal, mělo by to být něco společného s artefakty, popř. lepšími kousky výbavy. NPC mě odkázalo na štít ochrany před magií, jehož polohu prý zná jedna postava v hospodě (je vcelku jedno, jaká hospoda to byla) a tady mě u barmana zastavil rozhovor, kdy mi daná postava za 650 zlatých prozradila, že další stopu najdu v High Rock (zanesla mi i značku do mapy). Stejné NPC mezitím mluvilo i o Skeleton Key, ale k němu jsem zadavatele nenašel, takže mě to trochu zmátlo (Skeleton Key je známý artefakt bohyně Nocturne, tudíž moc dobře vím, o co jde). V té době jsem ovšem ještě netušil, jak je to s těmi hospodami, takže jsem možná jen prošvihl nějaký limit.

Tyhle artefaktové úkoly už vypadají trošku zajímavěji, ale zase mě to žene od čerta k ďáblu. Ta velikost lokací je prostě zbytečně velká, a když vynechám úkoly, tak jedinou další zábavou je tahání monologů z NPC a boj. Pokud si někdo někdy stěžoval na pošťácké úkoly, tak doporučuji Arenu rozehrát, ono vás to pak přejde :D Výhoda je, že je to očividně nepovinný obsah.

Jak je asi zřejmé, z Riverwoodu jsem se zatím nikam pořádně nedostal, nejprve jsem si chtěl tuhle osadu pořádně projít a kouknout se po okolí, takže jsem hned v počátku navštívil první trojici dungeonů severně od osady. Dva jsou typ krypta, jeden je typ věž.

V jedné kryptě jsem nejprve dostal pořádnou nakládačku (byl jsem ještě na levelu 4), ale časem jsem zjistil, že potvory se spawnují náhodou, takže je i velká pravděpodobnost, že v dungeonu na nic krom pokladů nenarazíte. Krypty se pak po opuštění (nebo po nějaké době, tady opravdu netuším), zase obnoví, takže si sem lze chodit lootit stále dokola. Uzamčené dveře jsem řešil zbraní.

Spawnutí potvor je náhodný mechanismus a potvora/y se spawnou vždy za zády postavy, což je celkem logické, byť z pohledu boje nepraktické, obzvláště pokud je to něco silnějšího a přítomnost potvory zaregistrujete až ve chvíli, kdy máte kus zdraví v tahu. Spawnutí potvor bylo zprvu velmi časté, takže mě napadlo si nagrindit zkušenosti (k tomu se pro změnu hodila věž), ale jakmile jsem poskočil o 2 levely, tak se cyklus spawnutí významně zpomalil. Navíc hra generuje potvory z různého ranku, takže mi klidně předhazovala i krysy. Horko těžko jsem nakonec poskočil na level 7, pak už to začalo být časově dost náročné.

Zprvu byly boje tuhé, hlavně když mě napadl minotaur, ale po nějaké době jsem získal lepší výbavu - můj barbar v ruce třímal daikatanu a na sobě měl kroužkovou zbroj. Od této chvíle se to zlomilo. Výhoda Arény navíc spočívá v tom, že zdraví se snadno regeneruje spánkem, přitom není potřeba myslet na jídlo apod., ale podobně jako v úvodním vězení, bezpečný spánek nelze provozovat všude, ideální jsou různé vyvýšeniny a vyvýšené výklenky. A samozřejmě často ukládat ;)

Výhoda věže ovšem spočívala ještě v jedné věci. Všiml jsem si totiž, že loot se obnovuje i ve chvíli, kdy jste uvnitř ní, ale nikoliv na tom patře, kde zrovna jste. Krom zkušeností jsem si tedy odnesl i slušnou porci zlata.

Jinak levelup postavy je automatický a vývoj charakteru probíhá trochu odlišně oproti Morrowindu. Postava sice dostane volné body k přidělení do základních atributů, ale v Areně třeba chybí dovednosti. Namísto toho je postava pevně spjata se svým povoláním a její na povolání vázané ability se pak zlepšují s každým levelem postavy. Je zajímavé, že jsem si celá léta myslel, že s učením dovedností jejich používáním přišla právě Arena. Tenkrát jsem to v té své první rozehrávce musel jaksi přehlédnout, tohle byla opravdu doména Wizardry.

Nyní mě zbývá objasnit, jak se dostanu na hlavní úkol hry a pak se asi vrhnu rovnou tímto směrem. Generický obsah mě nijak neuchvátil a popravdě mě Arena jako hra tak trochu zklamala. Série Realms of Arkania je v tomhle ohledu lepší alternativou, ale zase beru, že v té době to muselo být něco výjimečného a třeba ten soubojový systém je perfektní. Bohužel, pokulhává obsah hry. Trochu se děsím toho, že Daggerfall bude velmi podobný.

Edit: ohledně spawnování nepřátel musím svůj předchozí výrok upravit. Dneska se mi už několikrát stalo, že se mi nepřítel spawnul přímo před očima - jakoby pár kroků hned přede mnou. Pokud jde o reset dungeonů, tak ten neprobíhá jen při opuštění dungeonu/patra, ale dokonce i po několika uběhlých hodinách (typicky po odpočinku). Z věže jsem tak vůbec nemusel chodit pryč a jen jsem pendloval mezi patry a vybíral nově se objevivší loot. U spánku jsem si pak všiml, že krom vyvýšenných plošin lze taktéž vylézt na stůl apod. Efekt to má stejný. Nicméně vyvýšené plošiny apod. nemusejí být v každém dungeonu (v jedné kryptě třeba byla, v jiné ne).

 8 
 kdy: Leden 14, 2019, 11:56:22  
Založil Elemir - Poslední příspěvek od Milhaus
Tak můžeš tam kdykoliv zkusit windows7 nainstalovat a vyzkoušet, co to bude dělat a když to nebude fungovat, tak nainstalovat win10. Stačí jen pár dní a ani bys jej nemusel aktivovat. Pokud by v PC už win10 byl, pak je snadné jej nainstalovat znovu na stejný PC. Popřípadě tam můžeš zkusit dát jiný disk s win7.

 9 
 kdy: Leden 14, 2019, 08:45:17  
Založil Elemir - Poslední příspěvek od Lord Owl
No tak sestava už dorazila.
O problémech W10 pochopitelně vím, proto jsem se tomu snažil předejít.
Ale reinstal (downgrade) na W7 asi nezvládnu (kdyby nastaly ty vrtochy po aktualizacích), bo prostě nevím, jestli to rozběhnu na ten Ryzen procesor. Už to není jako za mlada, příkazový řádek, format C:\ a jede se na novo....
Momentálně ještě čekám na monitor, pak se do té sestavy vrhnu. Jedu ještě postaru...
Pořád tajně doufám, že vyjde nějaké W10.1, kde se vrátí k uživatelským možnostem W7 Pro, tj. že uživatel bude nakonec pán. Asi jsem moc optimista....

 10 
 kdy: Leden 13, 2019, 23:46:45  
Založil Milhaus - Poslední příspěvek od Milhaus
Dernholm je snad ještě horší, než Černý kořen, co se světovosti týče. Dle vyprávění je to bývalé město velkého království, které ve válce s Tarantem dostalo těžce na prdel, protože tamní král je blázen a zakázal používat techniku. Tamní věhlasní rytíři ve zlatých zbrojích a se zbraněmi na blízko tak neměli nejmenší šanci proti obyčejným vojákům Tarantu s puškami. Od této války to tak jde z královstvím z kopce, což se podepsalo i na Dernholmu.

Zdejší obchody ani nestálo za to vykrádat, bylo tu jen pár vetešníků s krámama. Sice jsem tedy vykradl všechny bedny, co jsem našel od vstupu až po kasárny a královský palác, ale nic moc cenného tu stejně nebylo.

V jednom domečku jsem potkal Jaynu, což je půlelfka, která našla zalíbení v technice, nebo s píše v léčení, neboť je to doktorka, co se i učí technické recepty v těchto oblastech lektvarů a podobně. Ta se tedy přidala ke mně do party a obsadila tak 4 místo, ale byla jen na 6 levelu a poněkud jsme jí s klukama utekli. Nejspíše jsem sem měl jít hned po odchodu ze Zakrytých kopců, páč pak by její level dával smysl a nejspíše by se i udržela vyrovnaně s Magnusem, který byl na počátku na 8 levelu, jelikož zde se příliš zkušenosti sbírat nedají.

Také jsem našel obchodníka, kee kterému jsem měl zajít pro balíček, který chtěl nějaký mág v Zakrytých kopcích a taky dceru ducha majitelky dolů v téže vesnici. Domluvil jsem se s ní, že zařídím, aby se důl vrátil jí, ale vyřídit to je třeba v Tarantu. Pak tu byla nějaká další žena, která chtěla ztracený prsten od nějakého zdejšího pobudy. Ten mi jej dát nechtěl, nešlo jej ukecat a nepovedlo se mi jej ani okrást a tak jsem jej zabil. V hospodě se ke mně chtěl přifařit nějaký gnom na 15 levelu, ale neměl jsem místo v partě. Budu ještě muset zvednout charismu. Nicméně mi přišel nějaký podezřelý a ani Virgilovi se moc nelíbil, tak jej asi nechám plavat. Pak jsem navštívil zdejšího krále. Taková mírná sociálka, ten mi tedy zadal úkol, že mám zajít do Černého kořene vybrat daně. Já tušil, že se tam budu vracet. Nic dalšího tam nebylo. Vydal jsem se tedy na cestu zpět do Černého kořene.

Po cestě jsem navštívil jeskyni vlků, která se mi na mapě zobrazila, ale nic moc zde nebylo. Pak jsem navštívil i dílnu toho syna jedné ženy z Černého kořene. V jeho chatrči nebyl, ale našel jsem tam deník s dost podivným obsahem. Z něj bylo jasné, že asi bude někde poblíž a snaží se zavřít nějaký portál, či co. Vyrobil si na to spešl zařízení, které jsem též našel. Po chvilce hledání po okolí chaty jsem našel i synka. Nebo tedy spíše to, co z něj zbylo, páč mu zdejší obludy, co vylezly z portálu, daly pořádně do těla a pak to tělo navíc nejspíše i okousaly. O totéž se ostaně pokoušely i u mě, ale Flaška byl proti a tak jsme dali nakládačku my jim. Nakonec jsem i zavřel onen portál, čímž zdejší akce zřejmě skončila. Šel jsem dobré zprávy o nalezení synka říct jeho matce do Černého kořene a předal jí i deník. Za odměnu mi dala spešl cylindr, který pasoval na šišku mojí nové elfí doktorce.

V Černém kořenu jsem zašel i za starostou, kvůli daním. Jemu se platit moc nechtělo s tím, že se Černý kořen přidal k Tarantu a na krále peče. S ochranou Tarantu ale asi nebyl moc spokojen, jelikož jej okradli nějací zloději a nikdo s tím nic neudělal. Vyslal mě tedy za nmi pro nějakou obřadní dýku, nebo co. Zloděje jsem našel kousek na sever od vlaku za řekou, jejich boss po mě chtěl splnit jeden úkol, mohl jsem si vybrat ze dvou. Buď vhodný pro zloděje, nebo obchodníka. Já si vybral zloděje a zjistil, že po mně chce sošku nějakého mága, kterou sebou vláčím už od prvního příchodu do Černého kořene a nevěděl jsem, co s ní. Tak jsem mu jí tedy dal, on byl spokojen a dal mi nějaké věci a dýku. Dost mi to tedy ale snížilo karmu, což je dost divné. Trošku mě to rozladilo a tak jsem jemu i jeho bandě dal na držku a pozabíjel je v domnění, že si u bohů šplhnu dobrým skutkem, ale nemělo to efekt. Zkušenosti se ale hodí.

Kousek od zlodějů byl ještě nějaký hobit. Jednoho hobita jsem již potkal dřív u domu starosty a dal mi nějakou hádanku a po správné odpovědi mě poslal za tady tím. I jemu jsem tedy odpověděl správně a poslal mě za třetím někam na sever od něj. I jemu jsem odpověděl správně a dostal nějaký šutr a taky asi dost zkušeností, jelikož jsem posoupil na 22 level. Nic jsem se ale neučil a VB si šetřil. Možná budu muset zvednout charismu, kvůli dalšímu společníku a nevím, kolik bodů do ní budu muset dát. Ostatně jeden společník se ke mně mohl přidat i zde, neboť v hospodě byl nějaký kněz, který byl věrný králi z Dernholmu a mohl se ke mě přidat při hledání daní, ale neměl jsem pro něj místo. Po vrácení dýky mi dal starosta bednu s prachama a já se mohl vrátit do Dernholmu.

Ale neučinil jsem tak a místo toho se vydal pešky do Tarantu. Ostatně jsem zjistil, proč mi to před tím psalo, že je cesta zablokovaná, chtělo to jen udělat na mapě více značek a vyhnout se přímému přechodu řeky. Po cestě jsem měl pár náhodných setkání s obludama, nic zajímavého. V Tarantu jsem koupil papíry na důl od kupce, nechal identifikovat všechny magické krámy a hned je prodal a nakoupil jiné. Nakonec mi zbylo asi 3000 peněz, tak asi zase budu muset jít do Černého kořene "nakupovat".

Ještě jsem přeházel všechna nepotřebná technická udělátka do bedny v hotelu, aby je Magnus nemusel tahat a vydal jsem se vlakem do Ashbury, jelikož to byla další snadno dostupná lokace a chtěl jsem vědět, co tam je a kde je. Do Zakrytých kopců a Dernholmu sse můžu vrátit později.

Strana: [1] 2 3 ... 10