Přispěvatel: Elemir Říjen 07, 2020, 13:04:27
Mno, Windows 7 nejsou mezi podporovanými OS a taky se to hned projevilo. Na fóru Steamu se naštěstí objevil postup, kterak to obejít přes DirectX (BG3 defaultně preferuje Vulkan). Stačí pravým myšítkem rozbalit menu souboru bg3_dx11.exe (adresář Bin), podržet Shift a poté soubor spustit jako administrátor. Shift se drží tak dlouho, dokud se nespustí hra. Odehrál jsem nějakých 70 minut a bez problémů. Nicméně těžko říci, jestli Lariani s tou nepodporou Windows 7 něco udělají.
A teď k samotnému hraní ...
Na úvod prozradím, že jsem spíše zklamaný. Takové ty základní věci okolo tvorby charakteru jsou v pohodě. D&D 5e není nijak komplikovaný a hodně mi to připomnělo DSA, resp. z popisu skillů už byly zřejmé možnosti, jak to ve hře využít (skilly jsou samozřejmě řízeny velikostí atributů a na jednotlivé činnosti se ve hře háže virtuální kostkou - hra opravdu fyzicky zapauzuje, zobrazí se D20 a vy si prostě klikem myši určíte chvilku, kdy se kostka zastaví). Je to implementované v rozhovorech, kde přímo vidíte, co se pokusíte pro danou možnost použít. Je to fajn, protože narozdíl od Realms of Arkania vidíte, že tady nějaká taková interakce na daném místě je. Na druhou stranu, pokud se hod nezadaří, tak pro mě daná činnost definitivně skončila.
Nemile mě u tvorby charakteru překvapila jedna drobnost. Když jsem si zvolil člověka, tak se mi automaticky nabídl černoch/černoška! Kurňa, to už ty cípoviny musí srát i do her?? Samozřejmě to jde dodatečně upravit, ale už mě to začíná s celým Black Lives Matter sejřit. Druhá nemilá věc byl fakt, že v nabídce povolání není paladin.
Intro je fajn, potažmo celý úvod do zápletky, ale pak už je to docela zběsilé, za což může kombinace kamery a podivné barevnosti hry. OK, hra začíná na plavidle Ilithidů, takže ty hýřivé barvičky asi nějaký smysl mají a venku v krajině už to bude zase dobré, ale celé prostředí je díky tomu dost nepřehledné.
Hlavní charakter nemluví, stejně jako v Divinity: Original Sin II, takže nemá ani animaci mluvení. Namísto toho má však animace emocí a to působí ... mno, hlavně že se pár let zpět někteří pitomci smáli animacím v Mass Effect: Andromeda, protože tady je to kvalitativně úplně stejné. Ale dobře, postavičky jinak vypadají koukatelně a holt jsem si asi zase nevybral zrovna ideální ksicht pro to různé pitvoření :)
Inventář je jedna velká skříň, rozpolíčkovaná na čtverečky a má filtry, takže je možné si zobrazovat jen vybrané typy předmětů. Nemám s tím problém, byť to vypadá jako obyčejná tabulka. Na vzhled postavy jsem se jaksi nedostal, takže nevím, co všechno má postava na sobě a jak to měnit, to budu muset teprve prozkoumat. Jinak postavy mohou být v družině až 4, tím je ten inventář poté opravdu obří ... i když mi přijde, že něco je sdílené.
Boj je tahový, což bylo avizováno předem a není zas tak odlišný od boje v D:OS2. Rozdíl je akorát v tom, že tady se jede podle D&D 5e. Viditelnou novinkou jsou pasivní bojové dovednosti, kdy na vás nepřítel zaútočí i ve chvíli, kdy se k němu otočíte zády nebo se kolem něj pokusíte proklouznout. Akcí je celkem dost a k tomu je potřeba započítat využití okolního prostředí. Nicméně už teď je vidět, že boje budou docela slabinou hry, protože i z triviálního souboje to udělá záležitost na několik minut. Možná jsem něco přehlédl, ale čekal jsem to popravdě svižnější, takže mě to celkem rozhodilo. Boj totiž využívá akční body, takže je to zatím tak na jeden útok, k tomu pohyb a sem tam využít speciální dovednost (to jde i bez akčních bodů).
Postupně sem natípu nějaké screenshoty, byť mám těch 70 minut i nahraných jako video, ale asi byste z toho nic neměli. Je to sice docela intuitivní, což mě na hře naopak mile překvapilo, ale místy by byl lepší dodatečný komentář. Jinak angličtina je dobře srozumitelná.
No, opravdu nevím, nyní jsem spíš ve stavu, že kdybych to býval věděl, tak jsem se na EA vybodl, ale taky si zatím říkám, že to je jen úvod a pak to třeba bude lepší ;)
Edit: hm, tak video ani nebude, díky těm hrátkám se zobrazovacím API se to jaksi zakouslo, mám tedy akorát statický obrázek a k tomu jen komplet zvuk :D
Edit 2: vzhledem k tomu, že 6. srpna 2023 vyšla plná verze hry, tak jsem doplnil název topicu, aby to nevypadalo, že se tu stále bavíme jen o Early Access ;).
Přispěvatel: Ivan Říjen 07, 2020, 17:20:57
Přispěvatel: Yuyana Říjen 07, 2020, 20:14:22
Jinak jsem ze hry viděla nějaký obrázky a vypadá to velmi... řekněme úsměvně? Jako že to mělo vyjít 10-15 let nazpět? Nejsem typ co hodnotí hry podle grafiky... nebo možná do určitý míry jsem. V extrémních situacích. Ale grafika samotná mě neodradí. Hlavní postava co se na mě z obrazovky tiše šklebí mě ovšem odradí definitivně. To zachráněj těžko.
4 postavy neni standardní parta, to někdo hrál dragon age. jenže dragon age má jen tři classy. a nemaj paladina? JAK nemaj paladina? Jak teď bude můj černoch paladin?
Co maj za nabídku class? Z kolika je výběr?
Přispěvatel: Elemir Říjen 07, 2020, 21:23:21
Zítra ti na ty classy kouknu, je to tuším jen standard - cleric, warlock, sorcerer, fighter, thief a ranger. 4 postavy tak nějak korespondují s kooperativní družinou, jeden tank, healer a 2 DPS. I když u toho tanka nevím, každé povolání má ještě univerzální zaměření jakoby z běžného života, ale tank s tím taky moc udělat nejde. Předpokládám, že u paladina je trošku problém s abilitama, to se jim teď asi nehodí a chtějí nejprve vybalancovat základ - byť zrovna paladin by měl být oním tankem :)
Tohle opravdu docela funguje, není to nikterak komplikované na tvorbu postavy nebo pochopení funkce právě najmutého charakteru, novinkou jsou akorát ty rozšířené pasivky. Ale taky to není úplně ono, v tahovém režimu mi tohle vždycky vadilo, protože v extrémním případě je to podle mě až zneužitelné a dá se na tom postavit univerzální taktika, takže pak ty tahové souboje jaksi postrádají význam.
Grafika se může ještě změnit, ale musím říci, že statické obrázky ze starších D&D her mi nakonec přijdou lepší ... a to jsem si zvolil jako charakter ženu, jenomže ty její škleby jsou opravdu úsměvné :D Mě přijde divné, že za hlavní postavu mluví v podstatě vypravěč, ale pokud jde o emoce, tak to se postava snaží reprodukovat sama ... proč prostě nemohlo taktéž zůstat jen u slovního popisu?
Jenom ještě k tomu hodu kostkou, mě to nijak otravné nepřijde, na okoukání je to navíc docela vzácné (zatím jsem to viděl jen v některých rozhovorech).
Přispěvatel: Ringo Říjen 07, 2020, 21:36:23
A celé BLM má dost kontraproduktivní dopad. Jak ti naskočí automaticky do výběru černoch, tak tě napadne - tohle fakt nechceš a jdeš to přepínat, pokud to jde :-)
Přispěvatel: Yuyana Říjen 07, 2020, 21:52:02
Ale tak to prostě přecvaknu, černoši tam ty bělochy taky museli přecvakávat. Už velmi dlouhou dobu. Si teď taky užijem, alespoň je to fér.
No nic. Každopádně mě překvapuje warlock? to považuju za silnej nadstandard. Warlock je v podstatě variantní mág.
Mág, klerik, bojovník, roguna je základ. Některý hry maj mága a klerika v jednom nebo klerika nemaj, to považuju za strohej minimalistickej styl. Kdybych měla řešit nadstandard, asi vemu barda a druida. Warlock navíc v minulosti nebyl, prostě každej mág a klerik dokázal hodit bránu a obsypat lokaci gelugonama.
Ale hádám že to prostě ještě nemaj hotový a ve finále uvidíme. Pokud do tý hry půjdu, zatim to vypadá že ne.
Přispěvatel: Milhaus Říjen 08, 2020, 09:12:02
Jestli to bude jak Divinity OS1-2, pak to bude především o bojích, tedy hrdina bude přecházet z jednoho do druhého a stráví tím 95% času, zbytek budou dialogy, úkoly a příběh. A v bojích v Divinity se nepoužívali tanci, ani nic podobného. Tuto roli měly vyvolané obludy, které levelovaly společně s hrdinou. Celkově ten systém tam nebyl moc o tom, že by hrdiny hráč rozvíjel nějak na určitou třídu, ale spíše v určitých schopnostech, které se hodily.
Ale to asi v D&D nejde a tam jsou ty třídy dané poměrně jasně.
Začíná se tedy s jedním hrdinou?
Přispěvatel: Elemir Říjen 08, 2020, 12:07:20
Warlocka znám z Neverwinteru, kde je oproti klasickému kouzelníkovi rozdíl v tom, že warlock je principielně propojen s démonskou podstatou a má zálibu v ohni nebo vysávání energií. Sorcerer je jakoby univerzálnější, ale to platí opravdu hlavně pro Neverwinter, kde se tohle všechno uzpůsobuje pro MMO hraní. Ještě to v rámci toho EA prubnu, ale hned na úvod jsem nechtěl zkoušet nic magicky založeného, takže jsem vyrazil s hraničářkou. Jakmile přijdu na to, jak típat pod Win7 screenshoty, tak to bude hnedle lepší.
Milhaus: jo, začíná se s jedním hrdinou a pak se k tobě hned na počátku přidá jedna githyanky atd. (je tam zřejmě hned na úvod ještě jeden charakter, ale ten se mi nepodařilo osvobodit).
D&D pojede na třídy, to jinak ani nejde, proto jsem čekal, že ty role budou rozdělené klasicky, tak jak jsme zvyklí. Ostatně Lariani se "zaklínali" věrným přepisem pravidel 5e. Těžko nyní hodnotit, na levelu 1 je to samozřejmě zatím s postavami všelijaké.
Pokud jde o boj, tak za těch 70 minut jsem bojoval asi 3-4x, přičemž ne každý boj je nutně tahový. Jednu dvojici impů jsem ustřílel z dálky v podstatě realtime - až na poslední ránu se boj přepnul. Buďto je to fíčura nebo bug ;) Možnosti léčení jsou zprvu taky velmi dobré. Krom boje se jde zranit i okolními efekty/jevy (oheň, kyselina na podlaze atd.), což jsem viděl už v D:OS2.
Obecně, co je vidět v D:OS2 je vidět i v Baldur's Gate 3, jenomže tady bych přeci jen čekal, že v tom detailu už ty hry budou zcela jiné. Předpokládám, že jakmile uniknu z úvodní lokace, tak se bojové tempo hry zvolní.
Mimochodem, záměrně jsem nezmínil, co je první lokací - mám to psát normálně nebo skrývat za spoiler? Osobně si myslím, že BG3 řada místních návštěvníků hrát nebude, ale zeptat se musím ;)
Přispěvatel: Milhaus Říjen 08, 2020, 12:55:45
V tomto ohledu by mě nepřekvapilo, kdyby to bylo i v BG3, když to bude stylem DOS.
Přispěvatel: Elemir Říjen 08, 2020, 13:56:06
Takže vlastně jo, na tak malý prostor jsou 4 boje docela dost, a pokud by to takto pokračovalo dál, tak mě hra určitě bavit nebude právě kvůli té zdlouhavosti.
Jinak postava skončí na pláži a je opět sama.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 08, 2020, 16:05:14
Co se týče warlocka, zní to jako klasickej WoW warlock, nic novýho pod sluncem.
Přispěvatel: kloudici Říjen 08, 2020, 17:21:00
Možná proto mě i bavili víc ti vikingové, jelikož tam byly sice boje taky tahové, poměrně těžké a i dlouhé, ale nebylo to ve stylu provedu boj 15 minut, ujdu 5 metrů, další boj 15 minut.Tak tohle rozhodně hrát nebudu, mně lezla na nervy i zdlouhavost bojů v těch Vikinzích, kór když jsme bojovali třeba 6 proti deseti. Nebýt toho, že jsem to musela zkousnout kvůli testování češtiny, asi bych to už v půlce hry vzdala. Tahové souboje mi prostě nesedí, tudíž BG3 za mě určitě NE :D
V tomto ohledu by mě nepřekvapilo, kdyby to bylo i v BG3, když to bude stylem DOS.
Přispěvatel: Milhaus Říjen 08, 2020, 18:23:04
Tedy člověk to musel nějak nakombinovat. Třeba jedna postava čistokrevný tank se štítem. Druhá postava částečně bojovník třeba s dlouhou zbraní a částečně bojovník se štítem. Třetí postava částečně lučištník, částečně bojovník s dlouhou zbraní. Čtvrtá a pátá lučištník a ranhojič/čaroděj. Pak to docela šlo. Pořád si tedy měla v záloze další postavy v táboře, pokud by boj vyžadoval jiný přístup. Asi je obecně lepší si vytvořit postavy pro boj a ty příběhové nechat v táboře a učit je podpůrné schopnosti, kvůli počátečním vlastnostem.
Ale prostě tam bylo hodně věcí mezi boji. Bylo tam dost dialogů, mnoho věcí se dalo řešit i bez boje, byly tam vedlejší aktivity, jako cestování a táboření, byl tam průzkum třeba měst a podobně.
V DOS2 todle bylo hodně upozaděno všechno. Jak rozvoj, spíše šlo o to každou postavu naučit užitečné dovednosti, než je nějak směrovat jako tým, tak i to mimo boj.
Baldury3 takové třeba nebudou, ale dost o tom pochybuji.
Přispěvatel: kloudici Říjen 08, 2020, 18:48:00
DOS 2 jsem nehrála, mám rozehrané DOS 1 a přestalo mě to bavit (právě díky tomu, že furt se bojovalo - ať jsem se vydala kamkoliv) hodně rychle. Takže přesto, že Baldurama jsem vlastně začínala hrát RPGčka, tak trojku určitě vynechám :(
Přispěvatel: Elemir Říjen 08, 2020, 18:55:21
EA u BG3 by měl trvat rok, takže předpokládám, že Lariani budou muset hodně ladit, aby se zavděčili co největší skupině hráčů. Já už jsem si všiml, že ne každý, kdo vyrůstal na Infinity hrách, skousl DOS 1 a 2. Většina argumentů je právě proti soubojům.
Trošku se děsím toho, že hra nebude schopna nabídnout zajímavé parťáky do družiny.
Přispěvatel: Elemir Říjen 08, 2020, 19:19:15
Barvu pleti musím opravit, dwarf je třeba hispánec :D Takže člověk v tom není sám.
Jak mě inventář přímo nevadil, tak mě vadí komplet panel postava + inventář, protože oproti grafickému stylu hry je to spíš nějaký placeholder. Je to tedy krásně přehledné, protože krom tooltipů je tu pod atributy možnost rozvinout rovnou soupis skillů, které jsou s daným atributem svázány, ale vzhledově je to opravdu něco ... no uvítal bych prostě něco stylovějšího.
Ostatně tooltipů je tu dost, manuál tedy netřeba, ale na druhou stranu je to D&D, hodně věcí vysvětlovat ani není třeba :) Přirovnal bych to k Lords of Xulima nebo PoE. Tohle je ostatně třeba věc, kterou vítám, protože nejde ani tak o to, že by člověk nechtěl číst manuál, ale tohle je spíš ten typ informací, co se skrývá v dodatcích (tabulky povolání, kouzel apod.), takže tohle je mi milejší vidět přímo ve hře ve formě tooltipu. Hodně hráčům to asi i hodně pomůže s tvorbou postavy, protože budou jasně vidět souvislost skillů s atributy.
Screenshoty asi nebudou, hra mi z nějakého důvodu běží jakoby ve dvou oknech, přičemž Bandicam snímá to vedlejší.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 08, 2020, 20:11:35
Githianky... hm. Taky stará klasika, ale v PC verzích nebyli. No... máme Dak'kona, to je příbuzný, ale proboha neřikejte mu že jsem něco takovýho napsala :-D.
Čestně se přiznám že trpaslík mi vadí citelně víc než hispánec :-D. Naštěstí jsme se minule dohodli... dohodli!, že trpaslík neni rasa ale druh, takže nemít ráda trpaslíky neni rasismus... :-D.
Jak jsou na tom v 5e s vyřazovánim? Uvidíme zase situace kdy skončí boj a 5 minut čekám než přestanou postavy zmateně běhat?
Přispěvatel: Elemir Říjen 08, 2020, 21:16:05
Skoro 3 hodiny za mnou a už jsem mohl okusit levelup a kupodivu jsem narazil jen na 2 souboje (o třetím tuším). Ale taky jsem se skoro nikam nepohnul :D Místem ztroskotání je ostrov celkem daleko od Baldurovi brány, o čemž mi pověděla trojice ztroskotaných rybářů, kteří o loď přišli díky pádu ilithidí lodě ... jaký pech :D Rybáře jsem našel, jak pomáhají mému na smrt zraněnému vězniteli (ovládl jejich mysl).
Během téhle interakce se házelo prakticky na cokoliv a byť se mi zprvu dařilo, tak test inteligence už jsem nehodil a bídně mi zemřela hlavní postava. Hra ovšem neskončila, protože už jsem měl parťáka, ale toho to zase neregistrovalo, takže load ... beztak by toho ilithida neporazil. Jinak postava v boji nejprve upadá do bezvědomí, kdy jí může jiná postava pomoci na nohy (s pár HP k tomu), ale další útok už jí zabije definitivně (nepřítel tedy musí moje postavy dorážet, já jeho ne). Při druhém pokusu o rozhovor s ilithidem jsem byl opatrnější (vedl jsem rozhovor jinak) a nakonec jsem mu zasadil ránu z milosti.
Ale teď k tomu, jak jsem získal parťáka. Na počátku ostrova jsou dvě cesty, kterou se vydat a podle toho lze narazit na jednu nebo druhou postavu k najmutí. Já se vydal skrze trosky, což obnášelo souboj s mozečky, ale to je na sólo dost o hubu - ano umřel jsem. Napodruhé, tedy vlastně napotřetí, jsem využil taktiky, kdy jsem hooodně zdálky vystřelil a pak jsem v rámci tahového boje hooodně couvl a schoval se do stínu. Nikdo mě nepronásledoval a takhle jsem se pohodlně zbavil dvou mozečků. Třetího jsem ustřílel dříve, než ke mě došel. Nyní už se nejde tak snadno léčit, takže jsem byl rád za plný počet HP, které mi zůstaly.
Kousek za troskami jsem zaslechl volání o pomoc. Byl to elegantně ustrojený elf a prý se tu něco hýbe v trávě, co bych snadno mohl vyřídit. No neskočil jsem mu na to a chtěl jsem jít pryč, jenomže skočil pro změnu on a přiložil mi nůž na krk. Žádný z testů atributů mi nevyšel, takže jsem to musel ukecat. Celá tahle situace byla náhodou prima a krom stejně postiženého parťáka (s červem v mozku) jsem získal indicie, co asi dělat dále. Oním elfem je Astarion - zloděj.
Kdybych se ovšem býval vydal podle jižního břehu, tak bych narazil na kleričku Shadowheart, kterak se snaží prolomit dveře do nějaké krypty. Shadowheart mě poznala, protože je to přesně ta postava, kterou jsem nedokázal nijak osvobodit z pouzdra ilithidů na lodi. Pamatovala si to a díky tomu jsem to měl u ní asi dobré. Do krypty se prý dá zřejmě vlézt seshora z útesu.
Než jsem ovšem našel Shadowheart, tak se mi z magické runy na skále vyloupl mág Gale. Ty runy jsou něco jako mapa, zobrazí vzhled celého ostrova. Gale mi jen zopakoval nutnost najít nějakého schopného klerika, co nám pomůže, ale na rozdíl ode mě a Astariona byl z procesu ilithifikace unešen ... grrr ...
Kousek od místa setkání s Galem je tábor banditů, kde v kleci visí ta githyanky, co jsem s ní bojoval v lodi. Zřejmě to bude další možná postava do družiny, ale nyní už jsme 4, takže plno a kupodivu mám základ slušné party (já bojovník, zloděj, mág a klerička). Už v téhle chvíli šlo postoupit na level 2, což je asi na místě, protože na útesu je další partička, která je silnější a pustila se do mě. Přežil jen Gale a jako na potvoru, Shadowheart u sebe má jen 2 svitky oživení, takže někdo by musel býval zůstat mrtvý. Zítra to tedy zkusím na levelu 2.
Levelup není nijak překvapivý, postavička si jede ve svém povolání a akorát jsem si mohl dobrat jeden z volitelných skillů. EA je prý zastropován na nějaký level 5-6.
Mno, zatím to jde. Rozhovory jsou zajímavé a bojů není moc. Zatím jsem ještě nemusel sáhnout po slovníku, protože i to neznámé mi dojde rychle z kontextu rozhovoru, takže při své úrovni angličtiny se odvážím říci, že tohle bude schůdné pro dost hráčů. Největším problémem je opravdu kamera a nově i lagy. Přitom grafické ztvárnění toho ostrova už je perfektní, jen bych prostě uvítal nějaký konstantní výhled, jako to šlo třeba přepnout v Neverwinter Nights. Takhle si musím šipkama posouvat mapu a pomocí Delete a End natáčet osu.
Mimochodem, Gale sesílal firebally bez ohledu na počet, každé kolo prostě jeden, takže na tohle se budu muset ještě více zaměřit.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 08, 2020, 22:01:48
Přispěvatel: Elemir Říjen 08, 2020, 22:10:17
Přispěvatel: Yuyana Říjen 08, 2020, 22:28:29
Mě se líbilo že mohli mít třeba jen ocas, nebo kopejtka, stylový růžky, něco takovýho. Divný zorničky, šupiny, něco. Ne v IWD, logicky, ale člověk si moh importovat nějakej portrét a ty figurky byly vždycky takový... orientační. Teď maj standardizovanej vzhled s těma ošklivejma rohama a už bych si je nevybrala ani ve spánku.
Přispěvatel: Milhaus Říjen 09, 2020, 01:22:16
edit:
Jo, byli tam Aasimarové a Tieflingové.
Je to edice 3.5
Přispěvatel: Milhaus Říjen 09, 2020, 01:32:21
(https://respawnfirst.com/wp-content/uploads/2020/09/1-46.jpg)
(https://images.gamewatcherstatic.com/news/image/6/d0/40796/index_Baldur_s-Gate-3-Races.jpg)
jo, velice rozkošné. Autoři evidentně nepochopili, že jsou to především lidé s démonickou krví, neboť někde hodně daleko v rodu mají démona. (alespoň podle tamní definice) A prostě z nich rovnou udělali půlodémony, nebo démony.
Přispěvatel: Elemir Říjen 09, 2020, 07:16:07
V Neverwinteru to bylo ve vzhledu stejné, proto jsem si nikdy tieflinga jako rasu nevybíral, protože ty rohy jsou prostě moc výrazné. U půlorků byl zase problém v tom, že mají velké tesáky, což prostě ne u každého grafického stylu lze nějak rozumně poštelovat. Mimochodem, za tu chvilku už jsem narazil ve hře na dvojici žen, které jsou odvozeny od vzhledu mé postavy, takže to vypadá taky velmi kouzelně :D
Teď koukám, že první Neverwinter Nights byla verze 3, takže v té tedy ne, ale od 3.5 přišli tieflingové, aasimarové a drowové.
To spojení githyanky a draků v intru je pak dovysvětleno paktem mezi nimi a bohyní Tiamat (démonská bohyně).
Přispěvatel: Yuyana Říjen 09, 2020, 12:08:18
Chceš mi Elemire říct, že nemůžu bejt tiefling a kašlat na démony, musim si vybrat nějakýho konkrétního? Jsou tam s tim spojený nějaký další omezení (přesvědčení postavy, klerici, cokoliv)? Protože nejen že musej bejt nudný a oškliví, ale ještě se maj hlásit k nějakejm vlivům, to už je na mě moc :-D. Já je měla ráda pro ten kreativní chaos a přeci jen, kaaapička démoní krve je stylově hříšná, že. Ale jen v takovym rošťáckym směru, nikdy zlo.
Přispěvatel: Milhaus Říjen 09, 2020, 13:23:25
Přispěvatel: Elemir Říjen 09, 2020, 13:59:42
Jestli lze zůstat jen obyč tieflingem netuším (viz dále), ale podle mě by to mělo jít. Je to prostě další doplňková klikačka, která mi přišla volitelná, stejně tak poddruh elfa apod. Zkusím to večer prubnout. Mě se včera právě moc nechtělo s tímhle experimentovat, abych si případně nerozhodil současný profil ve hře, přeci jen je to EA.
Přesvědčení taky netuším, to jaksi v 5e zmizelo z viditelných míst - přijde mi, že je to vázané rovnou na rasu a vliv, např. u drowů si pak vybíráš ještě božstvo, takže stoupenec Lloth je samozřejmě zlý, naopak stoupenec Selune bude inklinovat k dobru. Bonusy jsou tím pádem vázány na volbu božstva nebo příslušnosti ke sféře vlivu či subrase. U tieflingů by šlo tím pádem čistě o zlo, což mi taky nesedí, protože podle všeho by tieflingové měli mít pevně dané jen chaotické jednání bez ohledu na dobro, neutralitu nebo zlo. Teď si ale fakt nevybavuju, že bych si u hraničářky volil přesvědčení (v Neverwinteru to totiž není, tam jsou všichni ve své podstatě dobráci). Možná jsem to jenom přehlédl.
Přispěvatel: Milhaus Říjen 09, 2020, 14:10:46
Asmodeus by měl být jasný vládce devíti pekel a může kdykoliv z kteréhokoliv ďábla udělat vládce jednoho z devíti pekel, nebo jej naopak sesadit.
viz: http://dnd5esrd.d20.cz/bestiar/dablove.html#dablik
Nicméně pokud by rasa a vliv určovalo přesvědčení, pak by Tiefling byl vždy zlý a navíc, pokud by si vybíral jen mezi ďábly, pak by byl vždy zákonný.
A zákonné zlo je tedy dost opak toho, jak vždy ve všech hrách figurovali.
Přispěvatel: Milhaus Říjen 09, 2020, 14:19:07
Přispěvatel: Elemir Říjen 09, 2020, 14:40:23
Ale oni by měli být z mnohem větší části lidé, než ďáblové, tedy to přesvědčení by asi mohli spíše mít různorodé, jako lidé.
Jo, takhle si to představuji taky. Akorát když pak koukneš třeba na FG Wiki, tak tam je pevně daný chaos jakoby za tu démonskou povahu, což je právě zvláštní, když tím fiendem může být prakticky cokoliv. Jenomže ono tohle nebylo úplně jednotné ani v dřívějších verzích, kdy tiefling třeba nemohl být dobrý, ale mohl být krom chaosu i zákonný nebo neutrální.
Pak ale moc nedává smysl, proč by se měli hlásit k některému ďáblovi do jeho vlivu.
Já to chápu akorát u toho Asmodea, kdy se jako přihlásíš k tomu kultu. U těch ostatních voleb by koneckonců pak měli být všichni nižší vládci a smysl by měl být jen ten bonus.
Přispěvatel: Elemir Říjen 09, 2020, 14:42:44
Přispěvatel: Milhaus Říjen 09, 2020, 16:17:23
Většina Tiefling, dle vzhledu, bych řekl byla nějakým křížencem Sukuby a lidského muže (dle jejich vzhledu).
(https://succubus.net/wiki/images/6/6c/Succubusdnd5e.jpg)
Ale je tedy je fakt, že i jejich vzhled je různý a že navíc u nich, i když to jsou ďáblové, je přesvědčení poněkud nejasné, neboť by pro změnu měla být neutrálně zlá :)
https://roll20.net/compendium/dnd5e/Succubus%20(Incubus)#content
Přispěvatel: Yuyana Říjen 09, 2020, 16:27:50
Přispěvatel: Milhaus Říjen 09, 2020, 16:32:49
Přispěvatel: Yuyana Říjen 09, 2020, 17:57:01
5′4″‒6′0″ (2‒2 m), ještě lepší.
koukám na info o elfech a dalších rasách, musim říct, že elfové jsou zajímavě vysoký.
Přispěvatel: Elemir Říjen 09, 2020, 20:22:52
Yuyu: toho jsem si ani nevšiml. Já mám stopu zafixovanou jako zhruba 30 cm, takže 5'4'' by mělo být 5 x 30 + 4 x 2,5 tedy cca 1,6 m.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 09, 2020, 20:33:30
Přispěvatel: Elemir Říjen 09, 2020, 20:48:38
Jinak s tím tieflingem se to má ve hře tak, že ten odkaz krve se musí vybrat, podobně jako se musí vybrat subclass u jiných ras apod. Přesvědčení opravdu nikde vidět není.
Přispěvatel: Elemir Říjen 09, 2020, 21:40:05
Přispěvatel: Yuyana Říjen 09, 2020, 21:49:20
Přispěvatel: Elemir Říjen 09, 2020, 21:54:41
Přispěvatel: Yuyana Říjen 09, 2020, 23:25:23
Přispěvatel: Ivan Říjen 10, 2020, 01:32:28
Ale díky za video, konečně má člověk o těch mechanikách nějakou představu.
A upřímně doufám, že sedí vydání na té hře změní opravdu HODNĚ.
Přispěvatel: Elemir Říjen 10, 2020, 06:53:25
Ivan: Lariani zatím celkem pružně patchují a nejde jen o bugy, takže je vidět, že mají zájem i věci měnit, ale až tak velkou naději bych si nedělal. Každopádně po 3 odehraných hodinách je můj pohled na hru už shovívavější.
Jenom ještě k té včerejší diskusi o přesvědčení, ono tohle všechno možná ve hře teprve bude, ale mě pak napadlo, jestli tohle nemá nakonec souvislost s volbou božstva, protože to je povinná položka i u Neverwinteru. Včera jsem si totiž všiml, že jeden z typů tieflingů má jako božstvo Selune, což je shodou okolností chaotic good bohyně.
Včera jsem docela listoval fórem na Steamu, spíš kvůli samotným názvům topiců, než že bych všechno četl, a hodně výtek bylo vůči obtížnosti hry. Obtížnost nastavit nejde, ta je prostě daná, ale že by mi hra přišla nějak výrazně tužší, to ne. Není to prostě klasika jako v Infinity hrách, tady je potřeba k boji přistupovat trošku jinak a velkou roli hraje terén. Nepřijde mi ani nějak porouchaný RNG, holt je to nízkolevelová družina, takže je potřeba počítat se vším. Největší problém působila v boji kouzelnice na schodišti, proto padla jako první - za tuhé bych to považoval až ve chvíli, kdyby ta kouzelnice seslala standardni sadu ochran jako to uměla většina (i řadových) kouzelníků v Baldur's Gate 2 :D
Osobně mě na těch bojích nejvíc vadí to, že nelze družinu do výhodných pozic rozestavit ještě před bojem, protože všichni se jak ocasové drží automaticky vůdce družiny a rozestavit je musím až v rámci boje. Než bych s kouzelníkem ty ruiny obešel k druhému vstupu, tak se na to radši vykašlu.
Přispěvatel: Milhaus Říjen 11, 2020, 17:11:57
https://baldursgate3.game/news/news_hotfix.png
viz článek:
https://baldursgate3.game/hotfix-3-theft-death-hubris_13
Nějak mě to ani nepřekvapuje.
Přispěvatel: Richmond Říjen 11, 2020, 18:44:58
Přispěvatel: Yuyana Říjen 11, 2020, 19:05:41
Kolik elminsterů, drizztů a dalších podobnejch bodrelů uvidíme tentokrát, má už někdo info?
Přispěvatel: Elemir Říjen 11, 2020, 20:37:41
Každopádně přemýšlím, jestli se k hraní v průběhu týdne vůbec vrátím. Rád bych teď využil obnovenou chuť do MM2, takže právě to dostane nejspíše absolutní prioritu.
Přispěvatel: Milhaus Říjen 11, 2020, 21:15:50
Co mě na tom zaujalo nejvíc je to, že je to klerik. Neboť to mi přijde poměrně překvapivé, že lidé za něj hrají nejčastěji. Čekal bych bojovníka, nebo mága.
Volba boha, pokud je to chaotické dobro, bych řekněme asi čekal.
Taky jsou zajímavý vlastnosti, že je moudrost na 16. Nevím, jestli je to maximum.
Ale těžko říct, jestli ta postava založená na nejčastěji používaných volbách, se vztahuje i na todle, nebo jen na vzhled.
Každopádně předpokládám, že i člověk hrajícího za červeného berana s ocasem, mohl použít ksicht-4 a vlasy-13, i když u něj to vypadalo jinak. Tedy mohl přidat do nejčastějších voleb hned tři položky muž, ksicht a vlasy. Ty ses na tvorbě toho chlapa podílel jistě dvěma, člověk a běloch. Možná některými dalšími.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 11, 2020, 21:21:18
Jinak mi neni jasný, proč zveřejňovat takovej údaj, asi aby lidi věděli, jak nudná ta spartakiáda je.
Přispěvatel: Milhaus Říjen 11, 2020, 21:28:13
Přispěvatel: Elemir Říjen 11, 2020, 21:54:13
Berana bych volil v případě warlocka/wizarda nebo zloděje. V Neverwinteru běhá tieflingů dost, ale tam jsou na to lidé zvyklí.
Přispěvatel: Elemir Říjen 17, 2020, 21:57:18
Po té bitvě, kterou jsem zachytil na videu, je možné se dostat dovnitř kostela (kaple) přes hlídače (taktéž patří k té bandě). Je na to samozřejmě hod a házet se dá za dvě možnosti. Uvnitř je jednoduchý boj s oním hlídačem + pak ještě jeden o poznání tužší boj se zbytkem bandy (na 3 pokus jsem vzal nepřátele hezky po jednom, což v první chvíli nešlo vidět, že by mohlo vyjít :)). Hlídač má navíc úkolový klíč.
I kdybych návštěvu kaple vynechal, tak nad kostelem je vězněná githyanky z lodi (ta co mi na úvod pomáhala), což je ale situace, která vede taktéž k možnému boji, ale dá se tu vybrat, na kterou stranu se přidáte, popř. z toho vykličkovat a githyanky se pak přesune do campu (mám komplet družinu, takže se přidat nemůže). Ona zná cestu k léku, takže její osvobození se zdá jako rozumná a jediná volba.
No, takže jsem vlastně neušel ani deset kroků vybraným směrem a následují další boje :)
Do kaple jsem se dostal metodou save/load, protože v případě neúspěchu se cesta dovnitř zdánlivě definitivně uzavře, ale časem jsem se dozvěděl, že dovnitř existuje i alternativní cesta. Poprvé jsem tedy ten systém hodu záměrně obešel a zřejmě to takto bude dělat nakonec halda hráčů. Za sebe nevím, je hezké hrát prostě jen s tím, co přinese štěstí v hodu, ale jsou situace, kde by se asi házet nemuselo. Na druhou stranu teď už vím, že ten hod je jen způsob pro volbu jedné z možných cest, protože na klíčová místa se dostanu tak jako tak, jen to bude jiným způsobem.
Tím pádem je jasné, že klíčové události možná proběhnou trošku jinak, ale rozhodně u nich nehrozí nějaký průšvih. Kdybych totiž tu githyanky nechal zemřít, tak časem (jen výběrem trošku jiné cesty na křižovatce) jsem narazil na goblinku, která mi po záchraně slíbila setkání s nejvyšší kněžkou goblinů, která by mi taky mohla pomoci.
V kapli jsem měl sto chutí hru vzdát a už na to kašlat, ale nakonec mě souboj se zbytkem loupežnické družiny zaujal natolik, že jsem musel tu bandu prostě pokořit ;) Blbé je, že řada tužších soubojů opravdu probíhá tak, že první pokus testujete chování AI, prostředí atd. a teprve u druhého pokusu už používáte cílenější taktiku. O to jsou ty boje vlastně delší.
V kapli je pak ještě jeden nepříjemný souboj s nemrtvými, obzvláště když jsem do něj nenastoupil zcela svěží, ale dalo se to hned napoprvé. A tady hra ukázala další zajímavost. Rozhovory postav v družině nejsou nic výjimečného (vzácného), ale u určitých situací si lze dobrovolně vyslechnout názor spolubojovníka na nadcházející situaci ... no a v podzemí kaple se nachází sarkofág s lichem, na což zareagovala moje klerička. Mohl jsem jí poslechnout a odejít, ale já se rozhodl sarkofág otevřít - vylezl celkem přátelský nemrtvý s jednou otázkou a pak mi řekl, že se ještě v budoucnu uvidíme. Mno, není to zrovna ideální čin, ale přátelský nemrtvý byl už v BG2, třeba to bude mít kladný efekt. Ostatně byl to jeden z bodů úkolů v kapli, takže předpokládám, že jsem se rozhodl správně.
Než jsem osvobodil výše zmíněnou githyanky, tak jsem pokračoval v cestě dále. To mě dovedlo na hranice tábora, který je vidět v intru a zároven do velmi povedené hromadné bitvy - já, útočící goblini a ochránci tábora. Musím říci, že tenhle prvek se mi velmi líbil. Do tábora jsem však ještě nevstoupil a namísto toho jsem šel dále. U mrtvého kance jsem si trochu proklepl Astariona, bohužel díky ukázkám z hry vím, že on je upír, takže jsem přišel o trochu tajemna, ale zapomněl jsem na to hned u rozcestníku, kde se píše, že na sever je Baldurova brána a na jih Elturel.
Hm, prima, ani jsem netušil, že jsem tak blízko legendárního knížectví (Elturel). Na druhou stranu vím, jak daleko jsem od Baldurovy brány - v táboře mi to jedna tieflingka potvrdila, je to rovný desetiden.
Kousek od ukazatele jsme narazili na umírajícího týpka se dvěma nohsledy. Bez ohledu na volby jsem jím byl označen za vyvoleného nějaké Absolute. Týpky jsem poslal domů a o Absolute si myslím své (pokud bych těm týpkům přiznal, kdo jsem, tak na mě zaútočí). Je zajímavé, že Absolut uznávají i goblini, ostatně to je ta pomoc od zachráněné goblinky, kterou lze nalézt v jeskyni poblíž. Osobně asi vím, kdo Absolut je:
Spoiler: ukázat
Jeskyně s goblinkou je propojená s táborem, který jsem pomáhal zachránit, ale pokud se rozhodnu goblinku osvobodit, tak s ní nesmím do tábora - ona se ke mě připojí jako 5. charakter (jako doprovod). Vzhledem k tomu, že i záchrana goblinky se nemusí povést, tak hlavní úkol prvního aktu bude mít mnohem více řešení (pomoc od goblinů je navíc označena hrou jako ta nejméně jistá).
A v táboře jsem to zatím zapíchl. 6,5 hodiny, z toho přes 4 hodiny čistého času (bez loadů). V kapli jsem měl opravdu hooodně silný pocit znechucení hrou, ale dal jsem jí ještě šanci, což se nakonec vyplatilo. Prostředí je hodně interaktivní, místy až moc - Je tma? Tak si rozsvítíme svícny kolem, prima. ... no a pak jdeme si po cestě a chytne nás vinná réva a půlka družiny má polovinu zdraví v háji ... tohle je naopak už přeci jen moc. Beztak to vede k metodě save/load. Pokud je save tak snadný, ta je to prostě bezpředmětné, tohle mělo význam tak v Realms of Arkania: Blade of Destiny, kde si ten opakovaný load hráč raději rozmyslel (nehledě na to, že ani ten save poblíž kolikrát nebyl) :D Jako rozumím tomu, o co se Lariani snaží, ale takhle to bude hrát opravdu jen minimum hráčů. Další věcí je nadbytek kontejnerů, které jsou v 70% beztak prázdné. Plus je naopak volba vůdce družiny, protože třeba Astarion je ideál v podzemí kvůli lepšímu zraku.
BG atmosféra ... no, zprvu mi to nepřišlo a svět Forgotten Realms jsem poznával jen ze vzkazek (info o místech, bozích apod.). Teď už v tom chvilkami atmosféru BG i cítím. Nechci tu hru zkrátka shodit rovnou, je na tom vidět kus dobře odvedené práce a byť mi to stále úplně nesedne, tak je tu pořád na pozadí něco, co podporuje mou zvědavost a žene mě to vpřed. Až tohle zmizí, tak to bude teprve průšvih. Zdánlivě tu přitom nejde o značku Baldur's Gate, to asi nemá smysl po těch 20 letech vůbec řešit, ale problém je v tom, že třeba začátek v D:OS 2 mi přišel lepší a hra se tím pro mě stala lákavější. Tady to možná skousávám právě jen kvůli tomu, že to má BG v názvu ... na druhou stranu se ta hra začíná konečně rozjíždět, takže pokud neztratí tempo, tak mě i udrží. Ostatně jsem už u levelupu na level 3, co hrozného by se mi teď mohlo asi přihodit? ... :D
Přispěvatel: Elemir Říjen 18, 2020, 09:59:37
Ale mám tu ještě poznámečku k:
Natáčení videí a típání screenshotů pomocí Bandicamu ve Windows 7
Jak jsem již na počátku topicu popisoval, Bandicam pod Windows 7 snímá jakoby podkladové okno hry. Celé je to způsobené netypickým způsobem spouštění s pomocí administrátora a Shiftu. Po různém laborování jsem zjistil, že ke spuštění hry je dobré použít trošku odlišný postup:
- nejprve spustit Bandicam a nechat ho nastavený Na záznam her a videa pomocí DirectX
- v adresáři bin u hry (pro Steam např. ...Steam\steamapps\common\Baldurs Gate 3\bin) si najít soubor bg3_dx11.exe
- kliknout na něj pravým tlačítkem myši a dát spustit jako Administrátor
- objeví se potvrzovací tabulka, u které se zvolí Ano a teprve nyní se zmáčkne a drží Shift, dokud nenaběhne herní obrazovka
Díky tomuto postupu se Bandicam chytí a v herním okně se zobrazí ukazatel aktivních FPS.
Pro mě z toho plyne výhoda, že budu moci dělat screenshoty, aby to povídání o EA BG3 nebylo tak jednotvárné a omezené na pouhý popis ;)
Edit: při zapnutém Steamu to občas blbne i tak (chce to více pokusů), ale v tomhle případě to jde obejít i tak, že se hra shodí na plochu, Bandicam se vypne a znovu spustí (je dobré u toho rovnou vypnout i startovací okno hry). Při návratu do hry už by měl být vidět ukazatel FPS (popř. to opět párkrát zopakovat atd.).
Přispěvatel: Elemir Říjen 18, 2020, 20:13:39
Překvapilo mě, jak seriózní příběh dokáží Lariani vytvořit. Pořád mám totiž na paměti Milhausův deníček z jedničky D:OS a byť dvojka mě celkem zaujala, tak jsem pořád čekal nějaký úlet, ale za těch 11 hodin ve hře je ten příběh opravdu padnoucí k atmosféře. Sem tam nějaký vtípek je, ale práce s družinou a interakce v družině mi zatím nejvíce připomínají Neverwinter Nights 2 a to se vší vážností vzhledem k okolnostem děje. Postavy se vyjadřují k aktuálním tématům a mnohdy je těžké odhadnout, kdo co skousne. I uvnitř družiny to vře.
Možná mi hodně pomáhá znalost Faerunu po Moru kouzel a to jak prostřednictvím knih tak i prostřednictvím Neverwinteru Online, ale opravdu v tom konečně začínám poznávat Forgotten Realms. Zřejmě jsem se na počátku příliš soustředil na vztah BG3 vs předchozí Infinity hry, ale ta hra k tomu nakonec dospěje sama. Jen pro ilustraci, v jednom táboře jsem objevil excentricky vypadající postavu s výraznou čapkou, která vedla trefný veršovaný monolog ... ani na chvilku jsem nezaváhal, tohle je přeci Volo ... a taky že jo :D Další indicie jsou povědomá krajina a povědomý hudební podkres (ano, je to upravená hudba z BG1).
Řešení momentálního problému hlavní postavy (potažmo družiny) je poměrně záludné, postupně se objevují nové možnosti, tedy zdánlivá volnost v řešení, ale vzápětí se některá řešení ukáží dosti zrádná a spolu s nimi souvisí řešení i jiných věcí (potažmo jejich osud). Najednou ta hra prostě získala úplně jiný náboj. Vadí mě akorát jedna věc, byť na škodu hře není, jen to prostě nečekám od hry typu BG, a tou je Zaklínovačovatost ... i dobré rozhodnutí má blbé konsekvence, prostě nic není jasně černobílé. A celkově je tu vidět více inspirací Zaklínačem (zítra ukáži formou videa).
Soubojů je hodně, ale mnoha z nim se dá vyhnout vlivem hodu kostkou, takže jak jsem čekal, začínám loadovat častěji.
Přispěvatel: Elemir Říjen 19, 2020, 14:01:17
Poznámka 1: podobně jako v jiných cRPG tu funguje ta věc, že všechny události na vás čekají. Kolem toho na smrt zraněného půlčíka jsem šel třeba několikrát a on kupodivu stále žil :) Zatím jsem tedy nepostřehl, že by na mě ve hře nějak tlačil čas, tedy vyjma vyjmutí parazita z oka. Řadu událostí si lze prostě schovat na později.
Poznámka 2: všechny akce družiny probíhají ve dne, jako by se čas nikam nesunul. Ukončení dne tak probíhá formou spánku v táboře. Pro případ potřeby existuje ještě rychlý odpočinek, který postavy lehce zregeneruje, doplní kouzla, ale je možné ho využít jen 1x denně.
Do tábora jsem se tedy přesunul hlavní branou, ale moc jsem si zprvu nepokecal. Je to tady v podstatě samý tiefling. Jedinou zajímavostí byl goblinní špeh na skále kousek od brány, který ohrožoval jednu ze strážkyň - hm, divné, že ho nikdo jiný na tak krátkou vzdálenost neviděl :D Přesunul jsem se tedy hlouběji do tábora, přičemž jsem minul podivnou mýtinu (vstupuje se do ní z opačného konce a já navíc beru tábory, města apod. raději systematicky - a tady se to tuplem vyplatilo).
V malé jeskyni poblíž sídla vůdce je dvojice postav - kuchařka Okta a bylinkářka Ethel, což je první člověk v táboře, na kterého jsem narazil. Od Okty jsem dostal dvojitou dávku kaše a u Ethel jsem rozprodal vše, co jsem mohl. Obchodovat lze dvojím způsobem, buďto se prodává rovnou za zlaté, nebo se provádí výměnný obchod, kde lze pravděpodobně i smlouvat, ale to jsem zatím nezkoušel.
Ethel je ovšem zajímavá nejenom tím, že je to člověk, ale ona do tábora dochází ze svého bydliště na blatech a celkově působí takovým zvláštním dojmem. Došlo to až tak daleko, že jsem jí prozradil náš "malý" problém a ona mi kupodivu nabídla pomoc. Máme se zastavit u ní doma, protože tohle je věc, se kterou není radno se moc chlubit, tieflingové kolem by mohli na přítomnost potencionálních česačů myslí zareagovat dosti útočně.
V tuhle chvíli jsem měl tedy celkem 3 možnosti, jak najít pomoc s léčbou (bylinkářka Ethel, Creche u githyanki a druidka Nettie). Tedy vlastně 4, protože pokud bych se rozhodl osvobodit Sazzu, tak můžu zkusit ještě šamanku goblinů.
Průzkum tábora mi odhalil ještě další dva regulerní obchodníky + jednoho (zlodějského) prcka, ale raději jsem si své peníze nechal. Obchodníci mají navíc omezené množství zlata, takže je lepší počkat si na haldu haraburdí, které pak směním prostřednictvím výměnného obchodu.
V táboře se mi sice ukázala dvě úkolová NPC, ale v tuhle chvíli s nimi asi nic probírat nejde. U jedné se mi akorát sama od sebe odškrtla část úkolu. Tábor zřejmě sehraje v příběhu větší roli ještě později, takže budu kvůli úkolům zřejmě dost pendlovat. A tady si dovolím drobnou odbočku.
Ve hře máte u určitých věcí zdání velké volnosti, ale realita je poněkud všednější. Hodně věcí končí ve stejném bodě bez ohledu na způsob, který si vyberete. Klíčových je jen několik okamžiků, kdy opravdu můžete něco výrazně změnit. Tady totiž přijde na řadu onen toliko kontroverzní hod kostkou na skillcheck. Je to prima, působí to občas dost adrenalinově, ale podle mě to bude řada hráčů opravdu obcházet, obzvláště pokud to často nemá větší vliv na výsledek - existuje více možností, jak se ke stejnému nebo podobnému výsledku dobrat. Na druhou stranu těžko říci, co všechno hra zohledňuje, možná se někde uvnitř algoritmů skrývá překvapení, které mi pak dá všechny ty zdánlivě nedůležité volby náležitě sežrat ;)
K prvnímu opravdu vážnému zvratu v táboře dojde ve chvíli, kdy se přiblížíte ke vstupu na centrální "mýtinu". V tuhle chvíli pochopíte, jak celá společnost tábora funguje. Nejsou to totiž tieflingové, kteří by tábor vedli, ti jsou tu naopak trpěni, protože celé tohle prostředí je ve skutečnosti druidský hájek. Tieflingové jsou tu v roli outsiderů, kteří zde navíc zůstali trčet, protože nejsou zrovna vítanými občany měst a cestu do Baldurovi brány navíc obsadili goblini. Problém je navíc ještě v tom, že azyl tieflingům poskytl arcidruid (hierofant), jehož méno si teď nevybavuji, který naneštěstí nedávno zmizel při jedné výpravě za hranice hájku. Jeho místo obsadila Kagha, poměrně fanatická elfka. Tieflingové se zrovna domáhali spravedlnosti pro Arabellu - tieflingské dítě, které ukradlo druidskou modlu. Nyní jí čeká soud.
Kagha je poměrně neoblomná a dostat se k ní není zas taková samozřejmost. Naštěstí s námi sama potřebovala mluvit. Nicméně není to tak, že by nás vysloveně potřebovala, což jsem se dozvěděl chvilku poté, protože úvod setkání začíná soudem s Arabellou. Zachránit Arabellu před smrtí je docela oříšek, protože je potřeba provést úspěšně jeden ze dvou možných skillchecků, které jsou ovšem dost vysoké. Nechat umřít dítě jsem nemohl, tak jsem samozřejmě loadoval, dokud se nezadařilo ;) S druidy jde dokonce bojovat, ale Arabellu to nezachrání. Naopak to ukáže, že druidi zas tak důležití pro vývoj děje nejsou - porazit je ovšem není taková legrace.
Cílem Kaghy je dokončit obřad, který jim má zajistit mír, ale celé je to přitom poměrně podezřelé. Po nás ovšem požaduje "domluvit" tieflingům, aby hájek opustili. Už tu nejsou vítaní a je na mě, jestli zabráním agresivnímu řešení tohoto problému. Jenomže vůdce tieflingů na mě nijak nereagoval, tak jsem se prozatím rozhodl projít další kus mapy.
Eh, málem bych zapomněl. V druidském hájku se nalézá i hledaná léčitelka Nettie, ovšem její způsob léčby je poněkud neortodoxní - otrávila mě, protože léčbu nezná a bude lepší, když zemřu dříve, než se začnu měnit :D Otrávila tedy jen mě, zbytek družiny nikoliv. Naštěstí se dá překecat, aby mi poskytla protijed. Ten ovšem dostanu jen pod podmínkou, že si vezmu i lahvičku s prudkým jedem a při náznaku proměny ho ihned vypiju. Mno, slib nezarmoutí, samozřejmě nemám v plánu to nechat dojít až tak daleko ;) Jedinou nadějí je pro mě prý arcidruid, který možná upadl do zajetí goblinů.
Venku toho už k prozkoumání moc nezbylo, protože kousek za mostem je rozbořená vesnice, kterou obsadili goblini. V tuhle chvíli jsem se tedy rozhodl, že testnu osvobození Sazzy. Moc dobrý ohlas v družině to nemělo a kupodivu mi to ani nepomohlo při vstupu do vesnice, ale zajímá mě, nakolik je Sazza klíčová (do vesnice jsem se dostal tak, že jsem využil svých ilithidích schopností). Ještě předtím jsem v lese našel mrtvého pošťáka, u kterého pobíhal jeho pes. Psa se mi podařilo "přesvědčit", aby se ke mě přidal, resp. aby se odebral do mého tábora. Tady mě napadá, že já už mám v inventáři vícero písemností, ale žadnou jsem zatím nečetl.
Krom pošťáka jsem si to zaběhl vyříkat s owlbearem, kde se mi stala zajímavá příhoda. Nejprve jsem polevelil a poté se rozhodl ještě pro odpočinek, jenomže než jsem se uložil ke spánku, tak se za mnou zjevila záhadná postava. Prý jakýsi Raphael, ale už ten vzhled byl dost zvláštní? Ne, povědomý ;)
Než jsme se nadáli, ocitli jsme se úplně jinde a z Raphaela se vyklubal k mému překvapení démon - osobně jsem čekal Strahda, ale v těhle končinách není radno věřit ničemu. Raphael mi docela drze nabídl smlouvu, on nás vylečí a my se jednoduše upíšeme :D Samozřejmě jsem ho někam poslal, ale i tak prý jeho nabídka stále platí, pak nás vrátil zpět. A aby toho nebylo málo, během spánku se ke mě připlížil Astarion a pokusil se mě kousnout! Ostatně sled těchto událostí je zachycený na následujícím videu:
Nejprve jsem byl k Astarionovi shovívavý a nechal ho napít, ale v extrémním případě to končí smrtí hlavní postavy, takže jsem musel použít svitek. Nikoho přitom nijak netrápilo, že mají v táboře mrtvolu vůdce :D Napodruhé jsem Astariona poslal k šípku a odkázal ho zpět na krev zvířat. Po téhle události se dá Astarionem hovořit na téma jeho vampyrismu a jak to celkově u vampýrů chodí. Teprve nyní mi došlo, že mu vlastně nedělá problém světlo, což bylo ale asi tím, že já věděl dopředu, že je Astarion upír a tak jsem to nijak neřešil a nepřišlo mi to divné. Vampyrismus je také to, co Astariona zachránilo před vyhazovem z tábora, protože zloděje jako povolání jsem zatím nikde nepotřeboval a v boji to taky není žádné terno. Vyměnil jsem ho však za Lae'zel.
Lae'zel paradoxně působí v družině větší tření než Astarion, protože Astarion byl do této doby spíše neutrální a jen podle stoupajícího nebo klesajícího vlivu u něj jsem poznal, že inklinuje ke zlu. U Lae'zel jsem ovšem využil druhý nabízený subclass bojovníka - já zůstal čistým bojovníkem, Lae'zel si vypomáhá magií (v boji si dokáže doslova přičarovat jednu akci navíc).
Goblinní vesnice je poměrně zajímavě situována a opravdu tu působí jako špunt, který celou úvodní lokaci neprodyšně uzavírá, takže dále do oblasti chtě nechtě musím přes vesnici. V lese pod vesnicí jsem narazil poblíž blat na Ethel, kterak jí obtěžují dva mládenci - prý jim unesla sestru. Mno, vzhledem k tomu, že Ethel bydlí na této straně od vesnice a do druidského hájku by tedy musel pochodovat přes goblinní hlídky, tak to celé začalo působit podezřele. Mno a taky že jo. Z Ethel se vyklubala čarodějnice, která zmizela dřív, než jsem se stačil připravit a oba mládence přitom stihla zabít. Do blat za ní jsem se nevydal, družina velmi záhy narazila na smrtelné pasti.
Místo toho jsem si to namířil k místu setkání se Sazzou, která mi pomohla dostat se za hlídky v táboře. Z tábora vede odbočka do průsmyku, který je ovšem nepřístupný, protože není součastí Early Access. Díky němu ale vím, jak vypadá mapa světa ...
Podle jednotlivých bodů na mapě lze odtušit, jak velký kus mě v rámci Early Access ještě čeká. 4 body na jihu mám prošlých a nyní se nacházím v táboře goblinů na sever od vesnice. Zbývají tedy 2 body na SV mapy + blata (JZ cíp).
V táboře goblinů jsem narazil na povědomého poetu, kterého jsem jaksi nechtěně dostal do problémů, ale to mě čeká až dnes.
11 hodin, to bych měl být zhruba v polovině, ale teď je otázkou, jak komplikovaná ta trojice zbývajících lokací bude.
Přispěvatel: Elemir Říjen 20, 2020, 12:37:55
Problém je totiž v tom, že EA je podle všeho zastropovaný ne levelcap 4, což není mnoho, protože na SV od goblinní vesnice už byly i potvory level 5. Ono stačí, že už některé potvory level 3-4 jsou docela tuhé nebo se bojuje proti výrazné přesile, takže mě to opravdu psychicky zmáhá - fakt mě ty souboje nebaví. Není to ani kvůli obtížnosti, ale strašně se to táhne kvůli různým neúspěchům a nerozhodné AI. Když pak třeba hodinu klikáte u celkem schůdného souboje jenom kvůli tomu, že stojíte proti nějakým 12 potvorám a vaši bojovníci se trefují zhruba každé 4-5 kolo, tak u toho opravdu rostete. Nepřítel taky míjí, ale než se každé kolo přeskupí ...
Pořád platí, že u řady těžších soubojů je první pokus opravdu jen pokus, jak by asi měla vypadat strategie. Teprve pak přijdou "ostré" pokusy. U drtivé většiny soubojů je naštěstí už na počátku vidět, jestli má smysl pokračovat nebo loadnout, ale jelikož se bojuje zhruba polovinu herního času, tak jsem rád za každou nebojovou pasáž.
Přitom je to postavené na hlavu, při skillchecku by hráč měl jet poctivě, tedy neloadovat a brát osud takový, jaký je, ale že se u soubojů loaduje jako o život je v pohodě? Občas je to vlastně jak u starých her, zkoušíte to tak dlouho, dokud vám nevyjde štěstí. S taktikou to mnohdy nemá moc společného (jedu si samozřejmě to, na co jsem zvyklý, protože tiše předpokládám, že boje jsou řešitelné i bez speciálních pomůcek, jako jsou výbušné sudy apod., pak se k tomu vrátím ještě v zápisku z postupu). Další komplikace je neposedná kamera v bojích - je opravdu prima, když nepřítel využije vertikální rozestavení, ale kamera vám odmítne určité úseky bojiště zobrazit.
Když už jsem u mínusů, zmíním ještě dvě věci, které mě dost zklamaly. První souvisí s jedním z předchozích příspěvků, kdy jsem hře vyčetl částečnou inspiraci Zaklínačem 3 - realita je bohužel horší, krom volby menšího zla v úkolech je to vidět i přímo v inspiraci těch úkolů. Jako rozumím tomu, Lariani sází trošku na jistotu, ale krom toho mi přijde, že se Lariani snaží CD Projekt trumfnout - vy máte ježibaby, mi máme sice jen jednu, ale za to krutější než vy ... muhehehe.
Druhou věcí jsou společníci, protože se ve hře objevilo něco, co bytostně nesnáším - Astarion potřebuje krev, ok, s tím se asi žít dá, ale Gale potřebuje k přežití konzumovat artefakty ... wtf. S čím asi přijde Shadowheart a Lae'zel?! A že Shadowheart už taky není ve své kůži nějaký čas. Gale je díky tomu žhavým kandidátem na vyhazov, akorát v tu chvíli budu bez mága :/ Mno, a to jsem zapomněl na Wylla, protože na něj jsem narazil v druidském hájku (zapomněl jsem to zmínit), akorát jsem si ho ještě nevzal do tábora. Jednak po mě požadoval jako protislužbu vyhlazení goblinů (v té době jsem byl ještě neutrální) a pak s ním není něco v pořádku už na první pohled.
Teď si jdu odpočinout a večer sesumíruji zápisek z postupu, potřebuji ještě dokončit gobliny, ať toho mám co nejvíce uzavřeného.
Jinak Steam mi píše skoro 22,5 hodiny, ale bohužel mi v jednu chvíli z nějakého důvodu nepočítal, takže realita bude asi 24-25 hodin.
Přispěvatel: Elemir Říjen 20, 2020, 21:45:37
Primárním cílem našeho usílí je najít schopného léčitele, který by nás zbavil larvy ilithida (tadpole neboli pulce). Podle dostupných informací na to nemáme mnoho času, protože larva se během několika dní dostane do mozku a začne s proměnou. V této fázi je celý proces již nevratný. Mno, zprvu jsem tomuto úsilí věnoval veškerou pozornost, ale jak dny plynuly, bylo čím dál jasnější, že v tomhle konkrétním případě není něco v pořádku - tedy díky bohu za to :D Bez pravidelného spánku to opravdu nešlo, takže jsem to musel risknout, byť někde na netu jsem záhlédl cosi o 4 dnech. Během jednotlivých výprav po okolí jsem tak získal celkem 5 vážných nabídek:
- druidská léčitelka Nettie
- bylinkářka Ethel
- Creche (u githyanki)
- goblinní šamanka Gut
- ďábel Raphael
Raphael se mi narozdíl od těch čtyř předchozích nezapsal mezi úkoly, ale možná je to tím, že jsem ho bez dlouhého rozmýšlení rovnou odmítl.
Nettie nic výlečit nedokázala, to je nakonec prý jen v silách jejich vůdce Halsina, který se bohužel ztratil při výpravě do chrámu Selune (zřejmě byl zajat gobliny). Nettie, potažmo celý hájek druidů, je navíc zajímavý tím, že s druidy lze bojovat, takže jsou očividně postradatelní a z toho se odvíjí náznaky dvou možností, jak se bude hra vyvíjet dále - 1) namísto Halsina mě výlečí někdo jiný (protistrana apod.), 2) existuje vůbec úspěšná léčba? Ano, přesně bod 2 mě napadl ve chvíli, kdy jsem na pokraji blat zjistil, že Ethel je zřejmě ježibaba (proč by mi zlovolné stvoření tohoto typu vůbec mělo pomáhat?). Bod 1 naopak souvisel s naším rozhovorem s Wyllem, což je warlock, který je ochotný se do družiny přidat (trénuje tieflingy v druidském háji). Wyll měl ovšem podmínku, musím nejprve zlikvidovat goblinní hrozbu. Logicky mě tedy napadlo, že goblini budou mít k tomuto úkolu protiúkol, proto je tu zřejmě možnost s ovobozením goblinky Sazzy.
Goblinní tábor je zajímavý tím, že to jsou v podstatě ruiny chrámu Selune, takže jako první myšlenka mě na mysli vytanula záchrana druida Halsina. Podle informací z hájku se Halsin umí proměnit v medvěda, takže možná hledám spíše zvíře než humanoida. Sazze mě zavedla k šamance Gut a poté zmizela dál v útrobách chrámu. Namostí rozhovoru se šamankou jsem se rozhodl, že by bylo dobré si chrám nejprve projít, ať vím, do čeho jdeme. V patře nalevo je zhentarimská obchodnice a její dvě společnice, které hlídají nějaké skladiště. Krom nich je tu vstup do soukromých komnat šamanky Gut. Napravo je pro změnu mučírna, které šéfuje kněz boha Lovathara.
Tahle pasáž je vskutku velmi zajímavá, protože hlavnímu mučiteli lze doslova ukrást vězně, který patřil do skupiny průzkumníků, od nichž jsem v lese přebral kontrakt na zvláštní artefakt v podzemí chrámu. Druid Halsin byl součástí družiny, ale vězeň o jeho osudu mnoho nevěděl, jen mi povědel, že polohu artefaktu znal jeho přítel, ale toho zabili neznámo kde. Hned vedle v místnosti jsem se srazil s knězem a zabředl s ním do teologické rozvahy. Ani mu nevadilo co jsem provedl, ale pokud bych měl zájem, tak mohu dostat lekci z utrpení (kněží Lovathara mají zálibu v sebetrýznění). Řekl jsem si, proč ne? Smyslem úkolu je postavit se do výklenku čelem ke zdi, přičemž kněz postavu několikrát po sobě zraní předem vybranou zbraní (zvolil jsem si sekeru). Je to lehce zabugované, napoprvé na mě kněz nereagoval, tak to chce párkrát loadnout. Po každém úderu následuje pokus o skillcheck, kdy se dá projev bolesti potlačit. Není za to žádná viditelná odměna, nebo jsem si alespoň žádné nevšiml, takže když se později pár věcí v chrámu zvrtlo, tak jsem loadnul o kus zpět a knězi jsem se pro změnu vyhnul. O další místnost vedle je pak uvězněný Volo, kterého jsem osvobodil tak, že jsem jeho věznitelce nakukal, že je Volo nemocný a já se o něj postarám ... vezmu ho na čerstvý vzduch a tak :) Volo se poté přesunul do našeho tábora.
Když už zmiňuji ten tábor ... první spánek, dva, probíhaly venku v divočině, kdy jsme se s Astarionem a Galem probudili u mola, ale časem se celá družina přesunula na plácek, který není na mapě lokace viditelný a družina se do něj vrací jako na zakládnu. Stahují se sem všechny postavy k najmutí a různá NPC, plus si sem lze posílat výbavu z inventáře. Kromě Vola a psa je tu k dispozici k pokecu i kostlivec z chrámu na počátku hry. Neaktivní najmutelné postavy tu ovšem nečekají jen tak, naopak aktivně reagují na činy hlavní postavy (i když nejsou aktuálně v družině) a dokonce jim přibývají zkušenosti.
První pokus o průzkum chrámu mi překazil hobgoblin Ragzlin, který se pokoušel pomocí magie dostat informace z mrtvého ilithida. Zřejmě toho samého ilithida, co nás věznil. Do jeho detektivní činnosti lze zasáhnout, ale bohužel to není úspěšné a Ragzlin vždy odhalil, že vrahem toho ilithida jsem já, což vede k docela tuhému boji, tedy pro tu danou chvíli. V téhle fázi jsme byli všichni na levelu 2, oni na levelu 3-4, takže to dopadlo dle očekávání špatně. Časem to byl naopak docela snadný souboj.
Takže jak jsem již popisoval, po loadu jsem udělal drobnou změnu v postupu a po chvilce bloudění jsem dorazil do kotců. Dvojice gobliňat tu házela kamení do klece s medvědem, což mi vyloudilo úsměv na rtech ... ne, že bych tohle konání schvaloval, ale poměrně rychle mi došlo, co za zvíře mám před sebou :) První rozhovor nedopadl moc dobře, medvěd prorazil mříže a pustil se do nás všech, tedy i gobliňat, jejich tetky a místních chovatelů. Asi jsem se příliš rozkecal a medvěd to už nemohl poslouchat :D Na druhý pokus jsem naopak skončil rozhovor nějak brzy, takže jsem s napětím čekal, jak to dopadne tentokrát - naštěstí dobře. Díky prvnímu boji jsem věděl, že gobliňata poběží pro pomoc, takže jsem je chtě nechtě musel rozsekat hned na začátku. Medvěd vypomohl s odlákáním pozornosti a družina si pak s gobliny snadno poradila.
Halsin se proměnil do své přirozené podoby elfa a poděkoval nám za pomoc. Jenomže tím to nekončí. Halsin mi sice přislíbil pomoc, ale nejprve musím zajistit bezpečí hájku, což znamená, že musím porazit trojici místních vůdců - šamanku Gut, Ragzlina (už jsem měl tu čest) a Mintharu (drowí kněžka). Uf, samé lehké věci :D Halsin se přitom nechtěle do bojů zapojit přímo, protože jeho možnosti proměny mají své limity, tak jsem to ani nezkoušel a nechal ho tu čekat ... ostatně ani jsem neměl v úmyslu někoho teď vraždit, to by byla v tuhle chvíli jistá sebevražda.
Samozřejmě mi to nedalo, goblinů je v chrámu sice hodně, navíc se pomocí bubnů svolávají dohromady, ale i tak to musí mít přeci řešení. A má. Osazenstvo chrámu není jedna velká skupina, ale několik izolovaných skupinek, které lze kupodivu likvidovat po částech a přitom to udržet v tajnosti. Není to úplně fér taktika, na levelu 2 se dá bez problémů navíc zabít jen část goblinů, ale je to určité světlo na konci tunelu (v téhle chvíli jsem ještě netušil, jestli budu vůbec moci chrám dolevelit). Naděje mi totiž utnula Minthara, která byla na levelu 4! Mithara má ke všemu docela slušné bodyguardy.
Rozhovor s Mitharou ukázal, že současné dění na povrchu mají na svědomí drowové a pomalu se začal odkrývat i původ "bohyně" Absolute (tuhle informaci jsem později dostal z Ragzlina). Mezi mnou a vůdci goblinů bylo už zpočátku citelné propojení myslí, ale to nebylo zapříčiněno larvou, jak jsem si původně myslel, nýbrž psionickým propojením se vzdálenější myslí. Absolute je totiž spolek vyvolených ilithidů (tady jsem se v původu Absolute mýlil), který takto zvyšuje dosah svých psionických schopností. Goblini jsou jen sluhové, kteří pátrají po True One, tedy těch skutečně nakažených jako je naše družina.
Samotný rozhovor s Mintharou jsem začal vlastně omylem, protože u ní stála Sazza, a s tou jsem si chtěl promluvit. Málem na své selhání při nájezdu na hájek doplatila, ale podařilo se mi jí zastat a kněžka jí ušetřila. Jenomže pak jsem dostal za úkol stát se trojksým koněm v hájku, což jsem hrubě odmítl a Mitharu napadl. Samozřejmě jsem to neustál a proti mě se postavila i Sazza, tak jsem loadnul s tím, že se k tomuto bodu vrátím později - a mohu prozradit, že nevrátil, neměl jsem už příležitost. Z povzdálí jsem totiž sestřelil jednoho z jejích bodyguardů, čistě preventivně, protože jsem si myslel, že je dostatečně osamocený. Jenomže nebyl, takže pozdější přiblížení k Mithaře znamenalo rovnou boj. Naštěstí to ničemu nevadilo, protože rozhovor se šamankou Gut měl taky zádrhel :) Sice ne bojový, ale její metodu léčby nešlo kvůli bugu dokončit. Při hledání řešení jsem navíc zjistil, že její léčba je stejně jako v případě Nettie past, takže bylo jasné, že pracovat pro gobliny nemá význam. A stejně tak to asi dopadne i s druidy.
Gut a její ostrahu se mi také zabít nepovedlo (ani separátně) a tak jsem se vydal na SV mapy, protože někde ty zkušenosti přeci nabrat musíme. Nj, jenomže čtveřice gnollů mi jasně naznačila, že jsem se zmýlil. Horko těžko jsem se dopracoval na level 3, abych zjistil, že gnollové jsou už level 4 :D Cesta podle rokle byla naštěstí volná a dovedla mě až na pokraj horského průsmyku. Cestou jsem přitom minul hostinec, ale podle trosek poblíž nemělo moc smysl odbočovat z přímého směru, navíc se nám nad hlavami prohnal rudý drak! Lae'zel sice zajásala, ale úvodní scénka, kdy dračí jezdec zničí hlídku na mostě, nevěštila nic dobrého. Místo pomoci Creste se nám dostalo uvítání mečem a ohněm, to nás prý očistí nejlépe :D Githyanki tu rozhodně nehledají ztracené přílušníky své rasy, natož ty nakažené, ale hledají jeden specifický artefakt, který byl na ilithidí lodi ... zrovna ten, co měla u sebe Shadowheart, ale nevšimli si ho. Vlastně to bylo jedno, protože boj byl nad naše síly (level 4-5). Hm, takže ani Creste nám s parazitem nepomůže.
Zkusil jsem alespoň trosky hostince. Tedy trosky byly jen v okolí cesty, hostinec samotný je o něco dále, ale i tak nebyl v nejlepší kondici - hezky hořel. Na nádvoří budovy jsem se srazil s hlídkou žoldáků Ohnivé pěsti, tedy shodou okolností s bratry těch, co pozabíjel dračí jezdec na mostě. Snažili se dostat dovnitř, protože v hořícím hostinci uvízl jejich vévoda. Vévodu jsme sice nenašli, ale našli jsme hostinského a vyslankyni, která nám pověděla, že za útokem stáli drowové a vévodu unesli. Tím nám přibyl další úkol, ale jeho řešení mi bylo nejasné. Cestou zpět jsem zabil čtveřici dříve zmíněných gnolů, ale dále po cestě byla už jen větší skupinka, která útočila na nějaké horníky? v jeskyni. Do jeskyně šlo vystoupat i ze spoda z rokle, ale jeskyně nikam dál nevede, vede jen k horníkům. Těm jsme pomohli, tedy jim ani ne, protože během boje padli (velmi málo HP), ale získali nám alespoň čas. Odměnou nám byla záhadná zamčená truhla (v tuhle chvíli jsem zjistil, že truhly si lze vzít sebou, není nutné je tedy nechávat na místě a pak se k nim vracet). Cesta do podzemí, potažmo Podtemna, tu jaksi není.
Poznámka: když už jsem zmínil možnost brát si truhly sebou, tak musím zmínit ještě jednu vychytávku a tou je fast travel. Každá lokace má svůj waypoint, který funguje jako teleport, takže pokud máte waypoint odemčený, tak se na něj dá z mapy světa pohodlně přesunout (přesunout se lze odkudkoliv, i mimo teleport, ale družinu to v cíli vyplivne přesně na místě teleportu). šetří to nadměrné pobíhání po krajině, které by beztak už nemělo význam (potvory se nerespawnují atd.).
Jeskyně s horníky byla kousek od dalšího stavení, které obsadila skupinka cestovatelů. Zajímavé bylo množství mrtvých gnollů kolem a rozházené končetiny humanoidů. Vzal jsem to proto obklikou a u řeky jsem narazil na tieflinga Karlach. Nebyla zrovna důvěřivá, k tomu byla dost zraněná, ale podařilo se mi jí uklidnit a tak mi prozradila, že utekla přímo z pekla - když ilithidí Nautiloid prolétal Avernem, tak se jí podařilo lodě zachytit a tím se dostala na svobodu (utíkala z Války krve). Jenomže svoboda je relativní, prý jí nahání fanatický kult, který jí chce za každou cenu zabít. Slíbil jsem jí proto pomoc.
Kult budou asi ti cestovatelé v domě, ale krom užitečné obchodnice, dvou trpaslíků a paladina tu nikdo jiný nebyl. V domě jsem se ke všemu dobře napakoval a získal jsem i lepší výbavu, hlavně ve sklepě (je tu i drobné puzzle se židlemi a tajnou stěnou). Paladin mi přislíbil cennou odměnu za hlavu démonky, která už prý zavraždila mnoho lidí v okolí, dokonce i jednu těhotnou ženu. Holt jsem na nabídku kývl a šel jsem Karlach dodělat ... tedy na to, jak mocná měla být, tak nic moc (spíš nic než moc :)). Při ohledání těla jsem si akorát potvrdil to, co mi sama řekla, že to není skutečný tiefling. Odřízl jsem hlavu a s paladinem jsem jí směnil za prima meč (konečně něco slušného, Lae'zel dostala pro změnu sekeru +1 ze sklepa).
Poznámka: hodně jsem se rozhodoval, jestli Karlach takhle zradit, a proto jsem hledal v kouzelnickém arzenálu své družiny něco jako Poznej přesvědčení, abych si byl tím paladinem naprosto jistý, ale nic takového jsem nenašel. Není to úplně košér řešení, odměna je lákavá, ale Karlach jsem tím jen dopomohl k tomu, že se musela navrátit do nekonečné Války krve, což mi k dobru taky nepřidá (minimálně ten smíšený pocit to neodstraní). Kdybych měl alespoň jistotu, že Karlach je opravdu taková zrůda ...
Konečně jsme to dotáhli na level 4 a nyní nám zbyla poslední lokace - blata. Po prvotním pokusu o vstup na blata jsem měl z tohoto místa respekt, ale nakonec se ukázalo, že za ten úvodní "ohňostroj" mohou pasti, které jsou fikaně skryté pod hladinou. Stačí si dát pozor a nechodit příliš zbrkle. Na blatech jsem zažil celkem dva souboje, přičemž ten první byl asi zatím nejdelší za celou hru. Vtip je v tom, že se proti nám postavila dvojice tuhých melee potvor a čtveřice starobylých impů ... mno a ti si umí na pomoc přivolat nižší verze impů. Díky ostrovu mezi místem výskytu těchto potvor a mnou, jsme dokázali udržet melee potvory z dosahu a impy to očividně taky mátlo. Jenomže ten souboj je kvůli tomu množství potvor hooodně zdlouhavý a ti moji pašáci trefovali tak co 5. kolo! První pokus jsem projel (šel jsem do něj zprvu jen s jednou postavou) a druhý pokus trval snad celou hodinu!
Druhý boj byl poněkud nechtěný. Objevil jsem takovu lehce přerostlou žabku a chtěl jsem na ní uplatnit svou schopnost hovoru se zvířaty, jenomže se to jaksi zvrtlo a ta milá žabka mi za chvilku poslala družinu k zemi ... ani jsem jí neškrábl :D
Na blatech se dle očekávání nachází Ethelin Tea House, ale krom něj je tu studna s dočasným boostem zdraví a lovec Gandrel. Z něj jsem vymámil, že honí Astariona, tak jsem naše spojení popřel a s Gandrelem jsem se rozloučil. Na to jsem napochodoval do domu a Ethel se do nás slovně pustila, přitom to byla ona sama kdo nás sem pozval. Nedaleko od Ethel seděla Myrina, sestra Ethelou zabitých bratrů. Byla nucena jíst koláč, ale už toho měla očividně dost (Gale mi pošeptal, že Myrina je těhotná). Něco tu není dobře, ale nejprve jsem chtěl vyzkoušet, co mám vůbec za možnosti.
Odsunul jsem proto pozornost od Myriny směrem k léčbě a dostal jsem vskutku zvláštní nabídku - vyjmutí mého oka! Asi nějaká Ethelina libůstka, nicméně jsem souhlasil. Ethel už se dál nerozpakovala a ukázala nám svou pravou podobu. Poté jsem si mohl vybrat oko a ona ho bezbolestně vyjmula a označila. Poté mi ho k překvapení všech vrátila. Navenek jakoby se nic nestalo, ale vede to k perma penalizaci. Pak se pustila do léčby ... eh, ale jak se dalo čekat, sliby chyby :D Žádná otrava, žádné uvěznění, ale Ethel si teprve teď všimla, že s tím parazitem není něco v pořádku. Je nějak magicky pozměněný, magií Netherilu, a s tím ona nechce mít nic společného. Proto ještě nedošlo v mém mozku k nevratným změnám! Nyní jsem znal výjimečnost svého obyvatele, ale nelíbila se mi Ethelina penalizace.
Po loadu jsem se pokusil postavit na stranu Myriny, což vedlo dle očekávání k boji. Ethel má něco lehce přes 100 HP, ale po prvním kole se zdekovala a místo ní na mě vyrazila čtveřice redcapů (celá tahle anabáze má evokovat průnik sféry fomorianů, odkud Ethel s velkou pravděpodobností pochází). Zprvu to vypadalo na porážku, ale nakonec jsem souboj uhrál. Ethel mezi tím zmizela do svého doupěte v podzemí, ale pohořel jsem na zamčených dveřích. Podzemí jako takové je nějaký druh puzzle, ale zatím si nejsem ani náznakem jistý řešením, tak nebudu popisovat podrobnosti. Nechal jsem to tedy být a vrátil jsem se do goblinní pevnosti.
Cíl byl jasný, porazit vůdce goblinů. Sice jsem s tím loadem u Ethel trošku podváděl, ale nyní bylo jasné, že ani Halsin nebude znát lék na náš "malý" problém. Nejprve jsem si to vyříkal s ochrankou Gut a potom přímo se šamankou. Najednou to šlo jako po másle. Ragzlina a jeho tlupu jsem přelstil tím, že jsem družinu ukryl na ochozu před jeho trůnní místností a se Shivou jsem mezitím absolvoval rozhovor ohledně výslechu mrtvého ilithida. Hned po začátku boje jsem pospíchal k žebříku a za ostaními. Dolu jsem shodil dvojici sudů s olejem a něco jsem postřílel, takže ten boj byl najednou strašně snadný (nechtěl jsem to původně ani zkoušet, ale holt efekt to mělo a z boje jsem vyvázl skoro bez škrábance). Mithara na mě zaútočila sama, předtím ještě kuchla Sazzu, ale boj to byl ve výsledku jen zdlouhavější, protože se do něj zapojili i goblini z místnosti vedle. K tomu dokázali Lae'zel odříznout cestu po žebříku, když za nimi vyšplhala, takže to musela vzít zpět oklikou, čímž zlikvidovala ještě úplně jinou hlídku v původním působišti šamanky Gut.
Poznámka: tohle mi na těch soubojích přišlo jako podpásovka. Nic proti využitelnému prostředí, ale nepřítel má vždy nějakou výhodu, tady střelce, takže nebezpečí tu číhá spíše na mě, protože nepřátelským střelcům je jedno, že jim odříznu přístup. A co si budeme povídat, melee útok má Lae'zel násobně silnější, proto taky za těmi střelci lezla.
Než jsem se však do Ragzlina a Mithary pustil, tak jsem si prohlídl soukromé pokoje šamananky Gut. Musel jsem tu porazit její osobnís tráž v podobě obryně, ale tím veškerý odpor skončil. Boční chodba vede do podzemí k puzzlu, které zřejmě souvisí se zamčenou stěnou naproti. Puzzle sestává ze čtveřice kruhů s otočnými plošinami (vždy 4 pozice) a na pozicích jsou různé fáze měsíce (jasně, jsme přeci v chrámu bohyně měsíce :)). Na kombinatoriku je to moc složité, ale řekl jsem si, že cílem bude nějaký symetrický obrazec ve formě postupujícíh fází, takže po pár pokusech jsem měl řešení hotové. Později jsem zjistil, že hint se nachází ve skladišti, co hlídají zhentarimské bojovnice (viz screenhoty níže).
Do skladiště se samozřejmě normálně dostat nelze, ale když jsem porazil vůdce goblinů a definitivně tak osvobodil Halsina, tak se obchodnice a její kamáradky přesunuly právě dovnitř skladiště, čím se do něj dá skrze otevřené dveře krásně nahlédnout.
Na spodku chrámu Selune se nachází hoooodně nečekaná věc - vstup do Podtemna!
Celkově mě tenhle objev zarazil, byť díky úkolu na záchranu vévody se dalo něco podobného očekávat, ale rozhodně jsem to neočekával už v Early Accessu. Nechal jsem to proto být a vrátil jsem se k Halsinovi a pokračoval jsem v jeho lince. To vede k záchraně uprchlíků z tábora, což naopak vede k oslavě u nás v táboře, proto tieflingové mohou nyní bezpečně pokračovat do Baldurovi Brány (taky už byl tábor kompletně sbalený) a hlavně druhý den ráno jsem se dozvěděl, že Halsin mi nedokáže pomoci :D
Musím vyhledat mocného kouzelníka kdesi (to jsem zapomněl), kam vedou dvě možné, ale taky dost obtížné cesty. Jedna po povrchu, druhá přes Podtemno. Teprve nyní jsem se dozvěděl, že v podzemí chrámu Selune je vstup do Podtemna a taky proč tu je. Pro mě nic nového, jen další komplikace :)
Na jednu stranu jsem rád, že to ještě není v EA konec, ale Podtemno je zas o stupeň tužší, takže bude ještě úmornější a to mě od hry odrazuje. Na druhou stranu mě žene zvědavost. Hodně věcí ohledně příběhu jsem se dovtípil, ale nic nikdy nebylo jasné na 100% hned. Problém je ovšem v tom, že hra hodně láka loadovat kvůli různým možnostem a tím se dost věcí vykecá velmi brzy (celkem pohodlně a bezpečně si ty střípky poskládáte), takže do budoucna vidím vážný problém se znovuhratelností. Když bych to opět srovnal se Zaklínačem 3, tak CD Projekt na to šel lépe, tam znamenalo odhalení alternativy to, že jste si museli zopáknout poměrně velký kus hry. Tady stačí jen load a zkusit jiné podmínky (viz třeba návštěva Ethel v Tea house). Pokud jde o boje, už to asi bude chtít pozměnit taktiku a začít třeba cíleně používat podpůrná kouzla, což jsem doposud často ignoroval. Jestli je levelcap opravdu tak nízký, tak to ani jinak nepůjde. Cca 27 hodin za mnou.
Přispěvatel: Elemir Říjen 20, 2020, 22:07:20
Přispěvatel: Elemir Říjen 21, 2020, 18:16:50
Ono obecně, ta oslava je vcelku zajímavá, protože třeba takový Astarion mi nabídl noc plnou sexu, což jsem s úsměvem odmítl (jasné minus u Astariona), a když jsem jen tak cvičmo zkusil pro změnu já dát nabídku Wyllovi, tak on pro změnu odmítl mě, že na to je potřeba si vybudovat trošku jiný vztah, takže za mě celkem sympatický přístup. Opačně jsem zvědav, jak dobré a smysluplné romance budou ve hře pro muže, protože zatím jediná ucházející partie je Shadowheart (Lae'zel určitě ne a více žen tu ani není).
Astarion je zajímavý i samotným dabingem (od počátku mi byl velmi povědomý, byť voice actor byl ve skutečnosti někdo jiný). Spolu s tím a jeho chováním mi totiž celkově připomíná jednoho bisexuála z Assassin's Creed: Odyssey ... Alkibiades je to ;) Na zlou postavu je i poměrně sympatický, což mě třeba u Alkibiadese taky překvapilo, byť to je pro změmu dobrák, ale to bude tím, že mě celkově tenhle typ lidí vysloveně neodpuzuje. Příkladem je značná podobnost obou postav se zpěvákem Paulem Stanleym z Kiss. Astarionova inklinace ke zlu se navíc během oslavy krásně projevila, ale D&D 5e už na přesvědčení tolik nehraje, jak jsem se dodatečně dozvěděl, takže to také nemusí znamenat vůbec nic :D
Když už jsem u companionů. Včera jsem zhlédl video na games, kde chlapci ukazovali počátek hry a zmínili názor hráčů na mága Gale - prý je arogantní. Popravdě mi Gale nijak arogantní nepřijde. Arogantní je je u mě typické synonymum pro Edwina z BG 1-2, to je opravdu nesnesitelný týpek a pak samozřejmě Anomen. Možná jsem divný, ale mě rozhovor s Galem vždycky přijde naprosto ok - škoda, že má tu svou úchylku s konzumací artefaktů (ovšem to je prý dáno příběhem, který se časem více poodkryje a celé to pak začne dávat smysl). Zpočátku byla na pěst spíš Lae'zel, která mi cpala tu svou nadrasu při každé příležitosti.
Jinak jsem se několikrát pokusil přežít v Podtemnu a neúspěšně :) Cesta do nitra lokace vede přes jeden z možných soubojů - 1) bulette (což hráči Neverwinteru dobře znají a nadšením při tom nehýří) anebo 2) dvojice minotaurů. Problém je v tom, že oba souboje jsou podobně tuhé a oba typy potvor mají v kole možnost provést 3 velmi bolestivé akce, takže souboj je to velmi rychlý a byť jsem třeba minotaury dokázal porazit, tak mi zbyla jen jedna postava na živu a musel bych tři další členy oživit.
Pokud by to takto mělo pokračovat dále, tak by to bylo velmi perné, proto jsem se rozhodl hru zatím přerušit a zkusím se spíše připravit na hlídku githyanki. Druhá cesta k mocnému mágovi by totiž mohla být schůdnější - opravdu se mi nechce plýtvat finance na zásobu svitků oživení, a ty boje moc utaktizovat nejde, protože minotauři třeba skáčou a to dost daleko, takže jim nelze ani nachystat pořádnou past. Asi to bude mít i jednodušší řešení, ale s tím co mám/umím, zatím žádné nevidím :D
Přispěvatel: Yuyana Říjen 21, 2020, 20:56:29
Koukám Elemire, že testuješ i romance. Zajímalo by mě, jestli to bude podobný jako v DA.
Fakt že některý lidi maj tendenci považovat za arogantní všechno co jim nelíže zadek. Edwin mě taky napadl, tam je to opravdu extrém, ale je to zábavný. Pokud se na to dívám z dálky. Hodně z dálky.
Upřímně mě vyděsila ta fotka fousatýho chlapa... myslim že pokud fousy neuměj, tak by je lidi ve hře prostě neměli mít... Já vim že to pak vede k extrémům typu DA:I, kde je většina postav plešatá... :-D a lidi si na to stěžujou, ale mě osobně tohle děsí.
Přispěvatel: Elemir Říjen 21, 2020, 21:37:32
Edwina samozřejmě uznávám, je to jedna z mála postav, co má skutečnou osobnost. Kdyby to nebyl takový kontrast mezi jím a mnou, tak to je to v pohodě, ale tady musím vyzdvihnout PST, kde je to lépe vyvážené ... kurňa tak tohle jsem nečekal, že napíšu :D Ani v NWN2 to není úplně ok, naopak v datadisku NWN2 je to prima.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 21, 2020, 22:00:42
Pro mě jsou romance ve hrách něco s čim jsem se setkala v DA sérii, pak trochu něco v BG2, ale to jsem moc nehrála a taky tam ty možnosti stály za prd. Snad nikde jinde jsem nic neromancovala.
To jsem ráda, že dokážeš pochopit i ty bisexuály, já zkoušela hetero romanci jednou v DA:O a byl to strašně divnej pocit, myslim že tyhle smíšený partnerství nemaj velkou šanci na úspěch :-D.
Přispěvatel: Elemir Říjen 22, 2020, 10:37:57
NWN 2 pokračuje v kolejích BG 2, až teprve ten první datadisk ti tu idylku rozhodí, a najednou se do družiny sunou taky divné existence a opět je to za podivných okolností a v divném prostředí :) Navíc postavy v NWN 2 jsou ukecanější a více se zapojují do hodnocení aktivit. Přitom ani nejde ve většině přímo o romance, ale vznikají tu poměrně přirozeně vztahy na úrovni parťáků, kdy víš, že opravdu fungujete jako stmelený tým bez ohledu na vlastní cíle postav. Anebo si ty hry už možná idealizuju, protože je to už řadu let co jsem je dohrál a některé pocity už odvál čas :)
BG 3 na to jde podobně. Ono jestli těch předpřipravených charakterů bude takto málo, tak to vlastně bude stejné jako v PST/NWN 2: Mask of the Betrayer, protože je to směska sice celkem sympatických humanoidů, ale každý si přitom sebou nese něco temného. Uvnitř družiny je pak cítit dost tření, nejvíc morálku rozhodila Lae'zel.
Rozdíl oproti výše zmíněným hrám cítím ovšem v tom, že tady ta družina drží pohromadě jen čistě účelově a každá z postav přitom pokukuje po tom, jak si splnit ten svůj cíl (ostatní družiníci je ani tak nezajímají, spojuje nás vlastně jen ten parazit). Jinými slovy, klidně mě nechají na holičkách, jakmile to společné cestování pro ně ztratí význam. Což bylo ostatně vidět ve chvíli, kdy jsem nechal Astariona, aby mě vysál a ráno bylo každému ukradené, že vůdkyně družiny tu leží mrtvá a každý se tvářil, jako by nic :D
DA:O mě snad konečně čeká příští rok, tak jsem na to zvědav.
Přispěvatel: Elemir Říjen 24, 2020, 20:07:35
Oba minotauři totiž střeží jen alternativní cestu do tábora mykonidů, přičemž průchod přes osamělou bulette je mnohem schůdnější (využil jsem drobného fígle, kdy jsem vyrazil jen se dvěma postavami a díky skoku jsem se po zahájení boje přesunul na vyvýšené místo - po pár kolech to bulette vzdala).
Což mi připomíná, že jsem zapomněl v předchozích příspěvcích přímo zmínit, že družinu lze rozdělit. Dělá se to skrze portréty postav, které jsou v základu namačkané na sobě, ale každý portrét lze vzít a tahem od ostatních ho jakoby odtrhnout (je u toho vidět symbol řetězu, který se postupně natahuje, až nakonec praskne). Každá postava pak může jednat samostatně, nebo lze vytvářet na sobě nezávislé skupiny postav.
Hned nalevo od chrámu se dá seskákat do roklinky se zkamenělými drowy. Je to past, kterou přichystal beholder. Boj je to tuhý, protože beholder si postupně odkameňuje drowy a ti pak útočí na belholdera i na družinu. Nechal jsem to být - tuhle lokaci jsem zkoumal až nakonec, takže jsem věděl, že pro dokončení EA není důležitá. Spolu s minotaury se jedná o doplňkovou výzvu.
Dostupný úsek Podtemna je přitom poměrně lineární a lze ho projít jen v rámci předem určeného koridoru. Po boji s bulette se dá přeskákat na jakousi mýtinu, nad kterou stojí mykonidi a dojde tu k rozhovoru. Při skillchecku jsem však neuspěl a rozhovor se zvrhl v boj. Mykonidi mě oprávněně považovali za hrozbu, takže bylo na mě, abych je přesvědčil. Boj to byl zdlouhavý, protože na mě postupně napochodovalo celé osazenstvo tábora.
Na konci jsem musel dvě postavy oživovat a přitom jsem objevil prima bug. Obchodník v druidím hájku se neumí vypořádat s mrtvou postavou v družině, takže když jsem během obchodování překlikl na mrtvou Lae'zel (která fyzicky zůstala v Podtemnu), tak při rozprodeji prodávaný kus výbavy nemizel. Namísto toho na něj jde klikat stále dokola a pořád ho tak prodávat (zmizí až po finálním uzavření obrazovky obchodníka). Díky tomu se dá obchodník snadno připravit o zlato a vůbec u něj takřka bezplatně nakupovat (utracené peníze se zase nasbírají zpět přes opakovaně prodávaný předmět). V této fázi už jsem měl peněz dost, takže nic pro mě, ale jinak je to fajnový bug, který by se mohl hodit, tedy dokud ho Lariani neopraví ;)
Spolu s mykonidy na mě zaútočili i nějací gnómové, což se časem ukázalo jako ne moc šťastné. Kvůli tomu, jak se ten boj táhl, tak jsem neměl v plánu už loadovat, ale za táborem mě okamžitě napadla další skupinka mykonidů s gnómskou obchodnicí a později mě napadl i gnóm, kterého jsem cestou dále zachránil z velkých problémů. Zřejmě jsem si tím chybným skillcheckem uzavřel nějakou komplexnější možnost řešení problémů v Podzemnu.
V táboře mykonidů je waypoint a hobgobliní obchodník, který má velmi zajímavého kamaráda - ilithida. Už na první pohled bylo divné, že na stole obchodníka jsou některé věci, které jsem na počátku sbíral v ilithidí lodi, ale ilithid se objevil až v rámci rozhovoru s obchodníkem, kdy jsem přiznal, co v Podtemnu pohledávám. Ilithid nepatří k Absolute, ale ani mi nemůže pomoci, i když prý by mi mohl pomoci obejít vliv parazita. Potřeboval k tomu dvojici hub, které mám získat od kněžky bohyně Mystry (kněžku jsem však v Podtemnu asi někde minul).
Za táborem mykonidů nás čekal poměrně tuhý souboj s kouzelníkem a skupinkou hákovců. Dal jsem ho až na několikátý pokus a opět jsem u toho zažil bug, kdy jeden hákovec odmrštil Lae'zel z útesu a ona se nějakým zázrakem "propadla" do kempu. Díky tomu nešlo do kempu vstoupit přes ikonku spánku, ale na mapě světa je naštěstí kemp ještě jako waypoint a přes ten to už šlo. V místě tohoto boje je další waypoint a o kus dále nás čekal druhý souboj s bulette - tentokrát na férovku, ale při polovině ubraného zdraví opět zmizela.
V téhle době už bylo jasné, že level 4 je opravdu levelcap, protože všechny postavy dosáhly na přestup na level 5, ale místo toho se objevila hláška, že level 4 je konečná. Zajímalo by mě, kde řada lidí včetně chlapců z Games vzali, že levelcap je 10?
Po souboji s bulette, jsme sestoupili do zničené vesnice gnómů. Při tom jsem zjistil, že bulette se dalo vyhnout, protože cesta do vesnice je přístupná už z úvodní mýtiny před táborem mykonidů, akorát že já si předtím popletl kaňony, takže jsem si myslel, že tohle je spojka k podzemní říčce. Mapa Podtemna je opravdu dobře udělaná a je taky matoucí, což je dobře ;) V zničené vesnici je další waypoint a dole u mola čekal voják temných trpaslíků.
Jde o člena otrokářské výpravy, která chytá gnómy a jako na potvoru jeden z otroků ukradl boty rychlosti jeho kapitána. Mno, protože na trpaslíka šlo zaútočit, tak mi došlo, že tohle byla alternativa k situaci, kdy bych se naopak domluvil s mykonidy. Trpaslíků je tu totiž ve skutečnosti více (jen nejdou před rozhovorem vidět), takže by to opět vedlo k tužšímu souboji. Takhle jsem se mu vyhnul. Jakmile jsem vojákovi donesl botky, tak se mi zpřístupnil otrokářský člun, kterým jsme mohli ničím nerušeni doplout na konec Early Accessu ... :)
Ve hře mi tak zůstala dvojice nedořešených věcí - hlídka gythianky v průsmyku a ježibaba Ethel. Vlastně jsem ještě ani nenašel a nezachránil vévodu, ale to možná opravdu v rámci EA ani nejde. Každopádně se ke každému z těchto bodů ještě průběžně vrátím, ale ta hlavní motivace už je samozřejmě za mnou.
A jak to na mě nakonec celé působí? No, outro bylo poněkud překvapivé, protože jsem čekal trošku jinou cestu za léčbou. Takhle to vypadá, že v ostré hře bude temnota jen narůstat a na světlo se asi jen tak nepodíváme. Po příběhové stránce není BG3 vůbec špatná, ale trošku nemile mě překvapilo koridorovité Podtemno. Rozumím tomu, že tahle lokace má vlastní zápletku (mykonidi vs otrokáři), která kopíruje problém druidů a goblinů na povrchu, ale jak je to vměstnané na malou plochu, tak to působí jako ušité horkou jehlou, prostě jen aby tu něco bylo. S levelem 4 přežít jde a nakonec jsem přežil i s Galem (už jsem ho žádný artefakt zkonzumovat nenechal a to i přes vyšší počet spánků od té první epizodky - ani náznak, že by umíral :)).
Kvituji, že část soubojů je nepovinná a slouží spíše jako dobrovolná výzva pro ty, co by si chtěli vyzkoušet souboj s tužším nepřítelem. Ale i tak je celkový počet soubojů ve hře pro mě docela na hraně a to díky všem problémům, které jsem okolo tahových soubojů ve hře popsal. Na druhou stranu, není jich zas tolik, abych u toho začal pěnit. Když už šlo do tuhého, tak jsem hru vypnul a nechal to pár hodin uležet. Ten příběh za to opravdu stojí a pokud v plné hře bude nějaký příběhový mód, nebo bude obtížnost hry přepínatelná, tak to bude asi fajn - prostě každý si najde to své).
BG3 se zatím tváří nadějně, tedy pokud přežijete úvodní hodiny, které jsou takové všelijaké, ale pak už je z toho fajn hra. BG bych to asi nenazýval, je to spíš nějaká hra z prostředí Forgotten Realms, ale je jasné, že tahle značka přitáhla ke hře mnohem větší pozornost. Za mě to tedy vyhozené peníze nebyly.
Jinak jsem se dostal asi lehce pod 30 hodin. Musel jsem to odhadnout, protože Steam se mi nějak zbláznil, takže ten už nemohu považovat za relevantní - píše mi 44 hodin, což je určitě nějaký renonc :D
Přispěvatel: Elemir Říjen 26, 2020, 21:20:31
Přispěvatel: Elemir Říjen 27, 2020, 21:12:59
Zprvu vypadaly skillchecky jako prima nápad, ale jak se říká: "všeho s mírou!" Problém skillchecků tkví v tom, že většina z nich rozhoduje o tom, jestli budete bojovat nebo najdete nebojové řešení. Přitom dopředu nevíte, na co budete házet a v podstatě je to vlastně jedno. Čím komplikovanější/významnější výhoda vám ze skillchecku plyne, tím vyšší hod musíte provést.
Příklad: chcete ošálit zkušeného kouzelníka? Test inteligence (arcane apod.) musí být 15-20. Chcete zastrašit skupinku velmi slabých potvor? Test charisma bude třeba jenom 3.
No, ale jestli si myslíte, že pravděpodobnost hodu čísel od 1 do 20 je stejná, tak budete nemile překvapeni. Čím vyšší hod je třeba, tím nižší je pravděpodobnost, že se vám to povede. Takhle kostka prostě nefunguje (obzvláště ne ta symetrická). Nicméně tohle Lariani snad opraví.
Možná si řeknete fajn, load to jistí ... mno a tady budete nemile překvapeni hned podruhé :D Zajímalo mě, jak si zrovna s tímhle Lariani poradili, protože třeba v Realms of Arkania se významné věci objevují náhodně, nebo máte k dispozici tolik kombinací pravděpodobnosti, které navíc navazují na předchozí obtížnou situaci (např. tuhý boj vs levelup), že na nějaký load prostě rezignujete (nemá to smysl, při loadu by nevyšlo zase něco jiného a k tomu opáčko celého souboje). Lariani to vzali na půli cesty a zřetězili skilchecky (na jeden musíte např. hodit 15, na druhý 18 a na třetí třeba 20). Přitom každý skillcheck vychází z jiné vlastnosti. Hodit takovouhle kombinaci = malý zázrak. To byste loadováním strávili jenom v EA desítky hodin.
Začalo mi to vadit právě kvůli těm soubojům, kdy už toho bylo opravdu moc a rozhodně jsem po předchozí tuhé bitvě netoužil vzápětí vpadnout do jiné tuhé bitvy. Potíž je, že polovinu herní doby už jsem byl na levelcapu, takže jsem vlastně jen vyzobával to tužší, co ve hře zbylo. Pravda, většina z toho byla nepovinná/volitelná, ale prostě jsem si to chtěl zkompletovat. Na druhou stranu jsem také chtěl vidět tu nebojovou variantu situace, jenomže to je opravdu o nervy. Např. githyanki u průsmyku se dají zřejmě ukecat, ale jak jsem naznačil o odstavec výše, nejprve házíte 15 na arcane, abyste poznali kouzlo, pak házíte 18 na saving throw proti jeho účinku, ale i když to hodíte, tak musíte hodit 20 na vykecání se z dané situace a bůhví, jestli po tom nenásleduje ještě další skillcheck. Drtivá většina pokusů tak skončí bojem.
Poznámka: časem jsem přišel na to, že souboje si lze zjednodušit, BG3 nabízí opravdu hodně svobody v řešení situací, ale dá se to minout a taky to závisí na skillchecku :D
Zkoušel jsem ještě u skillchecků vybírat vhodné parťáky pro dané situace, ale výsledný hod to jednak snižuje nepatrně a hlavně pořád platí to samé o pravděpodobnosti hodu jednotlivých čísel. V principu je jedno, jestli házíte 15, nebo to jeden z parťáků stáhne na 13. Navíc se dopředu velmi blbě odhaduje, na co se bude házet. To se dozvíte jedině tak, že první pokus o rozhovor je test, pak loadnete a jedete nanovo s příhodnější postavou. A loadujete o to ochotněji, čím více vám hrozí souboj.
Mnohem lépe na tom jsou pasivní skillchecky, např. když družina vstoupí do minového pole a každá z postav si automaticky (sama) hází na možnost pasti odhalit. Stačí, aby jedna uspěla a celá družina má vyhráno. Vy díky tomu víte, že v okolí něco je a máte možnost to v případě neúspěchu ovlivnit. Ne všechny hody se však provádí vždy, opět tu funguje pravděpodobnost. Někdy postava zajímavé místo přejde s poklidem a na nic neupozorní (např. iluze). Teprve když jdete kolem inkriminovaného místa po dvacáté, tak najednou někdo něco zahlásí :) Takhle to ovšem fungovalo i ve starších D&D hrách. Pasivní skillchecky se jinak objevují i v rozhovorech, ale nemají tu rozhodující váhu, vždy jen upřesňují danou situaci (např. odhalí, jaký typ humanoida před vámi stojí, protože ho díky svým znalostem ras poznáte, ale nemá to vliv na směrování samotného dialogu).
Začínám uvažovat, že skillchecky formou interakce uživatele jsou nakonec spíše na škodu. Nic proti pokusu o přenos atmosféry ze stolu do PC, ale já tu vidím úplně jiný problém - já jsem zvyklý hrát podle určitého přesvědčení, tudíž očekávám, že moje volby s tím budou v souladu, ne že si na to budu muset házet a ve finále místo paladina vyjdu jako ta největší svině. EA mě v podstatě donutil jít do role chaotického neutrála, což mi vysloveně nevadí, ale já bych mnohem více kvitoval tu volnost, což ale znamená, že jsem prostě musel nakonec loadovat kvůli splnění pro mě příznivějších skillchecků.
Poznámka: skillchecky v tom nejsou sami, i sám příběh vám jakoby podbízí pragmatičtější volby, což je ale dáno tím, v jaké situaci jste se ocitli (jste napůl ilithid a kvůli léčbě už jste ochotni podstoupit i věci, o kterých byste za běžných okolností ani neuvažovali).
Když na to koukám nyní, tak mi asi mnohem více vyhovoval systém v Neverwinter Nights, kdy se v rozhovorech objevovaly volby, které souvisely s povoláním/přesvědčením/atributem a hráč si vybral, jestli to chce použít. Problém BG3 je, že pokud ve většině případů na skillchecky nepřistoupíte, tak budete o to více bojovat, protože běžné volby v dialozích k takovému konci prostě směřují.
Přispěvatel: Elemir Říjen 28, 2020, 15:59:57
Čistý čas v příběhu, tedy čas bez započítání loadů, je 29,5 hodiny. Steam mi přitom píše 60 hodin, ale to je asi opravdu nesmysl. Zřejmě jsem párkrát nechal otevřené nahrávací okno hry a zatímco jsem dělal něco jiného, tak se čas zřejmě stále započítával. Z prvních 20 hodin přitom vím, že loady v mém případě zabírají zhruba 1/3 hry, takže realita bude 40-45 hodin. I tak je to ovšem úctyhodný čas na "pouhý" Early Access. Pravda, hru jsem dokončil přibližně po 27 hodinách, tedy v rozsahu Larianem avizovaného času, ale pro kompletaci veškerého obsahu a osahání si všemožných mechanik, jsem potřeboval času více. Je toho vskutku hodně.
Bugů je ve hře požehnaně, ostatně je to EA, ale ani jeden neznemožňuje dohrání hry. Výjimkou je snad jen jedna skriptovaná událost v campu, kdy Shadowheart přepadne v noci nenadálý pocit úzkosti a hra se jakoby zasekne. Problém je v chybějící rozhovorové volbě (neobjeví se na obrazovce), takže v tuhle chvíli stačí stisknout backspace a hovor se posune dále. Mnohem horší jsou bugy ve vedlejších úkolech. Občas se neaktivuje nějaký trigger, něco proběhne bez přispění hráče apod. Pokud se na EA chystáte, tak vřele doporučuji ukládat často a do různých pozic, kolikrát i po dílčích událostech. Např. save před vstupem do podzemí vás může zachránit před zaseklým triggerem o chvilku později - stalo se mi, že jsem sestoupil do jedné skrýše, udělal si save na jejím počátku a na místě, kde se měl spustit rozhovor, se nespustilo nic. Přitom load ze save před vstupem do skrýše fungoval zcela normálně. Je to zdánlivě blbost, ale v tu chvíli ztratíte volnost v dalších událostech (vzniklá situace by šla vyřešit už jen bojem). Samozřejmě je to trochu o štěstí, kolikrát jsem netušil, jestli daná situace probíhá v pořádku a rozhodně si nedělám iluze, že jsem něco neminul právě kvůli bugu.
V EA jsou dostupné dvě poměrně rozlehlé lokace, přičemž každá z lokací je ještě kvůli orientaci rozdělena na samostatné úseky. Přechod mezi úseky je plynulý a každý z těchto úseků obsahuje waypoint (fast travel bod). Na waypointy se dá cestovat prakticky odkudkoliv, výjimkou jsou akorát struktury, které jsou zanořené hluboko v nějaké jiné struktuře nebo mají omezení dané leveldesignem. Např. podzemní průchod pod nějakou jeskyní, nebo doupě ježibaby, které je plné pastí a jiných nástrah, takže fast travel by tohle rozbil. Níže uvádím přehled lokací, tak jak si to vybavuji:
Nadzemí:
1) Ravaged Beach (úvod hry - ztroskotání)
2) Krypta
a) podzemí krypty 1
b) podzemí krypty 2
3) Druid Grove
a) Secluded Cove (dungeon)
b) Owlbear Nest (dungeon)
c) jeskyně s vůdcem tieflingů
d) jeskyně druidů
4) Blighted Villiage (u mě pojmenovaná jako goblinní vesnice)
a) Whispering Depth (vstup ze studny nebo skrze sklep kovárny - oba body jsou součástí mapy)
b) doupě nekromancera ve sklepě místního obchodu
5) Goblin Camp
a) sklepení pod chrámem Selune
b) průchod pod chrámem Selune do Podtemna
6) Waukeen rest
a) průchod do úkrytu Zhentarimů
7) The Risen Road
a) sklepení pod místním stavením
8) Sunlit Wetlands
a) doupě Ethel
Podzemí - Podtemno:
1) Undedark Fort
2) kolonie Myconidů
3) Sussur Tree
4) vesnice na pobřeží
5) Ruined Tower (Arcane Tower)
a) The Festering Cove (dungeon)
b) úkryt Zhentarimů (dungeon)
Poznámka: do Podtemna by se měl řadit i průchod pod chrámem Selune, protože je to přímá propojka viditelná na globální mapě Podtemna. Očíslované lokace obsahují svůj waypoint (Krypta a druidí hájek mají jeden společný, stejně tak Ruined Tower a Beach v Podtemnu), lokace s písmenky waypointy nemají (výjimkou je akorát úkryt Zhentarimů a Whispering Depth). Možná jsem nějaký waypoint i minul, občas jsou dobře schované (např. ten ve Whispering Depth).
Přesně jak jsem psal, není toho málo, ale ten přehled jsem uvedl hlavně proto, aby bylo lépe vidět, jak je co ve hře propojeno. Na počátku je průchod hrou poměrně koridorový, resp. bezpečně se není moc kam vrtnout a většina událostí se tak zprvu točí okolo Krypty a Druidího hájku. Jak družina zesílí, tak se odvážíte více riskovat a zabloudíte do dalších koutů mapy, přičemž tu platí, že v rozletu vás bude brzdit level potvor, takže do dosažení levelu 3-4 je to taky hodně o pendlování, s čímž právě významně pomáhají waypointy.
Ovšem to pendlování má taky jednu obrovskou nevýhodu - odvádí to pozornost od podrobnějšího průzkumu každé lokace, protože jakmile někde narazíte na tužší odpor, tak jdete jinam a časem vám to třeba vypadne i z hlavy. Jenomže vpřed znamená, že vás hra od toho odvádí dál a dál, takže si možná jako já řeknete, prubnu Podtemno a pak se vrátím k restům nahoře. Mno, akorát Podtemno je zároveň koncem EA, takže to směřuje spíše k tomu, že převládne nutkání si ten zářez udělat a holt pak se k těm restům blbě vrací ;)
Je Podtemno opravdu takový koridor?
Je a není ;) Problém byl v tom, že se cesta do Podtemna udála tak rychle, že jsem za sebou nechal právě kupu restů s průzkumem na povrchu. Navíc jsem chtěl vědět, jak je to s levelcapem (zkušenostmi jsem se blížil k levelu 5), takže jsem zatnul zuby a rozhodl jsem se na první pohled tuhé Podtemno pokořit. Jenomže levelup na 5 se nekonal a já byl už poměrně blízko současnému cíli (navštívit Moonrise Towers). V tu chvíli jsem ovšem netušil, že tím EA končí. Teprve na pláži u zničené vesnice Gnómů jsem zjistil, že celou lokací se dalo proplést minimálně třemi způsoby a ta moje cesta byla paradoxně ta nejdelší :D V tomhle ohledu musím Podtemno ještě jednou pochválit za spletitost, protože se tu dá opravdu snadno ztratit. Ostatně celá atmosférická Podtemna je úžasná.
Když jsem končil poslední deníkový zápis, tak mi zůstalo v Podtemnu několik restů, mezi nimiž vyčníval úkol od ilithida Omeluum (najít dva druhy vzácných hub). Pořád mi to vrtalo hlavou, takže jsme si znovu začal prohlížet globální mapu Podtemna a napadlo mě, že na jih od vesnice gnómů by mohlo něco většího být. Kolem vysoké skály skutečně vede cestička na kruhovou mýtinu s roklí, kde se dá najít vstup do doupěte Kuo-toa a na útesu nad mýtinkou byl při posunu mapy zřetelný nějaký teleport. Problém s teleportem byl ovšem v tom, že na útes by bylo potřeba vyskákat po houbách, jenomže jak jsem brzy zjistil, většina hub na skále jsou iluze, které se velmi rychle rozplynuly :)
Vzhledem k pozici jsem začal mít tušení, že na útes se dá možná dostat z druhé strany, protože se vlastně nacházím v lince s pevností (s místem, kde jsem z chrámu Selune do Podtemna vstoupil). Podle hradby pevnosti se dá skutečně seskákat na skalní kaskádu, kde je několik zkamenělých drowů a past s beholderem Spectatorem. Téhle části se dá naštěstí vyhnout a přes výběžky přeskákat dále směrem do nitra lokace, kde jsem se opět srazil s Bulette (a zase jsem jí vyšachoval tím, že jsem zůstal na vyvýšeném místě). Odtud pak vede krásná spojka až na mýtinku nad pláží. Jinými slovy jde o nejkratší a zároveň nejbezpečnější cestu na pláž :D Nicméně to neřeší ten teleport.
Vrtalo mi to hlavou dál a jak jsem se na mýtince otáčel, tak jsem si všiml, že okolo skály na jihu vede stezka na JZ. Kurňa, jak jsem to mohl cestou sem přehlédnout?! Stezka vede k ruinám věže jménem Arcane Tower, což bývalo výzkumné centrum magie a alchymie. Na začátku je potřeba zlikvidovat dvojici magických konstruktů v podobě katapultů a pak se po obvodu věžet dostat po houbách až dolů na úpatí. Důvodem je fakt, že v přízemí se nachází ovladovna výtahu, který pak spojuje jednotlivá patra věže (bez výtahu se nedá dostat na vrchol věže). Se spuštěním energie je spojen drobný puzzle, ale řešení se dá snadno odhadnout podle objektu zájmu výzkumu na zdejším patře (jedna květina).
Podle korespondence v pokoji jsem zjistil, že právě zde kdysi žila kněžka Mystry, o které mluvil ilithid Omeluum, což mi ostatně došlo, protože na jednom z pater jsem našel obě hledané houby pro lektvar. Kněžka tu žila se svým partnerem a z dopisů jsem se dozvěděl, že měli psa, který bohužel zemřel a kněžku napadlo, že by si jako mazlíčka mohla pořídit bulette. Jak to dopadlo, je těžké říci, protože nikde po Podtemnu jsem nenašel nic, co by vypovídalo o osudu oné kněžky. Jedinou indicí mi bylo vodítko, že na hrobu psa by měly kvést ocůny (krokusy?). V pokojích páru jsem objevil i záhadné tlačítko a rituální kruh, který je podobný kruhu u "kapličky" Lloth, kde jsem před nějakou dobou zachránil gnómského obchodníka (toho, co mě pak napadl). Možná to má nějakou spojitost. Na vrcholku věže mě čekal akorát souboj s konstrukty v podobě železných golemů.
Ostatně když už jsem u vrcholu věže, tak v ní se nachází komplet dílna včetně kovárny. S jednotlivými stoly a zařízeními lze manipulovat, takže mě to navedlo na myšlenku o existenci kraftění. Některé stoly jsem neviděl zcela prvně, ale teprve nyní mě to zaujalo více a to díky té koncentraci všemožných druhů stolů. Jenomže jsem nepřišel na to, jak by to mělo fungovat. S kraftěním totiž souvisí jeden úkol, který lze získat díky nákresům v goblinní vesnici (Blighted Villiage), ale později jsem se dočetl, že tenhle úkol je zrovna zabugovaný, takže je vlastně nefunkční. Zřejmě si půjde ve hře vyrábět i určité předměty, což by nemuselo být až tak špatné.
S houbami jsem zašel za Omeluum a on mi připravil lektvar, který dle očekávání parazita nevyhnal, ba naopak, jeho vliv zesílil, takže moje hrdinka získala novou psionickou schopnost. Omeluum taky moc překvapený nebyl a nabídl mi výměnou za informace o Nautilu prsten, který umí vliv parazita blokovat (zmizí psionické schopnosti a možnost ilithidího skillchecku v rozhovorech). Krom toho mě odkázal na možnost vyřešení našeho problému v Moonrise Towers (asi pojistka, pokud bych se rozhodl zničit druidy).
Ale teď zpět k teleportu. Arcane Tower s ním nijak nesouvisí, což byla jedna z mých teorií, takže začalo být jasné, že je to nejspíše jednosměrná cesta odněkud jinud do Podtemna. Ty teleporty jsou totiž na útesu dva, jeden je modrý a druhý nazelenalý. A aby to bylo kompletní, tak na pláž v Podtemnu se dá dostat ještě z mýtinky před táborem myconidů (středně dlouhá cesta). Nyní byl tedy ten správný čas na resty na povrchu.
Přispěvatel: Elemir Říjen 28, 2020, 16:00:14
aneboli v mém podání goblinní vesnice. Ve skutečnosti jde o normální vesnici, která měla tu smůlu, že se skrze ní prohnala armáda gythianky (ano těch, z horského útesu) a všechny tu povraždili (pověděla mi to mrtvá obyvatelka poté, co jsem využil kouzlo na mluvení s mrtvými. Nástálé situace pak využili goblini z nedaleké základny v ruinách chrámu Selune a obsadili to tu. Ve vesnici je několik významných bodů (pár jsem jich popsal již dříve), ale to nejzajímavější se ve skutečnosti skrývá v podzemí.
Např. místní obchod vedl zvěd Zhentarimů, který si ve sklepě obchodu vybudoval velkolepé doupě. Z poznámek jsem se dozvěděl, že šlo o nekromanta, který se vydával za léčitele. Ve sklepě se nachází zrcadlo, které stráží vstup do tajné laboratoře, kde je ukryt nekromancerský grimoár. Zrcadlo lze konfrontovat díky poznatkům z deníků, takže jako puzzle je to snadné, prostě stačí jen vše číst a hra na to už sama zareaguje. Grimoár je spojený se záludnou pastí, ale to není jeho hlavní problém - chybí k němu klíč. Podle dalších zápisků nekromancera jsem se dozvěděl, že měl studenta s podivnou zálibou, který klíč ukradl a zmizel s ním někde ve studni.
Studna vede do komplexu tunelů jménem Whispering Depth, které jsem navštívil už dříve, ale místní fázoví pavouci mě rychle vyškolili, takže jsem to pustil z hlavy. Díky deníku nekromancera jsem však nyní mnohem lépe chápal, o co tu jde a kdo je oním podivným elfem, co se touží zalíbit bohyni Lloth a stát se pavoukem. Do komplexu vede i cesta přes kovárnu ve vesnici, což má výhodu akorát v tom, že to vede k jednoduššímu souboji na počátku komplexu. Ve sklepě kovárny se mimochodem nachází nákres pro úkol s kraftěním, co v EA nefunguje.
Boj s pavouky je nepříjemný kvůli vertikálnímu rozčlenění bojiště (je to dost nepřehledné kvůli kameře), jinak v tuhle chvíli už to nebyl tuhý soupeř. Pavouci jsou celkem 4, vždy 2 a 2, ale to nejhorší mě čekalo na dně komplexu, kde nad velkou dírou seděl extra obří pavouk - onen transmutovaný učeň nekromancera. Pod ním se blyštil achát (ano, klíč ke grimoáru). Tenhle souboj byl o dost tužší a první pokus byl odsouzený k záhubě (pavouk si povolává z vajíček posily a pod polovinou zdraví má ještě silnější útok). Nicméně mi to ukázalo možnou taktiku, takže při druhém pokusu jsem nejprve zlikvidoval vajíčka, pak jsem zahájil souboj a jakmile se při jednom z přesunů pavouk postavil na síť, tak jsem pod ním zápalil sud s olejem. Pavučina shořela, pavouk spadl a měl hned o 1/3 zdraví méně. I tak jsem si ale dal ještě 1-2x opáčko, protože ty následující útoky byly opravdu devastující.
Nad velkou dírou uprostřed vedla lávka z pavučiny, přičemž hra mi tu napověděla, ža ze spoda vane mírný průvan. Postavil jsem se na lávku, zakouzlil Pád pírka na družinu a pavučinu pod sebou prořízl :) Následoval dlouhý pád, který skončil v Podtemnu, ale naneštěstí hned uprostřed dvojice místních minotaurů :D Takže nyní jsem poznal druhou cestu do Podtemna a taky tu nejtužší :D Hned po pavoukovi dostat i minotaury, to prostě nešlo. A to bez ohledu na to, že se na bojišti objevila bulette, která se do minotaurů taky pustila (bohužel jsem nezůstal bez povšimnutí, jinak bych vycouval, ať si to vyříkají nejprve mezi sebou a jen bych pak dorazil přeživší na jedné či druhé straně).
V ruinách hospody lze narazit na trojicí obrů, kteří stojí nad tělem mrtvé obyvatelky vesnice (ta, ze které jsem dostal informace o tom, ce se ve vesnici přihodilo). Dohadovali se, jestli jí sníst nebo ne. Obry lze díky skillchecku překecat, aby sloužili mě místo goblinům (jsou to vlastně žoldáci). Wyll s tím dle očekávání nesouhlasil, což mi nevadilo, protože pronájem obrů vyjde na 500 zlatých a skýtalo to nové možnosti. Od vůdce obrů jsem dostal roh, který stačí v boji použít a oni pak přijdou. Časem jsem ho opravdu použil, když jsem se rozhodl porazit beholdera Spectatora a roh funguje tak, že ho musíte použít opravdu až v boji, protože zavolání mimo boj vede k tomu, že obři hned zase zmizí a vy u toho musíte kontrakt za dalších 500 zlatých prodloužit, jinak roh zmizí (normálně se kontrakt prodlužuje až po boji). Mimochodem, AI obrů je příšerná, obři se kolikrát jen přesunuli, ale neútočili, nicméně v boji se Spectatorem opravdu pomohly, protože alespoň rozptýlili jeho útoky a udrželi mi část drowů dostatečně od těla.
Úkryt zhentarimů
Deník necromancera mi poodhalil něco o možné základně zhentarimů v okolí a jelikož mi hlavou v Podtemnu vrtalo i to, kudy povede úkol s nalezením uneseného vévody, tak jsem znovu začal uvažovat o smyslu Waukeenina hostince. Bylo mi zvláštní, že by se sem drowové táhli až z chrámu Selune a pak s vévodou tou samou cestou zpět. Někde prostě musí být něco bližšího. Začal jsem tedy hostinec prohledávat systematicky, až jsem si venku za hospodou všiml zabarikádovaných dveří do nějaké kůlny.
Kůlna je plná sudů s olejem a kořalkou, navíc opodál stál vystrašený týpek, který má vysoký skillcheck na přesvědčování, takže při prvním pokusu o rozhovor po mě hodil bombu a bylo vymalováno :D Před druhým pokusem jsem proto z dohledu sebral všechny sudy ... je zajímavé, že v inventáři už to ty sudy nebere, přitom už vidím, jak si postava cpe do batohu 5 velkých sudů a ten batoh je absolutně žáruvzdorný. Skillcheck se stejně nezdařil a loadovat do zblbnutí se mi nechtělo. Podstatné bylo, že ten týpek stál kousek od vstupu do sklepa, odkud se dá sestoupit do úkrytu zhentarimů.
Je s tím spojení bug, který jsem již popisoval, protože na základně je potřeba podstoupit skillcheck, jinak tu nejsme vítaní a skončí to bojem s velkou tlupou nepřátel. Jakmile si hru uložíte na základně ještě před skillcheckem, tak je průšvih na světě. V opačném případě se tu dá něco drobného zobchodovat, zachránit jeden umělec a získat úkol na zboží, které sem měli dopravit další agenti. Shodou okolností ti, které jsem nedokázal zachránit před gnolly. Myslel jsem si, že mám vyhráno, protože tu zamčenou bedýnku jsem si bral sebou, ale ona se mi z nějakého důvodu v inventáři rozbila a vypadla z ní lahvička. Na to šéfka agentů zareagovala dosti podrážděně, tedy útokem.
Boj to byl rychlý, protože probíhal na jakési terase nad skladištěm. Dva týpky jsem zatlačil do rohu, dva se teprve chystali za námi nahoru, no a šéfovou jsem srazil za nima dolu ;) A jelikož skladiště bylo plné sudů s olejem a pálenkou, tak jsem za ní hodil ještě bombu a bylo vymalováno :D Rázem bylo po přesile. Navíc se do boje nezapojila zadní hlídka agentů u zamřížovaných skladišť (to je problém v případě, pokud sem jdete nepozváni, pak totiž zaútočí komplet spojená skupina nepřátel a to už je průšvih). Zadní hlídku jsem vyprudil až tím, že jsem si odemkl mříže.
Přitom bojovat tu není vůbec nutné, význam úkrytu spočívá trošku v něčem jiném. Za jednou iluzorní zdí se totiž nachází výtah do Podtemna - prima, našel jsem druhou možnou cestu do Podtemna (a asi i nejméně nebezpečnou). Vede na SV mapy, kde je křižovatka směrem do tábora myconidů a k minotaurům (kolem nich se dá s trochou trpělivosti projít bez povšimnutí, popř. projít jen s jednou postavou a pak najít a využít jeden z waypointů v Podtemnu - třeba zrovna u myconidů). Díky přítomnosti bulette se mi konečně podařilo využít taktiku ve stylu "když se dva perou", takže jsem nakonec bojoval všeho všudy jen s jedním minotaurem.
Vypilovaná taktika boje?
Pokud si vzpomenete, tak hierofant Halsin mi po zažehnání hrozby goblinů prozradil dvě možné cesty do Moonrise Towers - jedna vede přes Podtemno, druhá přes Horský průsmyk. Horský průsmyk přitom hlídá skupinka tuhých githyanki, s nimiž je férový souboj prakticky nemožný. Po všech těch bojích jsem však nabyl přesvědčení, že tohle bude mít asi méně férové řešení, podobně jako když jsem se vypořádal s hobgobliním velitelem v chrámu Selune.
Hlídka githyanki se nachází u zničeného mostu v jakémsi údolí, nad kterým se klene dřevěná strážní věž. Pro interakci s githyanki je přitom nutné doběhnou až za Lae'zel přímo k jejich hlídce, takže jsem toho využil a Gale a Shadowhearth jsem nechal nahoře na bráně. Z dřívějšího pokusu jsem věděl, že githyanky se umí teleportovat a rychle zaujímají vyvýšená místa, tedy právě vršek brány. Mým cílem bylo tyhle útočníky na bráně překvapit a shodit dolů. To ubírá dost zdraví a taky to významně narušuje koordinaci útočící skupinky. Stačilo tedy udělat první pokus, abych věděl, kde mají moje zálohy přesně stát, pak jsem došel se Shivou za Lae'zel, a jakmile došlo na boj, tak jsem Shivu urychleně stáhl, aby se co nejrychleji dostala nahoru na bránu (kombinace skoku a chůze). Chudák Lae'zel posloužila v tu chvíli jako štít, protože útok vůdkyně hlídky je prostě dost brutální, navíc má 3 útoky za kolo!
Dva teleportující githyanky jsem poslal obratem dolů a za nimi i jedno, dvě kouzla. Na druhé straně si to Shiva podobně vyříkala s přiteleportovanou vůdkyní a poslala za ní olejeovou bombu. Do toho se připletla střelkyně githyanky, ale to už jsem poté ustřílel z dálky. Vůdkyně to sice stihla nahoru ještě jednou, ale s tou trochou zbylého zdraví, co měla, to byla jen otázka času. Hlídka tu měla skupině zabránit vstupu do Horského průsmyku, ale jak jsem se záhy dozvěděl, ten je stejně v rámci EA nepřístupný :D Zřejmě existuje i mírové řešení situace, ale díky zřetězeným skillcheckům je to prakticky nedosažitelné.
A v čem vlastně vidím problém? Vzpomeňte si, jak jsem se vypořádal s učněm v podobě obřího pavouka nebo s vůdkyní zhentarimského úkrytu. Je to kombinace shození nepřítele z výšky, doplněná o házení výbušných sudů (tzv. barreling, jak tomu komunita trefně říká). Ty souboje s tím doslova počítají. O co je tedy v tomto případě tahový boj v BG3 lepší, než realtime s pauzou, když vezmu podobně špinavou taktiku, kdy na jednu postavu nalákáte útočníka a zbytek družiny pak do něj pálí šípy. To okolí v BG3 hraje mnohem větší roli, než dovednosti samotných postav. Co bych se na levelu 4 snažil o xy-tý pokus vyhrát tuhý souboj s potvorami level 5, když "barreling solve everything!" Ne náhodou se takové boje odehrávají právě na místech, které k tomu doslova svádějí. Podle mě je to jasný záměr, protože normálně byste se na takový boj vykašlali a vrátili se až na vyšším levelu. Tahat sebou hořlaviny je tedy naprosto běžné a žádoucí ... pozor, barreling nemůže selhat, tedy žádný miss, navíc se nepočítá jen výbuch, ale pokud nepřítele trefíte, tak dostane ještě fyzický zásah :/
Korunu tomu nasadí následují bossfight ...
Tetička Ethel
Do doupěte ježibaby Ethel se dá nakonec dostat celkem snadno. Cesty jsou dvě, přičemž jsem osobně odhalil jen jednu a tou je využití speciálních masek. Celá pasáž před magicky uzavřenými dveřmi je totiž spíš jen pro zmatení, přitom hint se nacházá v deníku Mayriny v domě Ethel. Ostatně hra vždy má poblíž nějakou jasnou nápovědu, celé je to prostě jen o pozornosti hráče, tedy prošmejdit vše a využívat kameru k natáčení a přibližování, protože klíčový předmět může být vidět jen z určitého úhlu. K tomu je potřeba i světlo, protože hra je schválně plná temných zákoutí. Masky mi nakonec vypadly jako jediná logická možnost, akorát je potřeba mít družinu rozdělenou, protože postava s nasazenou maskou se dostává pod kontrolu Ethel a napadne družinu (později jsem se dočetl, že proti tomuto efektu zabírá kouzlo Ochrana proti dobru a zlu, já holt chodil s každou postavou zvlášť).
Za dveřmi mě čekal středně tuhý souboj a pak pasáž plná pastí (výbušné květiny a jedovaté výpary). I tady jsem se později dočetl, že tohle vše je iluze a se správným pasivním skillcheckem se to dá prokouknout, a to včetně těch magických dveří na počátku, které vlastně ani neexistují, ale to se mým postavám očividně nezdařilo. Je tedy hezké vidět, že tenhle dungeon má více řešení a nikdo se tak nemůže dostat do úzkých. Ostatně iluzí je prý celá prosluněná bažina, což se dá odhalit s pomocí rozmluvy se zvířaty, jenomže stačí kouknout o pár zápisků zpět a tam uvidíte, jak jsem dopadl při rozmluvě s milou žabkou :D Škoda, tenhle aspekt hry jsem docela odbyl, jenomže moje pokusy o interakci se zvířaty obvykle selhaly díky neúspěšným skillcheckům (a to je Shiva hraničářka!), takže jsem to poměrně brzy vzdal, přitom tady to asi bylo na místě a přišel jsem tak o zajímavé rozuzlení.
Edit: eh, jsem se nechal příliš unést a zapomněl jsem to po sobě kontrolovat - Shiva samozřejmě není hraničářka, je to klasický bojovník :D Já mám tohle jméno normálně vyhrazené pro hraničářky, takže mě to na první pohled ani netrklo, ale pořád mi bylo divné, co mi na tom textu nesedí, až mi to nakonec došlo :D
Dole v jeskyni se nachází klec s Mayrinou a za ní je svatyně. Nj, jenomže kde je Ethel? Mayrinu lze z klece vysvobodit, ale není komunikativní. Ve svatyni taky nic, tedy krom portálu, který vede do bažin k hrobu Oskara (?) a při prvním průchodu se stane permanentně obousměrným (on tam má být údajně celou dobu, ale mě se objevil až při průchodu z doupěte, ale teď mě napadá, že to byl asi bug, protože při cestě do domu se dveře najednou nedaly otevřít, tak jsem přemýšlel, jak by se tohle dalo asi jinak vyřešit, jenomže pak jsem raději loadnul).
Docela jsem zakolísal. V JV části jeskyně se navíc nachází další portál, ale ten je na uzavřené mýtince, takže mi přišel zprvu nedostupný. Chce to však trochu světla, protože jsou tu opět magické dveře, které lze projít z maskou. Tenhle portál pak vede nečekaně do Podtemna na útes k modrému portálu ... vida, konečně jsem našel přístup :) A opět, modrý portál po průchodu vytvoří obousměrný průchod (na a z útesu). Takže jsem nakonec našel i čtvrtou a asi i poslední cestu do Podtemna. Obtížností o něco tužší než průchod přes chrám Selune, protože pro vstup do doupěte Ethel je potřeba nejprve porazit její čtyři tuhé skřítky.
Vrátil jsem se ke kleci a vyzkoušel poslední možnou věc, co mě napadla ... vyjmul jsem Lae'zel ze skupiny, odvedl jí na plácek u klece a zbytek družiny jsem uklidil z dohledu. Lae'zel jsem dal masku a čekal jsem, dokud Ethel nepřevezme kontrolu. Napoprvé nic, ale náhodou mě napadlo to zkusit ještě jednou, akorát jsem si masku nasadil o kousek jinde a po chvilce se Ethel zjevila. Lae'zel jsem nechal poodejít a pak jí masku sundal. V tu chvíli vyběhla Shiva, na kterou Gale zakouzlil neviditelnost a vpadla Ethel do zad. Mno, klec s Mayrinou se nachází nad propastí, takže to láká Ethel shodit (což skutečně jde a taky jsem to zkusil ... fajn řešení jinak prý tuhého bossfightu, že?), ale chtěl jsem i nějakou férovku, do které bych případně povolal svoje obří žoldáky a tak jsem Ethel backstabnul. Nj, jenomže Ethel se nebránila a tak ji Shiva v pohodě usekala. Bylo mi to divné a při loadu jsem zjistil, že mě Ethel prostě nevidí (a pak jsem se dočetl, že je to zkrátka známý bug).
Není to úplně ideální, protože teprve po zabití Ethel se Mayrina rozpovídala a to tak, že mi rovnou vynadala. Ona totiž měla s Ethel úmluvu, že vymění své nenarozené dítě za život svého manžela. Myslel jsem si, že jsem tedy něco zvoral a celá ta věc bude mít ještě nějaké řešení, ale až tady má asi význam spojit si to, co jsem se dozvěděl v místnosti před magickou branou, tedy jak dopadli všichni ti, co si od Ethel přáli něco splnit. Ethel Mayirině sice slíbila oživení jejího manžela, ale určitě ne tak, jak si Mayrina představovala. A vskutku, ve svatyni se nachází hůlka se jménem Mayrinina manžela, která ho oživí, ale jako zombie! (Hůlka se musí předat Mayrině v rozhovoru, jinak to vede k boji a k definitivnímu zničení Oskara, což Mayrinu ještě více nase... ).
Čekal jsem tuhý bossfight a on bug, navíc nyní už víte, proč jsem tenhle úkol tolik přirovnával k úkolům v Zaklínači 3. Po Ethel jsem se vrhl na beholdera Spectatora, kde jsem obry už konečně mohl vyzkoušet a tím jsem si také vyčerpal vše, co mělo ve hře ještě nějaký smysl. Finální zamyšlení si nechám na extra příspěvek.
Přispěvatel: Elemir Říjen 28, 2020, 22:13:13
Na první pohled se může zdát, že s narůstajícím počtem hodin ve hře u mě začalo převládat celkové rozčarování, ale to je dáno tím, že jsem se opravdu snažil ve hře vyzkoušet úplně vše. Je jasné, že se mi něco muselo začít zajídat (bylo toho tzv. už přes čáru), ale celkově jsem zůstal poměrně pozitivní. Proto bych to chtěl nyní zhodnotit trochu komplexněji a s nadhledem.
Popravdě jsem neměl od hry přílišná očekávání, mojí největší motivací byla zvědavost, takže ten unylý začátek byla jen voda na mlýn pro mou skepsi. Počátek se prostě nesl v rytmu, že jsem hru spustil, něco málo jsem udělal a pak jsem hru zase vypnul, protože zajímavé pasáže se velmi rychle střídaly s těmi méně záživnými a moc mi to nedávalo smysl (vlastně jsem se to ani nesnažil moc pochopit). Jenomže za pár hodin jsem hru zase zapnul, protože mě najednou strašně zajímalo, co se stane, pokud ještě chvilku vydržím :) V této době jsem dokonce uvažoval, že vstoupit do EA byl blbý nápad, ale když už jsem to koupil, tak si to prostě musím něčím zdůvodnit, prostě najít něco, co by mi naznačilo, že to byla dobrá volba.
Boj to nebyl, ten mě už na počátku moc nesedl, ale u toho jsem si říkal, že to je prostě klasika každého začátku RPG. Navíc co asi tak čekat od družiny na levelu 1? Někde vzadu, na pozadí všemožných úvah o hře, mě však už v té době napadlo, že s bojem tady toho nebude v pořádku mnohem více, takže k tomuto bodu se ještě vrátím.
Příběh? Byl jsem nakažen, někde jsem ztroskotal a mým cílem je najít lék ... proč, jak, má to limit, nemá to limit, zkrátka zdánlivě všední a nezajímavá zápletka. Jenomže ty informace chodí postupně a s každou další se skládá ucelený obrázek mnohem temnějšího příběhu, který mě občas přivedl do celkem nestandardní situace (hledat pomoc bez ohledu na své přesvědčení a klidně hodit celou morálku za hlavu). A to se celý příběh vlastně teprve rozjíždí.
Sice mi to znemožnilo zaujmout svou typickou roli v D&D, ale zároveň mi to přišlo docela zajímavé, protože jsem kolikrát sám se sebou polemizoval, co jsem ještě ochotný obětovat, protože těch cest k léku je zdánlivě mnoho a mnohé jsou velmi lákavé. Bohužel ta zdánlivá volnost není zas tak velká, což je možná dáno jen omezeným rozsahem EA, ale ono to vlastně vůbec nevadí. Tohle hráč na počátku samozřejmě neví, k tomu se musí nejprve dopracovat a to je na tom to úžasné! Zjistit, že zradil přátele jen proto, aby se ocitl ve slepé uličce, nebo to hrát na všechny strany, aby zjistil, že pomoc bude muset hledat tam, kde by to nejméně čekal.
Upřímně, v tomhle ohledu mě Lariani překvapili. Z těch několika mála hodin v Divinity: Original Sin 2 nebo čtení Milhausovo deníčku z jedničky nemohu tak úplně posoudit Larianí humor, ale rozhodně jsem nečekal jak vážný a temný příběh dokáží vytvořit. Ve hře je pár vtipných situací, možná už na hranici křečovitosti, ale osobně mě nic z toho neurazilo, naopak jsem se docela zasmál. V tom množství obsahu se to prostě ztratí.
Poměrně slušně je vykreslená i atmosféra na hranici Mečového pobřeží v těchto dobách, vlastně stačí jen pár zmínek a reálií, abyste věděli, že tohle se odehrává ve Forgotten Realms. Hra mi přitom vysloveně nic necpala, i kdyby to neneslo jméno legendární herní série, tak FR v tom prostě jde poznat.
Velkou devizou hry je volnost. V rozletu vás zprvu brzdí jen rostoucí level nepřátel, na začátku se tedy nedostanete všude, ale to se časem zlepší. Navíc úkoly nejsou v pošťáckém stylu, většina z nich má několik fází, které plníte postupně a mnohdy tak jde o dlouhodobé záležitosti. A navíc kolikrát ani nevíte, kde přesně začít. Hra díky tomu vyvíjí o něco větší tlak na paměť hráče. Hodně věcí je tedy zjednodušených, např. puzzle nebo postup přes jiné interaktivní prvky, které vyžadují znalost určitých informací (tohle si hra vyhodnocuje sama), ale musíte si přinejmenším pamatovat lokace a co jste minuli s tím, že nyní to ještě nezvládnete prozkoumat.
Zdánlivě jasná cesta k určitému cíli totiž může být opravdu jen zdánlivá, nebo máte těch možností více, záleží jen na tom, co jste doposud zjistili, jaké složení družiny máte a jak zafunguje náhoda u pasivních skillchecků (ty aktivní už ani zmiňovat nebudu, to jsem probral podrobně v samostatném příspěvku). Anebo jo, dodám k tomu, že ke zdárnému cíli první kapitoly je těch podstoupených skillchecků celkem rozumné množství, problém je, pokud chcete v rámci první kapitoly absolvovat úplně vše, protože pak se to samozřejmě znásobí. Ostatně ta míra volnosti vám dojde ve chvíli, kdy si první kapitolu opravdu projdete křížem krážem, protože pak teprve uvidíte, co se dalo udělat jinak a lépe, jen kdybyste tady a tuhle dávali trošku lepší pozor :)
Mno a dávat pozor ještě jednou vyzdvihnu. Osobně mám ve hře problém s neposlušnou kamerou, ale design lokací je udělán tak, že občas záleží na drobných detailech, které ovšem vyžadují, že nejenom procházíte vše, ale taky se všude díváte (natáčíte se za roh, přibližujete si kameru apod.). Tohle jsem nečekal a dlouho jsem to ignoroval, teprve časem jsem zjistil, kolik věcí mi unikalo a došly mi tak mnohem později. Pomalý a systematický postup se opravdu vyplatí! Tady jednoznačně další bod k plusu.
Výběr ras nebo implementaci D&D 5e nebudu hodnotit, je to EA a hodně věcí se do finále může (a zřejmě i bude) měnit, ale už teď je mi sympatické, že hra rozhodně nehýří silnými předměty a zastropování levelcapu na level 4 dost limituje kouzelníky, jenomže teď se dostávám k tomu boji.
Z posledního deníčkového zápisu je asi jasné, že tohle je aspekt hry, který mě ani za těch 40-45 hodin nepřesvědčil. Na druhou stranu hodnotit to nyní jako definitivum, by bylo taky předčasné. Rozumím tomu, že level 4 je málo a naplnit obsah jen adekvátními potvorami, by bylo divné, jenomže to pak vede k situacím, kdy se taktika omezí div ne na cheatování (viz barreling). To by mě nakonec asi nevadilo, ale vadí mi to, že většinou bojujete proti přesile, která snadno získává výhodu, takže první boj je jen pokus, který musíte zanalyzovat a dalšími pokusy se teprve pokoušíte o štěstí (protože nízký level = jeden útok/akce za kolo, častější missnutí apod.). Nepřítel je na tom naopak kolikrát lépe. Dobrá zpráva je, že k cíli první kapitoly vede přijatelný počet soubojů, problém opět nastane ve chvíli, kdy se pokoušíte první kapitolu projít křížem krážem - tady bohužel hrají proti i aktivní skillchecky, které by vám jinak mohly pomoci počet soubojů omezit (prostě by jste se z takové situace vykecali).
Pro mě je to asi jediná významná vada na kráse, která se ovšem může do finálního release hry změnit. Celkový pocit ze hry je u mě dobrý až velmi dobrý a to obzvláště poté, kdy jsem si první kapitolu prošel do největších podrobností a mohl jsem se tak přesvědčit, jak moc jsou jednotlivé věci provázané a kolik možností jsem při řešení určitých situací vlastně měl.
Na vážkách jsem akorát u jedné věci a tou je znovuhratelnost. Trošku se obávám toho, aby mě finální release dokázal chytit, protože toho vím nyní příliš mnoho a první kapitola mě tak nemá moc čím překvapit. Tady jsem zapomněl zmínit, že úkoly jsou zajímavé, ale podobně jako v dialozích, bez ohledu na volbu cesty vše vede ke stejnému výsledku. Jen málokdy se dá něco významně ovlivnit, takže tím odpadá zkoušení alternativních postupů - vliv je zkrátka kolikrát jen kosmetický.
Ke konci si dovolím zhodnotit společníky. Už první interakce / setkání s Astarionem ukázalo, že mou skupinu naplní parťáci, na které si určitě snadno zvyknu a nebudu s nimi mít problém. Skupina jako taková má svou dynamiku, některé postavy se spolu nemusejí, komentují si třeba svůj původ a občas se vyjadřují k současným událostem, což tu hru docela oživuje, ale už od počátku je cítit, že spojení společníků v jednu grupu je spíše pragmatické rozhodnutí dané situací (všichni jsme nakaženi parazitem a hledáme lék). Jakmile by došlo na lámání chleba, tak by mě dobrá polovina z nich hodila přes palubu :D
Navíc každý z parťáků má svou temnou minulost, která sem tam vypluje na povrch, ale nic konkrétního, každý z nich si podrobnosti bedlivě tají a je ochotný se o ně postupně podělit jedině v případě, že se mu svými činy začneme zamlouvat ... kéž bych se nikdy nedozvěděl, že Gale potřebuje konzumovat artefakty :D Naštěstí to v EA nehraje roli, Gale se bez toho obešel, ale v ostré hře se bojím, že to může mít nedozírné důsledky - možná to je dobře, možná ne. Ten Galeho důvod je logický, ale osobně takovým prvkům v hrách nefandím.
Takže co závěrem? BG3 je pro mě nakonec milým překvapením a vstupu do EA už teď vůbec nelituji. I přes mou averzi k implementaci soubojů se mi vyplatilo je skousnout, protože ta hra mě za to odměnila solidním příběhem a pro mě trošku netypickou rolí, která mě donutila více přemýšlet o tom, proč a jaké kroky ve hře podnikám. Naopak mě trošku vadí určitá Zaklínovačovitost (dopad rozhodnutí atd.), ale zase proč ne? Není to rozhodně vidět všude a ne vždy je to opravdu ono typické volím menší zlo. Snad mě Lariani nezklamou a příběh bude pěkně gradovat, protože outro první kapitoly slibuje ještě temnější zítřky ;)
P.S.: eh, jasně, už teď je zřejmé, že BG3 nebude pro každého. Není to takový mainstream, jak by se mohlo kvůli očekávaným prodejům předpokládat, ale taky to není vysloveně určeno "uctívačům" jedničky a dvojky. Prostě si z toho názvu odmyslete to BG3 a nahraďte si to čímkoliv jiným. Tohle je prostě hra ze světa FR, která nemá krom toho světa s původní sérií mnoho společného. Ale to ji přeci nedegraduje. Za mě si tenhle Larianí počin pozornost zaslouží a je potřeba mít stále na paměti, že tohle je Early Access a Lariani umí hráčům naslouchat.
Přispěvatel: Elemir Říjen 30, 2020, 10:06:30
Nechtěl jsem to už testovat znovu, tak jsem kouknul na YT, jak to vypadá, když se Ethel s pár HP dostane ještě na řadu. Je tam totiž rozhovor, kdy Ethel začne prosit o život výměnou za dar síly. Akorát má podmínku, že jí musíme nechat odejít i s Mayrinou a jejím nenarozeným dítětem. Vhodným a vyhraným skillcheckem lze získat jak dar, tak osvobodit Mayrinu a tady jsem byl docela rád, že jsem se minule nemýlil. Myarina je stejně naštvaná, jako když jsem předtím Ethel zabil, takže na výsledek oživení jejího manžela nemá přežití/zabití Ethel vliv. Má to vliv jen na to, jestli dostanete od Ethel dar.
Na videu mě překvapila ovšem úplně jiná věc. Jednak ten týpek měl nějaký rozbitý RNG, protože on se trefil každým úderem a to za dost vysoký damage a pak jsem si všiml, že v boji se dá ukládat ... no, to mě ani nenapadlo zkoušet, protože jsem vůbec nečekal, že by něco takové bylo možné :D Takže i já bych si býval mohl v pohodě vyzkoušet konec s přežitím Ethel. Nj, stane se.
Přispěvatel: Elemir Říjen 30, 2020, 11:01:09
Možná za to mohl ten pocit jistoty, ale moje averze vůči provedení soubojů s BG3 najednou lehce opadla. Asi opravdu stačí jen ten pocit, že nebudu muset podstupovat zdlouhavé boje stále znovu a znovu, dokud se na mě neusměje štěstí. Podle tohoto pokusu totiž odhaduji, že bych ten souboj opakoval zřejmě hned 5x, protože jsem použil jiné rozestavení postaviček a už jen stačilo, aby pár dalších okamžiků proběhlo trošku jinak a problém byl na světě. Já mám nějaké štěstí na to, že se mi povede souboje uhrát jen na pár pokusů, ale jak to pak zkouším jen tak znovu, tak je to horší a horší :D
Save jsem udělal i ke konci boje, takže jsem si mohl rozhovor se vzdávající se Ethel vychutnat ve své vlastní rozehrávce ;)
Přispěvatel: Elemir Listopad 01, 2020, 16:05:18
Ostatně on je dost velký hračička, takže u něj najdete i videa, kde jsou vidět další aspekty využitelnosti prostředí, třeba souboj s přerostlým pavoukem:
Je to zajímavé zhlédnout už jen proto, abyste viděli tu skutečnou škálu možností, protože vám to osvětlí, proč existuje mezi hráči tak polarizovaný pohled na obtížnost hry (od pohrdání obtížností až po frustraci z velmi tuhých soubojů).
Mě by popravdě třeba nenapadlo zapalovat meč o svíčku, protože je to pro mě už z principu pitomost (na rozdíl od potření zbraně jedem). Jsou to prostě prvky, které by vás nenapadlo využít, ani když o nich víte, ale výsledkem je pak mnohem schůdnější, dokonce až triviální souboj. Otázkou spíše je, jestli tohle do hry vůbec patří ...
Přispěvatel: Yuyana Listopad 01, 2020, 20:02:11
Přispěvatel: Elemir Listopad 02, 2020, 09:40:26
Někde jsou i videa "pečlivého" barrelingu, kdy zloděj ve stínu rozmístí mezi nepřáteli sudy s olejem a pálenkou a pak to někdo z povzdalí podpálí. Přitom manipulace se sudy je jednoduchá, protože postavy si mohou předávat věci z inventáře klidně i přes půl mapy. Je opravdu zajímavé teď zpětně sledovat, co jsem mohl vyřešit úplně s prstem v nose, jen se prostě snížit k patřičné "taktice" ;) Nejvíc mě ovšem dojmulo, že to někteří hodnotí jako pečlivou přípravu a správné použití mozku. Hlavně že ta hra musí mít tahové souboje, protože bla bla bla ... :/
Přispěvatel: Yuyana Listopad 02, 2020, 17:25:03
Edit:
Jako nechápejte mě špatně, já si dokážu užít dementní AI/fyziku, ale uráží mě když to někdo označuje za logiku a ještě to chválí :-D. Teď jsem viděla pár videí od youtubera co se baví těmahle nelogičnostma ve hrách a zneužívá je na maximum, bylo to ultra zábavný. Hrála jsem Dishonored 1 a 2, kde je inteligence a fyzika na takový úrovni, že by člověk mlátil hlavou o zeď, vyrovnám se s kde čim.
Přispěvatel: Chidlink Listopad 06, 2020, 12:20:06
Přispěvatel: Elemir Listopad 06, 2020, 15:42:04
Přispěvatel: Yuyana Listopad 21, 2020, 22:24:32
https://www.youtube.com/watch?v=Kv37JEeJ2as
Přispěvatel: Elemir Listopad 21, 2020, 22:27:56
Přispěvatel: Yuyana Listopad 21, 2020, 22:51:37
Přispěvatel: Elemir Listopad 22, 2020, 05:19:25
Poprvé ten rozhovor zkusíš, zjistíš, že to nemá smysl, loadneš a vezmeš to rovnou útokem. Nechápu, co Lariani nepochopili na tom, že hráči prostě nebudou hrát stylem "smířím se s osudem a přijmu špatný hod" atd. Prostě loadnou nebo zaútočí jako první a to se všemi dostupnými "benefity".
Ono ani nepotřebuješ nutně zloděje, jak tam ten týpek zmiňuje, skrýt ve stínu se může kdokoliv, a když ti vyjdou hody na test ukrytí, tak můžeš zahájit souboj sérií útoků, kdy tě nepřítel ignoruje - dokud tě samozřejmě neodhalí, což se dá pojistit metodou save/load (což jsem naštěstí zjistil až ke konci EA). Takhle jsem začal souboj s tím velkým pavoukem, kdy Shiva získala 5 kol útoku k dobru, než pavouk pochopil, že na něj někdo střílí :D V tu chvíli to navíc funguje jako realtime souboj, takže se ani nemusíš zdržovat odklikáváním kol.
V tomhle ohledu jsem poněkud skeptický, že Lariani něco opraví, protože jde o samotné mechaniky D&D. Bude tedy na hráčích, jak se k těm soubojům postaví. Mě to prostě přišlo humorný, dát do hry tahový souboje, okecávat to taktičností a přitom ještě hráčům pomoci barrelingem atd. (o házení těžkými předměty nemluvě). Dokud jsem netušil, že se dá v bojích ukládat, tak to bylo ještě dobré, ale spolu s tím padla i moje poslední zábrana :D Než ta hra vyjde, tak budou všichni vědět, jak s těmi souboji vydrbat. To bylo holt od počátku nebezpečí celého EA.
Solasta, která je také postavena na D&D 5e, to má vyřešené o něco lépe, což je zajímavé sledovat právě kvůli porovnání. Bohužel je to na druhou stranu low budget hra, takže BG3 je pro ní příliš velkou konkurencí.
Přispěvatel: Yuyana Listopad 22, 2020, 11:57:05
Jinak toho týpka mi youtube doporučuje furt, asi jsem dala like nějakýmu jeho videu.
Přispěvatel: Elemir Listopad 22, 2020, 15:35:35
Mě to taky až tak nevadí, protože je to šance, jak ty souboje zrychlit, což považuji za jasný klad. Opravdu hodně bude záležet na tom, jaký přístup k soubojům si hráči vyberou. Já si totiž myslím, že Lariani z toho mají trošku těžkou hlavu, protože si nyní musí rozmyslet, jestli takto pokračovat i v dalších aktech, nebo se pokusit to celé překopat.
Přispěvatel: Elemir Prosinec 05, 2020, 10:37:14
Jak už Lariani na počátku avizovali, s většími a komplexnějšími patchi bude docházet k nekompatibilitě save pozic, takže nový patch jde přesně v tomto duchu. Nic strašného se neděje, to se prostě čekat dalo. Save pozice holt můžou obsahovat data, která už po patchi nejsou platná a vedlo by to beztak ke kolizím.
Mnohem více mě ovšem pobavil výpis vylepšení, protože Lariani začali očividně couvat :) Např. menší odpočinky už jsou možné dva, takže se vyhnete častému kempení a tím pádem snížíte rizikovost rozhovorů s companiony. Nutnost Galovo konzumace artefaktů asi pila krev nemalému množství hráčů. Další je třeba úprava RNG ve prospěch lepších čísel, což jsem ostatně sám kritizoval, akorát v případě neúspěchu přibyde ještě navíc "náhradní" hod, takže šance budou celkově lepší (dosud byl náhradní hod jen někde). Lariani zřejmě tuhle mechaniku nechtějí odstranit zcela, ale už jim nejspíš došlo, že save/load to jinak řeší taky a hlavně efektivněji ;)
Další změna se týká odměňování nebojového řešení, což smysl dává, akorát jenom jestli taky těch povinných soubojů ubyde, protože jak jsem dříve popisoval, soubojem končila díky nevýhodným skillcheckům celá řada situací (možná to samotná úprava RNG zlepší, ale taky možná ne).
Rebalancovali cantrip dovednosti, což jsou ve zkratce magické dovednosti, které se dají využívat bez ohledu na počet zapamatování (omezeno je to jen akčními body). To vše na úkor vylepšení efektivity "skutečných" kouzel. K tomu došlo i k úpravě využívání terénu ... no, ale tady půjde asi spíše o různé nehody, kdy vám AI prostě projde ohněm a companion v zápětí uhoří, než že by šáhli přímo do zneužívání prostředí v boji.
... kdyžtak viz seznam na spodku oznámení Community Update 11 - Inspiration, Freedom & Pacifism (https://store.steampowered.com/newshub/app/1086940/view/2894089457947101686).
Mno, teď ovšem přichází na řadu další kritická část. Kdo bude ten EA rozehrávat stále dokola od začátku? To množství hráčů by mě opravdu zajímalo, protože to budou ti, kteří budou hru spoluutvářet dále. Mě by k zopakování EA přesvědčil až nějaký mnohem zásadnější patch.
Přispěvatel: Marien Únor 05, 2021, 19:31:58
Odhazování půltunovejch monster a zapalování meče o svíčku...? Timhle stylem já mozek taky nepoužívám. Dokážu pochopit olej, ale je mi divný že si monstra nevšímaj když se kolem nich z čistýho nebe objevujou sudy.
Edit:
Jako nechápejte mě špatně, já si dokážu užít dementní AI/fyziku, ale uráží mě když to někdo označuje za logiku a ještě to chválí :-D. Teď jsem viděla pár videí od youtubera co se baví těmahle nelogičnostma ve hrách a zneužívá je na maximum, bylo to ultra zábavný. Hrála jsem Dishonored 1 a 2, kde je inteligence a fyzika na takový úrovni, že by člověk mlátil hlavou o zeď, vyrovnám se s kde čim.
Tomuhle jsme svého času říkali dřevokámen. Podle jedné podivné adventurky z dob krále klacka (91-92?), kdy zkombinováním kusu dřeva a kamene, člověk dostal hrnec :)
BG3 mám rovněž ve steamu (podpořil jsem tvůrce + 1-2 jsem hrál a dohrál včetně DLC a patří mezi mé oblíbené). Safra, koukám, že mi ve steamu nabíhá řada her, které mám-chci hrát a není čas...
BG3 jsem rozehrál v podstatě o vánocích (výjimečně mi vyšlo volno přes svátky) a celkem mě překvapilo, že ty postupy vyřešení mírovou cestou, nejsou až to, v co jsem doufal. Já opravdu věřil, že se budu moci domluvit s Owlbearem a nechá mě odstranit zbytek zlomeného kopí ze svého těla. No, zřejmě je vždy nutné ho zabít, pokud to kopí chceme.
Přispěvatel: kloudici Únor 19, 2021, 18:37:55
Přispěvatel: Yuyana Červen 15, 2021, 17:07:31
Mimochodem ten chlap s těma špičatejma zubama vypadá dobře, že? Ne že bych čekala že tu se mnou budete houfně souhlasit.
Přispěvatel: Elemir Červen 15, 2021, 18:42:15
Přidávání obsahu do EA v tomhle případě celkem rozumím, protože nikdo nebude hrát to samé stále dokola a odchytávat chybky, takže nový obsah je celkem vítaný, obzvláště druidi, kteří mohou některé situace vyřešit elegantněji (např. boj s owlbear). Nějaký ten update ještě určitě přijde, ale čekal jsem, že už by nějaký termín opravdu padnout mohl, když už probíhají ty herní konference. Já už spíš čekám na plnou hru, než že bych se znovu pouštěl do EA.
Přispěvatel: Yuyana Červen 18, 2021, 23:45:21
Našla jsem si nějaký videa/obrázky, a nejsem si jistá, že ten early acces něčemu pomoh. Net je plnej dost komickejch záznamů různejch chyb.
Zaměřila jsem se na průzkum v oblasti společníků (chtěla jsem zjistit, jestli jsou otravný, nebo ne, protože to je klíčová informace), a zatim to vypadá... bledě. Řekněte mi, co lidi viděj na krmení upírů. Tfuj. Ok, jedna postava zkažená, ale komplet. Přemejšlim, jestli u ostatních riskovat víc než obrázky.
Přispěvatel: Elemir Červen 19, 2021, 14:13:18
Podle toho článku to každopádně vypadá, že začnou překopávat jednotlivá povolání a nakonec asi i celkovou hratelnost. Myslel jsem si, že Lariani mají jasnou vizi, jak má hra vypadat, ale jak vidno, nyní začíná hra o přízeň co největšího počtu (potencionálních) hráčů.
Se společníkama asi nic neudělali a dělat nebudou, to bude prostě kámen úrazu celé party. On ten Astarion paradoxně působí nejlépe, protože ty hovadiny kolem má alespoň vykompenzované svou užitečností. Jinak je to jeden exot vedle druhýho.
Přispěvatel: Yuyana Červen 19, 2021, 15:53:50
Přispěvatel: Elemir Červenec 12, 2021, 22:04:38
Přispěvatel: Marien Srpen 09, 2021, 13:37:29
Přispěvatel: Elemir Únor 16, 2022, 17:18:23
Přispěvatel: Yuyana Únor 16, 2022, 17:37:38
Ta hra je jako Archive of Our Own, kterej má v nadpisu slovo "beta" už od roku 2008.
Přispěvatel: Elemir Únor 17, 2022, 06:24:14
Přispěvatel: Yuyana Únor 17, 2022, 10:47:44
Přispěvatel: Milhaus Únor 17, 2022, 13:31:56
Přispěvatel: Yuyana Srpen 08, 2023, 16:52:43
Boj má definitivně... učební křivku. Je to něco jinýho a je nutný naučit se to hrát. Ze začátku jsem byla vzteklá jak křeček, když počítač přesně ví, jak to funguje, střílí po vás dírou ve zdi a mimo svůj tah se kreje za ní. Bojovníci uměj fakt dobře skákat a je velmi překvapivý, kam až se dostanou, aby vám natrhli zadek.
Hledání výhodnejch pozic pro střelbu, srážení nepřátel do propastí... Zajímavá možnost je hodit magickou temnotu na vlastní postavy a vybíhat ven, zaútočit a zpět dovnitř, takže na vás nepřátelé nemůžou střílet. Preferuju boj na férovku, ale jsem v týhle oblasti velmi pružná.
Ze začátku má člověk dojem, že skoro neleveluje, ale každej level je znát. Co na třetim naprosto nedáváte, s tim na pátym vytřete podlahu.
Plusy:
Společníci maj tendenci sami skákat a vyhejbat se nebezpečnýmu terénu. Dělaj to i když já třeba proběhnu ohněm.
Postavy v partě se snášej bez problémů, i když spolu nesouhlasej. Žádný agresivní výstupy typu DA2.
Možnost jednoduše oddělit lidi od skupiny pro individuální ovládání.
Individuální vypínání přileb pro konkrétní lidi. Pro případ, že vypadáte v přilbě jako debil, ale váš společník má slušivou čelenku.
Různý dialogový možnosti podle toho, s jakou postavou vedu rozhovor, možnosti dle povolání a rasy. Můžu vést dialog společníkem, pokud nemám dobrý vyhlídky za sebe. Na druhou stranu se občas NPCčka rozhodnou, že povedou dialog s někym jinym než mám označeno. Nevim, jestli je to bug nebo úmyslnej chaos.
Popisky na startovnim oblečení postav. Zajímavej detail, kterej dokresluje charaktery.
Kouzlo mluvení se zvířatama má reálný využití, zatim všechny zvířata maj alespoň nějaký dialogy.
Postavy ve stealthu při nakliknutí šeptaj.
Hra upozorňuje na postup po kterym neni možný se vrátit.
Hra velmi stabilní, jeětě mi to nepadlo.
Postavy, který hoděj stejnou iniciativu, se můžou pohybovat na přeskáčku (můžete překliknout sem a tam, dokud nevyčerpáte akce), což rozšiřuje možnosti spolupráce.
Hra poměrně dobře komunikuje věci jako jak daleko doběhnete/doskočíte, jak pravděpodobně zasáhnete, co na to má vliv...
Absolutně nejrostomilejší zvířecí společníci vůbec. Sovička zlatíčko buclíček, naprosto dokonalá.
Mínusy:
Boje občas dělaj zvláštní věci. Neni to častý. Nic vážnýho.
Jsem si jistá, že panel s abilitama je živej a hejbe se, když se nedívám. Nebo je moje schopnost zapamatovat si umístění spellů nižší, než jsem myslela.
Parta nemá pevně stanovený pořadí a moje postava je na různejch pozicích (parta se třeba po sloučení prostě poskládá jinak než byla před tím), takže občas nakliknu někoho jinýho. Na druhou stranu je jde jednoduše porovnat přetaženim portrétu. Mírná nepříjemnost, žádný drama.
Proč postavy tolik hekaj když lezou po žebříku?
Nemůžu při odchodu z kempu naklikat společníky jako v DA. Musim s každym promluvit a k jejich rozhořčení jim vysvětlit, že si na 10 minut beru někoho jinýho. Konzistentní s BG1 a BG2, ale to neni uklidnění.
Vidim v podzemí nadzemní questy a naopak. Matoucí.
Ocenila bych přehlednější lootování. Možnost vybrat všechny mrtvoly naráz, označení nelootnutejch těl, atd. Nebaví mě mžourat na obraz a hledat hnidy.
Když zmáčknete esc, tak se všechno vesele pohybuje dál. Můžete zapnout tahovej režim, ale prostá pauza neni.
Společníci se občas stavěj před vedoucí postavu a šlapou do pastí. Neni to vážnej problém a ve hře (zatim?) neni moc pastí, ale nemuseli by to dělat.
Myslim, že by bylo vhodný ty postavy spící kolem ohýnku alespoň přikrejt, nebo umístit do nějakejch pohodlnějších pozic. Je to depresivní. Na druhou stranu Astarion nespí, což hezkej detail.
V zásadě u mě značná spokojenost, hra má atmosféru, je to zajímavý. Jistě, mám i výhrady. Já je mám vždycky, no ne?
Přispěvatel: Yuyana Srpen 09, 2023, 01:17:39
Přispěvatel: Yuyana Srpen 10, 2023, 12:45:30
Co se týče romancí, omylem jsem romancovala už několik postav, ty dialogy by měly bejt označený. Je to velmi nenápadný. Každopádně zůstávám věrná tomu elfovi, co mě nemá rád a nechce aby se na něj sahalo. Je to velmi zajímavej... "vztah". Asi jako když si vemete kočičku z ulice.
Přispěvatel: Yuyana Srpen 13, 2023, 21:30:40
Fascinuje mě ta demence ostatních postav, kdy potkaj velmi bledýho chlapa s rudejma očima, výraznejma špičákama a jizvou po kousnutí na krku, a nikoho nenapadne ho z ničeho podezírat. Astarion, to je ten muž, kterýho necháme v noci držet hlídku, aby nás nepřepadli ti upíři, co se tu pohybujou po okolí. Nic podezřelýho na tom Astarionovi, ne ne.
Spoiler: ukázat
Nejpodstatnější člen našeho týmu je tohle roztomilý sovomedvěďátko. Kterýmu jsme zmasakrovali maminku. Kterou následně muselo sníst v rámci přežití. Jsme lumpové. Máme i pejska. Tomu jsme nikoho nezmasakrovali.
Spoiler: ukázat
Pak je tu samozřejmě Karlach, která je prostě super. Na ní nenecháme sáhnout. Obrazně řečeno, samozřejmě je to barbar, takže je v předu na ráně a furt na ní něco útočí. Je hodná, je veselá, přátelská, pořád řiká fuck. Je to naše sluníčko.
Spoiler: ukázat
Další člen party, kterej se přidá nestydatě, NESTYDATĚ pozdě, je Halsin. Definitivně oblíbenec, na snímku fotka z prvního setkání. Jen se podívejte na ten čeníšek. I když musim říct, že romanci v tomhle případě nevyužiju.
Spoiler: ukázat
Občas když potřebuju mága beru do party Pseudoanderse. ... Gale se jmenuje. Pan overachiever. Pan "měl jsem sex s bohyní a kamarádim s elminsterem." Arogantní pan hlavní hrdina galaxie. Proč tu my ostatní vlastně jsme? Jediná postava, který na férovku odklikávám dialogy. Nemám ho nikde na fotce, protože mi z něho naskakujou pupínky.
Radši si užijte tohle dramatický foto Karly s mečem.
Spoiler: ukázat
Pak je tu ta Gythianky ženská, která... uhm... měla v mym savu nehodu. Nějak jsem neměla potřebu loadnout hru a napravit škody. Byla to její volba. Udělala chybu a zaplatila. Tady extra reprezentativní foto z doby, kdy jsem neuměla vypnout přilbu.
Spoiler: ukázat
A nesmíme zapomenout na Wylla, kterýmu už jsem 3x vysvětlovala, že ho neromancuju. Vážně, co je s tim chlapem. Jinak velmi hodnej kluk, warlock. Na snímku mezi mym bardem a Astarionem.
Spoiler: ukázat
Jak vidíte, mít tyhle dva v týmu je jako mít na jednom rameni andílka a na druhym ďáblíka, akorát člověk co hru nezná by mohl snadno zaměnit, kterej je kterej.
Spoiler: ukázat
Jinak moje postava je bard, a totálně se jmenuje Bard, pro pořádek. Proč hra nemá náhodnej generátor jmen.
Přispěvatel: Yuyana Srpen 14, 2023, 14:44:39
Přispěvatel: Yuyana Srpen 15, 2023, 20:29:10
Spoiler: ukázat
Spoiler: ukázat
Spoiler: ukázat
Spoiler: ukázat
Spoiler: ukázat
Přispěvatel: Yuyana Srpen 17, 2023, 20:12:57
Romance s Astarionem se taky daří, nabrala jsem approval, už jsme se drželi za ruku, vedeme si dobře.
Vidim to dneska na to, že se konečně dostanu do toho zatracenýho města. Nejhorší je, že se na to netěšim, protože nemám ráda městský prostředí (jsem ten typ, co raději běhá po divočině a bojuje, ve městě typicky převažujou jiný typy zápletek/questů).
Přispěvatel: Yuyana Srpen 18, 2023, 23:42:59
Dám si nějaký volno, pak to možná dohraju. Teď si užívám tu... osobní část zápletky. Nějakej abstraktní levitující mozek už neni podstatnej. Navíc mám teď na výběr mezi A) démonem, B) mindflayerem a C) špinavym rozcuchanym šaškem v nevkusnym oblečení, kterej chce ovládnout svět. Nedokážu se rozhodnout, kterýmu z nich "věřim".
Joo, a pustili jsme do světa 7000 dalších upírů... :-D
Přispěvatel: Yuyana Září 13, 2023, 19:23:42
Možná... možná jste viděli v tvorbě postav tohle tetování:
[ You are not allowed to view attachments ]
A možná si řikáte - hm, nebudu si ho dávat, přeci nebudu nosit na obličeji runy, když ani nevim, co znamenaj. Ještě budu vypadat jako hňup. Nemusíte se obávat. Mám pro vás překlad.
Spoiler: ukázat
Přispěvatel: Yuyana Září 14, 2023, 00:07:21
Naprosto vás netlačí čas. A to myslim vážně. Spěte spěte spěte. Pořídila jsem mód, ( https://www.nexusmods.com/baldursgate3/mods/1879 ) kterej mě upozorňuje, když jsou v kempu připravený nějaký scénky/dialogy. A můsim říct, přišla jsem svym hernim stylem "vyčerpej před spanim všechno" o hodně dialogů a charakterizace společníků. Teď spim jak kdybych za to byla placená. Mnohem lepší zážitek. Vim ve hře o jednom questu, kterej je reálně časově omezenej, a hra vás důrazně upozorní.
Vetšina approvalu co dostanete v dialogách volně po světě je +-1. Jinými slovy naprostý prd. Hra je ale velmi špatná v komunikování toho, kolik ztrácíte či získáváte. A kdo bude permanentně čučet do karty a pamatovat si, kolik kde u koho má, že. Jsou ale věci, který jsou pro postavu důležitý, a tam najednou dostanete KÝBL. Nebo ztratíte.
Gale konzumuje magický předměty, což mě patřičně vyděsilo, protože kdo chce mít na krku přísavníka (myšleno obrazně, přísavníka krmim poctivě). Klid. Sní celkem tři za celou hru, během prvního aktu a pak už nic. Prostě si schovejte nějakej bordel, na kterym je napsaný, že ho může sníst. Hru ani finance to nijak moc neovlivňuje.
Pokud vaše postava zemře, často se vůbec nic neděje, a můžete se prostě nechat vskřísit. Jako když Astarionovi neřeknete dost a on vám vypije všechnu krev, že, Elemire :-D. Musíte ho odtrhnout, on pije lidskou krev prvně v životě a je trdlo :-D. 2x a dost :-D. (Já ho nehávám jen jednou, moje štědrost je limitovaná.)
Selhání hodu kostkou je někdy naprosto komický. Jako když se pokoušíte připlížit za nepřítele a švihnete sebou, nebo způsobíte nějakej děsnej trapas... Občas to dá jiný možnosti nebo dialogy, v zásadě to už neberu tragicky. Kolikrát nechám kostku padnout kam padne. Ano, člověk může vždycky hru loadnout a máme možnost házet znova podle inspirací.
Můžu to brát HC a brát osud jak je... a taky nemusim. Ano, občas hození špatnýho čísla vede k boji. Ale to je problém nepřítele, moje svědomí je čistý, já je varovala. (Ne, ne, určitě jsem neloadla hru, abych úmyslně hodila nízký číslo, stejně tak jsem úmyslně nenaběhla do NPCček za druida ve zvířecí formě, kterej nemůže mluvit, a tim pádem je automaticky boj, takový věci já goblinům nedělám, proč se ptáte.)
Během pročítání Elemirovo příspěvků jsem si nemohla nevšimnout, že ho irituje možnost ukládat vždy a všude. Já si naopak myslim, že to je super. Ano, člověk to může zneužívat. Ale nemusí, že? Nemusí :-). Takže vesele ukládejte. V boji, na levelovací obrazovce, v prostřed dialogu... kde chcete. Je prima, že můžu uložit dialog a vyzkoušet možnosti/reakce. Je zajímavý slyšet, jak postavy reagujou na dialogy, který bych si nikdy závazně nevybrala.
Fireball je přítel. Gale (mágové obecně) maj specializaci, díky který nemaj friendly fire.
Mluvení se zvířatama a s mrtvejma a čtení myšlenek jsou velmi zajímavý kouzla. To je asi poprvé, co to ve hře tak vnímám. Pokud se proměníte na zvíře, tak automaticky můžete s danejma zvířatama mluvit.
Nevěřili byste, kolik bossů jde jednoduše sklepnout do propasti. Ano, sklepnete je i s lootem. Ale je to řešení.
Souboje jsou občas na pěst a vlečou se, zvlášť když to už zkoušíte potřetí. Doporučuju vrátit se k nim v takovym případě později, rychle omezit množství táhnoucích nepřátel přítelem fireballem, nebo rozehrát nějakou klikačku na tabletu či telefonu. Video na druhym monitoru taky funguje. Časem se to člověk naučí hrát a pak neví, kde s tim měl sakra problém. Ale tak to chodí.
Máte tři hodný společníky a tři "zlý". Ti zlí jsou velmi ve stylu "jak se do lesa volá". Takže neberte ohled kdo je jakej, jsou vychovatelný. (Ty hodný prej vychovatelný nejsou a vykašlou se na vás, když budete hajzli, ale to já z praxe nevim, já jsem v zásadě hodná. Pokud nejste kanibalistickej gobliní vrahoun. Pak mi taky může selhat hod kostkou.) Třeba Astarion je v pozdější fázi hry vyložený ZLATÍČKO. Fakt... zlatíčko. Ano, občas chybí možnost ho proplesknout. Ale v týhle hře maj postavy realistický motivace a příběh a... a buďte hodný na Astičku, nebo mi alespoň neřikejte, co jste mu udělali.
Můžete poslat jakejkoliv předmět z inventáře do truhly v kempu. Praktický, například když se plížíte nepřátelskym kempem a kradete sudy s trhavinou. Neptejte se.
Narozdíl od DA série společníci můžou vést dialogy s NPCčkama. Prostě je nakliknete a zahájíte dialog. Někdy maj i jiný / lepší možnosti než hlavní postava (nebo lepší bonusy na hody kostkou). Pokud vedete dialog společníkem, nemůže dávat approval nebo diapproval, protože prostě nemůže nesouhlasit s tim, co sám dělá :-D. Takže zajímavá možnost, pokud vám někdo s něčim nesouhlasí. Díky že jsi dal 200g tomu otrokovi co jsme odvobodili, Astarione, jsem na tebe hrdá.
POKUD TO VYPADÁ JAKO ŽE BY TO TEORETICKY MOHL BÝT FLIRT... JE TO FLIRT!!! Pozor! Nebo se z vás celej kemp pokusí servat kalhoty (oni se pokusej tak či tak, ale proč je motivovat). Ty lidi neznaj žerty. Co, že mluvíte s mindflayerem? Na tom nezáleží, jedná se o rande. Jedinej kdo nemá žádnej zájem vám lést do gatí je Astarion. Ale to neznamená, že to neudělá a nedá do toho všechno.
Přispěvatel: Elemir Září 14, 2023, 05:26:55
Na souboje v plné verzi jsem docela zvědavý. Předtím jsem s tím taky z počátku zápasil, protože mě hra občas nahnala do souboje, který vypadal dost neschůdně a neměl jsem ani moc možnost se mu vyhnout. Navíc to vyžadovalo specifické rozestavení družiny a kupu štěstí - např. střet s kamarády Lae'Zel.
Teď jsem mimochodem při hledání jména té zpropadené gythianki narazil na to, že Khelben měl manželku - Laeral Silverhand (https://forgottenrealms.fandom.com/wiki/Laeral_Silverhand), jednu z vůdkyň Waterdeep (tzv. odmaskovaný lord Waterdeepu). Její náhrdelníky se v sérii BG objevují docela často, ani jsem netušil, že mají nějakou spojitost s konkrétní osobou, navíc takto významnou. Ke všemu jsem si myslel, že Khelben (a zřejmě i Elminster) měli poměr s Lady Alustriel (https://forgottenrealms.fandom.com/wiki/Alustriel_Silverhand), paní Silverymoonu, která se s tím zrovna nepárala. ;)
Laeral společně s Khelbenem založili Moonstars, odštěpeneckou organizaci Harpers. To je jeden z důvodů, proč Khelben a Elminster mají svoje vlastní zájmová území, na kterých působí. Co jsem pochytil, tak Elminster by se měl objevit i v Baldur's Gate 3.
Přispěvatel: Elemir Září 15, 2023, 22:18:52
Přispěvatel: Elemir Září 19, 2023, 10:25:59
Přispěvatel: Yuyana Září 19, 2023, 13:48:41
Ale vážně, všichni ostatní maj nějakej náboj. Ona tam stojí, studená jako psí čumák, asi má nějakej charakter, ale neni důvod ho hledat.
Přispěvatel: Elemir Září 19, 2023, 21:18:21
Přispěvatel: Yuyana Září 19, 2023, 22:05:58
Já jsem hodně spokojená s bardem. Hodně extra dialogovejch možností, charisma na obchodování i dialogy, kompetentní healer, umí fireball... Navíc nikdo ze společníků neni bard. Definitivně má slabší fáze, který jsem třeba za rogunu nezaznamenala, ale celková zkušenost je pro mě dobrá. Sorcerer je taky můj favorit. Možnost kouzlit i 2x za kolo je sakra bomba.
Rozhodně bych nešla do klerika (přijdou mi extrémně situační, a hlavní postavu nevyměníš), jeden stačí a bohové jsou tu stejně beze zbytku hajzli. Mágové se učej kouzla ze svitků a to sakra stojí majlant. Jeden mág je dostatečně nákladnej. Kor když ještě žere magický předměty. Když oslovuju Galea "můj drahý", tak to myslim doslovně.
Přispěvatel: Elemir Září 20, 2023, 18:35:36
Nautilus jsem si díky včerejšímu testu prošel už 2x a nijak mě nepřekvapil. Nejsem si akorát jistý, jestli jsem v EA narazil na Shadowheart už v lodi nebo až venku v lese. Dokonce se mi včera podařilo osvobodit a ochočit si mozek, což se mi dnes v ostrém startu nepovedlo (nechávám hody tak, jak jsou). Po havárii jsem nejprve našel Shadowheart a poté i Astariona. Laezel zmizela neznámo kam. S Astarionem proběhla klasická tahanice o nůž, ale bylo to vyrovnané, takže jsme se poměrně rychle skamarádili - Shadowheart stála opodál a jen utrousila směrem k Astarionovi výhrůžku, jinak do konfliktu vůbec nezasáhla.
Ve třech jsme došli k ruinám kláštera, kde se mi povedlo ukecat vykradače hrobek, aby vzali nohy na ramena a tak mi zbylo už jen bandití osazenstvo uvnitř ruin. Bohužel to bylo nad naše síly (mají docela slušného tanka). Sundal jsem tedy jen klíčníka a vrátíme se sem později. No a tím to pro nás zatím skončilo :).
Vyzkoušel jsem si tedy ještě zakempit, což se ukázalo jako dobrý nápad, protože jsem si u Shadowheart docela šplhnul, takže si začínám myslet, že už mám romanci v kapse :D. Shadowheart je pořád divná, to nejde popřít, ale ono moc na výběr ani není :D. Třeba to s ní bude časem lepší ...
Postup je docela pomalý a samozřejmě si zase musím zvykat na pravidla a možnosti D&D 5e. Zatím jsem si vystačil s hrubou silou, ale ruiny ukázaly, že bych si měl naopak začít zvykat na taktizování. Ve třech to holt není žádná sláva a největší tíha boje leží na mé postavě ... jenomže ... ;)
Přispěvatel: Yuyana Září 20, 2023, 20:05:12
U mě v partě tíha boje leží na Astarionovi. Ten chlap je sakra nebezpečnej. Když vemu v úvahu fakt, že všichni ostatní společníci maj bejt nějaký super válečníci a hrdinové, a Astarion je v podstatě civilista, tak je to vtipný. Pak typicky nosim Galea a Karlach. To jsou totiž tři společníci, který konzistentně trefujou cíl. A jak známo, kdo trefí cíl, ten dělá damage, kdo mine, ten může sedět u táboráku.
Přispěvatel: Elemir Září 20, 2023, 20:28:29
člověk, muž, hraničář (naklikal jsem ho jako echt zálesáka). Patronem je lesní elfka. Chvilku jsem zvažoval mnicha, ale pak jsem si řekl, že půjdu tradičnější cestou. Překvapilo mě, že u hraničáře je konečně opravdu kladen důraz na luk, což je na jednu stranu dobře, ale mám ho v plánu stejnak trénovat i ve zbraních na blízko (dual wield), aby byl univerzálnější.
U Astariona si musím zase zvyknout na jeho dovednosti, pak budeme asi dobrá dvojka. Shadowheart mi zatím kompenzuje absenci mága, ale jak je známo, já se na magii raději nespoléhám vůbec :). Jako léčitel taky není zrovna nejužitečnější (základní léčení zvládnu jako hraničář sám). Časem by z ní mohla být dobrá podpora, jenomže si nejsem moc jistý, jak moc se bude lišit implementace 5e v BG 3 od akčnějšího pojetí těchto pravidel v Neverwinteru.
Přispěvatel: Yuyana Září 20, 2023, 21:42:40
Dávám Astarionovi nějaký multiclass gloomstalker levely. Chlap má wis 13, takže (... takže když hraju za sorcerera, tak v naší grupě healuje Astarion, lol) má normálně kouzla, první kolo útok navíc, bonusy ke střelbě, jak si zmiňoval. Je to prasátečko.
Uvažovala jsem, že bych zkusila Shadowheart vzít na nějaký nemrtvý (doteď jsem náročnější grupy nemrtváků řešila stylem Gale+Wyll+já a naše ohnivý koule). Dám vědět, jak to dopadlo. Každopádně mi připadá, že když vykopu z party heal, tak ho najednou nepotřebuju, protože všechno klekne dřív, než mi to něco udělá.
Přispěvatel: Elemir Září 21, 2023, 08:43:15
Jinak jsem koukal na nějaké statistiky volby postav a docela se tomu prvenství paladina podivuji. Dřív bych to pochopil, protože to bylo myslím už v souvislosti s jedničkou BG, kdy návody a různé rady tlačily paladina do popředí (vlastně tohle už bylo i u Ravenloftu), takže si ho hráči začali tak nějak idealizovat, ale dnes? Osobně dávám raději přednost multiclassu bojovník/klerik. I když jasně, ono se dá očekávat, že na paladina budou delegovány některé mocné artefakty, což je dost velkým lákadlem.
Ve hře jsem naštěstí na začátku a kupodivu si z EA zas tolik nepamatuji, takže jsem zvědav, jak nám to v trojici půjde a kam až se dostaneme čistě jen hůrá akcí. Wyll je tuším až někde u druidů a to je asi jediné kouzelné DPS, které z těch známých snesu :D. Jenomže mám tušení, že na Galea narazím dřív.
Teď mě ještě tak napadá, že já se vlastně ani nepodíval, jak to je s těmi multiclassy v 5e. Neverwinter online je třeba neřeší vůbec a ve Sword Coast Legends mě to pro změnu nenapadlo (navíc jsem si dlouho myslel, že SCL jede na 4e). Tady bude asi důležité i to, jak moc vysoko půjde postavy vylevelit, protože co jsem četl, tak levelcap je docela nízký.
Přispěvatel: Yuyana Září 21, 2023, 10:37:29
S tou vírou... hm. To je asi důvod, proč mi ve wowku paladini nevadili. Nějaký abstraktní "světlo" mě neuráží, bohové ano :-D. Nemám ráda náboženství, což... mi v týhle hře připadá tematicky optimální :-D.
Přispěvatel: Elemir Září 21, 2023, 11:36:09
Každopádně jsem se nakonec v ruinách nevzdal a před bojem s bandity jsem rozdělil družinu tak, abych upoutal pozornost jen na sebe. Shadowheart s Astarionem pak zaútočili z boku ze zálohy. Pomohl mi samozřejmě i sud s olejem. Boj kupodivu proběhl lépe než předtím a tank banditů nedostal šanci. Dost mi pomohla výměna luku za lehkou kuši a Shadowheart se konečně trefila kouzlem. Zbytek banditů byl snadný cíl.
V podzemí ruin nás pak čekal boj s nemrtvými, který jsem chtěl původně uhrát trošku jinak - schoval jsem Astariona ve skryté hrobce, kam za ním měli přijít, a sám jsem jim chtěl vpadnout do zad. Jenomže jakmile jsem se objevil, tak jsem strhl veškerou pozornost na sebe a Shadowheart (na ní se navíc zaměřili). Uhrál jsem to v pohodě, ale nechci moc plýtvat lektvary a zásobami na odpočinek, takže každé zranění mě bolí dvojnásob :D.
Shadowheart jsem v ruinách využil ještě k jednomu úkolu - dokázala snadno odemknout Knihu mrtvých, za což dostala i extra zkušenosti. Využila k tomu svou profesi klerika. Schválně budu muset kouknout, jak jsem ruiny řešil předtím, tedy pokud jsem si to vůbec poznamenal :).
Nyní mě tedy čeká cesta do tábora a snad i levelup na 3. Vrtá mi hlavou akorát rozhovor s "přátelským" lichem, protože to bude mít zřejmě někde dál v příběhu dohru.
Přispěvatel: Elemir Září 21, 2023, 12:26:56
V předchozích zápiscích z EA bohužel nemám vše, co se v ruinách přihodilo, takže to nemohu porovnat úplně do detailů. Je samozřejmě otázkou, jestli třeba Kniha mrtvých nepřibyla až v ostré verzi apod.
Odpočinek je pořád dvojího typu - plný s přesunem do kempu (stojí zásoby) a krátký na doléčení (ten je možné použít 2x denně, předtím to bylo pouze 1x denně). Grafika hry asi taky doznala změn, proto asi i ta lepší atmosféra, neboť ruiny jsou dost o hrátkách se stíny a je to mnohem působivější.
Mám natípánu haldu scrrenshotů, ale co jsem koukal na úvod zápisků, tak nemá smysl postovat některé věci znovu. Kdyžtak pak jenom sem tam přihodím něco zajímavého.
Přispěvatel: Yuyana Září 21, 2023, 14:57:51
Fakt je, že co se týče zásob, ze začátku jsem si řikala, že by Astarion mohl tahat úlovky zpět do kempu, proč to nechává válet v lese... a pak mi došlo, že chlap má sílu 8 a prase prostě neunese. Navíc to neni potřeba, máme vepřovýho že bysme mohli živit menší město.
Přispěvatel: Elemir Září 21, 2023, 19:16:50
Owlbear je taky minulost. Nejprve jsem zajásal, že jde vyplašit, ale pak mě stejně napadla a jako na potvoru nepřipraveného. Naštěstí jsme jí s Laezel dost načali a Laezel jí nakonec i dokončila. Mládě jsem nechal stejně jako minule žít. V kapli Selune, o kousek níže, jsem se pokusil vzít truhličku, ale nějak to nejde. Prošli jsme si ještě kousek okolí a pak jsem se rozhodl, že nakonec začneme raději táborem, ať neběhám zbytečně kolem jako minule. Teď je přede mnou rozprodej lootu, což bude taky zážitek :D.
Ze Shadowheart už pomalu lezou střípky z minulosti, tak jsem zvědav, jak to půjde dále.
Přispěvatel: Yuyana Září 21, 2023, 20:01:16
To prase asi zvednout jde, obecně můžeš nosit kolem mrtvoly jak chceš, ale samozřejmě to nemá žádnej efekt. To já jen mám takovej divnej pocit, že ten chlap plejtvá jídlem, protože to zabije, napije se a zbytek nechá. Však je to spousta masa, který se tam teď válí. Tohle se u nás v rodině bralo vážně.
Ze Shadowheart se mi nikdy víc jak střípky nepovedlo dostat. Možná proto nemám akutní potřebu na ní mluvit. Gale je více méně "známe se půl hodiny, svěřil bych ti cokoliv, tady je celá moje historie". Astarion vyžaduje nějakej ten approval, ale to co z něj leze teda stojí za to.
Přispěvatel: Elemir Září 21, 2023, 21:50:15
U druidů jsem už zachránil Arabellu, šlo to kupodivu snadno a pak jsem si šel popovídat s Nettie o léčbě ilithidí "infekce". K Nettie jsem byl od počátku upřímný, takže mě tentokrát neotrávila, ale po krátkém rozhovoru mi podobně jako minule předala wyverní jed a požádala mě o slib. Stejně tak mě požádala o nalezení Halsina (původního vůdce druidů). Celkově mi přijde, že hodně věcí se děje trošku jinak než v EA a hlavně mi přijde, že se mi mnohem více daří skill checky (paradoxně mi jde charisma, které mám jinak docela nízké).
U druidů jsem si navíc vyzkoušel mluvení se zvířaty, což je docela zajímavá disciplína s neočekávatelnými výsledky.
Přispěvatel: Yuyana Září 21, 2023, 22:33:51
Co Gale. Našel si ho? Nebo hraješ Dark Urge a ukousnuls mu ruku. Přiznej se.
Přispěvatel: Elemir Září 22, 2023, 09:02:41
Začínám mít totiž problém s Laezel, respektive kombinace Laezel, Astarion a Shadowheart jde dost proti sobě. Při svých volbách v rozhovorech získávám nejvíc approvalů od Shadowheart, ale tím pádem to taky většinou končí disem od Laezel a Astariona - podle toho, jak moc se odkloňuji od neutrála. Snažím se sice držet linku chaotického dobra s tím, že občas sklouznu k neutrálovi, ale jak 5e už nemají přesvědčení, tak vlastně ani nevím, kdo jak smýšlí a musím to odhadovat z těch rozhovorů. Laezel si jde dost tvrdě za svým a ještě si sebou přinesla komplex nadřazenosti.
Tohle je docela problém, který jsem měl i s Neverwinter Nights 2, kde je tedy o dost víc společníků různých přesvědčení, ale ty si stejnak musíš na svou stranu naklonit všechny, aby si v závěru měla co nejvíc lidí na své straně. Normálně si přeci člověk vybere jen ty, co mu sedí. No a v BG 3 je na můj vkus fakt bídný výběr. Třenice v družině jsou něco, co nemám rád a Shadowheart si s Laezel začínají jít po krku. Alespoň s tím Astarionem udržuju vyrovnaný vztah a to mi původně docela vadil pro svou úlisnost :D.
Přispěvatel: Yuyana Září 22, 2023, 12:31:42
To jsi mě překvapil. Laezel, Astarion a Shadowheart jsou "ti zlí", takže většinou nemám problém je uspokojit naráz. Fakt že Astarion je impulzivní idiot a Laezel je fašistickej diktátor, ale na mnohym se shodnou.
Přispěvatel: Yuyana Září 22, 2023, 15:17:21
[ You are not allowed to view attachments ]
(Astarion má rád když se k němu chováte jako hodnej důvěřivej hňup. Ano, on sám uznává, že věřit mu je objektivně hloupý. Řekněte mu, jak bezpečně se s nim cejtíte. Respektujte, že když řekne ne, tak myslí ne. Obecně je krapet sadistickej a má rád vyhrožování a impulzivní/vtipný chování, jako třeba bečet v bažině na "ovce" když víte, že to ovce nejsou. Nemá rád když děláte dobrý skutky bez požadování odměny. Jeho důvody jsou komplikovaný.)
Přispěvatel: Elemir Září 22, 2023, 19:03:07
Shadowheart mi reaguje na dobré skutky a nesnáší, pokud vyprovokuju boj bez důvodu. Na zlo bych jí tedy netipoval. I když těžko soudit, jakému bohu slouží, tak daleko jsme se ještě nedostali. Astarion se mi zatím tváří jako chaotický neutrál, ale už jsme se dostali do fáze pití krve a tady mi tvrdil, že budu naprosto ok, v čemž samozřejmě lhal :). Krvelačnost z něj jde cítit už delší dobu, ale to jsem přičítal tomu, že je upír. Obě děvčata mu ovšem moc nevěří. Laezel beru tak jak je, tedy jako postavu z jiné sféry, kde to mají krapet popřeházené. Dobrá postava to rozhodně není, ale zatím nemám moc na výběr a cením si alespoň jejích dovedností.
Z tábora goblinů se nakonec vyklubala poničená vesnice, na kterou jsem úplně zapomněl ... ovšem goblinů tu bylo taky dost :). Nijak jsem se nerozpakoval a hned úvodní přepadovku jsme rozprášili. A stejně tak každou goblinní hlídku. Vůbec jsem se nepokoušel smlouvat nebo je přemlouvat, prostě jsme je všechny zmasakrovali (to se Shadowheart právě moc nelíbilo, ale z mé strany to bylo čistě praktické rozhodnutí). Jenom ogry jsem pro změnu uplatil a získal jsem od nich roh, kterým je mohu povolat do boje. V EA se mi to sice moc neosvědčilo, ale třeba pro ně nakonec využití najdu.
V lese jsem si popovídal s osamělým psíkem, kterému zabili pána. Tím jsem se dozvěděl něco o gnollech a hned z druhé strany skály, kam se odsud nedá dostat, jsem zahlédl Karlach. No, to bude tedy asi nový společník, ale k její smůle jí hledá i Wyll, který se jí chystá zabít (tedy pokud jsem dával dobrý pozor), tak jsem zvědav, jak si ti dva sednou, pokud se objeví v jednom táboře. Nicméně cesta ke Karlach bude asi delší, co si tak matně vybavuji tu severní část mapy od vesnice.
Se zvířátky jsem si užil i v hájku. Na útesu nad zátokou je bardka, které se nedařilo dokončit jednu skladbu a místní veverky z toho pomalu zešílely :). Poradil jsem jim, ať si raději najdou nový domov. Bardku se mi pak kupodivu podařilo doprovodit na loutnu a pomoci jí píseň dokončit - ani jsem nevěděl, že umím hrát :D. Skill checky prošly, tak to s těmi veverkami asi šlo bývalo vyřešit i jinak.
Dole na pláži jsem pro změnu narazil na chlapce, kterého přilákal zpěv harpyjí. Když jsem se ho pokusil probrat z poblouznění, tak na nás zaútočila hned celá skupinka těchto potvor a následoval docela nepříjemný souboj (harpyje dokáží postavu poblouznit a tím jí vyřadit z boje, takže každá postava si na počátku kola háže na záchranu). Díky záchraně chlapce jsem se dozvěděl o vstupu do doupěte malých zlodějů, kam mě vedl jeden úkol - zlodějíčci mě okradli a tak jsem měl za úkol si ukradené věci najít. Jenomže jsem zatím nepřišel na způsob, jak to udělat tak, abych si u nich udržel dobrou pověst (za záchranu toho chlapce a Arabelly).
Ale zpět k vesnici. Už jsem si otevřel i vstup do podzemí, ale to bude zatím asi nad moje síly, takže příště budu pokračovat asi po stopách Karlach. Na močál by to chtělo ještě tak 1-2 levely navíc, tedy pokud mě tam čeká to samé co v EA.
Přispěvatel: Yuyana Září 22, 2023, 19:31:15
Shadowhart... jako u mě neudělala nic zlýho. Proto mám tendenci používat termín "zlí" v uvozovkách. Protože oni ani nejsou. Ale maj potenciál. Co se týče boha, tak ohledně toho je tam zápletka, byla jsem na naěí Shadowheart velmi hrdá.
Já se obávám, že Astarion ani tak nelhal s tim, že si jen cucne, jako spíš s důvodem, proč tu krev chtěl :-). Já plně věřim, že si chtěl opravdu jen cucnout.
Oh, Wyll a Karlach :-D. Ano, ano, jde jí po krku. A když jí najmeš jako první, tak se ti v noci zjeví v táboře s mečem v ruce. *DRAMA*
V močálu doporučuju bečet na "ovce", Astarion, Shadowheart a Karlach to milujou.
Přispěvatel: Yuyana Září 22, 2023, 21:46:11
[ You are not allowed to view attachments ]
Přispěvatel: Elemir Září 23, 2023, 05:21:54
Karlach v EA najmout nešlo, akorát nevím, jestli to byl záměr nebo osud :D. Matně si vybavuji, že tam asi byla, protože Wyll o ní určitě mluvil už předtím. Časem bych měl potkat ještě jeden ženský charakter k najmutí.
Močálu se teď opravdu vyhnu, ostatně já ještě nemluvil s Ethel ani v hájku. Nejprve bych se chtěl dostat k "zámečku" a podívat se, jak to vypadá s cestou skrze hory (v EA byla uzamčená). Měl by s tím nějak souviset drak, co ho je možné spatřit v teleskopu v hájku. Ve hře jsem zatím nestrávil ani desetinu toho co v EA, takže je přede mnou ještě hezký kus příběhu. Přitom si vybavuji už jen pár klíčových míst, která před sebou mám. Na druhou stranu bude možná lepší navštívit nejprve gobliny, když už jsem se pustil do jejich systematické likvidace :).
Přispěvatel: Elemir Září 23, 2023, 14:13:31
V jednom má totiž Gale pravdu. Okolo nás se děje něco výjimečného a všimli si toho i v pekle. Není úplně běžné, aby se ďáblové starali o smrtelníky a jen tak nazdařbůh jim pomáhali. Raphael měl dost silný zájem na tom, aby naši paraziti byli odstraněni. Podle Gala bychom toho měli využít, protože je to jedna z možných cest jak zjistit, o co tu ve skutečnosti jde. Prostě jen naoko požádat o pomoc, a až zjistíme více, tak z toho úskokem vybruslit.
Ráno jsme se otočili a vydali jsme se do elfích ruin na západ od vesnice, kde se rozkládá hlavní tábor goblinů. Při té příležitosti jsme u prvního mostu narazili na goblina, co by mě rád zmaloval hovnem, tak jsem využil atletiky a hovno jsem mu mrskl do ksichtu :D. Tím jsem vyprovokal bitku, ale ani posila jim nepomohla.
Kousek za prvním ležením goblinů je rozcestí. Cesta na jih vede do močálu, cesta na západ do horského průsmyku a cesta na sever vede do elfích ruin. Cesta do močálu je solidně zapastěná a vede podél skal dolů, kde jsem zahlédl podezřelou žábu (co si vybavuji, tak s tou šlo tuším v EA normálně promluvit). Nicméně močál si nechám na později. Cesta do průsmyku končila pro změnu varováním, že se chystám do oblasti, která je na naší úrovní. Zbyly mi tedy jen elfí ruiny.
Napravo před mostem k bráně je rozbořený most, kde mě zachytila psionická síla. Podobná té, kterou sám ovládám, ale mnohem silnější, tak jsem jí nedokázal vzdorovat. Zjevila se mi trojice postav a dozvěděl jsem se, že jsem se stal vyvoleným. Po konci rozhovoru jsem získal artefakt, který je podobný tomu, co vlastní Shadowheart. Jasně, už delší dobu mám podezření, že to celé je jen hra bohů, protože už z nás dávno měli být mind flayeři. Jak se zdá, božstva přeměně zabránila a nyní využívají naše parazity k tomu, aby nás mohli vodit jako loutky ve své vlastní hře. Proto tedy ten zájem pekla :). "Někdo" mocnější by mohli ty parazity využít pro obrácené spojení ;).
Za zbořeným mostem jsem sundal opilého goblina v domnění, že by bylo dobré si okolí ruin pročistit, abychom nečelili takové přesile, jenomže goblini v ruinách jsou neutrální! Naštěstí si té vraždy nikdo nevšiml. Odkryl se mi také další teleport, takže jsem toho využil k rozprodeji lootu a nyní stojíme na prahu dalšího levelupu (level 4).
Zatím jsem mile překvapený z toho, že soubojů není tolik a opravdu asi byly rebalancovány. Z mnoha soubojů se dá navíc vykecat. Tedy pokud zrovna nerozrazíte dveře stodoly a nenachytáte orka s ogryní při intimních radovánkách :D.
Přispěvatel: Yuyana Září 23, 2023, 14:27:00
Po poslednim patchi je problém s vendorama, hra po obchodování nejde ukládat, dokud člověk nepromluví s vendorem a přes tlačítko (ne dialog) neotevře obchodování znovu (tim se to opraví). Jsem zvědavá, kdy to vyřešej.
Gobliny si vždycky nechávám nakonec, protože po jejich vybití thieflingové odejdou a veškerý questy s nima jsou v řiti.
Přispěvatel: Elemir Září 23, 2023, 14:40:15
Přispěvatel: Yuyana Září 23, 2023, 17:29:45
Přispěvatel: Elemir Září 23, 2023, 19:01:45
Nakonec jsem gobliny opustil a vydal se na sever k bývalému hostinci a do okolí. Cestou jsem zmasakroval nějaké gnolly, ale pak jsem se zasekl na velké grupě u jeskyně. Myslel jsem si, že to dám na férovku, předtím jsem je likvidoval směrem z jeskyně, ale venku nemám moc šancí tu přesilu ustát. Musel bych mít opravdu kliku na hody, protože třeba běžné hyeny mi nikdo z družiny jako na potvoru ani netrefil. Tady by to pár soudků asi chtělo. Anebo o něco lepší výbavu a nějak blokovat jejich střelce. Kdyžtak se vydám na chvilku zase jinam.
Přispěvatel: Yuyana Září 23, 2023, 19:09:34
Přispěvatel: Yuyana Září 23, 2023, 19:21:03
Akorát nevim, proč tu něco radim zlounovi co zabil chuděru Karličku.
Přispěvatel: Elemir Září 23, 2023, 19:45:39
Flinta jsem překecat mohl, to se mi nabídlo, ale nějak jsem se zasekl na tom, jestli to využívání ilithidích dovedností nebude mít nějakou negativní dohru, tak jsem to raději nechal být (vyhnul jsem se tomu už u goblinů). Ale tohle schválně zkusím, protože v EA se mi ty horníky při boji nepodařilo zachránit. Každopádně ti horníci mě předtím v EA inspirovali k házení pomocných prostředků, akorát se zas budu muset zorientovat v tom, co k čemu je dobré.
Přispěvatel: Yuyana Září 23, 2023, 19:48:54
Jinak je to videohra, neskutečně fádně vypadající ošklivej chlap obklopenej mrtvolama tě poslal zabít mladou holku... situace je jasná :-D.
Echm. Prej horníci.
Přispěvatel: Elemir Září 23, 2023, 20:27:36
Amulet nevím, jestli mám. Zatím zkouším jen ta zvířata a postupně se rozkoukávám po dalších interakcích. Asi budu muset lépe číst popisky věcí. U mrtvol jsem prozatím testoval jen to, jestli je jde oživit svitkem. I když teď si vybavuju, že někde na loadovací obrazovce problikl tip na mluvení s mrtvými.
Přispěvatel: Yuyana Září 23, 2023, 20:34:07
Ta hra má hodně možností, člověk se v tom ze začátku ztrácí, já mám doteď problém s používánim jedů a těch různejch házecích věci a jen je hromadim. Furt ještě jsem nepřišla na chuť čtení myšlenek.
Přispěvatel: Elemir Září 24, 2023, 14:08:30
Celá skupinka gnollů šla tedy v pohodě překecat k míru, zabili akorát tu dvojici "horníků". Flinta jsem pak skrze vysokou wisdom a skill checky ukecal, aby se pustil do ostatních a nakonec zakousl sám sebe :D. Docela dobrá vychytávka. Družina mi přitom krásně zareagovala na první veřejné využití ilithidí síly, takže to asi ani žádnou negativní dohru mít nebude :). Tedy zatím ...
Z mrtvých horníků se nakonec vyklubali agenti Zhentarimů a tady už vím, o co jde, protože v troskách hospody je vstup do doupěte Zhentarimů, kam jsem se předtím v EA musel vlámat bez znalosti hesla. Nyní heslo znám.
Skončil jsem prozatím u Karlach, kterou jsem navštívil jako první. Nejprve jsem to zkusil se svou současnou družinou a poté jsem si skočil pro Wylla, abych viděl jeho reakci. K mému překvapení se má celá situace jinak a uznal to i Wyll, ostatně všichni viděli, co se Karlach honí hlavou a museli to uznat kladným approvalem. Někdo Wylla na Karlach navedl falešnou stopou, ale Wyll nechce prozradit kdo. Největší radost z celé situace měla nakonec Shadowheart, které se Karlach a její přistup zalíbily. Na pekelníka je Karlach docela upřímná. No a my tu máme další zápletku k prošetření :).
Je docela zajímavé, jak mě předtím hra nechala Karlach tak snadno zabít. Jasně, najmutelných postav je ve hře pořád dost, ale nečekal jsem, že bych o najmutelné charaktery mohl i přijít - Astariona jde tuším v souvislosti s úvodními událostmi taky zabít nebo přinejmenším zapudit. Laezel má taky nejistou budoucnost a Karlach už jsem jednou zabil. Ve finále by mi tak zbyl jen Gale, Wylle a Halsin, popř. jeho alternativa, o které už vím. Pořád dobrá a vybalancovaná družina, ale už by to nebyla moje volba. Takhle to zatím vypadá, že pokud budu mít v družině Shadowheart s Astarionem, tak by Karlach mohla nahradit Laezel (tedy až skončím její úkol s creche).
Mimochodem, musím pochválit Astariona, jako zloděj je skvělý. Díky vysokým bonusům v pohodě zvládá skill checky na lockpick a disarm trap.
Přispěvatel: Yuyana Září 24, 2023, 15:13:07
Ono je až komický, kolik je příležitostí o ty společníky přijít. Astariona musíš aktivně zabít/vyhodit, ale držet Laezel v partě a naživu je práce na plnej úvazek.
Astarion je skvělej zloděj, jeho bonusy jsou tak vysoký, že u většiny pastí a zámků musí hodit jedničku, aby neuspěl. Škoda že ty pasti neumí i hledat, naštěstí tady hledá celá parta, takže se to většinou najde. Holt šikovný pracičky neznamená zároveň bystrý očka.
Přispěvatel: Elemir Září 25, 2023, 15:06:21
V první chvíli mě to překvapilo, protože jsem tak trochu doufal, že právě před tím jsme chráněni, ale jak vidno, byla to nakonec opravdu jen otázka času. Laezele se mi povedlo ukecat, že jde nejspíše jen o horečku - v případě úspěchu to Laezel akceptuje, v opačném to končí bojem nebo mou smrtí, dle patřičné volby. Jakmile Laezel odešla, tak příznaky proměny na chvilku ustaly a mohl jsem usnout.
Ze snu mě ovšem vytrhl známý hlas a tentokrát dostal i konkrétní podobu - je to moje průvodkyně, kterou jsem si při volbě postavy zvolil. Ostatně ona je tou vypravečkou, která komentuje jednotlivé události. A jak je vidět, jde o poměrně mocnou elfku, tedy alespoň nosí podobu elfky ;). Přišla mě před proměnou zachránit a zároveň mi sdělila, že osud Faerunu visí na vlásku a bude na mě, jak to celé dopadne. Zároveň bych se neměl bránit ilithidím schopnostem a měl bych je přijmout. Poté zmizela, aby zažehnala blížící se hrozbu a já se probudil.
No a tím vyvstaly další otázky :D. Dobrá, jsme součástí hry bohů, do toho situaci využívají zlovolné síly Faerunu, takže je těžké odlišit, co má jaký původ. Každopádně Faerun jen v ohrožení a mou průvodkyní je pravděpodobně bohyně ... chvilka přemýšlení ... Mielikki? Odpovídalo by to mé profesi, ale stejně tak to může být Mystra, okolo které se původně točila celá záležitost s Morem kouzel. Vlastně je to jedno, slíbila mi, že se zase setkáme, tak třeba bude čas se jí na to zeptat :).
Po probuzení jsem si všiml ještě jedné věci, v táboře mám magické zrcadlo, ve kterém si můžu měnit vzhled, což mě docela potěšilo.
Edit: ejhle, tahle příhoda rozvázala ostatním jazyky, začíná se mi to líbit :). Neměl jsem původně v Lariany přílišnou důvěru a tak jsem překvapen dvojnásob. Shadowheart odhodila tajnosti a vyklubala se z ní služebnice bohyně Shar. Ostatně co jsem asi tak mohl čekat, že? Proto se Shadowheart jmenuje, jak se jmenuje. Shar je bohyní temnoty, ve smyslu temnoty v srdci, přesvědčením je neutrální zlo. Je to sestra bohyně Selune (to je jedna z těch, co jí následují "polepšení" drowové), v případě Selune jde tedy pro změnu o bohyni dobra (chaotické dobro).
Shadowheart přišla o paměť, protože by jí její vlastní vzpomínky mohly zradit při plnění úkolu. Ten artefakt, co jsem získal u tábora goblinů, je totiž tentýž artefakt, co vlastnila Shadowheart. Jen se přesunul od ní ke mě. Shadowheart vůli artefaktu akceptovala. Prozradila mi, že je to právě tenhle artefakt, který měla nalézt a dopravit do chrámu své bohyně v Baldur's Gate. Jakmile úkol splní, tak jí Shar vzpomínky vrátí a zbaví jí i znaku na ruce, skrze který se jí stále připomíná (aby Shadowheart náhodou nezapomněla na své poslání a pro koho ho vykonává).
Během rozhovoru se Shadowheart jsem se držel dost neutrálně, což jí překvapilo. Na druhou stranu, my máme opravdu mnohem větší problém, než se teď starat o to, kdo koho uctívá a proč. Asi právě díky tomu jsem získal pár dalších approvalů a do rozhovoru přibyly volby směřující přímo k romanci, což jsem přijal a teď uvidíme ;).
Mám totiž takové podezření, že ztráta vzpomínek nebyla jen čistě praktický krok ze strany Shar. Pokud by Shadowheart opravdu naplno uctívala zlou bohyni, tak by nekvitovala dobré skutky. V Shadowheart je ukryté něco více, ale to se dříve jak v Baldur's Gate asi nedozvím.
Přispěvatel: Yuyana Září 25, 2023, 15:46:44
Přispěvatel: Yuyana Září 25, 2023, 16:21:03
Magický zrcadlo je součást patche 3, kterej rozbil obchodování a báglíčky :-D. Takže je to něco za něco.
Společníci maj komentáře skoro ke všemu co se děje, i když nemaj nad hlavou vykřičníky, je dobřej nápad je proklikat, když jsi v nový oblasti, nebo uděláš něco významnějšího.
U Shadowheart je možný si hodně šplhnout, když jí prostě tak nějak akceptuješ, to je fakt. Ono to tak funguje i s ostatníma.
Ohledně Wylla mám ráda, když ho úmyslně najmu pozdě, až po Karlach, když už máme první akt z velký části hotovej, a pak jakmile se přidá, tak ho sprdnu, že přede mnou měl tajnosti. Jako první dialogovou možnost. Takovej můj soukromej žert.
Přispěvatel: Elemir Září 25, 2023, 16:49:39
Přispěvatel: Yuyana Září 25, 2023, 17:02:12
Přispěvatel: Yuyana Září 25, 2023, 18:33:48
Docela bych si vyslehla, jakej máš názor na Wylla a Karlach. A Galea, když jsi ho nakonec zachránil :-D. Jsem velmi zvědavá.
Přispěvatel: Elemir Září 25, 2023, 21:26:29
Přispěvatel: Yuyana Září 25, 2023, 21:54:43
Přispěvatel: Yuyana Září 26, 2023, 01:42:12
Přispěvatel: Yuyana Září 26, 2023, 17:41:15
[ You are not allowed to view attachments ]
Přispěvatel: Elemir Září 26, 2023, 20:52:55
Přispěvatel: Yuyana Září 26, 2023, 23:30:37
Každopádně ten patch 3... posral co mohl. to je uplně neuvěřitelný. Ta hra byla původně funkční. Jsem fakt zvědavá, kdy to hodlaj laskavě opravit. Vůbec nechápu, jak se jim tohle povedlo.
Přispěvatel: Elemir Září 27, 2023, 06:41:39
Zatím jsem se nikam dál nehnul. Zkouším si po tom snu promluvit postupně se všemi v kempu a vždycky mi do toho něco vleze. Části družiny jsem nakukal, že se máme snu podřídit, u těch pochybovačnějších jsem pak pro změnu přikývl na možnost manipulace ze strany parazita, a že bychom měli být obezřetní. Chybí mi už jen Gale a u Astariona mi zbyla ještě nějaká minulá konverzace.
I když teď mě napadá, já budu muset vzít Laezel ještě k mostu, abych si odškrtl setkání s githyanki. No, asi to nechám na později.
Přispěvatel: Yuyana Září 27, 2023, 20:30:57
Ale našla jsem super módy.
https://www.nexusmods.com/baldursgate3/mods/2435 - báglíček co automaticky prodává bordel a všechno, co do něj umístíte. Takže se to nehromadí u vendora, krásně to vyčistí inventáře, uplně /kiss. Perfektní.
https://www.nexusmods.com/baldursgate3/mods/1668 - stackující předměty - opět krásně vyčistí bordel u vendorů i v inventáři, když nemáte tu stejnou věc vedle sebe 50x.
Hra obsahuje moc lootu a zvládat ho brzy leze krkem. Naštěstí řešení existuje.
Přispěvatel: Elemir Září 27, 2023, 21:53:17
Přispěvatel: Yuyana Září 29, 2023, 18:04:18
Přispěvatel: Elemir Říjen 02, 2023, 20:00:28
S Karlach jsem absolvoval stejný rozhovor jako byl ten cvičný a poté jsem se odebral do kempu, kde jsem vyhodil Wylla a nabral právě Karlach. S tou jsem pak zaskočil za falešnými paladiny a se štěstím jsem je umlátil - šéfík měl nečekaně trojnásobný útok, takže mě poslal ihned k zemi. Bylo tedy na družině, aby mě z toho vysekala.
Kolem hospody jsme zamířili na místo střetu s githyanki a po dvou pokusech o boj jsem se rozhodl, že prubnu raději skill checky (nechtěl jsem to řešit ohnivými sudy apod.). Náhodou se mi do třetice zadařilo a obešlo se to bez boje, z čehož byla nadšená i Shadowheart (asi fakt není dobré hned každého zabíjet).
Se Shadowheart jsem měl mimochodem předchozí noc schůzku, ale předcházela tomu ještě scénka s Mizorou, což je démonická "patronka" Wylla. Za to, že Wyll nechal Karlach žít, tak ho Mizora proměnila v tieflinga. Bylo to sice smutné, ale důležitější byl pro mě posun v romanci :). Shadowheart mi druhý den ráno odhalila další kousek ze své minulosti ve službě Shar - chtěla jí sloužit jako elitní bojovnice, ale v postupu jí zabránila představená kněžka.
Cestou zpět jsme se zastavili v hospodě a zachránili radní ze spárů ohně. Přislíbil jsem jí záchranu vévody z Baldurovy brány, kterého unesli drowové. Skrze skladiště jsme pak zavítali do úkrytu Zhentarimů, kde jsme to prozatím zapíchli. Tentokrát jsem na to šel mírově, ale rozhovorů už bylo dnes až až ;).
Cca 15 hodin za mnou ...
Přispěvatel: Yuyana Říjen 02, 2023, 20:25:37
Řekni mi, Elemire, něco o svojí postavě. Pokoušíš se roleplayovat nějaký přesvědčení? Máš nějaký zajímavý zásady? Podle tvýho deníčku mi přijde, že to bereš hodně náhodně/podle nálady (taky volba, co si budeme nahlávat).
Třeba Gythianki já nechávám žít - respektive zabíjim je až později, když si to situace vyžádá. Nejprve quest, pak krev. Hodně ve hrách jedu strategii čistýho svědomí, kdy zabíjim to, co na mě aktivně útočí... byť někdy vim přesně, co říct, aby to na mě aktivně útočilo.
Co Shadowheart. Jsi spokojen/nespokojen?
(Mimochodem Wyll by si přál, aby byl jen thiefling :-D. Pravda, neni to z grafickýho hlediska moc rozdíl, když teď thieflingové vypadaj jak vypadaj. Ale Karlach... je příliš velká cena za skin bez rohů. Ani Laezel bych nepodřízla.)
Přispěvatel: Elemir Říjen 03, 2023, 08:52:11
BG3 mi je sympatičtější tím, že odpovídám tak, jak to cítím a přitom neumím dopředu odhadnout důsledky, protože vlastně ani pořádně neznám svoje parťáky. Podle všeho jsem hraničář, který se narodil v Baldurově bráně, ale nikdy jsem do městského prostředí nezapadl, a tak jsem před 20 lety z města zmizel. Nicméně nějaký kontakt s městem stále mám, protože mám přehled o aktuálních událostech v Baldurově bráně.
Jsem obratný silák s nižší inteligencí a průměrným charisma, který ovšem vyniká v duchovních záležitostech, protože tam, kde selže síla, tam přichází na řadu víra. Ostatně duchovní klid byl jedním z důvodů, proč jsem město opouštěl.
V základu se přikláním k dobru, ale jsem čistě pragmatický. Na oplátku něco očekávám, takže pokud mám možnost z dané situace něco vytěžit (informace nebo vliv, nikoliv však peníze apod., to mě nezajímá), tak volím tento směr. Jsem proto ochotný pomoci i zlým postavám, ale zase jen potud, pokud to nejde proti dobrému přesvědčení. Výsledek je trochu chaotický, což je ostatně vidět na (dis)approvalech parťáků.
Při komunikaci s parťáky volím takové odpovědi, které odpovídají jejich charakteru (abych se jim zalíbil), jinými slovy to hraji na všechny strany :). V principu je mi totiž jedno, jak moc jsem upřímný. Mám problém s parazitem a divočina mě naučila, že jediný, na koho se mohu spolehnout, jsem já sám. Na osudu ostatních mi až tolik nezáleží, byť mi jsou někteří sympatičtí. Ostatně oni mají taky svoje tajnosti, takže ta neupřímnost je vzájemná :D.
Ve své podstatě to je opravdu podle nálady :D. Jediným mantinelem je hranice neutrál-dobro a hlavně se do ničeho nenamočit, pokud to pro mě nemá žádné výhody (krást druidům idol apod.).
Se Shadowheart to není o moc jiné, jak z ní postupně vypadávají střípky z její novodobé minulosti, tak jsem docela ve střehu. Počínající romance jí sice rozvázala jazyk, ale zatím to vypadá, že Shadowheart přijala Shar zcela dobrovolně a je plně oddána službě zlé bohyni. Ke mě jí váže spíš to, že jsem byl ochotný kvůli ní riskovat a tak ví, že mi může důvěřovat a možná toho až zneužívat. Mám totiž takový pocit, že Shadowheart ztrátu paměti jen hraje. Přitom si připravuje půdu pro to, jak mě využít pro své vlastní cíle (přinejmenším mě do toho vmanipulovat). Ona si je dost dobře vědomá toho, jak vypadá a jak toho využít, má v tom tedy očividně praxi ;). I když na druhou stranu mi dala šanci ze vztahu vycouvat.
Taky je klidně možné, že tohle všechno jsem si jen domyslel na základě toho, že Shadowheart je jinak docela nevýraznou postavou a tak mám potřebu si domýšlet (doufat), že to má nějaké zajímavější příběhové pozadí :D. Trošku mi tou nevýrazností a zdánlivou zakřiknutostí připomíná Imoen.
Zhentarimové a jejich aktivity mě nechávají chladným, otrokářství není moje věc a dokud si mě Zhentarimové nevšímají, tak nemám ani já důvod si všímat jich. Z EA vím, že bych je mohl snadno vyhladit a to mi stačí :). I když těžko říci, jak dopadne rozhovor s nimi, to mě čeká dnes :D.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 03, 2023, 09:33:28
Fakt že taky používám u společníků volby, který dávaj approval, zvlášť u těch, který moc neberu do party a neni teda kde jinde brát. Ono naštěstí neni těžký to obhájit z hlediska roleplaye. V zásadě mám velmi jasnej charakter. Absolutně odmítám cokoliv s démonem, jsem velmi ostražitá vůči postavě ze snů, jinak jsem hodnej důvěřivej charismatickej idiot. Hodně pomáhá, že všechny classy, za který jsem hrála, maj inteligenci jako dump stat. Jak vždycky řikám, sorcerer může bejt blbej jak necky.
Je prima, že hra nemá nalajnovaný přesvědčení všude. Tak to má bejt. Ne že po světě běhaj "paladini", který hážou detekci přesvědčení a krouhnou všechno, co zasvítí červeně... a hra jim to toleruje. Je humorný sledovat, jak některý lidi v týhle hře hrajou za paladina a velmi se divěj, když jsou najednou padlí paladini :-D.
Přispěvatel: Elemir Říjen 03, 2023, 11:24:02
Vůči démonům jsem obezřetný, ale jde spíš o samotnou kategorii, nebo spíše hierarchii. Raphael je jasný, s tím nespolupracovat, u Mizory už bych váhal. Záleželo by samozřejmě na okolnostech. Stejně jako jsem předtím uvažoval nad tím, že bych využil gobliny. Ostatně třeba Arabelu jsem nezachraňoval proto, že by mi na tom až tak záleželo, ale Kagha mi svým chováním připomněla Faldorn a tu jsem nesnášel.
Postava ze snů ... po setkání s githyanki si nejsem příliš jistý. Parazit je jedna věc, ale jde i o ten artefakt od Shadowheart. Přinejmenším se mě snaží kontrolovat hned dvě frakce. Těžko nyní říci, jak do toho ta postava pasuje. Má moc konkrétní podobu a schopnosti, proč by mi Absolute posílala do sna zrovna lesní elfku?
Hrát za paladina musí být docela legrace, protože málokdo si dokáže představit, jak striktní přesvědčení to vlastně je :D. A je dobře, že to hra trestá :D.
Mimochodem, Gale mi už zkonzumoval dva artefakty ...
Přispěvatel: Yuyana Říjen 03, 2023, 12:13:22
Zrovna Mizora mě otrávila natolik, že jsem vyrazila Wylla z party. Jsou postavy, který... nedokážu strávit. Raphael mi zrovna nevadí, byť je to úchyl a zaslouží za uši. Kdybych si musela vybrat, s čim spolupracovat, tak raději idiota s jeho stupidníma říkankama, než miss lawyer. Můj oblíbenej záporák je ve druhym aktu, prostě ten chlapmá STYL, a já doufám, že se ti bude taky líbit.
Co se týče Arabely... to je pro mě komplikovanný. Jako logicky, takhle se s dětma nejedná, ale na druhou stranu mám na tu bandu zlodějskejch fakanů alergii. Propleskla bych je všechny.
Já jak vidim Kadhu, tak mi naskakuje StarTrek. Je to strašný.
Jj, nech Galea papat, už jen jeden kousek.
Přispěvatel: Elemir Říjen 03, 2023, 15:30:16
Pomalu jsem se došoural do močálu, osvobodil rituální strom druidů a popíchl Ethel - Maryně jsem vyžvanil, že Ethel zabila její bratry. No, já je původně zachránil, ale ti pitomci se stejnak vydali za Ethel a stálo je to život. Nejvíc mě v močále rozhodily pasti a pak žába, kterou jsem omylem vyzval na souboj. Sice mi dala zabrat, ale nakonec padla. Zabít jsem měl asi i ty ovce, protože z nich Ethel "vytvořila" redcapy. Ne že by to byl nějak těžký boj, po tom pomalém průzkumu to bylo už zbytečné zdržení.
Shadowheart a Laezel se v noci do sebe pustily, což se mi povedlo vyřešit mírově, i když jsem musel loadovat. Ráno mě pak Shadowheart poprosila, abych se s ní spojil skrze parazita, protože mi chce něco ukázat. Byl to záblesk vzpomínky, ve které je malá Shadow sama v lese a pomalu si to k ní míří hladový vlk. Od katastrofy jí zachrání služebnice Shar v čele s hlavní kněžkou. Tím vzpomínka končí.
Během vzpomínky se zřejmě hází pasivní skill check, protože reakce na vzpomínku má až 3 možnosti (poprvé jsem vzpomínku prošel a pak loadnul, protože jsem si chtěl udělat save před rozhovorem). Hned poprvé jsem si všiml, že celá situace se Shadow náramně připomíná rituál uctívačů Selune (to je ta božská a dobrá sestra Shar). Shadow tedy zřejmě pochází z rodiny uctívající Selune a k Shar se obrátila podle všeho jen z vděčnosti, protože jí její služebnice zachránily život. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál.
Nyní jsem na cestě do podzemí k Ethel.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 03, 2023, 16:03:00
Žabku jsem se naučila nechat žít, ale je velmi, VELMI jednoduchý jí zabít magickejma střelama. 100% šance na zásah, má velmi málo HP.
"Ovce" jsou super, vždycky na ně bečim, abych dostala approval... a protože je to vtipný.
Hra si u mě velmi šplhla, když jsem si všimla, že si Shadowheart hází na záchranu pokaždé, když vidí vlka. Pokud selže, tak se chvíli klepe strachy a nemůže se hejbat.
Přispěvatel: Elemir Říjen 03, 2023, 17:07:20
Ono to s nimi jinak nebylo nic problematického. Postavil jsem všechny postavy k Zarys a začal rozhovor. Zarys padla první, jeden Zhent se pak šplhal po žebříku z druhé strany, kde si na něj počkala Karlach a další dva zůstali dole. Tam jsem si pro ně zašel já s Astarionem. Dva Zhenti tedy padli v podstatě hned na začátku a ti dva dole už toho moc nezmohli. Sudy jsem odstranil jen ze zadní části jeskyně, kde na mě nebylo vidět, ty vpředu jsem musel nechat být a doufat. Čekal jsem, že to někdo odpálí, ale asi nebyl kdo :).
Přispěvatel: Yuyana Říjen 03, 2023, 17:33:44
Přispěvatel: Elemir Říjen 03, 2023, 19:52:38
Ethel jsem v podzemí dostihl, teda nejprve jsem se musel probít přes čtveřici ovládnutých hrdinů a pak si projít spletí pastí a výbušných plynů. Jelikož se tu nedá spát, tak jsem doléčil, co šlo, a pomodlil se :). Jakmile jsem se přiblížil k ovládací kouli ke kleci s Marynou, tak se Ethel zjevila.
Čekal jsem podobný souboj jako v EA, ale ve finále mi to přišlo lehčí (mám na mysli EA před bugem, kde pak Ethel vůbec neútočila). Zrcadlení jsem jí dokázal úspěšně rušit a ani mě nijak extra nezasáhla. Naopak my měli větší štěstí. Blbé bylo akorát to, že Ethel dost pobíhá po okolí a jak jsem do toho honil její kopie, tak jsem se od ní různě vzdaloval a musel jsem se proto více spoléhat na střelbu. Při té příležitosti jsem zjistil, že se dá během boje stále ukládat, tak jsem toho využil těsně na konci, abych si případně pojistil varianty rozhovoru s Marynou.
Rozhodl jsem se totiž Marynu zachránit a to bez ohledu na to, co mi Ethel nabídne a jestli si náhodou Maryna svůj osud nezaslouží ;). Venku jsem pak Marynu dostihl u rakve jejího manžela a tady jsem nakonec loadnul. Zatím si nejsem jist, jestli chci tu mumii vůbec oživovat a jaké to případně může mít důsledky.
Po loadu jsem se namísto toho vydal k lovci monster, a když jsem se dozvěděl, že hledá Astariona, tak jsem ho bez uzardění práskl :D. Neměl jsem samozřejmě důvod Astariona vydávat, takže došlo na boj, který jsme samozřejmě vyhráli (tělo lovce navíc zajímavě zářilo). Nicméně i tohle hodlám loadnout a zahrát to jinak, přinejmenším ne tak přímočaře. Lovec si bezpochyby smrt zaslouží, už jen za to, že se spolčil s Ethel, ale pokud ho kuchnu, tak jen upozorním na to, že byl Astarionovi na stopě.
Uvnitř Etheliny chaty jsem si navíc všiml, že po smrti Ethel pominulo její kouzlo a mohl jsem si promluvit s odkletými postavami. Tady mi došlo, že jsem tu čtveřici ovládnutých hrdinů asi nemusel zabíjet. Kdybych jim jen utekl, tak by po smrti Ethel přišli sami k rozumu - tedy alespoň si myslím, že by to tak šlo.
Tím jsem zároveň tak nějak vyčerpal možnosti průzkumu mapy. Cvičmo zkusím ještě oba horské průsmyky, ale pak mě čeká už jen tábor goblinů, odkud by se měla otevřít cesta do Podtemna.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 03, 2023, 20:19:53
Nad tim, jestli to oživovat, jsem přemejšlela taky. Nakonec jsem si řekla, že si to ta trubka zaslouží. Zvlášť když vemmu, jak je protivná, když nenajdu ty bratry, abych jí o nich řekla.
Ty čtyři týpky v dungeonu zachránit nejde. Přestanou úročit, ale jsou ztracený tak či tak. Smrt je podle mě lepší.
... ty jsi nabonzoval Astičku lovcovi. Chudák vyděšenej, tohle si nezaslouží.
Přispěvatel: Elemir Říjen 03, 2023, 21:40:21
Ethel jsem nechal utéct zčásti nechtěně, protože jsem se seřadil venku a zavřel dveře. Chtěl jsem si to totiž nejprve vyříkat s redcapy a mít přitom krytá záda. Jenomže Ethel mezitím zdrhla. Dole jsem to pak zkusil na férovku a náhodou to vyšlo dobře. Napadlo mě, že bych jí shodil, ale chtěl jsem hlavně zjistit, co má za loot.
"Manžela" asi oživím, docela mě zajímá, jestli to bude mít ve městě dohru. Každopádně Maryna si za svůj čin rozhodně nic dobrého nezaslouží.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 03, 2023, 21:50:14
Dohru to mít bude. Holka je blbka, zvlášť když víš, že čarodějnice chtěla to její dítě sežrat - přizná to, když mluvíš s její mrtvolou, a čestně, je někdo překvapen?
Přispěvatel: Yuyana Říjen 03, 2023, 21:58:46
Have your companions taken to weighing you down physically as well as emotionally? We looked into your reports and have restored their Patch 2 behaviour. When dismissed, they will no longer give you all the items they deem important for you to carry, like a toddler in a grocery store. - aaaaaaaaaaaaaaa! Huráááááááááá. Oh bože hurá. Tohle bylo tak neskutečně na pěst.
Restored Raphael's hair colour and horns. The House of Hope is once again fashion-forward. - lol na tohle hráči kupodivu nadávali, takže je překvapivě hodně vděčnejch lidí.
Shaved His Majesty, who is once again a Sphynx. Steelclaw's eye colour has been adjusted so they are no longer identical twins. - dali na kočku chlupy, aby nebyla stejná jako jiná kočka. lidi se z toho mohli zvencnout. A já s nima souhlasim, ta kočka vypadá líp plešatá.
Nicméně stále nemůžu pokračovat ve hře, protože NPC pro quest pro Karlach prostě umře. Takže do druhýho aktu stále neni bezpečný postoupit.
Fixed an issue with invalid savegames being created. - oki, fajn.
Fixed an issue where the Weapon Master Feat would show as incomplete if a player was already proficient with all weapons. - taky fajn.
Přispěvatel: Elemir Říjen 04, 2023, 08:48:07
Včera mi to něco stahovalo. Snad mi to do ničeho neskočí, největší obavy mám právě o ty savy.
Přispěvatel: Elemir Říjen 04, 2023, 10:55:19
Schválně jsem se šel podívat ještě do průsmyku. Hra mě varovala před vyšší obtížností následující lokace a taky bych měl asi nejprve dodělat rozdělané úkoly u druidů apod., ale chtěl jsem to jen zkusit. Nic významného se nakonec nestalo, cesta mě dovedla do oblasti s názvem Rosymorn Monastery, což je další lesnatá horská lokace. Kousek od vstupu je navíc cesta k hospodě v předchozí lokaci, takže obě horské cesty vedou na stejné místo. Podle všeho by tu mělo být rozuzlení příběhu s githyanki, ale poslechl jsem varování a raději se vrátil :).
V Druidském hájku jsem navštívil ještě uzamčené skladiště (musel jsem tam jít z druhé strany přes vězení), kde jsem narazil na paralyzovanou thieflingku. Dala mi lektvar obří síly, který jí tohle způsobil, ale nic dalšího se tu nedalo dělat (vyjma kradení apod.). Do skladiště mě vlastně dovedla krysa, kterou jsem potkal v táboře, podle ní je cosi ďábelského v truhle, o kterou se ona thieflingka opírá, ale nakouknutí je samozřejmě bráno jako pokus o kráděž a přivolá to stráže. Tyhle věci budu muset řešit až po exodu thieflingů.
Nezbylo mi tak už nic, kde bych nebyl, tedy vyjma sklepa lékárníka ve zničené vesnici. Problém je akorát v tom, že nemůžu najít cestu do sklepa :). Pak už je na řadě jen goblinní tábor, ale ještě předtím bych si měl popřeskládat inventáře, truhlu v kempu apod. Už jenom ty haldy jídla mě často přetěžují a to jsem měl zprvu obavu, že jídla bude málo :D.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 04, 2023, 12:38:22
Tu thieflingu můžeš jednoduše vyléčit kouzlem, restoration jí... postaví na nohy. Co se týče truhly, nevim, že by v ní bylo něco zajímavýho. Ale ono neni těžký to zjistit, člověk nakoukne, šmejdim šmejdim, pak load :-D.
Co se týče jídla, můžeš ho nechat v táboře, je použitelný přímo z truhly, nemusíš ho mít u sebe. Mimochodem https://www.nexusmods.com/baldursgate3/mods/1091 mód nabízí regukci váhy věcí v báglu. To jen tak mimochodem. Osobně si myslim, že zápasit s inventářem neni... to kvůli čemu tu hru člověk hraje. Ale volba je na každym.
Jinak bych teda ocenila, kdybys nenechával Astariona umučit k smrti, ale volba je samozřejmě na tobě.
Přispěvatel: Elemir Říjen 04, 2023, 22:15:23
Původně jsem to chtěl zahrát jinak, ale poměrně brzy jsem narazil na Mintharu, což je jedna z klíčových postav pro záchranu Halsina a hájku. Tedy je to jedna z těch, které je nutné zabít (další jsou Ragzlin a šamanka Gut). Minthara je drowka, vyslankyně Absolute, takže nic divného. Divné je akorát to, že je to paladinka! Dal jsem se s ní do řeči a než jsem se nadál, tak jsem stál před volbou - zradit druidy nebo jí zabít.
Minthara je jednou z najmutelných postav, je to vlastně alternativa za Halsina, ale to není cesta, kterou bych se chtěl ubírat. Zpětně jsem se dočetl, že to je možné vyřešit tak, že nesplním úkol ani pro jednu stranu, tedy nedotáhnu tu danou linku až do konce (nesmím zachránit Halsina ani likvidovat hájek). Minthara by se pak měla přidat i bez toho. Je docela zajímavé, že vypadá podobně jako moje neznámá ze snu, která se mi zjevila už podruhé - prý jí časem najdu, ale to je zas jiný příběh :).
Je pravdou, že úkol s druidy není asi pro postup ve hře nutný, protože vstup do Podtemna lze odkrýt i bez toho. Stejně tak bych mohl pokračovat skrze Horský průsmyk. Jenomže já byl rychlejší a Mintharu jsem zabil. A poté jsem začal systematicky likvidovat další osazenstvo ruin. Z Minthary jsem získal parazita, díky čemuž se mi odkryla další vlastnost postav - možnost infikovat se vícero larvami. Jde to u mě a přihlásil se i Astarion, Shadowheart a Karlach toto odmítají.
Při boji s Ragzlinem jsem udělal fatální chybu, takže jsem se krásně proletěl a nakonec i zemřel. Nechtělo se mi boj loadovat, tak jsem se nechal oživit, za což jsem získal bonusovou zkušenost. Cestou ven jsem si všiml, že negoblini opouštějí ruiny, takže jsem ani nemusel bojovat se Zhentarimy. Důvodem byla krvelačná nálada na nádvoří. Stihli jsme sundat jen ogra a ihned jsme zacouvali zpět do ruin, abychom si nejprve odpočinuli.
Během odpočinku jsem si promluvil s Volem, který nejprve nechtěl uvěřit, že mám parazita a jakmile se sám přesvědčil, tak mi nabídl léčbu (proběhne na druhý den ráno). Je to dost morbidní operace, při které jsem přišel o oko a nic se nevyřešilo. Od Vola jsem dostal skleněné oko s perma schopností odhalit iluzi. Nic moc protihodnota, tak jsem loadnul a léčbu zatím vynechám (při příštím odpočinku jí asi rovnou odmítnu).
Během odpočinku došlo ještě k jedné zajímavé věci - Karlach to nevydržela a prozradila mi, že by se mnou chtěla strávit noc ... tedy pokud by nehrozilo, že mě uškvaří na popel :). No, takovou upřímnost jsem nečekal, obzvláště při romanci se Shadowheart. Nehodil jsem to do autu hned, ale tohle asi není směr, kterým bych se chtěl ubírat :D.
Druhý den jsme vyrazili na nádvoří a asi na 4 pokus jsme celé osazenstvo goblinů a přisluhovačů vymlátili (cca 18 kousků + ten původní ogr). Naštěstí jsem měl našetřeno dost lektvarů a hlavně už mám postavy na levelu 6, což znamená, že já a Karlach útočíme 2x. Jakmile bylo po všem, tak jsem vyhledal sovátko a poslal ho do tábora.
Průchod ruinami byl tedy hodně podobný tomu co v EA, akorát pár věcí jsem provedl trošku jinak (nezabíjel jsem Zhenty a vstup do Podtemna mi otevřel Astarion). Možnost dodatečné infekce pak byla pro mě úplnou novinkou. Halsinovi jsem sdělil až výsledek boje a nyní mě čeká cesta do hájku. Jsem kousek pod 30 hodinami, takže jsem na polovině času z EA.
Přispěvatel: Elemir Říjen 05, 2023, 22:35:47
Mykonidy jsem tentokrát nechal žít a nemilosrdně jsem odrovnal duergary (docela tuhý boj). Jsou mi mnohem méně sympatičtí. Likvidace mykonidů je ovšem stále ve hře, protože jeden sovereign by rád, kdybych zlikvidoval místní mykonidy, aby sám mohl vytvořit svoje vlastní imperium. Nechal jsem to zatím být, protože alternativou je zabít onoho sovereigna a to mohu udělat kdykoliv. Třeba se časem objeví jiná alternativa. Místní mykonidi ke mě byli milí a nemám důvod jim ubližovat, byť mají poněkud zvláštní styl rozmnožování.
Nejhorším překvapením byl beholder. Samozřejmě o něm z EA vím, ale nějak mi to vypadlo, takže mezi zkamenělé sochy nakráčel samotný Astarion, zatímco ostatní zůstali opodál. Chudák to tedy naplno odnesl a musel jsem ho po boji oživovat. Jinak to šlo docela v pohodě. Beholdera jsme udolali s částečnou pomocí drowů (polovina se jich rychle vzpamatovala a přiložila ruku k dílu). Jenomže pak nás drowové napadli a museli jsme to rychle ukončit i s nimi. Oproti beholderovi to bylo snazší. Co si pamatuju, tak v EA jsem toho beholdera nedal, přinejmenším ne na férovku.
Arcane Tower jsem proběhl taky celkem rychle, protože jsem si jí ještě pamatoval, tedy co všechno a kde udělat. Souboj s Bernardem a jeho konstrukty byl zajímavý, skoro nezdolný, ale využil jsem výtahu a tím jsem mu dokonale zamotal mechanický mozek :D. V EA jsem to udělal jinak, tam se mi ho tuším podařilo odhodil o patro níže, ale v plné verzi mají konstrukty beztak lepší AI, takže jsem byl rád, že jsem na něj něco účinného našel.
V úvodní části Podtemna mi chybí už jen jedna skrytá jeskyně a pak donést suroviny "přátelskému" ilithidovi do tábora mykonidů. Poté se budu moci nalodit a navštívit hlubiny, které v EA už nebyly dostupné, stejně jako horský průsmyk. Jo a v táboře už mám natrvalo sovičku :).
A když už jsem u toho tábora, docela mi začíná vadit, že se mě snaží sbalit Wyll a Astarion - a to budou Lariani tvrdit, že něco opravili :/. Kdybych těm dvěma dal nějakou záminku, tak neřeknu, ale to jsou běžné rozhovory, které se najednou zvrtnou. Až mám sto chutí s těmi postavami přestat komunikovat.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 05, 2023, 22:58:25
Chhhh, nic, nejsem zdaleka jediná komu to vadí, první ani poslední, že to dělaj později ve hře na vyššim approvalu na problému nemění vůbec, ale vůbec nic. Jako tohle prostě autoři nedomysleli a myslim, že s tim nic dělat nehodlaj.
Jako filtr na nahotu maj, ale nahota mě neuráží. Já bych potřebovala filtr, kterej přinutí postavy držet to v kalhotách metaforicky.
Ale sovička je prima. Miluju když mi řiká, že mě nekousne :-D. Moje zlatá sovička.
Přispěvatel: Elemir Říjen 06, 2023, 11:14:42
Pocitově je hra lepší, než jak si jí z EA vybavuji, to se musí nechat. Je vidět, že si Lariani nepotřebovali udělat jen zářez a opravdu hře věnují veškerou péči. Hodně situací se dá vyřešit vícero odlišnými postupy a hra na to dobře reaguje patřičně pozměněným dialogem apod., což se mi líbí, protože to ani v dnešní době není tak úplně samozřejmost. Dává to i pocit neomezené svobody. A taky se trošku obávám, že to hra bude umět zohlednit později, kdy mě některé moje činy (rozhodnutí) krutě dostihnou :).
V tomhle ohledu by BG3 mohla být zákeřnější než Zaklínač 3, protože těch ovlivnitelných věcí s dlouhým dosahem je patrně vždy vícero pohromadě, takže vůbec nepochybuji, že na vyzkoušení různých alternativ bude ve skutečnosti potřeba hned několika samostatných rozehrávek, tedy že nebudou stačit jen savy z daných míst.
Obtížnost hry držím na středu, přičemž v soubojích využívám magii jen minimálně (Shadowheart ani nic extra účinného neovládá), sahám jen po lektvarech zdraví a prakticky nevyužívám okolí nebo přípravu na souboj. Pokud něco nejde, tak prostě loadnu. Přestal jsem dokonce využívat speciální útoky, tedy pokud zrovna nejde o nějaký extra tuhý souboj, kde je potřeba využít vše (nepřítel má moc zdraví). Dokonce ani moc neřeším výbavu. Já a Karlach to válcujeme fyzicky, Astarion přicmrndává mečem a dýkou (popř. střílí), no a Shadowheart léčí nebo se sem tam ohání kladivem. Předpokládám proto, že na nejnižší obtížnosti by se ze hry stala jen akční adventura, což může samozřejmě někomu vyhovovat.
Na druhou stranu, a to se mi líbí, ve hře je v porovnání s jejími předchůdkyněmi celkem málo soubojů, přičemž některým se dá vyhnout vhodnou konverzací. BG3 tedy nestojí tolik na soubojích. Prim hrají příběh a průzkum okolí. Když si vezmu třeba včerejší Arcane Tower, tak Bernarda není nutné zabíjet, na vrcholku věže beztak není nic zajímavého a ani jsem nanašel nikoho, komu by Bernard vadil. Tuhý souboj je to vlastně jen proto, že Bernard vlastní velmi pěknou halapartnu, kterou si ihned přivlastnila Karlach :).
Pokud jde o skill checky, tak jsem začal tak trochu podvádět. Většinou mám štěstí hned na poprvé, navíc časem mi přibylo více pokusů na různé hody, takže většinou to pak hodím, ale občas přeci jen něco nevyjde a pokud nejsem s výsledkem tak úplně spokojený, tak nakonec loadnu. Není toho tolik, většinou se výsledku podřídím, ale občas opravdu loadnu.
A je na čase pokročit :). Čeká mě poslední spánek, před cestou do neznáma ...
Přispěvatel: Elemir Říjen 06, 2023, 22:01:11
Musím říci, že další část Podtemna je docela výživná a taky matoucí. Budu to muset nejprve sesumírovat, protože se začínám ztrácet v tom, co k čemu patří a nerad bych něco vynechal. Podle všeho totiž opouštím Akt I. Zatím jsem třeba nedokázal pohnout s úkolem k nalezení Nightsongu a v Grymforge se k tomu začala rozvíjet osobní linka Shadowheart. I když tady to asi k ničemu konkrétnímu nepovede. Půlku osazenstva Grymforge jsem totiž nuceně zlikvidoval a ta druhá mnou opovrhuje kvůli tomu, že jsem z povrchu.
V Grymforge se jinak nachází dva prima bossfighty. K oboum je potřeba trocha důvtipu a k jednomu se pak ještě hodí nasyslené svitky. Konečně hra, kde nešetřím předměty zbytečně :D. Asi bych se sem mohl případně vrátit později, ale zatím vůbec netuším, jestli mi hra postupem času tyhle lokace neuzamkne.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 06, 2023, 22:20:13
Co se týče zamknutí lokací, neboj se, zamknou se až po finálnim boss fightu na konci aktu 2.
Přispěvatel: Elemir Říjen 07, 2023, 10:09:45
Přispěvatel: Yuyana Říjen 07, 2023, 12:09:03
Přispěvatel: Elemir Říjen 07, 2023, 18:30:09
Mě teď čeká krátký odpočinek. Včera jsem se dozvěděl, že mám příští týden recertifikační zkoušku a jelikož je to z metody, kterou jsem prakticky prováděl naposledy před deseti lety právě na předchozí zkoušce, tak si musím něco málo znovu pročíst, abych nebyl za úplného blbce :D.
Přispěvatel: Elemir Říjen 08, 2023, 23:18:13
V Grymforge jsem dosáhl levelu 6 a obtížnost nepřátel poskočila stylem více HP, lepší hody na záchrany, lepší hody na útok atd. A hlavně síla nepřátel je v přečíslení mojí družiny. Já a Karlach máme celkem 4 útoky, z toho není neobvyklé, že 3x mineme a jen jeden úder je úspěšný. Nepřítel naproti tomu vyrazí, 4x se trefí a moje alter ego nebo Karlach jsou rázem polomrtví - hned na počátku souboje. Tam, kde je to vysloveně krizové, tam nastoupí Shadowheart obklopena zrcadlovými kopiemi. Převezme tak na chvilku roli tanka a vychytá to nejhorší.
V Grymforge to ještě šlo, holt jsem musel párkrát experimentovat, ale v Shadowlands už notně přibylo loadů a vůbec se nerozpakuji dělat průběžné savy v boji. Zajímavá změna přišla až s levelem 7, kdy začínám být v útoku úspěšnější, což docela pomohlo. Nicméně souboje jsou na mě už k uzoufání nudné a beztak toho moc vymyslet nejde, protože je to stále na jedno brdo. Blbé je navíc to, že v Shadowlands se bojuje mnohem častěji.
V jednom souboji jsem si vyzkoušel i nízkou obtížnost, abych viděl rozdíl. Je to o poznání lehčí, protože nepřátelé nejsou tak úspěšní, ale pořád to není jen obyčejná klikačka. XP za zabití jsou přitom stejné jako na střední obtížnost.
A vadí mě ještě jedně věc - pár soubojů bylo tzv. dvoufázových, kdy se na konci spawne další vlna potvor. To ve hrách opravdu miluju :/.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 09, 2023, 02:13:38
Jsem zvyklá z Dragon Age míst stabilní partu. Tahle hra pro to neni navržená. Vyspi se na to, přehodnoť strategii, vem jiný lidi, rozbij nepřátelům držky, oslavuj.
Fireball.
Přispěvatel: Elemir Říjen 09, 2023, 06:37:22
Přispěvatel: Elemir Říjen 09, 2023, 08:29:28
Úvodní část Podtemna končí plavbou do ruin prastaré kovárny. Zmínky o ní se dají posbírat napříč mapou, část tajemství adamantinové kovárny přitom střeží mykonidi. Sovereign mi ze vyřešení problémů s duergary umožnil přístup do vězení, kde jsem našel tělo drowa s návodem k ovládacímu mechanismu kovárny.
Cesta do Grymforge nebyla zrovna moc poklidná. V polovině plavby nás dostihla jiná duergarská loď, a když k nám jeden z temných trpaslíků přiskočil, tak jsem ani na chvilku nezaváhal a shodil ho do vody, čímž začal první tužší souboj. Problém je v tom, že boj začíná na větší dálku a osádka druhé lodi je magicky a střelecky zdatnější. Museli jsme se tedy nejprve s Karlach dostat na jejich loď a přitom se postavit tak, abychom nebyli snadný cíl pro odhození do vody. Po chvilce se k nám připojil i Astarion a Shadow to jistila ze zadu - její základní útočné kouzlo občas překvapí, ale vzadu je hlavně jako léčící support, i když to není zas taková výhra. Jakmile jsme zlomili přečíslení, tak už to šlo snáze.
Po této nepříjemnosti jsme konečně připluli k k branám kovárny a stráž nám otevřela mříž, i když bylo zřejmé, že jsme cizinci. Ostatně stráž na molu se do nás hned pokusila navézt, ale nechtěli jsme zbytečně vyvolávat boj. Ostatně provokace je pro duergary typická, ale ve výsledku se do boje zas tak neženou. Správce přístavu byl podobně nerudný, tak jsme mu jako revanš ukecali jeho pavoučí skvadru, aby svého pána opustila :).
Další v pořadí byla dvojice pohřebáků, kde jsem z jednoho ze zabitých gnómů uzmul náhrdelník ... málem bych zapomněl, temní trpaslíci jsou otrokáři a k vězněným rasám se nechovají zrovna hezky. O kousek výše stála u zamčených dveří dvojice duergarů v doprovodu gnómského otroka. Opět to byl nevybíravý rozhovor, ale při otevření dveří jsem se dozvěděl, že cesta dále není zrovna bezpečná, pokud nevlastním speciální lampu. Za dveřmi je totiž výtah na povrch, ale venkovní lokace je zahalená magickým stínem, který je všem živým bytostem nebezpečný. Jedině s lampou máme šanci ve stínu přežít.
Naším úkolem v Grymforge však bylo najít a zabít drowa Nere, což je další True Soul (nositel parazita, který neprošel proměnou, ale taky je bezpečně pod kontrolou Absolut - kruh mocných ilithidů, kteří fungují a vystupují jako jediná entita). True Soul jsme pro ostatní vlastně i my, jenomže my si zachovali vlastní vůli a nejsme k Absolut loajální (hra mi umožňuje vystupovat jako odpůrce i jako přívrženec Absolut, volba je čistě na mě - já jdu cestou odpůrce).
Než jsme se však vydali po stopách Nere, tak jsme se rozhodli, že si okolí přístavu prohlídneme mnohem důkladněji. Grymforge je sama o sobě menší lokací, ale má docela pestré výškové členění. Na JV mapy vede schodiště k závalu, kde trojice duergarů týrala dvojici rothé (taková podzemní obdoba skotu), aby je donutili zával rozbourat. Osobně jsem se do věci vložil.
Chtěl jsem to uhrát tak, že rothé pomocí mluvení se zvířaty ukecám k práci, abych si u duergarů trošku šplhl a zároveň si tak odkryju cestu dál do kovárny. Jenomže odměnou mi byl boj! Rothé se připojili na mou stranu, ale měl jsem spíš co dělat, abych jednoho z nich udržel při životě, protože sami moc HP nemají a přitom se do boje vrhli jako hotoví tanci :).
Zával původně blokoval cestu na schodiště a horní část východní obvodové zdi. Je to velmi důležitá cesta, protože je to jediná možnost, jak se dostat na západní obvodovou zeď a středovou lávku. Sever kovárny je totiž dost poničený, místní klenba se zbortila a tak se odtud nedá dostat dál. Středová lávka vede k pohyblivé plošině, kterou se pak lze za tento zával dostat. Podobná plošina funguje i jako spojka mezi východní a západní obvodovou zdí. Obě plošiny se přitom ovládají pákami. Tady jsem zjistil, jak užitečná je magická ruka, kterou umí Astarion vykouzlit. Je to jakýsi pátý člen družiny, kterého lze vyslat na průzkum. Ruka umí navíc létat, takže se s ní dá dostat na řadu míst.
Na konci východní obvodové zdi, která je mimochodem dost zapastěná, je uzamčená mříž, kterou je potřeba otevřít z druhé strany pákou. Je k tomu potřeba magické ruky. Za mříží je malá místnost a v ní je ukryt symbol Shar, který jsem předal Shadowheart jako dárek. Zaroveň jde o důkaz dřívější přítomnosti uctívačů Shar v Grymforge, tedy to posouvá Shadowhearthin osobní úkol.
Západní obvodová zeď ukrývá vstup do ruin chrámu a sídla šlechty. Nachází se tu pár pekelníků a trojice slizu. V chrámu jsme pak překvapili gnómku Philomeen, původně otrokyni temných trpaslíků. Vyhrožovala nám, že jestli se přiblížíme, tak zapalí nádobu s prachem u svých nohou. Musel jsem jí přesvědčit, že od nás jí nic nehrozí a může klidně odejít. Za odměnu jsem si mohl vzít lahvičku prachu (nejprve jsem odměnu nechtěl, ale lahvička prachu je klíčová pro úkol s Nere, takže jsem musel o chvíli později loadnout). Na konci západní zdi je pak dvojice pák k plošině nad středovou lávkou, tak jsem tu nechal magickou ruku a vydali jsme se zpět k přístavu.
Cestou jsme minuly kováře Kitha. Poprosil mě, jestli bych nevyužil svého zraku a nepověděl mu něco o povaze ruin v okolí. Je to sada skill checků, kterými se odkrývá něco málo z minulosti kovárny a toho, proč je nyní v takovém zuboženém stavu. Ústřední postavou toho všeho je Ketheric Thorm, Selunin paladin, který si prošel bolestivou osobní ztrátou a tak se z něj stal přívrženec Shar. Přes Dark Justiciáře to dotáhl až na vyvoleného Shar a v čele armády jejích přívrženců pak vytáhl do boje.
Ketheric postavil Grymforg a Moonrise Tower (cíl naší cesty k Absolut). Jenomže před mnoha lety se kovárnou prohnala jiná armáda, jejíž původ byl zřejmě pekelný. Ostatně na zbytky pekelníků jsme narazili v sídle šlechty. V kovárně je taky k nalezení řada kostlivců se zbrojí Dark Justiciářů, z čehož měla radost Shadowheart, protože to v ní vzbudilo naději, že se s nimi bude moci setkat. Jenomže to nakonec neklapne, protože cesta do chrámu Justiciářů je poničená a bude proto nutné najít jiný vstup. Abych to dopověděl, zatímco Grymforge je v podzemí, tak Moonrise Tower se nachází na povrchu a to poměrně blízko Baldurovy Brány. Magický stín na povrchu je právě dílem Ketherica.
Severněji od Kitha se dá dojít k závalu, kde několik duargarů popohání otroky k odklizení suti u dveří. Za nimi je totiž uvězněný Nere a situace je celkově dost kritická, protože za závalem se nahromadil jedovatý plyn. Zával by se dal snadno odstřelit, ale jedna otrokyně utekla a vzala sebou i střelný prach ... ano, Philomeen :). Odstřelení závalu vede k osvobození Nere, ale jelikož jsem ho přišel zabít, tak patřičná volba vyvolá střet se značnou přesilou, přičemž gnómové mi nijak nepomohou. Rozhodl jsem se proto vyvolat boj s temnými trpaslíky ještě před osvobozením Nere a rovnou jsem si určil podmínky boje tím, že jsem postavy odklidil na zeď z dosahu střelců. Moc platné mi to nakonec nebylo, ale ve výsledku to přeci jen pomohlo lepšímu průběhu boje. Zabití Nere bylo poté snadné a připravil jsem ho rovnou o hlavu.
Nere u sebe měl magickou lampu, tedy onu lampu, kterou budu podle všeho potřebovat k průchodu stínem na povrchu, ale lampa byla nefunkční. Nepomohl mi ani podrobný průzkum mechanismu a ani pokus o identifikaci zbytků v lampě. Skill checky prostě nebyly úspěšné a nijak jsem to nehrotil. Mykonidí Sovereign mi později za hlavu Nere zpřístupnil vězení a zároveň mě požehnal přízní celého kruhu. Stali jsme se doslova mykonidími legendami.
Po této akci jsme se přes středovou lávku přesunuli za zával. Cestou jsem posbíral pár kovářských forem a našel jsem i nějaký adamantin. No a taky nás napadla čtveřice animovaných zbrojí. Cesta k samotné výhni vede strmě dolů na speciální platformu. Z ní se dá dostat k lávovému poli na východě, kde jsem narazil na ohnivého elementála.
Tahle potvora je celkem dobře zranitelná, ale moc platné mi to nebylo, protože elementál má skoro 100 HP a velmi dobře regeneruje, takže se na konci každého kola vždy uzdravil. Myslel jsem si, že bych ho mohl přihasit vodou, ale tudy cesta nevede ...
Spoiler: ukázat
Odměnou mi byl přístup k ostrůvku v lávě, kde jsem v truhle našel "mluvící" amulet, který patřil podivnému mnichovi, tedy duše toho mnicha jaksi v tom amuletu skončila. Poprosil mě, jestli bych ho nedoručil jeho vnučce.
A teď k samotné výhni ;). Na platformě se nachází velký buchar, skříň na kovářské formy a do kovadliny se pak dá umístit kov ke kování (v tomto případě adamantin). Jenomže to nejde, dokud s platformou nesjedete dolů a nepřipojíte jí ke zdroji lávy. V tomto mi byla opět nápomocna magická ruka. Na platformě se pak nacházi páka ke spuštění bucharu a k tomu se zpřístupní ventil od lávového potrubí. Když jsem však ventilem otočil, tak z potrubí vylezl Grym, mechanická potvora na levelu 10! Jenom podotknu, že náš level byl v té době 6. Řešení boje je ve skutečnosti zřejmé na první pohled, ale je potřeba nejprve přijít na vhodné rozmístění družiny.
Spoiler: ukázat
Grym padl a z formy pro změnu vypadl vykovaný adamantinový předmět. Vyrobil jsem si scimitar, ale nic extra to není.
A tím jsem taky dokončil vše, co v kovárně šlo. Nezbylo nám nic jiného, než se odebrat k výtahu na povrch a dát Grymforge sbohem.
Přispěvatel: Elemir Říjen 09, 2023, 10:27:40
Původně jsem neměl ponětí, do jak velké oblasti se výtahem dostanu. Měl jsem totiž za to, že to bude jen nějaký koridor, kterým se po chvilce dostanu do Moonrise Tower, ale nakonec se ukázalo, že novou lokací jsou poměrně rozsáhlé Shadowlands. Proto popis této lokace rozdělím na části.
Vlastně docela předbíhám, protože výtah nás vyvezl do blíže nespecifikovaného interiéru, kde na nás čekal čaroděj Elminster. I bez popisku nebylo složité pochopit, kdo ten stařec ve špičatém klobouku je :). Elminster se tak stal první známou postavou z přechozích dílů, která se v trojce objevila. Nicméně on nechtěl mluvit se mnou, ale s Galem. Přesunuli jsme se proto do tábora.
Elminster tu funguje jako prostředník, poslala ho (bohyně) Mystra, která je ochotná Galemu odpustit, ale nebude to zadarmo ... heh, jenomže vy nevíte, co Gale vlastně provedl, že? :D
No, v EA jsem tuhle část možná popisoval, ale pro jistotu to zopakuji. Gale a Mystra byli původně milenci. Gale toužil po magickém vědění a Mystra, bohyně magie, byla v tomto ohledu skvělou partnerkou. Jenomže ambice a touha po dalších vědomostech dovedly Galeho na zcestí. Původně to asi myslel dobře, protože chtěl své milé pomoci s jejími vlastními problémy, které vznikly vlivem Moru kouzel. Gale se totiž rozhodl prozkoumat netherilské vědění ze zakázaného grimoáru, čímž ale překročil červenou linii a zaplatil za to nejenom vztahem s Mystrou, ale i svým životem. Prokletý grimoár mu totiž do těla umístil hladový orb, který prahne po magii, to je ostatně ten důvod, proč Gale konzumuje magické artefakty - potřebuje tím zahnat svůj hlad. Je to něco hodně podobného tomu, co se objevilo v datadisku Mask of the Betrayer k Neverwinter Nights 2. Ostatně Shadowlands si zřejně z dotohoto datadisku berou mnohem větší inspiraci.
Mystru napadlo, že by Gale mohl orb použít ke zničení Absolut. Má to ovšem jeden háček, jde v podstatě o sebevražednou misi! Gale by prostě Absolut doslova spolkl a to není zrovna slučitelné se životem. Elminster nebyl nadšený, že musí po Galem žádat takovou oběť, byť je v tomto sporu jen prostředníkem. Ale jiné řešení se nenabízí. Absolut je mnohem větším nebezpečím, které ohrožuje základy samotného světa a každým dnem sílí. Gale proto ani moc neprotestoval a smířil se svým osudem.
Teprve po odpočinku se nám odkryla nová a temná lokace připomínající Stínopád z výše uvedeného datadisku k Neverwinter Nights 2. Původně šlo asi o malebnou krajinku, kterou ovšem stíny proměnily v pustinu, kde se každá živá duše musí strachovat o svůj život. Chvilku jsme sledovali pěšinku, ale nakonec nás zastavil hustý a smrtící závoj. Pokusil jsem se projít, ale magická mlha na mě seslala zraňující kletbu, takže jsem musel urychleně couvnout. Kdybychom tak měli funkční lampu ...
Shodou okolností jsem zjistil, že Shadowheart může do stínů bez úhony vstoupit, což si ona sama vysvětluje tak, že se stala skutečnou oblíbenkyní bohyně Shar, která jí propůjčila magickou odolnost. Ostatně okolní stín je dílem bohyně Shar, takže kdo jiný než kněžka Shar by měla být imunní? Shadowheart se tedy vydala na průzkum sama.
Po chvilce se ukázalo, že pěšinka vede do jakéhosi údolí, ve kterém se místy nachází nádoby se dřevem, které jde zapálit a tím blízké okolí prosvětlit. Z deníku druida jsem se poté dozvěděl, že proti stínům funguje i světlo louče, ale stín časem zhoustne natolik, že louče přestane stačit. Skutečně, louče jsou funkční, o čemž mě přesvědčila trojice Harfeníků dále po cestě. Stačí, aby louči používala jen jedna postava a ostatní se drželi v dostatečné blízkosti. Zprvu jsem však dal louče všem, tedy vyjma Shadowheart, čímž se zároveň museli vzdál svých zbraní na blízko.
Harfeníky vedla Lassandra, která byla ze setkání s námi dost překvapená. Během rozhovoru se jeden z Harfeníků, Yonas, vzdálil z dosahu světla a zachytilo ho cosi ze stínů. Po chvilce se objevil jako nemrtvý! A tím začal první z bojů v Shadowlands.
Během rozhovoru jsem se rozhodl, že budeme čelit stínům společně, což byl dobrý nápad. Stíny mají sice jen 22 HP, ale mají vyšší iniciativu a lepší úspěšnost úderu - no a když se trefí, tak to opravdu zabolí. V tuhle chvíli jsem navíc bojoval jen těmi loučemi a do toho jsem sem tam střílel z kuše. Jakmile jsem eliminoval přečíslení, tak Shadowheart začala uzdravovat bojující Harfeníky, kteří na tom byli o poznání hůř. Společnými silami jsme nakonec zvítězili beze ztrát. Lassandra mi za odměnu do mapy nakreslila polohu tábora Harfeníků, ve kterém prý najdu bezpečné útočiště.
Typy potvor jsou v Shadowlands celkem 4 a všichni jsou nemrtví. Nejjednodušší formou potvor jsou Stíny, což jsou (původní) obyčejní obyvatelé, které kdysi zastihla a pohltila prokletá mlha. Zbyl z nich jen pouhý stín. Jiní měli o trošku větší štěstí a částečně si zachovali svůj původní vzhled. Krom nich se tu nachází pár postav, které prošly mutací a jsou z nich jakési groteskní, ale velmi nebezpečné bytosti. Posledním typem potvor jsou pak nemrtvé rostliny nebo zvířata.
Na nemrtvé kytičky jsme narazili chvilku po setkání s Lassandrou. O kus dále pak byl Shambling Mound, který oplýval slušnou porcí zdraví a na pomoc si povolal dva nemrtvé drowy. Když už se boj blížil ke konci, tak si povolal ještě pár kytiček, čímž mě dokonale namíchl. U kytiček však existuje jedna finta. Nemrtvá réva po smrti vybuchuje a to za docela dost bodů zranění, takže když se postaví více kytiček dohromady, tak zabitím jedné je možné zlikvidovat celou skupinu. Samozřejmě nesmíte stát poblíž, jinak to schytáte taky.
Na kytičky jsem narazil ještě na JV mapy, kde je dost nevhodný terén pro boj - kytičky se velmi rychle dostanou k postavám a jelikož začínají, tak jsem byl rázem v silné nevýhodě. Vyřešil jsem to tak, že Shadowheart zakouzlila zrcadlo a šla první. Kytičky si vyplýtvaly útoky na ní, Shadowheart se stáhla a přišli jsme na řadu my s Karlach.
Na východě mapy se nachází podivná postavička s havranem, která tu provádí rituál s mrtvým hobitem, ale to jsem se rozhodl zatím neřešit. Podobně jako tábor Harfeníků, kolem kterého jsme jen prošli. Zajímavé bylo až dítě v rozpadlé chatce, které si chtělo hrát na schovávanou. Chlapec se jmenuje Oliver, ale je dost dobře patrné, že je to také proměněnec. Hra se samozřejmě zvrtla, protože Oliver nerad prohrává a tak jsem musel nakonec čelit celé jeho rodině - stínům otce, matky a jejich psa. Tyhle Stíny měli o dost víc zdraví a silnější útok. Oliver mi pak za odměnu vrazil magicky očarovaný prsten. Vesměs nejde o nijak zázračné předměty, když to vezmu z pohledu toho, co kvůli tomu musíte podstoupit.
Níže na jihu jsme se dostali do rozbořené vesničky, kde jsme se málem srazili s patrolou dridera Kar'nisse. Stihl jsem zacouvat mezi trosky, takže si mě nevšimli. Kar'niss nebyl duševně moc v pořádku, promlouval nahlas se svou bohyní a taky měl co dělat, aby udržel svou skupinu pohromadě v dosahu světla lampy. Ano lampa, Kar'niss měl funkční lampu!
Při pohledu na lampu jsem znervózněl a asi mi trochu ujela noha na štěrku, protože zvuk směrem od ruin zaujal goblinku v patrole. Kar'niss jí však přikázal, ať se ihned vrátí zpět. Neuposlechla a stálo jí to život - nezabil jí Stín, ale Kar'niss. Teprve poté jsem vyšel z poza zdi a Kar'nisse pozdravil. Kar'niss ihned pochopil, že jsem True Soul, čehož jsem trochu využil a díky skill checkům se mi z něj podařilo vymámit lampu. Poté jsem ho i s celou patrolou odkázal, aby pokračovali v původní cestě. Jeho podřízení začali samozřejmě protestovat, protože bez lampy nebudou mít ochranu a tak chtěli, abych šel s nimi. Nicméně jsem uspěl v dalším skill checku a patrola se vydala na cestu bez nás ... a dle očekávání je to stálo život :). Nicméně moje radost byla předčasná.
Kar'nisse je možné minout, respektive je možné ho nechat projít a asi to má i své důsledky. Stejně jako když ho necháte zemřít. Oni totiž korzují mapou i jako nemrtví a já měl zrovna tu smůlu, že jsem se s nimi časem setkal poblíž jiné skupiny potvor, takže jsem rázem čelil značné přesile. Kar'nissova patrola byla naštěstí o jednoho člena menší a všichni měli zhruba jen polovinu zdraví.
Magickou lampu, kterou nám Kar'niss přenechal, poháněla víla z Fey. Poprosila mě, abych jí pustil, protože jinak zahyne. Ani jsem neváhal a pustil jí. Odměnou mi bylo perma kouzlo, které nás chrání před prokletým stínem a ještě nějaký artefakt z Fey. Od této chvíle jsme se obešli bez pochodní.
Na JV mapy je ještě jedna zajímavost a to je vstup do Horského průsmyku. Do Shadowlands se tedy dá dostat alternativně i cestou, která vede v lince úkolu s creche (léčba u githyanki). Napadlo mě, že bych se možná neměl pokoušel projít Shadowlands na jeden zátah, možná je to tu proto, abych mohl snadněji nabrat zkušenosti jinde. Trošku mě v tom utvrdila další část lokace, protože na západě Shadowlands se nacházejí ruiny města a na jih od nich je vstup do Moonrise Tower, který střeží strážci level 8. Já byl v té chvíli teprve kousek od levelu 7. Nakonec jsem se rozhodl zůstat a pokračovat v průzkumu Shadowlands.
Přispěvatel: Elemir Říjen 09, 2023, 11:38:41
V ruinách města se nachází čtveřice významných budov, přičemž v třech z nich jsou groteskní bytosti, o kterých jsem psal v předchozím příspěvku. V hospodě je Thisobald Thorm, na východ od hospody je v budově Gerringothe Thorm a v nemocnici pak Malus Thorm. Kdo dával pozor v příspěvku o Grymforge, tak tam jsem zmiňoval postavu paladina Ketherica Thorma, vyvoleného bohyně Shar. No, oni jsou skutečně příbuzní.
Ketheric Thorm kdysi vedl na povrchu válku a aby si zajistil vítězství, tak využil prokleté mlhy. Tím jednak ochránil Moonrise Tower a pak získal náhradou za vlastní ztráty armádu Stínů a dalších nemrtvých. Čím inteligentnější bytost mlha pohltila, tím větší byla šance, že si bytost částečně uchová svou lidskou podobu a mysl. Z Thormovců se však staly zrůdy, zřejmě šlo o zlomyslnost Shar.
S Thormovci si lze promluvit, což jsem si vyzkoušel už u Thisobalda Thorma v hospodě. Je to vskutku dost podivný hostinský, se kterým si lze usednout ke džbánku a popít. Jde přitom samozřejmě o kaskádu skill checků, jejímž smyslem je se z celé situace nějak vykecat. Alternativou je totiž nerovný souboj, který je v současné chvíli mimo možnosti naší družiny. Bohužel se mi při skill checích nedařilo.
S Malusem Thormem je to o poznání jednodušší, byť do nemocnice je kvůli tomu potřeba vejít z druhé strany - při vstupu hlavním vchodem je překážkou recepční, sestra Sinda. Malus se proměnil v sadistického doktora, který okolním nemrtvým sestrám dává přednášku z anatomie utrpení. Je to fakt prima hororová vsuvka, kterou nemáte možnost moc ovlivnit. Nebohý trýzněný vězeň je přitom za živa pitván. Malus se mě pokusil přesvědčit, abych taky posloužil jako subjekt zkoumání, ale mě se naopak podařilo přesvědčit jeho, aby si lehl na stůl a nechal se svými sestrami prohlédnout. Jejich inteligence a pochopení věci bylo však natolik chabé, že Maluse ubodali a tím mi ušetřili práci. Popravdě, nechtěl bych čelit Malusovi a jeho sestrám, i když tady by šlo pro zjednodušení souboje krásně využít okolní prostředí.
Gerringotha Thorma jsem zatím vynechal úplně, protože to je potvora s 600 HP. Místo toho jsem navštívil sídlo kameníků. Skoro všude probíhal nějaký souboj, takže ty běžné už ani nebudu popisovat. Nejzajímavější byl akorát souboj na náměstí, kde jsem narazil na nemrtvého Kar'nisse a jeho bandu a k tomu ke mě od sochy zamířila skupinka nemrtvých Harfeníků. Díky tomu jsem se doškrabal na level 7 a věci začaly být veselejší.
Uprostřed náměstí je socha se skrytými cedulkami, na nichž je nápis, ale bohužel nemám screesnhoty, takže si teď z hlavy nevzpomenu, co na nich je. Každopádně jde o nějakou nápovědu. Když už jsem u toho, u sídla kameníků jsem si všiml záhadné postavy, která zmizela dříve, než jsem k ní došel. Další záhadou je Arabella, ano ta Arabella z hájku. Našel jsem jí u vrat na hřbitov. Postrádá své rodiče a oplývá neobvyklými magickými schopnosti. To se jí prý přihodilo poté, co předtím ukradla onen druidí symbol, za který jí měl stihnout trest smrti - symbol jí prý částečně obdařil svou mocí. Poslal jsem jí do svého tábora a přislíbil, že rodiče najdu.
Na západě města vede cesta na obchodní stezku do Baldurovy brány, ale je dobře střežená armádou Absolute. Pro nás tedy neschůdná. Na severu je pro změnu vstup do chrámu, před kterým stojí Raphael, ale s tím se mi zatím mluvit nechtělo. Astarion by to asi uvítal, protože jedné noci se mi v táboře svěřil se svými jizvami na zádech, které mu tam vytvořil Casador (jeho upírský pán). Jde o šifrovaný text, s jehož přeložením by mu Raphael možná mohl pomoci.
A když už jsem u těch démonů. Na JZ města jsem potkal Mizoru :). Snažila se mě zaúkolovat. Absolut prý vězní jednoho démona, kterého bychom měli zachránit. Moc na výběr nemáme, protože pokud neuposlechneme, tak to odnese Wyll. Využil jsem proto příležitosti a úspěšně jsem Mizoru přesvědčil, že úkol splním jedině tehdy, pokud Wylla uvolní ze své dohody. Wyll byl trošku překvapený, ne z té možnosti vlastního osvobození, ale z toho, jaký má Mizora zájem na záchraně jiného démona, tedy kdo ten démon asi tak může být?
Předposledním navštíveným místem byla místní márnice, odkud vede vstup do podivné jámy, kde jsem svedl tuhý souboj s kostlivcem a trojicí slizů. Odměnou mi bylo prima brnění AC 18. No, taky jsem si ho zasloužil, protože to byl docela chaotický souboj, který mě stál plno loadů. Z jámy vede cesta jinudy, takže jsme došli pro změnu na pobřeží, kde jsme skončili v obklíčení přesily nemrtvých Kuo-toa. Naštěstí to byl celkem pohodový souboj.
Tábor Harfeníků
Nakonec nám tedy nezbylo nic jiného, než se z ruin města vydat přes ruiny vesnice do tábora Harfeníků. Kousek od mostu nás již čekala Lassandra, ale než jsem se nadál, tak jsem byl připoután vinnou révou pevně k zemi. Lassandra totiž povolala svou nadřízenou, která k nám nechovala přílišné sympatie. Stačil jsem jen zaslechnout "Jaheiro!" a už jsem byl přišpendlený k zemi :).
Jaheira je v BG3 už starší prošedivělou dámou, která nyní vede Harfeníky. Plní tedy vlastně roli, kterou jsem jí předurčil v BG2. Nedůvěra je samozřejmě na místě, Jaheira poznala, že jsem True Soul. Pomohl jí k tomu parazit chycený ve sklenici, který se se mnou pokusil navázat spojení. Nemělo smysl se jakkoliv bránit. Než jsem se však nadál, tak mi na pomoc přispěchala Mol, malá vůdkyně "Cechu zlodějů" v druidském hájku. Pověděla Jaheiře o mých činech - záchrana dětí a pak i celého hájku. To stačilo k tomu, aby si mě Jaheira vyslechla. Pověděl jsem jí vše a ukázal jí záhadný artefakt od Shadowheart. Po jeho vytažení parazit ve sklenici zemřel.
Jaheira byla překvapená, že jsem si jako True Soul uchoval svou vůli a ve světle nových událostí mě přivítala a dovolila mi svobodně se pohybovat po táboře. Až budu mít čas, tak se mám za ní zastavit.
Kdyby náhodou někdo netušil, kdo Jaheira je, tak Karlach na tohle setkání zareagovala velmi nadšeným rozhovorem, kde se vše dozvíte. Sama je historkami o činech Jaheiry fascinována a Jaheira je očividně její vzor, takže mi vše s nadšením vysvětlila :). Je to vskutku zajímavé, vzhledem k původu Karlach bych nečekal, že bude tolik inklinovat k dobru. Čekal jsem spíš něco jako Neeshku z NWN2, popř. Annah z PS:T.
Jinak v táboře Harfeníků našli útočiště tieflingové z druidského hájku, kteří se při cestě do města taky zasekli v Shadowlands. Díky tomu budu moci pokročit s osobním úkolem Karlach.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 09, 2023, 13:59:12
Přispěvatel: Elemir Říjen 09, 2023, 14:52:01
Každopádně jsem zas vytočený do běla. Rozhodl jsem se, že Shadowlands na chvilku opustím a půjdu se podívat do Horského průsmyku. Vzal jsem to normálně cestou ze Shadowlands. Kousek po cestě jsem narazil na nemrtváky - asi 3 na levelu 3 a 3 na levelu 6. Ty vole, já normálně skapal! A to jen proto, že dva nemrtváci oživují další. A jelikož je nedokážu zničit v prvních kolech, to bych se holt musel pořádně trefovat a nesekat za pár HP, tak se mnou pohodlně drží krok. Tohle přece musím zlikvidovat bez kouzel a jiných pomůcek. Kdybych sem býval lezl na začátku místo Podtemna, tak tudy nemám šanci projít. Jenomže já neprojdu ani teď!
Tohle mě fakt připomíná EA a barreling. Proč to nemůžu hrát podle sebe? No co už, nálada jde strmě dolů a za sebe to vidím tak na 60%. Tuhle hru u mě drží už jen zvědavost a to kvůli příběhu. Negativ už začíná být nějak moc.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 09, 2023, 15:52:28
Ti nemrtváci jsou totální *** :-D. Naházej je z útesu, nebo si to načasuj tak, abys zabil oba ty velký během jednoho kola. Nebrat jednoho podruhym. Holt je nutný se trochu přizpůsobit a zamyslet se nad bojem. Neni to ve výsledku tak těžký. Ale ano, já se z nich taky mohla vzteknout, zabíjela jsem je půl hodiny... a pak jsem tam šla podruhý a nebyl problém, protože jsem prostě věděla, co dělat. Prošla jsem tim do další lokace a zjistila, že pokud jdeš touhle cestou, tak je potom v temný lokaci trochu jinej příběh. Jako první narazíš na tu karavanu, co jsi nechal skapat v temnotě.
Tahle hra má... jak to napsat. Člověk nějakou dobu padá na držku, než mu dojde, co dělá blbě. Pak je to už snadný a ani obtížnost na tom nic nemění. Samozřejmě některý party fungujou líp než jiný. Se Shadowheart vždycky trpim. Ale možná odvracení nemrtvejch? Sakra jsem slíbila, že to v příští hře zkusim, a zas jsem jí nechala doma, protože Gale je o tolik lepší. Asi za ní musim natvrdo hrát, abych jí vyzkoušela, jinak jí nechávám sedět na zadku.
Přispěvatel: Elemir Říjen 09, 2023, 20:00:18
Shadowheart je vicéméně jen do počtu, kdyby se jí alespoň ten její cantrip dařil s vyšší mírou pravděpodobnosti, tak by to bylo fajn, ale takhle dost zaostává. Ona vlastně nemá ani žádné pořádné podpůrné kouzlo. Odvracení nemrtvých tu taky moc nezabralo. Když si třeba vezmu, že Jaheira má prima plošné kouzlo, tak je to až k pláči. :)
Cestu/způsob nakonec vždycky najdu, ale vadí mi ta podivná nevyváženost na některých místech. Jasně, jakmile bych začal využívat prostředí a pomůcky, tak se hodně věcí změní, ale takhle to moc hrát nechci. Spíš dojedu Monastery a přehodnotím složení družiny. Budu holt muset asi přistoupit na to, že budu s postavami šachovat dle situace.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 09, 2023, 20:13:55
[ You are not allowed to view attachments ]
Tady jsem byla zabíjet toho dridera s Astarionem, Laezel, Karlach a Galeem. To znamená 3x single target a jako bonus jsem to neuměla hrát a nepoužívala žádný itemy. Velmi, velmi špatný.
Když jsem to hrála s trochou zkušeností, tak jsem měla v partě dva lidi, co maj fireball. Ty nepřátelé jsou (jistě jen shodou okolností) krásně v kroužku PŘESNĚ naaranžovaný do rozsahu kouzla. Takže je zabiješ všechny první tah krom dridera, se kterym si už pak oradíš v klidu. Uplně jiná situace. A ano, mám asi i o level víc. Ale rozdíl.
[ You are not allowed to view attachments ]
Taky tragicky nižší rozlišení, mám počítač v servisu, antivirovej software mi rozbil windows tak, že už nešly ani přeinstalovat.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 09, 2023, 21:28:21
Tady fotečka Elminstera.
Spoiler: ukázat
Šéfka bandy Harperů
Spoiler: ukázat
Rostliný potvory, co číhaj ve stínech, a dávaj sakra zabrat.
Spoiler: ukázat
Draider se svojí karavanou. Pohled zkrz dřevěnou zeď.
Spoiler: ukázat
Lampa se sprostou drzou vílou.
Spoiler: ukázat
Oliver
Spoiler: ukázat
Jaheira
Spoiler: ukázat
Chlap s mrtvolou trpaslice
Spoiler: ukázat
Nemrtvej hospodskej (ano, ta beztvará šedá hrouda s kapucí)
Spoiler: ukázat
Sadistickej nemrtváckej "doktor"
Spoiler: ukázat
Jeho skvělá zdravotní sestra, přes kterou jsme se dostali jednoduše bez hodu kostkou tak, že mluvila s Astarionem, kterej je nemrtvej, takže vypadal dost nemocnej na to, aby ho pustila dál.
Spoiler: ukázat
Astarionovo jizvy na zádech a rameno mýho barda.
Spoiler: ukázat
Přispěvatel: Yuyana Říjen 09, 2023, 21:48:54
Přispěvatel: Elemir Říjen 09, 2023, 22:04:15
Teď už jsem v klášteře a s githyanki jsou boje celkem v pohodě. Sice jejich bojovníci mají 3 útoky za kolo, ale málokdy se trefí všemi třemi najednou. Přeci jen už jsem obrněnější (i Karlach už má plátovku AC 18). Pořád by to ale chtělo větší damage na zbraních. Blbé je, že nacházím celkem slabé věci a nabídka obchodníků je ještě horší. Alespoň jsem na levelu 8 a tím pádem jsem dorovnal úroveň ostrahy Moonrise Tower.
Jo, povolání, já jsem si na počátku hry řekl, že pojedu čistě v single povolání. Navíc bych si teď už asi nepomohl a taky těžko říci, jak by se na to Shadowheart tvářila, kdybych z ní udělal třeba druidku :D. Možná časem, při nějaké budoucí rozehrávce.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 09, 2023, 22:15:56
Mimochodem ty dáváš na Karlach plátovku?
Ten klášter je takový dobrý místo na nějaký expy navíc.
Přispěvatel: Elemir Říjen 09, 2023, 22:35:40
Jo, Karlach má jako každý správný barbar plátovku :D. A aby toho nebylo málo, tak jsem jí udělal mistrem v plátovkách. Já budu muset hlavně kouknout, ale mám pocit, že jsem se při nějakém dřívějším levelupu unáhlil a tu těžkou zbroj jsem jí dal do dovedností, protože jsem s Karlach vyměnil Laezel a tím pádem jsem to automaticky rozhodil stejně. To mistrovství můžu snadno negovat, protože to jsem jí přihodil tuším až teď, to je load jen kousek nazpět. Přitom ony ty dovednosti asi ne tak docela negují penalizaci za povolání.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 09, 2023, 22:40:22
Přispěvatel: Elemir Říjen 12, 2023, 16:54:09
Když už se mi podařilo projít přes nemrtváky, tak se přede mnou otevřelo horské údolí, na jehož konci jsou ruiny Lanthaderova kláštera - Rosymorn Monastery.
Cesta ke klášteru je bezpečná, nebezpečí se skrývá až v samotných ruinách. Kousek od vstupu do první lokace jsme objevili lady Esther, která by ráda githyantí vajíčko. Prý se snaží dokázat, že githyanki nejsou v jádru tak zlí, jak se lidé domnívají. Naštěstí jsme nechali Laezel v táboře, takže se k tomu nemohla vyjádřit.
Uvnitř ruin jsem narazil na pěkně otravné činčily a grupu opilých koboldů. U hlavní brány mě pak čekala dvojice strážců githyanki, kteří na nás bezdůvodně zaútočili. Návštěvnice ze sna se mi snažila domluvit, ať do kláštera vůbec nevstupuji. Důvodem je Shadowheartin artefakt, který se nesmí dostat githyanki do rukou.
Ruiny ukrývají něco na způsob puzzlu s obřadními nástroji předchozích opatů, ale řešení se bude asi ukrývat někde uvnitř. Na vrcholu ruin je pak hnízdo obřích orlů, kteří si ho vybudovali kousek od podivného přístroje - identifikoval jsem ho jako zbraň neznámého účelu ;). Orlové jsou zprvu přátelští (jako hraničář jsem si s nimi promluvil a ukecal je k průzku zbraně), ale pokud překročíte míru tolerance, tak zaútočí. Nejsou nijak obtížní, navíc v hnízdě je čtvrtý obřadní předmět. Nicméně pro teď jsem je nechal žít.
Do vnitřku kláštera jde vejít přímo nebo oklikou přes skrytou chodbu na úbočí skal. Skrytá chodba je však brána jako nepřátelský průnik a tak jsme si museli párkrát zabojovat. V tuhle chvíli nic obtížného a dosáhli jsme u toho na level 8. Nepřátelští jsou kupodivu jen někteří githyanki, ostatní dále v chodbě ani nezajímalo, že jim vraždíme druhy.
Uvnitř kláštěra je několik místností, přičemž v jedné je hlídané vejce pro lady Esther. Ostatní obsahují řadové strážce apod. V jedné je pak doktorka, která nám nabídla pomoc s parazitem. Odstranit ho měla s pomocí jakéhosi živoucího přístroje, kdy jsem musel hodně držet palce při skill checích, protože stroj se mě pokusil zabít a zachránil mě jen zásah návštěvnice ze sna. Doktorce se to moc nelíbilo a v místnosti nás zamkla s tím, že parazita odstraní po staru, tak ať počkáme. Jasně, byla to past, Astarion otevřel dveře a za nimi už čekala doktorka a strážci.
Githyanki mají zajímavý styl boje a já je samozřejmě podcenil :). Než jsem si stihl uvědomit, koho krouhnout první, tak byla Karlach na zemi, protože se nechtěně dostala do mlýnku. Ale zase tím zachránila Astariona a mě tím, že nám získala čas. Po odpočinku jsme si to zamířili do místnosti místní vůdkyně Therezzyn. V družině jsem kvůli tomu vyměnil Karlach za Laezel, protože k tomuhle je dobré, aby byla přítomna.
Therezzyn jsme zachytili v nepříjemném rozhovoru s inkvisitorem, na kterého máme pifku kvůli doktorce - celé tohle je totiž nějaké githyanktí spiknutí, kde jsme se objevili uprostřed sporu dvou frakcí. Therezzyn si ode mě vyžádla artefakt, protože tak nějak tuší, že ho máme. Jde jí ho vydat a získat svobodný přístup k inkvizitorovi, nebo si ho nechat, což skončí docela tuhým bojem. Leazel má prima schopnosti, které jsem jí při levelupu nastavil, ale nějak v boji selhala a Therezzyn je sama dost dobrá bojovnice, a to vynechám, že má pomocníky.
Párkrát jsem loadnul. Laezel jsem nastavil jako sentinela, což je dobré, pokud někoho z družiny v jejím okolí napadnou, tak ona má šanci ho seknout. Jenomže to znamená, že musím bojovat minimálně ve dvojici, což jsem zprvu nedělal. Pak má i několikanásobné použití silných úderů, ale bohužel to nemá takovou úspěšnost, jak bych potřeboval, jinak by byla skvělou ranařkou. Rovnou mohu prozradit, že pozdější souboj s ikvizitorem byl o polovinu jednodušší.
V tomhle ohledu jsem si všiml, že v BG3 platí, že pokud máte možnost se ze souboje vykecat a neuděláte to, tak ten souboj je pak obvykle o poznání tušší než běžné povinné souboje. Je to asi cena za tu dobrovolnost, kdy si boj zvolíte.
Inkvizitor už na nás čekal a opět došlo na rozhovor plný voleb. Cvičmo jsem zkusil návštěvnici ze sna neposlechnout a artefakt jsem ikvizitorovi vydal. Laezel je totiž plně oddána věci githyanki a za opak jsou disapprovaly. Inkvizitor povolal Vlakit, nemrtvou bohyni a královnu githyanki, která nám pověděla, že artefak je útočištěm agenta ilithidů, který jim pomáhá nastolit nové dominium. Pokud jí pomůžu agenta zabít, tak nás zbaví parazita. Bylo zajímavé, že tak mocná bohyně jako Vlakith nedokáže agenta zabít sama, ale pochyby jsem si nechal pro sebe ;).
A tady jsem cvičně vstoupil do artefaktu, což není nic jiného, než kapesní astrální sféra, ve které se nachází moje návštěvnice ze sna. Mohl jsem jí zabít nebo jí uvěřit. V obou případech to beztak po návratu končí soubojem s inkvizitorem. Návštěvnici ovšem zabít nejde, pokusem o její zabití navíc ztratíte důvěru, kterou ve vás viděla. Ostatně už jen to, že artefakt vydáte, není zrovna košér. Důvod, proč si Vlakith přeje její smrt, spočívá v tom, že návštěvnice ví něco, co by mohlo vládu Vlakith podkopat, protože výhra githyanki nad ilithidy před mnoha staletími nebyla zas tak plně v moci githyanki.
Popravdě moc nevím, co si o tom celém myslet. Návštěvnice mi brání se zbavit parazita a přitom se tváří jako moje ochránkyně. Přijde mi, že jsem se dostal mezi dva mlýnské kameny a neměl bych asi nakonec věřit ani jedné straně. Možná má Vlakith částečně pravdu. Logicky se mě navíc snaží zabít, protože jako mrtvý nebudu zneužitelný protistranou ... hm, zítra loadnu a vyberu si znovu ...
Přispěvatel: Yuyana Říjen 12, 2023, 18:30:49
Mimodhocem nechat Laezel sednou si do toho stroje za tebe je bezpečnější, ona to přežije a ještě dostaneš kýbl approvalu.
Co se týče boje, Laezel je opravdu... velkej netrefitel, no. Nevim proč maj lidi pocit, že válečníci jsou nějaký OP. Podle mě je jedno, kolik útoků za kolo maj, když všema minou.
Řikám si, že je humorný, jak v předběžnym přístupu lidi hráli za kleriky. Začínat za partu klerik+Shadowheart musela bejt sranda. Tomu se řiká vymíjená.
Astarion, Gale a Karlach jsou lidi, který konzistentně trefujou cíl. Proto je vyndavám z party jen na osobní questy ostatních členů. S velkym sebezařenim. Astarion právě zabil bosse během jedinýho kola. Největší civilista v partě. Kdyby nebylo ve hře jasný, kdo je společník, tohle je chlap, kterýho bych poslala se schovat, než to ostatní vyřešej.
Přispěvatel: Elemir Říjen 12, 2023, 19:15:40
Laezel mě osobně nemile překvapila, a to ani ne, že bych nepočítal s tím, že to nemusí být taková ranařka, ale to její míjení nepřítele je až nepřirozené. Jako sentinel ovšem překvapila, ale je to zase trochu o štěstí. Karlach ovšem nezastoupí, ta málokdy mine 2x po sobě. Ujistilo mě to tedy akorát v tom, že se Laezel zase odebere do tábora. Já třeba rozumím, proč panuje představa o tom, že by Laezel měla být ranařka, ono se stačí podívat na ostatní githyanki, kteří i o dva levely níže jsou nebezpečnými protivníky. Otázkou je, proč zrovna ona je tak nemotorná? Kdyby se trefovala, tak by jí i Geralt mohl závidět :D.
Shadowheart je pak v klášteře úplně k ničemu, protože githyanki dost odolávají jejím kouzelným útokům. Ve finále to tak hraju na 3 postavy. Zatím se ani neděje nic zajímavého, kde by se její přítomnost nějak více projevila, tedy až na vlky Therezzyn, ze kterých měla Shadowheart obavy a vedlo to k drobnějšímu rozhovoru. Jako za klerika jako main postavu bych asi nehrál, když vidím právě Shadowheart, tak mě to ještě více odrazuje. Level 8 a pořád nic užitečného, teda pokud vynechám oživení, ale od toho jsou svitky :). No, vlastně svitky bych s ní používat mohl, ale v tom případě by pro mě bylo lepší sáhnout rovnou po mágovi.
Dojedu klášter, utřídím si inventář, kouknu, co mám za novou výbavu a pak udělám úpravy.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 12, 2023, 19:48:39
Astarion má 3vl rangera, nechávám ho střílet z kuše, má první kolo boje va útoky a syslim pro něj šípy (skupuju u vendorů). Takový ty +damage do konkrétního typu potvory a elementy a tak. Jako kupuju mu hezký zbraně na blízko, ale to je čistě z lásky. Gloomstalker/assassin funguje hezky, pořád se odhodlávám, že bych zkusila zloděje, ale nějak ho nechávám jako assassina.
Gale je čistej mág, protože mága nemůžeš s ničim ředit kvůli kouzlům. Ono mu to nechybí, protože je hříšně efektivní, zvlášť když může házet firebally do party aniž by někoho zranil. Bohužel neutrální NPCčka trefuje, takže těm se musim manuálně vyhejbat (nesnášim civilisty na bojišti - s výjimkou Astariona, samozřejmě).
Přispěvatel: Elemir Říjen 13, 2023, 11:50:52
U Laezel by se mi líbilo, kdyby to klidně zůstalo tak jak je, klidně mít i o útok méně, ale hlavně zvednout tu šanci na zásah. Přemýšlel jsem, jestli to není nějakými nenápadnými doplňky, které je potřeba na ní navěsit. Podobného bordelu mám v truhle haldy. Ostatně bordelu jako takového mám víc než haldy, to je od BG3 dost úlet.
Asi jsem měl jít u sebe spíš cestou magie nebo si netvořit svůj charakter a hrát to za Galeho. Připadal bych si jako v NWN2 a Gale by mi určitě sednul - teda pokud si odmyslím, že se mého hraničáře snažil sbalit :).
Málem bych zapomněl, v Shadowlands jsem v táboře Harfeníků předtím dospěl k nepříjemnému zvratu, proto jsem šel na chvilku na povrch, ale obávám se, že pořád nejsem natolik silný, abych tomu dokázal zabránit, tedy pokud to vůbec jde (únos Isabely)?
Přispěvatel: Yuyana Říjen 13, 2023, 12:07:25
Přispěvatel: Yuyana Říjen 13, 2023, 12:34:50
https://www.nexusmods.com/baldursgate3/mods/2342 - dává nastavitelnou autoloot auru. Jen chodíte a loot v širokym okolí vám vesele sám skáče do inventáře. 1000% perfektní. Jen škoda že to neoznačuje truhly jako vybraný. Ale zas to umí beztrestně krást vlastněný předměty. Ten báglík co k tomu patří nepoužívám, protože je pro mě lepší když se to třídí dalšíma módama.
https://www.nexusmods.com/baldursgate3/mods/2435 - automaticky prodává bordel, s tim že si můžete sami nastavit, co jako bordel definujete. (Prostě hodim předmět do báglíčku a cokoliv stejnýho druhu co seberu se automaticky prodá, jen to udělá cink a dostanu penízky, žádný přebírání).
https://www.nexusmods.com/baldursgate3/mods/1091 - báglíčky co automaticky tříděj svitky, bomby, šípy, lektvary, knížky, jedy... Nic nevážej a automaticky sbíraj danej typ předmětů.
Normálně chodim za veselýho cinkání lokací a můj inventář je hříšně prázdnej. Samozřejmě čas od času přihodim bordel do prodejního báglíčku - ze začátku to člověk dělá co chvíli, ale později je to bez práce. Samozřejmě člověk musí mít mozek, neházet do báglíčku co tam nepatří, a možná vypnout autoloot když je poprvé v nějaký questový lokaci.
Přispěvatel: Elemir Říjen 13, 2023, 12:51:40
Přispěvatel: Yuyana Říjen 13, 2023, 13:55:31
Přispěvatel: Elemir Říjen 13, 2023, 19:30:40
Jinak klášter ... inkvizitora jsem hned v úvodu vyprudil a zlikvidoval. Laezel dostala do ruky sekeru a kupodivu jí to s ní šlo lépe (mě pro změnu sekera moc nejde, přitom nevidím důvod, proč by neměla, ale asi to má nějaké skryté omezení). Po smrti inkvizitora se zjevila Vlaakith a následoval stejný rozhovor, jako v případě, kdy jí vyvolá inkvizitor. Téhle části se tedy nejde vyhnout.
Na několik loadů jsem to uhrál tak, že jsem odmítl návštěvnici zabít a zároveň jsem Laezel ukecal, aby mi věřila (docela nepříjemný skill chceck, proto těch loadů bylo více). Laezel se jinak odpojí od družiny a bude čekat na mé rozhodnutí, co udělám s návštěvnicí. Tomu jsem se tedy vyhnul a Laezel zůstala v družině. Vlaakith jde mimochodem rozčílit a to až do extrému, což je game over :).
Savnul jsem a nejprve jsme se vydali po stopách artefaktu Blood of Lanthader. Nejprve je potřeba vyřešit puzzle se sochami kousek od místa střetu s inkvizitorem, přičemž jedna je zaseknutá (zarezlá) a pomohlo jí uvolnit seknutí mečem. Poté stačí sochy správně natočit a odkryje se průchod do skryté krypty. V ní je pak několik magických polí, které je potřeba deaktivovat zničením zdroje energie (v jednom případě je potřeba využít Mágovu ruku) a krom toho deaktivovat pasti.
Blood of Lanthader je legendární palcát, který je opět potřeba vysvobodit ze silového pole zničením zdroje energie a poté silou vytrhnout. Jenomže tím se aktivuje čtveřice krystalů, které skrze fokus otevřou svými paprsky portál ke zbrani na střeše kláštera! Nyní nastává celkem krizový okamžik, protože je potřeba portál uzavřít v omezeném čase (5 kol?). V opačném případě nastane game over zničením celého kláštera a všeho uvnitř.
Tady se dost vyznamenala Shadowheart, protože jedno její kouzlo na krystaly funguje velmi dobře a my s Astarionem jsme to dostřelovali luky. Bohužel nám to kazila Laezel, která má velmi slabý střelecký útok ... že mě to vůbec překvapuje :D. Stihli jsme to přesně na čas, další kolo by byl konec, což jsem zjistil díky tomu, že po uzavření portálu zmizela z družiny Shadowheart a já se pak snažil přijít na to, co se přihodilo.
Jde o bug, protože kolem palcátu je kruh, který se po uzavření portálu zasune a spustí se animace s deaktivací zbraně. Jenomže Shadowheart stála přímo pod kruhem, takže jí to jakoby zatlačilo do země a animace ani neproběhla. Díky tomu nebylo na první pohled zřejmé, co se vlastně stalo.
Nyní mě tedy čeká část s návštěvnicí, protože úkol se neuzavře do té doby, dokud kapesní sféru nenavštívím a nepromluvím si s ní. No, možná bych to mohl vynechat, ale těžko takhle říci, jaký by to vlastně mělo efekt, tedy jestli má význam do sféry nevstupovat nebo je to jedno. Nejprve bychom však měli projít celou obytnou část a podívat se, jak nám zůstali githyanki nakloněni, protože klášter se proměnil v bojovou zónu, ve které nelze odpočívat - byť mohu samozřejmě zajít do krypty, kde je bezpečno.
Vlastně je to hodně zajímavá situace, protože Laezel si při deaktivaci zbraně oddychla, že jsme tím zachránili její lid v kláštere ... no a my pak jdeme a vyvražďujeme je a to jí nevadí :D. Jinak s Laezel proběhla fajn diskuse na téma, proč githyanki snáší vejce a jaké to má pro ně výhody :).
Přispěvatel: Yuyana Říjen 13, 2023, 20:45:06
Přispěvatel: Yuyana Říjen 13, 2023, 22:41:50
Přispěvatel: Elemir Říjen 14, 2023, 12:29:51
Je to poměrně zajímavá situace, která by v budoucnu mohla vést k trojici různých důsledků:
1) kývnout Vlaakith na nabídku a poté návštěvnici opravdu propíchnout - příklon k Vlaakith a ztráta důvěry u návštěvnice
2) kývnout Vlaakith na nabídku, ale poté se přidat na stranu návštěvnice - rozzlobení Vlaakith a obnovení důvěry u návštevnice
3) odmítnout Vlaakith a propíchnout návštěvnici - rozzlobení Vlaakith a ztráta důvěry u návštěvnice
V noci nás v táboře navštívil Voss, což rozzlobilo pro změnu Laezel, která si pořád myslí, že jí Vlaakith jenom zkouší. Voss ví o artefaktu mnohem více, než se napoprvé zdálo, ale odmítl mi prozradit, kým návštěvnice ve skutečnosti je. Kdyby si to prý návštěvnice přála, tak by mi to řekla sama, takže ani on nebude nic vyzrazovat.
Voss patří podle všeho k odpadlické frakci githyanki, která neuznává vládu Vlaakith a ví o jejích lžích. Laezel málem Vosse podřízla, ale stačilo jí jen okřiknout, Voss totiž věděl, k čemu slouží přístroj na odstranění parazitů - on ve skutečnosti extrahuje myšlenky a infikované zabíjí. Vlaakith tak získává své vědomosti a zároveň se zbavuje možné hrozby. Návštěvnice mě sice před Vossem varovala, abych mu nedůvěřoval, ale znáte to, nepřítel mého nepřítele ...
Od Vosse jsem získal přístroj na detekci portálů, který mě má chránit před nenadálým přepadem agentů Vlaakith, kteří mi nyní půjdou po krku. Mám se pak s Vossem setkat v Baldurově bráně.
Nyní je na čase návrat do Shadowlands, ale tam si půjdeme s Astarionem nejprve promluvit s Raphaelem. Laezel už zůstane v táboře a do družiny se vrátí Karlach, pro kterou už mám novou zbroj. Využil jsem situace s githyanki a osvobodil vejce, které jsem zanesl lady Esther. U Esther jsem pak rozprodal haldu lootu a koupil nějakou fajnově vypadající lehkou zbroj. Mimochodem, i Esther mám v budoucnu v Baldurově bráně vyhledat.
Přispěvatel: Elemir Říjen 14, 2023, 23:58:19
Přispěvatel: Yuyana Říjen 15, 2023, 01:16:47
Přispěvatel: Elemir Říjen 15, 2023, 10:10:18
Naštěstí je mauzoleum až na ten bossfight celkem schůdné, takže ho snad proběhnu rychleji, když už vím, kde co udělat.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 15, 2023, 11:55:32
Přispěvatel: Elemir Říjen 15, 2023, 13:19:31
Už mám všechny 3 kameny ze zkoušek a chybí jen kámen od démona, jenomže situace na bojišti je zas o něco jiná a musím nejprve vymyslet nějakou schůdnější taktiku. Ono předtím to taky nebyl zrovna ukázkový pokus (dokonce jsem chtěl nasadit výbušné sudy, ale démoni jsou kupodivu na oheň imunní :D).
Démon Yurgir má takovou blbou vlastnost, a to je fakt, že se po útoku vždy skryje do stínu, takže na něj nemůžu útočit. Musím tedy najít něco, čím tu neviditelnost narušit. Jinak už mám hrubý plán, jak si s Yurgirem a jeho kumpány poradit a vyhnout se přečíslení.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 15, 2023, 13:36:51
Edit: taky ho můžeš ukecat, ať spáchá sebevraždu, je blbej jak necky. Ale to jsem považovala za nesportovní.
Finální boj aktu je v moonrise towers, jistě. Nejprve projdeš tou vodou v dungeonu, najdeš Nightsong, a pak hurá na moonrise towers, kde je extrémně, extrémně frustrující souboj s opravdu velkym množstvim účastníků.
V zásadě to funguje tak, že stojíš v hloučku Harperů, v magický temnotě, zpomalenej, a nepřítel tě nestále kouzlem stahuje na jedno místo do středu tý temnoty. Takže nic nevidíš, nemůžeš nic dělat, nemůžeš se hnout, protože jsi obklíčenej spojencema, nemůžeš je ani přeskočit, protože seš zpomalenej, a jen cca půl hodinky sleduješ, jak hraje počítač. Vymejšlel to kretén, ale vybitim moonrise towers dopředu se celá tahle sračka přeskočí a hra je najednou mnohem příjemnější.
Jako... v mnoha ohledech je to skvělá hra, ale tyhle hromadný souboje jsou prostě nedomyšlený.
Přispěvatel: Elemir Říjen 15, 2023, 14:20:06
Mě už ty souboje celkově lezou krkem. Venku už jsem se třeba stihl střetnout s hlídkou githyanki na levelu 9 a musel jsem kvůli tomu pozměnit složení družiny, abych ten rozdíl alespoň trochu umazal. Uvnitř mauzolea je pro změnu řada soubojů v podstatě jednoduchých a pak najednou Yurgir ... Fakt mě ta divná vyváženost hry vadí a do toho ty souboje začínají být dost zdlouhavé. Hospodskýho v Shadowlands jsem jinak už kuchnul, ale vůbec netuším, jak ty jeho imunity fungují. Hodně jsem ho po kouskách usekal, ale v závěru boje jsem byl rád za cloudkill, kdy jsem ho donutil se jím několikrát projít.
Jestli to takhle bude pokračovat dál, tak asi začnu uvažovat o snížení obtížnosti a budu to chtít prostě už jen doklepat. Příběh, interakce se světem atd. jsou výborné, pořád mě to táhne vpřed, ale ty souboje jsou fakt na prd. Studenou sprškou byla pro mě Self-Same Trial, ne pro obtížnost, ale kvůli tomu, co jsem v ní viděl.
Jen pro doplnění, pro ty, co neví ... Self-Same Trial je jedna ze zkoušek, kde se dá získat Umbral gem. Zkouška spočívá v tom, že hra vygeneruje obrazy vašich aktuálních postav v družině a vy je musíte v boji porazit. Kurňa, ty moje obrazy byly v útocích mnohem úspěšnější a měly větší šanci na kritický útok. Kdyby takto bojovaly mé reálné postavy, tak bych si vůbec nestěžoval! Jenomže takhle prostě ty boje nevypadají a je krásně vidět, jak hra při nich podvádí (o co hůř, ty obrazy jsou vlastně zdánlivě slabší verzí vašich postav a přitom si vedou podstatně lépe).
Někde jsem četl nějaké hodnocení efektivity Laezel, která je prý skvělou ranařkou, protože má později haldu útoků a dost se trefuje ... je vidět, že dotyčný hrál úplně jinou hru :D. Moje Laezel na levelu 8 má tak 30% šanci na zásah. Oproti tomu Karlach se u jednoho silného typu útoku automaticky zvyšuje pravděpodobnost zásahu nad 90%. Někde mezi Laezel a Karlach je pak můj hraničář. Buďto šlo o lehčí obtížnost nebo ... nebo mě vlastně ani nic jiného nenapadá.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 15, 2023, 14:38:19
Což je legrační, protože jsem dobrejch 40 hodin klela jak dlaždič. A teď je to uplně v pohodě. Prostě jsem přišla na to, co dělat. Našla efektivní kombinaci postav, funkční strategii. Ze začátku jsem vůbec nevěděla, jak zabít základní gobliny.
Mě osobně hrozně pomáhá rozjet hru znova a začít se to jako učit od začátku. Aplikovat co umim a zlepšit to. Jak mám už moc skillů, tak se v tom ztrácim a pak jen nadávám a nevim co mačkat.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 15, 2023, 15:33:16
Přispěvatel: Elemir Říjen 15, 2023, 16:56:49
Ale od začátku ... stačí nechat postavy za rohem chodby se zbořeným schodištěm, kde stojí Displacement Beast a toho pak jednou postavou trefit, čímž se vyvolá boj. Pokud i tahle útočící postava couvne urychleně zpět, tak nepřítel nedokáže určit, odkud přesně útok šel a bude zmaten. Nyní stačí jednou postavou nakukovat pod schodiště a lákat nepřítele po jednom k připraveným postavám, čímž se elegantně odstraní přečíslení. Mezi tím vyleze i Yurgir.
První kolo zůstal Yurgir viditelný a dostal první nálož úderů, v druhém kole mu neviditelnost sundala Shadowheart pomocí svitku s detekcí neviditelnosti. Bohužel jsem měl jen jeden a Yurgira se mi nepodařilo v druhém kole sundat (tentokrát jsem v boji neloadoval). Yurgir se zneviditelnil znovu a co teď? Haha, Shadowheart umí kouzlo s plošným efektem, které kolem ní vytvoří štít s nekrotickým zraněním. Stačilo ho seslat a Shadowheart poslat na místo, kde se Yugir zneviditelnil. Štít ho zranil a Yugir byl opět vidět, takže v třetím kole padl. Zbytek jeho grupy byla už jen otázka času.
Jasně, vzhledem k možnostem je potřeba vymýšlet taktiku a někoho to opravdu může bavit. Nicméně já vycházím z toho, že střední obtížnost je taková obtížnost, kde by si měly postavy vystačit sami a s průměrnou výstrojí. Nadužívání lektvarů a využívání prostředí není nic, co bych chtěl používat a hra by to měla respektovat. Ad učit se taktiku ... přesně proto nehraju soulsovky ;).
Dobře, beru 2-4 pokusy na těžší souboj, to se stává, ale tady je to o to úmornější, že je to tahovka a všechno se strašně vleče. No a pokud mě něco nebaví, tak mě nebaví se v tom ani vrtat. Yurgirovi jsem se svou partou ve složení hraničář, Karlach, Astarion a Shadowheart věnoval od včerejška 5 pokusů. Zabil jsem ho při třetím a pátém, jenomže jsem u toho strávil dohromady přes 2 hodiny a to u mě prostě není definice zábavy, rozhodně mi to žádnou radost nebo satisfakci nepřineslo.
Pořád si to chci hrát po svém a hra by mi to měla umožnit a zároveň bych se přitom neměl cítit neférově. Vždyť i EA byla balancovaná hůře a najednou to v ostré verzi dokázali upravit. Mě se skutečně nechce postavy v družině střídat a vymýšlet kombinace povolání vs dovednosti. Nebavilo mě to dřív a teď už se těžko budu přizpůsobovat ;).
Edit: tak ono to asi nebylo jen tím ochranným kouzlem u Shadowheart. Kouzlo odhalení neviditelnosti trvá docela dlouho a funguje tak, že si neviditelný nepřítel hází na záchranu. Byla to tedy spíše souhra dvou faktorů - kouzlo na odhalení a zásah ochranným kouzlem, který Yurgira vyrušil.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 15, 2023, 17:20:10
Přispěvatel: Elemir Říjen 15, 2023, 20:07:45
Opravdu nehledám ulehčení ve formě modů apod. Jenom jsem od EA doufal v jinou hratelnost.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 15, 2023, 20:38:08
Přispěvatel: Elemir Říjen 15, 2023, 21:42:46
Než jsem se nadál, bylo na bojišti cca 20 kostlivců lehce pod mým vlastním levelem (taková běžná dovednost nízkolevelového nekromancera). Balthazar trefil Astariona kouzlem, čímž mu snížil hody, takže Astarion stihl jednoho kostlivce akorát načnout a druhý ho skopl přes okraj plošiny, takže pro Astariona konec. No a jak asi dopadl můj hraničář mezi 20 kostlivci a Balthazarem? Samozřejmě neměl šanci, protože v tom počtu příchozích úderů stačí i čtvrtina a je zle. Mám plátovku, odolnosti a je mi to k prdu. I kdyby na skále nade mnou stál Gale s fireballem, tak je mi úplně jedno, že hra neumožňuje friendly fire, protože v druhém kole jsem byl beztak tuhý. A to je to, co na té hře kritizuju. Moje postava je na cestě k záchraně světa a přitom má meč akorát k tomu, aby se o něj opírala.
Takže řešením je, abych seskočil sám, nebo ještě lépe Shadowheart, ta Balthazara vyprovokovala a pak zase zdrhla ke skále, kam se kostlivci kolem ní seřadí a Gale je spraží plošňákem. Opravdu taktický majstrštyk ;). Ještě, že nehraju za paladina, protože bych to musel považovat spíš za parodii.
O hrdost tu nejde, pokud jsem si někdy nebyl jistý, tak jsem hru klidně rozehrál na nízké obtížnosti, s tím fakt problém nemám. Tady jde spíš o to, že pokud chci BG3 zhodnotit, tak bych to měl hrát na střední a bez modifikací, protože střední obtížnost je u cRPG obvykle brána jako ta, pro kterou byla hra designována.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 15, 2023, 22:17:03
K Baltazarovi jsem se připlížila a shodila ho z útesu, žádnej boj se nekonal.
Přispěvatel: Elemir Říjen 15, 2023, 22:23:25
Shodit Balthazara ... no jasně, ale to jde přesně proti mému (hernímu) přesvědčení :).
Přispěvatel: Yuyana Říjen 15, 2023, 22:40:03
Jsi čestnější než já. Proti mýmu přesvědčení neni nic, vidim útes, vidim nepřítele - doppler effect. Ježibaba, Baltazar, Cazador, všichni se rozpleskli. Fakt že později jsem dávala Baltazara rovnou nahoře, taky se mi ten boj dole nelíbí. Když si nemůžu pořádně vybrat, kde stojim, a všude je blízko ke kraji...
Přispěvatel: Elemir Říjen 16, 2023, 07:36:18
Ostatně mě teď jde celou dobu hlavně o to, jak se bude projevovat Shadowheart. Samozřejmě, že jsem měl kolikrát sto chutí jí nahradit mágem, což by mi dost problémů vyřešilo. Balthazara teď nechám být, půjdu nejprve do Moonrise Tower a pořeším ještě pár věcí kolem.
Jinak mě včera v souvislosti s tou hrdostí zkušenýho hráče napadl výrok Bruce Leeho ... "Nebojím se člověka, který trénoval 10 000 kopů, ale bojím se člověka, který trénoval jeden kop 10 000krát." Dá se to krásně aplikovat i na RPG :). Bez ohledu na to, kolik jsem toho odehrál, tak ty vědomosti jsou málokdy přenositelné ze hry do hry, protože se to skoro vždy bude lišit v detailech, s tím je potřeba počítat.
Z fleku mě teď napadá Dungeon Master vs Knightmare. Oboje dvoje funguje na stejných základech, ale výsledkem jsou dvě hry s odlišným přístupem k hraní. Dohrát DM před rozehrávkou Knightmare by se dalo brát jako malé bezvýznamné plus - víš do čeho asi tak jdeš, ale realita je stejně úplně jiná. Na BG3 teď závisí, jestli dám vůbec šanci dalším tahovkám s implementací D&D, jako je třeba Solasta nebo Pathfinder (byť ten není čistokrevné D&D).
Každopádně se pořád snažím dalším informacím o BG3 vyhýbat, abych se zbytečně nenechal inspirovat např. konkrétním rozvojem postav. Připomíná mi to totiž třeba éru Diabla II, kdy se pak na internetu začaly rychle šířit informace o ideálních kitech, co a kdy naklikat, protože je přeci zbytečné dělat stejnou chybu jako někdo jiný, když už známe řešení :). Je fakt, že k BG3 jsem přistoupil bez nějakého hlubšího seznámení se změnami v systému, což tak nějak odpovídá tomu, jak kdysi dopadl můj vstup do her postavených na D&D 3.x. Pro sebe jsem si zřejmě tu volnost v hraní příliš idealizoval a hodně položek v rozvoji postav bude přítomných jen proto, protože je tam prostě Lariani potřebovali nacpat, ale realita bude taková, že funkční/užitečné, bude zase jen něco.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 16, 2023, 14:10:07
Je pravda, že řada her vypadá, jako že by měly bejt zkušenosati přenosný, ale občas je to naopak, a spíš to škodí, protože člověk má očekávání. Jako když jsem se pokoušela hrát Wizardry 8 hned po Wizards and Warriors, a dopadlo to katastrofálně. ... Nebo když jsem se pokoušela implementovat zkušenosti ze Serious Sama do Deus Ex... :-D. To byl ovšem fail.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 16, 2023, 14:34:10
Přispěvatel: Elemir Říjen 16, 2023, 22:02:03
Pamatuju si, jak jsem po prvním dohrátí NWN konečně otevřel manuál a přemýšlel, co se mohlo pokazit. Když jsem pak porovnával jednotlivé classy a dával to do souvislosti s tím, jakou měli zkušenost jiní, tak mi pořád nebylo jasné, proč to u mě vypadá jinak. Nakonec jsem dospěl k tomu, že občas mám asi nereálnou představu, jak výrazný efekt by dané změny měly mít, přitom jde spíš jen o jakési zpříjemnění hraní. Zrovna u Wizardry 8 se v rámci těch dvou rozehrávek ukázalo, že zas až takový úlet ta první rozehrávka nebyla, to že mi to v té druhé šlo lépe, bylo hlavně jiným přístupem ke hře.
Mě teď děsí hlavně to, že bych měl začínat znovu a zkoušet, protože toho času už prostě nemám tolik, kolik jsem míval (taky mám pro jistotu haldu savů, abych toho případně musel opakovat co nejméně). BG3 bude tenhle rok snad jediná hra, kterou kompletně dojedu, proto na to asi tolik tlačím. U Valhally mi chybí poslední DLC a ostatní rozehrávky nestojí ani za řeč. Tedy vyjma Wizardry 8, kde jsem se zasekl na grindění, kdy to jde už docela pomalu, tak jsem si musel dát pauzu.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 16, 2023, 22:22:39
Pokoušim se něco hrát ve volnym čase, ale realita je taková, že se mi nechce učit se nový hernní mechaniky, proto furt užužlávám tu BG3 za různý classy. Furt se snažim dokopat dohrát toho Dark Urge, ale jsem taková bleble. Na druhou stranu mi nějak přirost k srdci, jsem si ze začátku řikala, že se mi nepoved, ale nějak... jsem si zvykla. nakonec to dohraju, doufejme.
Spoiler: ukázat
Přispěvatel: Elemir Říjen 18, 2023, 09:48:43
Ještě než se začnu probírat screenshotama, tak shrnu dosavadní postup. V rámci lokací Act I mám splněno víceméně vše. Netuším akorát, co udělat s thayskou knihou ze zbořené vesnice, protože to je úkol, který se tváří, jako by byl splnitelný už v rámci Act I. Popravdě, u některých úkolů se zprvu těžko odhaduje, kde přesně budou mít řešení, například u úkolu s nalezením Nightsong, protože dlouho není jasné, kde to/ho/jí hledat. Ve hře je totiž halda písemností a časem jsem přestal některým věcem věnovat větší pozornost, protože to pro hru beztak nemá význam. Když navíc přečtete něco, co je nějak důležíté vzhledem k úkolům, tak se ta informace zapíše do deníku.
Návrat do Shadowlands byl poněkud bolestivý, protože mi při pobytu v Rosymorn Monastery zmizelo vílí kouzlo. Díky tomu jsem nečekaně zemřel :). Už už jsem si chystal louče, když jsem si vzpomněl na vílí artefakt. Teleportovali jsme se proto do tábora Harfeníků, kde jsem artefakt použil. Přivolalo to onu vílu a mohl jsem jí poprosit o nové požehnání, což mi bez váhání udělila, takže jsem louče zase poslal do kempu.
Původně jsem měl v plánu Laezel nechat v táboře, ale pak jsem si řekl, že si jí ještě chvilku nechám. Došli jsme k soše Shar na náměstí Reithwin Town, kde jsem už dříve odhalil trojici desek. Desky tvoří dohromady nápis/text, ale podstatné je, že fungují zároveň jako spínače, takže jsem rozmístil u desek postavy a desky prokliklal. Na jihu sochy se pak otevřel vstup do Sharite Sanctuary.
Uvnitř je další trojice desek, které jsou tentokrát spojeny se skill checky. Jediná chyba vyvolá trojici strážců a tím jakákoliv další aktivita ve svatyni končí. V případě úspěchu se naopak otevře vstup k oltáři, který může Shadowheart využít k modlení. Jsou za to dočasné bonusy k charisma a inteligenci. Z oltáře jde vzít rituální dýku, ale to opět vyvolá strážce a tak jsem jí raději nechal ležet, abych si případně proti sobě nepoštval samotnou Shar ;). Shadowheart kupodivu nemá s takovými akcemi problém, jen občas utrousí info, ze kterého je zřejmé, že Shar naše kroky bedlivě sleduje.
S posílenými atributy jsem se rozhodl znovu absolvovat rozhovor s hostinským Thisobaldem Thormem, ale na konci rozhovoru jsem opět selhal a došlo tak k boji. Chtěl jsem to tedy jen znovu zkusit a pak bych loadnul, ale boj se kupodivu vyvíjel dobře. Thisobaldovo poskoky jsme sundali poměrně rychle, ale pak přišla ta tužší část. Thisobald je totiž nějak náhodně imunní vůči různým typům útoku - jednou je zranitelný sečnými zbraněmi, pak zas jen střelnými apod., a to se nedá nijak odhadnout. Podařilo se mi ho s vypětím všech sil usekat až na nějakých 30 HP, ale musel jsem u toho hodně šachovat s postavami (rozuměj utíkat), protože Thisobald dokáže kohokoliv sundat na dvě rány svým opileckým dechem :D. Vypadalo to opět bledě, když jsem si vzpomněl, že Shadowheart má v batohu haldu svitků, které jí pravidelně předávám, a mezi nimi byl i Cloudkill. Hodil jsem ho Thisobaldovi pod nohy a přesouváním Laezel a mě jsem ho donutil v smrtící mlze zůstat. Za další 3 kola bylo po všem.
Odměna není nic extra, ale Thisobald měl v zadní části hospody alchymistickou dílnu, kde kdysi pracoval na unikátním jedu. Ostatně Thisobald býval svého času něco jako travič, takže se nám rodinka Thormů pěkně vybarvuje :D. V deníčku Thisobald vzpomíná i na svého bratra Maluse a sestru (?) Gerringothe. V případě Maluse jsem třeba už dříve našel dopis jedné ze sester v nemocnici, kde popisuje jeho podivné až sadistické chování. Současná podoba Thormů tedy nebude ani tak trest, ale spíš půjde o zhmotnění jejich pravé povahy. Každopádně pro jed mi chybí nějaká ingredience.
V Reithwin Town mi zbyla už jen Gerringothe Thorm, ale tu jsem zatím nechal být. Už jsem si jí sice proklepl, ale nenašel jsem žádnou výjimečnou protihodnotu - Gerringothe není nutné zabíjet, stačí jí předat veškeré zlato a nechá vás být ... dost drahá sranda za možnost průzkumu trosek banky :D.
Když už Yuyana zmínila v jednom s příspěvků Baldurovu bránu, tak jsem zkusil, jestli bych se dokázal dostat k branám tohoto velkoměsta. Ono to nejde, ale u brány z Reithwin Town se mi znenadání rozezvučelo zařízení od Vosse a za chvilku mě přepadla pětice githyanki na levelu 9. Shadowheart jsem musel uklidit do tábora a místo ní družinu posílit o Karlach. Teprve v novém složení jsem byl schopný se s hlídkou vypořádat, protože jsem alespoň dorovnal síly (my jsme stále level 8). Poté jsem propustil Laezel a přibral zpět Shadowheart, takže jsme zase pokračovali v původním složení
V Shadowlands mi nyní zbylo už jen pár bodů zájmu. Po krátké úvaze jsem se rozhodl pro mauzoleum. Před ním nás zastavil Raphael, který mě varoval před nebezpečím, které nás v mauzoleu čeká. Nechali jsme ho domluvit, a když se Raphael chystal odejít, tak ho zadržel Astarion se svým problémem - záhadné tetování na zádech. Raphael souhlasil s pomocí, ale musíme pro něj zabít jeho rivala, který se uvnitř ruin schovává. Pak zmizel.
Mauzoleum je rodinná hrobka Thormů, kde není prakticky nic zajímavého. Mluvící lebka si žvatlá nesmysly a sarkofág Isobel, dcery Ketherica, je prázdný. Nicméně místnost s jejím sarkofágem byla bezva zapastěná a pod obrazy na stěnách se skrývala tlačítka. S jejich pomocí jsme otevřeli vstup k výtahu kamsi do hlubin.
Jen na okraj, dcera Ketherica zemřela za podivných okolností, což vedlo k tomu, že Ketheric obrátil svou víru k Shar. Pokud si vzpomenete, v táboře Harfeníků žije Selunina kněžka Isobel, kterou se Kethericův poskok pokusí unést/zabít. V první chvíli to vypadá tak, že Ketheric se jen snaží odstranit štít okolo tábora, protože Isobel je právě tou osobou, která kouzlem chrání tábor před smrtícími stíny. Jenomže v hrobce vám začne vrtat hlavou ta shoda jmen.
Výtah nás dovezl do ruin chrámu Shar, kde nás hned v úvodu uvítala socha Shar obklopená silovým polem a za ní byly neodemknutelné dveře! Okolní krypty jsou dobře zapastěné a na první pohled není zřejmé, co je potřeba udělat. Dveře kupodivu není nutné otevírat, dá se za ně dostat oklikou přes zbořenou zeď na západě, ale pro úplnost ...
Nejsem si tak úplně jistý, co pomohlo, ale čtveřice krypt v okolí ukrývá páky. S nimi se dají sesunout lampy u stropu, které pak můžete libovolně zhasínat a rozsvěcovat. Nicméně silové pole to neovlivní. Když už jsem netušil co dál, tak jsem prostě zkusil k soše proskočit skulinou v poli a zadařilo se mi. U sochy je totiž pultík s ovládáním dveří, kterým je odemknete.
Kousek dále v chodbě jsme narazili na "přátelské" nemrtvé, kteří nás nabádaly k odchodu. Po chvilce nám došlo, že jde jen o bezduchá těla, která někdo v pozadí ovládá (měly jednotný hlas), ale víc jsme prozatím nestihli zjistit, protože nás napadly přízraky Dark Justiciářů. Boj to byl poměrně jednoduchý. Jeden z kostlivců přežil a odběhl do chodby na západ.
Jak jsem již zmiňoval, samotný chrám jsou ruiny, ale podstatné je, že jde o chrám, kde žili Dark Justiciáři - jde tedy o ten samý chrám, který je ze strany Grymforge nepřístupný a který hledala Shadowheart. Ve středu chrámu je další výtahová plošina a velká socha Shar, která přesahuje celkem 3 patra. Nicméně ta zajímavá část chrámu má jen dvě patra. Chrám pak jde rozdělit na dvě významé poloviny - západní a východní.
Na západě jsme se vydali po stopách kostlivce z předchozí bitvy a za chvilku jsme bojovali znovu. Po boji se nám odemkl přístup k nekromancerovi Balthazarovi. Shodou okolností jde o týpka, který je zřejmě spojený se stejnojmennou postavou z datadisku k Baldur's Gate II, tedy by mohlo jít teoreticky o jednoho z Bhaalových potomků. Balthazar je poněkud, no, jak to říci, úchylně zvláštní (?), ale holt každá pomoc je dobrá, i ta od nekromancera :). Pokud mu pomůžeme odemknout vstup do nitra chrámu, tak bychom si mohli šplhnout u osazenstva Moonrise Tower, protože Balthazar je jedním z podřízených Ketherica Thorma. Hledá tu pro něj jeden artefakt ... dovtípil jsem se, že tohle bude právě to místo v Podtemnu, kde najdu Nightsong. Příslíbili jsme mu pomoc a zároveň jsme na něm vydyndali zvoneček, kterým lze do boje povolat jeho přerostlého a tupého (nemrtvého) bratra, mohlo by se to třeba hodit.
Nyní to zrychlím, protože řešení postupu jsem již popisoval dříve a hlavně jsem si to celé musel díky bugu zopakovat. Výtahová plošina a dveře do nitra chrámu se odemykají s pomocí tzv. Umbral Gems, které lze získat z trojice Justiciářských zkoušek, čtvrtý kámen je pak v ložnici démona Yurgira. Každá zkouška začíná tím, že se Shadowheart pomodlí u oltáře v příslušné místnosti a tím se zkouška spustí. Self-Same Trial spočívá v tom, že musíte porazit kopie svých postav. Soft-Step Trial je vhodná pro Astariona, protože je potřeba nepozorovaně projít bludištěm se stíny a dostat se k soše na konci. Faith-Leap Trial pro změnu vyžaduje provést postavu po neviditelné klikaté cestě nad propastí (u oltáře je na zemi zakreslena mapa a vy musíte podle ní postavu navádět v reálném prostoru). Na konci je opět socha, ale k Umbral gemu je potřeba využít skok, protože mezi vámi a sochou je teleportační mlha.
V západní části chrámu je ještě jeden zajímavý bod a tím je knihovna. Je střežená přízraky Justiciářů a ukrývá Justiciářské kopí a lepší verzi jejich zbroje. Nicméně je potřeba vyřešit drobnou hádanku, jejíž řešení se ukrývá v textu jedné z místních knih.
Východní křídlo chrámu je doménou démona Yurgira, kterého jsem již popsal a to včetně souboje. Je to právě ten démon, kterého chtěl Raphael odstranit. Odměny jsou tak hned dvě. Při odpočinku do tábora dorazí Raphael a Astarionovi prozradí, co jeho tetování znamená. Cazador, Astarionův pán, se dohodl s Peklem na vzájemně výhodném obchodu - on získá ohromnou moc a na oplátku Peklu obětuje všechny své poskoky. Každý z poskoků tak byl označen speciálním tetováním, ale stala se nemilá věc, jeden z nich utekl :). Ano, Astarion je poslední dílek do skládačky, proto ho chce Cazador živého a snaží se o to už dobrých 200 let. Druhou odměnou je poslední Umbral gem.
Nyní jsem tedy mohl sestoupit do nitra chrámu, což jsem samozřejmě testnul, ale moc dobře to nedopadlo. Navíc nemám Shadowlands komplet uzavřené, takže tuhle část zatím nechám být a vrátím se zase na povrch. Nyní je také zřejmé, že chrám má přímou souvislost s osobním úkolem pro Shadowheart, takže jí můžu případně na chvilku propustit a využít jiné složení družiny.
A když už jsem (skoro) u těch vztahů, ještě v průběhu průzkumu Rosymorn Monastery se nečekaně rozvinul vztah Karlach směrem k mojí postavě. Nechtěl jsem jí odmítat přímo, tak jsem to bral celou dobu oklikou. Jenomže tím jsem se dostal poměrně rychle do situace, která může skončit společnou nocí a tím se ten vztah už jen potvrdí :). Bylo to nečekané a hlavně z toho nebylo moc úniku. Zkusil jsem z toho opět vybruslit vhodnými dialogy, ale jaké to bude mít důsledky, to ukáže až čas. Tohle fakt nebyla cesta, kterou jsem chtěl jít a docela mě překvapilo, že to přišlo takto bez varování. Samozřejmě toho o pár nocí později využil Wyll, ale toho jsem uzemnil rovnou :D.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 18, 2023, 11:44:37
Co se týče hospodskýho, tak nikdy neni imunní proti magii. Popravdě jsem předpokládala, že je proti zbraním permanentně imunní, překvapuje mě, že to tak neni. Asi to mění s těma jednotlivejma formama... Hm. Každopádně na něj vždycky beru tři castery a Astarion likviduje miniony. Držet ho v mlze je dobrá volba, akorát casteři to moc neustojej :-D. Takže fireball.
Cazador... je jako ale fakt smolař. Představ si to, bejt v jeho botách. 200 let sháníš oběti, pečlivě do nich po večerech vyřezáváš značky, připravuješ rituál, a když už máš všechno hotový, tak ti... tak ti hlavní část rituálu ... unesou mimozemšťani. Aby do něj mohli naklást larvy. To prostě nasere... :-D
Edit: Technicky 200 let mučil svoje otroky, aby je přinutil pro něj ty oběti shánět, ale to je taky práce, no ne? A to vyřezávání značek, když se ty potvory kroutěj bolestí, ty kvůli tomu furt děláš čáry vedle...
Přispěvatel: Elemir Říjen 18, 2023, 14:06:58
Hospodskýho jsem trefil čistě náhodou. Při prvním pokusu byl prostě komplet imunní na zbraně, tak jsem to ani nechtěl zkoušet. Jak mi ale došly body pohybu, tak jsem zkusil seknout a později jsem zkusil i střelbu, ale zranitelný je tím konkrétním typem útoku max. 2 kola a pak na to má hned imunitu. Svitky mě napadly až jako poslední možnost, protože jsem jimi nechtěl plýtvat. Jenomže pak jsem si vzpomněl, že Cloudkill dokonce někdo prodává, takže ho můžu klidně obětovat.
Na Cazadora jsem zvědavý, to musí být taky bezva týpek :). Když si vezmeš, že po tom všem, co musel podstoupit, přijde Yuyana a velemocného vampýra jen tak shodí do propasti ... :D
Přispěvatel: Yuyana Říjen 18, 2023, 17:07:47
Přispěvatel: Elemir Říjen 18, 2023, 19:13:18
A teď k mé postavě. Bohužel jsem zjistil, že Bandicam asi snímá trochu se zpožděním, takže i když vím, že jsem některé situace típal, tak je nemám v screenshotech zachycené.
Civilní foto ...
Tady nejde ani tak o mě, ale všimněte si toho svůdného pohledu Karlach za mými zády :)
Tady mi není moc vidět do obličeje, protože hra na postavách zobrazuje krev jak kdyby měli vykrvácet, i když mají zranění pouhé 1 HP. Nicméně v obličeji postavy je vidět drobné zděšení, což je u mé postavy asi nejběžnější animovaná emoce. Samozřejmě to umím ještě lépe, zděšení má totiž hned několik úrovní.
A takhle to vypadá, když sním ...
No a tady jsem já a moje dvě holky ...
Někdy to zasnění přejde až v celkem úchylný pohled ...
Jedno z těch silnějších zděšení, tady mě Jaheira přišpendlila k zemi kouzlem révy ...
Přispěvatel: Yuyana Říjen 18, 2023, 19:44:03
Přispěvatel: Yuyana Říjen 18, 2023, 22:40:25
Titul skokana roku dostává Laezel, žabička moje. Musim přiznat, že jsem si jí oblíbila. Škoda, že mám Karlach, která zastává totožnou roli. Teda... ona to škoda neni, Karlach je super. Ale Laezel je velmi zajímavá.
Druhej skokan je Gale, kterej si mě získal svym fireballem. Z "oh proboha dejte to pryč" na permanentního člena party, to neni špatný. Pořád mám výhrady proti některejm jeho projevům, ale...
Astarion je šmudlíček zlatíčko ňufáče... pardon. Prostě na mě dělá očička, ok?
Karlach je super, tady se nic nemění. To byla láska na první pohled, jen co jsem jí viděla v tvorbě postavy.
Shadowheart... můj názor na ní zůstává velmi neutrální. Kdyby byla efektivnější v boji, asi bych se na ní dívala pozitivněji.
Wyll. Z permanentního člena party na někoho, s kym ani nemám zájem mluvit. Velký zklamání. Přitáhl nám Mizoru, je naprosto nudnej... možná proto, že má nejmíň dialogů ze všech. Jeho zápletka mě vůbec nezaujala. Jsem z toho velmi Hmmmm.
Halsin... neutrál, akorát se proměňuje v roztomilý zvířátka, takže má u mě plus.
Přispěvatel: Elemir Říjen 18, 2023, 23:01:30
Původně jsem se pokoušel o něco, jako je ten lovec u chatky Ethel, ale všechny nabízené vousy mi přišly dost divné, takové plastelínové. Ani ty účesy nejsou nic moc. Co si pamatuji, tak třeba v Dragon Age 3 se mi podařilo vytvořit docela věrnou podobu sebe sama, tady mi přijde, že těch možností zas tolik není.
Akorát mě ještě překvapilo, že na to, jak je můj avatar vysoký, tak Karlach je ještě vyšší. A taky dál doskočí. Jinak Laezel jsem si v Shadowlands nechal chvilku taky proto, protože některé její komentáře jsou zajímavé a asi by to časem vedlo k zajímavějším rozhovorům, jenomže mínus je ta její (ne)bojeschopnost.
Občas přemýšlím, která z postav byla čí inspirací, respektive koho z předchozích dílů nahrazuje, protože některé projevy mi přijdou docela povědomé. U Shadowheart jsem si třeba všiml rozporu v rámci přesvědčení, původem to asi bude opravdu vyznavačka Selune, která nyní sice prahne po maximální přízni bohyně Shar, ale úkol mě žene nejspíš do bodu, kdy se bude muset rozhodnout. Je to tak trochu jako přesvědčování Viconie v BG2, i když s tou jsem nikdy daleko nedošel, jen vím, že jí jde v datadsiku přetáhnout na stranu dobra. Karlach mi pro změnu tak trochu připomíná Annah z PS:T. Proto si asi od ní držím odstup ;).
Mizoru bych do družiny bral, raději než Wylla, ale ona je asi vázaná čistě jen na něj, že? Někde jsem totiž četl, že společníků by nakonec mohlo být více, ale zatím mi to tak nepřijde. Naopak mi přijde, že osazenstvo tábora je kompletní a už jen budu řešit ty jejich osobáky.
Jo, taky jsem zapomněl, v táboře mám Arabellu z druidího hájku, které zabili rodiče v nemocnici doktora Maluse (to už jsem asi psal). Její ovlivnění druidím idolem je mnohem větší a tak se do celé věci připletl Withers, který jí s mým svolení ukázal naplno krásy světa magie. Podle mého se nám tu rodí nová velká kouzelnice/druidka, která v budoucnu ovlivní svět ;).
Přispěvatel: Yuyana Říjen 18, 2023, 23:26:16
Doskočení je daný silou. Proto moje Str 8 banda používá perk na skákání. Drze jsem si pro tyhle účely pořídila mód na perky navíc, abych nemusela celou partu přesunovat pomocí svitků přes každou průrvu.
Postavy... samozřejmě maj zápletky a povahový rysy, který už zkušený veteráni našeho typu viděli někde jinde, tomu se nevyhneme. Nemyslim si, že někdo někoho nahrazuje.
Společníci jsou ta základní šestice, která reálně má nějakej děj kolem sebe, a pak vedlejší přídavky. Celkem deset, tušim.
Přispěvatel: Elemir Říjen 20, 2023, 09:23:34
No a nyní jsem začal se Shadowheart mezi kostlivci chodit a tím je zraňovat. Sem tam jsem obnovil zrcadlový obraz, seslal útočné kouzlo nebo léčení. Gale se mnou se pak zaměřili na likvidaci vzdálenějších kostlivců a Balthazara. Karlach bohužel dostala od Balthazara zásah Cloudkillem a poté ještě nějakým hnusem a jelikož byla moc vpředu na útesu, tak jsme jí tam museli nechat ležet a nevystrkovat nosy. Alespoň tím odpoutala Balthazarovu pozornost a dala více času Shadowheart, která z boje vyšla jen se škrábanci :).
Až mě překvapilo, jak byla Shadowheart v tomhle boji úspěšná, takže jsem později tuhle taktiku využil ještě na jinou skupinku nemrtváků. Má to ovšem jednu nevýhodu - v kombinaci s Galem využívám hodně sněhovou bouři, po které zůstane na zemi led a ten se nakonec rozpustí v louži vody. A když do té vody vkročí Shadowheart s aktivním štítem, tak tu vodu nějak elektricky nabije a pak to zraňuje úplně všechny. Mě se ovšem sněhová bouře líbí, protože nepřítel na ledu sem tam upadne a je na chvilku vyřazen z boje.
Jinak už jsem v doupěti ilithidů a zbývá mi najít Ketherica a zničit mozek (ten už jsem našel, ale přemýšlím, jak to udělat s Galem, kterého podle všeho čeká sebeobětování).
Přispěvatel: Yuyana Říjen 20, 2023, 12:12:59
Přispěvatel: Elemir Říjen 20, 2023, 16:28:57
Přispěvatel: Yuyana Říjen 20, 2023, 17:49:28
Fakt, že pokud hraješ stejnej typ postavy, jako Astarion, tak je krapet přebytečnej. Nicméně jeho damage je hříšná. Osobně jsem jela partu tři casteři a Astarion a celkem s úspěchem. Připadá mi, že bojovníci jsou takový... postradatelný.
Přispěvatel: Elemir Říjen 20, 2023, 20:24:10
Na druhou stranu mě to trochu štve, protože jsem to chtěl bez útočné magie dojet mnohem dál. Jenomže Gale opravdu dokáže bojiště během pár kol vyčistit od skupinek slabších potvor a tím mi uvolnit ruce k tomu, abych se mohl soustředit jen na bosse. A takových soubojů nyní notně přibylo. Navíc podává konstantní výkon, což se o mých bojovnících a třeba střelbě říci nedá - miss, miss a pak 5 HP, miss ... Gale 5-5-6 HP, 6-5-6 HP apod.
Astarion si jen na chvilku odpočine, úplně jsem ho nevyřadil. Od určité fáze Shadowlands jsem totiž začal družinu doplňovat podle situace, takže jsem ho umístil do role střídače. V tomhle ohledu bych si dnes opravdu pro sebe volil jiné povolání, protože ono to ve finále dost rozhoduje o tom (tedy u mě), kdo bude tvořit pevné jádro družiny. A Astarion se Shadowheart byli v družině od počátku, takže mi to přišlo trochu líto, ale jinak to asi nepůjde.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 20, 2023, 21:19:14
U mě je klasickej boj více méně následující:
Připlížíme se do vhodný pozice, rozdělim partu, aby se nenásledovali. Začíná Astarion ranged útokem ze stínů do toho, co zrovna považuju za největší hrozbu/nejlepší cíl. Je Assassin, takže 1) při začátku boje se mu doplněj akce a může hned střílet znova 2) má výhodu při střelbě do nepřátel, který ještě netáhli, což je při jeho iniciativě skoro každej 3) automaticky krituje do překvapenejch nepřátel - a nepřátelé jsou hodně překvapený, když dostanou z čistýho nebe šíp do zadnice.
Je Gloomstalker ranger, takže má Dread Ambusher abilitu, co mu zvedá iniciativu + mu to dává útok navíc v prvnim kole. Takže 2x sneak attack a jednou ambusher, což ubírá KÝBL HPček, s šancí na zásah 98%. Mám plnej bágliček šípů co dávaj dvojnásobný zranění do X nepřítele. Bonus akci používám typicky buď na schování ve stínech na lepší šanci na zásah, nebo na rangerský ability.
Obvykle timhle buď zlikviduju bosse, nebo nastřelim víc silnejch nepřátel jako přípravu pro další postavy.
Nechám Astariona na tahu, aby do něk nikdo nestřílel, zatim co se zbytek party statečně schovává :-D a vyberu cíl pro magický plošňáky. Typicky jede jeden caster fireball a druhej buď taky, nebo magický střely, když je to jen otázka dočištění.
Thunderwave je úžasný kouzlo, který zachránilo hromadu bojů. Misty Step k cíli, prásk ho, letí z útesu. Gale to může používat přes ostatní členy party, aby od nich odrazil nepřátelský melee útočníky. Taky to má celkem pěknej rozsah a neni to drahý kouzlo, takže to používám proti neviditelnejm, když jsem si rozumně jistá, kde stojej.
Celkem jsem si oblíbila i Command a Hold person/monster, znehybněný nepřátelé maj 100% šanci, že dostanou krit... a to se jim vůůůbec nelíbí.
Karlach většinou dojíždí zbytky nebo tak jakože tankuje. Taky občas roznáší sudy se zábavní pyrotechnikou. Její doskoková vzdálenost je komická, dostane se skoro kamkoliv, takže perfektní na nepřátele, co maj tendence se někde schovávat.
Pokud je boj ee a nemusela by v předu přežít, pak se všichni po útoku urychleně stahujou za roh, Karkach neútočí. Neriskujeme naší holčičku zbytečně.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 20, 2023, 23:29:30
Pořád si řikám, co to po mě nepřátelé hážou, že to nikdy nemá žádnej efekt. Jako co je to za útok, proč to dělaj. Až teď mi secvaklo, že jsem ošklivej malej podvodník. Jak jsem u hry poslouchala hudbu, tak jsem si před tim nevšimla toho cinkání, který se k tomu ozývá. Obávám se, že po mě házej něco nebezpečnýho, ale moje autolootovací aura to sbírá ze vzduchu a můj autoseller to prodává. Což... neni důvod, proč ty módy mám, ale je to humornej vedlejší efekt. Přemejšlim, jestli to budu během boje vypínat pro větší poctivost, protože ulehčit si boj nebylo mym cílem. Ale možná mi to můj smysl pro humor nedovolí.
Přispěvatel: Elemir Říjen 21, 2023, 00:13:11
BG3 má tu nevýhodu, že při uzavírání jednotlivých dějových linek se otevře stejný počet linek nových, takže to nemá takovou tu klasickou pyramidovou strukturu, která ze širokého základu poměrně strmě stoupá k vrcholu. Tady je všechno rozvleklé. Proto nebudu postupovat příliš chronologicky, ale budu jednotlivé informace rovnou kompletovat, aby to dávalo větší smysl.
Shadowlands - dokončení průzkumu a návštěva Moonrise Tower
Někde ve starších příspěvcích jsem se zmiňoval o podivném klerikovi, který se pokouší promlouvat s mrtvou hobitkou. Klerik se jmenuje He Who Was a je to dost velký podivín. Jeho cílem je potrápit duši hobitky, která se za svého života dopustila zločinu na svých kamarádech. V kostce šlo o to, že zaprodala své kamarády Dark Justiciářům a oni je zabili. Stalo se tak v hospodě Thisobalda Thorma, kde hobitka zanechala svůj deník. Deník jsem měl přinést a zůčastnit se obřadu - s trestáním duše jsem nesouhlasil a duši hobitky jsem v míru propustil, což klerika naštvalo a napadl nás. Tím si samozřejmě podepsal rozsudek smrti.
Thisobald Thorm se tak stal přímým účastníkem úkolu. Nicméně tenhle nebyl jediný. Druhý úkol spočívá v probuzení Art Cullagha, jednoho ze zakladatelů Ohnivé pěsti. V hospodě se dá totiž najít loutna, na kterou stačí Artovi zahrát a on se probudí. Hned poté se začal shánět po druidovi jménem Halsin. Musel jsem si tedy jít s Halsinem promluvit a tématem byl chlapec jménem Thaniel, kterého Art ve své temnotě objevil, a který mu pomáhal přežít. Ve skutečnosti jde o ducha této země, který byl bohužel taktéž postižen kletbou a jeho osoba se rozdvojila. Ano, druhá polovina je zlomyslný Oliver.
Artův úkol vedl původně do nemocnice, jenomže tady jsem se předběhl a doktora Maluse jsem zabil dříve, než jsem navštívil tábor Harfeníků. Tím pádem mi chyběla klíčová indicie a ta by mě nejspíše zavedla do hospody. Jakmile byl totiž doktor mrtvý, tak mi sestra Sinda jen oznámila, že doktor není přítomný - teď nevím, jestli to bylo standardní chování, nebo to lze považovat za bug, ale to je už jedno. V tomhle jsem se musel nechat podat. Na druhou stranu to šlo vyřešit asi i intuitivně. Pokud bych měl v družině Halsina, což se asi tak nějak očekávalo, tak ten by prý léčbu navrhl sám. Vskutku, u Halsina už jsem si dříve všiml, že si při otázce na Jaheiru posteskl, že u setkání s ní nebyl.
Halsin je pak pro zbytek úkolu důležitý, takže jsem s ním nakonec na chvilku cestoval. Nejprve se sám odebere na pláž u tábora Harfeníků, kde otevře portál do Shadowfellu a vydá se Thaniela hledat. Na nás bylo, abychom udrželi portál otevřený, což obnášelo vydržet několik kol odrážet dotírající potvory, které portál ničily. Nejhorší byli střelci, protože měli dobrou mušku a portál měl málo života. Na druhý pokus se zadařilo a Halsin Thaniela přinesl, jenomže nám sdělil, že mu chybí ta druhá polovina. Pověděl jsem mu o Oliverovi a pak jsme se za Oliverem společně vydali.
Oliverovi se myšlenka na sloučení do jednoho těla nelíbila a zdrhl portálem na náměstí Reithwin Townu. Zde se obrnil silovým polem a poštval proti nám stíny. Zdraví silového pole bylo propojené se zdravím potvor, takže každá zabitá potvora znamenala zeslabení štítu až nakonec štít zmizel. Halsin se v boji zas tak nevyznamenal, ale asi by to byl jinak docela dobrý tank (použil jsem jeho medvědí formu). Olivera jsem poté ukecal, aby se s Thanielem spojil. Návrat obnoveného ducha by totiž mohl zvrátit kletbu a přivést okolní krajině opět klid a mír, ale jak se ukázalo, znovusjednocení nestačí, bude potřeba zabít i původce kletby, tedy Ketherica Thorma.
Poslední událostí před návštěvou Moonrise Tower byla návštěva Seluniny kněžky Isobel, která udržovala magický štít nad táborem Harfeníků. Časem se ukázalo, že Isobel si Last Light Inn zvolila za své útočiště už dávno. Teprve časem jí objevila Jaheira, která zde založila základnu Harfeníků. Už při prvním letmém setkání jsem nabyl podezření, že by Isobel mohla být zemřelou dcerou Ketherica Thorma. Důvodem byl fakt, že se jí Ketheric Thorm pokusil přímo před námi prostřednictvím Marcuse unést. Zprvu jsem si myslel, že to souvisí jen s prolomením ochrany tábora, ale po návštěvě mauzolea jsem se ujistil, že by to opravdu mohla být "ta" Isobel a Marcus jí měl za úkol dopravit zpět "domů" a hlavně živou. Nyní jsem byl silnější a lépe připraven, takže jsem Marcuse poslal k zemi v druhém kole a tím jsem celý tábor zachránil.
Teď mě napadá, já jsem nikde nezmínil, že při plnění úkolu se srdcem Karlach jsem si v kovárně Dammona pokecal s krávami, přičemž z jedné z nich jménem Strange Ox se vybklubal měňavec, kterého jsme zabili. Pokud si dobře vzpomínám, tak Yuyana zmiňovala, že s touhle potvorou souvisí bug v pokračování úkolu s Karlach. Tím se to asi vyřešilo.
Moonrise Tower
Přemýšlel jsem, jakým způsobem by bylo vhodné věž infiltrovat, ale jelikož jsem nechtěl využívat svých ilithidích schopností, tak jsem stráži u dveří sdělil, že jsem je přišel zabít :). Strhl se krátký boj, ale to už jsem měl v družině Galea, který se začal pomalu rozcvičovat. Na kultistech Absolute je blbé hlavně to, že umí vyvolat speciální mlhu, ze které nejde střílet a ještě postavy zpomaluje a dost citelně zraňuje. Dostat se vem tak může být obtížné a trvá to klidně i dvě kola.
Uvnitř přízemí byla další skupinka strážců a hlídací koule, které v případě ohrožení přivolávají posily, což se rovná nové vlně nepřátel. Koule jsem tedy vyřídil první a pak se mi povedlo stráže vylákat samostatně po třech skupinkách. Všichni krom mě se seřadili před bránou, já zahájil boj, utekl jsem k ostatním a bránu zavřel. Tím jsem se vyhnul útoku z dálky a jakmile byla stráž hned za bránou, tak jsem otevřel a všichni jsme se na ní vrhli. Stráž se tak nezmohla na pořádný boj. Další boje už jsme absolvovali přímo, protože vyjma centrální místnosti už nikde nehrozila přesila.
V jedné z místností přízemí jsme narazili na Araj Oblodru, která se sháněla po Astarionovi. Je to opět podivínka, protože od Astariona požadovala, aby jí kousl, neboť si chce na vlastní kůži vyzkoušet, jaké to je. Astarionovi se to moc nelíbilo, Araj je zkažená drowka a její krev na tom bude určitě stejně, ale nechal jsem ho, ať se rozhodne sám. Astarion se nakonec zakousl a já dostal za odměnu lektvar +2 body do síly permanentně, což mi rázem přihrálo sílu 18. Krom toho chtěla Araj vzorek krve True Soul, tak jsem jí poskytl svůj, za což jsem získal jiný lektvar, ale už si nevzpomínám, k čemu je dobrý - mám pocit, že vylepšuje nějaké skill checky.
Jelikož jsem tušil, že centrální místnost bude klíčová pro celý úkol s věží, tak jsme se nejprve vydali do spodního patra, kde je vězení. Sem se dá dostat i tak, že se pokusíte projít přes most na cestu do Baldurovy brány - armáda Absolute vás zajme a uvězní. V celách jsem našel hledaného gnóma Wulbrena v doprovodu dvou dalších gnómů a pár ztracených tieflingů z hájku. Nijak jsem se nerozpakoval a začal jsem nemilosrdně likvidovat strážce aniž bych jim dal šanci na přípravu. Prostě jsem k nim přišel a zaútočil. Takto jsem se dostal až ven do přístavu, abych si vyčistil případnou únikovou cestu. Nakonec jsem sejmul i hlavní žalářnici, což bylo trošku omylem, protože jsem jí nejprve ukecal, ale pak mě přistihla při kradení :). Z vězení se dá dostat do doupěte ilithidů, ale to jsem v tuhle chvíli ještě netušil. Dobře ukrytou lodí se pak dá pro změnu dostat do tábora Harfeníků. Gnómové a tieflingové utekli, čímž se mi odškrtly příslušné úkoly. Vrtalo mi akorát hlavou, kde by mohli být hrabě Ravengard a Zevlor, protože ti ve vězení chyběli.
Nakonec tedy nadešla chvilka podívat se, co je v centrální místnosti přízemí. Do sálu se dá vstoupit ze tří směrů a dokonce se sem dá podívat i ze shora. Toho jsem využil při prvním pokusu o boj, protože v sále se nachází Ketheric Thorm, který na mě ihned poštval stráže, zatímco sám odešel. Boj to byl docela nepříjemný, protože jsme čelili celkem tuhé přesile. Stráže opět používají zraňující mlhu a navíc je mezi nimi kouzelník, co umí vyvolat singularitu, která postavy v okolí stahuje do jednoho bodu - samozřejmě ideálně právě do té mlhy, takže z ní pak není v podstatě úniku. Zkusil jsem opět dveřovou taktiku, ale jeden ze zealotů ty dveře nakonec doslova vyrazil, takže jsem neměl co zavírat.
Dost to drhlo, a když už to vypadalo jako konečná, tak jsem vyzkoušel lektvary na znásobení počtu tahů a hned jsem si vynadal, že jsem to neudělal hned. V boji jsem měl nasazenou krom Karlach i Laezel, takže každá by bývala mohla útočit až 4x za kolo, což by ten nepoměr v boji hodně rychle zvrátilo. A do toho samozřejmě i já sám. No, alespoň je to dobrý poznatek pro příště.
V patře věže nás čekalo už jen několik jednoduchých soubojů. Krom toho jsme tu objevily pár informací a pokoj Balthazara, kde měl tento nekromant schovanou svou speciální laboratoř. V ní vyráběl z víl lampy proti temnotě. Očarovávací kruh jsem nechal Galea zničit, za což dostal od Mystry požehnání. Balthazar totiž experimentoval s netherilskou magií, což Gale ihned poznal, a sám odmítl jakkoliv experimentovat (Galea by asi šlo ukecat, aby lampu vyrobil, sám totiž na tu možnost upozorní). Mě to bylo naštěstí proti srsti a pak vím, že to byla právě netherilská magie, která dostala Galea do problémů.
Na vrcholku věže jsme narazili na další potvory a samotného Ketherica. Nicméně návštěvnice ze sna mě varovala, že Ketheric je nyní nezranitelný, musíme prý nejprve najít zdroj jeho nesmrtelnosti. No, ten už přeci známe, je to Nightsong. Následovala proto otočka a cesta do Gauntlet of Shar. Tedy s drobnou vsuvkou v podobě hnízda ilithidů pod Moonrise Tower. Nechal jsem se zlákat obsahem jedné pukliny ve zdi a za chvilku jsme se ocitli v západní části jejich doupěte. Krom jednoho boje tu nic nebylo, protože doupě je rozděleno na dvě části, přičemž do té klíčové se dá dostat až později v rámci příběhu.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 21, 2023, 00:54:03
Taky ten boj pro Halsina, než jsem přestala vztekle nabíhat na smrt, to chvíli trvalo :-D. Na Halsinovu smrt, ne mojí, ale stejně.
Chudák Astarion s tou drowkou. Jsem zvědavá jaký důsledky to má, když ho přinutíš, aby jí kousnul. Já to nikdy nezkoušela, jednak nechci, a pak vlastně ani nemůžu, protože když ho romancuješ, tak dostaneš kopačky. A approval zpět na neutral. On jí opravdu, ale opravdu nechce kousnout.
Přispěvatel: Elemir Říjen 21, 2023, 01:59:30
Nightsong je ve skutečnosti aasimarka Aylin, dcera bohyně Selune. Uvěznil jí tu Balthazar s pomocí netherilské magie a zároveň její uvěznění provázal s existencí Ketherica - dokud je Aylin vězněm, tak je Ketheric nezranitelný.
Celý příběh Aylin je vlastně mnohem komplikovanější a je propletený s vícero osobami. Začíná v době, kdy byli Ketheric a jeho rodina vyznavači bohyně Selune. Jejich panství přijela navštívit vyslankyně Selune, kterou byla právě Aylin. Aylin a Isobel, Kethericova dcera, se do sebe na první pohled zamilovali. Jenomže Ketheric byl vůči jejich vztahu skeptický, Isobel smrtelnice vs nesmrtelná Aylin. Navíc neměl Aylin příliš v lásce.
Isobel jednoho dne znenadání zemřela a Kethericův hněv padl na všechny kolem. Obrátil svou víru k bohyni Shar a pod jejím vlivem se začal povahově měnit. Shar mu propůjčila ohromnou moc a postavila ho do čela své armády. To je vlastně ta část okolo kletby, kterou jsem již popisoval. Kethericova zloba vůči Aylin, kterou ze smrti Isobel vinil, ho dovedla k tomu, že Aylin zajal a nechal uvěznit v chrámu Shar, kde posloužila jako test Dark Justiciářů. Zabitím Aylin potvrzovali svou připravenost. Aylin díky své nesmrtelnosti pokaždé ožila a celé to utrpení musela prožívat znovu a znovu.
Co tu ale nesedí, jsou drobnosti nalezené přímo v mauzoleu a pak v Moonrise Tower. V mauzoleu lze totiž najít stopy po uctívání boha Myrkula, stejně tak ve věži, kde je možné narazit přímo i na služebníky tohoto boha. No a poslední zvláštností je Kethericova zbroj, která opět nese symboly boha Myrkula.
Ketheric nezůstal věrný Shar. Když zjistil, že Shar mu dceru nevrátí, tak se obrátil na Myrkula a stal se jeho vyvoleným. Myrkul skutečně Isobel oživil, ale jakmile Isobel pochopila, že její otec propadl zlu, tak od něj utekla. Od smrti Isobel uplynulo dobrých 100 let a svět kolem ní se vlivem kletby změnil. Ketheric jí navíc pověděl, že její milovaná Aylin zemřela, takže jí nezbylo nic, z čeho by se mohla radovat. Našla si proto útočiště v Last Light Inn, kde ji později nalezla Jaheira a stali se z nich dobří přátelé.
Balthazar nás překvapil hned na vstupu do Shadowfellu, domény bohyně Shar. Zkusil jsem ho vyprovokovat k boji, ale nedal se. Jakmile jsme dorazili do blízkosti magického kruhu, ve kterém Balthazar Aylin držel, tak jsem družinu rozdělil a dolů jsem poslal jen Shadowheart. Ostatně je to její úkol ;). Shadowheart nahodila mirror a Balthazara vyprovokovala. Balthazar jí mirror ihned shodil, vykouzlil kostlivce a seslal nějaký hnus směrem k nám nahoru. Poté se uklidil na okraj plošiny.
Shadowheart opět nahodila mirror a nalákala část kostlivců na sebe. Gale mezitím zamířil kouzlem do míst s Balthazarem, kde bylo několik dalších kostlivců a pokropil je ledovou bouří. Balthazar si to nenechal líbit a poslal za námi Cloudkill. Karlach musela zůstat na místě, aby odrážela kostlivce, kteří za námi vyskočili, ale já a Gale jsme se z jedovaté mlhy stáhli dozadu. Bohužel to Karlach od Balthazara schytala znovu a šla k zemi. Shadowheart mezi tím použila plošnou zraňující ochranu a začala se mezi kostlivci procházet, čímž jim způsobovala další zranění a ty načaté tím rovnou zabíjela. Do toho sem tam obnovila mirror, doplnila zdraví, nebo seslala útočné kouzlo. Ze shora jí sekundoval Gale. Jakmile bylo bojiště dostatečně pročištěné, tak jsem se odvážil seskočit já sám a pustil jsem se do dorážky Balthazara. Po boji jsme si šli promluvit s Aylin.
V souladu se zkouškami jsem čekal, že Shadowheart ani na chvilku nezaváhá a Aylin zabije. Stát se Dark Justiciářem byl přeci její sen a nyní ho měla na dosah ruky. Přesto jsem si všiml, že váhá. Váhala už při vstupu do Shadowfellu a nyní si taky nebyla příliš jistá. Nicméně jsem se rozhodl nezasahovat a zůstal jsem zticha. Aylin a Shadowheart chvilku diskutovaly a bylo vidět, že pochybnosti Shadowheart dál rostou. Částečně v tom hrál roli náš blízký vztah, ale zlomem se asi stala až zmínka o tom, že Aylin ví o jejím strachu z vlků (to přeci nemohla vědět, a pokud ano, tak jak?). Poté o sobě dala vědět Shar a zhmotnila Shadowheart v ruce kopí. Jenomže Shadowheart kopí vzala a odhodila ho na okraj plošiny, odkud přepadlo do propasti. Zkrátka odmítla Aylin zabít a Aylin se opět stala svobodnou a vydala se k Moonrise Tower za Kethericem, aby si s ním vyřídila účty.
Ten samý krok čekal i nás. V přízemí věže jsme potkali Harfeníky a žoldáky Ohnivé pěsti, kteří to tu společně pročistili. Zřejmě nám měli předčistit cestu, kterou jsme si ovšem už dříve vyčistili sami. Zmizeli i místní obchodníci a Araj Oblodra. Přidala se k nám Jaheira a společně jsme vyrazili. Ketheric byl stále na střeše Moonrise Tower, ale nyní jsme ho zastihli v rozhovoru s Aylin. Ihned poté došlo k boji, ale jakmile měl Ketheric jen polovinu zdraví, tak si přivolal ilithidí pomoc v podobě chapadel staršího mozku. Mozek Aylin lapil a odteleportoval pryč. Na to zmizel i samotný Ketheric.
Jaheira se od nás odpojila a zůstala stát u jedné z věžiček, odkud se předtím vynořilo chapadlo. Nyní to byl vstup do doupěte ilithidů, kam jsme se už museli vydat sami. Jde o bojovou zónu, kterou navíc nejde opustit dříve jak po finálním bossfightu. V jedné části jsme osvobodili Zevlora a pár žoldáků. Všichni byli umístěni v boxech přeměny a pár boxů už obsahovalo vytvořené ilithidy. Osvobození probíhalo tak, že jsme propustili všechny a ilithidy jsme museli zabít. Byl to další nepříjemný souboj, kde jsme hráli jen třetí housle, protože oproti Zevlorovi a žoldákům jsme vypadali jako žabaři :).
V jednom separátním boxu pak ležel démon, kterého po nás požadovala osvobodit Mizora. K našemu překvapení byla tím lapeným démonem právě Mizora :D. Dobrá osvobodil jsem jí a ona na oplátku slíbila dodržet slib, akorát musíme vydržet půl roku, než uplyne výpovědní lhůta :D. No, i tak bude mít Wyll asi radost.
Soubojů bylo v hnízdě více, jeden s podřadnými kultisty a další pak třeba s nemrtvými, kde jsem uplatnil podobnou taktiku jako při boji s Balthazarem. Ve východní části nás ale čekala výzva největší. Naštěstí je tu bod obnovy, kde si lze doplnit HP i bez spánku. Sjeli jsme výtahem níže a čekalo nás další překvapení. Tedy až po levelupu na level 10.
Jenom na okraj, v doupěti ilithidů stojí za zmínku třeba překladač naložených mozků nebo speciální 3D puzzle, ale to jsou věci, které nemají vliv na děj, tak se o nich nebudu více rozepisovat. Takových věcí je ve hře totiž mnoho.
Ketherica jsme našli ve společnosti lorda Gortashe, vlivného politika z Baldurovy brány, a slizké Orin, která bude původem zřejmě Yuan-ti. Najednou se mi rozsvítilo, protože tohle je ta trojice, která se mi zjevila ve chvíli, kdy si mě vybral Shadowheartin artefakt. Tahle trojice jsou vyvolení boha Myrkula, Bana a Bhaala. Společně pak s pomocí netherilské magie ovládají starší mozek, který představuje bohyni Absolute. A je to, záhada vyřešena a popravdě, tohle jsem nečekal. Ketheric, Gortash a Orin se s pomocí Absolut chystají ovládnout Mečové pobřeží - s pomocí Absolut ovládají armádu věrných poskoků, tedy krom jiného těch, co jsou nakaženi parazitem. Čtvrtou postavou na scéně byl uvězněný hrabě Ravengard, Wyllův otec, kterého trojice nechala také nakazit, aby skrze něj mohla ovládat Ohnivou pěst.
Gortash a Orin zmizeli, takže nám zůstal jen Ketheric a dvě skupinky jeho poskoků v čele s ilithidem. O ty se postaral hlavně Gale. Karlach se poté vydala za Aylin, kterou Ketheric opět uvěznil a tím si zajistil imunitu na zranění. Jakmile byla volná, tak jsme se do Ketherica pustili naplno. Souboj to byl celkem pohodový, byť se na mě Ketheric snažil házet nějaký instakillový hnus a Karlach to trošku odskákala, protože se vydala chránit Aylin, která na Ketherica zaútočila přímo. Jenomže Ketheric nepadl hned, místo toho skočil do propasti a ven vylezl Myrkulův apoštol (takový hodně přerostlý kostlivec s více jak 200 HP). Už už se o mě pokoušely mdloby, ale nakonec se ukázalo, že štěstí je na naší straně a apoštol během tří kol padl.
Ketheric tedy definitvně zemřel a z jeho zbroje jsem vyjmul netherilský drahokam, který je jedním ze tří drahokamů, které ovládají speciální korunu, kterou je starší mozek svázán s vůlí trojice vyvolených. Teď už ho ovládat nebudou, ale abych mozek dokázal definitivně zastavit, tak budu potřebovat všechny tři drahokamy!
Po zabití Ketherica, tedy vlastně už po osvobození Aylin, se výrazně posunula moje romance se Shadowheart. Jenomže Shadowheart krom toho trápí to, co slyšela od Aylin a tak dojde ještě na jeden rozhovor, kde Aylin Shadowheart odkryje mnohem více ze sna s vlkem (Aylin se přesune společně s Isobel do tábora). Oním vlkem byl totiž její otec, který jí chtěl otestovat, tak jak je u Selunitů zvykem. Služebnice Shar jí tedy nepřišli zachránit, ale unést a využili toho, že byla Shadowheart ještě malá a snadno manipulovatelná. Aylin jí pověděla, že její rodiče pořád žijí, ale jsou vězněni bohyní Shar. Samozřejmě to bude někde v Baldurově bráně.
Sdílný byl i Wyll, na což mě navedla předtím Mizora. Mám se prý zeptat, jak se skutečně poznali. Za vším stál dračí kult, který chtěl vyvolat dračí bohyni Tiamat, což by ohrozilo celé Mečové pobřeží. Wyllův otec vyrazil do boje, ale ani Wyll nechtěl zůstat pozadu, byť mu bylo teprve 16 let. Vyslyšel neznámý hlas a dorazil na pahorek, kde kultisté právě začali s vyvoláváním. Už se objevila první hlava Tiamat, když se Wyll rozhodl, že stvrdí pakt klidně s peklem, jen když zachrání Baldurovu bránu. Vyslyšela ho Mizora, které to přišlo náramně vhod, protože Tiamat a Mizořina šéfka Zariel měli nevyřízené účty (bývalá vs současná vládkyně Avernu). Mizora tedy pomohla. Jenomže když se Wyll vrátil, tak jeho otec neměl pro tento čin pochopení a Wylla vyhnal.
Eh, málem bych zapomněl, Gale měl původně v ilithidím doupěti zemřít, ale jelikož Absolut stejně unikl, tak nebylo co pozřít, za což jsem vlastně rád, protože jsem nechtěl o Galea přijít. Navíc jsme bohatší o Jaheiru, která se k nám přidala.
No, a to je vše, co se týká Act II. Pořešil jsem ještě akorát úkol s tieflingem Rolanem a uzavřel jsem veškeré otevřené věci v táboře (např. Arabellu), protože přestupem do Act III se předchozí oblasti znepřístupní a tábor se pročistí (zůstane jen Isobel s Aylin, které ale nejsou najmutelné).
Přispěvatel: Elemir Říjen 21, 2023, 02:10:43
Bohužel se také ukazuje, že jsem v dřívějších hrách u některých věcí nedával moc dobrý pozor, jako je třeba trojice Myrkul, Bane, Bhaal nebo dějiny Netherilu. Hra se snaží hodně věcí vysvětlovat, ale toho čtení už je přeci jen moc.
Po Araj nezůstalo ani stopy, tak jsem sám zvědavý. Původně jsem si říkal, že to jen zkusím, ale když mi hra umožnila nechat rozhodnutí na Astarionovi, tak jsem si řekl, že to nechám a uvidím. Lektvar byl fajn, ale určitě to bude mít nějakou dohru :). Araj měla poměrně zajímavé rysy v obličeji, v jednu chvilku mě napadlo, že by to mohl být taky upír.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 21, 2023, 11:54:16
Araj potkáš v BG, četla jsem o tom. Osobně jí zabíjim na fleku, takže pro mě nic. Astarion řekl ne, takže to beru tak, že byl rozhodnutej až až. Cokoliv dalšího bere jako manipulaci z mojí strany. Hra je samozřejmě trochu jiná, když máš s postavou romanci, ale i když nemám, tak se na Araj oboříme, co si to dovoluje, a vykucháme jí.
Přispěvatel: Elemir Říjen 21, 2023, 13:12:36
Opuštěním Shadowlands končí druhý akt a začíná nová fáze příběhu, nicméně mezi tím proběhne ještě jedna klíčová událost, která osvětlí pár předchozích bodů a dodá družině nový směr a nové pochybnosti, proto jsem se rozhodl tuhle pasáž vyjmout a popsat zvlášť.
Odchodem ze Shadowlands se spustí animace, ve které duch země začne Shadowlands oživovat a my zaliti sluncem a za zpěvu ptáčků odcházíme vstříc ruchu velkoměsta :). Nicméně družina se zastaví na místě zvaném Wyrm's Crossing a to hned ve svém nočním táboře v ruinách místní věže. Podstatné je totiž to, co se stane v noci během spánku. Jinak tábor lehce prořídl od civilistů, i když Aylin s Isobel s námi asi ještě nějakou chvilku zůstanou.
Samotnému příchodu do tábora předchází animace, ve které lord Gortash rozjímá nad nadcházející inaugurací, když do místnosti vběhne seržantka Ohnivé pěsti a sdělí mu, že ve městě propukla panika, protože okolí postihlo zemětřesení. Sice malé, ale nebylo v poslední době jediné, takže lidi dostatečně vystrašilo. Gortash nebyl moc rád, nehodlá si dnešní oslavu nijak kazit a vystrašení lidé jsou to, co rozhodně nepotřebuje, takže sežantku okřikl, že pořádek je starostí Ohnivé pěsti. V tu chvíli se sežantka naštvala a v další animaci už se objevila ve své skutečné podobě - byla to jeho společnice Orin, vyvolená Bhaala.
Gortash a Orin tak konečně získali kontrolu nad Ohnivou pěstí a kdo vládne milici, ten ovládá město! Už jen stačí, aby Absolut převzala plnou kontrolu nad hrabětem Ravengardem, skutečným vůdcem milice a oslabené město se pak jen stěží ubrání jejich armádě. Času tedy nemáme nazbyt.
V táboře nebylo nutné s jednotlivými postavami promlouvat, co jsem potřeboval, to mi řekli předchozí noci před odchodem ze Shadowlands, takže jsem se uložil k spánku, ale probudila mě noční můra v podobě Absolute. Čas proměny je tady!
Návštěvnice v astrální sféře se dostala pod útok a její ochranná kouzla zeslábla. Otevřela nám proto portál, kterým se jí máme vydat na pomoc. Jenomže z portálu vylezlo pár odolnějších githyanki, kteří mi začali v cestě bránit. Měl jsem na to jen pár kol a poprvé jsem to projel a stal se ilithidem, což je game over. Podruhé jsem na nic nečekal a sám jsem se urychleně vydal k portálu. Githyanki mi mezitím stihli překvapenou družinu dost pohmoždit a hned za portálem jsme museli bojovat znovu, takže to nebylo úplně veselé. Ale pak nastala chvilka, ve které jsme se stihli vzájemně doléčit a teprve pak jsme se vydali dál.
Něco bylo ovšem jinak, protože na naší straně bojovali devoueři (chodící mozečky). Všichni githyanki se slezli ke skulptuře lebky, ve které narušili ochranné pole. Cíl jejich útoku se totiž ukrýval uvnitř - byl to princ Orpheus, jediný syn Gith! Vida, tak on žije a celou dobu jsme ho měli nablízku. Nejobávanější rival současné Vlaakith, dědic, který může změnit chod dějin císařství Gith. Jenomže tohle nejsou stoupenci Vlaakith, zřejmě jde o rebely, kteří se rozhodli svého prince zachránit.
A proč zachránit? Princ je tu přikovaný magickými řetězy a naše návštěvnice využívá jeho sílu jako štít před ilithidy. No návštěvnice ... Když jsme dorazili do blízkosti prince, tak jsme narazili na další skupinku githyanki a ilithida jménem Emperor. Trochu jsem to tušil, byla to jedna z možností, nad kterou jsem už dříve uvažoval. Požádal nás o pomoc.
Nejprve jsem si však Emperora proklepl, abych měl jistotu, že je to opravdu naše návštěvnice a naší pomoc si zaslouží. Heh, zaslouží, ono nám nic jiného nezbylo, protože Orpheus a jeho banda nevypadají, že by si pomoc zasloužili. Pro Orphea jsme jen další ilithidi, jak nám po boji Emperor sdělil a pohled na prince byl více než výmluvný :). Nicméně boj to nebyl naštěstí tak tuhý, jak to na první pohled vypadalo, protože jakmile padl poslední githyanki, tak Emperor prince obklopil ochranným polem a tím boj definitivně skončil. Prince vlastně ani napadnout nešlo, ale trochu jsem čekal nějakou zradu v podobě dvoufázového boje, tak jsem se preventivně připravil.
Emperor mi pověděl skutečný příběh, jak se tohle celé semlelo. Kdysi opravdu býval obyčejným občanem města, ale jednou se rozhodl vykrást Moonrise Tower a k jeho překvapení ho načapali ilithidi! Nikdo neměl tušení, že se jejich hnízdo nachází zrovna pod věží, a že Ketheric už spřádá plán vzniku bohyně Absolute. Ilithidi ho proměnili a nějakou dobu sloužil staršímu mozku. Podařilo se mu však z jeho moci vymanit a utekl zpět do města, kde se pak schovával a dal se na dráhu lovce zločinců. Jejich mozky se poté živil. Získal navíc mocnou spojenkyni, hraběnku Stelmane, vůdkyni největší žoldácké skupiny v okolí, Knights of the Shield. A tady i získal svou přezdívku Emperor. Bohužel, lord Gortash jeho identitu odhalil a předhodil ho zpět staršímu mozku.
Emperor opět utekl a náhodou narazil na artefakt s kapesní sférou. V ní objevil uvězněného prince Orphea, který fungoval jako přirozený štít před magií ilithidů. Díky tomu získal Emperor dokonalé krytí, protože tady ho starší mozek najít nemohl. Na druhou stranu musel čas od času odolávat útokům zbouřenců, kteří se snažili svého prince osvobodit. No a Orpheus je důvod, proč po artefaktu prahne i Vlaakith a proč po nás chtěla Emperora předtím zabít - Emperor totiž ve svém zájmu uvězněného Orphea chrání, jakmile bychom ho zabili, tak by Vlaakith už nic nestálo v cestě. I když je to poněkud zvláštní, vždyť by mohla do kapesní sféry poslat celou armádu, pro kterou by to pak byla hračka ;).
Krom toho jsem se dozvěděl, že Emperor brání naší proměně čistě z praktických důvodů. On sám uznává ilithidí rasu jako nadřazenou, ale pro náš úkol je mnohem vhodnější zůstat navenek lidmi. Až tohle skončí, tak bychom prý měli svůj ilithidí osud přijmout, protože už vlastně ilithidy jsme. Odmítl jsem posílení svého parazita, které mi Emperor nabídl, ale tak snadno se nevzdal. Předal mi alespoň speciálního parazita, kterého mohu v případě, že bych změnil názor, sám použít. Naším cílem je nyní odstranění Gortashe a Orin, abychom mohli získat kontrolu nad Absolute.
Část s parazitem dost těžce nesla Shadowheart, která se cítila bohyní Shar podvedena. Kdyby prý tušila, že Shar prahne po artefaktu s ilithidem, tak by se do tohoto úkolu nehrnula. Je samozřejmě otázkou, co tím Shar sledovala. Když jsme se pak ráno probudili, tak jsem si všiml, že Shadowheart má bílé vlasy. Později mi na to odpověděla, že se rozhodla přijmout svůj původní osud, tedy osud stoupenkyně Selune. Jako proč ne, vždyť přesně v tohle jsem doufal :). Byť s těmi bílými vlasy vypadá Shadowheart trošku divně, ale raději jsem jí novou barvu vlasů pochválil :D.
Další zajímavý rozhovor jsem absolvoval s Laezel, která si ráda vyslechla, co mi Emperor pověděl. Odpověděla mi, že to s Orpheem je pravda jen z poloviny. Emperor mě varoval, že osvobození prince by vedlo k boji a jakmile by princ zemřel, tak bychom ztratili před Absolut ochranu. Princovu sílu nejde ani nijak absorbovat, prostě by po jeho smrti definitivně zmizela. Nicméně Laezel si myslí, že bychom prince zachránit měli, ale nejprve bychom se měli setkat s Vossem a vyslechnout si jeho návrh.
Teprve nyní bylo možné tábor opustit a vydat se k branám města. Těžko nyní soudit, co si o tom všem myslet. Ve skutečnosti jsme jen pěšáci, na jejichž dalším osudu vlastně vůbec nezáleží, jen když splníme svůj úkol ...
Přispěvatel: Elemir Říjen 21, 2023, 13:18:25
Přispěvatel: Yuyana Říjen 21, 2023, 13:48:37
Mimochodem... konec? V týhle hře? Vážně?
Já se teď pokoušim najít funkční způsob použití druidskejch zvířecích forem, protože jejich útoky nejsou zbraně. Ale nejsou to ani neozbrojený útoky. Žádný vybavení se nepočítá. Je to vopruz. Jsem chtěla vzít míšu na nějaký questy, a on... jako je použitelnej a vydrží všechno, ale taky před nim zdrhaj všichni vesničani a má hromadu problémů. Začala jsem ve městě používat pantera a nechávat ho neviditelnýho, aby byl připravenej k útoku, ale neplašil vidláky. Nikdo se nezamyslel nad druidem a jeho formama... a to máme v partě hned dva. Je to ostuda.
Přispěvatel: Elemir Říjen 21, 2023, 16:03:03
Skrze studnu na západě jsme se dostali na pláž a z ní pak k lodi z Moonrise Tower - stráž na molu věže mi tehdy sdělila, že jsem loď zrovna minul a ejhle, teď jsem jí našel :). Vylezla z ní banda hrdlořezů a na pláži se střetla s místní bandou hrdlořezů. Prý ať si zvolím stranu. Nezvolil jsem nic, co je mi ostatně do toho? Se slovy, že tu nemají pacifisty rádi, se do mě pustily oba tábory, což byla samozřejmě chyba ... jejich. Sundali jsme je všechny.
Těžko soudit, jestli nemám spíš loadnout a opravdu si vybrat. Zřejmě jsem se připletl do sporu pašeráků (místní vs nově příchozí) a možná je budu časem potřebovat? Eh, asi nebudu. Normálně je vylootím, přebytky rozprodám. Byla to jejich volba!
A pak jsem se setkal ještě s jednou zajímavostí. Dvojice občanů se mě dotazovala na velice podivné věci. Jeden byl místní kovář, druhý byl údajně těžce raněný a umírající lord. V obou případech šlo o Orin, která na sebe vzala podobu dotyčných, aby mě otestovala, tedy otestovala mé přesvědčení a zkusila zjistit, jak bych se za určitých okolností zachoval. Hledají nejspíš moje slabiny. Začínám mít tušení, že Gorash a Orin se mě pokusí časem usměrnit tak, že unesou někoho z družiny a postaví mě před volbu.
V Orin jsem se jinak spletl, hra mi nově prozradila, že jde o měňavce, nikoliv Yuan-ti. Samozřejmě velmi sadistického měňavce.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 21, 2023, 16:25:01
Jestli věc funguje nebo nefunguje v proměně je... silně neintuitivní a zbugovaný, protože se nad tim nikdo nezamyslel. Ale postupně.
Ability Improvement - samozřejmě funguje na staty, který se změnou formy neměněj, tedy inteligence, moudrost, charisma.
Actor - charisma, takže funkční.
Alert - funkční.
Athlete - doskoková vzdálenost se zvedá, ale zvýšení statů nemá ve formě efekt.
Charger - bez efektu.
Crosbow expert - bez efektu. Řekla bych logicky, ale jak si následně ukážeme, logika tu silný slovo nemá.
Defensive duelist - funkční.
Dual wielder - funkční. Ano, ano, váš medvěd dostává AC za zbraně, který nedrží v rukou, který nemá. Nefunguje na elementály, který maj vlastní zbraně.
Dungeon delver - pokud to dovedu posoudit tak funkční.
Durable - constitution samozřejmě nedává.
Elemental Adept - popravdě nevim, druidi maj elementární formy, ale moje testy byly zaměřený primárně na zvířata.
Great weapon master - bez efektu.
Heavily armoured - dává +1 STR kterej se přičítá k formám. Funkční.
Heavy armour master - funkční, +1 STR. A když řikám funkční, tak myslim buglý, protože to nemá přidávat, pokud má člověk 20+. A ono heleme:
[ You are not allowed to view attachments ]
(Ignorujte, že má dva featy na levelu 3, testuju to s módem, co dává feat každej level, v rámci efektivity. Loady jsou na pěst.) Jestli funguje redukce damage nedokážu posoudit v žádný formě.
Lightly armoured - bez efektu.
Lucky - funkční.
Mage slayer - čert ví, testuju.
Magic initiate - bez efektu.
Martial adept - bez efektu. Nejde ani dát do spellbaru. Riposte možná? zatím netestováno.
Medium armour master - bez efektu.
Mobile - funkční.
Moderately armoured - bez efektu.
Performer - funkční.
Polearm master - bez efektu.
Resilient - funkční a staty se zachovávaj po proměně.
Ritual caster - bez efektu.
Savage attacker - pouze pro elementály (maj zbraně)
Sentinel - bez efektu ?
Sharpshooter - bez efektu.
Shield master - funkční.
Skilled - funkční.
Spell sniper - bez efektu.
Tavern Brawler - 50% funkční. Nevidim zvýšení damage, ale můj "zasáhni Shadowheart" test prokázal zvýšení šance na zásah z 35% na 60%.
Tough - bez efektu.
War caster - hádám že na udržení buffů, který na sebe sešlete před proměnou funkční.
Weapon master - bonus ke statu se nepřičítá k formám, bonusy do zbraní asi pro elementály se zbraněma, pro zvířata ne.
Zjednodušeně řečeno, staty, který... abych tak blbě řekla, "dávaj obrázek" se přenášej do zvířecích forem.
Takže [ You are not allowed to view attachments ] nedělá nic, ale [ You are not allowed to view attachments ] dává bonus.
+ stat od ježibaby a + str od Araj by se měly normálně přičítat.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 21, 2023, 17:11:40
Co se týče Orin, máš pravdu. Jinak je u ní zajímavý, že lidi, který jsou ona v přestrojení, jsou náhodný. Samozřejmě z nějakýho výběru, nemůže bejt kdokoliv, ale když to hraješ podruhý, tak se nemůžeš spolehnout na předchozí zkušenost.
A ano, to město je přelidněný a přetěžující. Proto ho vždycky nenávidim a mám naopak ráda pustiny, kde když narazíš na člověka, tak to má smysl. Zlatej Gothic, kde lidi co nemaj co říct alespoň nemaj jména.
Přispěvatel: Elemir Říjen 21, 2023, 18:52:54
Hezký komentář k dovednostem. Druida asi nijak aktivně zapojovat nebudu, mám akorát v plánu vzít případně Jaheiru k některým událostem, ale čistě jen kvůli okomentování situace. U Halsina se mi líbila jediná věc a to je možnost konvertovat kouzla na léčení, čímž si může najednou obnovit slušnou porci zdraví.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 21, 2023, 19:20:22
Ano, Jaheira má ve městě překvapivě hodně zápletky, na takhle pozdního příchozího. Původně jsem si myslela, že je to jen takovej symbolickej fanservis a že tam bude navíc, ale neni to tak.
Halsin je s těma healama uplně absurdní, vem si, že mu zabijou formu... což mu nic neudělá, jen přijde o formu a hodí novou. A zabít mu tu formu je docela práce, přes ty healy. Už proto jsem chtěla vědět, jak alespoň částečně opravit jeho mrzkou šanci na zásah. Škoda, že člověk těch featů nemá legálně tolik. Max tři, dva, pokud multiclassneš. Z takovýho obrovskýho výběru. Jak dát dítěti pětikorunu a poslat ho do cukrárny.
Přispěvatel: Elemir Říjen 22, 2023, 19:31:20
Wyrm's Crossing I
Wyrm's Crossing tvoří jakési předměstí Baldurovy brány, kam je situována osada Rivington. V současné chvíli se jedná o jeden velký tábor plný uprchlíků, kteří prchají před armádou Absolute. Kdo nemá peníze, zůstane trčet v Rivingtonu, kdo peníze má, může projít. Vše se samozřejmě děje z rozkazu Gortashe, který se má brzy stát hlavním vévodou Baldurovy brány. Aby toho nebylo málo, tak Gortash kontroluje místní tisk, aby se za brány města nedostalo nic z toho, co se děje v okolí - třeba že u bran města čeká zástup uprchlíků, kteří nutně potřebují pomoc.
S řadou lidí nemá ani smysl mluvit, protože to končí obvykle jednou jedinou větou a málokdy je to něco užitečného. Výjimkou bylo akorát setkání s pár známými tieflingy z druidího hájku (pokračuje tím jeden záchranářský úkol z aktu II). O nerudném šlechtici, co na nás poštval svou ochranku, už jsem psal, stejně tak o kováři/nekováři.
Poblíž chrámu Ilmatera jsme prošli studnou na pobřeží, což jsem už také popisoval, a tady jsme se připletli do sporu dvou pašeráckých skupin. Nakonec jsem zůstal u toho, že jsem pozabíjel všechny a poté si prohlédl pašerácké doupě. Není v něm nic zajímavého. Loď sebou z Moonrise Tower přivezla několik nádobek s parazity, takže nyní mám k dispozici cca 20 volných parazitů, přičemž mozek má tuším 25 slotů pro vylepšení. Zatím tedy neuvažuji, že bych toho využil, protože to podle mě akorát posiluje cestu stát se plnohodnotným ilithidem. Co jsem četl, tak obsadit jde v základu 15 slotů, další se odemknou využitím speciálního parazita od Emperora.
Cestou zpět jsme se stavili v chrámu, kde jsme se dozvěděli, že představený chrámu, otec Logan, byl zavražděn. Pravděpodobně to udělali uprchlící. Hlavním podezřelým je Brilgor, jenomže ten je mrtvý také, což si někteří vysvětlují tak, že se Brilgor po vraždě Logana sám zabil. Někteří mají naopak pochybnosti, konkrétně sestra Yannis se pokouší Brilgorovo jméno očistit. Možností řešení je hned několik.
Sestra Rosa připravuje Loganovo tělo k pohřbu ve vedlejší místnosti a je přesvědčená o tom, že ve vraždě Logana mají prsty uprchlíci. S Loganem si jde promluvit pomocí magie, což vede ke zjištění, že Logan u sebe Brilgora ukrýval před někým z Ohnivé pěsti. Vydali se spolu do tunelů pod chrámem, kde je nepřátelé dostihli a zabili. Vedl je trpaslík v červeném. Na hřbitůvku za chrámem je pro změnu možné vykopat Brilgorovo tělo a položit mu stejné otázky. Stopa opět vede k onomu trpaslíkovi. No a do třetice stačí v kryptě najít skrytý vstup do tunelů, kde řádí trojice dopplegangerů, kteří tu zmasakrovali několik uprchlíků. Po boji je možné jednoho dopplegangera podrobit výslechu (samozřejmě posmrtně). Přizná vraždu Logana a opět ukáže na trpaslíka v červeném. Akorát neví, kde bychom trpaslíka našli a proč měli Logana zavraždit. Tím naše pátrání zatím skončilo.
Zajímavá je i střecha chrámu, kde se nachází hnízdo takového křížence kočky s ptákem. Je to starý přítel Galea. Kočkopták je ovšem zodpovědný za smrt poštovních holubů, čímž znemožnil doručení několika zasílek. Zabránil třeba doručení zprávy agentům Zhentů :). Za tenhle konkrétní dopis nám byl ochotný zaplatit šéf místní poštovní stanice, protože poukazuje na to, že pošta se Zhenty aktivně spolupracuje a to samozřejmě není košér. Pro mě za mě, mě po tom nic není.
Poslední zástavku jsem stihl v úkrytu gnómů, kde mě přivítal Wulbren. Akorát jsem byl nucen rozhovor v polovině ukončit, tak se k němu vrátím zítra. Podle všeho půjde o našeho prvního spojence ve městě.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 22, 2023, 20:07:27
Přispěvatel: Yuyana Říjen 22, 2023, 21:15:03
Můžete se od něj nechat zmlátit a dostat za to bonus (+2 do útoku a wisdom záchrannýho hodu na tři kola pokaždý, když vaše HPčka klesnou pod 30%).
Pravda, hra neobsahuje biče, takže to bere palcátem.
Ale to nevadí. Je to pro vědu. A věda se jmenuje: který společníci jsou do BDSM a který ne.
První a nejlogičtější dotaz je, kdo dává approval. A je to Astarion +5 (což je logický, že pán je sadista víme dávno) a Shadowheart +1.
(Astarion: I must see this. Don't you dare say no.)
(Shadowheart: Go ahead - I'm sure you're in need of a little penance...)
Následuje Karlach, která je taky pěkně nadšená, ale nic nedává.
(Karlach: Hahaha. Go on. I have to see this.)
Pak Laezel, která to definitivně chce vidět, i když si myslí, že jsme divný.
(Lae'zel: By all means - let us see what his "skilled hand" might get up to.)
(Lae'zel: Your world has strange customs...)
A nakonec Gale a Wyll, který jsou proti.
(Gale: Your hide, your choice. Not quite my cup of tea though.)
(Wyll: I wouldn't let his "skilled hand" anywhere near me.)
Tak, žebříček sestaven.
Shadowhear a Astarion maj během scénky dokonce dva dialogy:
(Shadowheart: Would you have joined up with him if you'd known he'd be indulging in this sort of thing, Astarion?
Astarion: I mean, I had my hopes.)
(Astarion: My my. Who knew our friend had so much blood in them?
Shadowheart: Try not to lick your lips as you say that.)
Astarion taky tleská, chválí knězi jeho formu a dožaduje se opakování.
(Astarion: Oh, bravo! Encore!)
(Astarion: It was a fine strike. Excellent form!)
Myslete na mě a můj průzkum, až si budete vybírat, koho romancovat.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 23, 2023, 19:15:40
Přispěvatel: Yuyana Říjen 24, 2023, 18:01:19
Přispěvatel: Elemir Říjen 25, 2023, 07:54:48
Wyrm's Crossing II
Začíná to být poněkud komplikovanější, takže začnu být stručnější a pokusím se držet jen klíčovějších událostí. Už jen z toho množství jmen mi jde hlava kolem a jednotlivé úkoly plním hodně na přeskáčku, což prostě jinak nejde, protože právě na ty souvislosti přicházím na přeskáčku.
Sraz s Wulbrenem mi lehce objasnil situaci ve městě. Gortash neovládá jenom Železnou pěst, ale na pomoc si "přizval" také vyznavače Gonda, kteří v místní továrně vyrábějí ocelové konstrukty. Tyhle potvory jsou nejenom přerostlé a velmi silné, ale oni navíc umí číst myšlenky a získané informace si mezi sebou předávat. Díky tomu mohou vzburcovat všechny hlídky v okolí, což se mi časem opravdu povedlo :) (ne že by se na mě pak všichni vrhli, ale každá hlídka, kterou jsem potkal, na mě rovnou zaútočila). Nevýhodou je, že konstrukty jsou často součástí hlídek.
Podle Wulbrena bude ku prospěchu věci, když továrnu na konstrukty vyhodím do vzduchu. Samozřejmě i s civilisty uvnitř. Wulbren mi k tomu poskytl bombu, kterou mám v továrně umístit. No, vraždit civilisty se mi nechtělo, časem se navíc ukázalo, že Gondisté jsou v továrně drženi proti své vůli, takže jsem přímé využití bomby v rozhovoru zavrhl s tím, že se pokusím najít jiné řešení. Bombu jsem si ale po ukončení rozhovoru vzal, protože bez toho továrnu asi zničit nepůjde.
A tím pro mě také dobrodružství v Rivingtonu skončilo. Eh, jasně, pár dobností tu ještě proběhlo, jako například hladový ilithid v místním mlýně nebo opětovné shledání s lovcem potvor Gandrelem. Ilithid po mě požadaval krmení v podobě lidského mozku a jelikož jsem měl dobrou náladu, tak jsem mu přinesl jednu z mrtvol z podzemí pod chrámem. Za odměnu jsem získal dalšího parazita (?) do sbírky. Někdo v družině sice vyjevil obavy, že pomáhat věrnému stoupenci Absolut by nás mohlo do budoucna ohrozit, ale Emperor měl pravdu, vždyť my jsme prakticky taky ilithidi a tenhle nám nic neudělal ;).
Gandrela jsem objevil v táboře lovců a zrovna jsem se připletl k pohřbu jejich druha. Narazili totiž na Cazadora, který se rozhodl, že si prohodí role a z lovců se rázem stala kořist. Gandrel po našem odchodu z hájku pochopil, že jsme ho s Astarionem napálili, což nám s klidem pověděl, ale jelikož jsme mu nabídli pomoc s Cazadorem, tedy tu jsme nabídli Ulmě, velitelce lovců, tak to hodil za hlavu. Astarion je pro ně sice nadále odporná nestvůra, ale Ulma si dobře uvědomuje, že je to taky klíč, jak se dostat Cazadorovi na kobylku.
Nyní jsme se vydali k mostu, kde nás zastavila hlídka a konstrukt nás začal pečlivě zkoumat. Bohužel nás prokoukl a hrozil boj (nebo alternativně dobrovolné zajmutí). Chtěl jsem se nechat zajmout, ale zničeho nic nám na pomoc přispěchali gnómové a konstrukt vyřadili z provozu. Okolo stojící hlídka Železné pěsti to kupodivu nechala být, jako by si ani ničeho nevšimli, a my mohli bezpečně projít :).
Most tvoří spojnici mezi Rivingtonem a spodní částí Baldurovy brány. Je tu čtveřice významných budov - ubytovna, hospoda, krejčovská dílna a samozřejmě bordel :). Krejčovskou dílnu vede Carm, jejíž bratr je na seznamu obětí rudého trpaslíka (to je ten, co zavraždil otce Logana). Carm je to celkem jedno a současnou pozici bratra jsme se od ní nedozvěděli.
Budova hospody obsahuje nejenom hospodu, ale i alchymistický obchod. Hospodu vede Danthelon, který tu poskytuje krytí Harfeníkům. Pro tohle setkání jsem si tedy vzal do družiny Jaheiru. Danthelon nám poskytl klíč od sklepa, ale tuhle pasáž už jsem si otevřel předtím z druhé strany budovy. Ve sklepě nás čekalo rozpačité přivítání. Geraldus podezřele koktal a jeho slova zdánlivě nedávala smysl. Jaheira ovšem pochopila, že je to varování, protože Harfeníci kolem nás nejsou skuteční Harfeníci. Připravili jsme se proto k boji a dobře jsme udělali, protože šlo o bandu dopplegangerů! Boj proběhl velmi rychle. Jaheira poté poslala Geralduse domů s tím, že se na tuhle práci moc nehodí - nezachoval se úplně předpisově a z části tak nese vinu na zániku místní buňky Harfeníků.
Jaheira mě po bojové stránce trošku zklamala. Má sice zajímavý arzenál kouzel, ale taky má nějak malou pohyblivost, takže než se dostane do útočné vzdálenosti, tak je v podstatě po všem. Asi je to jen nezvyk, ale rázem jsme z družiny byli bojeschopní jen já a Karlach :). Shadowheart pořád beru jen jako doplněk družiny, i když už má v arzenálu kouzel docela zajímavé věci, nicméně její chvilka přišla až později.
V ubytovně jsme narazili na dvojici Cazadorových přisluhovačů, takže jsem na chvilku vzal pro změnu Astariona. Astarion pak z jednoho z nich získal informace o současné poloze Cazadora a poté je oba nechal jít, což mě trošku překvapilo, protože byli očividně věrní svému pánovi a teď mu poběží sdělit, že je Astarion ve městě, což nás připraví o moment překvapení. Ale možná právě o to Astarionovi jde. Mimochodem, s Astarionem jsem měl rozhovor na téma rituálu a vypadá to, že Astarion je rozhodnutý se Cazadora nejenom zbavit, ale jeho rituál si dokonce přivlastnit! Na jednu stranu se mi to nelíbí, ale na druhou stranu to chápu - jako mocného upíra už si ho nikdo nikdy nedovolí tyranizovat. Osobně si myslím, že to Astarion ještě přehodnotí.
Přes střechu ubytovny se dá dostat do bytu Fraygo, což je mimochodem zmizelá nevěstka, kterou postrádá Mamzell Amira, místní bordelmamá. Fraygo je shodou okolností matkou rudého trpaslíka a doplatila na svou zvědavost - syn jí zabil. Její tělo jsem našel pod postelí a v bytě byly i nějaké důkazy pro vyšetřovatele.
No a nakonec to nejlepší - bordel :). Asi si tu jde najmout služby místního osazenstva, ale nějak se mi to nedařilo. Zajímavé tak jsou spíše místní rozhovory. V pokojích v patře se totiž nachází dryáda v objetí s jednou z šlechtičen pozvaných na Gortashovu inauguraci. Z jejího oblečení jsme vytáhli pozvánku, což je propustka do pevnosti a zároveň do spodní části města. Ale zvědavost nám nedala a tak jsme nakoukli i do ložnice. K našemu překvapení se šlechtična před námi proměnila v ilithida a museli jsme jí zabít. Od dryády jsem si pak nechal přičarovat dočasné požehnání - byl to bonus za záchranu, byť zprvu nebylo vůbec jasné, jakým způsobem se mi chce vlastně odvděčit, takže jsem se před Shadowheart zdráhal :D. Jde ovšem jen o rozhovor.
Další zajímavou postavou je vyšetřovatel, který se sem přesunul z chrámu. Za donesení důkazů o rudém trpaslíkovi nám předal propustku do města (asi funguje podobně jako ta pozvánka od šlechtičny, kterou jsme ovšem použili už dříve).
A posledním bodem je Raphael. O jeho přítomnosti v bordelu se dá dozvědět od jeho ochranky v baru nebo od Mamzell Amiry. A nebo jednoduše nakráčíte do jeho pokoje bez varování, jako se to stalo mě. Raphael je zrovna v družném rozhovoru s Vossem. Je zřejmé, že ti dva mají mezi sebou dohodu. Jde o záchranu prince Orphea, ale Raphael začal v tomto ohledu sledovat mnohem více svoje zájmy, což Voss těžce nese. Jakmile Voss odešel, tak jsme se dozvěděli proč.
Raphael nám může poskytnou speciální kladivo, kterým lze rozbít Orpheova pouta, ale chce za to korunu, kterou nosí Absolute. Důvod je jednoduchý, s korunou se může snadno stát vládcem pekla a zavést si v něm vlastní pořádky. Mimo to jsme se dozvěděli, jak to s tou korunou v minulosti bylo, což je vlastně část příběhu o pádu Netherilu. Korunu pak u sebe ukryl Mephistopheles, vládce Canie, ale Gortashovi a jeho kumpánům se korunu podařilo nějak ukrást. Raphaela jsme odmítli a Vossovi jsme poté sdělili, že najdeme jiný způsob, jak Orphea zachránit, což ho moc nepotěšilo. Raphael nakonec v bordelu zůstal, kdybychom si to později přeci jen rozmysleli.
Nyní nastal ten správný čas, podívat se na Gortashovu inauguraci. Z pohledu příběhu to jde asi přeskočit a podívat se nejprve do města, ale v obou v případech se to neobejde bez rozhovoru s Mizorou. Ta nás nabádala k tomu, abychom za Gortashem došli a podívali se, jak dopadl hrabě Ravengard. Nebyl důvod to oddalovat.
Gortash nás uvítal celkem přátelsky, i když jsem musel zprvu krotit Karlach, aby se na něj rovnou nevrhla (byl to právě Gortash, kdo Karlach "prodal" Zariel, ale to je zase jiný příběh). Celý sál je plný žoldáků a konstruktů, takže boj by byl velmi tuhý. Schválně jsem si to vyzkoušel, abych se podíval na možnosti, ale tohle se mi opravdu absolvovat nechtělo. Gortash mi nabídl příměří a dokonce i možné partnerství. Ketheric a Orin totiž nebyli zrovna spolehliví parťáci. Ketheric by je klidně bez mrknutí oka zradil a stejně tak Orin, která je nyní Gortashovi spíše přítěží. Pokud pro něj Orin zabiju a poté přinesu oba netherilské kameny, tak ze mě udělá rovnoceného partnera - vládce.
Kupodivu to Gortash myslel upřímně. Nechal jsem si ovšem zadní vrátka a odešel jsem s tím, že nad tím popřemýšlím. Ostatně k tomu mě napádal i Emperor, který mi telepaticky sdělil, že občas je dobré s nepřítelem uzavřít dohodu, protože to může být ku prospěchu věci. V tomto případě jde o ovládnutí Absolut, což je vlastně náš společný cíl. Poté jsme ještě zůstali na inauguraci, abychom se podívali, jak bude Gortash skládat slib a stane se arcihrabětem, tedy neomezeným vládcem Baldurovy brány. Dělo se tak za spoluúčasti hraběte Ravengarda, který Gortashe do této hodnosti pasoval. Po inauguraci jsem si zkusil s Ravengardem promluvit, protože jsme ještě předtím zachránili z vězení vyslankyni Florrick (to je ta, co doprovázela Ravengarda v době jeho únosu na počátku hry). Jenomže to bylo k ničemu, Ravengard označil Florrick za zrádkyni. Nicméně bylo zřejmé, že ví o jejím osvobození ...
Jakmile jsme odešli, tak jsme si šli znovu promluvit s Mizorou. Pověděla nám, že hrabě Ravengard byl převezen neznámo kam, protože nyní už ho Gortash nepotřebuje. Tohle má ještě svou dohru v nočním táboře, protože Mizora si přijde popovídat s Wyllem. Vlastně mu přijde nabídnout novou dohodu :). Mizora může Wyllův pakt zrušit, čímž Wyll svého otce odsoudí k smrti, nebo s ní Wyll podepíše nový pakt a Mizora nám poté sdělí, kde je Ravengard vězněn a pomůže nám ho ochránit. Potvora jedna :). Zprvu jsem nechal Wylla pakt zrušit, ale pak jsem si to raději rozmyslel. V obou případech zůstane Mizora v táboře, což má také svůj důvod, ale k tomu se dostanu později.
Konečně jsme měli volnou cestu a vydali se do spodní části města.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 25, 2023, 10:58:50
Co se týče Wylla, dej vědět, jak to dopadlo, já ho to vždycky nechala zrušit, v mym týmu pakty s démonama neuzavíráme.
Co se týče Astariona, on má s tou svojí... "rodinou" komplikovaný vztahy, a hlavně, pokud chce udělat ten rituál, tak je musí mít přítomný jako oběti. Pokud kterýhokoliv z nich zabiješ, rituál končí. V mym týmu neobětováváme duše ďáblu, takže jsme žádnej rituál neudělali. Astarion neni v psychickym stavu, kdy by byl schopnej vyhodnotit situaci, takže nějaký přehodnocení od nej nečekej.
Přispěvatel: Elemir Říjen 25, 2023, 12:24:31
Město je fakt slušně zamotaný. Nejprve jsem si říkal, projdu si jen ulice, hlavně žádný dům apod. A stejně mě to brzy vtáhlo do dalších úkolů. Pomalu si připravuju, jak to sepsat, aby to mělo hlavu a patu :D.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 25, 2023, 14:09:59
Přispěvatel: Elemir Říjen 25, 2023, 21:56:13
Tak, a teď to začne být zajímavé :D. Opravdu jsem se snažil nejprve projít všechny ulice Lower City a vynechat přitom zatím všechny domy apod., ale to mi moc dlouho nevydrželo. Všechno se to zkazí hned na pobřeží, kde místní rybáře napadne skupinka sahuaginů. Přitom jsem stihl narazit na doupě zlodějů, ale tomu jsem se naštěstí vyhnul a jen jsem si poznačil, kde je. Další byl místní alchymista, taky True One, který si myslel, že pracuji pro Gortashe. No a pak jsem v jednom domě narazil na mystika Carriona. Nemrtváka, co mi může pomoci s Thayskou knihou z úvodní lokace hry. Abych rozkódoval poslední stránku, tak musím najít jinou knihu - Tharchiate Codex. Měli by jí mít v krámku Sorcerous Sundries.
Ha, a jsme tak trochu doma. Rozložení Lower City mi bylo už na první pohled povědomé, ostatně není divu, protože jde o JV část původního města. Sorcerous Sundries je velmi známý krámek, více na jihu je pak chrám Umberlee a poblíž původního sídla Iron Throne je továrna na konstrukty. Původní budova Iron Throne, tedy celé její okolí, se totiž kdysi zřítilo do moře. Nesmím ani zapomenout na hospodu Elfsong Tavern, kam mě odkazoval jeden z úkolů.
Teď trošku přeskočím. Na cestě podél pobřeží směrem k továrně je dům označený jako The Lodge. Je to místo, kde žil jeden z členů Brilantní společnosti. To je ta společnost, kam patří ilithid Omeluum nebo lady Esther. Zrovna tady skončilo uloupené vejce githyanki, kterého se ujal místní člen spolku. Z vejce se vylíhl chlapec, kterého pojmenoval Ptaris a začal ho učit základům dobra ve formě jakéhosi kodexu. Nj, jenomže chlapec si kodex přebral po svém a usoudil, že jeho adoptivní otec a lady Esther jsou zloduši, které je potřeba zabít. A jak si usmyslel, tak také učinil. Našli jsme ho ve sklepě. Po krátké rozmluvě si vzpomněl, kdo jsem a co jsem udělal a bylo zle. A to doopravdy!
Ptaris je nadaný mág, který kouzlí zrcadlové obrazy, co se umí replikovat (každý úspěšný zásah obrazu vytvoří novou kopii, takže je po pár kolech na bojišti přeobrazováno). Do toho Ptaris a obrazy využívají instakillové dovednosti. Problém zrcadlových obrazů není jenom replikace, ale obrazy jsou imunní na radiant útoky, tedy celou skupinu speciálních melee útoků (igorují radiant složku, takže se útok ve finále tváří jako běžný single útok). Blokují dokonce základní útočná a obranná kouzla kleriků, protože ty mají taky radiant efekt. Prostě hnus :). Základem je pokud možno začít kolo, kopnout do sebe lektvary na znásobení počtu akcí (+ kouzlit Haste) a co nejrychleji zabít Ptarise. Poté je potřeba se soustředit na vyvolané (replikované) obrazy a obrnit se trpělivostí. Za Ptarise je krásných 1000 xp.
Poblíž továrny na konstrukty jsme narazili na dav, co se chystal vyhodit do vzduchu Vola (ne zvíře, ale toho historika :)). Dav vedl infikovaný buřič a samozřejmě to nemohlo dopadnout jinak než bojem. Jenomže po boji se do nás pustil ještě strážný konstrukt z poza plotu továrny a tak bylo rozhodnuto, že je konec průzkumu a půjdeme nejprve pořešit konstrukty.
Uvnitř továrny jsme osvobodili skupinku Gondistů, ale jak se ukázalo, osvobození to bylo jen polovičaté, protože všichni mají na krku výbušný obojek, který jim znemožňuje utéci. Navíc začali litovat, že nám v boji vůbec pomáhali. Nakonec jsem ukecal jejich šéfa, který nám slíbil pomoc pod podmínkou, že zachráníme jejich uvězněné rodiny. Bohužel neví, kde jsou vězněni. Pro informace prý musíme o patro níže.
Jenomže to bylo trošku matoucí, protože o patro níže se nacházeli nejenom nepřátelští přisluhovači boha Bane, ale napadaly nás tu i skupinky Gondistů! Docela jsem znejistěl, jestli to tak má být, protože proč likvidovat někoho, koho chci ve finále zachránit? Naštěstí o tyhle Gondisty nejde, důkaz mě totiž odkázal do místního přístavu a v něm jsem našel vstup do podzemního přístavu pro ponorku. Trpasličí kapitán nás pak za úplatu 1000 zl vzal do potopených trosek Iron Throne, pod nimiž Gortash zbudoval podvodní vězení.
No, a tady se to trošku zamotalo. Gortash nás celou dobu sledoval. Při přiblížení k vězení se nám zjevila Gortashova projekce a Gortash nám klidným leč ostrým tónem sdělil, že už čmucháme až příliš a pokud to neotočíme, tak vyhodí vězení do vzduchu.
Důvod je jednoduchý. Ve vězení nejsou jen rodiny pracovníků z továrny, ale Gortash sem ukryl i hraběte Ravengarda. Ve finále jsme tedy pomoc Mizory vůbec nepotřebovali! A to platí i o ochraně hraběte, protože jsme to zvládli sami. Od Mizory to byl tedy velmi proradný úskok a Wyll na to doplatil. Kdybych to tušil dříve, tak jsem Wyllův pakt nechal zrušený.
Záchranná akce má jeden háček - je časově omezená na 6 kol. Jakmile jsme vystoupili z ponorky, tak se spustil odpočet. Další problém je, že vězni jsou hned na několika místech (celkem 3 směry), takže se družina musí vhodně rozdělit a zprvu si nevšímat strážných sahuaginů. Docela mi trvalo, než jsem se svou družinou našel vhodnou taktiku. Vyplatilo se mi Galea nechat u žebříku, aby likvidoval sahuaginy, kteří pronásledovali vězně. Ostatní se pak rozdělili podle síly, aby nikdo nečelil zbytečnému přečíslení, které by ho zpomalovalo. Jakmile byli vězni venku, tak jsem jim musel chvilku krýt záda a s počátkem 2. kola se začít stahovat. Při osvobození Ravengarda se objevila Mizora, která ho urychlila, aby doběhl k žebříku rychleji. Nicméně tuhle cestu už vyčistil a kryl Gale, takže hraběti nic nehrozilo. Gale pak musel urychlit jednoho z vězňů, protože mu během tahu došel pohyb zrovna u žebříku a tím nám znemožnil návrat = game over :D.
Nejsem si jistý, jestli jsme nakonec zachránili všechny, protože v ponorce zůstala 4 místa k sezení volná, ale to by teoreticky mohla být místa jakoby pro nás. Emperor poté Ravengarda odstínil od Absolute a konečně jsme si mohli s hrabětem promluvit. No a tím naše akce zatím skončila.
Ještě se na chvilku vrátím k Mizoře. Jak jsem zmínil v minulém zápisku, Mizora zůstane po rozhovoru s Wyllem v táboře. Po nějakém čase projevila zájem si se mnou promluvit, ale nejde o úplně klasický rozhovor, je to totiž pokus o svádění :D. Pokud na Mizořinu nabídku kývnete, tak stačí pár nocí počkat a Mizora opravdu přijde. Následuje poměrně propracovaná a detailní scéna, za kterou by se nestyděla žádná sukuba. Jsou za to ovšem disapprovaly od Wylla a tuším i Karlach, ale nejkouzelnější je reakce Shadowheart, která mě přišla ráno probudit. Vlastně jí to ani tolik nevadilo a docela se bavila tím, jak jsem se jí snažil omluvit :). Za mě body nahoru, ale samozřejmě jsem poté loadnul a Mizoře se napodruhé vyhnul.
Důvodem je fakt, že ještě ve Wyrm's Crossing došlo na společnou noc se Shadowheart, které jsem slíbil věrnost, společný život, kupu dětí a tak :). Je to vlastně celkově hodně dobře zpracované. Romance se Shadowheart je realizována jako opravdový vztah se vším všudy, kdy získáte věrnou partnerku, která s vámi sdílí vše a bude při vás stát za všech okolností, kdežto romance s Mizorou je něco jako úlet, ze kterého nic hmatatelného nevzejde. No a tím, jak dlouho se ta romance buduje, tak to ten pocit ještě více umocní. Karlach v tomhle třeba příliš pospíchá.
Mám z toho samozřejmě natípané obrázky, ale nejprve je budu muset zpracovat a asi je pak preventivně schovám do spoilerů ;).
Přispěvatel: Elemir Říjen 26, 2023, 06:56:12
Ale tím to nekončí. Jakmile je konstrukt ze svých 200 HP usekán někam pod 80 HP, tak přestane útočit, začne se třást a v dalším kole vybuchne, takže je potřeba urychleně opustit červené pole kolem konstruktu.
V továrně už jsem lehce nakoukl do místnosti, kam bych měl umístit bombu od Wulbrena a stojí tam hned 3 konstrukty. Na inauguraci Gortashe jich bylo ještě více. Problém teď bude obecně asi v tom, že jsem si osvobozením Ravengarda zavařil a příměří s Gortashem nejspíš padlo. Tím pádem budu ve městě asi pravidelně narážet na odpor hlídek.
Normálně by mě to asi mělo těšit, protože xp z bojů se nyní sypou ve velkém, ale jsem už bohužel blízko levelu 12, což je levelcap, takže už si to moc neužiju. Přitom ve městě ani pořádně nezačal.
Všiml jsem si ještě jedné věci a tou je opět nepoměr v obtížnosti soubojů. Když vynechám Ptarise, tak vlastně nenarážím na žádný významný odpor. V porovnání s Act II jsou běžné souboje jednoduší a není to levelem mých postav, protože bojeschopnost družiny zůstala stejná, respektive používám pořád to samé. Obtížností se to podobá spíš Act I. Ale jak jsem psal, jsem teprve na začátku, za pár hodin může být vše jinak ;).
Přispěvatel: Yuyana Říjen 26, 2023, 14:28:45
Samozřejmě se těšim na fotečky.
Přispěvatel: Elemir Říjen 26, 2023, 15:34:27
Přispěvatel: Elemir Říjen 26, 2023, 20:13:27
Shadowheart
Společná noc nás bohužel zastihla po náročném dni, takže postavy jeví známky pohmožděnin atd. Ty drastičtější záběry jsem proto vynechal, neboť to vypadalo tak, jako bych Shadowheart nejprve pořádně nabančil :). Zajímavé je také to, že Shadowheart má v ingame scéně černé vlasy, byť v reálu je má nyní bílé.
Spoiler: ukázat
Mizora
Spoiler: ukázat
Přispěvatel: Yuyana Říjen 27, 2023, 07:16:30
Přispěvatel: Yuyana Říjen 27, 2023, 23:52:39
[ You are not allowed to view attachments ]
Přispěvatel: Elemir Říjen 28, 2023, 12:18:23
Lower City II
Po záchraně Gondistů jsme se vrátili do továrny, kde už čekala hlídka Banistů. Vstoupili jsme dovnitř s úsměvem, takže Gondisté pochopili, že se záchranná akce zdařila a postavili se na odpor. Tedy oni se vlastně rozhodli trošku na slepo, ale ti dva Banisté nebyli problém ani kdybychom nedorazili. Deaktivovali jsme další odhozený ovladač obojků a hned poté jsme si o průběhu záchranné operace promluvili. Vůce Gondistů Toobin se k nám přidal a vyrazili jsme do řídící místnosti v podzemí továrny.
Jenomže tady se to trošku zadrhlo, protože trojice konstruktů nebyl náš jediný problém. Řídící centrum totiž krom nich hlídá i konstruktí titán, kterého na počátku boje vyveze plošina z podzemního úkrytu. Titán kupodivu není tak tuhý, jak vypadá, největší problém jsou prostě konstrukty. Až na třetí pokus se mi podařilo konstrukty rozdělit tak, abych je mohl likvidovat víceméně po jednom. Rozhodující je v tomto ohledu opět první kolo, tedy jak moc dostaneme v prvním kole naloženo. A hlavně necpat Galea dopředu, protože Gale je prvotní cíl útoku skoro ve všech bojích. Po zničení konstruktů jsme se naplno pustili do titána.
Továrna je zvláštní směsicí Gondistického umu a ilithidích technologií, proto konstrukty uměly číst myšlenky. Zničit jí jen tak nejde, protože skutečný "mozek" továrny je hluboko pod zemí. Toobin nám sdělil, že je možné jí zespoda přetížit, což bude mít na nadzemní část devastující účinek a opravdu se tak stalo. Továrna lehla popelem a s ní i všechny konstrukty ve městě. Díky tomu nás konečně přestaly napadat městské hlídky. Nicméně bez Toobina se celá operace neobejde, protože on je jediný, kdo to umí s ovládacím panelem továrny. Vyhnuli jsme se tak použití bomby od Wulbrena.
A propo Wulbren ... ten už nás s dalšími Ironhandy čekal venku a chystal se Gondisty potrestat za práci na konstruktech. Toobin svou vinnu nijak neskrýval, i když byli k této práci donuceni, ale rád by prostě jen odešel v poklidu domů za svou dcerou. Musel jsem Wulbrena krotit, protože ten se dožadoval jejich smrti. Naštěstí se do toho přimíchal Barcus, Wulbrenova pravá ruka. Barcus byl taky pro smír, takže mě podpořil, a když Wulbren vydal rozkaz k zabití Gondistů, tak se Ironhandi přidali na jeho stranu a tím ho mimo jiné uznali za svého nového vůdce. Wulbren sice ještě chvilku vyhrožoval, ale pak zmizel. Ostatně Barcus ho z klanu vyhnal, tak mu moc jiného nezbylo.
Kousek za továrnou jsme narazili na sklep, který ukrýval vstup do stok. Konkrétně do nějaké čistící nádrže. Poprvé jsme tak narazili na kultisty boha Bhaala, kteří se tu ukrývali. Vesměs šlo o dopplegangery. Narazili jsme tu také na zmínku o Minscovi, kterému se v současných časech přezdívá Stone Lord, což souvisí s tím, v jakém stavu byl Minsc nalezen - souvisí to s Jaheirou, která ho kdysi v jednom boji opustila a Minsc nakonec podlehl zkameňujícímu kouzlu. Časem se dostal jako socha do umělecké sbírky a teprve po 100 letech se přišlo na to, že jde o skutečného Minsca. Jenomže Minsc se po své záchraně dostal obratem do rukou kultistů, pro které začal z neznámého důvodu pracovat. Dopis zmiňuje, že jeden z dopplegangerů se vydává za Jaheiru a to bude asi ten důvod, proč Minsc poslouchá jejich příkazy.
Družina už byla boji docela zdecimována, léčivá kouzla došla, lektvarů notně ubylo a tak nastal čas pro pořádný odpočinek. Jenomže v noci se událo něco, co jsme tak nemohli nechat, a proto jsme se rozhodli ještě chvilku pokračovat :). Nad vchodem do sklepa je dům lady Jannath, což je patronka malíře Fevrase (to je ten, co jsme ho zachránili z úkrytu Zhentů v Act I). Dům je ovšem prokletý a plný poltergaistů, kteří nám dali ještě více do těla. Z posledních sil jsem stihli zachránit Jannath, kterou ohrožoval posedlý Fevras! Ti dva se po návratu Fevrase vzali, ale pak se najednou začal Fevras měnit k horšímu a stopa vede k mystiku Carrionovi. Jenomže to už jsme museli jít opravdu spát :D.
V noci mě vzbudil křik, a když jsem dorazil na místo jeho původu, tak jsem spatřil Laezel, jak drží malou Yennu. Prý jí přistihla jak čmuchá kolem a z podody normální ženy se proměnila opět v dítě. Tím by Laezel potvrdila Gortashovo varování, tedy že máme mezi sebou dopplegangera. Jenomže na tom něco nesedí a za chvilku bylo jasné co (podezříval jsem spíš Yennina kocoura). Laezel se totiž rozhodla Yennu podříznout a záchranné skillchecky jsou příliš vysoké na to, abych je hodil (25 bodů). Jakmile Yenna padla k zemi, tak se Laezel proměnila v Orin! Dala nám stejnou nabídku jako Gortash, tedy v obráceném poměru - zabít Gortashe a netherilské kameny donést Orin. Potíž je v tom, že Orinina nabídka není upřímná. Jako rukojmí si navíc vzala právě Laezel. Došlo tedy k tomu, co jsem predikoval už při setkání s Orin ve Wyrm's Crossing. Paradoxně si ale vzala někoho, na kom mi příliš nezáleží :D. Zničení továrny se tak připsalo jako bod z Orinina úkolu, protože to hra logicky bere jako akt proti Gortashovi.
Nicméně smrt Yenny jsem nechtěl dopustit a tak jsem začal pátrat, jak z toho ven. Skillcheck na charisma (persuation) má sice u mě bonus +4, ale to bych musel na 20 stěnné kostce hodit 21 :). V ilithidích schopnostech jsem pak našel dovednost, která přidá další 4 body a zajistí lepší výsledek hodu, ale touhle cestou jsem se vydat nechtěl. Naštěstí jsem v batohu našel náhrdelník od mykonidů z Podtemna, který přidává 2 body, takže mi stačilo hodit už jen 19 a to bylo alespoň reálné (přinejmenším metodou save/load). Nakonec se mi to podařilo na první pokus a Orin Yennu pustila. Měl jsem kliku, že jsem ten náhrdelník neuklidil do truhly.
Orin mi v případě neuposlechnutí vyhrožovala zabitím Laezel a taky tím, že na mě poštve svoje asasíny, jenomže ve městě mě přepadla akorát jedna jediná asasínská hlídka a tu jsem navíc viděl už z dálky :D. Ke všemu nám na pomoc přispěchala hlídka Ohnivé pěsti. Po boji se kapitánka hlídky začala chovat divně. Zjistil jsem, že má v hlavě také parazita, ale očividně s ním bojovala. Nakonec se ukázalo, že skrze kapitánku mluví samotná Absolute a dostali jsem tak třetí nabídku - zabít Gortashe i Orin a osvobodit Absolute. Jak nečekané :D. Emperor ovšem s tímhle postupem souhlasil mnohem více. K Absolute se pak váže ještě přístup k severní bráně (do horní části města?), za kterou už prý nemáme chodit, protože by to byla nyní jistá smrt.
V táboře jsem si promluvil také s hrabětem Ravengardem, který se začal ihned rozčilovat nad současnou podobou Wylla - očividně jím pohrdal. Nechal jsem ty dva tedy skrze parazita propojit, aby Ravengard viděl, co si jeho syn prožil a proč. Ravengard se poté Wyllovi omluvil a začal na něj být po právu hrdý.
Nyní jsem se rozhodl pohnout s rituálními vraždami, protože jedna z obětí přebývá v hospodě Elfsong. Jde o kuchaře, který nás ale považoval za deratizéry. Místní sklep je totiž plný krys. Je to vlastně hezký easter egg na tutoriál prvních Baldur's Gate :). Ve sklepě se nachází původní úkryt Emperora, který už pečlivě prohledávala hlídka githyanki. Těch jsme se rychle zbavili. Nahoře v hospodě je pak pokoj lady Stelmane, Emperorovi partnerky, která byla také zavražděna. Další z obětí byla postarší trpaslice kousek od hospody, kterou už jsme stihli před rudým trpaslíkem zachránit (trpaslík si říkal Meztli). Meztli zdrhl a nechal nás napospas dopplegangerům.
Zlom ovšem nastal v SZ části čtvrti, kde jsme opět narazili na rudého trpaslíka, tentokrát jménem Dolor, který chtěl pro změnu podříznout místního kupce s oblečením. A nyní se nám podařilo proradného trpaslíka zabít. Měl u sebe dopis a váček s uříznutými zápěstími svých obětí. Vše dělal pro slávu Bhaala. Nj, a tím se z něj stalo pojítko mezi Bhaalovým kultem, tedy Orin, a vnějším světem. Odkryla se tím poloha Bhaalova tribunálu.
Když už jsme byli v tom průzkumu, tak jsme doprošli zbytek čtvrti, čímž jsme opět narazili na Araj Oblodru, drowí alchymistku z Moonrise Tower. Vyběhla z hořícího domu, kde původně experimentovala s mojí krví. Jak se ukázalo, moje krev má výbušné vlastnosti a z čiré dobroty jsem se proto Araj nabídl k dalšímu pokusu a na závěr jí poskytl další vzorek krve. Odměnou je možnost nakupovat si u Araj výbušné lektvary.
Nyní se podíváme na stoky, které už jsem měl sice z velké části prošlé, ale jelikož jsou komplikované na popis, tak je vezmu při jednom. Do stok vede hned několik cest, ale třeba ta přes nádrž s kultisty je přístupná až z druhé strany. Ostatně stoky budou fungovat spíše jako alternativní vstup do chráněných míst na povrchu. Do stok jsme vstoupili přes úkryt Emeprora pod hospodou. Uvnitř stok jsme narazili na další kultisty a pak i na šíleného mága
Aelise Sirya, který byl obklopený mephity, slizy a slizovými elemntály. Díky své paranoie nás považoval za hrozbu, ale naštěstí jsem nás z toho dokázal vykecat. Od té chvíle se Aelis Siryasis tváří jako spojenec (všichni jsou na mapě označeni zeleným puntíkem).
Další významnou postavou je Voss, který se tu ukrývá a čeká, až získáme pekelné kladivo. O něco dále jsme narazili na šlechtickou dceru, která dorazila do stok na párty. Její doprovod se prý zatím nedostavil, ale z popisu bylo jasné, že jde o upíra. Měla kliku, stála totiž uprostřed smetiště zrcadel a vyděšenou jsme jí nechali utéct. Nedaleko od tohoto bodu je ve zdi něco jako brána, ale nemá to žádný otevírací mechanismus a ani se u toho neaktivuje žádný skillcheck.
Pak je tu ještě vstup do krypty, kde jsme našli mozek a játra mystika Carriona, tedy až poté, co jsme absolvovali souboj s nemrtváky. Z krypty jsme vyšli jiným východem, ale opět to bylo do stok. Přesně za zády nemluného kupce, kterého jsme předtím jen minuly. Kousek od kupce je pak brána do úkrytu Bhaalova kultu? Každopádně zatím nevím, jak se za ní dostat. Posledním významným bodem je úpravna vody, skrze kterou se dá otevřít průchod do dříve zmíněné nádrže.
Ve stokách jsme také zabili spícího Dairowa Vina, který se jinak tvářil jako nepřítel. Karlach si jeho tělo vzala do inventáře v domnění, že je to uprchlý sluha mystika Carriona, ale to asi nakonec nebude on :).
Poslední zajímavostí je alternativní vstup do doupěte zlodějů, které je na stejné úrovni jako stoky. My do něj ale napochodovali hlavním vchodem z města, protože zadní vstup se navenek tváří jako loupež, tak jsem ho jen otevřel ale nevstupoval. Uvnitř doupěte jsme narazili na Mol, malou vůdkyni zlodějů z hájku, čímž se splnil úkol z Act II. Klíčová je tu ale skutečná vůdkyně - Nine-Fingers Keene, skutečným jménem Astele.
Vyrušil jsem jí při rozhovoru s nějakým poslem, díky čemuž jsem zjistil, že zloději spolupracují se Zhenty (i když, Keene je spíše využívá pro své vlastní účely). Každopádně Keene si přála vidět Jaheiru, což jsem jí umožnil. Ty dvě se očividně dobře znají, svého času totiž bojovali o nadvládu nad městem (zloději vs Harfeníci). Kamenem úrazu je totiž Stone Lord, který začal svými aktivitami zloděje ohrožovat a navíc se spojil s kultem Absolute. Keene se ho chystá odklidit a nás varovala, ať se do toho nepleteme. Víc nám neprozradila. Narozdíl od jednoho hobita, který posílen alkoholem mluvil pro změnu až moc :). Cílem se tak stala místní banka.
Nejprve jsme museli získat povolení ke vstupu do trezoru, pak vyřešit jeden kód a dole podstoupit jeden souboj. Tomu předcházela scéna, kdy lapený Minsc vyleze z útrob mimica a na scénu dorazí falešná Jaheira v doprovodu kultistů a Minsca si odvede. Past na Minsca tedy zlodějům nevyšla a navíc kultisté bance vybílili trezor s úsporami řadových občanů! Dostal jsem proto hned dva úkoly - získat úspory (pro banku) a najít Minsca (pro Jaheiru). Stopy vedly opět do stok.
Cílem je opět nádrž, kde už čekala falešná Jaheira, Minsc a zhentská obchodnice Roah Moonglow (s tou jsme se mohli prvně setkat v ruinách Selunina chrámu v Act I). Vyrušili jsme je uprostřed rozhovoru, po kterém následoval boj. Naštěstí už jsme nádrž předtím vyčistili, takže jsme nestáli proti přesile. Jaheira nás důrazně nabádala, abychom Minsca nezabíjeli, ale našli jiný způsob jak ho zpacifikovat. Navíc je potřeba zadržet Roah, která na nic nečeká a zdrhá k východu ze stok (postavil jsem jednu postavu k žebříku a měla rázem smůlu). Roah totiž dostala od Jaheiry peníze z banky, takže pokud by zdrhla, tak by zdrhla i s nimi.
A teď nastal problém - jak zpacifikovat Minsca a přitom ho nezabít? V tom případě totiž Jaheira natrvalo opustí družinu a zmizí. No, musel jsem se nechat podat. Když jsem pak viděl řešení, tak jsem si na onu ikonku knockoutu vzpomněl, ale mám za to, že v EA byla přímo součástí základní nabídky na panelu dovedností. Jenomže je to taky pasivka, která nemá ve hře moc význam, a proto jí asi ukryli do submenu. Nyní jsem jí vlastně použil úplně poprvé. Minsc byl zachráněn a už jen stačilo překecat Emperora, aby ho vzal pod svou ochranu, protože i Minsc byl nakažen parazitem. Emperor protestoval, protože Minscova mysl není úplně v pořádku a je dost nepředvídatelný (ano, to já přeci vím :)). Nakonec ustoupil a Minsc se po krátkém hledání Booa přesunul do tábora. Ještě předtím jsem propojil svou mysl s jeho, aby viděl, co vše se nám přihodilo a čemu vlastně čelíme.
Ještě jsem v rychlosti zkusil nakouknout do úkrytu Bhaalova tribunálu, ale hned u úvodního souboje jsem se prozatím zasekl s tím, že to asi nechám na později.
Přispěvatel: Elemir Říjen 28, 2023, 12:34:49
Jako je toho fakt halda. Jak netuším, co s čím souvisí, tak toho otevírám moc najednou a řeším to pak hodně na přeskáčku. V tomhle je BG3 docela náročná na paměť. Deník je sice mocná pomůcka, ale občas i tak zjišťuji, že jsem některé postavy vypustil z hlavy. Třeba Roah mi byla povědomá, ale vůbec jsem jí už nedokázal zařadit. Jo a to jsem vlastně taky zapomněl. Díky Roah se ukázalo, že to Zhenti hrajou nejspíš na obě strany (zloději vs kult).
A do třetice, ve městě jsem našel postavu, která je velmi podobná mému alter-egu.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 28, 2023, 12:56:29
Přispěvatel: Elemir Říjen 28, 2023, 13:36:22
Přispěvatel: Yuyana Říjen 28, 2023, 15:32:19
Samozřejmě největší rozdíl je hrát Dark Urge. Tam jsou scény/zápletka navíc. Což je výhoda. Nevýhoda je, že jste sadistickej nekrofilní kanibal s intruzivníma myšlenkama. Tedy... možná je to pro někoho výhoda :-D.
Postava se na začátku hry probere se ztrátou paměti, a je na vás, jestli se rozhodnete bejt hajzl. Můžete myšlenkám podlehnout a chovat se jako absolutní hovado, můžete proti nim bojovat... a stejně ne vždycky uspějete. Občas se člověk prostě probudí s rukama od krve. A ty výrazy obličeje, který v některejch scénách má :-D.
Spoiler: ukázat
Co se týče romance, tak pro Dark Urge je Astarion dobrá volba, protože je tam hodně paralel a bonusový dialogy (autoři maj Astariona zjevně rádi).
Můj Dark je půl drow, sorcerer s nějakou tou dračí krví, takže bonusový dialogy se jen hrnou. Ne vždycky to dává výhodu. Občas je člověk po takový zvolený možnosti naopak za debila.
Spoiler: ukázat
Přispěvatel: Elemir Říjen 29, 2023, 09:29:31
Ono to pak svádí myslet si, že lze seslat všechno, co má postava namemorované. Do toho jsem si u Shadowheart čirou náhodou všiml, že ona si může v knize kouzel měnit kouzla bez penalizace, tedy nutnosti nového odpočinku. Prostě má namemorovaná všechna.
Přitom ono to funguje stále stejně. Na každém levelu smíte zakouzlit jen tolik kouzel dané úrovně kolik jich odpovídá levelu postavy. Výjimkou jsou jen tzv. cantrip dovednosti. Pro jistotu jsem si tedy připravil přehled tabulek, abych to měl pořád na očích :). Zdrojem dat je komunitní wiki http://dnd5e.wikidot.com/warlock (http://dnd5e.wikidot.com/warlock). První sloupeček je klasicky level postavy (maximum 12) a pak následuje počet cantripů a kouzel příslušné úrovně.
Wizard:
| Level | Cantrips | 1st | 2nd | 3rd | 4th | 5th | 6th |
| 1 | 3 | 2 | |||||
| 2 | 3 | 3 | |||||
| 3 | 3 | 4 | 2 | ||||
| 4 | 4 | 4 | 3 | ||||
| 5 | 4 | 4 | 3 | 2 | |||
| 6 | 4 | 4 | 3 | 3 | |||
| 7 | 4 | 4 | 3 | 3 | 1 | ||
| 8 | 4 | 4 | 3 | 3 | 2 | ||
| 9 | 4 | 4 | 3 | 3 | 3 | 1 | |
| 10 | 5 | 4 | 3 | 3 | 3 | 2 | |
| 11 | 5 | 4 | 3 | 3 | 3 | 2 | 1 |
| 12 | 5 | 4 | 3 | 3 | 3 | 2 | 1 |
Cleric:
| Level | Cantrips | 1st | 2nd | 3rd | 4th | 5th | 6th |
| 1 | 3 | 2 | |||||
| 2 | 3 | 3 | |||||
| 3 | 3 | 4 | 2 | ||||
| 4 | 4 | 4 | 3 | ||||
| 5 | 4 | 4 | 3 | 2 | |||
| 6 | 4 | 4 | 3 | 3 | |||
| 7 | 4 | 4 | 3 | 3 | 1 | ||
| 8 | 4 | 4 | 3 | 3 | 2 | ||
| 9 | 4 | 4 | 3 | 3 | 3 | 1 | |
| 10 | 5 | 4 | 3 | 3 | 3 | 2 | |
| 11 | 5 | 4 | 3 | 3 | 3 | 2 | 1 |
| 12 | 5 | 4 | 3 | 3 | 3 | 2 | 1 |
Druid:
| Level | Cantrips | 1st | 2nd | 3rd | 4th | 5th | 6th |
| 1 | 2 | 2 | |||||
| 2 | 2 | 3 | |||||
| 3 | 2 | 4 | 2 | ||||
| 4 | 3 | 4 | 3 | ||||
| 5 | 3 | 4 | 3 | 2 | |||
| 6 | 3 | 4 | 3 | 3 | |||
| 7 | 3 | 4 | 3 | 3 | 1 | ||
| 8 | 3 | 4 | 3 | 3 | 2 | ||
| 9 | 3 | 4 | 3 | 3 | 3 | 1 | |
| 10 | 4 | 4 | 3 | 3 | 3 | 2 | |
| 11 | 4 | 4 | 3 | 3 | 3 | 2 | 1 |
| 12 | 4 | 4 | 3 | 3 | 3 | 2 | 1 |
Některá kouzla lze zdánlivě seslat víckrát než je limit, ale to je dáno tím, že jsou součástí určitých dovedností (jde vlastně o dvě různá kouzla, byť se schovávají pod stejnou ikonkou). Myslím, že to je zrovna případ magické střely, ale ruku do ohně bych za to teď nedal :D. Řekl bych totiž, že jí můj Gale může seslat častěji.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 29, 2023, 09:47:30
[ You are not allowed to view attachments ]
Tohle je aktuální spellbar mýho sorcerera. Jak vidíte, jsou nad nim takový jakože bleděmodrý kostičky. Kostičky signalizujou, kolik kouzel vám zbejvá na kterym levelu, a barvěj se po vyčerpání kouzla na bílo. Jsem velmi vděčná za svůj barvocit, protože rozdíl mezi bílou a bleděmodrou neni nijak dramatickej.
A mohli byste říct, že tim je všechno přehledný. Ale neni. Neni. Protože sakra to, že už nemám žádný kostičky prvního levelu neznamená, že nemůžu sesílat příslušný kouzla. Já totiž můžu utratit kostičku libovolnýho levelu a koupit si za ní kouzlo levelu nižšího. A ty kouzla jsou tim silnější. Například magická střela je level 1 a sešle tři střely. Ale když jí sešlu za level 2, tak už sešle 4 střely. + k tomu amulet co dává střelu navíc a nějaký vybavení, co dává + damage ke všemu, co způsobuju, a to kouzlo je celkem nebezpečný, když má 100% šanci na zásah, ale to odbíhám.
Prostě my, co máme druhou a třetí edici v krvi, to máme těžký.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 29, 2023, 09:49:47
Člověk si samozřejmě může aktivně zvolit, z jakýho levelu chce skouzlo sesílat. Ale já byla vždycky tak zaměřená na jiný věci, že mi ani nedošlo, že se ten spellbar mění, když nakliknu kouzlo.
[ You are not allowed to view attachments ]
Přispěvatel: Elemir Říjen 29, 2023, 10:57:23
Stopa po Bhaalovu tribunálu nás dovedla do dalšího podzemí, kde nás uvítala trojice dost tuhých nemrtváků. Asi není nutné s nimi bojovat, ale jelikož jsme to sem přišli vyčistit, tak jsem jejich vůdci odsekl, že mi má jít z cesty a to se mu tuze nelíbilo ;). Strhl se nepříjemný souboj, ale já měl navrch, protože jsem si v týdnu pustil video o nejvíce podceňovaných kouzlech a ke svému údivu se podivoval nad funkčností sféry nezranitelnosti.
Jak nemám potřebu kouzla jen tak zkoušet, tak jsem zůstal u toho, že je to kouzlo poslední záchrany, které hodíte na polomrtvého člena družiny a tím ho ochráníte před smrtí. Jenomže ono to kouzlo funguje jinak - vytvoří jakýsi deštník, ve kterém stačí stát jen z části a dotčená postava je v tu chvíli nezranitelná. Přitom deštník lze libovolně opuštět. Samozřejmě to chrání i případně dotčeného nepřítele, ale to už je pak otázka strategického nasazení kouzla. Než kouzlo vyprchalo, tak mi pomohlo dva strážce pohodlně odstranit a velitele načnout.
No, ale jelikož podceňuji i spánek a jaksi jsem opomněl i na závislost levelu postavy vs. počet použitelných kouzel dané úrovně mezi dvěma dlouhými spánky ... zkrátka jsem nešel spát a pokračoval jsem dál :D. A pak jsem se nestačil divit ...
Tribunál totiž tvoří čtveřice velmi známých postav. Jedna velmi hmotná a tři méně hmotné. Tou hmotnou je Sarevok Anchev, ty méně hmotné jsou jeho sourozenci - (Echo of) Sendai, (Echo of) Amelyssan a (Echo of) Illasera. Tedy kvalitní výběr čirého zla. Sarevok je tuhý nepřítel, oproti tomu všechny tři echa jsou jen stíny původních postav (jsou podstatně slabší). Nicméně jako čtveřice se výtečně doplňují.
Sarevok je ve skutečnosti dědečkem Orin the Red a zároveň je jejím mentorem. Orin je totiž dcerou Heleny, což byla pro změnu dcera Sarevoka. Helena se pokusila Orin v dětství zabít, ale dopadlo to přesně naopak. Orin pak Heleně uřízla zápěstí a vystavila si její tělo ve své ložnici. A tady máme důvod, proč rudý trpaslík svým obětem uřezával právě zápěstí - bylo to na počest boha Bhaala.
Tribunál je klíčem ke starobylému chrámu Bhaala ve stokách a tady se teď láme chleba v tom, jakým způsobem celou situaci vyřešíte - zlo vs dobro. Samozřejmě jsem nechtěl mít nic společného s Bhaalem a tak došlo na boj. Bohužel, moje plejáda kouzel po boji se strážci prořídla, a tak jsem se musel spolehnout na svůj taktický um v rámci fair-play boje ;). Nejprve jsem se snažil odstranit trojici ech, protože Sarevoka buffovaly, no a pak přišla ta obtížnější část. Sarevok je postava level 16, se zajímavými zbraněmi a dovednostmi. Karlach jsem musel v boji 2x oživovat a s Galem zase dost couvat, aby nebyl tak na ráně.
Sarevoka se mi podařilo charmnout, ale k ničemu to nebylo. Pomohla až jeho úspěšná proměna v ovci, kdy jsem získal čas družinu přeskupit a Galea definitivně uklidit mimo Sarevokův dosah. Potíž je i v ohnivých kouzlech, protože Sarevokova krev je výbušná, zrovna díky tomu Karlach zemřela podruhé. Nakonec se zadařilo. Samozřejmě jsem mohl loadnout a zkusit to lépe, ale Sarevok padl a to mi stačilo.
Odměnou mi byl krom dobrého pocitu Bhaalův náhrdelník, což je právě klíč k chrámu (Sarevoka jsem v tomhle chrámu zabil vlastně už podruhé :)). Ve vedlejší místnosti jsem pak osvobodil zajatého vyšetřovatele a tím to tu pro nás skončilo.
Následoval přesun do stok a k bráně chrámu. Bráně jsem ukázal Sarevokův náhrdelník a pověděl jí, že jsem zabil tribunál. Trochu neortodoxní způsob, jak pravila brána, ale otevřela se :). O kousek dále jsme čelili dalšímu tuhému souboji, jakési zkoušce. Jeden nemrtvák tu tvoří iluze, které pak hromadně napadají družinu a sám přitom ovládá instakillové dovednosti. Klíčem je zabít hlavně toho nemrtváka, ale problém je dostat se mu na kobylku. Jakmile totiž padne, tak všechny iluze zmizí a je po boji. Tady mě docela štvalo, jak hra podvádí, protože nemrtvák má poměrně široký rádius sesílání kouzel, o čemž já u svých postav můžu jen snít, takže on klidně sesílá kouzlo přes půl mapy, kdežto já k němu musím přijít skoro na dosah. Naštěstí se rozhodl přijít k nám blíž, protože jsme se mu trochu schovali a pak dostal sadu ode mě a Galea.
Další problém některých potvor je nově buff unstoppable, který výrazně snižuje příchozí poškození. Funguje to tak, že potvora dokáže výrazně zredukovat příchozí poškození z určitého počtu útoků. Například má tento buff velikosti 4, což znamená, že se musíte nejprve 4x úspěšně trefit za pár HP, abyste buff shodili, a teprve pak potvora dostává plné poškození. Na tohle je ovšem výborná magická střela, jen kdyby Gale začínal v boji první.
Po boji jsme se dostali o něco hlouběji do ruin, kde je značka pro rychlé cestování a jeskyně se tu rozdvojuje. Jedna odbočka vede do centra chrámu, druhá k lodičce a tou pak rovnou k Absolute (tu nám Emperor rozmluvil a lodičku vlastně teď ani použít nejde). Cestou do nitra chrámu jsme našli haldu těl, která sem ukryli dopplegangeři - šlo o těla všech těch, za které se pak ve městě vydávali. Z jednoho těla jsme získali hlavu klauna z cirkusu, takže budu mít zase další úkol splněný.
Centrální místnost chrámu je plná přisluhovačů Bhaala, ale nikdo na nás neútočil, takže jsme je nechali být. Uprostřed byl oltář, okolo skupinka dalších kultistů, na oltáři pak ležela připoutaná Laezel a nad ní náš cíl - Orin the Red! Souboj jsem si zkusil hned 2x. Poprvé neférově, po druhé na férovku. No a byl to sakra rozdíl!
V prvním pokusu jsem postavy umístil k izolované hrobce nad centrální částí a Orin jsem z dálky trefil šípem. Bylo to tedy bez dialogu. Orin se proměnila v Bhaalovu bestii a vyskočila za námi. Okolo stojící kultisté se na moc nezmohli, vyskočil za námi jen jediný, ostatní se pokoušeli o útok z dálky (nožemi, kouzly). Kultisté mimo oltář zůstali v obou pokusech neutrální. Orin pak dostala každé kolo buff unstoppable 7, takže docela fajn ochrana. Naštěstí tím procházely kritické údery a Gale se taky vyznamenal, tedy v rámci možností. Samozřejmě jsem opět zapomněl přespat :D. Nicméně boj proběhl celkem pohodově, Orin si pro útoky vybrala mě a nic extra na nás nezkoušela. Největší čas nakonec zabrala likvidace dole stojících kultistů.
Druhý pokus jsem začal podobně, akorát jsem postavy ukryl více v hrobce a sám jsem si šel dolů s Orin promluvit. Rozhovor je to krátký a obsahuje jeden skillcheck na záchranu Laezel. Orin byla totiž dost naštvaná, že jsem jí zabil dědečka, takže případná dohoda padla :). Opět se proměnila v Bhaalovu bestii a začal boj. Naštěstí jsem byl druhý v pořadí po jednom kultistovi, takže jsem se urychleně přesunul nahoru a ke své družině. No a tady teď došlo ke změně, protože Orin se v boji chovala najednou jinak a víc jí zajímala Karlach a Gale. K tomu používala větší škálu plošných debuffů. Musel jsem proto vychytat hlavně začátek, tedy ten bod přesunu k družině, pak už to šlo kupodivu taky celkem dobře. No, na druhou stranu tohle by bývala byla ideální chvilka pro nasazení sféry nezranitelnosti, ale to bych holt musel před bojem nejprve přespat :D.
Samozřejmě jsem v rámci možností využíval znásobení útoku lektvary a kouzly, protože jsem stále musel prorážet Orinin buff. Orin se navíc každé kolo částečně léčila, ale to naštěstí nebyl takový problém.
Po smrti Orin proběhla animaci, ve které jsem našel netherilský kámen zasazený v její dýce. Tím jsme zároveň vyřešili záhadné vraždy ve městě. Emperor mi pak telepaticky sdělil, že nyní nám zbývá už jen Gortash.
Přispěvatel: Elemir Říjen 29, 2023, 11:06:53
Přispěvatel: Yuyana Říjen 29, 2023, 11:16:50
Přispěvatel: Elemir Říjen 29, 2023, 11:26:11
Vlastně si tak říkám, že jsem ve hře ještě nezkusil neviditelnost.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 29, 2023, 17:38:59
Tady je seznam metamagic featů.
[ You are not allowed to view attachments ]
Tady jsou další věci, co mám jakožto sorcerer závislej na fireballech.
[ You are not allowed to view attachments ]
Můj zlatej drak má... rád svoje ohnivý koule.
Přispěvatel: Elemir Říjen 30, 2023, 13:10:07
Haste je pak kapitola sama pro sebe. Lektvar v pohodě znásobí počet akcí postavy, kouzlo někdy jo někdy ne (ke všemu existují dvě verze tohoto kouzla - kniha vs očarování na předmětu). Rozhodně se mi nepovedlo Galea donutit, aby sesílal dvě kouzla v kole, ale ani to nejde tak, že by jedno seslal z knihy a druhé ze svitku. Další věcí je, že Lariani asi postupně funkčnost/mechaniku kouzel upravují, protože co někde na začátku fungovalo, jinde už zase nešlo. Ostatně se k tomu ještě dostanu.
Lower City IV
Minule jsem skončil smrtí Orin, což je celkem klíčový okamžik, protože jsme se tím notně přiblížili ke konci hry. Hodně úkolů totiž patří mezi vedlejší a asi by se nic nestalo, kdybych je nyní už jen přeskočil a šli jsme už jen po hlavní lince. Tedy odstranit Gortashe a hurá do finále - tedy alespoň si myslím, že je to tak jednoduché :).
Po odchodu ze stok jsme zašli za mystikem Carrionem, ale dokud nenajdu jeho sluhu, tak mi s Oskarem Fevrasem nepomůže. Nic nevyřešila ani návštěva cirkusu, proště mám jen šaškovu hlavu, chybí mi tedy zbytek těla. Podle deníku jsem trup už někde našel, ale nemůžu si vzpomenout kde. No co, tak jsme zašli alespoň do Sorcerous Sundries.
Slouží tu thiefling Rolan, který zde našel svoje vysněné místečko pod dohledem mistra Lorroakana. Nevypadal ovšem úplně šťastně, navíc mi přišel trošku pomlácený. Za Rolanovým pultem má svůj pult knihovnice Tolna, které jsem se optal na dvojici knih - Tharchiate Codex a Annals of Karsus. Tharchiate Codex je kniha, na kterou mě upozornil Carrion, protože mi pomůže rozluštit poslední stránky Zhentské knihy. Na Annals of Karsus jsem se ovšem zeptal jaksi mimochodem a zrovna jsem se trefil, protože jde o knihu důležitou pro Galea. Obsahuje totiž informace o koruně moci a dalších Karsuových artefaktech. Bohužel, všechny tyto knihy patří mezi zakázané a jsou uschované v horních částech Ramazithovy věže. Z Tolny jsem získal akorát informaci, že portál do horních pater je v jejím pokoji, ale přístup mi zakázala.
Vyrazili jsme proto po schodišti, kde nás odchytila projekce Lorroakana. Pokud prý nemáme informace o Nightsong, tak ho nemáme vůbec otravovat. Hned na to se otevřela čtveřice portálů. Každý portál má destičku s popisem, co by Nightsong měla být. Stačí si tedy zvolit ten správný a cesta k Lorroakanovi je volná. My jsme ovšem zamířili ke dveřím Tolnina pokoje a já ukryt ve stínu dveře vypáčil. Do stínu musel i zbytek družiny, protože průchod dveřmi zaregistroval strážný konstrukt.
Nepřístupné patro věže je jedna velká past a taky docela bludiště. Musel jsem si začít kreslit mapku, abych věděl, kam mě které dveře teleportují. Cílem je najít dvojici pák a s nimi otevřít Elminsterův a Karsuův archiv. Krom toho je tu jedna skrytá místnost s knihou o Rudých rytířích. Po přečtení knihy se obsažené znalosti transformují ve svitek s celkem silným kouzlem. Ostatně zajímavých svitků je na patře více. Bylo mi proti srsti Lorroakana okrádat, ale časem jsem zjistil, že on si to zasloužil :). Elminsterův archiv obsahuje Tharchiate Codex a Karsuův pak Annals of Karsus.
Tharchiate Codex mě dovedl k poznání speciálních run, ale zároveň na mě hodil kletbu (tu snadno odstranila Shadowheart). O něco později jsem si znovu otevřel Zhentskou knihu a konečně se dostal bezpečně na její konec. Odměna nebyla zprvu vidět, takže jsem začal tušit, že to bude mít časem asi dohru, ale po dlouhém odpočinku jsem si všiml, že dostávám pravidelně +20 bonusových HP. A ještě o něco později jsem si všiml, že mi přibyla dovednost Dense Macabre, kterou můžu vyvolávat ghůly. Heh, takže je ze mě nekromancer :D.
K přečtení Annals of Karsus jsem pro změnu přivedl Galea. Kniha popisuje trojici artefaktů, kterými Karsus, netherilský arcimág, vládl své létající říši. Korunou ovládal lid, žezlem určoval směr, no a poslední zajímavostí je hladový orb, který sloužil jako zásobárna energie pro to všechno. A pak, že Gale neměl smůlu, když ze všech tří možností našel zrovna knihu stvoření orbu. Nicméně Annals of Karsus obsahuje popis tvorby koruny, takže Gale by měl být schopný z netherilských kamenů vytvořit další kousek. Dokonce hra nabízí jakési zamyšlení se skrytým rozhodnutím, kdy jsem Galeovi zažehnal chmury a dovedl ho k vnitřnímu přesvědčení, že korunu je potřeba zničit pro dobro všech. Něco podobného mi hra provedla už po smrti Orin, kdy jsem se měl sehnout pro dýku - nejprve jsem dostal na výběr z trojice pocitů, které mě v tu chvíli ovládly.
Našeho řádění ve věži si nikdo nevšiml, tak jsme zašli rovnou za Lorroakanem. Ukázalo se, že je to sebestředný pitomec, který má ovšem podezřelý zájem o Nightsong. Vlastně se ani netajil tím, že zná její pravou identitu a vyjevil nám, že tu má pro ní připravenou past, neboť hodlá Nightsong využít pro své pokusy. Mno, tohle už před ním jeden pitomec zkoušel ;). Časem se ukázalo, že Lorroakan a Ketheric Thorm se znali a Lorroakan také zatoužil po nesmrtelnosti. Nabídl nám obchod, ale ten jsem odmítl a sdělil mu, že Aylin přivedu jen proto, aby si to s ním vyřídila jednou pro vždy. Skočil jsem do tábora, Aylin jsem řekl, co se stalo, a ona ani na nic nečekala a vyrazila vpřed.
Lorroakan to zkusil nejprve po dobrém, s trochou přemlouvání, ale když viděl, že neuspěje, tak povolal své myrmidony do boje a strhla se docela zajímavá bitka. Rolan, který stál opodál, mu odmítl poslušnost a přidal se na naší stranu. Prvotním cílem se stal samotný Lorroakan, ale ukázalo se, že to bude trošku oříšek, protože Lorroakan každé zranění oplácel magickou salvou. Karlach šla první a po dvou silných úderech šla ihned k zemi (vynechal jsem bohužel mezi údery lektvar). Na mě vyšel druhý útok a vše zakončil Gale. Lorrokan ani nestihl padnout k zemi, jak to bylo rychlé :). Zajímavé bylo, že Aylin si Lorroakana nevšímala, byť stála hned vedle něj, jakoby věděla, co by útok na něj způsobil :D. Karlach jsem pomohl na nohy a společnými silami jsme pak rozdrtili myrmidony.
Lorroakan po boji ještě žil, což Aylin ihned napravila a rozdrtila mu páteř, čímž dala všem jasně najevo, jak dopadne každý, kdo by se jí opovážil uvěznit. Novým vůdcem Ramazithovy věže se stal Rolan a zároveň jsme tím získali dalšího spojence pro náš boj proti Absolute.
Po úspěšném boji jsme si zašli do chrámu Umberlee, kde jsem čekal nějaký zajímavý úkol, ale jediné, co tu bylo k vidění, byl pohřeb místní knežky. Hlavní kněžku jsme obdarovali 500 zl, čímž jsme si prý zajistili přízen bohyně pro naši plavbu po moři ... eh, my snad někam plujeme :D.
Během jednoho odpočinku nás opět navštívil Elminster, který Galeovi přinesl pozvánku na schůzku s Mystrou.
Přispěvatel: Elemir Říjen 30, 2023, 13:11:40
Dalším cílem se stal House of Grief, což je vlastně úkryt vyznavačů Shar. Mirie nás po krátké prestřelce se Shadowheart zavedla do uzamčeného pokoje. Nic tu k vidění tu nebylo, tak jsem si sedl na lavičku. Než jsem se nadál, tak si za mě přisedla ženská postava v kápi. Shadowherat mi jemně naznačila, že tohle si vyřídí sama. Mělo jít totiž o test "srdce", tedy zkoušku určenou jí. Rozhovor nabral velmi brzy jiný směr, protože zahalenou postavou byla samotná matka představená. No, a když se k nám otočila, tak jsem ztuhnul i já ... byla to Viconia DeVir! Popravdě se mi moc nelíbí, jak s Viconií autoři naložili, ale co se dá dělat. Alespoň mi připravili skutečné překvapení.
Viconia nám otevřela vstup do chrámu v podzemí Baldurovy brány, kde nás už čekal zástup přívrženců Shar. Předmětem zájmu byl náš artefakt, ale toho jsem se rozhodně nehodlal vzdát. Druhým předmětem zájmu byla Shadowheart, kterou by Viconie klidně vzala výměnou za to, že si artefakt ponecháme. Nicméně jednotlivé volby se odvíjejí od toho, jestli Shadowheart do rozhovoru zasáhne či nikoliv. Jelikož v mém případě to vždy skončilo bojem, a to dost tuhým, tak jsem v rámci úpravy strategie zkoušel různé rozestavení družiny. Když jsem nechal družinu moc daleko, tak to pak hra při rozhovorech bere, jako bych byl zcela sám. Není tedy nutné Shadowheart propouštet.
V přítomnosti Shadowheart jsem dostal jen možnost předat jí Viconii zpět do služby nebo bojovat. V nepřitomnosti Shadowheart byl rozhovor delší a Viconia mi výměnou za Shadowheart nabídla pomoc při boji s Absolute. Možná by to tak dopadlo i při předání Shadowheart v prvním případě, ale to jsem nezkoušel. Každopádně i tak je alternativou druhé varianty boj.
No a tady nastalo nemilé překvapení. Prostředí sice svádí k dokonalé přípravě, ale chtěl jsem to prostě zkusit čistě železem a kouzly a tak jsem se po pár neúspěšných pokusech seřadil u dveří, kde Gale seslal jakoby výseč sféry nezranitelnosti a čekali jsme. Vše by bylo perfektní, ale pak na nás dvojice nepřátel naházela temnotu a tím vyřadila možnost střílet a sesílat útočná kouzla. Zajímavé bylo, že když mezi sférou zůstane malé místečko viditelné oblasti, tak lze skrze temnotu sesílat kouzla typu blesk, kužel ledu apod. Jenomže když je temnota na (nebo za) hranicí sféry, tak to najednou nejde. Za mě je to prostě glitch, který ale také využívají nepřátelé, čehož jsem si všiml poprvé v Moonrise Tower. Právě během boje s Viconií jsem si všiml podivností s kouzlem Haste a podpůrnými kouzly.
On ten souboj je tuhý nejenom počtem nepřátel, ale zejména dvojicí justiciářů, kteří jsou sice jen level 7, ale mají devastující útok a zdraví okolo 150 HP. A Viconia taky není úplné ořezávátko. Gale musel sféru seslat minimálně jednou i ze svitku, protože tohle kouzlo vydrží jen několik kol a já musel proto nasadit průběžné savy. Paradoxně to seřazení u dveří bylo spíš na obtíž. Gale byl v tomhle boji prakticky k ničemu, tedy až na tu sféru, o Shadowheart ani nemluvě. Jako vím, jak jsem to měl asi provést, ale mě je příprava bojiště před samotným bojem prostě proti srsti. Možná šlo dokonce odstranit tu temnotu, ale vzal jsem za vděk prvním úspěšným pokusem a už jsem se v tom nechtěl rýpat.
Viconia padla k zemi, ale jen omráčená. Po boji došlo na rozhovor o rodičích, kde jí Viconie lehce objasnila situaci - proč přišla o paměť a jak donutila její uvězněné rodiče sledovat, jak Shadowheart přichází o pamět znova a znova. Viconia se vlastně snažila Shadowheart rozčílit, aby jí donutila zaútočit. Jenomže tím by Shadowheart znovu podlehla vlivu Shar. Nechal jsem jí, ať se rozhodne sama. Shadowheart se otočila a odešla, prý věří mému úsudku, ona s Viconií skončila. Viconie zůstala překvapená ležet, ale ani já jí nehodlal zabít a tak jsem jí jen ukázal prstem k východu.
Viconia měla totiž dle vůle Shar za úkol Shadowheart připravit na roli matky představené (měla nahradit Viconii). Shar si záměrně vyhlédla dceru Selunitů a její konverzí chtěla poštouchnout svou sestru. Využila k tomu Viconii, kterou donutila pozabíjet její vlastní stádečko v Hlubině a pak jí poslala do Baldurovy brány, kam Viconie malou Shadowheart unesla.
Ještě před nálezem rodičů jsme objevili Nocturne, kamarádku Shadowheart. Byla jediná, kdo na nás neútočil a ani to neměla v plánu. Shadowheart si bohužel na moc nevzpomínala, ale z deníku Nocturne jsme se dozvěděli, že jsou to opravdu přítelkyně. Když jsem pak nechal Shadowheart, aby si s Nocturne popovídala sama, tak došlo na pár společných vzpomínek, čímž se Shadowheart osvěžila alespoň něco málo ze vzpomínek.
Setkání s uvězněnými rodiči proběhlo v komnatě se zrcadlem zapomnění. Přesně takové zrcadlo jsem viděl už v chrámu Shar v Shadowlands. Jenomže to bylo rozbité, tohle je plně funknčí! Do rozhovoru mezi rodiči a Shadowheart (skutečným jménem Jenevelle) se vložila samotná Shar. Dala jí na výběr - její svoboda nebo život rodičů. Snažil jsem se do rozhovoru nemotat a opět to nechat na Shadowheart. Nakonec se rozhodla vyhovět přání rodičů - rozhodli se obětovat pro svobodu své dcery. Shadowheart byla konečně volná, byť to nebylo příliš šťastné vítězství. Na druhou stranu její rodiče se dostali pod křídla bohyně Selune a jejich utrpení tím definitivně skončilo.
Zrcadlo zapomnění je jinak docela zajímavý artefakt, protože mu jde trvale obětovat určité vědomosti výměnou za zvýšení statistik. No a jednou z "bezbolestných" obětí jsou znalosti ze Zhenstké knihy :). To mi totiž vymaže jen vědomosti získané přečtením této knihy. Na druhou stranu jsem to zatím nechal být. Pokud bych po tom v budoucnu zatoužil, tak se sem můžu kdykoliv vrátit.
Přispěvatel: Elemir Říjen 30, 2023, 14:23:52
Do paláce tohoto obávaného upíra se dá dostat skrze ochoz na hradbách. V cestě nám stála akorát jedna hlídka slabých žóldáků. Uvnitř paláce bylo pro změnu pár neutrálních sluhů. Od jednoho z nich jsme se dozvěděli, že všichni hosté už dorazili a odešli do sálu, který byl tím pádem uzamčen. Zámek na dveřích měl tvar pečetního prstene, takže jsme se vydali něco podobného najít v dostupných částech paláce.
Vlastně jsou potřeba hned dvě věci - rodový prsten Csarů a Kozakuranův slovník, který obsahuje fráze k otevření dveří. Slovník jsem našel v truhle v pokoji s mrtvou dívkou, kterou obestírala smrtící nekromantská aura. Podle všeho je to vnučka Cazadora a zřejmě se jí přihodila nějaká nehoda. Kousek od pokoje dívky jsem objevil skryté dveře do místnosti s kostlivcem Godeyim. Po krátkém rozhovoru nás napadl a zbyl po něm rodový prsten. Bezva, máme vše potřebné :).
Cesta do sálu byla volná a uvnitř už nás čekalo hejno netopýrů a vlkodlaci! Souboj to není nijak obtížný, ale stihli nás zahédnout sluhové, kteří se také zapojili do boje. Musel jsem proto loadnout a nejprve dveře za námi zavřít. Nebyl jsem si totiž jistý, jestli bych si jejich zabitím něco nerozbil, protože v předchozích místnostech jsem našel deníky a vzkazky dvou spawnů, kteří se shodou okolností jmenovali jako oba sluhové. Tím bych nejspíš narušil nadcházející rituál, respektive jeho možnosti, což mi hra v jednu chvíli sama sdělila, takže jsem to měl raději na paměti.
Ze sálu se dá dostat na půdu, kde je schovaný klíč od dungeonu pod palácem. Je to ve skutečnosti klíč ke vstupu do stok. Druhá cesta vede výtahem dolů a rovnou do vězení. A tady opět záleží na složení družiny, protože tu čeká jeden zajímavý spawn - první Astarionova oběť Sebastian. S družinou bez Astariona proběhne celkem normální rozhovor, kdy jsem se od Sebastiana dozvěděl, kdo za jeho osud může a jak k tomu došlo. V případě přítomnosti Astariona to lehce vygraduje (Sebastian se pokusí Astariona přes mříž chytit), ale tou hlavní změnou je fakt, že si Astarion uvědomí, že mu Cazador ohledně obětí lhal. Sebastian je tu totiž spolu s dalšími zavřený už 170 let a za celou tu dobu nedostali najíst!
Další zajímavostí je pokoj s lebkou, která v čelistech pevně svírá svitek. Je to lebka Cazadorova předchůdce a mentora Velliotha. No a na svitku je popsaný rituál, který hodlá Cazador provést, tedy potřebné zaklínadlo. Po pár skillchecích na wisdom se mi povedlo svitek uvolnit (Vellioth mi v kostce sdělil, co se mezi ním a Cazadorem událo). No a nakonec jsem šel otevřít hlavní sál, kde už čekal samotný Cazador ...
Opět záleží na tom, jestli je Astarion v družině, a podobně jako u Orin, dost záleží i na tom, jak souboj začnete. První verzi jsem zkusil bez Astariona a ze zálohy. Gale vzal Cazadora telekinezí, přitáhl ho k nám a během tří kol jsme ho rozsekali. Pak jsme se celkem snadno zbavili dotírajících ghúlů a nemrtvého mága, kteří k nám teprve teď začali dobíhat.
Druhá verze byla s Astarionem a hezky s úvodním dialogem. Tady bylo krásně vidět, jak si hra v předchozím případě neumí poradit s přepadením ze zálohy ve srovnání s očekávaným scénářem, který pak má přesně nalajnovaný postup. Žádná AI, ty potvory prostě provedou jen to, co mají naprogramované a to odpovídá standardní situaci. Pokud do toho hodíte vidle, tak se hra neumí srovnat a začne zmatkovat.
Ale hezky po pořádku. Czar byl mile překvapený, že vidí Astariona v jednom kuse a "živého". Lehce ho popíchl, což Astariona vyvedlo z míry a pokusil se Czara napadnout. Czar ho za odměnu chytil kouzlem a poslal na své místo, tedy jeho místo, záleží na úhlu pohledu ;). Astarion totiž skončil v poutech v obřadním kruhu, stejně jako před ním šestice jeho upířích sourozenců. A my byli rázem o jednoho člena slabší!
V souboji jsem chtěl stejně jako předtím využít úzké schodiště, protože potvory se na něm seskupují tak, že je Galeův blesk dokáže zasáhnout ve velkém počtu, což celou situaci zjednodušuje. Jenomže nyní jsem se musel od Czara nejprve stáhnout sám a tím jsem ztratil kolo. Czar se navíc za námi nijak nehrnul. Zkusil jsem proto hned několik variant začátku, ale nikam to nevedlo. Czar si navíc na počátku boje navýší HP o dalších 70 bodů. K tomu trojice ghúlů postavy pravidelně otravuje svým jedem, takže postavy přicházejí o akce v kole. Výsledkem je dost nefunkční družina. K tomu je potřeba Czara zabít do určitého počtu kol, jinak úspěšně provede rituál a je tu game over.
Nepomohla ani sféra nezranitelnosti, protože jed ghúlů funguje i v ní. Shazování do propasti, které si o to přímo říká, zas nešlo aplikovat na Czara, který se vždy po útoku proměnil v mlžnou podobu (ta jde sice zasáhnout zbraněmi a kouzly, ale nejde odhodit). Nicméně už se mi tu rýsovala možná taktika - vyvolat kouli, nepřítele odházet do propasti a pak už se soustředit jen na Czara.
Nakonec jsem se ale naštval, Gale počkal, až se Cazador po začátku boje přiblíží, v mlžné podobě si ho přitáhl kouzlem a jak s Cazadorem praštil o schody, tak se Cazador proměnil zpět v upíra a zůstal ležet na schodech. Chvilku mi trvalo, než mi došlo, že tohle je ideální čas na to, aby ho Karlach popostrčila přes okraj schodiště :D. Ničemu to nevadí, Cazador se beztak kvůli regeneraci, přesune do svého sarkofágu, takže jsme o loot nepřišli (zbyde po něm očarovaná dýka a klíč od trezoru č. 49).
Poznámka: telekinezí by mělo být možné nepřítele odhodit na libovolné dostupné místo v dosahu, klidně ho odhodit i do propasti, ale to mi nefungovalo. Mohl jsem Cazadora odhodit/přitáhnout jen v rámci pevného povrchu.
Otevření sarkofágu je druhý bod a opět záleží na přítomnosti/nepřítomnosti Astariona. V jeho nepřítomnosti je možné Cazadora propíchnout jeho vlastní dýkou nebo prostě jen odejít. Po jeho smrti je pak možné zvolit jednu ze tří možností, co udělat s upírskými vězni - ponechat v celách, zabít nebo propustit (je to celkem 7000 vězňů, takže potencionální riziko pro Mečové pobřeží, ale na druhou stranu jsou to nevinné oběti!). Podobně se dá zachovat k šestici sourozenců. V případě propuštění se přesunou do Podtemna a slíbí, že se budou živit krví zvířat.
V přítomnosti Astariona otevře sarkofág sám Astarion a vyhodí Czara na podlahu. No a teď následuje dvojice možných rozhodnutí - provést či neprovést rituál? V případě provedení rituálu mě Astarion požádal o součinnost, protože musí Cazadorovi vyrýt na záda svůj symbol, na který ale nevidí (opíše si ho z mé paměti) a poté Cazadora odhodí na své původní místo. Vše další jsme měli splněno. Probíhající rituál je možné ještě přerušit, ale nechal jsem to být, za což jsem si vysloužil dissaprove od Galea a Karlach. Oběti včetně Cazadora se rozprskly a Astarion dosáhl vyšší upírské formy, což není ale nijak vidět, jen lehce změnil chování (k horšímu) a to je asi vše. Poté následuje ještě rozhodování o vězních.
Není to konec, který by se mi líbil, tak jsem to ještě párkrát loadnul a nakonec jsem se rozhodl pro variantu, kde skillcheckem Astariona donutím od rituálu upustit. Astarion pak Cazadora "jen" ubodá a poté dojde řeč na jeho sourozence - musí rozhodnout o jejich budoucnosti. Nechal jsem to totiž čistě na něm. Astarion byl pro jejich svobodu a sám jim poradil, aby se vydali do Podtemna, kde to pro ně bude nejlepší. Zároveň jim kladl na srdce, že musí najít alternativní zdroj obživy. A jelikož jsem osvobodil i vězně, tak Astarion své sourozence pověřil tím, aby je vzali sebou a dohlédli na ně.
U značky rychlého cestování už nás čekala Ulma se svými lovci nestvůr. Poděkovala nám za odklizení Cazadora, ale zároveň si posteskla nad naším rozhodnutím propustit vězně. Nicméně teprve čas ukáže, jaké následky to bude mít.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 30, 2023, 15:34:04
U Shadowheart mě tou Viconií taky vykolejili, a taky se mi neelíbí, že osahali Sarevoka. Já to jako debil napravuju, měnim tomu přesvědčení, mluvim tomu do duše, a oni udělaj šmik! a konec.
Boj jsem řešila tim, že jsem je nechala nahromadit na Shadowheart v uličce, pak jsem jí nechala vyhodit z inventáře soudky se střelnym prachem, disengage, šup pryč a fireball do toho. Rázem bylo čisto.
Přispěvatel: Elemir Říjen 30, 2023, 20:07:20
U Shadowheart v chrámu jsem zvažoval rozestavení sudů, nebo namočení podlahy (blesk pak bere větší okruh), ale rozhodili mě tou temnotou, ve které pak nejde nic zaměřit. Nějak jsem nepochopil, proč postava nemůže do tmy prostě jen něco hodit/střelit bez míření. Zkrátka zvolím směr a hodím, nic složitého. To samé kouzlo, protože tím bleskem bych to býval v pohodě vyčistil.
Sarevoka jsem bral ještě jako vzpomínku, aby tu bylo něco hmatatelného, co bude přímým propojením na jedničku. Když už teda jedna z hlavních záporaček je jeho vnučka. Ale po těch 100 letech pauzy bych čekal spíš něco nového, určitě by se našla jiná vhodná rodová linka. U Viconie mi to ovšem nedává smysl vůbec. Jednak v době zkázy rodu DeVir utekla na povrch a pak byla právě konvertibilní směrem k dobru. Vždyť on ten její příběh je vlastně docela smutný a její zlá povaha se dá díky tomu snadno pochopit. Podobně je na tom z počátku i Shadowheart, kterou kryje/omlouvá jen "ztráta" paměti.
Jediné, co mě na tom těší, je fakt, že Shadowheartin úkol je alespoň skutečně osobní úkol, který se týká jen jí samotné. To je další věc, se kterou mám trošku problém - Laezel, Gale ... v jejich případě jde ve výsledku o úkol srovnatelný s hlavním úkolem hry (nový pořádek v Astrální sféře vs záchrana magie na světě). Ostatně je to i napřímo propojené s hlavním úkolem.
Intermezzo
Jelikož mám již předčištěné přízemí Wyrm's Fortress a jsem tak kousek od porážky Gortashe, tak si tu sepíšu drobnou rekapitulaci. Pevnost je nyní nepřátelská a zůstaly v ní víceméně jen stráže všemožného druhu. Jediným civilistou tu byla skladnice, která se ovšem přidala na stranu vojáků a tak jsem jí sejmul taky. Při čištění hlavního sálu jsem si vyzkoušel sólo akci, do které jsem přizval svoje ghúly. Nic moc efekt, ale z poloviny jsem osazenstvo sálu vyčistil, pak mi musela přispěchat na pomoc Karlach.
Korunní sál bude asi taky hlídaný, ale tam mi stačí couvnout na balkón a držet nepřítele v šachu ve dveřích. Nicméně si ještě rozmýšlím, jestli budu pokračovat tímto směrem, nebo se vrátím zpět do města. Pořád mi zůstalo několik úkolů, které bych měl vyřešit a zřejmě se mi tu rýsuje i alternativa k pomoci Vossovi (že bych mohl vynechat Raphaela). Začínám být navíc přesvědčený, že Gortashem hlavní boje skončí a finále bude spíš kecací.
Samotná pevnost je pro změnu spojená ještě s Wyllem, protože pod pevností spí dobrotivý drak, kterého bychom mohli probudit a přesvědčit, aby nám v boji s Absolute pomohl. Na druhou stranu už mám hezký seznam organizací, které nám přislíbily pomoc, takže asi nebude nutné plnit úplně vše. Vlastně se ani nedivím, že Lariani slibovali tolik konců, když existuje tolik kombinací, jak kdo s kým bude péci ;).
Největším problém je pro mě zatím nalezení Carrionova sluhy a částí těla klauna. Ve městě jsem přitom ještě nenavštívil vše, takže v tom asi budu chvilku pokračovat. Např. v docích jsem už na počátku průzkumu města narazil na týpka, co terorizuje dělníky a moc se mu nelíbilo, že ho sledujeme. Je možné, že právě tohle je propojka na chrám Umberlee. A takových drobností bude asi více.
Další zajímavostí bylo setkání Galea s Mystrou, protože to lépe vysvětlilo celý Galeův problém. Jak už jsem psal, Gale se snažil v době Moru kouzel pomoci Mystře tím, že se začal zabývat netherilskou magií, protože si myslel, že by tím mohl nahradit přirozenou magickou vlnu, kterou Mor kouzel poničil. Jenomže netherilská magie je ze své podstaty nečistá (nepřirozená magie), která má navíc tu vlastnost, že pohlcuje přirozenou magii. Gale svými pokusy akorát probudil hladový Karsuův orb a bylo zaděláno na nový malér. Nebyl jsem to ani nakonec já, kdo Galeův hlad uklidnil, ale Mystra, která se rozhodla zasáhnout - umožnila orbu konzumovat přirozenou magii. Nicméně i to má své limity a pokud má být přirozená magie zachována (zachráněna), tak musí Gale zničit Karsuovu korunu nebo ještě lépe, donést jí Mystře.
Když už jsem v osobních úkolech postav, tak jsem si teď uvědomil, že vlastně nemám ponětí, co je osobním úkolem Halsina. Od té jedné akce v Shadowlands jsem ho totiž neměl v družině. Wylla jsem vlastně neměl v družině ještě déle, ale jeho osobní úkol je propojený s hlavní linkou, takže se posunuje i bez Wyllovy přítomnosti v družině a zbytečných rozhovorů s ním. V táboře zůstává i Aylin s Isobel, ale to beru tak, že je to jeden z bodů mého seznamu pomocníků proti Absolute. Nic jiného s nimi asi už plnit nebudu.
Yenna taky těžko říci, to bude vzhledem k možnostem při napadení Orin asi jen doplněk tábora. Navíc její kocour je asi z obliga, protože po zabití Orin mě nemají měňavci důvod sledovat, takže kocour bude asi pravý :).
No, tipuji, že nejpozději pozítří bych měl BG3 dokončit. Čím dál jsem, tím více si uvědomuji, že plno věcí mohli Lariani zjednodušit a naopak o to lépe to vyšperkovat, protože ta roztahanost a kvantita je nakonec ubíjející. Přijde mi to podobné jako u Zaklínače 3, kde skvělý úvodní úkol nahradí roztahaná střední část poskládaná ze všeho možného, ale tam to bylo alespoň pochopitelné, protože jde o větší svět a hra má zobrazovat i běžný život Geralta.
U BG3 je zápletka jasná a na to, jak neodkladně to zprvu působí, tak se ta naléhavost brzy rozplyne a s tím se roztříští i pozornost hráče. Už v Shadowlands bylo jasné, že mi s parazitem vlastně nikdo nepomůže a místo řešení parazita mě hra vmanipulovala do úplně jiného příběhu. Co kdybych se chtěl opravdu jen zbavit parazita a pak si jít v poklidu domů, řešit si svoje vlastní záležitosti? Vždyť mi hra párkrát tuhle možnost dala v rozhovorech na výběr, tak proč to tak udělat nemůžu? Místo toho zachraňuju svět, nebo spíše pomáhám ostatním svět zachránit, protože si vlastně připadám spíš jako průvodce. Zpětně mi některé věci přijdou opravdu divné, byť rozumím tomu, že ústřední postavou měla být jedna z předvytvořených postav a vše se pak mělo točit kolem ní. Pak to totiž tak nějak smysl dává, obzvlášť pokud bych hrál za Galea.
Vzhledem ke všem těm možnostem se navíc obávám o jakýkoliv přídavek do hry. Na tohle rozumně navázat nejde, leda začít úplně jiný příběh.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 30, 2023, 20:33:06
Co se týče zápletky jen pro Shadowheart... zarazilo mě, Kolik lidí právě protí tomu brblá. Přitom... je to tak mnohem lepší. Nějakej Wyll... proč mám toho maníka v partě? Co hře přináší? Vůbec nic, jeho otec je tam tak či tak. Jistě, má názor na situaci a přidá mi k tomu dvě věty... no to je toho. Já chci víc příběhu a dungeon navíc. Shadowheart doručila, Astarion doručil, maj u mě plus. A zabití Cazadora bylo sakra stylový. Jak jsem psala, neměla jsem v tu chvíli ani motivaci hrát dál... a pak mi exnul počítač :-D. Prostě tečka.
U klauna mám trup, ruku a ještě něco, ale nevim odkud, protože to našel autolooter, ne já. Vůbec nevim, kde ho hledat.
Yenna je potenciální oběť pro Orin, když máš Laezel, Halsina a Galea v partě, pak unese jí. To je pro mě docela dilema, protože jí společníky nechci nechat, na druhou stranu Astarion nechce, aby se tý holčičce něco stalo... je to trapný, ale Astarion je tady moje svědomí, který mi brání nechat dítě unést šílenou měňavkyní. Naa druhou stranu to znamená, že unsená skončila naše žabička. Grrr.
Co se týče toho, že tě hra nenechá prostě se zbavit parazita... myslim, že je to klasika, prostě svět je v ohrožení, a nemůžeš se prostě rozhodnout, že ho necháš padnout :-D. Dřív by mě to sralo, dneska to beru tak, že moje postava je sice moje, ale musim jí vymyslet tak, aby byla ochotná sledovat připravenej příběh, jinak nemá v hlavní roli co dělat.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 30, 2023, 21:47:20
Čistej rudej dragonborn (na snímku samec):
Spoiler: ukázat
Rudo-modrej dragonborn:
Spoiler: ukázat
Rudo zlatej:
Spoiler: ukázat
Detail:
Spoiler: ukázat
A teď si řikáte, co když vemu rudo-rudýho? Má taky šupiny navíc? Jasně že má.
Spoiler: ukázat
Přispěvatel: Elemir Říjen 30, 2023, 22:30:14
Karlach je taky fajn, ale chybí jí kus příběhu. Představoval jsem si, že s ní skončím na chvilku v Avernu a budeme pro změnu řešit to její srdce :D. Pro změnu jakási obdoba lady Aribeth z NWN jedničky. Když to vezmu, tak tohle bylo poprvé v sérii BG/NWN, kdy ta romance měla přirozenou plynulost a fungovala (vlastně ještě funguje) po celou dobu hry.
Wyll byl pro mě zajímavý v EA, ale od setkání s Mizorou to s ním šlo z kopce. Navíc nemám rád, když mě chlapi balej, obzvláště pokud bych to do nich neřekl :D. Astarion je výjimka, protože ten se tím netají a celkem to i chápu, protože jeho každodenním chlebem bylo shánět oběti pro Cazadora, což sebou obnášelo svádění obou pohlaví. Líbí se mi i charakterově, protože je to vlastně neutrál, který dost balancuje na hraně dobra vs zla. No a Gale je jasný. Oblíbil jsem si ho už v EA a tady to jen vygradovalo. Halsina jsem bohužel blíže nepoznal a Jaheira je pro změnu jasná. Laezel by byla nakonec asi taky fajn.
Viconii opravdu těžce rozdýchávám :D. Jasně, je to ženská, proto mi to vadí víc jak u Sarevoka, který byl navíc mým úhlavním nepřítelem v jedničce, ale že z ní udělají tyranskou bestii ve službách Shar? Škoda, že jsem si na ten souboj nevzal Minsca nebo Jaheiru, teď by mě docela zajímalo, jak by to okomentovali oni, tedy jestli si Lariani vůbec uvědomují, jaká je tu souvislost. Pokaždé jsem Viconii zachraňoval, a to snad za všechna povolání v BG1 a 2! :D ...
Svět bych klidně padnout nechal, moje postavy rády revoltují :D.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 30, 2023, 23:08:45
S Karlach je to tragédie, no. Taky za to autoři už dostali od lidí zpětnou vazbu :-D. Lidi chtěj pro karlach lepší zacházení. Laezel má špatnej začátek, a vlastně ze začátku ani nemá moc scének... a pak najednou začne hrát významnější roli, a je to zajímavá postava.
Obávám se, že to balení ze strany chlapů bude častější a častější :-D. Hej, mě balej ženský ve hrách už... už dvacet let. Je nutný se s tim dospěle vypořádat. Vim, že je to nepříjemný, zvlášť když nejseš tý postavě nějak přátelsky nakloněnej. Pořád si myslim, že nějakej přepínač v nastavení by to pořešil ke spokojenosti lidu.
Osobně si myslim, že BG3 neni hra, která je dělaná na dohrávání. Člověk jí má relaxačně očichávat a okusovat. Jen tak jako hravě. Testovat kraviny, různý možnosti, bavit se se společníkama... Ten exnutej počítač mě vlastně zachránil před přístupem "musim to dohrát", protože si tu hru teď užívám dramaticky víc. A módy! Autolooter a autoseller dělaj ze hry uplně jinou zkušenost!
Samozřejmě je fér tvrdit, že hra měla mít tyhle věci dořešený, a módy jsou vlastně náprava chyby, takže body dolu. Jenže taky je fakt, že chyba, která je jednoduše řešitelná módem, je to menší zlo. Je řada věcí, který se odmódovat nedaj. Třeba otravný společníci, který by člověk nejradši prohodil stropem, že, Dragon Age.
Přispěvatel: Elemir Říjen 31, 2023, 00:05:27
Každopádně jsem si teď uvědomil ještě jednu věc. Krom Orin jsem za celou dobu nepotkal žádnou příběhovou postavu, která by výrazně vyčnívala nad mými společníky. Nakročeno k tomu měl akorát Balthazar a Cazador, ale ti se ve hře mihli jen krátce. Ketheric Thorm byl celkem generický padouch a Gortash si nevede o moc lépe. Z kladných postav si teď momentálně nevybavuju nikoho (Isobel by byla ideální kandidát, ale podobně jako Cazador má jen chvilkovou sekvenci a pak už jen stojí v táboře).
Jasně, ještě nesmím zapomenout na Raphaela, ale ten má jen fajnový úvod v Act I. Podobně klesl na zajímavosti Voss, ač githyanki, tak se mi zprvu líbil. Mizora by byla třeba pro mě zajímavější, pokud by nebyla svázaná s Wyllem a podobně jako Raphael by sledovala úplně jiný cíl, protože ona tu svou roli hraje výborně a vyčnívá proto více jak Raphael.
Jinak pro mě bude konec už vítaný. Hodin jsem v tom utopil dost a nebezpečně to ve mě vzbuzuje vzpomínky na předchozí hry, což by nemuselo dobře dopadnout :D. Rád bych totiž ještě zkusil nového Assassins Creed a pak si dal od hraní pauzu.
Přispěvatel: Elemir Říjen 31, 2023, 11:00:45
To, že mě nepřátelé zasahují kouzly i přes zeď, na to už jsem si zvykl. Je sice zajímavé, že pro ta stejná kouzla musím já sám nepřítele vidět a to kolikrát hezky zblízka, ale budiž. Gortashova ochranka to využila jen jednou. Zajímavější byly špíš jejich buffy, kdy jsem zprvu ztuhnul, protože jsem zvolil celkem běžné rozestavení družiny, protože jsem prostě čekal docela pohodový boj. Vidle mi do toho hodil sám Gortash s Banovým požehnáním.
Docela slušně jsem ho ve dvou kolech usekal, ale pak se zvětšil, dobral 150 HP a začal být celkově nepříjemný. Jako na potvoru jsem přehlídl, že mu ten buff přidal rezistence proti několika útokům, takže jsem na něj zbytečně vyplýtval hned dvě plnější sady magických střel. Na oplátku na mě seslal svoje kouzla a kletbu. Sesekat ho z těch 150 HP + 50 jeho zbývajícíh HP, mi zabralo už o poznání delší dobu, ale dobře mi tak :). Měl jsem začít rovnou s ním. Mohl jsem si tak ušetřit pár lektvarů zdraví.
Největší radost ze smrti Gortashe měla Karlach, která mu nemohla zapomenout to, jak jí zradil a prodal Zariel. Zrovna on, člověk, kterému plně důvěřovala! Na druhou stranu jí radost rychle přešla a proměnila se v vztek. Karlach díky nestabilnímu kovovému srdci umírá a Gortashova smrt jí patřičnou úlevu nepřinesla. Bylo vidět, že se se svým osudem nedokáže smířit a nakonec nás opustila s tím, že se musí jít uklidnit do tábora. Přes noc se jí to naštěstí celé rozleželo v hlavě a ráno už byla zase veselá a plná života. Chvilku to dokonce vypadalo, jako by stále měla zájem o romanci ;).
Rozhovor jsem měl i s Astarionem, který mi poděkoval za to, že jsem mu rituál rozmluvil. To je fakt týpek, kterýmu bych uvěřil obě varianty rozhodnutí :).
Po vyzvednutí třetího netherilského kamene se přišel na výsledek podívat sám Emperor. Nijak ale nenaléhal. Setkání s Absolut prý počká. Mám si nejprve dořešit svoje záležitosti a pak se na setkání s Absolute pořádně připravit.
Hned jsem toho využil a ráno jsem zakončil průzkumem městského hřbitova, neb vykrádání hrobek mi není vůbec cizí ... mohl by mi někdo vysvětlit, k čemu má kostlivec v rakvi svitek vzkříšení??
Přispěvatel: Yuyana Říjen 31, 2023, 11:06:42
Osobně na konec prdim, dokud s tim něco neudělaj, a pokud s tim něco neudělaj, tak... nemám trauma z toho, že to nikdy nedohraju. Myslim, že jsem dostala za svoje peníze víc než dost.
Byl nějakej update, Astarion má jiný hlášky, když na něj mluvim. Už nepoužívá to falešný flirtování, když jsme ve vážnym vztahu. Taky sovička měla nějaký jiný dialogy.
Kostlivec se vzkříšenim mě neděsí, mě děsí konstlivec v sarkofágu s botama s kouzlem Předstíraná smrt.
Přispěvatel: Elemir Říjen 31, 2023, 15:07:19
Na Orin se mi líbí právě ta vlezlost a pocit frustrace, že jí nemůžu uškrtit rovnou. A pak ta fajnová satisfakce, kdy jí začneš při jednom pozdějším rozhovoru odporovat a ono jí to na chvilku úplně vykolejí. Mizora a Raphael jsou fajn, ale rozumím :). Raphael má u mě hlavně plus za vzhled Strada, jen kdyby zůstal stejně tajemný po celou dobu.
Raphaela teď asi budu zrovna řešit, protože jsem nejspíš našel alternativu k jeho úkolu. Dokonce už mám stopu sluhy mystika Carriona a zas i nějaký kousek klauna. Holt to beru dům po domě. Akorát mi vrtá hlavou, proč jsem Gortashovi řezal ruku ...
Přispěvatel: Yuyana Říjen 31, 2023, 15:37:29
Přispěvatel: Yuyana Říjen 31, 2023, 18:05:07
Si tak řikám, že Astarion má rudý oči, slaboučká vrstvička šedýho makeupu... a možná ani ne, a je z něj drow jak vyšitej.
Jsem zklamaná. Taky mě obtěžuje, že se mi nepovedlo perfektně sladit šupiny s barvou očí a vlasů.
Přispěvatel: Elemir Říjen 31, 2023, 19:21:28
Teď jsem si zrovna pročítal možné důsledky voleb u Astariona a krom toho jsem se dozvěděl, proč po něm šli lovci monster - Astarion totiž unesl Ulmě dítě.
Podrobnější průzkum Lower City I
Po odchodu z Wyrm's Fortress do města hlavní bránou se spustila animace, ve které pár ilithidů napadlo místní. Emperor k tomu má přípomínku, že Absolute začíná nabírat na síle a proměňuje nakažené v ilithidy. Tohle se mi pak stalo ještě jednou u brány do horní části města. Poté jsem se vydal podél severního okraje čtvrti směrem na hřbitov a do krypt. Nic extra to však nepřineslo.
Na hřbitově jsme potkali dívenku Ninu, která se před námi pokusila s pomocí Myrkulovo magie oživit svého zemřelého bratra. Do celé situace je možné zasáhnout, například tím, že dívence poskytneme svitek, ale jelikož Nina magii příliš nezvládá, tak oživí hned celý hřbitov :D. Bohužel to odskáče několik civilistů, tak jsem se v druhé variantě rozhodl Ninu ukecat, že by měla bratra nechat odpočívat.
Na hřbitově jsem podle zvuku identifikoval zamaskovanou mumii, která se tu volně procházela. Jde o jednoho ze společníků zmizelého Thrumba. Druhá zombie je hned u kasáren u hlavní brány a třetí se prochází mezi hospodou The Blushing Mermaid a dílnou Araj Oblodry. Dozvěděl jsem se, že Thrumbo zmizel někam po schodech dolů a dolů a pak přes písek ... hm, asi na pláž? Ano, našel jsem ho ukrytého ve skříni v domě na pláži, kde jsem předtím bojoval se sahuaginy.
Thrumbo nebyl z odhalení zrovna nadšený a ještě méně ho potěšilo, že pracujeme pro Carriona. Nakonec se ukázalo, že Carrion rád zabíjí nevinné a proměnuje je ve své sluhy. Thrumbo si myslí, že Carrion je mumií lord, protože byl jednou svědkem toho, jak ho jeho zombií bratři smrtelně zranili, ale Carrion se druhý den vrátil jakoby nic. Jednou vzal Carrion oslepeného Thrumba kamsi do podzemí, aby mu ukázal zdroj své nesmrtelnosti - zakonzervované vnitřnosti. Důvodem bylo to, že měl s Thrumbem větší plány a dokonce mu příslibil, že by se o své vědění mohl s Thrumbem jednou podělit.
Každopádně Carrionovu kryptu už jsme objevili, je to ta ve stokách poblíž chrámu Bhaala. Jenomže v ní jsme našli jen játra a mozek, nádoba se srdcem chyběla. Carrion tu naštěstí nechal písemné vodítko, takže jsme Thrumbovi s radostí sdělili, že nádobu nosí ve svém těle. Thrumbo se zhrozil a nádobu vyzvracel. Nyní tak máme v ruce mocnou páku na Carriona, protože zničením srdce bychom ho mohli snadno připravit o nesmrtelnost. Ale zatím jsme to odložili a pokračovali v průzkumu. Carrion nám rozhodně neuteče a třeba nám nabídne výměnou něco zajímavého ;).
Při obhlídce domů jsem zjistil, že jsme s Rudým trpaslíkem měli docela kliku, když jsme ho přistihli tak brzy, protože obětí je po městě celkem dost a řada z nich zároveň nějak souvisí s úkolem pro cirkus - nacházím u nich části klauna. Vůbec netuším, co to má znamenat. Možná je to prostě jen společná značka spojující vraždy způsobené dopplegangery.
Krom stop po vraždách jsem našel další obchodníky a dokonce i rodiče Gortashe. Ti se mnou ovšem obchodovat nechtěli a ani se jim nedivím. U obchodníků mě zaujalo, jak málo jich prodává lektvar zrychlení, protože jsem ho objevil snad jen u jediné obchodnice. Apropo zrychlení ve formě kouzla, v pár bojích jsem si všiml, že některé potvory z řad stráží na to umí hodit debuff, kdy se vliv zrychlení vynuluje. Možná to dělá víc potvor, jen jsem si toho zřejmě všiml až teď.
Další ze zajímavostí je Jaheiřin dům poblíž House of Grief, kam mám Jaheiru dovést ukázat - osazenstvo domu totiž ztratilo před nějakou dobou veškeré informace o pohybu Jaheiry a začali jí proto považovat za ztracenou. Mluvčí domu jí navíc označila za matku - jako svou matku nebo matku místní buňky Harfeníků?
Předposlední zajímavostí jsou domky okolo vstupu do gildy zlodějů, kde jsme narazili na dopis od Mayriny (to je ta, co jí věznila ježibaba Ethel). Mayrina prý zjistila, jak se Ethel zbavit jednou pro vždy. Po přečtení dopisu se na mapě vyznačil dům poblíž banky, kde nyní Mayrina přebývá. To si ovšem taky necháme na později.
No a pak jsme se třeba srazili s bývalým hraničářem Golbraithem, lovcem ilithidů, který nám za příjemný rozhovor věnoval svůj kouzelný štít.
Pro dnešek jsem skončil ve sklepení domu jedné z obětí Rudého trpaslíka poblíž The Blushing Mermaid. Zbývá mi tak prozkoumat už jen samotnou hospodu The Blushing Mermaid, pak obchod Devil's Fee, který má něco společného s Raphaelem (našel jsem v něm kouzelný glyph na podlaze, se kterým ovšem nejde manipulovat jako s běžnou pastí), poté dovést Jaheiru do jejího domu a nakonec navštívit Mayrinu a mystika Carriona. Jasně a taky zajít do banky s klíčem od Cazadora.
Průzkum města už nyní není tak hektický, protože předtím jsem to jen prolítl do továrny a po nečekané návštěvě Orin v táboře jsem se raději vydal urychleně po stopě zbylé kultistické dvojky. Rozhodně jsem nechtěl, aby se návštěva Orin jakkoliv opakovala! Po zabití Gortashe se ovšem nutkavý pocit pospíchat vytratil a nyní si průzkum města užívám mnohem lépe. Krom Absolute nám už snad nic jiného nehrozí.
Edit: vlastně ještě jedna budova mi úplně chybí a to jsou kasárna. A s tím mě napadl ještě další dodatek. Pár sklepů jsem zatím vynechal, protože mi chvilku trvalo, než jsem zjistil, jak si poradit s určitými hlídanými zámky a přechody (ne vždy pomůže ukrytí ve stínu). Gale může paradoxně hlídané zámky otevírat beztrestně kouzlem, nikoho v okolí to nezajímá. Nebyl jsem tedy zatím v márnici na hřbitově nebo ve sklepení chrámu Stormshore Tabernacle.
Edit 2: a ještě jedna věc :) ... když už jsem opět zmínil alchymistku Araj Oblodru. Jak jsem nedávno psal o souboji se Sarevokem, že z něj tekla nestabilní (výbušná) krev, tak časem jsem zjistil, že to je ve skutečnosti moje vlastní krev. Zřejmě důsledek experimentu, který jsem u Araj dobrovolně podstoupil. No, těžko říci, jestli je to taková výhoda, protože včera jsem neznámo kde našel zajímavou čelenku, která poskytuje mnou vyvolaným nemrtvákům imunitu na běžné útoky, což by ze mě mohlo udělat neohroženého bijce. Jenomže tahle imunita neplatí na oheň atd., takže pokud by někdo pode mnou zapálil mou krev, tak je rázem celé blízké okolí v ohrožení, tak jako se to stalo Karlach při boji se Sarevokem, kde byl pachatelem útoku Gale se svou ohnivou střelou. :D.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 31, 2023, 20:02:39
Já mám půlelfy taky ráda, ale když romancuju nesmrtelnýho upíra, tak chci něco, co dlouho vydrží. A u čeho můžu předstírat, že je tomu 100+, abych odstranila ten twilight faktor.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 31, 2023, 23:30:25
[ You are not allowed to view attachments ]
Přispěvatel: Elemir Listopad 01, 2023, 23:01:27
Přispěvatel: Yuyana Listopad 02, 2023, 09:42:03
Přispěvatel: Elemir Listopad 02, 2023, 12:07:19
Podrobnější průzkum Lower City II
Závěr průzkumu města přinesl opět pár hezkých ukázek toho, jak jsou úkoly dobře provázané s okolím. Začnu ovšem tím méně zajímavým a to je banka. V inventáři jsem našel celkem 3 trezorové klíče. Ten od Cazadora patří ke schránce v nejnižším patře, což je výhoda, protože tyhle schránky jsou volně přístupné (uvnitř byly jen šperky). Další dva jsou od schránek v uzavřené sekci bez přístupu. Dokázal jsem je sice pomocí mágovo ruky otevřít, ale vybrat už mi s ní nešly. Navíc jsem si všiml, že Galeova mágova ruka má jen omezenou dobu existence, když to srovnám s tím, co uměl vykouzlit Astarion z jednoho předmětu, tak je to až divné (Astarionova ruka s náma vydržela i po dlouhém spánku, Galeova cca tak minutu).
Další v pořadí byl mystik Carrion. Zkusil jsem to s ním nejprve po dobrém, protože mu jde jen o tu kanopu se srdcem. Odměnou mi byla louče, kterou mám spálit obraz Fevrasovo předchozí milenky, protože ta je důvodem jeho posednutí. S touhle znalostí jsem loadnul, kanopu položil na zem a rozstřelil. Carrion se naštval, pohrozil mi, že tohle není definitivní řešení jeho nesmrtelnosti a pak se na nás všichni vrhli - Carrion a celá jeho kupa nemrtváků. Po jejich zabití se do domu vrátila čtveřice utečených zombií. Thrumbo mi poděkoval a převzal za Carriona roli obchodníka s podivnostmi. Z truhly opodál jsem si vyzvedl Carrionovu louči a vydali jsme se za Fevrasem.
Obraz milenky je v ateliéru v horním patře. Původně s ním nešlo nijak manipulovat, hra jen spustila krátkou poznámku o pocitu, který z obrazu vyzařuje. Louči je potřeba vzít do ruky a na obraz zaútočit. Tím jsem uvolnil ducha Kerri (Echo of the Lost Lowe), což byla předchůdkyně lady Jannath, jen s poněkud tragickým osudem - Kerri spáchala sebevraždu, ale nebylo to přímo kvůli Fevrasovi. Fevras ovšem její smrt neunesl a nehodlal se s Kerri rozloučit. Proto její duši uvěznil do obrazu. Po jednom skilchecku se mi podařilo Kerri přesvědčit, aby Fevrasovi odpustila a v míru odešla. Lady Jannath si oddychla a Fevrasovi taky odpustila. Ostatně Fevras ocenil, že při něm Jannath po celou tu dobu stála a snažila se mu pomoci. Konečně si tak uvědomil, jaký to byl do sebe zahleděný pitomec ;).
Popravdě to teď beru trošku na přeskáčku, aby to bylo pokud možno ucelené, protože úplně první akcí po odchodu ze sklepa z předchozího zápisku byla návštěva kasáren. Zde jsme potkali nešťastnou Loru, která se kapitánce stráží snažila vysvětlit, že se jí ztratila dcera. Jenomže kapitánka měla očividně nějaké výpadky paměti a tak se rozhovor nikam neposouval. Vložil jsem se do toho tedy já, protože už mi začalo svítat. Lora se cestou stavila v hospodě The Blushing Mermaid, kde s dcerou chvilku poseděli, ale pak se jí malá Vanra někam vytratila.
Když už jsme byli tu, tak jsme zaběhli ještě do sklepa kasáren, kde je k nalezení krysí obchodník Skitle. Nic moc ovšem neprodává. Další zastávkou byl sklep v Stormshore Tabernacle, kde jsme vybrali truhly na příspěvky, což se neobešlo bez následků - ještě ve sklepě nás napadla strážná deva a nahoře jsme dostali vynadáno od otce Humbletoa (už s námi nechtěl obchodovat). Získané předměty za moc nestojí, ale bohužel jsem si ve sklepě nechtěně přepsal pozici, takže návrat ke staršímu savu by byl zbytečně komplikovaný. Nechal jsem to proto být. I když musím ještě dodat, že schránku Mystry jsem nechal plnou :D. Poslední zastávkou byl sklep márnice, kde jsme našli kanopu s Carrionovými plícemi. Odtud jsme pak zamířili do domu Mayriny.
V domě, respektive v jeho ruinách, jsme se nejprve srazili s podivnou trojicí postav - hobgoblinem Kledem, drakonidem Jatlem a lidskou ženou Adrielle. Chvilku na nás nedůvěřivě koukali, protože si mysleli, že nás sem poslala čarodějnice ... tak přeci jsou ty vzkazky o Ethel pravdivé. Brzy jsme však našli společnou řeč, čemuž pomohlo i to, že známe Mayrinu. Tu jsme našli o patro výše i s jejím zombiím manželem. Mělo to ovšem jeden háček, Mayirina byla proměněná v ovci!
V rohu místnosti jsem si všiml voodoo panenky, která nešla uchopit - vždy se přemístila. Tak jsem vytáhl luk a panenku rozstřelil. Mayrina byla rázem odkletá a po schodech za námi vyběhl naštvaný Jatlo. Po boji se ukázalo, že Jatlo je vlastně redcap (Fey verze skřeta). Ethel ho sem nasadila jako špeha, který měl Mayrině škodit. Mayrina se totiž rozhodla pomáhat stejně postiženým lidem, tedy těm, kteří se zapletli s Fey čarodějnicemi a nyní hledají pomoc. Pro Ethel sice nepředstavovali přímé nebezpečí, ale rušili jí v místních aktivitách, to jest v kradení dětí.
Mayrina mimo jiné našla možný klíč k definitivnímu odstranění Ethel. Předala mi proto klíč od svého trezoru, kde jsem našel spisek lovců čarodějnic. Psalo se v něm o lektvaru, který by čarodějnici donutil vyzvrátit pozřené dítě. Lektvar je ovšem falešná stopa. Podstatné je pochopit, o co tu vlastně jde, a pak se podle toho zařídit. Ethel nesnědla Vanru proto, že by měla hlad, ale jde o způsob, jakým se Fey čarodějnice rozmnožují - Vanra se v jejím těle promění v malou čarodějnici.
Stopa vedla opět do hostince The Blushing Mermaid, kde jsme s hledáním stop začali. Hostinský nás odkázal na kapitánku Grisly, no a tady to začalo být zajímavé. Grisly si vůbec nevybavovala, že by Lora někdy měla dítě. Lora původně patřila do její posádky, ale nedávno se pohádali a zrovna ten inkriminovaný večer je Lora s nožem v ruce napadla. Grisly to naštvalo, protože s Lorou prý byly poslední dobou jen potíže, a tak nám nabídla, že nám za její definitivní odstranění vyplatí 3000 zl. Heh, dost vysoká suma, až podezřele vysoká :). Samozřejmě jsme to domítli a tím jsme celou tuhle komedii ukončili. Ethel se proměnila do své normální podoby a my sáhli po zbraních. Jenže v tu chvíli nás Ethel zarazila, přeci nezabijeme budoucí matku ... ;)
To je fakt, zabitím Ethel zabijeme i Vanru. Vydali jsme se proto do sklepa, kam Ethel uprchla. Chvilku jsme tápali, protože cesta dál je velmi dobře skrytá, ale jakmile jsme objevili vstup, tak nás to dovedlo do sousedící jeskyně, kde jsme se střetli se skutečnou Grisly a její posádkou. Všichni na sobě měli nám dobre známé dřevěné masky. Teprve v další místnosti jsme narazili na samotnou Ethel.
Ethel nám od prvního setkání o 5 levelů poskočila, ale jinak je to pořád ta samá Ethel, která ráda vyvolává zrcadlové obrazy. Není vlastně nijak nebezpečná, ale i tak je to trošku delší boj. Důvodem je trojice hub, které jí zajišťují nesmrtelnost a ještě se sami každé kolo doléčují do maxima. Když pak Ethel padne, tak se v dalším kole vrátí s více jak polovinou zdraví. V první fázi jsme Ethel usekali na co nejméně HP a sundali jsme nejbližší houbu. Poslední rána do Ethel byla nesmrtící pasivka, protože jsme nechtěli riskovat život Vanry. Po ní proběhla animace, ve které Karlach Vanru osvobodila. Pak boj pokračoval dále. Houby nám Ethel 2x oživily, ale já s Karlach jsme jí zas hned zabili, takže se čekalo jen na Galea, který se musel nejprve došourat k schované houbě za propastí a odpálit jí kouzlem.
Po smrti Ethel jsme si u Lory vyzvedli odměnu (legendární rapír) a zašli jsme za Mayrinou. Mayrina byla na jednu stranu ráda, ale pak si všimla, že její manžel je stále zombie. Pořád to nechtěla vzdát, tak jsem se do toho vložil a Mayrinu přesvědčil, že skutečná smrt pro něj bude vysvobozením. Mayrina tedy zničila kouzelnou hůlku a tím ho zabila. Paradoxně se nic viditelného nestalo, protože zombie pořád žije :).
Na závěr průzkumu Lower City se zmíním ještě o Jaheiře, byť Jaheiru jsem do jejího domu přivedl až těsně před finále. A nesmím zapomenout ani na ostatky klauna. Setkání Jaheiry s rodinou vlastně není nijak extra zajímavé, zajímavější je spíš její podzemní úkryt, kde se dá nahlédnout do její soukromé skrýše a v ní najít pozůstatky po Jaheiřiných dřívějších dobrodružstvích (scimitar Bel, dopis od Khalida apod.). Vlastně na celém setkání s rodinou bylo divné jen to, že Jaheiřina dcera nebyla schopná správně zareagovat na osvobození Minsca, protože hra se v tu chvíli tvářila, jako bychom Minsca teprve hledali. A zmínit musít ještě to, že Jaheiřina dcera Rion je půlefka a syn Jord je půlork :D. Nicméně Jord je samozřejmě adoptivní ;).
U klauna pak musím vyzdvihnout fakt, že jsem se musel s jednou částí těla nechat podat. Zápěstí klauna se totiž nachází přímo v cirkusu na podnosu jednoho kobolda a dá se tak snadno přehlédnout. Problém mi činila ještě paže, protože ta je ukryta v domě jedné oběti Rudého trpaslíka (zabarikádovaný dům poblíž Sorcerous Sundries). Dům zůstal označený i po splnění úkolu s vraždami a na první pohled na něm nebylo nic zvláštního. Je to vlastně jen velmi malý pokoj s mrtvolou uprostřed. Nakonec jsem si pod stolem všiml vykukujícího růžku dveří do sklepa :D.
Ve sklepě jsem našel tuším i seznam obětí. Místní majitel se zabýval okultismem, zejména záležitostmi pekla a byl to zřejmě on, kdo Gortashe navedl na způsob, jak se dostat do Avernu pro Karsuovu korunu. Z dopisu jsem se zároveň dozvěděl, že uřezané ruce měly sloužit jako vstupenka do chrámu Bhaala (anebo jako důkaz pro Bhaalův tribunál? ... no, to je už nyní jedno). Ve finále ty vraždy odhalily, že Orin systematicky odstraňovala spolupracovníky Gortashe a tím se snažila oslabit jeho moc. Vrtalo mi hlavou jen to, proč byla součástí vražd i lady Stelmane, přítelkyně Emperora, protože ta se s Gortashem nijak nepřátelila. Na druhou stranu se Orin asi snažila odstranit všechny, kdo by jí mohli ohrozit. Seznam to byl totiž dlouhý. Odměnou za donesení ostatků klauna jsou pak Spellmight Gloves.
Přispěvatel: Yuyana Listopad 02, 2023, 12:15:01
Přispěvatel: Elemir Listopad 02, 2023, 13:45:32
Ansur je součástí osobního úkolu pro Wylla. Poprvé jsme se o tomto legendárním drakovi dozvěděli od Wyllova otce, který nás nabádal k tomu, abychom ve vězení Wyrm's Fortress vyhledali skrytý průchod a požádali Ansura o pomoc. Shadowheart jsem proto nechal v táboře a družinu nově doplnil Wyll.
Na první pohled to vypadalo jednoduše, byť jistým varováním nám měla být už samotná legenda o Ansurovi, ve které byl vstup do jeho doupěte popsán v hádance. Wyll nám k tomu poskytl určité vodítko, ale i tak jsme se dlouho nedokázali hnout z místa. Mapka nám sice ukázala pravděpodobné místo vstupu, ale nikde nebylo ani památky po dveřích nebo jiném druhu vstupu. Na jedné stěně byla akorát dvojice loučí ve tvaru dračích hlav.
Zkoušel jsem vše možné, včetně manipulace s dračími loučemi, loučemi v okolí, dokonce i vlastními loučemi. Zkoušel jsem hledat skryté tlačítko, v jednu chvíli jsem dal i na Wyllovu radu a nasadil do akce blesk, kterým jsem střelil do stěny, ale nic, prostě vůbec nic! Přitom jsem byl kousek od řešení, ale došlo mi to asi až o půl hodiny později a šlo o náhodnou akci :) ...
Spoiler: ukázat
Kamenná stěna se na chvilku rozplynula a my mohli projít.
Před vstupem do Ansurova doupěte se ozval Emeperor, že je to ztratá času. Ansur je prý jen mýtus.
Ansurovo doupě je poměrně rozlehlé a začíná u trojice výjevů na zdi, kde je zachycen hrdina Balduran ve společnosti bronzového draka. Spolu pak zakládají Baldurovu bránu a nakonec Balduran odplouvá a nechává draka, aby město hlídal. Balduranova socha opodál nám poté sdělila, že za dalšími dveřmi nás čeká série zkoušek, které mají otestovat naši způsobilost k rozhovoru s drakem. Souhlasil jsem a socha dveře otevřela.
Zkoušky jsou celkem čtyři a není nutné v nich uspět. Jediná chyba a dveře k Ansurovi se otevřou i tak (po boji s pár stíny). Jenomže já dostal obavy, že na těch zkouškách závisí průběh celého rozhovoru s drakem, takže jsme zatli zuby a pustili se do poctivého řešení.
První zkouška byla bojová. Probíhala na kruhové plošině s propastí kolem. Socha nám přičarovala dvojici vodních myrmidonů a postupem času se do boje zapojili i myrmidoni dalších elementů. V tuhle chvíli jsem dost ocenil Wylla a jeho magickou střelu, která má sice jen tři náboje na kolo, ale poskytuje zároveň force efekt. Dva myrmidoni se hned na počáku boje postavili tak, že je Wyll střelou odhodil do propasti a tím nám to dost ulehčil.
Druhá zkouška byly šachy, kde se o nápovědu postaral Gale. Ve dvou tazích jsem měl dát soupeři šach-mat. Galeovo řešení bylo správné.
Třetí zkouška byla o vině a trestu, ale tu na chvilku přeskočím. Místo toho jsme zašli na zkoušku z historie. V ní je potřeba najít zrádce mezi trojicí postav připravených k boji. Jde to vyřešit pročtením svazků v místní knihovně nebo čistě kombinatoricky.
Zkouška o vině a trestu je totiž matoucí, proto se jí budu věnovat podrobněji. Jde v podstatě o soud, kdy je potřeba vynést rozsudek, ale problém je v tom, jak toho docílit? Po obvodu místnosti je série obrazů s různými výjevy, uprostřed místnosti je pak stín soudce a trojice podstavců s dalšími obrazy, které ovšem stín zahaluje, takže se na ně nedá podívat. Za soudcem je ještě jeden podstavec, do kterého se má vložit nějaký předmět. Cílem je prohlédnout si obrazy kolem a vynést rozsudek. Potíž je v tom, že není jasné, jak odstranit stín z trojice obrazů uprostřed a co vložit do podstavce. Stín soudce je totiž nehmotný a zároveň nesmrtelný, takže ho nejde odhodit ani zabít. Trvalo mi dobrou hodinu, než jsem na to přišel, přitom jsem měl řešení stále na očích :D ...
Spoiler: ukázat
Otevřely se dveře k Ansurovi a my mohli vejít.
K našemu společnému údivu jsme ale Ansura nenašli. Tedy vlastně našli, ale rozhodně ne tak, jak bychom si představovali - na zemi totiž ležela jen mršina dávno mrtvého draka!
No a teď co? Kousek níže za drakem jsem si všiml helmy na podstavci. Jde o Balduranovu helmu ... eh, co? Když už, tak tu by měla mít přeci schovanou ve své skrýši Jaheira! Ale co, důležité je, že po zvednutí helmy se odkryl vstup zpět do vězení a my mohli v klidu odejít. Jenomže mě to pořád nějak táhlo k té mršině.
Mrtvola Ansura se tváří, jakoby z ní bylo možné něco vyndat, tak jsem se sehnul. Jenomže v tu chvíli mě zachytila mocná magie a celým tělem se mi rozezněl hlas dávno mrtvého draka. Ansur však nepromlouval ke mě, ale k mému společníkovi v Astrální sféře! Nebudu to zbytečně prodlužovat. Ansur obvinil svého dávného přítele ze své smrti a jen tak na okraj ho oslovil Baldurane! Ano, Emperor je onen legendární hrdina, zakladatel Baldur's Gate. Hned na to jsme Emperora požádali o vysvětlení.
Po vybudování města se v Balduranovi opět probudila touha cestovat a tak se rozhodl odplout a dohled nad městem přenechal Ansurovi (to zobrazují ty výjevy na začátku dungeonu). Podle nám známých údajů se Balduran už nikdy nevrátil, pravděpodobně zahynul na ostrově vlkodlaků (datadisk k Baldur's Gate I). Jenomže ono to bylo prý trochu jinak. Balduran se vrátit chtěl, chtěl dokonce navázat na slávu Baldur's Gate, jenomže k tomu potřeboval zdroje. Jedním z takových lákavých zdrojů byla Moonrise Tower, kde se ovšem nečekaně střetl s ilithidy a stal se jedním z nich.
To byla tedy původní Emperorova verze. Skutečnost byla ovšem taková, že se Balduran po nakažení neproměnil hned, ale vrátil se do města, kde mu Ansur nabídl pomoc. Baldurana už mezitím postihly první příznaky proměny a místo toho, aby se jich děsil, tak se mu nová změna zalíbila. Dokonce si toho začal užívat, protože v tom úcítil sílu. Ansur nesouhlasil a trval na odstranění parazita. Když se Balduran proti tomu ohradil, tak se Ansur jedné noci pokusil Baldurana zabít, aby tak svého přítele zachránil od potupného osudu. Jenomže Balduran to vycítil a Ansura překvapil. Role se otočily a s dýkou v srdci skončil Ansur.
Hm, tak tohle je ten legendární hrdina? Hrdina, který se neštítil zabít svého nejlepšího přítele, který mu chtěl pomoci? Kdo mi zaručí, že mě Emperor nezradí stejně jako Ansura? Vždyť je celou dobu zřejmé, že Emperor sleduje svůj vlastní cíl a my jsme jen jeho loutky. Asi jsem ho měl zabít už dávno a místo toho požádat o pomoc Orphea. Ušetřil bych si tím zklamání! Dál už to Ansur nevydržel. Emperor v poklidu zmizel a před námi stanul nemrtvý drak!
Ansur je level 17, ale rozhodující jsou vlastně jen první kola, protože Gale tu úspěšně využil sféru nezranitelnosti a na mě bylo, abych se do ní co nejrychleji stáhnul. Společně jsme se pak zbavili vyvolané dvojice vodních myrmidonů a začali jsme dorážet na Ansura. Ten sice v polovině zdraví změnil typ útoku v plošnou bouři, ale přes aktivní sféru nás nedokázal zranit. Nakonec padl a tentokrát definitivně.
O smrti Ansura jsme časem zpravili Ravengarda, který kupodivu nebyl nijak zklamaný. Naopak jsme tím prokázali, že jsme dostatečně připraveni bránit město. Ravengard se pak snažil Wylla přemluvit, aby po něm převaz titul vévody, ale Wyll se rozhodl, že to odmítne (nechal jsem to čistě na něm, navíc to bylo v době, kdy jsme měli za sebou finální konfrontaci s ďáblem Raphaelem).
Odměnou za smrt Ansura je legendární Balduranův meč Giantslayer.
Přispěvatel: Yuyana Listopad 02, 2023, 15:09:01
Moje osobní náplast na Baldurana je teorie, že infikování mindflayerem ovlivňuje mozek (parazit má pud sebezáchovy a směřuje myšlení oběti k vlastnímu přežití). Řada reálnejch parazitů a chorob to dělá, takže proč ne mindflayeři.
Každopádně pro mě platí to stejný, co pro mě platí vždycky, když je hra udělaná někym jinym - alternativní realita, nikdy to nepovažuju za canon. Snaha šokovat za každou cenu je vždycky fail, a když k tomu někdo používá postavy, který nejsou jeho, měl by dostat pravítkem přes pazoury.
Přispěvatel: Elemir Listopad 02, 2023, 15:42:24
House of Hope
Jak jsem již popisoval, původní vyšetřování vražd mi z části osvětlilo, jak se dokázal Gortash dostat do pekla pro Karsuovu korunu. Pojítkem mezi Gortashem a peklem je obchodnice Helsik, která vede obchod s kuriozitami jménem Devil's Fee. Helsik se navek tváří jako běžný trpaslík, ale v průběhu rozhovoru začalo být zřejmé, že bude něco více. Kupodivu jí ani moc nepřekvapilo zjištění, jak jsme se o ní dozvěděli, naopak začala být zvědavá. Po krátkém handrkování a skillchecích jsme se dohodli, že mi pomůže otevřít portál do Avernu a já jí na oplátku přinesu rukavice obří síly (zvyšují sílu postavy na 23 bodů).
Alternativou je poplatek 20 000 zl - ne, že bych to nedokázal zaplatit, ale přišlo mi to zbytečné a hlavně bych musel zase do tábora a začít rozprodávat přebytky, do čehož se mi vůbec nechtělo. Byla by to zbytečná hodinová pakárna :).
Helsik mi umožnila vstup do patra pře ochrannou runu a do ruky mi vrazila grimoár a balíček ingrediencí pro rituál. V patře jsem našel pentagram, do kterého jsem podle popisu rozmístil ingredience a tím se mi otevřel portál do pekla, konkrétně do příbytku Raphaela. Emperor se nás snažil od cesty do pekla odradit, ale po zkušenostech s Ansurem jsem se ho rozhodl ignorovat. V pekle s námi navíc Emperor ztratil spojení úplně.
Z úvodní místnosti jsme se rychle přesunuli do středu stavby. Následující místnost jsem znali velmi dobře, šlo o hodovní sál, do kterého nás Raphael přesunul v Act I. Akorát byl trošku jiný, protože okolo kulatého stolu seděli bezvládní kostlivci - asi naši předchůdci. V tu chvíli jsem byl rád, že jsme s Raphaelem nepovečeřeli, o něco později jsem totiž objevil otrávené víno.
Eh, teď jsem ale přeskočil jednu klíčovou událost! Ještě než jsme portálovou místnost opustili, tak nás u dveří dostihla Hope. Je to poněkud šílená trpaslice, která se nás ovšem snažila varovat před tím, co nás čeká a poskytla nám cenné rady do začátku. Hope je podle svých slov Raphaelovým vězněm. Její tělo je stejně jako princ Orpheus připoutáno pekelnými řetězi, které dokáže zpřetrhat jen Orpheovo kladivo, nejcenější kousek v Raphaelově sbírce. Požádala nás proto o pomoc a my přikývli.
Pro popis House of Hope je důležité vědět, že jídelna tvoří střed stavby, okolo ní vede chodba a z ní pak vybíhá čtveřice věží. Jižní věž představuje vstupní místnost (spojnici mezi městem a peklem), východní věž obsahuje teleporty do různých měst, v severní věži je Raphaelův pokoj a západní věž obsahuje archiv.
Ve věži s portály si jde promluvit s gnómem Nubaldinem na téma Gortash. Kamarádi to zrovna nebyli a tak Nubaldin uvítal zmínku o Gortashově skonu. Na oplátku mi prozradil, že do Raphaelova pokoje se dá dostat i venkem přes balkón (pokoj je jinak uzamčený magickým polem, které vyžaduje propustku). U archivu nás dostihla Hope, která nás před archivářem varovala, ale nedořekla to (nevyšel mi skillcheck). V místnosti jsem si navíc všiml Korilly, trpaslice co doprovázela Raphaela ve Wyrm's Crossing. Určitě by nás poznala, tak jsme se otočili a vyrazili nejprve do Raphaelova pokoje. Cestou jsme ještě vybílili pokladnici, kde jsem našel kontrakt mezi Raphaelem a Mol (tou malou zlodějkou - bohužel jsem jí ho pak zapoměl předat).
Cesta venkem se skládala z několika přeskoků, ale krizový byl až balkón do pokoje, protože Wyll a Gale na něj nedokázali doskočit. Dovnitř jsem šel proto jen já a Karlach. Čekal jsem snadnou akci, ale hned u vstupu jsem zakopl o postel a na ní ležel polonahý Raphael!
První zdání naštěstí klame, jak se ukázalo, tohle byl inkubus Haarlep, Raphaelův milenec. Raphael si prý rád užívá sám se sebou :D. V klidu jsem mu sdělil, co tu pohledáváme a Haarlep nám kupodivu sám nabídl pomoc. Prý mi o kladivu, tedy jeho umístění, klidně poví, ale nejprve si zahrajeme hru ... šaty dolů a šup na postel ...
No, schválně jsem zkusil neprotestovat, což mi vyneslo disapprove u všech. Navíc se Karlach, Gale a Wyll rozestavili okolo postele, asi aby lépe viděli :D. Haarlep není ovšem až tak zákeřný a předvedl se mi i v ženské podobě, abych si vybral dle preferencí. Sice si pak vzal na sebe párkrát i mou vlastní podobu, ale jinak ok. Haarlepovi je potřeba přislíbit nejen své tělo ale i duši. Odměnou je odhalení polohy Raphaelova trezoru a klíč.
Alternativou, kterou jsem nakonec zvolil jako tu pravou, je samozřejmě boj. Problém byl jen v tom, že jsem Haarlepovi, a posléze Haarlepovi a jeho impům, čelil jen já s Karlach. Navíc mě Haarlep dokázal hned na počátku očarovat, takže pár kol bojovala jen Karlach. Do toho se několik impů rozhodlo vyrazit ven za Wyllem a Galem. Vznikl proto docela zmatek v tom, kdo se kdy do boje připojil a Wyll s Galem byli v jasné nevýhodě. Odměna je pak stejná - klíč k trezoru. Trezor jsem si navíc našel v pohodě sám.
Uvnitř trezoru byla zpráva s heslem, kterým se deaktivuje magická ochrana Orpheova kladiva. Samotné kladivo je přitom v archivu. Korrilla mezi tím zmizela. Archiv obsahuje kupu zajímavých písemností a hned trojici artefaktů - rukavice obří síly, amulet života a samozřejmě Orpheovo kladivo. Ukradení jakéhokoliv artefaktu skončí rozhovorem s archivářem, v němž nám archivář oznámil, že sice máme svůj artefakt, ale chybí nám cesta ven! Tady jsem zapomněl zmínit, že vstupní portál se po našem vstupu do domu deaktivoval, takže jsme se stali vězni tak jako tak. Portály v portálové místnosti jsou jinak čistě jen na okrasu.
Po rozhovoru s archivářem se všichni stáhli a House of Hope se pro nás stal nepřátelským. Ještě v archivu nás dostihla Hope, která se chtěla ujistit, že jí půjdem opravdu zachránit. Naše akce totiž vzbudila nevídanou pozornost a Raphael už je nejspíš na cestě sem. Každé další zdržení proto zvyšuje šanci, že se budeme muset s Raphaelem utkat. Nicméně mé slovo platí a vyrazili jsme proto nejprve do vězení.
Všichni obyvatelé domu, naši aktulální nepřátelé, měli dvojí podobu. Jakmile zabijete tu humanoidní, tak se každý z nich s ohnivým výbuchem promění v pekelnou potvoru, proto je lepší je likvidovat z dálky. Do toho se na dvou místech objevily pekelné koule.
Vězení tvoří malou arénu, kde byla část s Hope oddělena od vstupu železnou stěnou s dveřmi. Mylně jsem se domníval, že nám stěna poskytne dobré krytí, protože našimi nepřáteli byli impové a beholdeři (střelecký typ útoku). Bohužel, jak je na BG3 standardem, kouzla procházela neomylně i zdí. Už jsem se ani nerozčiloval. Souboj to naštěstí není nijak tuhý, pokud tedy vynechám beholdeří paralýzu. Kladivem jsem rozbil pouta a Hope byla volná, tedy v rámci možností. Naše volnost se totiž omezovala jen na House of Hope. Hope se ke mě připojila a vyrazili jsme ven.
Cesta k portálu vedla opět přes jídelnu, kde jsme svedli poslední souboj s místními. Místnost s portálem vypadala klidně, portál byl opět aktivní a nic nenaznačovalo, že jsme v nebezpečí. Jenomže portál vyžaduje pro aktivaci sesbírat celou družinu, takže se všichni musí povinně seřadit přímo u něj. No, a jak asi tušíte, v tu chvíli přišel Raphael ... :D
A Raphael rozhodně nebyl sám. Přivedl si kupu cambionů, Yurgira a Korrillu. Korrillu a Yurgira jsem zkusil překecat (přetáhnout na svou stranu), ale Korrilla to odmítne hned a u Yurgira se hází skillcheck (samozřejmě mimo moje možnosti :)). Yurgir k tomu má prima průpovídku o tom, že se příliš preceňujeme, v tomhle boji prý nemáme šanci, proto zůstává po boku Raphaela.
Že jde o něco extra, bylo jasné už z doprovodné hudby a při letmé prohlídce statistik Raphaela (666 HP, vysoké odolnosti ...). Hned první pokus ukázal, že jsme hodně špatně připraveni a naše naděje jsou mizerné. Jenomže load by mě vrátil o několik hodin zpět. Využil jsem proto čtveřice svitků se sférou nezranitelnosti, které jsem si předtím prozřetelně nakoupil, a s jejich pomocí jsem se pustil do zdlouhavého a nejistého souboje.
Hned v prvním kole jsem do sebe kopl lektvar na znásobení akcí a čtyřmi seky jsem Yurgirovi vysvětlil, jak moc se ve mě spletl :). Poté následovala přetahovaná s cambiony, protože ti měli potřebu za námi lézt do sféry - část jsem jich musel vždy vyhodit a jít je ven usekat. Korrilla byla nejslabší a zabil jsem jí už někde na počátku boje. Raphael zblízka neútočil, místo toho využíval čtveřice okolních sloupů pro zesílení svých kouzel, takže jsme se v dalším kroku zaměřili právě na ně, čímž Raphaelovi trochu opadla i rezistence. Jakmile měl Raphael pod 200 HP, tak začal kouzlit nějaký plošný hnus s mohutným damage. Bohužel už mi zbyl jen poslední svitek, takže následovala další přetahovaná o místo v kouli. Ostatní jsem poslal dostatečně daleko.
V průběhu boje jsem si udělal několik záchytných savů v jednotlivých fázích boje, ale využil jsem toho až na konci, hlavně ve chvíli, kdy mě Raphael překvapil změnou útoku. Do té doby jsem se poctivě smiřoval i s neúspěšnými seky, které celý souboj s cambiony jen zpomalovaly. Navíc jsem se na počátku boje blbě rozestavil, takže sféra zprvu nekryla Wylla, který šel hned k zemi a do boje zasáhl až někdy v polovině, kdy se mi ho konečně podařilo udržet na nohou a schovat ve sféře. Nyní už bych se prostě připravil mnohem lépe :).
Dlouho mě třeba trvalo proniknout do tajů alchymie, což je fajn způsob výroby lektvarů zrychlení, takže celý souboj mohl odsýpat mnohem svižněji. Další věcí jsou lektvary na boost útoků, protože úspěšně trefit Raphaela není zas tak jednoduché. Podcenil jsem i Hope, která je jinak schopnou kleričkou a využíval jsem jí zprvu jen k léčení. Ale co, Raphael padl a zbyla po něm prima zbroj.
Hope s námi odmítla odejít. Nakonec zůstane a pokusí se House of Hope přetvořit k lepšímu. Ostatně kdo jiný by měl tu naději do pekla přivést? :) Zalitovala akorát smrti Korrilly, protože teprve nyní jsme se dozvěděli, že to byly sestry, které kdysi podlehly slibům Raphaela. Korrilla mu na rozdíl od Hope zůstala věrná až do konce. V tu chvíli mě napadlo, že Korrilu šlo asi zachránit, pokud bych jí býval knockoutoval nesmrtícím úderem.
Po návratu jsme si vyslechli žbrblání Emperora o tom, jaké jsme měli štěstí a jak bláhově dáváme život v šanc, když jsou tu důležitější věci na práci. Beztak je nám prý kladivo k ničemu, protože je čistě na něm, jestli nás do Astrální sféry za Orpheem pustí. A to rozhodně v plánu nemá. Nu což, uvidíme, nezbyde než pokračovat a doufat ;).
Přispěvatel: Elemir Listopad 02, 2023, 15:51:30
Na finále se chystám za chvilku, u mě je to plně v režii Karlach, protože už jsem se odmítl jednotlivými volbami jakkoliv zabývat a prostě jsem zvolil to, co mi přišlo v tu chvíli jako ideální. Důsledky mě vlastně ani nezajímají, chci vidět jen závěrečné titulky a tím to pro mě skončí. V budoucnu už hru dohrávat nebudu, protože v nejlepším se má skončit ;).
Přispěvatel: Yuyana Listopad 02, 2023, 16:58:37
Co se týče přestávání v nejlepšim :-D, máš pravdu, tak je to správně. Vybrat to dobrý, odmódovat inbecility (hodiny rovnání inventářů, no coment), nehrát to nudný. Pohoda klídek. Jako když si koupíš pizzu a už ti nezbyde místo na kúrku :-D.
Přispěvatel: Yuyana Listopad 02, 2023, 18:09:52
Sláva, sláva, hurá, věc co měla bejt vyřešená v betaverzi! - Fixed NPCs sometimes taking too long during their turn in combat due to trying to reach an unreachable position.
Made sure both you and Wyll remove your helmets while smooching. It's only polite.
You can now use sponges and soaps to clean up your party members, removing grime, blood, and bad odours!
Cazador suddenly remembered he can turn into mist and fly, so he'll no longer give up the ghost if he falls into a chasm. (Sakra, budu muset najít jinou, víc ponižující smrt.)
Fixed some NPCs being able to shoot through floors and ceilings. They've said they'll play fair.
Gale should no longer complain about you making a deal with Raphael if you haven't.
Added map markers for when characters want to talk to you.
Improved the Skills section of the Character Sheet: Added icons for the individual skills, added stars to indicate Proficiency and Expertise in certain skills, and improved the skill tooltips.
Fixed multiple cases where you couldn't select dialogue options.
Rage can no longer be used while under the effects of Calm Emotions. :-D lol
Wearing the Yuan-Ti Scale Mail while having the Medium Armour Master feat no longer caps the AC Dexterity bonus to 3.
Picking up the disarmed weapons of characters in combat will no longer be considered a crime.
Rerolling a Critical Fail on a spell that has a Saving Throw will no longer cause the spell to land a Critical Hit.
Fixed enemies overvaluing Blinding conditions so much that they would sometimes just give up and skip their turn.
The default action when clicking on Astarion when he's captured by Cazador is now Help. - hurá.
NPCs will now give proper consideration to Steel Watchers' self-destruct area and steer clear of it.
Fixed an issue where you couldn't use the hotbar portrait as a target to cast a spell.
Fixed a bug where NPCs who were supposed to change their attitude towards the whole party would only change it towards one random party member.
Props used in idle animations (like mugs and newspapers) are now hidden when the people using them are hidden.
Fixed an issue causing certain surfaces like Noxious Fumes to be invisible and uninteractable.
Fixed the Forced Turn-Based Mode tutorial pop-up from triggering right after Gale's death. You have more important things to pay attention to - like his Necrotic Aura slowly killing you.
Fixed an issue caused by the 'default' option for genitals in Character Creation.
Shar will no longer confuse your cats and other familiars for your fellow party members when making copies for the Self-Same Trial.
If you polymorph, charm, paralyse, or dominate NPCs who are waiting around for you to approach or interact with them, they'll now consider this a hostile action. - ale neee, už nepůjde před bojem proměnit Cazadora v ovci a pak s nim mluvit? To je ale fuj. To bylo tak legrační, když zlotřile hrabal kopejtkem.
Withers will no longer take a step forward each time he begins reading his book.
Fixed The Necromancy of Thay getting locked to a container instead of an inventory through Twisted Binding.
Gale will no longer thank you twice for giving him his first magic item.
Gale will no longer thank you twice for giving him his second magic item.
If combat starts against the Paladins of Tyr, Anders won't give you a cheery greeting while trying to kill you.
Sa'varsh Kethk will now treat you like a gith if you're disguised as one.
The Dark Urge should now be able to blame Astarion for the murder in the Act I camp.
If you decapitate Karlach before having spoken to her and then resurrect her, she'll no longer spend the rest of the game headless.
Mirkon is now less of a silly billy about how he uses Disengage around the harpies while fleeing.
The guards in Last Light will no longer stop you from bringing in escaped prisoners via boat if you don't actually have any escaped prisoners with you.
You will no longer be able to tell Lae'zel that githyanki are rare after having seen a bunch already. Like when you're standing right in a githyanki crèche.
A companion sacrificed by Orin will no longer show up in the final dialogues of the game as a dead body.
Přispěvatel: Elemir Listopad 02, 2023, 19:16:14
Finále jsem nakonec přežil, zpětně to prostě beru jako nutné zlo, které vás dělí od finální animace. Dopředu mohu prozradit, že já a Laezel jsme ve finálním boji regulérně umřeli, ale hře to vůbec, ale vůbec nevadilo :D. Finální video sice reflektuje některá rozhodnutí, ale ani zdaleka jich není tolik, kolika se Lariani chvástali. V podstatě jde jen o pár klíčových bodů a vše ostatní je jen kosmetická záležitost.
K tomu jen dodám, že jsem nepodlehl chvilkovým změnám nálad a nakonec jsem po celou dobu hry udržel střední obtížnost. Přitom jsem nepoužil jediný hořlavý/výbušný sud a z výšky jsem shodil jen minimum nepřátel :). A tuhle chybu v příští rozehrávce nudělám ;). Férový přístup k soubojům se mi totiž ve hře mnohokrát nevyplatil. Ano, občas to bylo napínavé, řešení jsem taky nakonec našel, ale ... no prostě mě to nebavilo.
Hurá do finále
Po návratu z House of Hope jsem Helsik předal slíbené rukavice a došel si do tábora pro Laezel. Wylla jsem propustil, protože nyní přišel čas na úkoly okolo Orpheova kladiva a to je právě ten správný čas pro naší zelenou společnici. Společně jsme zašli do stok za Vossem, který už se tu domlouval s velitelem rudých draků. Názory Emperora byly pro nás v tu chvíli vedlejší, ostatně po návratu z pekla mi beztak Emperor přestal důvěřovat a tak jsem se ani já netajil tím, že nad osvobozením Orphea skutečně uvažuji. Vossův úkol se tím ovšem neuzavřel a začalo být jasné, že ve městě už to nedořešíme. Byl čas vyrazit k chrámu Bhaala a nasednout do lodičky.
A jak už to u mě bývá, s přípravami jsem si zrovna hlavu nelámal :D. Důvodem byl předpoklad, že jsem jen kousek od finále, tak jenom nakouknu co mě zhruba čeká a pak loadnu a připravím se. Moje skladiště svitků, Shadowheart, jsem proto nechal v táboře a ve složení já, Karlach, Laezel a Gale jsme nastoupili na naší testovou plavbu.
Cesta vedla hlouběji do jeskynního komplexu, kde jsme nacházeli zbytky jiných dobrodruhů a pobíhající mozečky, co před námi zdrhali. Tedy alespoň to tak vypadalo, protože oni nás ve skutečnosti lákali do pasti. Cestou jsme našli něco málo zásob, takže mě to jen utvrdilo v tom, že konec je poblíž. A taky skoro byl.
Došli jsme až na břeh podzemního jezera, ze kterého vylezl náš obávaný nepřítel - mozek s Karsuovou korunou. Vzhledem k situaci jsem zajásal, protože nic nenasvědčovalo boji a celé se to tvářilo jen jako finální hra skillchecků. První jsem hodil, druhý byl ovšem lehce mimo mé možnosti, a když se u třetího objevil nutný hod 99, tak mi začalo svítat. Na poslední chvíli zasáhl Emperor a vtáhl nás do Astrální sféry. Mozeček nám totiž zmutoval na Netherbrain a takto už ho prostě porazit nejde.
Netherbrain nám stihl prozradit jednu věc. Celé tohle byl vlastně jeho plán, protože potřeboval, abychom oslabili trojici vyvolených tím, že jednoho z nich zabijeme a získáme jeho netherstone. Tím pádem nad ním přestane mít trojka (tedy už jen dvojka) moc a on si pak v klidu najde cestu, jak ovládnout Karsuovu korunu ve svůj prospěch. Do pasti se tak nevědomky chytil i Emperor, který Netherbrain v tomto ohledu podcenil (plán mozku asi znal/tušil, ale doufal, že to stihne dřív než mozek). Netherbrain nám tedy zatleskal, protože my odstranili rovnou celou trojici :).
V Astrální sféře jsme na nic nečekali a vydali se do lebky, kde už poblíž uvězněného Orphea čekal Emperor. Chvilku jsem zvažoval load, ale pak jsem nad tím mávnul rukou a bez jakýchkoliv otázek jsem vytáhl kladivo a rozbil pekelná pouta. Tahle akce Emperora naštvala a se slovy, že si následky vypijeme, zmizel.
Orpheus se netvářil o nic lépe, ale po krátké výměně názorů se uklidnil a souhlasil s pomocí. Porazit Netherbrain nebude jednoduché. Už jen přiblížit se k němu dostatečně blízko bude problém. Problém, který by vyřešil jen ilithid ... Orpheus navrhl, že bude dobré, pokud podstoupím proměnu a on mě hned poté odstíní od vlivu Netherbrainu. S netherilskými kameny a novými dovednostmi pak budu schopný se dostat až na dosah Karsuovy koruny a porazit Netherbrain.
Bez otálení jsem souhlasil, ale Karlach začala protestovat. Prý by se toho ráda ujala sama, protože její osud je díky vadnému srdci beztak zpečetěn a tohle je šance, jak zemřít alespoň se ctí. Nakonec jsem souhlasil a Karlach se chvilku na to proměnila v ilithida. Orpheus jí poté zbavil telepatických pout a vyrazili jsme vstříc bitvě, která se mezitím ve městě rozhořela. Karlach se tím mimochodem opravilo vadné srdce, takže se zbavila svého největšího problému ... i když, stálo to opravdu za to?
Z města se za tu krátkou chvíli stala pěkná ruina. Naším cílem byla horní čtvrť a v ní jsme vyrazili do paláce, nad kterým už levitoval Netherbrain a řídil odtud okolní bitvu. Na obloze se objevil zástup nautiloidů, stejně tak sem přílétali rudí draci, ve městě se hromadně proměňovali lidé a další rasy v ilithidy. Po chvilce jsme narazili na Vosse a šlo o velmi přátelské shledání. Přítomní githyanki byli přítomností prince nadšeni a Orpheus byl rád, že vidí svého starého přítele (takže Voss opravdu nekecal).
Cestou jsme se zastavili ve velké síni, kde nás pro změnu uvítali další spojenci. Karlach vzbudila menší rozruch, ale Withers to hned zachránil a poté se přidali další. Pořád je to přeci jen naše Karlach ;). Spojenci nám přislíbili aktivní pomoc, což jsme mohli v zápětí vyzkoušet.
Na vrchol paláce vede ulička přes dlouhé nádvoří, které obklíčil nepřítel všemožného druhu - ilithidi, kultisté, skřeti atd. Na první pohled to vypadalo na tuhou bitvu, ale realita byla trošku úsměvná. Když si vezmu, jak mě ilithidi pod Moonrise Tower nepříjemně překvapili a byl jsem tuze rád za pomoc od Zevlora a žoldáků, tak tady se to přesně otočilo. Pomoc spojenců jsem sice využil, ale spíš jen kvůli rozptýlení pozornosti. Ve finále jsem vlastně ani tolik spojenců hledat nemusel, protože jejich smyslem je jen tahle jediná bitva, kterou jde ale uhrát i s hrstkou postav.
Nejužitečnější byla asi pomoc od Rolana, kdy jsem jeho magickou salvou smetl celé levé křídlo skřetích lučištníků. Bohužel, každou pomoc je možné použít jen jednou. Pro rozptýlení pozornosti jsem na další skřety nasadil trojici gnómů, které doplnila Aylin. Na druhé straně zasáhla trojice ze Železné pěsti. Ani jedna ze skupin se však nevyznamenala, hra si dokonce nevěděla rady, jestli má ty postavičky ovládat sama nebo to mám dělat já! Aylin byla ke všemu úplně marná, vůbec to nebyla ta Aylin, co statečně a dovedně bojovala v Shadowlands. Ale svůj účel s odlákáním pozornosti to splnilo, nepřátele jsme holt museli mlátit my.
Po téhle bitvě následoval výšlap na vrchol věže, kde na nás bafla celkem dvojice hlídek. Do toho na věž zaútočily i nautiloidy - na zemi se objevily oranžové kruhy, kam pak v dalším kole dopadly střely a modré kruhy, kam se teleportovaly posily nepřítele. Jenomže tenhle boj je taky bugnutý. Po první salvě se nautiloidy zbláznily a začaly útočit vícekrát za kolo, tedy značit si terén. Podlaha věže tak během chvilky zoranžověla celá :). Naštěstí žádný výstřel už nepřišel. Karlach mezitím dosáhla vrcholu věže, kde je místo na odpočinek a doléčení (je tu ilithidí léčebný pod).
Malý oddych bodl, ale pořád nás čekal kus práce, protože ani tohle nebyl konec. Vyšplhali jsme po nervových vláknech na vrchol mozku a konečně jsme spatřili Karsuovu korunu! Byla sice na druhé straně, ale už byla alespoň v dosahu, stačí jen pár kroků ... Mno, jak už zajisté tušíte, tak snadné to zase nebylo ;).
Na scéně se objevil Emperor, který přilétl na rudém drakovi a přivedl si sebou návštěvníky ze sna (ano, bylo jich více, konkrétně pět - Orpheus s námi šel do finále jako společník, proto jich bylo pět). V zápalu boje jsem první pokus projel, protože jsem si nevšiml, že se odpočítává počet kol (tuším 4?). Místo toho jsme všichni vyrazili vpřed a pustili se do Emperora a jeho poskoků, draka nevyjímaje. Emperor padl rychle, ale co naplat, takhle to být nemělo.
Cílem je totiž Karsuova koruna, kam musí Karlach urychleně dojít a pomocí nové dovednosti jí uklidnit a tím otevřít portál k samotnému mozku - ten je ve skutečnosti ukryt v tom větším, který slouží jen jako obal. Jenomže Emperor není jediný nepřítel, poblíž koruny stála ještě čtveřice ilithidů, kteří nám šli taky po krku.
Karlach se to nakonec podařilo, chvilku po ní jsem portálem prošel i já. Ale nikdo další. Laezel to nezvládla vůbec, ilithidi jí ochromili, srazili na zem a salva z nautiloidu jí dorazila. Orpheus se musel pro změnu postarat o Galea, který měl velké potíže už na začátku (Orpheus naštěstí umí sféru nezranitelnosti, kterou pak Galea ochránil).
Uvnitř mozku je takový menší mozek, v půlkruhu kolem něj jsou propojené plošinky a celé to levituje ve vzduchu. Na boj je celkem 5 kol, mozeček má 300 HP a prakticky žádnou odolnost. Na první pohled tedy pohoda, jenomže po dvou kolech se každé další kolo část plošinek zbortí a s tím se případná postava zbortí do propasti a zemře. No a takhle jsem umřel pro změnu já :). Mozeček navíc umí vracet úder. Je proto potřeba útočit tak, by to bylo co nejefektivnější a zároveň si hlídat plošinky (ty dotčené lehce zčervenají, v dalším kole pak zmizí a postava na nich spadne do propasti).
Ve dvou to nejde tak rychle, proto jsem se vůbec nerozpakoval dělat savy a případně se vracet. Zprvu jsem třeba netušil, jaký je mechanismus borcení plošinek, protože ta barva byla jen lehce odlišná. Ideální by samozřejmě bylo dostat dovnitř celou družinu, ale znovu už jsem to rozehrávat nechtěl. Stejně tak by bylo dobré se připravit už ve městě. Ale co už, Karlach to nakonec zvládla sama a hře byla moje a Laezelina smrt ukradená. Ve finální animaci jsme byli oba živí jak rybičky :D.
Orpheus nám poděkoval a zmizel si to vyříkat s Vlaakith. Vzal si sebou Laezel, čemuž jsem nijak nebránil. Astarion se musel urychleně stáhnout do stínů, protože smrt mozku zabila i parazity a tím pádem Astarion přišel o ochranu před sluncem. Nyní je z něj zase jen obyčejný upír :). Gale se pro změnu smutně díval na řeku, protože Netherbrain spadl přímo do ní a s ním i Karsuova koruna. Mystra si tedy bude muset počkat, než korunu někdo najde a vyloví. Vlastně by bývalo bylo asi jedno, kdybych předtím kývl na nabídku Raphaela, protože korunu by stejně nezískal. Největší oslavenkyní se však stala Karlach, které se poklonil i Orpheus a to za její nesmírnou oběť. I ona se bude muset stáhnout z dohledu, protože časem v ní lidé uvidí jen ilithida. Nejlépe jsem nakonec dopadl já, protože jsme se Shadowheart konečně začali žít náš společný a svobodný život ... a to je konec příběhu. :D
Přispěvatel: Elemir Listopad 02, 2023, 22:02:00
BG3 není přesně to, co bych si od hry tohoto jména představoval, proto mi trvalo se s některými věcmi srovnat. Pár jsem jich nepřekousl vůbec, ale to nic nemění na faktu, že jsem se většinu času bavil, protože těch pozitiv je ve výsledku více. I v dobách jednotlivých krizí mě nakonec vždy dohnala zvědavost a donutila mě si ke hře sednout a pokračovat. Poté následoval delší světlý okamžik, který pak zase vystřídala krize a tak to bylo po celou dobu. Prostě tak trochu jako na houpačce.
Opravdu nemá smysl to více rozebírat, protože kvality BG3 pravděpodobně docením až časem, při nějaké další rozehrávce, kdy už budu ke hře přistupovat jinak a s určitou znalostí. Každopádně v současné chvíli je to za mě slabších 80%. Níž bych opravdu nešel, byť to z deníčku občas vypadalo na horší skóre, ale to bylo jen proto, že ty slabší části/prvky hry mě dokázaly dopálit do běla a tím ve mě vyvolat silnější emoci než zbytek obsahu :D.
Jinak tu mám haldu screenshotů, takže postupně to protřídím a to zajímavější pak dodatečně postnu.
Přispěvatel: Yuyana Listopad 02, 2023, 22:19:03
Klela jsem jako dlaždič, ale stálo to za to. Je to navíc první hra tohoto typu, kde nemůžu říct, že bych nenáviděla některýho ze společníků. Navzdory faktu, že mě některý z nich vzbudili ve dvě v noci, protože chtěli sex, přesto že jsem byla ve vztahu s Astarionem, kterej je v týhle oblasti poněkud křehkej.
Osobně bych se neuchýlila k procentům, hra ode mě dostane jen slovní hodnocení.
Přispěvatel: Elemir Listopad 03, 2023, 07:19:15
U BG3 pořád platí, k čemu mi jsou vymakané mechaniky, dialogy etc., když mě pak hra ne úplně oslovila? Protože hodně věcí je na BG3 udělaných dobře, ale v kontextu s tím ostatním je nedokážu docenit. Pro mě je klíčový celkový dojem, jakým na mě hra zapůsobí. Tady se to pokazilo tou houpačkou, ale jinak to bylo v pohodě, místy dokonce více než v pohodě. BG3 beru z pohledu současnosti podobně, jako tomu bylo třeba v případě Neverwinter Nights 2 v roce 2006. Evoluce to určitě není, ale důstojný nástupce to rozhodně je.
Ostatně nechal jsem v tom přes 180 hodin (250 dohromady), to bych určitě nevěnoval hře, která by mě nebavila :). Problém je opravdu v tom, že jsem se na počátku nedokázal příliš přizpůsobit. Jednak jsem Act I znal z Early Access, takže jsem se v něm soustředil spíš na porovnávání obou verzí, no a pak jsem řadu věcí odignoroval s tím, že je na ně ještě dost času.
Trochu mi to připomíná situaci okolo Wizardry 8, které jsem napoprvé taky sepsul a důvodem byly hlavně souboje. A tady bylo krásně vidět, jak je klíčové to, s jakými předpoklady do hry vstupuju. Když jsem letos rozehrál Wizardry 8 podruhé, s jinou družinou a lépe, tak mi přišlo, že je to diametrálně odlišný zážitek. Přitom nedávno jsem v rámci přípravy videa o W8 znovu nasadil svou importovanou družinu, provedl jsem lehké úpravy podle předchozích poznatků a nakonec se ukázalo, že ta družina zas tak špatná nebyla. Vše co jsem jakoby zvoral sice obtížnost zvýšilo, ale ne tak extrémně, jak mi to původně přišlo. A něco podobného se mi stalo i nyní, byť oprávněné výhrady k soubojům v BG3 mám stále.
Včera jsem využil toho, že mám dohráno, takže už můžu bez starostí sledovat videa ze hry. Mezi prvními jsem si našel video ze souboje s Raphaelem, protože mě zajímalo, jestli to šlo udělat jinak, ostatně video slibovalo snadnou eliminaci Raphaela. Moje družina a míra přípravy vypadaly ve srovnání s družinou toho hráče jako by se sešla banda náhodných žoldáků, co si na sebe navlíkli jen to, co bylo zrovna k mání, a hlavně aby to ladilo k očím :). Takže jsem pýchou vypnul hruď, protože to zvládli i tak. No, ale důležité bylo to, co se dělo potom.
Začátek vypadal podobně, na scénu přišla sféra nezranitelnosti a pak jakoby promrhané první kolo, kdy onen hráč jen na počátku ukecal Yurgira, aby se k němu přidal a Yurgirem pak načnul Korillu (jen načnul, na zabití to byla celkem slabá rána). Když to srovnám se sebou, já v prvním kole zabil Yurgira a skoro jednoho cambiona. Kdybych si dal záležet s přípravou a měl dost lektvarů, tak jsem měl během pár kol od cambionů klid. A to je to, co mi chybí, to porovnání, protože sice u soubojů prskám, ale ony ty souboje prostě tak probíhají. Zakopaný pes je v tom, že mě tenhle styl soubojů nebaví.
I když, zrovna souboj s Raphaelem nebo Ansurem považuji za výborný a vyvážený. Je to přesně to, co bych od toho čekal, tuhý ale férový boj. Naběhnu na bojiště a vymyslím taktiku. A že čelím přesile? Jasně, vždyť Raphael je princ ďáblů, od toho se to čeká. Navíc oba souboje (Ansur, Raphael) jsou čistě volitelné. U těhle soubojů jsem rozhodně neměl pocit, že by mě hra jakkoliv podváděla.
V tom porovnání mám v podstatě léta stejný problém. Kolikrát jsem četl o ideálních kitech a strategiích, jenomže já si pod tím pak představuju úplně jiný průběh hry. Když se pak někdo rozplývá nad 30 body zásahu místo původních 25, tak jen kroutím hlavou, protože to pro mě není očekávaný rozdíl :). Proto se spíš řídím tím pocitem baví-nebaví.
Ale zpět k tomu videu, protože tam nešlo o ty cambiony, ale o samotného Raphaela. A tady se ukázalo, jak jsem jako mág marný :D. Mě by vůbec nenapadlo, že je Raphael tak citlivý na mysl ovlivňující magii, protože on jde poměrně snadno zmrazit pomocí Hold Person, a to se všemi důsledky jako je eliminace obrany (snazší zásah, více bodů zranění). Kdybych to tušil, tak ten souboj mohl být ještě kratší a ve finále to mohla být vlastně taková rutina :).
U BG3 jsem nadával nad obvyklé poměry a dost věcí mě opravdu zvedalo ze židle, ale těch lepších pasáží je mnohem více. Opravdu musím pochválit zejména družiníky a interakci s nimi. Líbilla se mi většina úkolů a jejich možnosti provedení, dialogy, různý dopad voleb na hru, humor atd. Popravdě jsem od Larianů čekal víc úletů, čehož jsem se obával nejvíc, ale po většinu času se drželi na uzdě. Příběh bych si asi představoval úplně jiný, ostatně o tom už jsem psal, ale ve výsledku to špatné taky nebylo (teda až na to finále). Vadily mi určité nelogičnosti, ale možná to někde ve hře bylo vysvětleno, jenomže jak jsem přesáhl 100 hodin hraní, tak jsem dost omezil čtení knih apod., protože toho už bylo prostě moc.
Teď mě tak napadá, já jsem v zápisku z finále zapomněl na jednu důležitou věc - mezi pomocníky se objevila i Mizora, která se rozhodla bojovat proti ilithidům, akorát jsem jí pak zapomněl využít, protože mě původně zajímalo, jak si povede v boji. Na druhou stranu po zkušenosti s Aylin to asi ani nebudu zkoušet :).
Přispěvatel: Yuyana Listopad 03, 2023, 10:43:04
(Jinak teda, +5 damage navýšení je docela poznat, když dáváš za kolo 7 útoků :-D.)
Co se týče bojů, pokud boj nezačíná z dialogu, tak jsem si hodně zvykla používat překvapení. Pokud zaútočíš ze stealthu, nepřítel je překvapen a musí přeskočit tah. Takže všichni zvesela útočíme, Astarion má automatickou šanci na krit do překvapenejch cílů... Často je po boji, než nepřátelé vůbec začnou něco dělat. Ne že bych neměla férový boje. To já umim taky. Ale hrát čestně na férovku je výzva. Myslim, že pokud jsi měl celou dobu střední obtížnost, Shadowheart a nepoužíval sudy a tak... tak jsi docela borec, že jsi to odehrál tak, jak jsi popisoval. Myslim, že taktizovat umíš zdatně. To já to pojala ve stylu "konečně hra kde je roguna efektivní bojovník a ne jen na ozdobu" a bojovala poněkud špinavěji :-D. V rámci možností, furt jsem duší barbar.
Přispěvatel: Elemir Listopad 03, 2023, 14:00:57
No, když se na to podívám zpětně a se současnými znalostmi, tak bych se nyní některých věcí určitě vyvaroval, hlavně bych se vyprdl na šetření. Peněz je dost, tím pádem je dost ingrediencí, dokonce ani o svitky není nouze. Šípy jsem si třeba taky šetřil zbytečně. Je paradoxem, že se sám dostávám do situací, které nemám rád :).
Mě chybí schopnost promyslet strategii dopředu, proto většinou jen bezhlavě naběhnu mezi nepřátele a pak se snažím vypozorovat, jaká bude odezva a případně to upravím. A do toho pracuju jenom s tím, co mám, protože mi vlastně nic jiného nezbyde. Něco nakonec vymyslím, jenomže ono je to spíš prokletí. U každého problému si říkám, příště se budu muset připravit, konečně si pročíst efekty kouzel, rozdělit lektvary apod., ale jakmile projdu, tak nad tím zase jen mávnu rukou a příště to jede na novo.
Když to vezmu, tak jediný promyšlený souboj jsem měl s Balthazarem, kde mi ostatně nic jiného ani nezbylo. A taky to bylo hned znát. Přepadení ze zálohy se mi třeba v bojích povedlo snad jen 2x. Astariona jsem taky úplně ideálně nasadit nedokázal. Když mi došlo, kde jsem udělal chybu, tak už byl s levelem vysoko, no a reset jsem si zakázal (i když musím přiznat, že v Act III jsem nad úpravou některých postav nakonec uvažoval, ale nechal jsem to být).
U Shadowheart pořád nevím, k čemu mi jako klerik byla. Když to porovnám s Hope, tak Hope jsem používal jaksi přirozeně, takže je to pro mě záhada. Příště bych jí určitě jako čistého klerika nenechal.
Přispěvatel: Yuyana Listopad 03, 2023, 14:23:55
Přispěvatel: Elemir Listopad 03, 2023, 20:29:40
Přispěvatel: Yuyana Listopad 03, 2023, 20:53:37
Přispěvatel: Yuyana Listopad 03, 2023, 22:50:18
Základní děj je samozřejmě stejnej. Začínám na lodi mindflayerů, který mě unesli, aby do mě nakladli larvu. Všechno, co popisoval Elemir, se ve hře normálně odehrává. Já osobně jsem šla cestou vzdorování temnejm choutkám, ale je naprosto možný se jim oddávat, nebo to brát kompromisem (a vlastně roleplayovat postavu, která vzdoruje, ale ne vždy se daří).
Už v prvních vteřinách je jasný, že je něco jinak. A velmi, velmi špatně. Po probuzení na začátku hry se postava probere zadělaná od krve a bez jediný vzpomínky. Proč? To… to se dozvíme na konci druhýho aktu. Času tedy dostatek. Teď je čas na první dialogy ve hře, což je mozek, kterej se pokouší osvobodit z ostatků jakéhosi nešťastníka. A hned máme příklad, jak se lišej dialogy, i když neni žádná možnost navíc. Klasická hlavní postava nahoře (Astarion, v tomhle případě, ale ono je to jedno), Durge dole.
Spoiler: ukázat
Jak vidíte, klasická verze je ve stylu „co když ta potvora bude nebezpečná a obrátí se proti nám, radši jí zlámeme „nožičky“. Durge je ve stylu krevkrevkrev.
Taky je to první příklad toho, že představovat si něco je za tuhle postavu hodně v uvozovkách. Většinou, když si něco představujete, tak vám zrudne obrazovka a proberete se do světa, kde je vaše představa ošklivou realitou.
Zbytek Nautila probíhá normálně.
Následně je čas vydat se nabrat první společníky. Setkání s Astarionem je vlastně normální, až na jednu větu o perfektní mrtvole. Gale na druhou stranu…
Spoiler: ukázat
Hned první možnost je Durge možnost, a po jejím zvolení skončíte s Galeovou rukou v inventáři. Je komický, že za to ani nikdo nedává moc disaproval.
Máte možnost se svejm společníkům svěřit se svojí ztrátou paměti a se svejma sadistickejma choutkama… a nikdo vás nebere vážně. Všichni dělaj „jo jo, uplně normální“.
Spoiler: ukázat
A pak jednoho večera přijde k ohni bardka Alfira. Takový nadšený mladý děvče, co chce zažít nějaký dobrodružství, aby měla o čem zpívat. Míří do Baldurs Gate, aby zahrála na svojí loutnu písničku, co složila na počest svojí učitelky, kterou rozsápali gnolové. Nejde jí vyhnat, jen je možný na ní okamžitě zaútočit.
Durge se zbudí vprostřed noci… následující záběry jsou drastické.
Spoiler: ukázat
Jak řekl Gale, Nothing to worry about.
Tělo je možný uklidit, takže člověku ta vražda projde… já se rozhodla raději šokovaně/provinile mejt ruce… což naprosto nešlo. S rukama stále ještě od krve moje postava zalehla zpět ke spánku. Ráno jsou samozřejmě všichni v šoku a hned je jim jasný, kdo za to může. Možná mě přeci jen poslouchali, když jsem jim popisovala, co se mi honí hlavou. Reakce se různí. Všeho všudy bych očekávala, že přiznat takovej masakr vyvolá horší rozruch.
Spoiler: ukázat
Osobně jsem to z hlediska roleplay pojala tak, že jsem vzala loutnu Alfiřiný učitelky, dala svojí postavě feat na hudební nástroje a převzala její cíl zahrát v Baldurs Gate. Loutnu jsem od tý doby nesundala, je to věčná připomínka toho, co se stalo, i když už jsme opustili kemp s krvavou skvrnou.
Withers odmítá Alfiru vzkřísit, ale je možnost ho o to marně žádat. Krvavej kruh, kterej po Alfiře zbyde, nejde umejt. Karlach v něm normálně stanuje, pejsek v něm postává, nikdo ho neřeší. Ale je to připomínka toho, co člověk udělal. Zvlášť když to zkusíte umejt a máte v tom navíc ještě prasklý sudy s vodou a bláto všude kolem. No, v noci v tom spí Gale, ne já.
Spoiler: ukázat
Spoiler: ukázat
Další den po nočnim masakru dorazí do kempu takovej odpornej malej skřet. Váš věrnej služebník. Je zločinem nadšen už se a těší na další. Dostanete od něj super plášť, kterej dává neviditelnost po zabití nepřítele. Ideální dárek pro Astariona.
Spoiler: ukázat
Co dalšího ještě Durge spáchá? Dozvíte se v dalšim díle. Dobrou noc.
Přispěvatel: Yuyana Listopad 04, 2023, 00:50:41
Přispěvatel: Elemir Listopad 04, 2023, 06:31:39
Včera jsem narazil čistě náhodou na video se sólováním Raphaela. Myslím, že od tohohle týpka jsem viděl už nějaké jiné video z jiné hry, protože on to má asi jako koníček :). Ze všech možných variant jsem si vybral Shadowheart, protože to mě fakt zaujalo. Obtížnost tactical, pečlivě vybraná výbava, nepřeberné množství lektvarů, pár odemčených dovedností minflayera ... ani jsem přesně nepostřehl, co udělal a Raphael byl v druhém kole tuhý :D. Jednak měla jeho Shadowheart víc útoků za kolo, asi kombinací lektvarů, ale pak hlavně dávala kouzly slušné šupy, jako by Raphael neměl skoro žádné odolnosti. Když pak pro změnu zaútočili cambioni, tak jí prakticky všichni minuly.
Detailně jsem to zkoumat nechtěl, protože tomuhle chci přijít na kloub sám :). Přesně takhle si totiž představuju bojovýho klerika. Kdyby byla Shadowheart u mě alespoň ze třetiny dobrá jako ta jeho, tak ty souboje jsou úplně o něčem jiném. Třeba jedno z těch nejčastějších kouzel, co na Raphaela používal, u mě skoro na nikoho nefungovalo.
Jako říkám si, že jsem měl po finálním release hry asi BG3 nainstalovat na čisto, ale tím to snad být nemůže. To by pak vlastně nefungovalo ani patchování. Hra se tváří jinak úplně normálně.
Jinak zabít Alfiru? ... no, chudák holka, takhle jí překazit kariéru :). Vždyť ona se chystala založit v Baldur's Gate AMU :D.
Přispěvatel: Yuyana Listopad 04, 2023, 08:39:39
Líbí se mi, jak je polymorfnutej cíl prostě pojmenovanej "ovce", takže polymorfnutý společníci co dávaj approval se zobrazujou jako ovce, combat log mluví o ovci... prostě je to ovce... :-D.
Přispěvatel: Elemir Listopad 04, 2023, 09:13:58
Alchymie bude zřejmě snadno zneužitelná, příště se na ní budu muset zaměřit. Je sice zvláštní, že by to útoky takhle násobilo (ani by mě to nenapadlo zkoušet), ale možné to je. Protože to vypadalo, jakoby se ke dvěma útokům přidaly normálně dva bonusové, a pak se to celé ještě jednou znásobilo (tipuju kombinace Haste a Bloodlust). Když k tomu má postava dovednost bonusového útoku za smrt nepřítele, což s haldou útoků není problém docílit, tak se těm výsledkům ani nedivím. Vlastně se divím jen jednomu, a to je skoro 100% úspěšnost zásahů. Holt můj smysl pro fair-play mi nedovoluje dopovat, takže jsem alchymii ignoroval :D.
Přispěvatel: Elemir Listopad 04, 2023, 22:05:26
Řeším tu teď drobné dilema a to multiclass. Díval jsem se, co by bylo vhodné z čeho a na co překlopit a napadla mě kombinace mnich/sorcerer. Tedy začít jako mnich a na levelu 5-6 to překlopit na sorcerera. Jde mi teď o to, jestli ten základ mnicha bude mít nějaký význam? Multiclass jsem od 3e netestoval, takže s tímhle zkušenosti nemám. Logický mi přijde, že pokud bojovnický základ, tak čistý bojovník, upravit staty a pak časem switchnout. Mě se ale u mnicha libí, že by mohl dál využívat boj beze zbraně, na který je specializovaný. Na druhou stranu ten sorcerer bude asi potom docela ošizený. Asi blbost, že jo? :)
Přispěvatel: Yuyana Listopad 04, 2023, 22:37:07
Elemire, ano, to je blbost. Obecně nemulticlassuješ castery, zvlášť když máš max level 12. Rozhodně ne víc jak level/dva. Zloděj/mnich je ale hovado.
Navíc zrovna mnich a sorcerer nemaj žádný styčný body.
Přispěvatel: Elemir Listopad 05, 2023, 06:37:38
Kombinaci s jinými bojovnickými povoláními jsem zvažoval, ale to budu muset tu postavičku zase předělat. Jenom jsem si ze zvědavosti zkusil právě ten začátek, kdy jsem tím nautiloidem prolítl celkem rychle, dokonce jsem málem sundal toho cambiona na konci (kdyby mu nepřišli další dva na pomoc, tak ... rád bych věděl, co má za loot, tak třeba příště :)).
Jako asi bych to mohl zkusit za nějaký defaultní charakter, ale na to bude času ještě dost. Neuvažuju, že bych to dojel znovu celý, ale že bych si jen vyzkoušel jiné povolání a hlavně za ženskou :). Tak jsem oživil svou postavičku z EA.
Přispěvatel: Yuyana Listopad 05, 2023, 10:48:02
Jsem si rozumně jistá, že hra za ženskou bude uplně stejná, ale kdybys na něco přeci jen narazil, dej vědět.
Přispěvatel: Elemir Listopad 05, 2023, 16:41:50
Každopádně se mi beztak do rozdělaných rozehrávek nechce, takže asi letošek ukončím s tím, že holt některé deníčky zase odsunu :). Když to tak vezmu, tak BG3 bude letos opravdu jednou z mála dohraných her a po dlouhé době asi jediná z těch nových, co mě dokázaly zaujmout hned v době vydání. Disco Elysium půjde už do příštího roku, ovšem v rámci podobného gameplaye s BG3 zvážím předřadit nejprve novou rozehrávku Pillars of Eternity. Solastu asi vynechám, byť je to přímá alternativa k BG3, protože jsem jí ani nekoupil :).
No, večer nahodím novou postavu, určitou představu už mám, takže se připravte na nové naštvané příspěvky ... :D
Přispěvatel: Yuyana Listopad 05, 2023, 17:16:59
Solasta mi leží na disku, ale nechce se mi do ní, mám doma práce jak na kostele a v práci přesčas. Navíc ten Talos Principle. To je hra, kde se nemusim učit pravidla. Nic neni na čas, žádný boje. Ideál relaxačka pro dnešní dobu.
Přispěvatel: Elemir Listopad 05, 2023, 20:45:45
Solastu jsem chtěl původně vyzkoušet, vlastně mi přišla na první pohled lepší než co jsem viděl v rámci EA BG3, ale jak vyšla, tak jsem o ní nějak ztratil zájem. Spíš jsem začal uvažovat o Pathfinderovi.
Přispěvatel: Yuyana Listopad 06, 2023, 01:26:36
[ You are not allowed to view attachments ]
A teď si představte, jak to vypadá, když polymorfnou nepřátelé vaší postavu... lol.
Přispěvatel: Elemir Listopad 06, 2023, 23:04:52
I když level 4 ... je to samozřejmě o něco komplikovanější :). Moje hlavní postava Shiva je sorcerer/warlock. Začala jako warložka a další 3 levely jsem pak naklikal sorcerera. Idea je zatím taková, abych udržel levely obou povolání vyrovnané. Přinejmenším tedy do levelu 6. V družině je od počátku i Gale, takže mám palebnou převahu a Gale zároveň kompenzuje pomalejší rozvoj Shivy.
Astarion přešel při levelupu na monka, se kterým bych chtěl udělat celkem 5 levelů a pak se vrátit ke zloději. Statistiky na to má dobré. Díky téhle dualitě disponuje už nyní dvěma útoky za kolo - speciálka beze zbraně + další útok se zbraní.
Shadowheart jsem po objevení Karlach nechal odpočívat v táboře. Pořád přemýšlím co s ní. Nechci jí nahazovat nové statistiky, rád bych vyšel jen z toho, co ty postavy přirozeně nabízejí, takže zrovna u Shadowheart moc alternativ není. Pokud by měla lepší charisma, mohla se vydat cestou paladina, ale takhle bych to viděl maximálně na 5 levelů bojovníka a pak by se vrátila na dráhu kleričky. Na druhou stranu jí asi nebudu už tolik využívat, ať se dostane i na ostatní.
Karlach zůstala barbarkou, akorát si lépe pohlídám featy.
Přispěvatel: Elemir Listopad 07, 2023, 10:26:44
Na počátku další rozehrávky jsem stál před drobným dilematem, protože jsem neměl tak úplně jasno v tom, za jakou postavu to zkusit, tedy hlavně aby mě to s tou postavou potom bavilo. Jasno jsem měl akorát ve vzhledu, protože jsem chtěl navázat na svou hraničářku Shivu z Early Acces. Vzhled se mi víceméně povedl, ostatně ono těch možností zas tolik není, problém činí spíše volba barev a jejich správná intenzita:).
Rozhodl jsem se jít cestou magie a to hned multiclassu. Dopředu jsem si tedy upravil statistiky tak, aby postava mohla multiclassovat warlocka a sorcerera. Idea je taková, že bych na konci hry měl být warlock level 6 a sorcerer level 6, ale to ještě nemám úplně promyšlené, spíš to nakonec bude nesymetrické vedení. Shiva začala jako warlock a hned při prvním levelupu přešla na sorcerera, což jí přihrálo magickou střelu.
Dopředu už je tedy jasné, že jako sorcerer nedosáhnu na kouzla 4.-6. úrovně, v případě nesymetrického vedení bych na 4. úroveň dosáhl, ale nechci zase příliš omezovat warlocka (za to jedno kouzlo mi to nestojí). Nicméně tímto způsobem bych měl mít haldu nízkoúrovňových kouzel, která ale taky nejsou k zahození, jako třeba magická střela nebo fireball. Co se ohnivých kouzel týče, tak tady jsem se pojistil tím, že Shiva má jako warlock uzavřený packt s fiendy, tedy stejnou dráhu jako má Wyll. Jako sorcerer se orientuje na wild, což se však později ukázalo jako lehce problematické. Ve hře se můžu naštěstí spolehnout na svitky, kterých jsem měl v předchozí rozehrávce požehnaně a nebyl problém si je dokupovat.
V intru ani na počátku hry není vysvětleno, co se posádce nautiloidu vlastně stalo. Jasné je jen to, že na palubě lodi přežilo jen pár mindflayerů a nautiloid proto zamířil do Baldurovy brány nabrat nové "rekruty". Jenomže v patách mu byla hlídka githyanki, odvěkých nepřátel ilithidů. Velitel nautiloidu proto ukončil sklizeň obyvatel a urychleně zamířil dimenziónální branou do jiného světa v domnění, že githyanki setřese. Nautiloid se tak rázem ocitl v Canii, osmé vrstvě pekla (Baatoru). Githyanki se ovšem setřást nenechali a tak následoval další pokus o únik. Intro končí osvobozením Laezel, která na nic nečekala a zdrhala k díře v trupu v domnění, že najde cestu ven. K její smůle zamířil nautiloid do Avernu, první vrstvy pekla a tady to rozhodně moc přátelsky nevypadalo. Krom githyanki zaútočily na loď i místní potvory.
Konečně se z ilithidího podu osvobodila i Shiva, která byla zprvu lehce zmatená a vystrašená. Opodál ležící minflayer jí taky odvahu zrovna nedodal. Byl naštěstí mrtvý! Následovalo shledání s Laezel a poté i osvobození Shadowheart. Do řídící místnosti jsme tedy vstoupily tři. Souboje byly lehce pomalejší, protože Shiva nedisponuje příliš silným útokem, ale v pohodě to stačilo na to, abychom se probojovaly až k ovládacímu pultu. Zhalk, velitel cambionů, je potvora level 8 a po chvilce se k němu přiřitili dva fiendi level 4. Tohle opravdu není souboj vhodný pro postavy na levelu 1.
Shiva se k ovládacímu pultu dostala první a provedla nové propojení, kterým jsme se opět dostaly do materiální sféry. I když Shiviny obavy z možného cíle byly zřejmé, vždyť ani netušila, které konce spojit. Naštěstí se nautiloid opravdu objevil nad důvěrně známou krajinou, ale bohužel, stále doprovázen hlídkou githyanki, která na loď neúnavně dotírala. Pád lodi se tak stal nevyhnutelný, což zaregistrovali i místní.
Pád lodi přežila zdánlivě jen Shiva a Shadowheart. Laezel možná taky, a pokud ano, tak opět zdrhla a nechala nás na pospas osudu. Shadowheart jsem probudil, aniž bych si všímal jejího artefaktu. Společně jsme si pak došly pro Astariona, dalšího přeživšího. V té chvíli už jsme byly level 2, takže Shiva zahájila dráhu multiclassu. Astarion jí po krátkém rozhovoru a odpoutání pozornosti napadl, což mu vyneslo popáleniny 1. stupně, protože Shiva jeho sevření uvolnila tak, že vyvolala magický oheň (volba warlocka i sorcerera). V tuhle chvíli začalo být zřejmé, že některé události budou díky novému povolání probíhat odlišně.
Už v Early Access jsem obdivoval detail okolní krajiny, který plně respektuje jedničku. Na první pohled není vidět, že by okolní krajina byla jakkoliv nebezpečná. Vše tu působí takovým klidným dojmem, dokonce i nedaleký chrám dávno zapomenutého boha smrti Jergala.
Shledání s Galem předcházela další nabídka voleb, které respektují obě zvolená povolání, čímž je ten rozhovor o něco bohatší. Tady jsem si poprvé uvědomil, že tohle bude pro překladatele, respektive testery, opravdu komplikované.
Astariona jsem při levelupu změnil na mnicha a společně jsme pak vyrazili směrem k druidímu hájku. Cestou jsme vystrašili partičku dobrodruhů u chrámu Jergala a poté jsme osvobodili nedaleko lapenou Laezel. Poblíž brány hájku nás pak čekal první větší souboj, ve kterém jsme se letmo seznámili s Wyllem.
V hájku jsme rozprodali přebytky a vydali se zpět. Kousek od hájku je např. odbočka do skal k zajímavé vyhlídce, kde leží ostatky neznámého Harfeníka. Z kostry jsme sundali Harfenický náhrdelník a vrátili se zpět na cestu. Dosavadní akce nám přihrály level 3, takže bylo na čase navštívit Jergalův chrám.
Zámek do chrámu jsem nechal Astariona vypáčit, čímž jsme strážce za dveřmi dokonale překvapili. Astarion využil svých mocných úderů pěstí a ihned ho poslal k zemi. Za dalšími dveřmi jsme překvapili hlídkující banditku, která se úprkem vydala ke dveřím svatyně, odkud si chtěla přivolat posily. Normálně by se jí to asi podařilo, protože Astarion jí stihl jen škrábnou šípem, což jí rozhodně nezabilo, a vzápětí byla i z dosahu Galea. Heh, ale ne z mého :). Shivě se na 2. levelu sorcerera otevřela metamagie, kde jsem si vybral prodloužení doletu kouzel, takže banditka neměla šanci uniknout :D. Udělal jsem vlastně to samé, co předtím duch v Bhaalově chrámu, který družinu trefil přes půl mapy.
Metamagie je celkově zajímavý obor. Jeho používání stojí speciální body, které jde navíc generovat obětováním slotů kouzel (a naopak). Základní dovednosti stojí jeden bod, ale už na 3. levelu sorcerera získala Shiva 3 body, takže prodloužení kouzla může využít častěji.
Před otevřením svatyně jsem nejprve uklidil družinu do boční temné místnosti a pak jsem poslal Shadowheart otevřít dveře. V pohodě se stihla stáhnout, takže jsme získali dostatečný náskok. Bojovníci banditů k nám ani nestačili dojít, všichni padli dříve, než vůbec stihli zaútočit. Jen jejich kouzelnice úspěšně trefila Astariona, ale s tím jsem počítal. Celý souboj tak rázem proběhl úplně jinak, než v předchozí rozehrávce, kde jsem musel k načnutí banditů využít olej ze sudu. O patro níže jsme si podobně snadno poradili s duchy a setkali se s Withersem.
Přispěvatel: Elemir Listopad 07, 2023, 11:40:33
Uvnitř tábora jsem si popovídal s Ethel a odmítl jsem její nabídku k léčbě - ani jsem jí o parazitovi neřekl. Zkusila mi ještě pochlebovat skrze divokou magii sorcerera, očividně nemá ráda klasické kouzelníky :). Cestou k druidímu kruhu jsem objevil skrýš do úkrytu malých zlodějů, takže mě napadlo, že bych se tentokrát nenechal okrást a podvodného obchodníčka jsem vynechal. Zamířil jsem do podzemí a promluvil si s Kaghou, které jsem popravu Arabelle rozmluvil.
Teprve poté se mi podařilo dosáhnout levelu 3 a mohli jsme se vydat do chrámu Jergala. Po návratu jsme se vydali pro změnu na pláž, kde jsme zachránili Mirkona od útoku harpyjí. Úplně ideálně se nám připravit nepodařilo, přeci jen už se tu začaly více projevovat jednotlivá selhání útoků, ale i tak souboj proběhl nad očekávání dobře. Nad útesem jsem si promluvil s Alfirou (ano, to je ta, co jí Yuyana podřízla :D) a získal její loutnu. Jelikož neumím mluvit se zvířaty, tak jsem rozhovor s veverkami vynechal. Časem to budu asi řešit lektvarem.
Uvnitř kruhu jsem si promluvil s Nettie o léčbě, ale dopadlo to víceméně stejně. Mnohem zajímavější byl noční rozhovor s Galem, který byl zabrán do podrobného průzkumu svého obrazu - hledal stopy cerebromorphózy (proměny v mindflayera). Shiva měla hned několik možností, jak celou situaci okomentovat.
Rozhovory s Galem probíhaly nyní častěji, tedy hlavně ty o pojídání artefaktů, což je asi dáno tím, že jsem ho do družiny připojil tak brzo. Předběhl dokonce i Astariona a jeho vampyrismus, protože s Galem jsem se velmi rychle dostal až k jeho tajemství hladového orbu, čímž pojídání artefaktů končí. Od Galea jsem se dozvěděl podrobnosti cerebromorphózy, které mi poté potvrdila Nettie. Sedm dní uběhlo a nic ... tedy naštěstí.
Úvodní rozkoukání bylo za námi a nastal čas vyrazit do Blighted Village. Párkrát jsem to zkusil východním vchodem, ale ani jedna z postav nebyla schopna ustát úvodní salvu. Nechtěl jsem se s goblinny přátelit, tak jsem vždy volil boj, ale ta přesila je hodně znát. Zkusili jsme to proto od jihu, kde je jen dvojice strážných. Astarion se ukryl do stínu a zkusil přepadení ze zálohy, jenomže hra se nenechala a vyhodila nejprve dialog, čímž polomrtvý strážný rázem nabyl plného zdraví. Poté následovalo postupné čištění vesnice, kde už se Astarionovi dařilo mnohem lépe. Ostrahu východní brány překvapil ze zálohy a skoro je všechny sundal sám.
Nejzajímavější bitka nastala u mlýna, protože jsem to nechtěl vzít na férovku a nějak se mi podařilo vůdce bandy Fezzerka trefit zpoza zdi a tím ho dokonale vystrašit. Výměnou za svůj život mi nabídl prozradit tajnou cestu do tábora goblinů. Nechal jsem ho jít, což mi vyneslo pár disapprovalů. Zajímavé je, že po zastavení mlýnu problikne dialog s ostatními gobliny, kteří už tam ale v té době nebyli. Další zajímavost nastala ve chvíli, kdy se Shadowheart přiblížila k rozbořené soše Selune za mlýnem. Shar se jí skrze stigma na ruce důrazně připomněla, ale Shadowheart se se mnou odmítla o celém zážitku bavit (dialogová volba tu je, ale asi je buglá). Stigma sehrálo svou roli už při záchraně Arabelly, čehož jsem si v předchozí rozehrávce asi ani nevšiml. Bylo to zřejmě za to, že Shadowheart s osvobozením Arabelly souhlasila.
Po pročištění vesnice jsem se rozhodl, že zatím vynecháme podzemí a zkusíme se dostat na severní okraj mapy, abychom získali do družiny Karlach. Vynechal jsem tedy sexuální radovánky obryně a pár dalších věcí, protože na to bude případně času dost později. Teď jsem se rozhodl jít jenom po určitých bodech a zbytečně se nezdržovat podrobnějším průzkumem oblasti. U rozbořeného mostu nás dostihl Raphael a přenesl nás do House of Hope (předtím mi tenhle detail unikl). Protentokrát jsem se rozhodl neprotestovat a dokonce jsem si nabral na talíř něco málo z jídla na stole. Nicméně na Raphaelovu nabídku jsem nekývl hned, ale vzal jsem si čas na rozmyšlenou.
Hyeny na cestě jsem se rozhodl usmažit ze zálohy, ale hra mě po zabití vůdčí hyeny odměnila tím, že mi zbytek hyen proměnila v gnolly. Musel jsem tedy vstoupit do regulérní bitvy, která by byla asi snadná, jenomže Shiva nezapřela svou divokou magii a půlka družiny se proměnila v psy a druhá půlka v kočky :). Došlo k lehké úpravě statistik a všichni mohli kousat.
Setkání s Karlach bylo nadmíru vřelé, nejspíš pomohlo to, že jsem se pokusil její plameny zklidnit kouzlem. Dalším důvodem byla nejspíše absence Wylla. Najednou na mě Karlach působila celkově příjemnějším dojmem, až jsem se divil, že jsem jí v EA dokázal zabít :). Likvidaci svých pronásledovatelů dostatečně vysvětlila a zapadlo to do kontextu celého rozhovoru, včetně zážitku z propojení myslí. Nezbyl tu tedy ani náznak pochybností. Jenomže družina je plná, takže se Karlach odebrala do tábora a ještě před odchodem nás požádala, abychom jí na akci vzali sebou, protože chce být u toho.
Přítomnost Karlach v táboře nenechala v klidu Wylla a bylo jedno, že jsem s ním ještě nemluvil. Prostě následující noci svévolně přišel a obořil se na Karlach. Dialog je víceméně stejný, jako když najdete Karlach s Wyllem v družině. Oba se velmi rychle udobřili a Wyll vyslovil přání, že by se k nám rád přidal. Nu což, místa je tu dost.
Ráno jsme se vydali dál ...
Přispěvatel: Yuyana Listopad 07, 2023, 11:50:29
Ještě mi tu Alfiru připomínej, jak kdyby hra dávala na výběr, jestli jí chceš zabít.
Přispěvatel: Elemir Listopad 07, 2023, 12:22:07
V noci nás zastihla Mizora a potrestala Wylla za nesplnění úkolu (nechal Karlach žít). O její identifikaci jsem se postaral sám, protože Shiva využila toho, že sama je warlock. Mizora jí poté přislíbila, že si na ní dá pozor :). No, těžko říci, na co to byla reakce. Možná se Mizora jen zalekla toho, že jako warlock by Shiva mohla najít cestu, jak Wylla osvobodit z paktu s Mizorou. U hraničáře se toho tolik bát nemusela.
Ze sklepa lékárníka jsme se na druhý den ráno přesunuli do sklepa kováře a odtud jsme zamířili do sousední jeskyně. Úvodní souboj s ethercapy a pavouky proběhl velmi dobře, takže jsme si plni elánu připravili pole pro boj s matronou pavouků. Jenomže to už nešlo tak lehce. Na obtíž bylo nízké zdraví postav, kdy se Karlach musela nabídnout jako štít. Pavoučici se nám naštěstí podařilo dvakrát sestřelit do propasti zničením pavučiny, takže Shiva a Gale měli o to jednodušší práci.
Následoval proto další plný odpočinek, kdy konečně došlo na scénku s Astarionem. Už jsem si totiž myslel, že na ní hra zapomněla. Při jedné z dřívějších nocí se Astarion odplížil z tábora, což vede k nálezu mrtvého prasete u mostu do Blighted Village. Shiva identifikovala stopy po kousnutí a Astarion k tomu dodal, že v okolí asi řádí upír. Jenomže pak se dlouho nic nedělo a mezitím jsem stihl splnit úvodní kolečko rozhovorů s Galem. Teprve nyní se Astarion odvážil mě kousnout. Nechal jsem ho stejně jako v předchozí rozehrávce jen ochutnat.
Po rozprodeji lootu jsem se rozhodl, že další úkoly a průzkum povrchu prozatím pozastavím a místo toho se podíváme do ruin chrámu Selune. Goblinní hlídku za mostem jsem překvapil díky Astarionovi, protože jsem konečně pronikl do tajů útoku ze zálohy (teda alespoň si to myslím :D). Mohl jsem si s nimi teoreticky nejprve promluvit, ale využil jsem toho, že mi propuštěný Fezzerk naznačil možnost alternativního vstupu do tábora. V tu chvíli bylo zřejmé, že se nemusím nijak rozpakovat.
Nešli jsme ovšem přímo k ruinám, místo toho jsme se vydali k horskému průsmyku. Důvodem bylo pouhé odkrytí cesty, ale hra mě překvapila animací, ve které jsem se letmo podíval do tváře Vyvolených (The Chosen Ones) a přitom jsem zjistil efekt, jakým na nás Shadowheartin artefakt působí. Ostatně artefakt už jsem měl u sebe, protože mi ho Shadowheart předala ve chvíli, kdy jsem jí v družině vyměnil za Karlach.
No a tady jsme prozatím skončili. Mám v úmyslu hodně věcí pozměnit, zejména neplést se mezi druidy a gobliny, protože mě zajímá, jaký to bude mít důsledek při přechodu do Act II. Např. s historikem Volem jsem v druidím hájku vůbec nemluvil, takže Volo se přesunul do goblinního tábora i bez toho.
Změnu jsem udělal i v přístupu k alchymii, kterou se teď zabývám průběžně. Nicméně u lektvarů už jsem si všiml, že boostující lektvary mají v popisku varování, že jejich použití vymaže účinky jiného boostovacího lektvaru. Zajímalo by mě tedy, jak to bylo v těch videích co jsem viděl, protože konzumace vícero boostovacích lektvarů tím pádem postrádá smysl. Zatím jsem to nezkoušel, ale už mám jeden Bloodlust, takže při příštím boji uvidím.
Přispěvatel: Elemir Listopad 07, 2023, 12:25:41
Přispěvatel: Yuyana Listopad 07, 2023, 12:47:36
Pak je tu samozřejmě Astarion, kterej... je nemrtvej. Řikám si, jakoupak má chlapec tělesnou teplotu... a že smrdí víme. Je tu jeho dialog se Shadowheart, a pak přiznává, že se už přes tejden nekoupal. Přemejšlim, jestli z něho tahle skutečnost vypadla před nebo po romantický scéně. Teď se mi nevybavuje pořadí. Ideální romantickej partner při hře za Astariona tedy bude Gale, protože toho tyhle věci očividně rajcujou...
Přispěvatel: Yuyana Listopad 07, 2023, 14:11:19
Přispěvatel: Elemir Listopad 07, 2023, 16:06:47
Teoreticky by se mi mohlo podařit zachránit Mintharu, pokud si opravdu nebudu všímat konfliktu mezi druidy a gobliny, ale těžko říci, jak se to vůbec bude vyvíjet. Zatím jsem v chrámu Selune pozabíjel všechno, co bylo z dohledu. Možná bych mohl ještě zachránit Halsina, ale už nesouhlasit s pomocí druidům.
Zůstali mi tedy všichni vůdci, přičemž šamanku bych asi mohl zlikvidovat. Beztak jsem jí prohledal kutloch, zabil přítelkyni a otevřel si cestu do Podtemna. Předtím se to jevilo jako neutrální rozhodnutí, podobně jako zabití Minthary. Klíčové rozhodnutí bylo zabít až Ragzlina. Spíš se trochu bojím o zkušenosti, protože se tím nuceně vyhnu dvěma úkolům. Na počátku chrámu jsem prošel dalším levelupem, ale od té doby přibývají zkušenosti jen velmi pomalu, takže level 5 je zatím v nedohlednu a nemám ani moc dobrou výbavu. Budu se muset vrátit zpět na povrch a pokračovat ve vedlejších aktivitách, třeba navštívit Ethel.
Přispěvatel: Yuyana Listopad 07, 2023, 16:36:37
Každopádně Elemire, ty jsi tu expert na Shadowheart. Potřebuju poradit, prosím tě, je tahle dialogová možnost mimo charakter? :-D.
Přispěvatel: Elemir Listopad 07, 2023, 21:09:13
Spíš by uvítala její smrt. Na druhou stranu, když jí máš jako hlavní postavu, tak se toho asi docela dost změní.
Já teď zápasím pro změnu s divokou magií, začíná mi to v boji docela překážet, protože si sám na sebe(nás) umím seslat pěkné hnusy :D. Trochu se bojím, že Wild magic není pro multiclass vhodná, takže budu muset asi podstoupit změnu. Při boji s padlým paladinem se od něj "odrazil" fireball (já na něj šipky, zpět to šlo jako koule), při boji s gnolly zase popáleniny na šest kol atd. Taky umím sám sebe proměnit v ovci ;). Kazí mi to hlavně reputaci, protože si s některými souboji už umím docela slušně poradit, ale ve finále se zraním sám :D.
Přispěvatel: Yuyana Listopad 07, 2023, 21:14:06
Přispěvatel: Elemir Listopad 07, 2023, 21:35:43
Přispěvatel: Yuyana Listopad 07, 2023, 21:58:01
Edit: Jsem byla tak nadšená z toho, že ti můžu poradit, že jsem se uplně zapomněla urazit. Šupiny mu nejsou dost dobrý! Sexy šupiny! Urazil mou koži! :-D.
Přispěvatel: Elemir Listopad 07, 2023, 22:56:27
Mimochodem, mám v plánu nasadit do akce parazity, abych viděl rozdíl. Návštěvník ze sna mě dostihl už při obhlídce cesty do Podtemna skrze chrám Selune, takže to není striktně vázané na předchozí zabití nějaké True Soul. Jednoho parazita jsem získal v druidím hájku u Nettie, takže jsem ho absorboval a po nějaké době přišel návštěvník znovu a ocenil mé rozhodnutí. Když jsem pak zabil flinta, co vedl gnolly proti Zhentům, tak to vedlo k zajímavému důsledku (on je taky True Soul). Kupodivu se mnou ani nechtěl na počátku boje mluvit, takže mi ani nic jiného než boj nezbylo. Ale zase jsem Zhenty zachránil, což byla taky příjemná změna, byť odměna zas tak fajn nebyla.
Jo, to jsem předtím zapomněl. Ta flaška v Zhentské bedně obsahuje uvězněného beholdera, kterého jde vypustit. Vede to k boji, který byl pro družinu na levelu 12 už běžnou rutinou. Nic extra tedy ta láhev nepřináší, a proto nemá smysl Zhentskou bednu otevírat.
Přispěvatel: Yuyana Listopad 07, 2023, 23:08:41
Přispěvatel: Elemir Listopad 08, 2023, 12:34:32
V ležení už čekal Volo, ale zase jsem ho záměrně ignoroval. Místo něj jsme došli ke Crusherovi, který se opět vychloubal svými činy okolo stojícím goblinům. No a zase jsem si do něj rýpnul :). Po velmi krátkém boji jsem ho donutil, aby mi políbil boty on :D.
Následovala okružní cesta směrem na chrámový balkón, kde jsme zlikvidovali opilé gobliny a s pomocí magie jsme si prorazili alternativní vstup dovnitř. Nově otevřená cesta vede pod střechu chrámu, přímo nad místnost se šamankou Gut. Využil jsem proto nové polohy a šel se podívat do uzamčeného skladiště. No a když už jsem zaujal takovou prima pozici ve výšce, tak jsem rovnou odstřelil dvojici hlídek poblíž místnosti s Ragzlinem. Shiva je proti střeleckému útoku celkem odolná, takže mě ani nevadilo, že mi brzy došla kouzla a musel jsem využívat jen základní cantrip.
Po boji jsem s loučí v ruce doskákal do skladiště a rázem jsem zjistil, jaká to byla pitomost :). Bohužel, Shiva je člověk, takže nemá noční vidění a bez louče to v temných místech prostě moc nejde. Lariani se ovšem ve skladišti opravdu vyřádili. Jsou tu totiž nahňácané výbušné sudy, což by ani tak nevadilo, ale z několika sudů se na zem vysypalo trochu prachu a ten pak velmi rychle reaguje na otevřený oheň. Shiva si tak nechtěně pár sudů podpálila a výsledek asi nemusím popisovat :D.
Skladiště má dvojí smysl. Jednak si tu můžete nabrat právě ty výbušné sudy a pak je tu na zdi vyobrazené řešení chrámového puzzle ve formě plastiky. Původně jsem si myslel, že to je ten důvod, proč skladiště hlídá dvojice Zhentarimských žoldáků, ale do skladiště se dá nahlédnout i díky chybě v kolizi se stěnami, takže zas tak tajný ten obsah není. Navíc jsem za chvilku zjistil, že stejná plastika je minimálně na dvou dalších a dobře dostupných místech, jen to prostě vyžaduje světlo, protože se jedná o velmi temná zákoutí.
Z podkroví jsme slezli dolů a vydali se do privátní místnosti šamanky Gut. Není nutné odemykat dveře před zraky žoldáků, protože roh místnosti je rozbořený, takže se přes něj dá dovnitř přeskočit, což vůbec nikomu nevadí. Uvnitř jsme prošli přes zamčené dveře do podzemí, kde jsme zlikvidovali šamaninu obří přítelkyni a došli jsme až k chrámovému puzzle. Dveře ke vstupu do Podtemna je možné otevřít správným nastavením otočné podlahy (podle vzoru z reliéfu) nebo je možné odemknout zablokovanou páku (pokud jí postavy dokážou objevit). Nicméně do Podtemna jsme nesestupovali, protože tahle cesta není pro nás v současné chvíli zrovna ideální.
Ještě před dosažením puzzle jsem se rozhodl pro spánek, který vyústil v noční nevolnost. Je to stejná scénka jako předtím, kdy si Laezel myslí, že se začínáme měnit a tak se nás rozhodne všechny podříznout. Pokračuje to návštěvou cizinky, kterou jsem nyní nechal v defaultu jakožto drowku. Díky rozhovoru s ní se mi otevřela možnost konzumace dalších parazitů, čehož jsem hned využil (měl jsem u sebe lahvičku s parazitem, co jsem získal z laboratoře Nettie/Halsina). Samotnou infůzi si však nechám na později, až budu mít parazitů více.
Cestou z podzemí jsme došli zlikvidovat osamocenou hlídku goblinů u vězení a zlehka jsme nakoukli do místnosti s Mintharou. Podobně jsme se nakoukli do místnosti s Ragzlinem, který se opět pokouší promluvit s mrtvým ilithidem z nautiloidu. Tady musím doplnit jednu faktickou, když jsme nautiloid po ztroskotání opouštěli, tak jsme se polomrtvému mindflayerovi zcela vyhnuli. Tím pádem by nás neměl identifokovat jako své vrahy, ale to si ověřím až někdy později.
Došli jsme nakonec až do mučírny, kde jsem dvojici goblinů ukecal, aby si dali volno. Poté jsem osvobodil zajatého Liama a nechal jsem ho odejít. Zaujalo mě, kudy ruiny opustil, ale když jsem se vydal stejným směrem, tak jsem žádnou skrytou cestu ven neobjevil. Oba goblini odešli do místnostni s Loviatařiním knězem Abdirakem. Využil jsem příležitosti a přijal jeho výzvu bolesti. Nicméně od minula mi došlo, že bych se neměl té bolesti nijak bránit a tak jsem s pomocí svého charisma zahrál velmi přesvědčivou scénku, která mi vynesla Loviatařino požehnání. Nic dalšího jsem v ruinách neměl v plánu, tak jsme se přesunuli na sever mapy s tím, že se pokusíme pohnout s úkolem okolo padlých paladinů a gnollů. Začali jsme s paladiny.
Vzhledem k malé odolnosti družiny jsem Shivu a Galea umístil na střechu budovy, Astarion se postavil ke dveřím balkónu a dovnitř šla Karlach. Ostatně měli si s Andersem co říct. Jakmile došlo k boji, tak se Karlach pokusila stáhnout ven na balkón, ale Anders je dost silný a má vícero útoků (4), takže Karlach stihla jen vyběhnout a padnout. Jenomže to už Anders stál tváří v tvář naštvanému Astarionovi a dvojici kouzelníků na střechách. Jenomže ... Tady mi do toho hodila vidle Shiva, která po Astarionově velmi úspěšném útoku vyslala magickou střelu. Ta sice Anderse zasáhla, dalo by se dokonce říci jen škrábla, neboť většina energie se odrazila zpět ve formě fireballu, který nás samozřejmě zasáhl! Nakonec to zachraňoval Gale s Astarionem, protože mezitím nás doběhla i dvojice Andersových společnic (jedna uhořela, druhá se proletěla). No, hlavně že to bylo za náma :).
Po odpočinku jsme se vydali ještě do sklepa a odtud pak do vyhořelého hostince Waukeen's Rest. Připravil jsem si rychlou záchrannou akci, ale po chvilce jsem zjistil, že trigger se záchranou se spustil asi už při odkrytí teleportu o mnoho hodin dříve, takže jsem v hostinci našel už jen mrtvou velvyslankyni. Hm, takže Florrick už ve Wyrm's Fortress zachraňovat nebudu. Zůstala tu jen stopařka, která mi v rychlosti pověděla, že drowové unesli vévodu Ravengarda, ale žádný úkol mi to nezapsalo. Byla to prostě jen informace.
Cvičmo jsem zkusil ještě rozhovor s Vossem, protože místo setkání s githyanki je kousek od hospody, ale skillchecky v rozhovoru se mi nedařily a na férový boj je příliš brzy. Zkusil jsem to, ale stálo to čistě na Astarionovi, který je nyní velmi efektivní. Shiva to opět zazdila kontraefektem. Co naplat, tak jsme alespoň zašli do úkrytu Zhentarimů, kde jsem opět vykoupil Fevrase a šel si popovídat se Zarys. Nabídla nám úkol se záchranou zapečetěného zboží, což jsem přijal, protže oba Zhenti jsou stále ještě v obležení gnollů, takže bedna zůstala zamčená. Než jsme vyrazili, tak jsem využili znalosti jeskyně a odemkli si výtah do Podtemna. A rovnou jsme sjeli dolů.
Tahle cesta do Podtemna má tu výhodu, že končí ve skladišti, které je postaveno nad úrovní okolního terénu. Výběžek skladiště pak vede až do blízkosti doupěte minotaurů, takže družina může zaujmout lepší bojové postavení, protože minotauři nemohou nahoru vyskočit (musí to vzít po okolních houbách). Díky tomu jsou snadným cílem střelců a kouzelníků. Astarion navíc nasadil ledové šípy, které pod potvorou vytvoří vrstvu ledu, na které pak potvora může uklouznout a ztratit tak kolo. Pomocí této taktiky nás dostihl jen jeden minotaur, který lehce škrábl Karlach. Třetí minotaur pak čekal u spodního vstupu do chrámu Selune, jenomže toho jsme museli doslova stíhat sprintem, protože on se sebevražedně rozběhl proti ochraně chrámu, takže hrozilo, že za něj nedostaneme XP.
Přes obranu se nedá k bráně dostat, způsobené zranění je příliš vysoké, ale zeď stavby je v jednom místě narušená, takže jsem využil kouzla Mysty step z jednoho artefaktu a přesunul se ke zdi vedle brány (obranný paprsek míří jen na schodiště přímo před branou). Odtud jsem se snadno dostal k díře ve zdi a sestřelil krystal, který paprsek nabíjí. V tu chvíli se rozvítily všechny svíce uvnitř stavby a já mohl v poklidu odemknout mříž. Nyní máme tedy volně přístupnou propojku mezi úkrytem Zhentarimů a chrámem Selune. Důležité je to hlavně kvůli tomu, že ve spodním patře chrámu je teleport, který bych si jinak musel aktivovat průchodem přes horní části chrámu, tedy přes goblinní ležení. Před odchodem jsem si došel ještě pro jednoruční meč Phalar Aluve, který je tu zaklíněný v kameni a kapkou krve ho osvobodil.
Teoreticky bych mohl pokračovat až do návštěvy mykonidů, protože mi tu nic nebezpečného nehrozí, ale pořád je potřeba mít na paměti, že tohle je lokace s pár nepříjemnými překvapeními, takže jsme se prozatím vrátili do úkrytu Zhentarimů kvůli odprodeji lootu a odtud ven na čerstvý vzduch.
Přispěvatel: Elemir Listopad 08, 2023, 12:35:25
Nicméně na míchání lektvarů bude ještě času dost. Nyní bylo potřeba osvobodit obležené Zhenty v jeskyni. Předchozí pokusy nedopadly moc dobře a družina je na tom vlastně pořád stejně, takže jsem chvilku rozmýšlel vhodnou taktiku. Nakonec jsem se rozhodl pro frontální útok, kdy Shiva zahájila boj útokem na flinta a pak jsme si počkali, až se celá ta banda seřadí mezi skalami. Výhodou tohoto postupu je, že gnollové neútočí na Zhenty, kteří nás ovšem taky nechali ve štychu, a jdou přímo po nás. No ale to seřazení gnollů za sebou byla právě naše výhoda, protože Gale našel v batohu svitek s Bleskem :D. Dva gnollové padli hned, tři včetně flinta byli pro změnu hodně načatí. Jenomže do poklidného průběhu boje hodila vidle opět Shiva ... Magickou střelou trefila flinta, což se zpět odrazilo v podobě popálenin na 6 kol! Takže i když jsme gnolly snadno rozprášili, tak jsme po boji skončili s masivním zraněním! Galea jsme museli dokonce oživovat, přitom ho z gnollů prakticky nikdo ani neškrábl :).
Když jsem se pak pokusil flinta vylootit, tak se spustila komplet animace s volbou extrakce parazita. Předcházel tomu původně sen s cizinkou, který navazoval na to, že jsem si dalšího parazita už do mozku implementoval. Cizinka mě za tuto volbu pochválila. Nyní se tedy asi předpokládalo, že přijmu v pohodě i třetího.
Zachráněný Rugan nám přislíbil, že si jen odpočinou a pak se ihned vydají i s truhou za Zarys. Byl rád, že jsme mu přišli na pomoc, i když nemohu zapomenout na to, že to byl právě Rugan, kdo na počátku boje svého druha okřikl s tím, že je to náš boj a nemá se do toho plést. Zarys nám nepředala odměnu hned, protože Rugan ještě nedorazil, takže by to klidně mohl být jen náš výmysl. Museli jsme tedy povinně přenocovat.
V táboře se o slovo přihlásil Gale, který mě zaujal iluzorní podobiznou Mystry ve své ruce. Pomalu jsem ho ze zvědavosti obešel a poté překvapil svou znalostí bohyně magie. Od sorcerera celkem nečekané. Za odměnu mi nabídl, že mi poodhalí tajemství wizardí magie, abych si mohl okusit, jaké to je dotknout se Vlny. Vlastně je to pokus o romanci, který jsem na konci záměrně utnul. Zklamaný Gale šel spát sám :).
Ráno už do úkrytu dorazil Rugan s Ollym a Zarys nám předala odměnu - peníze a kuši Harold. Na první pohled to vypadá jako výborný kousek do sbírky, ale kuše má i své mouchy. Mnohem lepší zprávou bylo, že si pro nás Brem připravil nové zboží. Mám si ale prý pospíšit, protože Zarys plánuje odjet. Únos vévody Ravengarda totiž vzburcoval Ohnivou pěst, která se teď bude snažit najít vhodnou oběť, na kterou by únos vévody svedla, no a Zhenti jsou tu dost na ráně.
V tuhle chvíli jsme tedy měli pořešený celý sever mapy, protože jsem si zašel znovu i za Vossem a tentokrát se mi skillchecky podařily, takže jsme se rozešli celkem v míru. A jelikož zbytek akcí v goblinním táboře má ještě čas, tak jsem se rozhodl, že zamíříme do močálu. Nejprve jsem si však zašel za Withersem a upravil si u Shivy podstatu magie sorcerera - z Wild Magic na Storm Sorcery. Nic jiného jsem přitom neměnil, nechal jsem i stejné rozdělení metamagie. Stálo mě to 100 zlatých.
Cestou do močálu jsme potkali Ethel a dva Mayrininy bratry, nicméně od výpravy za ježibabou jsem je odradit nedokázal. Pročistili jsme druidí kruh, promluvili s Gandrelem a zbytek jsme si nechali na příště ;). U Gandrela je akorát potřeba hlídat Astariona, který se dožadoval útoku, takže ho nejde nechat, aby se zařídil podle sebe a je potřeba ho přibrzdit. V tuhle chvíli mě má v oblibě jen Gale, s ostatními jsem si ještě dobré vztahy nevybudoval, takže je vztah ke mě nedokáže pozitivně ovlivnit a jednají opravdu čistě za sebe.
Respec Shivy mě na konci dne dovedl ještě k celkovému zamyšlení nad jednotlivými postavami a jejich efektivitou, protože tahle rozehrávka je v mnohém jiná a to hlavně díky Astarionovi. Čistá povolání jsou fajn, ale postavy jsou jimi docela limitované. Čistokrevní kouzelníci si v základu švihnou svoje jedno kouzlo (zbraně nemají význam) a pak čekají. Klerici (podobně jako mágové) už musí volit mezi kouzlem nebo útokem zbraní, oboje taky nejde, i když tady je možnost seslat alespoň "velké" kouzlo"/zaútočit zbraní a k tomu použít cantrip. Bojovníci si musí počkat na level 5, kdy dostanou druhý útok, ale pořád jsou omezeni na dvě bojové akce v kole, plus drobná speciálka než se speciálky vyčerpají, což má i zloděj. No ale zloděj/mnich má najednou jakoby 2 útoky za kolo - mnišská pěst jako dovednost doplněná o možnost útoku zbraní. A to byl Astarion teprve level 1/1.
Začínám spíš uvažovat, že ty násobné útoky v sólo videích nejsou ani tak dílem lektvarů, jako spíš kombinace dovedností. Ideálně přes multiclass. U Shivy už jsem si třeba všiml, že určitá shoda okolností jí po zabití nepřítele přihraje bonusový tah, kdy může zakouzlit znovu. Lehce matoucí je asi i to UI, kde se to míchá všechno dohromady. Každopádně jsem zvědavý, kam se to až vyvine.
Přispěvatel: Yuyana Listopad 08, 2023, 14:18:22
Přispěvatel: Elemir Listopad 08, 2023, 18:13:25
Gale nás na chvilku opustil, protože si potřebuji zvýšit approval u Shadowheart. Navíc jsem jí potřeboval na léčbu ochrnuté strážkyně v druidím hájku. Při levelupu jsem trochu zaváhal, protože jsem si znovu prohlídl ty statistiky a zauvažoval jsem, že bych jí přidal pár levelů bojovníka. Nakonec jsem na to kouknul ještě jednou, vzpomněl si na pastnutý Yuyanin dialog s tieflingy a vyhrál to stejně jako u Astariona mnich. Akorát s tím, že Shadowheart pak obratnost zvýším skrze featy.
No, asi to nebyl nyní nejlepší tah, ale v horším případě bude Shadowheart podobně neužitečná jako předtím, tedy alespoň do té doby, než se projeví levely mnicha.
Přispěvatel: Yuyana Listopad 08, 2023, 18:36:57
Přispěvatel: Elemir Listopad 08, 2023, 18:52:10
U Astariona by bylo akorát asi dobré vzít jako dovednost ještě Alert, což by mělo eliminovat překvapení. Jako jo, je to hodně o hraní si s tím, ale musím přiznat, že mě to začíná celkem bavit. Asi je to i tím, že už mám hru dojetou a teď už o nic nejde :D.
Přispěvatel: Yuyana Listopad 08, 2023, 18:59:51
Jinak já sem musim doznat, ten mód na častější featy... jak jsem ho používala k testování... já už ho nedokázala vypnout. Je prostě boží. Snažim se schválně to moc neoptimalizovat a brát si ty velký/důležitý featy jen na čtvrtejch levelech, ale hřešim, hřešim. Můj powergamerskej mozek si libuje a co si budeme nalhávat, mám to odehraný. Navýšila jsem obtížnost a užívám si.
Přispěvatel: Elemir Listopad 08, 2023, 19:22:04
Featy bych osobně bral každý 3. level, což by bylo celkem 4x a to mi přijde smysluplnější než nyní. Škoda, že jsem neukecal Ethel, aby mi přihrála jak staty tak i Mayrinu. Měl jsem loadnout. Každopádně na předměty si dám teď obecně větší pozor, předtím jsem to bral moc hopem a ani jsem si pořádně neprohlížel nabídky obchodníků.
Tactical bude asi v pohodě, když už pak víš, co děláš. Já jsem teď u sebe hlavně zvědavý, jak si nyní poradím s tužšími souboji ke konci Act I. Tím myslím Ragzlina nebo gnómy v přístavu v Podtemnu. Nechci Galea zase zneužívat, ale mít ho jen jako pojistku. Předtím jsem to bez mága prošel, takže budu mít alespoň porovnání a uvidíme, jak si Shiva povede.
Odehraný myslíš jako až do konce?
Přispěvatel: Yuyana Listopad 08, 2023, 19:32:18
Mód na častější featy je nastavitelnej. Z toho s čim mám já zkušenost tak
https://www.nexusmods.com/baldursgate3/mods/913?tab=files - má volbu jestli každej level, každý dva nebo každý tři, a https://www.nexusmods.com/baldursgate3/mods/952 dává možnost buď každej level, levely 2,3,5,6 nebo pouze na druhym levelu. To pouze na druhym levelu je takový velmi decentní, máš jeden feat navíc, takže to skoro nepoznáš.
On ten tawern brawler je dobrej na šanci na zásah, neni to zbytečný, jen ta síla je prostě nezachránitelná :-D.
Přispěvatel: Elemir Listopad 08, 2023, 19:50:37
Přispěvatel: Yuyana Listopad 08, 2023, 20:03:00
Přispěvatel: Yuyana Listopad 09, 2023, 13:45:54
Pak sepíšu dojmy. + jak dopadly další Durge vraždy.
Přispěvatel: Elemir Listopad 09, 2023, 18:30:00
Ethel na sebe hodila neviditelnost, takže jsme nemohli zaútočit hned (musel jsem nejprve vyvolat nějaký plošný efekt - kyselina, alchymistický oheň, abych jí zranil tzv. naslepo). Navíc se nám do zad začali sunout redcapové. Ethel jsme tedy stihli jen načnout, poté zmizela do hlubin svého doupěte. Souboj s redcapy probíhal z mnohem kratší vzdálenosti než minule, protože stihli dojít až ke dveřím. Astarion není zrovna dobrý držák, on umí hezky útočit, ale v obraně zaostává. Naštěstí mu vypomohla Karlach, takže Shiva a Gale byli v bezpečí a mohli se soustředit na útok magií. Po boji jsme se vydali po stopách Ethel.
V muzeu jsme se příliš nezdržovali a vyrazili jsme rovnou ke dveřím. Shiva dokázala identifikovat, že jde o iluzi, ale bez nasazené masky beztak projít nejde. Musel to převzít Astarion, protože měl v tu chvíli nejvyšší wisdom. Za dveřmi už nás čekala zmatená čtveřice lovců nestvůr, kteří tu zůstali lapeni v dřevěných maskách. Dva zaútočili hned, dva to měli pauzované (zřejmě původní dvojice paladinů, která díky vysoké wisdom dokázala částečně odolávat). Museli jsme je ale zabít všechny.
Bludiště skrze jedovaté a hořlavé výpary jsme prošli co nejkratší cestou, tentokrát opravdu žádné zdržování. Dole jsme se mírně doléčili lektvary a vydali se směrem ke kleci s Mayrinou. Z výhodného rozestavení ovšem sešlo, protože někdo spustil trigger a vyvolal Ethel :). Ta na nic nečekala, zapálila lano klece a ihned se namnožila skrze zrcadlové iluze. Iluze jsme zase hned sundali, protože Gale a Shiva je zaměřili magickou střelou. Astarion a Karlach tak stihli v dalším kole k Ethel dojít a zaútočit zblízka. Kritická byla akorát chvilka, kdy Ethel vytáhla Mayrinu z klece a na sebe nahodila její podobu. Na bojišti byly rázem dvě Mayriny! Tu pravou jde poznat podle popisku na kartě postavy, ale co čert nechtěl, Astarion se uklikl a trefil tu pravou :D. Naštěstí jí zbyly 2 HP. Opět jsme rozstřelili další Etheliny iluze a následoval finální rozhovor, kdy nám Ethel začala slibovat hory-doly. Zkusil jsem to uhrát tak, abych osvobodil Mayrinu a přitom získal bonusový +1 bod do statistik, ale nepovedlo se. Vybral jsem si tedy Mayrinu a Karlach Ethel dorazila.
Konečně jsem si celý příběh okolo Mayriny pořádně poskládal, k čemuž mi pomohla zkušenost z předchozí rozehrávky. Mayrina chtěla oživit svého manžela, který zemřel krátce poté, co otěhotněla. Vinderblad a Mayrina se znali od dětství a pojilo je velmi úzké pouto, proto Mayrina nedokázala Vinderbladovu smrt přijmout a rozhodla se o pomoc požádat Ethel. Neváhala jí dokonce nabídnou své nenarozené dítě jako protihodnotu. Ethel samozřejmě souhlasila, protože dítě je přesně to, co nyní potřebuje - je čas vychovat svou nástupkyni. Ethel proto Mayrinu přijala jako služku a snažila se o ní co nejlépe pečovat, zejména s ohledem na nenarozené dítě.
Venku jsme Mayrinu dostihli u hrobu manžela a s pomocí Etheliny hůlky jsme se ho pokusili vzkřísit. Ethel jí nelhala, opravdu existuje způsob, jak Vinderblada přivést zpět, jenomže je v tom klasický háček - hůlka ho oživila jako zombii! Nechal jsem to být a Mayrině popřál hodně štěstí při hledání pomoci v Baldurově bráně. Beztak vím, že žádnou nenajde :).
Vrátili jsme se zpět do Ethelina doupěte, protože jsem si chtěl otevřít teleport z doupěte do Podtemna, abych to pak nemusel řešit z druhé strany. Při té příležitosti jsme si zašli promluvit s drowem a trpaslíkem do muzea, kterým smrtí Ethel skončila kletba. Bohužel, nic nového (zajímavého) jsem se nedozvěděl.
Cestou z močálu jsme to vzali kolem východního okraje Blighted Village, kde jsem si s pomocí lektvaru mluvení se zvířaty promluvil se Scratchem a pozval jsem ho k nám do tábora. Od Scratche jsme se pak vydali do doupěte owlbeara, který na nás jako vždy zaútočil a zbylo po něm hladové mládě, které jsme opět ušetřili. Vzal jsem vejce a sešel dolů ke svatyni Selune, abych konečně rozlouskl záhadu zapastěné truhličky. Fígl je v tom, že pozorná postava najde za sochou Selune svitek s modlitbou, po jehož přečtení je postava schopna truhličku bezpečně otevřít (truhlička jinak postavu opakovaně zraňuje). Obsahem je svitek, soška Selune a zajímavý náhrdelník. Předpokládám, že soška a svitek budou zajímat Shadowheart.
Z doupěte owlbeara jsme se vydali směrem k hájku, přičemž jsme narazili na trojici "sourozenců". Ten nejstarší byl smrtelně raněn. Shodou okolností šlo o jednoho z True Ones, takže si myslel, že jsem jim přišel pomoci a před smrtí mě požádal, abych na jeho dva sourozence dohlédl. Jenomže to jsem neměl v plánu :). Řekl jsem jim, že žádný True One nejsem a oni nás napadli. Byla to velmi rychlá akce a hnedle je o dva potencionální nepřátele v táboře goblinů méně ;). Z mrtvého trpaslíka jsem si vzal parazita do sbírky.
Tím jsme na povrchu dořešili asi vše, co nemá spojitost s volbou ve válce mezi druidy a gobliny. Halsin je pořád uvězněný a Kagha stále čeká na svůj rozhovor s námi a nejspíš se ani nedočká ;). Každopádně nemusím pospíchat. Proto jsem naše kroky otočil zpět do Podtemna a zašli jsme si promluvit se Spawem do kolonie myconidů. Tenhle mírumilovný sovereign nás opravdu vřele uvítal, i když zprvu si nebyl jistý, jestli i my máme dobré úmysly. Holt opatrnosti není nazbyt, obzvláště po posledním nájezdu temných trpaslíků vedených drowem Nere. Spaw nás poprosil, jestli bychom nezlikvidovali základnu temných trpaslíků v přístavu, s čímž jsme bez váhání souhlasili.
Před odchodem z kolonie jsme si promluvili s trpasličí bylinkářkou Derryth o jejím ztraceném manželovi Baelenovi. Baelen šel sbírat houby a ještě se nevrátil. Vyrazili jsme proto k Sussur Tree, odkud vede stezka dolů a podél skal až do oválné jeskyně plné výbušných hub. Tedy výbušný je jejich plyn, který se uvolní ve chvíli, kdy se k houbě přiblížíte příliš blízko. Plyn je za normálních okolností jen jedovatý, ale snadno se zapaluje. A jako na potvoru se v jednom místě mezi houbami povaluje zapálená louče. Nejjednodušším řešením je hodit Baelenovi svitek s kouzlem Mysty step.
Okolí Sussur Tree je pro změnu okupováno hákovci. Chtěl jsem je ústřílet z dálky, protože tyhle potvory jsou normálně tupé a nerady vyskakují po skalách, ale někdo jim tu AI opravil ... :D. Napadla nás hned trojice hákovců včetně drowa Filra. Jeden hákovec pak čekal ještě ve větvích stromů, ale s ním proběhla sólo bitva. Mimochodem, teď mi došlo, bulette jsme zabili už dříve. Zmiňuji to proto, že Sussur Tree je jednou ze tří lokalit, kde může k souboji s bulette dojít, jenomže zrovna tady by pak došlo snadno k velmi tuhému souboji díky zapojení hákovců a drowa. Proto je lepší bulette porazit na spawnovacím místě poblíž chrámu Selune. Ze Sussur Tree jsem si odebral jeden květ a vzorek kůry a pečlivě si je uschoval (na květ je potřeba dávat pozor, protože v jeho blízkosti nefunguje magie - působí to i z inventáře!).
Po odpočinku jsme podél přístavu zamířili do Arcane Tower. Shiva si snadno poradila se střeleckými věžemi a v doprovodu Galea seskáli dolů na pobřeží. Gale s pomocí magické ruky otevřel uzavřené dveře v přízemí a Shiva pak pomocí květu Sussur Tree dobila baterii. Tím se zprovoznil výtah. Gale pak odemkl ještě vstup do podzemí věže, odkud jsme zamířili na samotný vrchol, kde na nás čekal konstrukt Bernard a čtveřice oživlých brnění.
Setkání s Bernardem vedlo opět k boji, ale k našemu štěstí začínal Astarion. Bernard díky tomu zůstal poblíž okraje zborcené podlahy. Astarion sice nemá dostatečnou sílu, aby Bernarda odhodil, ale jako mnich má speciální útok, kterým to provést dokáže. Bernard se proletěl a zraněný zůstal o patro níže. Shiva a Gale si za ním dojeli, aby ho dodělali, ale nakonec zbylo něco málo ještě na Karlach. Oživlé brnění už pak byla jen formalita. Bernarda jsem samozřejmě neskolil hned napoprvé, protože se mi ho nejprve nepodařilo odhodit a podruhé jsem prošvihl počet kol do nabití jeho plošňáku - problém celého souboje je totiž fakt, že se Bernard v třetím kole nabije a pak svému okolí způsobí masivní poškození elektřinou. To Shiva a Gale prostě neustojí, takže je potřeba Bernarda zlikvidovat co nejrychleji.
Souboj s Bernardem nás vyčerpal, takže jsme se jako obvykle v mezičase vydali rozprodat loot a při té příležitosti jsme se stavili v kovárně v Blighted Village. Shiva rozdělala oheň a s pomocí měchu výheň pořádně roztopila. Poté dovnitř vhodila kůru ze Sussur Tree a nakonec do magických plamenů ponořila obyčejný obouruční meč. Magie výhně prostoupila celý kov a Shiva po vychladnutí výhně vytáhla z popela Sussur Greatsword. Opravdu velmi zajímavý kousek, který výborně sedl do ruky Karlach.
Naše další kroky v Podtemnu mířily do doupěte Kuo-toa. Místní kult fanatiků se rozhodl uctívat boha Boala, což se později ukázalo jako zkomolenina slova Bhaal. Na seanci dorazil ještě zkrvavený skřet v roli proroka, ale Shiva v něm odhalia Fey podstatu - byl to ve skutečnosti redcap. Původně chtěla identitu proroka odhalit i okolo stojícím přívržencům, ale nezadařilo se. Následoval poměrně rychlý boj, kdy jsme se ani nesnažili zaujmout nějaké výhodné pozice. Pořád platí, že Astarion moc nevydží, ale alespoň boj hezky rozehrál a jeho roli poté převzala Karlach, která na sebe vázala pozornost, zatímco Gale a Shiva pálili do Kuo-toa a proroka kouzly.
Po odpočinku jsme se rozhodli vypořádat ještě s beholderem Spectatorem. Shiva se pokusila jednu ze soch odklít s pomocí Basilisk Oil, což se jí sice povedlo, ale tím se zároveň spustil trigger, ve kterém na scénu dorazí Spectator a začne odkameňovávat další drowy. Tím se družina nechtěně dostane do kolečka samých překvapení a výrazně se zpozdí ve svých tazích. Karlach do sebe musela lupnout lektvar na zrychlení a pak se teprve začaly dít věci :). Ne že by to byl úplně pohodový souboj, protože prakticky všichni drowové byly nepřátelští, takže jsme rázem čelili střelecké přesile, což Shiva a Gale moc rádi nevidí. Nicméně to už byla docela rutina (obzvláště když to porovnám s Early Access, kde se mi vygeneroval podobný scénář).
Tím jsme pročistili okolí a zbyla už jen základna temných trpaslíků v přístavu, kterou jsem si záměrně nechával až na konec. S družinou jsme sestoupili k rozbořenému domku, kde jsem se chystal nejprve provést přípravu na přepadení, ale zase jsem přehlídl trpaslíka u zabrádlí, takže nás zahlídl a začal rozhovor. Bez váhání jsem ho utnul a zaútočil. Astarion zvědavého trpaslíka za odměnu přizabil. Karlach ho už jen lehce dosekla, a když už byla v tom, tak do sebe kopla lektvar zrychlení, slezla o kousek níže a tam přizabila druhého trpaslíka. Jako bonus ho odhodila a tím ho vlastně taky zabila :). Dva trpaslíci v prvním kole mrtví, paráda. Musím říci, že ty obouručáky Karlach opravdu sedí nejvíc. Astarion pak šel vyprovokovat trpasličího kněze, který zůstal na pobřeží a dost daleko od mrtvých těl, která by mohl oživit. Gale a Shiva si podali neviditelného trpaslíka v ruinách domku, přičemž Karlach mu ještě preventivně vpadla do zad. Původně komplikovaný souboj se tak proměnil v běžnou rutinu. Kdybych Karlach poslal rovnou za Astarionem, tak jsme z boje vyšli jen s lehkými škrábanci. Jenomže Astarion musel bohužel jedno kolo vydržet osamocen. Holt chybka se vloudila.
S novými zprávami jsme se vydali za Spawem, který nám poděkoval a poprosil nás, jestli bychom nezbavili jeho kolonii trpasličí hrozby jednou pro vždy. Máme vystopovat a zabít drowa jménem Nere, který je za masakr na myconidech zodpovědný. S jeho hlavou se pak máme vrátit. V přístavu jsme u mrtvých trpaslíků našli protijed pro gnómku Thullu, ale jak se ukázalo, otrava šla asi vyřešit i bez něj. Zbylo už jen najmout sovereigna Gluta a dopravit ho do přístavu, aby se podíval na mrtvoly temných trpaslíků. A opět jsme odmítli jeho nabídku na vybití Spawovy kolonie, čímž došlo k boji. Gluta jsme málem stihli zabít hned v prvním kole, takže je vidět, že se zlepšujeme :). A to jsme místo Galea měli u sebe Shadowheart :D. Nutno ale dodat, že ten mnišský útok jí opravdu sluší.
Spaw nám za odměnu odemkl klec s mrtvým drowem. Z jeho deníku jsme se dozvěděli podrobnosti o adamantinové kovárně a krom toho měl drow u sebe poslední část rozlomené Mourning Frost (hůl se složí volbou patřičné možnosti při kliku na jeden z rozlomených dílů).
Při prohlídce inventáře jsem si opět vzpomněl na alchymii, protože váček s ingrediencemi mi povážlivě ztěžknul. Díky extrakci jsme se naučili vyrábět zrychlující granát. Dva exempláře tohoto granátu už nám předtím daroval Spaw, ale nyní si je můžeme vyrábět sami. Měla by to být lepší alternativa k lektvaru zrychlení, protože granát by měl zrychlit všechny, kdo budou dotčeni jeho výbuchem.
Nějak jsem při tom všem zapomněl v myconidí kolonii na obchodníka Blurga tím pádem i na mindflayera Omeluum. Místo toho jsme urychleně vyrazili do přístavu a nasedli na loď. Následovala cesta do neznáma, při které nás dostihla hlídka temných trpaslíků. Shiva byla příliš slabá, než aby jejich velitele shodila do vody, takže došlo k celkem vyrovnanému souboji ... tedy vyrovnanému zrovna ne, trpaslíci měli viditelně navrch, ale zrychlená Karlach nás potíží za chvilku zbavila. S tím Astarionem budu muset něco udělat ...
Uvítání v Grymforge nebylo příliš vřelé, ale i když jsem se pokusil stráže vyprovokovat, tak k boji nedošlo. Obešlo se to dokonce bez placení výpalného, protože jsem ho prostě zaplatit odmítl :). Došli jsme si promluvit s kameníkem Kithem, který nás poprosil o bližší popis vzdáleného okolí, protože jemu jakožto trpaslíkovi zrak moc neslouží. Následovala trojice skillchecků, mezi kterými se dá ukládat (toho jsem si předtím nevšiml), takže se to dá postupně uhrát se 100% výsledkem. Odměnou je kus pekelné oceli (na opravu Karlach).
U Grymforge mě teď překvapila jedna věc. Hra před odplutím nenabízí stejné varování jako při pokusu o průchod Horským průsmykem. Z toho mi vyplynulo, že Grymforge je stále ještě součástí Act I a její návštěva by neměla mít vliv na události, které se přechodem do Act II posouvají. Krom toho je už jasné, proč je Rosymorn Monastery na úvod tak tuhý. Běžně se totiž do Shadowlands chodí přes Grymforge, což je hrou preferovaný způsob.
Přispěvatel: Yuyana Listopad 09, 2023, 21:36:19
Navíc ta nezranitelnostní bublina? Vážně, hodíte jí trošku chytře, nechát nepřátele nahromadit kolem, pak prostě vyhodíte ven soudky s prachem, KABOOOOOM! :-D Chudák Viconia, z letošního silvestra si neodnesla ideální zážitky.
Přispěvatel: Elemir Listopad 09, 2023, 23:38:25
Přispěvatel: Yuyana Listopad 10, 2023, 14:17:24
A teď se ptáte... co caster level? staty? Dá se metamagic použít na mágský namemorovaný kouzla? Jde za sorcerera s mágskou specializací kouzlit bez friendly fire? Odpověď je...
Sorcerer 10 mág 2 je plně schopnej naučit se a namemorovat jaký kouzla chce. Caster level je dostatečnej, počítá se ten sorcererskej. Inteligenci je asi vhodný navýšit čelenkou, pokud člověk chce nějaký spellsloty. Je prima mít nějaký nějakou možnost si zvolit kouzlo, sorcereři toho moc nemaj. Mágský specializace normálně fungujou na sorcererský kouzla.
Metamagic jde použít na kouzla mágů uplně v pohodě a mágský kouzla se počítaj pro účely sorcereřích specializací.
Takže odpověď je ANO. Jen je otázka, kdy ty dva levely vzít, protože buď je to něco, co si člověk užije až na konci, nebo se zabrzdí a nedostane vysokej level kouzel dost rychle. Možná nabrat fireball a pak multiclassnout?
Přispěvatel: Elemir Listopad 10, 2023, 14:39:05
Poblíž přístavu v Grymforge nás čekaly hned dva souboje. Jeden s průzkumníky, kteří se snažili s pomocí dvou rothé prorazit zával do horních částí kovárny. Bohužel, se zvířaty normálně mluvit neumím a trojice temných trpaslíků mě svými poznámkami akorát nakrkla. Nijak jsem se proto nerozpakoval a normálně jsem je vyprudil. Rothé se sice přidali na jejich stranu, ale za chvilku bylo po boji. Zával s přehledem rozstřelila Shiva svým blastem. Až mě zarazilo, jak snadno jí to šlo. Druhý souboj je s trojicí mimiců. Hlídali tu toy-box, který slouží jako tlačítko k odkrytí skryté Harfenické truhly. Na truhle je zvláštní to, že i po jejím vybrání mi ji mapa stále zobrazuje, jako by se k truhle vázalo něco dalšího, ale navenek je to úplně obyčejná truhla.
Mezi souboji jsme museli častěji odpočívat, takže se nám pomaloučku posunul i vztah mezi postavami v táboře. V noci mě přišla vzbudit Karlach a nijak se nerozpakovala mi sdělit, o co jí jde :). Bohužel, romantickému večeru nám zabránil její nekontrolovatelný žár. Tak dostala alespoň polibek na dobrou noc, byť to Shiva odnesla popálenými rty :D. Původně jsem nad romancí s Karlach uvažoval až jako nad druhou možností, ale vzhledem k tomu, že Shiva je z části warlock, tak jsem si řekl, že je logické, když bude mít slabost pro tieflingy. Překvapilo mě akorát to, že je to úplně stejný dialog jako předtím s mým alter ego hraničářem. Hra to tedy opravdu nijak neřeší a postavy mají takovou orientaci, jaká se jim zrovna hodí.
Každopádně do Act II se romance s Karlach beztak nikam neposune, nicméně v Act I má předchozí noc ještě dohru - Karlach si se Shivou promluvila na téma možného zásahu pomocí magie, jako že bych jí magicky ochladil, tak jsem jí vzal za slovo a při jedné přestávce v kempu jsem na ní seslal Frost Blast. Opravdu to vedlo k dalšímu dialogu, ale opět to skončilo popálenými rty :).
Grymforge vypadá na první pohled mnohem větší, což je způsobeno tím, že na okraji ruin jsou krásně vymodelovány další části města, do kterých ale vstoupit nejde. Musím přiznat, že v rámci Early Access jsem se na pasáže z Podtemna příliš netěšil, ale v průběhu předchozí a současné rozehrávky jsem změnil názor a považuji je za jedny z nejlepších. Zřejmě je to dáno jejich celkovou ponurostí, která mi k příběhu pasuje mnohem lépe (stejně jako v případě Shadowlands). Je to něco jiného než prosluněná divočina nebo rozjásané a čistě uklizené město, u kterých byste jen stěží hledali náznak nadcházejících událostí.
Po průzkumu přístavu jsme se vydali na ochoz a do východní části města. V bývalém šlechtickém sídle jsme se střetli s merregonem a pekelnými psy, při cestě do chrámu nás pro změnu překvapila trojice slizů. Prozíravě jsem si nechal v družině Galea, byť návštěva Grymforge je důležitá hlavně pro Shadowheart. Slizy jsme tak usmažili mnohem dříve. V chrámu jsme narazili na nervózní gnómku Philomeen, která vyhrožovala zapálením střelného prachu vedle sebe. Nebylo divu, gnómové jsou tu v roli otroků a Philomeen se s vypětím všech sil podařilo konečně utéct. Musel jsem jí uklidnit, protože od nás jí žádné nebezpečí nehrozí. Než jsme se rozloučili, tak jsem jí požádal o vzorek prachu.
Všichni přítomní gnómové patří ke klanu Ironhandů, významných Baldurských řemeslníků. Něco tu tedy tak úplně nesedí. Thulla nám ve skutečnosti neřekla celou pravdu. Ironhandi se pod vedením Wulbrena vydali do Podtemna hledat suroviny. Důvodem byla nová a silnější receptura na výrobu střelného prachu, kterou Wulbren objevil. Co ale čert nechtěl. V Grymforge se nečekaně srazili s výpravou drowa Nere, který tu hledal zdroje pro sharanského generála Thorma. No a ti silnější samozřejmě vyhráli. Většina gnómů byla nasazena na vykopávkách, Wulbren byl pro změnu odveden do Moonrise Tower, kde měl být podroben výslechu. Když pak jednoho dne skončil Nere za závalem, tak část gnómů vzbouřila a rozhodla se útect. Přežila jen Thulla a Philomeen.
Osvobození Nere bylo naším úkolem, proto jsme si od Philomeen vzali vzorek střelného prachu. Neměl jsem však v úmyslu nechat Nere jít, ostatně slíbil jsem to Spawovi, takže jsem se před odstřelením závalu náležitě připravil. Všichni až na Shivu se rozestavili na zadním okraji zdi vedle závalu. To je mělo ochránit před střeleckým útokem a dát jim výhodu před dotírajícími ranaři, které jsem plánoval ze zdi shazovat. Shiva se postavila hned vedle žebříku, aby se mohla po započetí boje co nejrychleji dostat ke zbytku družiny. Idea to byla dobrá, ale musel jsem to ještě vypilovat ;).
Shiva se v ideálním případě dostala na řadu jako druhá, přičemž se musela nejprve vyhnout dvojici uzemňovacích šípů. Poté sestřelila scrying orb, aby nemohl přivolávat posily, ale ve finále to nemá žádný význam (družina čelí tak jako tak 9 trpaslíkům a Nere). Hned na to Shiva vyšplha nahoru na zeď a s pomocí Mysty Step se přesunula k zadnímu zábradlí ke Galeovi. Na zdi zůstal jeden trpasličí střelec a k němu se přidali dva ranaři, co to stihli nahoru za námi. Dole se mezitím trojice trpaslíků nečekaně sdružila, což se jim v dalším kole stalo osudné. Astarion měl totiž v batohu smoke powder granáty a navíc do sebe stejně jako Karlach kopl lektvar zrychlení. Trojice trpaslíků na zdi tak skončila po prvním kole polomrtvá a kdyby mi střelec nepřišpendlil Galea k zemi, tak je Gale mohl v pohodě odhodit kouzlem a bylo po problému hned (Gale byl moc daleko). Takhle jsme museli počkat až do druhého kola.
V druhém kole dostala trojice trpaslíků na zdi zásah kouzlem a Astarion hodil dva granáty dolů do další skupinky trpaslíků. Na počátku třetího kola jsme tak měli zabitých 6 trpaslíků z 9 a tím jsme se dostali na boj 4 na 4. Nere měl pořád výhodu, ale Astarionovi zbyl odhazující útok a tak už to celkem šlo. I když mělo to jednu vtipnou vsuvku. Nere úspěšně oblbnul Astariona kouzlem a ten jedno kolo zaútočil na Karlach. Dostal od ní vynadáno a jakmile přišel k sobě, tak se jí velmi roztomile omlouval :D. Shiva kupodivu vyvázla bez zranění.
Každopádně to chtělo několik loadů a testovat, protože zprvu jsem to zkoušel čistě hrubou silou a jednoduchými kouzly. Smoke powder granát je přitom snadno sehnatelný a je to opravdu skvělá pomůcka. Prodává ho bylinkářka v kolonii mykonidů a myslím, že i kameník Kith ho má v nabídce. No a když zmiňuji Kitha ... po souboji s Nere zmizí z Grymforge všichni trpaslíci včetně Kitha, takže už s ním není možné obchodovat (minule tam trpaslíci zůstali). Ve finále zmizí i gnómové, ale ti se přesunou do kolonie myconidů. Tedy až na Barcuse Wroota, který se přesunul k nám do tábora, protože je jako jeden z mála ochotný jít zachránit svého vůdce Wulbrena.
S hlavou Nere jsme se vydali za Spawem, čímž jsme si zasloužili obdiv celé kolonie a na památku jsme dostali amulet s bonusem ke skillcheckům. Z Nere jsem mimochodem získal dalšího parazita do sbírky, protože Nere byl samozřejmě další True One. Nakonec jsme si šli promluvit s hobgoblinem Blurgem, kterému jsme prozradili pravý důvod naší výpravy do Podtemna. Přivolal si k tomu svého kolegu, mindflayera Omeluum, který se mi poté pomocí speciálního lektvaru pokusil pomoci s odstíněním vlivu parazita. Jenomže to mělo přesně opačný efekt, a tak mi Omeluum nabídl alespoň ochranný prsten, který sám využívá, aby se ukryl před pátravým pohledem Absolute. Prsten jsem získal zdarma výměnou za detailní popis nautiloidu. Jinak Omeluum a Blurg jsou zároveň obchodníci, přičemž u Blurga je možné nakupovat ingredience pro Haste granát.
Po rozprodeji lootu jsme se vrátili do Grymforge a vydali se rovnou do adamantinové kovárny na jihu města. Nejprve jsme se tedy pomocí středové lávky dostali k posuvné plošině nad lavovým jezerem ve střední části Grymforge. Shiva, Gale a Karlach naskočili na plošinu, Astarion šel pro změnu na druhou stranu k ovládacímu pultu. Opatrnou manipulací nás dostal na druhou stranu lávového jezera. Poté jsme se všichni sjednotili díky nově odkrytému teleportu (stačí se s aktivními členy přesunou na to samé místo a rázem jsou zas všichni pohromadě). Následoval boj se čtveřicí oživlého brnění a menší průzkum okolí. Karlach všude možně po Grymforge sbírala formy na výkovky a Shiva odstřelila mithrilovou žílu, aby jsme měli vůbec z čeho kovat. Jakmile jsme byli připraveni, tak jsme sestoupili k samotné kovárně.
Karlach zasunula do slotu pro výkovky formu na střední zbroj, pod kladivo pak dala mithrilovou rudu a Shiva se připravila u ventilu pro vpuštění lávy. Astarion se postavil k ovládání kladiva a Gale mu kryl záda ... i když jsem si myslel, že mám taktiku na Gryma zmáknutou, tak mě Grym nemile překvapil. Buďto Lariani boj upravili, nebo buguje. Ostatně ono to nefungovalo ideálně ani předtím.
Problém je v tom, že Grym potřebuje na natavení nohou jedno celé kolo, přitom u lávy není úplně dobře poznat, jestli už náhodou nechladne (to blblo i minule). Pořád tak někdo musí ventil ovládat. Naštěstí to jde řešit tak, že se na ventil prostě jen vystřelí, to samé u páky ovládající kladivo. Grym vydrží celkem tři rány kladiva, přitom u té třetí rány mu zbývá jen velmi málo zdraví. Je proto dobré ho hned v prvním kole načnout (stačí cca 30 HP), aby se celý boj zdrcl na tři kola + samozřejmě potom případná dorážka impů, ale ti už se nepočítají. Tank, v mém případě Karlach, stojí na slotu pro formy a musí vydržet alespoň dvě rány - lehce načatý Grym dostane ránu kladivem v prvním kole, někdo připustí lávu a čeká se. V druhém kole Grym vstane, zaútočí na Karlach (nesmí jí zabít na jednu ránu) a zůstane na místě. V třetím kole je Grym znovu natavený a dostane hned druhou ránu, po které jde definitivně k zemi. V tomhle boji by se asi dobře uplatnila kouzla jako je Sanctuary, ale Shadowheart s námi bohužel nebyla.
Zabití Gryma nám přihrálo dost zkušeností, takže nás čekal 6. levelup. Shiva se konečně vyrovnala v obou povoláních, Astarion pak konečně dosáhl na bonusový útok za svou část mnicha. A od příště už se bude zase profilovat jako zloděj. Na první pohled důvod k samé radosti, ale jak už jsem naznačoval, ne vše šlo podle plánu.
V Grymforge mi totiž zůstal neporažený ohnivý elementál. Kupodivu jsem za celou rozehrávku v Act I nenašel jediný svitek ledové bouře a tak jsem se nemohl uchýlit k předchozí taktice. Čáru přes rozpočet mi udělalo i zmizení temných trpaslíků a s ním spojené zmizení obchodníka Kitha. Přitom pokud jde o elementála, tak v této rozehrávce se mi podařilo najít písemnost, která mě upozornila na prokletý amulet, který elementál hlídá (dostal jsem tedy rovnou úkol). V tomto ohledu jsem v současné rozehrávce celkově úspěšnější. Našel jsem třeba i zprávu o Nightsong, která mě rovnou odkázala na pátrání v Shadowlands. Odpadlo tak předchozí tápání, kdy jsem Nightsong hledal v rámci Act I.
Drobnou útěchou mi bylo alespoň zjištění, že se mi ingredience v popisku rovnou spojují s příslušným lektvarem, takže jsem snadno našel ingredienci pro výrobu silného lektvaru zdraví ...
Zápisek hotov a pořád nemám jasno nad dalším postupem :D. Teoreticky mohu vstoupit do Act II přes Grymforge a cvičmo zajít za Jaheirou, jak se bude tvářit na to, že jsem se problému s gobliny vyhnul. Alternativou by bylo jít do Rosymorn Monastery za githyanki, ale u toho by se mi už pak nechtělo loadovat. Je tedy otázkou, nakolik odemčení lokací Act II naruší původní úkoly? Rád bych si to ještě vyříkal s vůdcem goblinů Ragzlinem, jenomže se obávám toho, že tím ten spor s gobliny rozhodnu ve prospěch druidů. Na druhou stranu potřebuju živou jen Mintharu ... nu což, najím se a uvidím :D.
Přispěvatel: Elemir Listopad 10, 2023, 14:41:13
Přispěvatel: Elemir Listopad 10, 2023, 16:40:00
U vstupu do Shadowlands jsem zahlídl Elminstera, takže úvod bude asi podobný jako z druhé strany. Při nahlédnutí zpět do Act I jsem si pak všiml, že druidský hájek je neprodyšně uzavřený, zatímco goblinní ležení je stále volně přístupné a beze změny. Nedostanu se tedy už k úkolu na pomoc druidům (nemůžu promluvit s Kaghou), ale Halsina bych asi osvobodit mohl. Loadovat totiž nebudu, souboj s nemrtváky se mi už opakovat nechce :).
Přispěvatel: Yuyana Listopad 10, 2023, 17:31:24
Ano, mág/sorcerer je značně neintuitivní nápad, a přitom taková souhra.
Je legrační, jak v pohodě dáváš boje, který si já skoro netroufám, a pak máš potíže s bojema, co dávám uplně v pohodě. Já osobně beru Nere a spol tak, že nejprve zabiju spol. a až pak "osvobodim" Nerea. Prostě tam chvíli postávám, dokud nezaujmou nějakou velmi hloupou pozici, pak jich co nejvíc nathunderweawuju do lávy a zbytek nějak udolám. Naproti tomu kostlivce jsem tuhle dávala ze sportu na levelu 4 a klídek.
Můžu se prosím zeptat, jakej rozdíl v romantickym dialogu jsi u Karlach očekával? Každopádně ano, postavám je srdečně jedno, kdo má jaký pohlaví. Shodou okolností prostě mindflayeři udělali nájezd na bisexuály, no. To se stává.
Co se týče romancí, Karlach je na mě moc akční. Zůstanu se svym vyděšenym rudookym laboratornim králíčkem.
Přispěvatel: Yuyana Listopad 10, 2023, 18:14:03
Přispěvatel: Elemir Listopad 10, 2023, 18:38:03
Ono u těch bojů je to zvláštní, zrovna u těch kostlivců se mi dlouho nedařilo prorazit jejich obranu, protože ti dva pastýři dost redukují i kouzla. Pak to z nich najednou spadlo a šlo to naopak perfektně, jenomže to už jsem měl kouzla vyčerpaná :). Nefungovalo mi ani přepadení ze zálohy (ti kostlivci to na sebe nahodili hned jako automat). Na Nere jsem se musel vyspat a než jsem usnul, tak jsem si promyslel, co by bylo vhodné udělat a ráno jsem to jen zkusil a vyšlo to. Akorát jsem nečekal, že na mě půjde tolik trpaslíků :). Asi bych našel něco schůdného i na ty kostlivce, ale nakonec jsem měl kliku, že Karlach měla kliku a zmastila ty ghůly dřív, než došli pastýři, takže nás pak otravovalo mnohem méně potvor - navíc jsem si stoupnul na toho jedovatýho ghosta, což pak asi brání v jeho oživení.
Ad romance, čekal jsem, že to nebude vzhledem k okolnostem úplně to samé, ale ono to proběhlo úplně stejně :).
Ta časovka v podvodním komplexu je dost zmatená, tipuju, že se ti sekla ta samá trojice co mě.
Mimochodem Haste z houbového granátu funguje jen na jedno kolo, takže žádné terno, ale možná to někde využiju.
Přispěvatel: Elemir Listopad 10, 2023, 20:47:18
Při tom souboji s nemrtváky se mi pak přihodila ještě jedna zajímavá věc a zatím netuším, proč to tak proběhlo. Astarionovi jsem dal normálně lektvar zrychlení, ale pak v jednu chvíli zaútočil celkem 6x (jenom zbraní). Jakoby dostal nějaký bonus za zabitého nepřítele. U mnicha na tomhle levelu si nic takové nevybavuji a zloděje má jen jednu úroveň.
Přispěvatel: Yuyana Listopad 10, 2023, 20:58:09
Přispěvatel: Elemir Listopad 11, 2023, 15:42:44
Každopádně čistka tábora goblinů byla najednou nějaká triviální. Ragzlinovi jsem v prvním kole zlikvidoval skoro všechny pomocníky a ani ke mě nestačil dojít. V druhém kole přišel o veškerou podporu a stihl zasáhnout akorát nastrčeného Astariona. A to bylo vše. Minthara nedošla vůbec :). Teoreticky jsem mohl Ragzlina uhrát ještě lépe, ale tohle bylo úplně bez přípravy a bez plošných kouzel, takže pro mě překvapivý zvrat. Souboj na nádvoří byl taktéž úplně jiný, protože tady jsem nasadil Galea a fireball, čímž se to smrsklo na 3 kola.
Hodně překapivá situace nastala při střetu s kostliváky v Rosymorn Monastery, protože jsem vzhledem k situaci musel tenhle souboj podstoupit ještě jednou a moc jsem se netěšil :). A realita byla taková, že mě ani nestačili škrábnout, takže jen kroutím hlavou nad tím, co jsem tam předtím prováděl :D. Kdyby Astarion blbě nezaměřil granát, tak jsme odešli bez jediného škrábance. Vůbec jsem totiž netušil, že ti dva pastýři tak snadno podlehnou ohni - 2 firebally, 1 granát a zrychlená Karlach udělaly své. Já byl předtím nějak líný ten fireball Galeovi nastavit, takže jsem si pořád jel s těmi nízkoúrovňovými kouzly a to se fakt u tohohle boje nevyplatí.
Podobně jsem přecenil ohnivého elementála v Grymforge. Nakonec jsem zjistil, že svitky s ledovou bouří se dají sehnat, prodává je třeba Roah Moonglow v goblinním kempu (Zhentarimská obchodnice uvnitř ruin), ale nabídka se jí obměňuje náhodně, takže to chce průběžně zkoušet po každém velkém odpočinku. Svitky jsem měl jen dva, tak jsem si řekl, že to jen prubnu, co kdyby ;). Jenomžet Shiva elementála dost zranila už jen blastem, pak dostal ránu jedním svitkem s bouří od Astariona, Gale to do něj napral magickou střelou a Karlach ho už jenom dosekla. Heh, nějak snadný boj :D.
Asi si fakt začínám zvykat.
Přispěvatel: Yuyana Listopad 11, 2023, 16:32:06
Přispěvatel: Elemir Listopad 12, 2023, 22:05:27
Nejvíc mě teď pijou krev problémy s optimalizací a špatná reakce hry na pokyny - chci vybrat sud, hra nedělá nic, po 2 minutách si vzpomene, že jsem ho asi otevřel atd. Tohle to předtím nedělalo. Záseky v soubojích s mnoha nepřáteli jsou jinak přítomny stále.
Zítra to zkusím zase sepsat do přehledného reportu.
Přispěvatel: Yuyana Listopad 13, 2023, 17:10:24
Přispěvatel: Yuyana Listopad 16, 2023, 13:00:20
Takže člověk ztratí:
jeden feat
dva sorcery pointy
pár kouzel, co bych si mohla vybrat při level-upu (teoreticky)
Člověk zízká:
mágskou specializaci
schopnost učit se kouzla ze svitků
Inteligence ovlivňuje počet kouzel, co si můžu namemorovat a šanci na zásah u některejch útočnejch kouzel. Ale ne všech. Celá řada kouzel inteligenci vůbec nevyužívá. Takže paradoxně máme plně funkčního mága, kterej ale může bejt blbej jako necky. Pravda, ve hře je čelenka s inteligencí 17, a co víc je potřeba. Prostě naberu na sorcerera útočný kouzla, u kterejch je potřeba šance na zásah, a všechny ty zábavný utility kouzla jako teleporty, štíty, neviditelnost a tak vemu na mága.
Počet kouzel danýho levelu za den je stejnej, jako má Gale. Takže v týhle oblasti neni žádnej rozdíl.
Vzhledem k tomu, že člověk získá dramaticky víc kouzel než ztratí za ten level-up, a že jsem stále ještě neodinstalovala ten mód na extra featy... ty dva sorcery pointy oželim. Ty plusy za to stojej. Navíc mám mágský dialogový možnosi.
Přispěvatel: Elemir Listopad 16, 2023, 22:20:33
Opuštění Act I se mi nakonec docela protáhlo, protože jsem se pokoušel všemožnými způsoby zachránit zároveň Halsina i Mintharu. V podstatě se jedná o příběhové antagonisty, takže hra dává logicky na výběr jen jednoho z nich, ale mě nešlo o to, abych je měl oba v táboře. Potřeboval jsem jen Mintharu. Problém byl v tom, že hra Halsina při přechodu do Act II zabije a to bez ohledu na to, jestli pro gobliny pracujete nebo ne. A to je to, co mi na tom vadilo :). Zkoušel jsem tedy různé kombinace postupu skrze příslušné úkoly, ale pokud prostě nezabijete komplet trojici vůdců (šamanku Gut, Ragzlina a Mintharu), tak Halsin vždy zemře (on totiž až do splnění úkolu čeká ve vězení goblinního tábora místo toho, aby se přesunul do druidího hájku). Zabitím Ragzlina si navíc celý goblinní tábor znepřátelíte, takže nepřátelská bude i Minthara.
Ono je to vlastně o to komplikovanější, že na smrt Ragzlina je navázána budoucnost tieflingů z druidího hájku. Pokud se rozhodnete Ragzlina nechat na živu, tak tieflingy v podstatě odsoudíte, což by mělo v Act II vést k celé řadě tragédií a zasáhne to i do úkolů Karlach (nebude možné jí léčit). Jenomže otázkou je, jak to dopadne, pokud to vyřešíte jen polovičatě? - zabijete Ragzlina, ale na zbytek vůdců se vykašlete a půjdete rovnou do Act II. Halsin tím pádem zemře, tieflingové budou vyhnáni a druidí hájek se definitivně uzavře. Zabití Ragzlina by mělo tieflingům teoreticky pomoci, ale klíčová bude zřejmě až záchrana Halsina. Minthara by sice v tomto případě zůstala na živu, ale byla by nepřátelská. Letmým pohledem do Shadowlands jsem navíc zjistil, že Minthara zůstala dál v goblinním kempu a byla stále nepřátelská, takže je pro družinu beztak ztracená. Ve finále bych z takovéhoto scénáře nevytěžil nic - no možná jo, pravděpodobně vřelejší přijetí v táboře Harfeníků, protože jsem pomohl alespoň malým zlodějům v čele s Mol. Jenomže by mi pak stejnak chyběl Halsin (klíčový pro úkol na obnovu Shadowlands) a zřejmě i Dammon (klíčový pro léčbu Karlach) - Dammon prý v tomto případě zemře.
Ve finále je to tak správně, protože volba Halsin vs Minthara by neměla být jen volbou společníků do družiny, ale je to zároveň morální rozhodnutí s dalekosáhlými důsledky, což kvituji. Sice bych si rád Mintharu v družině vyzkoušel, ale budu se muset smířit s tím, že pokud chci v družině vysloveně zlou postavu, tak holt musím volit i patřičně zlá rozhodnutí. Proto jsem se nakonec rozhodl všechny vůdce popravit a zachránit Halsina, čímž mě čekal stejný konec Act I jako minule :D.
Rosymorn Monastery
Peripetie a následnou snadnou likvidaci nemrtváků jsem již popsal. Nutno jen podotknout, že nemrtváky není nutné likvidovat hned na začátku průzkumu lokace a vlastně je není nutné likvidovat ani potom, protože do Shadowlands vede pohodlnější cesta skrze Grymforge. Nicméně pokud se rozhodnete pro cestu přes Rosymorn Monastery, tak u vstupu do Shadowlands stojí taktéž Elminster. V obou případech jde o konstrukt, který čeká na obou místech vstupu do Shadowlands, takže ho nelze minout. Tím je fakticky vysvětleno, proč je Elminster na obou místech zároveň. Lariani dokonce upravili Elminsterův popis (původně to byl level 9, nyní je to level 20). Já to vzal nakonec opět přes Grymforge. A jelikož jsem měl navíc v družině Galea, tak došlo k okamžitému rozhovoru mezi ním a Elminsterem, čímž pádem jsme nemuseli do tábora.
Ale zpět k chrámu Lanthadera, protože to je ústřední téma Rosymorn Monastery. U mostu jsme si opět promluvili s Ethel, ale tentokrát jsem jí vejce githyanki neslíbil. Chtěl bych si to nechat až na finále Act II, kdy bude snadné otestovat, co se s vejcem stane za různých situací - nechám ho v chrámu svému osudu, nebo ho vezmu, ale nechám si ho u sebe. Co se stane, když ho dám Ethel, už vím ;). Podle mě by si ho Ethel nakonec vzala sama, proto chci zkusit i tu variantu, že ho vezmu, ale nepředám jí ho.
Mě totiž ve výsledku současný průběh událostí v Creche Y'llek docela zklamal. Záměrně jsem si hned od počátku vzal do družiny Laezel, protože je tu halda snadných approvalů, které lze od ní získat. Rychle jsme si tak k sobě našli cestu. Problém je v událostech okolo inkvizitora, protože je prakticky jedno, jak se při komunikaci s ním zachováte. Vždy to skončí bojem a tím pádem si znepřátelíte celé Creche. Bylo tedy jedno, že jsem do Creche Y'llek vstupoval s mírovými úmysly, dokonce jsem pokorně uposlechl kith'rak Therezzyn a poté jsem poklekl před Vlaakith. Inkvizitor dostal úkol nás popravit bez ohledu na to, co se bude ohledně Astral prism dít.
Návštěvnici jsem se rozhodl opět nezabíjet (beztak vím, že to nejde) a Laezel to přijala celkem klidně. Inkvizitor na nás zaútočil a následoval poměrně zajímavý souboj, protože tentokrát jsem si dal opravdu záležet a dobře jsem si rozvrhl útoky. Ostatně měl jsem 3 bojovníky, takže ti si rozdělili inkvizitorovu ochranku a Shiva mezitím nastřelovala nepřítele z dálky. Jenomže bez škrábanců se to neobešlo a tady je hra docela vyčůraná. Už několikrát jsem si všiml, že pokud se vám na bojišti daří a velmi rychle se zbavíte přesily, tak minimálně jedna nepřátelská jednotka, která se zrovna dostane na řadu, získá jakoby bonusy a končí to třeba sérií kritických útoků :). Souboj jsem schválně loadoval a zkusil jsem jiné pořadí zabíjení, ale opět jsem neměl až takové štěstí. Je pravdou, že zrovna githyanki oplývají zajímavými útoky a není radno je podceňovat, protože další souboje mi přišly podobně obtížné.
Je pravdou, že nyní jsem byl v Creche Y'llek dříve než minule, kdy jsem to vzal přesně obráceně (nejprve Shadowlands, potom odbočka do Rosymorn Monastery a zpět za Kethericem), takže jsem se tu teprve dotahoval na osmý level. Taky ale musím dodat, že jsem se v bojích nijak nesnažil, protože základem bylo hlavně každý souboj ustát a pak si jít klidně odpočinout. Rozhodně jsem nechtěl plýtvat granáty a jinými surovinami, bylo by to zbytečné. Ale zpět k událostem po inkvizitorovi.
Po porážce inkvizitora jsem si došel pro Lanthaderův palcát, což se neobešlo bez stejného bugu jako minule - neviditelná obruč mi do země zarazila Karlach, takže jsem si časovku s krystaly a zbraní na střeše musel ještě jednou zopakovat. Na cestě ke kanceláři kith'rak jsem se srazil s naštvanou Therezzyn a její ochrankou. Shiva musela dost odcouvat, protože na mostě to bylo jako na střelnici. Další zádrhel nastal přímo v kanceláři kith'rak, protože tady se hra už předtím bugnula a zůstala tu viset patrola, která měla původně po videu s Therezzyn a inkvizitorem odejít. Neodešla a ukázalo se, že jsou dobře sehraní :). No a pak nás samozřejmě napadaly i další hlídky, takže za chvilku byla Creche Y'llek poseta mrtvolami :D. Laezel to kupodivu až tolik nevadilo, protože je měla všechny za zrádce.
Čekal jsem, že když budu více nakloněný Vlaakith, tak to bude mít jiný průběh. Ve finále je to asi jedno, protože Návštěvnici beztak zabít nejde, takže tím pádem ani nejde splnit požadavky Vlaakith. Na druhou stranu je asi možné celou tuhle linku ignorovat a na doporučení Návštěvnice se Creche Y'llek vyhnout. Překvapením pro mě byla naopak Laezel, protože se mi nějakým zázrakem povedlo zvýšit jí šanci na zásah. Pokud to tedy není vlivem posledního patche ;). Při levelupu jsem jí nahodil feat Luck, který by měl útok ovlivňovat a opravdu se zdá, že to vliv má. Druhá věc je, že jsem na Laezel navlíkl výbavu určenou pro githyanki, takže to bude spíše souhra vícero okolností.
V Rosymorn Monastery jsem nedořešil akorát záhadu s obřadními předměty, respektive jejich smysl. Vím, že je jde položit na oltáře pod kopulí věže, ale jelikož jeden předmět je v hnízdě orlů, tak jsem to nechal být - nechtělo se mi orly zabíjet. I když, možná bych to mohl zkusit vzít magickou rukou ...
Nakonec jsem to nezkusil, stejně jako jsem se už nevrátil dořešit vejce. Důvodem byl fakt, že po boji s Kethericem Thormem se přístup do oblastí mimo Shadowlands definitivně uzamkne.
Shadowlands
Vstup do Shadowlands proběhl mnohem hladčeji než minule, protože jsem už věděl o nutnosti používat louče a během bojů jsem si dával dobrý pozor, aby Karlach a Astarion stáli poblíž Shivy nebo Galea, kteří loučemi svítili (kouzelníci mohou v klidu držet louče a přitom pohodlně kouzlit, kdežto bojovníci potřebují louče vyměnit za zbraně). Při záchraně hlídky Harfeníků jsme akorát narazili na drobný problém, protože předtím se o léčení přizabitých Harfeníků starala Shadowheart, která nám nyní chyběla. Vyřešil jsem to tak, že jsem po zraněné postavě hodil lektvarem léčení a ono jí to taky vyléčilo.
Prakticky všechny základní souboje v oblasti probíhaly mnohem lépe než předtím, za což vděčím hlavně magické převaze družiny, protože na likvidaci všemožných stínů jsou kouzla ideální. Nejtužší byl opět Cursed Shambling Mound, ale u něj jsem si všiml i drobné změny. Původně se souboj s ním tvářil jako dvoufázový, ale tentokrát jsem ho vylákal dál od ruin a po boji se žádné stíny nespawnuly. Teprve až když Karlach překročila práh ruin, tak došlo ke spawnutí stínů. Po zabití Mounda jsme si ještě zahráli na schovku s Oliverem. Při pročítání deníků se nám tu nově zaznačil úkol, ale Oliver žádný další dialog nemá. Lariani zřejmě něco poupravili, akorát hra stále počítá s tím, že před vycházkami po okolí si nejprve důkladně projdete Harfenický tábor.
Tábor Harfeníků, Last Light Inn, jsme zprvu jen obešli, protože jsem měl v plánu vzít před jeho návštěvou do družiny Halsina. Jenomže to nejde, Halsin nemá vůbec dialog pro připojení, takže na první setkání s Jaheirou ho vzít nejde (Halsin si ovšem může s Jaheirou promluvit i později). Proto jsme pokračovali dále až k bodu setkání s driderem Kar'nissem a jeho patrolou. Vzal jsem to bez odpočinku a s načatými postavami, abych se jen podíval, jak obtížný souboj to zhruba bude (předtím jsem je zabíjel jako nemrtvé, kdy měl Kar'niss jen polovinu zdraví, nyní jsem ho chtěl konfrontovat hned). Gale sice moc nadšený nebyl, protože byl příliš na ráně, ale kupodivu mi to prošlo a Kar'niss padl. Z lampy jsem pak osvobodil vílu a získal požehnání. Od této chvíle už byly louče opět zbytečné.
Nakonec jsem usoudil, že raději nebudeme pokoušet štěstí s přeskakováním triggerů v úkolech a tak jsme po souboji s Kar'nissem přeci jen zamířili do Last Light Inn. Při rozhovoru s Jaheirou jsem využil toho, že Shiva je kouzelnice a ze sevření magické révy se osvobodil. Jaheira nebyla příliš nadšená, protože to byla známka jasného odporu, ale od nejhoršího nás opět zachránila Mol, která Jaheiře pověděla, kdo jsme. Za odměnu jsme získali volný pohyb po táboře. Nejprve jsem rozprodal vše přebytečné a poté jsme si zašli do sklepení hospody. Je tu k dispozici jeden souboj s potvorami (Meenlock) a hlavně je tu svatyně Selune, takže jsem sem šel se Shadowheart. Nic extra se však nestalo. Svatyně je klíčová spíše pro dokreslení příběhu, protože Last Light Inn se stala útočištěm kněžky Isobel, která sem utekla pře svým otcem Kethericem (ano, je to jeden z mnoha střípků, jak si poskládat, kdo je ve skutečnosti Isobel, která Last Light Inn chrání před kletbou). Po odchodu ze sklepa jsem se rozhodl vynechat návštěvu Jaheiry (a tím pádem i Isobel) a záměrně jsem minul i Damonna. U Damonna to bylo z důvodu, že jsem si chtěl úkol pro Karlach co nejvíce oddálit. Místo toho jsme se vydali na cestu po oblasti.
Z Last Light Inn následoval poměrně rychlý přesun k východnímu okraji mapy, abychom si odkryli vstup do Rosymorn Monastery a poté se naše kroky stočily k Reithwin Town. Město jsme obešli při spodním okraji, čímž jsme minuli severní okraj Moonrise Tower a potom kolem hospody až k mostu, kde je Moonrise Tower teleport. Odtud jsme to pak vzali přes náměstí a k západní bráně, kde už se hlásila přepadovka githyanki. Nicméně tu jsme zatím nechtěli dráždit a vydali jsme se nejprve do márnice, odtud k rybářské chajdě na pobřeží a nakonec jsme zašli ještě do kamenické dílny. U dílny jsem konečně identifikoval záhadnou postavu schovanou za vozíkem. Byla to Korrila, trpasličí pomocnice ďábla Raphaela a sestra Hope. S Korillou nešlo promluvit, jakmile jsme se přiblížili, tak zmizela. Průzkumem márnice a dílny jsme si zároveň odšktrtli většinu podzemních lokací ve městě, zbyla už jen Sharranská svatyně na náměstí, ale do ní půjdeme až se Shadowheart (je to kvůli obětování krve, na to se Shadowheart prostě hodí už jen tím, že je kněžkou Shar).
Pokud jde o přepadovku githyanki u brány, kterou jsme identifikovali už nyní, tak to souvisí s tím, že příběhová linka okolo Vosse se rozběhla už na konci průzkumu Rosymorn Monastery. Hra nás při přechodu do lokací Act I nejprve přesunula do nočního tábora a donutila nás přespat. Tím se aktivovala návštěva Vosse, který nás informoval o svém přesunu do Baldurovy brány a dal nám detektor na identifikaci portálů githyanki. Proto jsme o té hlídce u brány věděli už při první obhlídce města. Po návratu z dílny jsem usoudil, že to prubneme na současném levelu 8 a nebudu ani měnit složení družiny (Shiva, Karlach, Astarion, Gale).
Vlastně jednu klíčovou změnu jsem udělal a to byl směr vstupu k bráně. Využili jsme totiž znalosti bodů spawnutí jednotlivých potvor a tak jsme k bráně přišli ze shora (směrem od hřbitova). Tím jsme se ihned na počátku boje ocitli na dosah vůdkyně hlídky a obou střelců, tedy těch nejnebezpečnějších postav souboje. První dva pokusy byly testové, protože jde skutečně o docela tuhý souboj, ale pak už to šlo poměrně hladce. Karlach do sebe kopla lektvar zrychlení a přizabila prvního střelce. Astarion do sebe taky kopl lektvar, střelce dorazil a postavil se vedle vůdkyně. Mocným úderem pěstí jí srazil z brány dolů ke dvěma čekajícím bojovníkům githyanki a hodil za nimi granát. Tím je hezky načal. Poté se přiblížil k druhému střelci, protože lučištníci rádi utíkají, tak aby ho měl stále na dosah. Shiva hodila po vůdkyni fireball, ale bohužel to ještě nestačilo. Nicméně githyanki se přeskupili dost blbě, takže první bojovník padl, vůdkyně se znovu proletěla a Gale jí tentokrát fireballem usmažil i s druhým bojovníkem. Zbylý střelec už situaci zachránit nedokázal :).
Asi by bývalo bylo lepší jít do tohohle souboje se třemi ranaři a magickou podporou, což se mi při soubojích s githyanki osvědčilo nejlépe, ale tady se přímo nabízelo využít v boji okolní prostředí. Pro githyanki se stalo osudné, že se nedokázali roztáhnout do větší plochy a museli řešit výškový rozdíl terénu. Nicméně klíčová byla rychlá eliminace jednoho ze střelců, to pomohlo nejvíce. Poté se zaměřit na vůdkyni a zbytek už byla rutina.
Když už jsem u těch nočních návštěv, podobně jako Voss nás navštívila i Mizora. Nebylo to tedy jako minule součástí běžného průzkumu Reithwin Town, ale stalo se tak během odpočinku v táboře. Mizora nás zaúkolovala osvobozením Zarielina ďábla zajatého v Moonrise Tower. Při té příležitosti souhlasila, že za odměnu zruší Wyllův pakt.
V tuhle chvíli jsme měli zabité prakticky vše běžné, co se na mapě vyskytuje. Zbyla jen trojice Kethericových příbuzných (doktor Malus Thorm, benkéřka Gerringothe Thorm a alchymista Thisobald Thorm), no a samozřejmě celá Moonrise Tower. Vrátili jsme se proto do Last Light Inn, abychom si promluvili s Jaheirou a poté i s Isobel, kterou jsme opět zachránili před útokem Marcuse. Tentokrát při tom neumřelo jediné spřátelené NPC, akorát Mol byla unesena.
Než se pustím dále, tak musím zmínit jednu důležitou změnu, kterou se současná rozehrávka vyznačuje, a to je odlišný vývoj ve vztazích v družině. Jelikož postavy různě kombinuji (vzhledem ke konkrétní situaci), tak se dost liší poměr získaných approvalů. Např. Gale a Astarion mě doprovázejí prakticky od počátku, Astarion dokonce častěji, ale realita vztahů je taková, že Gale by pro mě klidně skočil do propasti, kdežto Astarion si ode mě dlouho držel odstup (získal jsem u něj příliš mnoho disapprovalů). Hodně těžko jsem si získával i náklonnost u Shadowheart, naopak s Laezel stačilo projít Rosymorn Monastery a byly jsme nejlepší kamarádky. Zajímavý byl i můj počátek vztahu s Karlach, protože romance začala ve chvíli, kdy o mě Karlach měla podle ukazatele náklonosti smíšené mínění a i později to u ní kolísalo, protože ne vždy jsem jednal v souladu s jejím přesvědčením (disapprovaly). Změnilo to hodně až finále romance, kdy je na tom Karlach stejně jako Gale. U Wylla si nejsem pro změnu jistý, protože toho jsem v družině v této rozehrávce ještě neměl. Nicméně v případě Wylla jsem tentokrát přijal pozvání k tanci, ale romanci jsem důrazně utnul, což se ho očividně dotknulo :).
Spolu s nákloností postav se změnila i časová linka informací, které hlavní postavě sdělují. Astarion mi například až do opětovného shledání s Raphaelem tajil svoje jizvy. Dokonce se ani nepokusil o romanci. Podobně tajemná byla i Shadowheart, která se naštěstí v Shadowlands rozpovídala sama a pak už to na sebe plynule navazovalo, takže jsem měl dostatek času si její náklonnost získat a zřejmě se pokusit i o romanci (nicméně v plánu byla Karlach ;)). Na druhou stranu jsem u Shadowheart do návštěvy Gauntlet of Shar získal jen něco málo přes polovinu ukazetele náklonosti, takže jsem začal mít obavy z toho, jak se setkání s Nightsong vyvine.
Přispěvatel: Elemir Listopad 16, 2023, 22:23:21
Poučen z minula jsem se rozhodl, že si nejprve předčistím Moonrise Tower. Hlídku True Souls u brány jsem informoval, že jsem je přišel zabít a strhl se očekávaný boj. Jenomže tentokrát jsem byl chytřejší a zaměřil jsem veškerou pozornost na kněžku, aby nestihla vyvolat magickou temnotu. Rázem byl celý boj jednodušší a rychlejší. Stráže uvnitř jsem pro změnu vylákal postupnými údery, kterých se zhostila Shiva a její metamagie - útok na velmi dlouhou vzdálenost má tu výhodu, že potvorám trvá déle, než najdou původ útoku a většinou v hledání pokračuje jen ta zasažená potvora. Tím pádem jde tímto způsobem snadno rozdělit i dvojici stráží u trůnního sálu. Byl jsem dokonce tak úspěšný, že jsem "potají" zlikvidoval jen stráže, okolo stojící poutníci si ničeho nevšimli :). Druhý úder následoval přes kuchyni a zbyl už jen trůnní sál, vězení a dok.
No, když už to tak odsýpalo, tak jsem zvolil přímou konfrontaci s ochrankou Ketherica. Napochodovali jsme proto k bočním dveřím poblíž schodiště do vězení. Chtěl jsem tedy využít stejnou taktiku jako minule, akorát jsem si dal mnohem více záležet s přípravou (distribuce lektvarů zrychlení, rozdělení granátů, pozice kouzelníků atd.). Ketheric po rozhovoru zmizel a stáhla se i Shiva, která za sebou zavřela dveře a odpochodovala ke schodišti. Dveřmi prošel první skřet, dostal po tlamě. Karlach a Astarion do sebe kopli lektvary a dveře zase zavřeli. Následovala kněžka, kterou bylo potřeba urychleně sejmout kvůli případné magické temnotě, ale Shiva v zápalu boje nasadila fireball a zlikvidovala tím i dveře, náš klíčový obranný prvek :D. Po smrti kněžky k nám přilítla singularita, která všechny stáhla ke dveřím a zároveň zrušila efekt zrychlení ... první pokus jsme projeli.
Poznámka: v tomhle pokusu se krásně ukázalo, jaký je rozdíl ve fireballu mága a warlocka, protože Galeův fireball je možné bezpečně hodit do vlastních řad, kdežto Shivin fireball zraňuje úplně všechny. Mimochodem, Shiva získala fireball za 5. level warlocka, jako sorcerer byla teprve 4. level.
Druhý pokus začal podobně, ale vynechal jsem lektvary zrychlení a Astarion hodil do sálu granát, aby načnul původce singularity. Knežku jsme tentokrát zabili bez zničení dveří :). Do dveří se pak postavil další skřet, který tím pádem zablokoval přístup ze sálu, takže zavřené dveře začaly fungovat jako nepřekonatelná překážka a nepřátelé se museli vydat hlavními dveřmi a pokusili se nám vpadnout do boku. Tím zároveň zaktivovali poutníky, takže jsme je nakonec museli zabít taky. Následoval mnohem férovější boj, kdy nepřítel rychle ztratil převahu a brzy bylo po všem. Stále jde o tuhý souboj, který by rozhodně šlo ještě vyšperkovat, ale udrželi jsme se na nohou a to šlo především. Nakonec mě to stálo jen ten jeden granát, protože pak už nebyla pro použití granátů vhodná příležitost.
Vybití Kethericovo ochranky sebou přineslo jeden pozitivní efekt - všichni kultisti byli od této chvíle vůči nám nepřátelští. Už jsem tedy nemusel souboje vyvolávat útokem ze zálohy, stačilo se jen k nepříteli přiblížit. Dočistili jsme proto přízemí a pak celé první patro. V Balthazarově laboratoři jsem nechal Galea zničit magický kruh na výrobu vílích lamp a v pokoji Melodie, Kethericovo ženy, jsem si pročetl všechny spisy. Poté následovala cesta do vězení za osvobozením gnómů a tieflingů.
Nejprve jsme pozabíjeli stráže ve vězení a poté i stráže v docích, aby vězni mohli bezpečně utéct. Poté jsem odemkl mříže a celý útěk jsme z povzdálí sledovali. Hned na to jsme se vypravili do první části mindflayeří kolonie. K mému úděsu jsem na hromadě těl spatřil bezvládná těla uprchlých věznů! Někde se stala bota, takže jsem loadnul hodně zpět a zkusil jsem různé variace propuštění vězňů. Klíčový byl v tomto ohledu rozhovor s Wulbrenem, který mi jako řešení nabízel, ať mu podám nějaké kladivo, protože zeď jejich cely je chatrná a bude snadné se skrze ní prosekat. V tu chvíli jsem si vzpomněl na ukrytou loďku za celami a došlo mi, že bych měl rozbít zdi cel, aby se vězni mohli nepozorovaně dostat k loďce a odplout do Last Light Inn. Je to úplně jiné řešení než minule, kdy vězni prostě jen vyběhli do doků a zmizeli v Reithwin Town. Na střeše Moonrise Tower jsme ještě zabili Myrkulovo přisluhovače a poté jsme se taktéž stáhli do Last Light Inn.
V Last Light Inn jsem si šel se zachráněnými promluvit. Wulbren moc sdílný nebyl, naopak byl docela nevrlý a obořil se i Barcuse, který akci na jeho záchranu spustil, ale od tieflingů jsem se dočkal zajímavých dárků. Předtím jsem to kupodivu až takhle pečlivě neřešil a promluvil si jen s Liou a Calem (sourozenci Rolana). Přitom úkol na záchranu tieflingů je mnohem pestřejší. Bex třeba postrádá svého manžela Danise a bardka Alfira zase svou přítelkyni Lakrissu. Od Bex jsme dostali za odměnu koláčky, od Alfiry pak prima očarovaný oděv pro Shivu. Pro Cala a Liu jsme museli ještě zachránit Rolana, který se je mezitím vydal osvobodit. Úkol na záchranu tieflingů se tak zdárně ukončil ještě v Act II.
Kethericova rodina
Po pročištění Moonrise Tower jsem se rozhodl, že skoncuji s Kethericovými příbuznými. V Last Light Inn jsem si promluvil se spícím Art Cullaghem a získal jsem hint do nemocnice (House of Healing) v Reithwin Town. Sestra Sinda nás nechtěla pustit, tak jsem využil svého původu warlocka a sehrál jsem před ní posedlost. Zabralo to a cesta k Malusi Thormovi byla volná. Nicméně nejprve jsem zašel do východního křídla nemocnice, kde jsem našel mrtvé rodiče Arabelly.
Poznámka: kombinace warlock/sorcerer není dobrá jen z pohledu bojové výkonosti postavy, ale v rozhovorech se tím odkrývají nové možnosti, kterými lze například obejít některé skillchecky nebo získat informace navíc. Někdy jdou možnosti warlocka a sorcerera jakoby proti sobě (vyhrožování vs přesvědčování), takže si můžete zvolit to, co vám vzhledem k vaší povaze sedne lépe.
Malus Thorm byl zabrán do pitvy živého civilisty a opět nebyla šance civilistu zachránit. Shiva měla během rozhovoru hned dvojí štěstí, protože díky vysokému skillu historie a náboženství dokázala Maluse proškolit v učení Shar a tím ho snadněji přesvědčit k tomu, aby se sám stal předmětem výzkumu okolo stojících sester. Jenomže nešikovné sestry ho opět zabili :D. Tentokrát by mi asi souboj s Malusem nevadil, ale když to jde snadněji, tak proč to nevyužít? Z Maluse jsem získal Art Cullaghovu loutnu a úkol na jeho záchranu se mi posunul - hra mi dohodila hint, co mám s loutnou udělat.
S loutnou jsme se vydali zpět do Last Light Inn a Shiva Art Cullaghovi zahrála. Art se probudil a začal nám vyprávět příběh o podivném chlapci jménem Thaniel, se kterým se ve snu setkal. Thaniel je prý přítelem druida Halsina, takže následovala návštěva kempu, kde jsem Halsina poprosil, jestli by se na Arta nepodíval. Halsin samozřejmě souhlasil, protože ví, kdo je Thaniel. Thaniel je totiž duch Shadowlands, který byl stejně jako všechno kolem postižen kletbou. Proto okolní krajina vypadá tak, jak vypadá a bez svého ducha je navždy ztracena. Halsin se poté chopil Thanielovi záchrany, kdy jsme museli ohlídat portál do Shadowfellu, na který dotírala halda respawnujících se stínů. Poučen z minula, jsem využil svou magickou převahu a pár dobře mířených granátů. Jakmile Halsin přivedl Thaniela zpět, tak následovala druhá část záchrany, ve které bylo potřeba spojit Thaniela s Oliverem, protože duch byl kletbou rozdělen ve dví. A opět, díky magické převaze jsme si snadno poradili i s Oliverovými přisluhovači. Oliver souhlasil se splynutím a tím jsme zdárně splnili základní podmínku pro budoucí obnovu okolní krajiny.
Ale zpět ke Kethericovým příbuzným. Mnohem větší obavy než z Maluse jsem měl z Gerringothe Thorm, jeho sestry, která za svého života vedla místní berňák (Tollhouse). Gerringothe má přes 600 HP a v minulé rozehrávce jsem si vyzkoušel, že jí jde podplatit. Jenomže adekvátní částkou je veškerá hotovost, kterou má družina u sebe! Po dohrávce jsem se samozřejmě podíval, jak to s Gerringothe je a zaujala mě zmínka, že síla úderu Gerringothe je závislá na tom, kolik má u sebe družina zlata. Veškeré zlato jsem proto nechal v truhle v kempu a vyrazili jsme do boje - odmítli jsme Gerringothe zplatit.
Souboj začíná tím, že Gerringothe zaútočí na jednu postavu a poté se do boje postupně zapojí šest lebek, které se v Tollhouse vyskytují (Visage of Hearlessnes, Visage of Guilt, Visage of Regret, Visage of Cowardice, Visage of Obedience a Visage of Greed). Karlach a Astarion se zaměřili na Gerringothe, Shiva a Gale to pak brali plošně. Lebky nejsou příliš odolné, ale mají plošné útoky, což je vzhledem k omezenému prostoru okolo Gerringothe trošku problém (Gerringothe stojí na úzkém ochozu v patře). Lebky díky tomu vždy zasáhly alespoň dvě postavy najednou. Gerringothe ve výsledku moc napřímo neútočí, spíše si kouzlí pomocníky, navíc jsme jí poměrně brzy shodili dolů, ale je dost odolná a šlo to proto dost pomalu. Nicméně mě během boje zaujala jedna věc. Na Gerringothině ukazateli zdraví se postupně snižovala maximálka - nejprve 500, pak 400 a najednou 300. V tu chvíli se mi rozsvítilo. Klíčové je totiž zabíjet ty lebky, protože ty tvoří Gerringothinu obranu a zdraví. Když je zabijete všechny, tak je Gerringothe bez zbroje a má jen 6 HP.
I když jsem ten souboj v pohodě uhrál, tak jsem se rozhodl pro ještě jeden pokus, kdy jsem si veškeré zlato ponechal u sebe a vyrazil jsem do boje. Tedy abych byl přesný, opět vyrazila Shiva a ke své smůle schytala hned dva kritičáky za sebou, takže šla ihned k zemi. Nemyslím si, že by to souviselo s tím obnosem zlata, protože to by pak byly útoky přes 1000 HP. Shiva měla prostě jen smůlu, že má málo zdraví. Každopádně jsem rázem přišel o člena se silným plošným útokem. O to víc nyní záleželo na Galeovi a ostatních. Gerringothe jsem si nevšímal, hned v prvním kole se proletěla a všichni se zaměřili na okolo stojící lebky. V třetím kole bylo po všem.
Po smrti každého z Kethericových příbuzných kletba v Reithwin Town zeslábne, takže je možné začít zapalovat zdroje světla v okolí bosse (předtím ihned zhasínala). V tomto případě louče a svícny v Tollhouse. Není to vůbec od věci, protože se tím prosvětlí tmavé kouty a snáze se tak vyhledávají bedny a truhly. V uzamčeném trezoru jsme našli ostatky týpka, co se tu pokusil před 100 lety schovat, protože si myslel, že jde jen o dočasnou kletbu a někdo ho tu brzy najde a vysvobodí (nechal v Tollhouse příslušné pokyny). Krom toho je tu dvojice těžko přístupných místností. Do první se dá dostat skrze prohnilá prkna na střeše nebo se prostřílet skrze stonky prokleté révy v patře (snazší řešení). Druhá místnost se nachází v přízemí a dá se do ní dostat jedině skrze prohnilá prkna v místnosti nad ní. Jenomže to má jeden háček - prkna podlahy po zničení nezmizí! Je to grafický bug, který se dá naštěstí vyřešit s pomocí taktické kamery (klávesa O). V taktickém módu je potřeba stisknout ikonku pro skok a pak okolo okrajů prohnilé podlahy jezdit sem a tam, dokud se neobjeví možnost proskočit až dolů. Dole v místnosti je pak tlačítko, kterým se odsouvá část venkovní zdi, takže odchod už je snazší.
Posledním příbuzným byl Thisobald Thorm v hospodě Waning Moon, kam nás zároveň vedl úkol od He Who Was. Nakráčeli jsme přímo k výčepu a Shiva se usadila na stoličku. První pohár s podezřelým pitím se jí podařilo nepozorovaně vylít a Thisobaldovi pověděla příběh o setkání s Raphaelem (úspěšný skillcheck). Druhý pohár taky úspěšně vylila a následoval příběh o Ethel. Opět se zadařilo a pomalu jsem začal jásat, jenomže při třetí sklence Shiva hodila jen 20 z 21 a už jsem se začal chystat na boj ... Uf, jenomže 20 je kritický úspěch, takže vlastně výhra :). Thisobald se po vlastním pití začal svíjet v křečích a vše skončilo explozí, kdy se rozprskl po okolí. Na boj tedy vůbec nedošlo.
Ve výčepu jsme našli deník Madeline a z Thisobaldovy dílny jsme si vyzvedli návod na jed z Corpse Rose. Jelikož jsme příslušnou zásilku z Baldurovy brány už objevili, tak se nám úkol rovnou posunul. S deníkem Madeline jsme vyrazili za He Who Was a souhlasili jsme s potrestáním Madelininy duše. Nejprve jsme si vyslechli její příběh a poté jsme jako trest zvolili stejný postup, kterým zemřeli její přátelé. He Who Was, který duchovi Madeline "propůjčil" své tělo, vzal dýku a otočil si jí proti svému břichu. Poté jsem ho nechal ať zatlačí. Následovaly samozřejmě approvaly a disapprovaly, ale po tomto kroku jsem torturu ducha Madeline ukončil, což vedlo k přesně opačnému poměru approvalů a disapprovalů, takže jsem vlastně skončil na nule :). He Who Was byl i vzhledem k okolnostem, silně krvácející rána břiše, nadmíru spokojený a obdaroval nás prstenem vyvolání havrana.
Léčba Karlach a příprava na sestup do mauzolea
Konečně nastal správný čas pro léčbu Karlach, tedy vlastně druhou část léčby. V Last Light Inn jsme navštívili Damonna a promluvili si s ním. Tedy abych byl přesný, nejprve jsme v Damonnově stáji vyprudili podivného býka, ze kterého se zase vyklubal vražedný sliz. Teprve pak došlo na rozhovor s Damonnem. Karlach už byla celá natěšená na nový upgrade svého srdce, ale Damonn se nenechal odbýt a pověděl jí pravdu o jejím srdci, které je v základní sféře odsouzeno ke zničení. Pomohlo by, kdyby se Karlach vrátila do Avernu, ale o tom nechtěla ani slyšet. Chvilku jsem jí zkoušel přemlouvat, ale v rámci romance jsem toho zase brzy zanechal a zaměřil se na společnou radost. Ostatně jedna z následujících nocí pak byla plná romantiky :D.
Cestou k mauzoleu jsme se setkali s Raphaelem, který mě požádal o zabití Yurgira, důvody přitom moc nerozebíral. Než odešel, tak ho zastavil ještě Astarion, který se chopil příležitosti a dožadoval se protislužby. Z Astariona vypadlo, že má na tělě podivné jizvy a rád by věděl, co znamenají. Pro Shivu to bylo překvapení, protože Astarion se nikdy o ničem podobném nezmínil a zvědavost přepadla i ostatní, takže se Astarion musel zcela vysvléct, aby si ho všichni dokonale prohlédli :). Raphael nakonec souhlasil a zmizel.
Přispěvatel: Elemir Listopad 16, 2023, 22:28:08
Do chrámu Shar se vstupuje přes Kethericovo mauzoleum, kde jsou pohřbeni jeho předci a rodina. Po vstupu nebylo pochyb, že Ketheric zasvětil svou duši službě Myrkulovi, ale skutečným překvapením byl až otevřený sarkofág jeho dcery Isobel. Eh, jasně že ne, teď už to takové překvapení nebylo :). Ketheric se k Myrkulovi obrátil poté, co dlouhá léta sloužil bohyni Shar. Jenomže Shar mu nedokázala navrátit zemřelou dceru, to dokázal až Myrkul, který si poté Ketherica zvolil svým Vyvoleným. Zajímavé je vlastně to, že Kethericovo mauzoleum bylo vybudováno na troskách chrámu Shar, přestože v době smrti Isobel byl Ketheric oddaným Selunitou.
Jinak pokud jde o mluvící lebku u prvního sarkofágu, tak jsem si všiml, že lebka se dožaduje identifikace a mezi dotazovanými zaznělo jméno Minthara ... hra má tedy zřejmě připraven alternativní scénář, který bude dost odlišný od průchodu za dobro, což mě ale nijak nepřekvapuje, protože ty náznaky jsou v jednotlivých úkolech patrné - mohl jsem do Shadowlands odejít s tím, že jsem pomohl Ragzlinovi, poté jsem se mohl podílet na únosu Isobel atd.
Jakmile jsme dorazili do chrámu, tak jsme na nic nečekali a vydali se po stopách Balthazara. První souboj se stíny justiciářů proběhl stejně jako minule, ale druhý souboj, poblíž Balthazarova útočiště, byl o něco pestřejší než minule. Anebo se to možná tak jevilo kvůli odlišné taktice. Balthazar nás zkoušel nejprve přetáhnout na svou stranu, ale když jsem mu sdělil, že jsem četl jeho deník v Moonrise Tower, tak se dopálil a já ho při tom nechal. V druhém kole padl a s ním i všichni kostlivci, takže zbyly jen ghůlové a Balthazarův bratr. Ghůlové byli nyní snadná kořist a bratr pro změnu uklouzl na zledovatělé podlaze, takže se nemohl bránit :). Čekal jsem to o něco komplikovanější, ale nakonec to byl snadnější souboj, než kdybych se s Balthazarem utkal až u Nightsong. Z Balthazara mimo jiné vypadl zvoneček na přivolání golema, takže je asi jedno, že jsem Balthazarova bratra (golema) zabil.
Od Balthazara jsme zamířili do okolních místností a pak do knihovny. Shadowheart jsem měl samozřejmě sebou, takže jsem si musel nejprve vyslechnout jak už se na zkoušky těší a je nadšená z toho, jak z ní konečně bude Dark Justiciar. Proběhlo to tentokrát bez bugu, takže po trojici zkoušek jsem měl i trojici Umbral Stones. Nyní bylo na čase vyzvat Yurgira.
Postavil jsem se do chodby ke zborcenému schodišti a Shiva vystřelila na Displacement Beasta, címž se boj zahájil. Všichni se pak přesunuli k okraji schodiště a jakmile potvora zemřela, tak Shadowheart zakouzlila zrcadlení a seskočila dolů, aby na sebe nalákala meregony. Povedlo se! Přišla první polovina meregonů a Karlach je sundala dvojicí granátů. Stejně tak i druhou várku meregonů, takže zbyl jen jediný meregon a Yurgir. Protože Yurgir začal nahazovat neviditelnost, tak Shiva vyčarovala protikouzlo a seskočila dolů za Shadowheart. Jenomže to byla poměrně nebezpečná situace, takže jakmile Shiva zabila posledního meregona, tak zacouvala za roh a Shadowheart se postavila před ní. Bylo to prozíravé rozhodnutí, protože Yurgir hned v dalším kole dorazil a dle očekávání trefil Shadowheart dvěma kritičáky (tohle mě fakt už nepřekvapuje :D). Normálně by šla k zemi, ale Shadowheart byla vybavena Lanthaderovým palcátem, který ji ihned zase postavil na nohy, takže mohla Yurgirovi hned zasadit pár ran pěstí. Pak přišli na řadu Karlach s Astraionem a granáty. Stačily jen tři a Yurgir padl.
Musím říct, že granátová taktika je mi celkem sympatická, rozhodně mi to přijde smysluplnější než barreling. Granáty nejsou všespásné, některé potvory jim docela odolávají, ale je to výborný doplněk plošných kouzel. V téhle rozehrávce jsem se krom toho zaměřil i na speciální šípy, které taky občas dokážou souboje výrazně zjednodušit, viz Balthazarův bratr, který uklouzl po ledu z ledového šípu. Souboj s Yurgirem se rázem proměnil v rutinu. Ale je pravdou, že hodně velký vliv má i moje znalost hry, kdy už ten souboj prostě není takovým překvapením.
Z Yurgirova doupěte jsme sebrali poslední Umbral Stone a vyrazili jsme výtahem do vnitřní svatyně. U teleportu jsme se ale otočili a zamířili nejprve do Moonrise Tower dopořešit poslední možný úkol - drowí alchymistku Araj Oblodru. Araj mě požádala o vzorek krve, díky čemuž si u ní mohu nakupovat lektvary s bonusem do skillchecků. Krom toho mě požádala o součinnost při přesvědčevoná Astariona, aby jí kousl. Můj vztah s Astarionem nebyl v té době moc dobrý, takže když jsem Astariona nechal, aby se rozhodl sám, tak s díky odmítl. Ani mě to nepřekvapilo, sice jsme přišli o možnost získat perma lektvar +2 Strenght, ale zas taková škoda to není. Plánoval jsem ho původně pro Shadowheart, která by z něj dokázala něco vytěžit, ale když si vezmu, že Astarion je jako multiclass přeci jen lepší ranař, tak to klidně oželím.
Od Araj jsme se vrátili do Gauntlet of Shar a sestoupili do Shadowfellu. Shadowheart se předtím ještě pomodlila, čehož jsem využil a vnikl jí do mysli. Shar jí během modtliby nabádala k zabití Nightsong, ale Shadowheart mou přítomnost vycítila a vysloužil jsem si disapprove a další blbá odpověď vedla dokonce k boji, na který jsem ovšem nečekal a loadnul jsem. Znovu už jsem se o průnik nepokoušel a nechal to čistě na náhodě. Uvnitř Shadowfellu jsme sestoupili až k Nightsong a jelikož tu nebyl Balthazar, tak se ihned spustil rozhovor s Aylin. Opět jsem to nechal čistě na Shadowheart a byl jsem zvědavý, jak to dopadne. Shadowheart k mému překvapení Aylin ušetřila, stejně jako minule, takže ta lehce nadprůměrná náklonnost ke mě asi stačila. Anebo na tom vůbec nezáleží(?). Aylin poté odletěla do Moonrise Tower.
Osvobozením Aylin se děj výrazně posune. Cvičmo jsme zašli do Last Light Inn, ale potkali jsme tu už jen Isobel, která nám pověděla, že všichni vyrazili do Moonrise Tower. A opravdu, Moonrise Tower je obsazena Harfeníky a vojáky Ohnivé pěsti, ale všichni byli nyní uvnitř. Venku byly zřejmé jen pozůstatky bitvy, i když těžko říci s kým, když jsme si Moonrise Tower předčistili sami :). Araj zmizela a stejně tak zhentarimská obchodnice Roah Moonglow a její poskoci.
A tady se na chvilku zastavím. V Shadowlands je celkem pětice obchodníků:
Mattis (Last Light Inn)
Talli (Last Light Inn)
Barcus Wroot (Last Light Inn)
Roah Moonglow (Moonrise Tower)
Araj Oblodra (Moonrise Tower)
Barcus Wroot je významný prodejce granátů, ale granáty prodává i Talli a Roah. Talli a Roah navíc prodávají kouzla a mezi nimi dokonce sféru nezranitelnosti. Nabídka obchodníků se samozřejmě generuje náhodně, ale zjistil jsem, že to jde vyřešit i metodou save/load - save předtím, než obchodníka navštívíte. Svitek se sférou nezranitelnosti tu sice stojí 1020 zl, ale pokud by měl někdo s bossfighty problémy, tak tu ta možnost prostě je ;).
Na vrchol věže jsme sebou vzali Jaheiru. Během rozhovoru s Kethericem jsem nikam nepospíchal a volil jsem velmi opatrně. Zkusil jsem to totiž přes city a připomněl jsem Kethericovi jeho manželku Melodii. Vypadalo to nadějně, Ketheric se rozhodl vzdát, jenomže pak přiletěla Aylin a hodila nám do toho vidle. Ketheric se zase vzpamatoval a došlo k regulérnímu boji, který opět skončil patem, kdy si Ketheric povolal na pomoc Elder Brain a Aylin unesl do midnflayeřího hnízda. Jaheira nás opustila a nás čekal sestup do útrob kolonie.
Uvnitř nás čekala trojice běžných soubojů o různé obtížnosti. Hlídku nemrtváků jsme porazili hezky postupně, bez nasazení plošných kouzel, která jsme si nechávali na finále. V polovině boje se k nemrtvákům přidalo osazenstvo porcovny za námi, takže to byl celkově veselý souboj - nijak těžký, ale trochu delší. Vypomohl jsem si alespoň granáty. Šetření kouzly bylo ostatně typické pro všechny tyhle souboje, takže hlavní tíha bojů spočívala na Karlach a Astarionovi. Já a Gale jsme sahali hlavně po cantripech. Další souboj proběhl s trojicí kultistů, kdy většina družina zároveň dosáhl na 10. levelup (jen Astarionovi chyběli 2 xp :D). Nechal jsem levelup zatím být a vyrazili jsme do místnosti s inkubátory.
V předešlé rozehrávce jsem tu svedl asi nejtěžší souboj v celé kolonii, kdy jsem si musel místnost nejprve předčistit od mozečků, abych pak celý souboj zjednodušil. Tentokrát jsem mozečky nechal být a propustil jsem vězně, tedy i čtveřici mindflayerů. Následoval první neúspěch a změna taktiky. Zevlor a vojáci se bohužel zaměřili právě na mozečky, takže mindflayeři měli dost času na nás. Přitom stačil plošný útok jen jednoho z nich a Shiva a Gale byli polomrtví na zemi (útok za 40-50 HP). Proto jsem oba odklidil do zadní místnosti a zkusil to ještě jednou. Neproběhlo to úplně ideálně, ale přežili jsme :). Osobně mi ten souboj přijde ujetý, obzvlášť když to porovnám s finále, kde ty souboje s mindflayery jsou také, ale tady mají prostě mindflayeři nějaké bonusy, které je dost přesilují. Po souboji jsem si promluvil se Zevlorem a poté jsme osvobodili Mizoru, od které jsme dostali příslib, že ode dneška za půl roku pakt mezi ní a Wyllem opravdu vyprší.
A bylo to tu. Levelup na 10 a finální souboj ...
Levelup mě popravdě překvapil. Ne, že bych ho nečekal, ale zaujalo mě, jak hra řeší multiclass u Shivy. Shiva je nyní warlock 5/sorcerer 5, přičemž získala minimálně jeden bonus, který by odpovídal vyššímu levelu warlocka - její blast má totiž nyní 3 náboje. Samozřejmě jsem předtím cvičmo zkoušel, jak by Shiva vypadala třeba jako warlock 6 / sorcerer 3, ale blast měl pořád jen 2 náboje. Tímhle se v podstatě vyřešilo moje dilema, jestli zvedat obě povolání stejně, nebo se od levelu 10 raději přiklonit jen na jednu stranu. Zřejmě zůstanu u rovnoměrného dělení, popř. další dva levely vezmu jen sorcerera, protože z warlocka už mám vše, co jsem potřeboval. Shivy blast je teď opravdu smrtící. Musím si hlavně dávat pozor na jeho push efekt, protože odhazuje nepřítele docela daleko a není problém tím někoho srazit do propasti. Přitom Wyll mi minule tak výkonný vůbec nepřišel. Jako sorcerer level 5 už Shiva umí i bleskový plošňák, takže výborný doplněk ke Galeovi.
Když už jsem načal efektivitu postav, tak se musím zmínit ještě o implementaci dalších parazitů do mozku, protože to je taky docela zajímavé, byť jsem od toho čekal mnohem výraznější efekt. Krom Shivy byl tuhle změnu ochotný podstoupit jen Astarion, takže není nutné parazity šetřit. Velká část ilithidích dovedností jsou aktivní dovednosti, které pak musíte regenerovat spánkem, ale krom nich je tu pár pasivek a právě ty mají mnohem větší význam, protože ovlivňují průběh každého souboje. Jde třeba o posílení hodu na útok (Favorable Blessings), což vede automaticky ke kritickému útoku. Bohužel to jde využít jen jednou za každý boj. Další je Luck of the Far Realms, který zvyšuje šanci na kritický útok. Psionic Backlash reaguje na sesilatele v okolí a každého, kdo v blízkosti postavy zakouzlí, tak lehce zraní. Ability Drain vysaje v každém kole nepříteli bod korespondující vlastnosti - útok silou vysaje sílu apod. Není to vysloveně výhra, že by to nějak ty postavy výrazně přesílilo, ale viditelný efekt to má. Byť jak už jsem naznačoval, čekal jsem to mnohem výraznější. Možná pak až ten druhý upgrade.
Ale teď už do finále ... V kolonii nejde kvůli nepřátelskému prostředí spát, nicméně je tu léčebný pod, který jsem po bojích využíval. Díky tomu jsme do finále Act II vstoupili v plné síle. Na počátku jsme si vyslechli rozhovor mezi Kethericem, Gortashem a Orin. Poté jsme byli svědky vyslání Elder Brainu do Baldurovy brány a implementace parazita do vévody Ravengarda, kterého si Orin a Gortash vzali sebou. Na bojišti zbyl jen Ketheric Thorm a jeho posluhovači.
Zkusil jsem to podobně jako na střeše Moonrise Tower a Ketherica jsem od boje odradil. Jenomže zlomený Ketheric se sebevražedně vrhl do propasti a ven vylezl jako Apostle of Myrkul. Paradoxně jsem si pohoršil :D.
V předchozí rozehrávce jsem Ketherica napadl rovnou, což vedlo k tomu, že Ketheric stál na platformě a nic moc nedělal. Mezitím jsme porazili jeho posluhovače a osvobodili Aylin. Tím Kethericova nesmrtelnost skončila a pustili jsme se přímo do něj. Jakmile skočil do propasti a vylezl jako Apostle, tak už nám nic nebránilo soustředit se jen na něj. Jenomže nyní byl na platformě Apostle, kolem byli stále přisluhovači a uvězněná Aylin. Apostle navíc kouzlil nesympatický plošňák, který nám rozhazoval taktiku (přitahoval si postavy blíž k sobě a různě je paralyzoval), k tomu si na pomoc přivolával další přisluhovače. Chvilku trvalo, než se výsadek Astariona a Karlach prosekal k Aylin. Do té doby musel Gale přežívat na lektvarech, protože byl Apostlovým plošňákem postižen nejvíc.
Po osvobození Aylin trvalo asi tři kola, než Apostle padl, protože se Karlach k němu musela nejprve přesunout (Astarion dál likvidoval nově "narozené" přisluhovače), takže boj na blízko visel zprvu právě jen na Aylin (jenomže Apostle jí hned v dalším kole paralyzoval). Shiva měla nízkou šanci na zásah, ale s Galem nakonec Apostla ustříleli skoro až do konce a Karlach už jen dorážela. Souboj tak byl o něco napínavější než minule a kdybych to věděl, tak se připravím trochu jinak :). Naštěstí to i tak nebyl nijak složitý souboj, akorát to celé trvalo o něco déle.
Po smrti Ketherica jsem vyjmul z jeho zbroje Netherstone a v tu chvíli nám do zad vpadla Návštěvnice ze sna. Následoval rozhovor na téma netherilské magie a způsobu, jak Trojice ovládla Elder Brain. Ono to bylo překvapení úplně pro všechny. Absolut není žádná bohyně, je to jen Elder Brain ovládaný Vyvolenými Mrtvé trojice. Ale na debaty není nyní čas. Na Baldurovu Bránu pochoduje armáda vedená Absolute a ve hře je osud celého Faerunu! Musíme pokračovat dále a nejprve získat zbývající dva kameny.
Když jsme prošli portálem ven do věže, tak jsem zjistil, že se lokace Act I a Rosymorn Monastery uzamkly. Tím pádem jsem přišel o možnost pořešit vejce githyanki nebo záhadu obřadních předmětů. Act II končí přesunem do nočního tábora, kde dojde k rozhovoru mezi Aylin a Shadowheart (musel jsem jí nejprve nabrat do družiny). Další den pak končí v táboře ve Wyrm's Crossing, kde v noci družinu přepadne hlídka githyanki a jedinou možností je útěk do Astral Prism.
S druhou rozehrávkou si hru opravdu užívám lépe a těch důvodů pro je více. Zejména se už nemusím zabývat veškerými detaily, které hra nabízí. Plno věcí mi dává nyní větší smysl, respektive mi lépe zapadají do kontextu, protože si je už umím propojit s pozdějšími částmi hry. Naopak mi to umožňuje soustředit se na detaily, které jsem předtím jaksi minul :). Například vyřešení záchrany tieflingů už v druhé kapitole. Přitom se to zdá být intuitivní, ale v tom množství aktivit mi to prostě předtím uniklo a splnil jsem to až ve třetí kapitole. Boje jsou pak kapitola sama pro sebe - i ty, co mi předtím doslova lezly krkem, nyní beru normálně, to znamená, prskám o dost méně :D. Na druhou stranu už hra není tak napínavá, protože nyní mám jasnou představu, jak se kde rozhodnout, a co mi z toho vyplyne (+ co je jen vata). Chybí mi např. celé to tajemno okolo Baldurana (Návštěvnice ze sna), kdy jsem dlouze rozmýšlel, co zvolit, protože změna by znamenala návrat o desítky hodin zpět. A taky je to celé rychlejší ... 72 hodin za mnou.
Přispěvatel: Elemir Listopad 17, 2023, 16:30:54
Při porovnání Shivy s Wyllem jsem zjistil, že na počet nábojů Eldritch blastu má opravdu rozhodující vliv celkový level postavy, nikoliv konkrétní level ve warlockovi. Teoreticky by Shiva mohla být jen warlock level 1 a po zisku 9 levelů sorcerera by taky získala 3 náboje. Přijde mi to trošku zvláštní, protože tím se výhoda multiclassů ještě více zvyšuje a skoro mi přijde, že hraní za čisté classy je spíš handicap :).
Druhá věc se týká pokročilých ilithidích schopností. Emperor mi opět nabídl speciálního prazita, ale jelikož jsem se předtím implementaci parazitů nebránil, tak bere za samozřejmé, že změnu podstoupím. Musel jsem proto házet skillcheck na wisdom (21), abych se tomu ubránil. Důvodem je fakt, že se mi sice odemkl poslední okruh ilithidích dovedností, ale zároveň to výrazně zasáhlo můj vzhled, takže jsem to zavrhl. Hra ze mě udělala polovičního mindflayera, což se projevuje temnými žilkami v obličeji a změnou vzhledu očí. S takovou vizáží bych spíš všechny kolem strašil :D.
Přispěvatel: Elemir Listopad 18, 2023, 13:35:56
No, ale k Rivingtonu samotnému. Asi tu Lariani provedli pár dialogových změn. Yenna, respektive její možná smrt, asi mnohými otřásla, takže už jí nejde pozvat do tábora (přetím to tuším šlo hned, možná dorazí později? - anebo si to blbě pamatuju :)). Odlišně proběhl i dialog s Gur lovci, ale tady byla důvodem nejspíš přítomnost Astariona v družině (předtím jsem ho asi u toho rozhovoru neměl). Tieflingové z hájku se mnou nyní prohodili jen jednu větu, což je pro změnu dáno tím, že mám úkol na záchranu tieflingů již hotový. Do krypty pod chrámem Ilmatera jsem se dostal z pobřeží, kde jsem rovnou pořešil pašeráky - tentokrát jsem místním pomohl. Jinak se tu moc zdržovat nehodlám. Promluvil jsem akorát s Wulbrenem, zahájím vyšetřování vraždy otce Logana, projdu si cirkus a vyrazím na most. Teda jestli se to sekání nezlepší, tak spíš počkám na nějaký patch.
Přispěvatel: Yuyana Listopad 19, 2023, 21:15:01
Rozhovor s lovcema probíhá úplně stejně jako před tim.
Sekání jsem nějaký měla taky, v první části města, ale později už jen když jsem měla zaplej autolooter (a to hře nejde tak uplně vyčítat).
Přispěvatel: Elemir Listopad 20, 2023, 13:29:53
U Yenny jsem měl právě pocit, že mi tam něco chybí, ale kupodivu jsem si předtím u ní neudělal poznámku, abych si to ověřil.
V Rivingtonu, potažmo na mostě, mě čeká tuším už jen jeden souboj, takže pokud je sekání omezeno jen na tuhle část mapy, tak už to přežiju :). Nicméně si i tak udělám chvilku pauzu.
Přispěvatel: Yuyana Prosinec 01, 2023, 15:45:24
[ You are not allowed to view attachments ]
(Ne, to neni špatná fotka, takhle to opravdu vypadá, s povolenou nahotou a se všim.)
Přispěvatel: Yuyana Prosinec 24, 2023, 14:13:46
Edit: Oh, oni jí odvlekli do mučírny! To řeší situaci, uff, už jsem se bála, že to bude problém.
Přispěvatel: Elemir Prosinec 25, 2023, 11:34:59
Nějaké starší video z konce pak ukazovalo postavu v probíhající romanci s Mintharou, kdy bylo zcela zřejmé, že Minthara je zlý charakter. Nové vzkazky si ovšem pochvalují fakt, že Minthara se po odstřihnutí od Absolute stane kladnou postavou. Tak dej pak vědět.
Já si ještě chvilku počkám na optimalizaci a pak si projedu zbytek akt 3 (budu muset nejprve dojet Risen 3). Mintharu zkusím až s další rozehrávkou.
Přispěvatel: Yuyana Prosinec 25, 2023, 12:16:17
Přispěvatel: Yuyana Prosinec 25, 2023, 13:42:21
Jedu zase svýho typickýho durge (ta postava mi fakt nějak přirostla k srdci), částečně protože sorcereři jsou prostě super a perfektně zapadaj do mýho herního systému.
Minule jsem tušim skončila zabitim Alfiry? Elemir si z toho dělal srandu, ale já do tý hry šla bez spoilerů a myslela jsem, že mě trefí, když jsem jí viděla zmasakrovanou na zemi. Trvalo mi dlouho se k tý postavě vrátit a pokračovat. Normálně nehraju za zlo a zlý postavy automaticky kopu z týmu ven.
Ale popojedem.
Trochu jsem se děsila thieflingovský párty, řikala jsem si, že v takový skupině lidí... může dojít k různejm katastrofám, ale nikdo nepřišel k újmě. Během prvního aktu je opravdu jediná oběť Alfira, a je to taky jediná oběť, nad kterou nemáte kontrolu. No, to neni tak uplně pravda, člověk jí může omráčit v hájku a zabít ve scénce náhradní bardku. To pro řadu lidí řeší situaci, protože Alfira žije, ale podle mě to oslabuje příběh a vyžaduje jednat kompletně nelogicky z RP perspektivy.
Takže jsem čestně přiznala vraždu, což zbytek týmu vzal celkem v pohodě, a odpřisáhla, že nad touhle potřebou zabíjet získám kontrolu. Jako minule jsem vzala loutnu a dala si perk na hudební nástroje, jako připomenutí mojí mise.
Při replayi jsem si všimla jedný komický věci.
Tady si všimněte, co Gale říká.
[ You are not allowed to view attachments ]
A tady se podívejte, co mi říká, když se mu zmínim, že trpim ztrátou paměti.
[ You are not allowed to view attachments ]
Protože podle těch prvních symptomů co popisuje Dark Urge technicky projevuje naprosto typický příznaky proměny v mindflayera. Můj má dokonce i šedou kůži, byť z naprosto nesouvisejícího důvodu. A všichni jsou celý "nemáme žádný příznaky, ztráta paměti s tim nijak nesouvisí!". A jako... nesouvisí, ale.
Přispěvatel: Yuyana Prosinec 25, 2023, 22:37:42
Akorát teda v tý hře strašně trpim. Protože musim mít Astariona a Galea, na který jsem zvyklá a který jsou moje hlavní opora v boji... pak musim mít Karlach, Halsina, a možná bych vzala i Wylla, alespoň na některý questy... a teď ještě Mintharu. A mám v týmu tři volný místa. Jak to mám udělat, hm? Jak? To neni jako Dragon Age, kde je přesně 2,5 snesitelnýho společníka, když přimhouřim obě oči a zacpu si nos...
Přispěvatel: Yuyana Prosinec 26, 2023, 11:41:37
Pokud hraju za dobro, tak Minthara... prostě nezapadá, a já nemám co říct, abych nabrala alespoň tu trochu approvalu. Znovu - Halsin má dobrý přesvědčení a začíná jako kamarád, do třetího aktu s nim vstupuju jako se starym známym. Minthara je jako když se k vám z čistýho nebe před branama Baldurs Gate přidá akt 1 Astarion. Moje reakce je více méně "ah bože, tohle už jsme jednou řešili".
Pro Shadowheart, Astariona a Laezel je první akt klíčovej, je to postupný seznámení, získání důvěry, a pak v dalších fázích hry postupně přiznávaj bordel a ukazujou svoje pravý já. U Minsca nevadí, že se přidá pozdě, protože je přátelskej a otevřenej rovnou. Vememe ho do party, a hotovo. Minthaře strašně chybí tahle seznamovací fáze.
Co se týče boje, holka se zdá velmi použitelná, díky svejm abilitám a troše štěstí zprasila dva 100+ HP nepřátele během jedinýho kola, takže jsem byla velmi spokojená. Rozhodně funkční doplněk týmu, byť preferuju druida. Znáte mě, funkčnost postavy v boji je 50% mýho approvalu, takže tohle je pro mě naprosto rozhodující.
Co se týče povahy / názorů... zatim jsem se moc nedozvěděla. To ovládnutí světa už jsem zmiňovala... Je přesvědčená, že uprchlíky by mělo město pustit dovnitř a zotročit. Já ze srandy navrhovala, že je použijeme jako zásoby jídla, ale Minthara říkala, že je to škoda, že sníst můžeme ty, co se nedaj použít na práci. Zatim to beru spíš jako srandu než cokoliv jinýho, uvidim, jak se holka vyvrbí dál.
Přispěvatel: Yuyana Prosinec 27, 2023, 18:33:58
Přispěvatel: Elemir Prosinec 29, 2023, 06:27:00
Jinak já jsem k té Alfiře schválně hledal nějaké screeny z města, abych poukázal, jaká budoucnost jí normálně čeká, ale kupodivu jsem ten rozhovor vůbec nenasnímal :D.
Přispěvatel: Yuyana Prosinec 29, 2023, 09:14:10
Přispěvatel: Yuyana Prosinec 29, 2023, 21:16:24
Přispěvatel: Elemir Prosinec 31, 2023, 11:18:30
Jinak ano, BG3 umí z pohledu návaznosti událostí překvapit. Taky jsem pár věcí udělal v jiném pořadí a hra na to umí patřičně zareagovat. Na to, jak jsem po EA predikoval, že tohle nebude úplně ono, tak druhá rozehrávka ukázala, že má smysl hru zkoušet rozehrávat znovu a znovu. Přitom tady to má ještě větší význam, jak v předchozích dílech. Nicméně za čisté zlo to asi zkoušet taky nebudu.
Chtěl bych ještě Act III dojet po úvod finále a třetí rozehrávku už bych nechal až bude čeština. Nakonec bych přeci jen prubl paladina (jako multiclass), abych nevyjel ze zajetých kolejí :).
Přispěvatel: Yuyana Prosinec 31, 2023, 12:18:58
V zásadě běžný souboje začíná už tradičně ze stealthu Astarion s Assassin/Gloomstalker buildem, takže nepřátelé jsou překvapený a musej přeskočit kolo. Tim je boj většinou vyřešenej aniž by bylo potřeba dělat cokoliv (Astarion kolikrát zabije ty nepřátele i sám). Pokud útočí nepřítel na nás, takže nemůžeme využít překvapení, je tu Minthara.
Halsin podává stabilní výkon, je nezničitelnej, velmi mobilní, damage nic moc, ale je na něj spoleh.
Mě se velice osvědčil ten sorcerer/mág build s čelenkou na zvednutí inteligence, takže mám docela výběr kouzel a zároveň sorcererský vychytávky typu Quickened spell.
Funguje to skvěle.
Gale tentokrát sedí doma.
Edit: Teď si tak uvědomuju, že působíme jako rasisti, protože máme v týmu jen elfy. Máme Wood elfa, High elfa, Drowku, to je kompletní sbírka.
Přispěvatel: Yuyana Leden 02, 2024, 17:31:18
Přispěvatel: Elemir Leden 03, 2024, 22:10:12
Přispěvatel: Yuyana Leden 03, 2024, 22:57:02
Přispěvatel: Yuyana Leden 18, 2024, 00:32:59
Tentokrát jsem se nebála sáhnout na bojovou obtížnost hry, mám nový featy a taky super navýšenou obtížnost. Takže mám hromadu bonusů navíc, ale stejně je to docela výzva. Některejch nepřátel se člověk fakt BOJÍ.
Zjistila jsem spoustu novejch věcí.
Pamatuješ, Elemire, ty parchanty u gythianky chrámu, jak neustále oživujou mrtvoly znova a znova? S navýšenou obtížností jsem na ně neměla ani ve srandě, takže jsem se musela zamyslet nad situaci. A řešení je... ty ghůly po zabití posbírat. Naběhla jsem tam Astarionem ze stealthu (kvůli překvapení), postřílela dva, pak tam skočila Karlach, sebrala všechny mrtvoly + ty dva zabitý ghůly, a moje postava mezi tim stála u truhly o půl mapy dál, takže jsem to z Karlinýho inventáře přesunovala rovnou do truhly (kvůli nosnosti). Pak jsem zdrhla a opakovala postup. Poněkud laciný, ale velmi, velmi funkční. Žádný těla - žádná nekromancie.
Neere a trpoši, další boj, ze kterýho jsem měla celkem vítr. Řešení se ukázalo jako velmi jednoduchý - vypít lektvary na bonus k síle a házet všechno do lávy. Se dvouma útokama za kolo a action surge dokáže Karlach hodit do lávy i 4 trpaslíky za tah. Neere má nějakou super abilitu, že když na něj zaútočíš, tak to dává brutální plošňák. Ale když mu hoří zadek, tak se to nepočítá jako útok. Oni z tý lávy vyskakujou ven, ale tak je zas naházim nazpátek, že jo.
Pasti jdou odstraňovat tak, že se na ně hodí z dálky předmět. Velmi logický, ale můj mozek na tohle neni ve hrách stavěnej. Takový ty průduchy, co kolem sebe šířej jedovatý plyny? Jednoduše je ucpeš tim, že na ně něco hodíš. I blbej prstýnek stačí.
Pokud se dialog schyluje k boji, a moje postavy stojej v nevýhodný pozici... tak jde normálně přecvaknout na jinou postavu (dole v levym rohu je menu) a popřesunuju se do vhodnějších pozic, zatim co jedna postava mluví. Taky tim jde například otočit strážnýho, nebo někoho, koho chceš okrást. I když na okrádání je lepší použít mlhu, když nikdo nevidí nic a nikam.
Občas se mi stane, že táhnu postavou, potvrdim konec tahu a pak mi dojde, že jsem to pokonila, a měla jsem se ještě hejbat. Pokud jsem pořád ještě na tahu s jinou postavou, která má stejnou iniciativu, tak jde to odkliknutí tahu normálně zrušit a pokračovat.
Takový jednoduchý věci, kde ale člověk zjišťuje, jak strašně zblblej je z her, který maj jedno řešení a basta.
Přispěvatel: Elemir Leden 18, 2024, 06:37:57
Pár pastí jsem mechanicky zlikvidoval, ale to ucpávání mi uniklo. Přitom jsem to nedávno v nějaké jiné hře používal. Ono to bude asi tím, že plynové pasti pro mě nebyly nijak nebezpečné, tedy vyjma té jedné pasti v podzemí pod městem (pod chrámem Ilmatera), takže jsem neměl důvod je řešit.
Každopádně je vskutku zajímavé sledovat, kolik možností řešení ta hra nabízí a nedošly mi jen proto, protože jsem zvyklý z jiných her na jedno max dvě řešení problému :D.
Přispěvatel: Yuyana Únor 17, 2024, 14:47:20
Největší novinka je samozřejmě to, že pejsek a sovička si teď hrajou ve všech kempech, ne jen v tom prvnim. Až mě zarazilo, jak velkej efekt to má, že v tom kempu běhaj, je to o tolik živější. Řikám si, že ostatní by se taky mohli začít nějak hejbat. Navíc jsem si koupila sluchátka s ANC, takže slyšim každej drobnej zvuk a neruší mě hučení větráků. Ta hra má uplně jinou atmosféru, jsem trochu v šoku. Myslela jsem, že jsem na to zvyklá.
Pořád ještě nerozdělili Halsina a Mintharu, což mě mírně zaráží. Původně člověk mohl mít jednoho nebo druhou, teď je jednoduchý mít oba... a to znamená, že stanujou na jednom místě a Minthy stojí/sedí Halsinovi přímo v zadnici. Měla by mít nějaký nový animace, ale nic novýho nedělá. Buď bug nebo módy, ne všechny jsosu aktuální.
Po otevření truhly v kempu jsou teď přístupný inventáře všech společníků. Je to otravný jako svině, ale zas k tý truhle člověk už nemusí chodit, protože je v levym dolnim rohu tlačítečko. Mínus je, že se teď nedostanu do truhly, asi nějakej mód. Každopádně by to mohlo dávat tu truhlu primárně, moje potřeba lézt do ní je jaksi větší, než moje potřeba vidět Shadowheartinej inventář.
Spoiler: ukázat
Fakt že teď když ta truhla nefunguje bych mohla jednoduše používat Shadowheart jako truhlu, že? Hm, to by vyřešilo dva problémy naráz.
Tohle je super novinka:
Spoiler: ukázat
Hurá, výměna jednoho společníka za jinýho je teď jednodušší. A že to mělo bejt sosučástí hry od začátku, sakra.
Až se mi laskaví pomocníčci aktualizujou moje módy, tak se podívám, co ještě se změnilo. Jsem zvědavá.
Přispěvatel: Yuyana Září 08, 2024, 19:08:10
Takže jsem se rozhodla pomoct statistikám a vzít dráčka na projížďku. Mám ještěrany ráda, jen za ně typicky nehraju, pokud ve hře očekávám romance. Moje reakce na ně je totiž "žvížátko ťuťu", ne "omg sexy". Ale říkala jsem si, že se zkusim překonat a pro srandu romancovat Halsina, aby byla ta zoofílie kompletní. No, byla to jízda. Ale zpátky na začátek.
Založení postavy se nám tímhle hodně zjednodušilo, protože nebudu na Durgovi nic měnit, jen mu nenápadně přidám ocas.
Guardiana nechám kompletně default. Narozdíl od Durge tady neni třeba nic přidávat, protože je dostatečnej vocas sám o sobě.
Jinak teda, nemůžu bejt jediná, komu připadá mírně řečeno zvláštní, že se ten mamlas snažil získat mojí důvěru tim, že se vydával za drowa.
Ale zpět k dráčkovi. Když jsem ho viděla poprvé, tak mě napadlo, proč autoři vůbec dělali bílýho draka, když je stejně tak dramaticky červenej. Ale už je mi to jasný. Vypadá, jako když byl zadělanej od krve, a nepoužil při mytí kartáč. Kdyby byl celej červenej, tak to vůbec nevynikne. Má spoustu ostnů a rohy, který vypadaj jako koruna (čehož jsem si náhodou všimla, když jsem tak ledabyle seděla na trůně). Je to velmi promyšlenej dizajn a autoři ode mě dostali 1*.
Definitivně vypadá jako něco, co bylo vyrobeno z ostatků boha vraždy.
Až na ty bledě fialový plastový drápy. Naštěstí ta 1* stále platí, protože má velmi roztomilýho pindíka s proužkem, kterej to vyvažuje.
Po tom, co jsem definitivně nestrávila pět minut točenim postavou ze strany na stranu a sledovánim, jak se bimbací části bimbaj, přišel čas pojmenovat postavu. Protože nikdo se nebude představovat lidem jako The Dark Urge. Na druhou stranu máme v týmu Shadowheart, takže to možná tak divný neni...
Dráček bude znám jako
[ You are not allowed to view attachments ]
A nebo taky
[ You are not allowed to view attachments ]
Přispěvatel: Yuyana Září 08, 2024, 19:22:48
Přispěvatel: Elemir Září 08, 2024, 20:53:11
Přispěvatel: Yuyana Září 08, 2024, 21:09:39
Bylo to velmi rozpačitý, musela jsem se hyhňat a zavřít u toho oči... :-D Ale ničeho nelituju!
Přispěvatel: Elemir Září 08, 2024, 21:15:39
Přispěvatel: Yuyana Září 08, 2024, 21:19:43
Přispěvatel: Elemir Září 08, 2024, 21:57:56
Ale jak jsem ještě zmínil kolegu z práce v Knize návštěv, tak on přijal linku Emperora docela kladně a bral jí za tu hlavní cestu příběhem. Bylo na tom krásně vidět, jak není zatížen předchozím příběhem a znalostí poměrů ve FR :). Což mi připomíná, že bych si měl konečně po letech zopakovat datadisk k NWN2.
Přispěvatel: Yuyana Září 09, 2024, 01:28:21
Co se Karlach týče, jsem ráda, že jí jde zachránit, nebo alespoň dosáhnout nějakýho dílčího pokroku, kdy je v epilogu furt ještě naživu. Kdyby to nešlo, tak bych tu hru nikdy nedohrála. Hrozně mi připomíná kamarádku, kterou jsem poznala, když umírala na rakovinu, a neměla jsem uplně náladu na to si tyhle věci zopakovat.
Mno, každopádně jsem na tvůj dotaz vyzradila konec celý detektivky... Nevadí, předstírej, že jsi nic neviděl, jedeme dál.
Přispěvatel: Yuyana Září 09, 2024, 19:58:57
Ze začátku to bylo poněkud komický, protože můj mozek byl celej „Jůů, paladin dráček, paladin dráček! Proboha, proč mám partu tvořenou zoofilama? Paladin dráček! Ups, paladin dráček právě spáchal nejbrutálnější vraždu v historii.“ :-D. Trošku problém se vžít do charakteru. Ale nakonec jsem to zvládla, smířila se s tim, že vypadám jako přerostlej varan, a i ty na romance došlo.
*
Když hraju za Durge, tak mám takový tendence bejt výrazně hodnější, než když hraju za něco jinýho. Protože ty zlý volby jsou jaksi… zlejší. Sadističtější. Samozřejmě jsou lidi, kterejm to vyhovuje, a specificky hrajou za zlo… ale já jsem paladin ze starý školy a mám jen jedno přesvědčení.
Kde jsem to minule skončila? Já věřim, že to bylo na párty, kde můj předchozí durge nikoho nezabil, což mě příjemně překvapilo. Potenciál pro drama byl velkej, ale není potřeba ho vždycky využít. Samozřejmě párty je ta chvíle, kde se vám celá parta pokusí nacpat do kalhot, navzdory tomu, že máte čenich, drápy a tesáky. Je nutný to brát tak, že v kontextu příběhu jsem prostě normální člověk, a modrej tečkovanej jazyk na tom nic nemění.
Cílem tohoto experimentu je Halsin, ale ten v tenhle moment ještě není oficiální člen party, takže nejeví zájem. Kdo teda bude předskokan? Máme tři možnosti, který jde kombinovat s Halsinem, a to jsou Shadowheart, Karlach a Astarion.
Takže od koho dostane ještěr hubičku na nosíček? Od Astariona, samozřejmě, nikdo není překvapen, nebudeme předstírat, že tohle byla vážná otázka. Ostatně fotodokumentaci jsem už doložila.
Je to humorný, protože když jsem tu hru hrála poprvé, tak jsem měla šok z toho, jak zlej ten chlap je, a uvažovala jsem, jestli ho opravdu chci v partě. Jeho romance měla ošklivou příchuť „I can fix him“, na kterou si nepotrpim. Až pak když jsem hrála durge se to nějak změnilo, protože najednou jsem já ten zvrácenej vraždící maniak, a Astarion je místy ten rozumnej, co mi poskytuje morální oporu :-D. Takže je to příběh o dvou příšerách, co se zachraňujou navzájem, a to je mnohem větší zábava. Navíc je sladký, jak jedná, jako že ten obrovskej rohatej zubatej drak je to nejroztomilejší koťátko na světě.
Vždycky ho nechávám kousnout. Jednak to dává approval, a pak si řikám, že tak z tý noci alespoň něco má. Je to takový depresivní, když člověk ví, že by preferoval, kdyby se na něj nesahalo. Bude mít ale jistotu, že jeho strategie funguje, a že se ho nechystám zabít. To ještě neví, že spolu zůstaneme navždy. Nebo alespoň dokud nesmažu save, což je totéž.
Přispěvatel: Yuyana Září 14, 2024, 01:46:53
Několik dní jsem jako odpočinek hrála Shapez 2, skládala jsem kostičky a nakládala je na vláček. Cejtim se schopná pokračovat ve svojí misi.
Po nočnim zážitku s Astarionem, kdy jsme oba předstírali, že totálně máme zájem, byl čas vydat se do Underdarku a potkat nějaký houbáky. Tahle část děje probíhá naprosto standardně a člověk snadno zapomene, co je zač. Teď myslim Dark Urge, že jsem varan zapomenout nejde.
V Underdarku se pohybuje Bullete, tuhá potvora, co vyskakuje ze země a dokáže srazit půlku party z útesu jen to fikne. Po tom, co jsem hrála hru s tactician + módem... z něj mám pěkně staženej zadek, i když hraju bez módu. V tomhle savu jsem se rozhodla, že zkusim tu potvoru přivlastnit zkrz Gluta a jeho schopnost dělat z mrtvol houbáky. Docela to fungovalo, užila jsem si nějakou legraci, ale vzhledem k velikosti potvory byl problém s pathfindingem. Navíc po zabití Gluta bylo nutný tu potvoru zabít znovu. Přístě se tim nebudu zabejvat.
Jedna z postav, který u houbáků člověk najde, je Omeluum, mindflayer, kterýho můžete požádat, aby vám zkusil vyndat z hlavy červa. Samozřejmě se mu to nepodaří, ale když hrajete za dark urge, dostanete nějaký poznámky k tomu, že se vám někdo hrabal v mozku, a že je zázrak, že ten mozek vůbec funguje. To je další část skládanky k tomu, co se vlastně stalo, a proč si postava nic nepamatuje. Přesně tak, ztráta paměti neni nijak magická, je to následek těžkýho poškození mozku. Kdo? Proč? Jak? Kdy? A podstatněji - bude pomsta? (spoiler allert - ano bude).
V týhle fázi už nás doprovází Halsin, ale ještě neni ochotnej se přidat k partě jako společník - což nechápu, tak jako jde s náma nebo ne? Je možný s nim dělat nějaký rozhovory, položit mu otázky a nějaký mu naopak zodpovědět. Pokud se ho ptáte na předchozí sexuální partnery, aktivujete možnost romance v aktu 3 - a to je přesně to, co chci... ok, "chci" je možná trochu silný slovo. Ale všichni ostatní muži už byli, dokonce jsem zvládla i Gaela. Měla jsem sex s Laezel. Prostě je na řadě.
Po patchi 7 už je možnost si aktivovat honor ability u bossů v menu, a zároveň nám nějaký přibyly. A ano, napadlo je buffnout bulletea. Ajajajajajauuu! Ale ještě nevim, jak to bude vypadat, protože jsem ho od tý doby neviděla. Naposledy zakousnul mýho paladina/sorcerera dark urge jako jednohubku. Každopádně já poctivě hrála s módem, kterej ty honor ability dává na všechny obtížnosti. Přece se nenechám okrádat o zajímavý prvky, že? Netroufám si hrát tu hru na jeden save, je to moc dlouhá hra a může se tolik zvrtnout.
Problém s honor abilitama je, že owlbear si přivolá druhýho owlbeara a když je zabijete ve špatnnym pořadí, tak malá sovička zůstane agresivní. A to nikdo nechce, nechápu, proč na to nedali pozor.
Ale to jsem zase odešla pozorností jinam. Po celkem standardnim underdarku je čas přejít do druhýho aktu, a tam se dočkáme nějakejch zajímavostí.
*
Hned ze začátku samozřejmě vyskočí Mizora, že po nás chce osvobodit nějakýho toho dšsně silnýho démona. Vždycky volim odpověď, jak je možný, že se ten démon nechal tak snadno zajmout, když je tak silnej. Jen tak, abych jí naštvala. Tohle je na první pohled naprosto nerelevantní informace, protože Mizora je vždy, nezáleží, za co člověk hraje. Nicméně jsem s ní v tomhle konkrétnim savu naložila, takže se pochlubim. Navíc najdeme další stopy v kolonii vedle jejího podu.
Následuje noc, kdy ten malej skřet, co nabádá durge ke zločinnostem, přijde... nabádat durge ke zločinnostem. Konkrétně je cílem zabít Isobel. Je možný s ní o tom promluvit a odmítnout, neni to těžký, neni tam ani záchrannej hod. Ale pokud to člověk neudělá, tak skřet přijde později znova, a bude požadovat zabití romancovanýho společníka (což je aktuálně Astarion). A tady už záchrannej hod je, a pokud selže, tak dojde k další brutální vraždě. Pochopitelně tímto činem romance končí... :-D.
A tady si možná říkáte... Co ten Astarion? Cílem hry je Halsin, že? Takže... stane se mu něco? Dun dun dunnnnnn!
Přispěvatel: Yuyana Září 14, 2024, 15:33:14
Nejprve je nutný dojít do hostince a potkat Isobel, která na nás sešle svoje ochranný kouzlo, pak je nutný jí udržet naživu zkrz boj s tim úchylem, co ji přijde unést, a pak je nutný jí nezabít. Ten poslední krok je zdaleka nejlehčí... z hlediska herních mechanik. Pokud holka hned v prvnim kole pobíhá po místnosti takovym způsobem, že si vykoleduje tři příležitostný útoky, a umře dřív, než se dostanu na tah... no to by jí člověk nejradši zabil :-D.
Nicméně tentokrát se dostal jako první na tah... někdo jinej, už nevim kdo, a Astarion číhal neviditelnej ve stealthu, aby dostal co nejvíc útoků. Lumpík odstřelil nejen úchyla, ale i gargoilu vedle. Pak už to byla jen otázka dočištění. Následovalo posbírání mrtvol a vyluxování krve pomocí kouzla Znič vodu, protože mě osobně obtěžuje, že hra jinak prostě nechá těla v hostinci. Kdybych přišla do restaurace a na zemi se válelo pět mrtvol... nevim jak vy, ale já bych odešla obědvat jinam.
Pozitivní je, že autoři zařídili, že ten omámenej chlap v prvnim patře už během boje nezpívá, takže člověk nemá jeho otřesnej hudební doprovod k loadování dokud Isobel nezůstane blbou náhodou naživu.
V hostinci je kočička, jde dostat dva approval body s astarionem, pokud jste na ní hodný a tiše jí obdivujete, a jeden bod, pokud jste na ní hnusný a vyženete jí ven. Já neměla mluvení se zvířatama, tak jsem na ní zasyčela. Dostala jsem tohle.
[ You are not allowed to view attachments ]
Nebudeme o tom mluvit.
*
Krok 2 je konečně, konečně dostat toho Halsina do party, a na to je nutný jít k panu doktorovi.
Přispěvatel: Yuyana Září 14, 2024, 20:52:17
Po zabití doktora sebereme loutnu (durge má k loutnám jistě fascinující vztah) a doneseme jí tomu zpívajícímu otrapovi. Ten se probere, řekne nám, kde je Thaniel, a Halsin se ho vypraví zachraňovat. Když jsem tuhle pasáž hrála poprvé, tak jsem loadnula tolikrát, že jsem to ani nepočítala. Přišlo mi to strašně těžký. Později jsem našla systém, a začala to dávat bez problémů.
Teď mám ale experimentální postavu, která je paladin/sorcerer. A jelikož jsem nechtěla opakovat dračího sorcerera, vzala jsem toho lítacího. Což mi dalo nějaký kouzla, který normálně neberu, jmenovitě Sleet storm. A teda musim říct, že to udělalo z boje velmi primitivní grotesku.
To kouzlo vyžaduje soustředění, ale trvá 10 kol a jedinej způsob, jak ho zrušit, je praštit sesilatele. Jenže to se k němu musíte nejdřív dostat. A to se vám nepovede, pokud se plácáte po ledě a nemůžete se hejbat. A ta ledová plocha se obnovuje každý kolo, takže můžu normálně používat ohnivý koule. K portálu se nedostal vůbec nikdo, a to jsem hrála jen velmi špatně, protože jsem se válela smíchy.
Přispěvatel: Yuyana Září 14, 2024, 23:43:27
Módy se neaktualizujou samy, neupozorňujou na to, že je aktualizace, a když kliknu na aktualizaci ručně, tak se stejně nic nestáhne. Hromadě módů se prostě nezobrazuje popisek. Módy jsou v jedný variantě, a pokud je variant víc, je každá ke stažení zvlášť, takže buď je to spam na stránku, nebo je tam nejčastější možnost s poznámkou " pro další možnosti jděte na nexus".
Přestal mi fungovat mód, kterej doplňuje do hry svitky ke kouzlům, který v základní hře nemaj svitek. Všimla jsem si, že neni aktuální. Pokusila jsem se ho aktualizovat. Nakonec jsem ho musela vypnout a jít na nexus... kde je poznámka od autora "pokud máte problémy, vymažte to co jste stáhli přes mod manager a stáhněte si tohle".
Neni možný zablokovat žádný... "tvůrce", bez ohledu na spam, kterej produkujou. Protože osobně nepotřebuju 10 módů na to, abych udělala ze všech postav gnómy, a nepotřebuju 10 dalších módů na to, změnit všem postavám jméno na "daddy xxx". Ani zvlášť netoužim po přilbě, co vypadá jako záchod. Možná jsem zvláštní.
Stejně člověk používá mod manager jako extra aplikaci, protože je to prostě lepší, přehlednější, umožňuje to určit pořadí módů (což je poměrně podstatná věc) a jako bonus je tam prostě víc módů.
Já předpokládám, že se autoři zlepšej. Oni maj tu tendenci. Ale prozatim je jedinej efekt to, že na mě hra křičí pokaždý, když se pokoušim loadnout hru. Možná je to to upozornění na neaktuální módy, který jsem řikala, že tam neni. Škoda jen, že se tomu nezobrazujou obrázky a všechny módy maj stejnej název, takže neni uplně snadný pochopit, co po mě hra vlastně chce.
Externí Mod manager je propracovaná hračka. S popiskama a upozorněníma na módy, který vyžadujou jiný módy. (BG3 má hodně takovejch, lidi reálně dělaj módy jen jako podporu jinejch módů, takže je snadný v in-game mod manageru ztratit klíčový informace o závislostech.) Prostě 1* výtvor. Vysvětlete mi, proč oficiální developeři nedokážou udělat něco podobnýho.
Přispěvatel: Yuyana Září 21, 2024, 17:48:30
Kdepak jsme to skončili.
Lokální přírodní duch osvobozen, levou zadní jsme během pěti minut vyřešili problém, se kterym se Halsin crcal sto let, a ještě jsme se nasmáli. Pravda, musíme najít druhou půlku, ducha zkompletovat a osvobodit Nightsong, ale furt si troufám říct, že máme náskok. Halsina samozřejmě okamžitě beru do party. Už od Dragon Age mám zásadu, že romancovaná postava neopouští partu nikdy a za žádnejch okolností (a to ani před začátkem romance). V tomhle případě to znamená, že 1 jsem já, 2 je Astarion, 3 je Halsin a o čtvrtou pozici se pere osm dalších lidí a křeček. Někteří mají větší šance než jiní.
Nestydim se přiznat, že mě v týhle herní fázi stihla krize víry, a začala jsem si řikat, že medvěda asi nedám. Ale pokračovala jsem ve hře, protože třetí akt daleko a odmítnout to jde vždycky. Tady správně mělo bejt napnutí, jak to dopadne, ale Elemir se zeptal a zkazil si překvapení.
Halsin absolutně neni můj typ, je moc... moc, prostě je ho moc, ok? :-D Navíc povahově mě zvlášť nezaujal, je takovej trochu jako rohožka, můžete s nim dělat, co chcete. Taky má silně pozitivní vztah k dětem (já se vždycky k smrti vyděsim, když si jdu vzít vlhčenej ubrousek a na obalu je nemluvně). Furt lepší než Gale, ale to je uplně kdokoliv.
Oh, ne, ne, kecám. Nebo... jsem spíš zapomněla. "Naštěstí" hned další noc se mě pokusil sbalit emperor a připomněl mi, že jsou tu i horší volby. Nelíbí se mi, že mě animace posadí hned vedle něho. Chtěla bych si držet zdravej odstup od pana chobotničáka, i když furt ještě předstírá, že je humanoid a ne aberace.
Občerstveni odpočinkem jsme se vydali kompletovat ducha, a špatně jsme odbočili. Definitivně to nebyla moje chyba, já tu hru hraju dobře a můj orientační smysl je dokonalej. Narazili jsme na skupinu tlejících rostlinnejch čehosi, a nečekajíc odpor jsme do nich zvesela naběhli. Bohužel hlavní rostliňák má nový ability a jedna z nich je imunita na piercing damage. Pak mi taky došlo, že tenhle save nebyl ve skutečnosti hned po odpočinku, ale udělala jsem si zastávku na pozabíjení příšerek ve sklepení, který jsou pěkně tuhý. Long story short, moje parta sestává ze dvou postav, který dělaj výhradně piercing damage a dvou casterů bez kouzel. Mno takže jsme dostali na prdel... :-D
Přispěvatel: Yuyana Září 21, 2024, 22:45:40
A je to pravda! Jsem kompletně v šoku, i chudák Durge z toho měl pindíka celýho nakřivo! :-D
[ You are not allowed to view attachments ]
Po pokusu jsem zjistila, že můj autoprodávací pytlík mi aktivně prodal všechno vybavení, co jsem si sundala, takže jsem musela běhat nahá, dokud jsem si nekoupila jiný oblečení. Což neni drama, protože vendor je na druhý straně místnosti.
Přispěvatel: Yuyana Říjen 22, 2024, 00:47:56
Mám trošku skluz ve psaní, protože se pokoušim hrát Shapez 2, Gothic, Gothic 2 a Archolos naráz, a přitom chodit do práce a celkově fungovat jako normální člověk. Musim říct, že se nedaří. Ale vzhůru na další dobrodružství.
Po loadu jsem už odbočila správně a podařilo se mi získat druhou půlku ducha. Vždycky nechávám Halsina, ať ho přemluví on, protože je za to celkem absurdní +40 approval. Ostatní společníci jsou v týhle fázi už přes 80, takže musim brát,1 kde se dává. Halsin byl už tradičně ve zvířecí podobě, tentokrát se scéna odehrávala kompletně zakrytá vlhkym kočičim nosem.
Tohle je takový trošku zklamání, co se Halsina týče. Člověk ho vlastně vidí v tý medvědí podobě jen 2x za hru, protože je v boji úplně nepoužitelná. Osobně používám nejčastěji kočku. Má regeneraci, dobrou damage, plíží se, vypadá z dálky docela obstojně a jako bonus projde dveřma. Zkoušela jsem najít nějakej mód, kterej by toho míšu krapet vytunil, leč nepochodila jsem. Tedy... on takovej mód EXISTUJE, ale problém je v tom, že to toho medvěda ZVĚTŠUJE. Což je problém, protože je pak moc velkej pro některý otvory. A teď mluvim o dveřích a průchodech. Dark Urge to snese, když tak Halsin je healer.
Další zastávka je Chrám bohyně Shar. Samozřejmě vememe do party nejtematičtější společníky... Ha ha ha, dělám si srandu, Shadowheart zůstane zatim doma (mám už půl roku založenej tutorial, jak se proboha hraje za klerika, ale ještě jsem se k němu nedostala, takže jí nedokážu použít). V týhle fázi tam jdeme jen tak na skok, zabít démona a předčistit.
Před chrámem na nás čeká Raphael (moje oblíbená ninja želva). Můžu s nim vést rozhovor, ale je mnohem lepší poslat k němu Astariona samotnýho, protože tim získám oboustranně dabovanou scénku. Ať se chlapec taky podílí, jsme tu kvůli němu. Raphael mu slíbí, že mu za zabití místního démona přeloží jizvy na zádech, jak už ostatně víme.
Jsou dvě možnosti, jak ve druhym aktu pokročit v romanci s Astarionem. Metoda A) mít dostatek approvalu (+zabít démona), aby sám přišel a přiznal se, nebo metoda B, vyhledat v moonrise Araj a poslat jí do zadních partií, když po něm bude vyžadovat, aby jí kousnul. Je otázkou cti, aby sám přišel a přiznal se, ale viděla jsem obě scénky, a každá má něco do sebe.
Dvě scénky jsou důležitá věc, protože romance normálně funguje i s neutrálnim approvalem. To je docela velká změna oproti dalším hrám v čele s Dragon Age. A tady by možná některý lidi odporovali, protože měli neutrál, a když se se pokusili na párty Astariona sbalit, byli poslaný do řitě... ale realita je taková, že pokud mu naopak dáte najevo nezájem, tak se nabídne sám. Z hlediska hráče to možná na první pohled nedává smysl, ale z hlediska postavy/příběhu je to perfektní, navíc je to vtipný. Jak už jsem psala, Astarion ten sex technicky nechce, takže pokud se po něm div neplazíte, má vás omotaný kolem prstu a co by se namáhal dělat něco navíc, že? :-D.
Démon má bandu menších démonů, maj bomby, který rozhazujou kolem sebe, a je to pěkně tuhej boj. Teoreticky ho jde přemluvit, aby zabil svoje miniony a pak i sebe, ale tak... opět, jedná se o otázku cti. Prostě je to těžkej boj, kterej musim zvládnout. Ve hře je spousta strategií, který se daj použít, ale já jsem typ, co má rád férovej souboj. V tom smyslu, že se nenápadně připlížíme a krejeme se za zdí. Jsem přeci paladin. Astarion je typicky schopnej démona zabít sám během jednoho kola, a malý se už vždycky nějak daj. Z démona padá i hezká kuše, takže si Astarion rovnou přezbrojí.
Raphael překvapivě dodrží slovo, a přijde nám povyprávět o tom, co že to má Astarion vyrytý do zad. Cazador si na něj vyryl rituál, kterej mu má zajistit obrovskou moc, imunitu na denní světlo a další upíří slabiny. Výměnou za nějaký ty duše, co musí obětovat ďáblu. Hra nás vede k přesvědčení, že je jich 7. Kdo hrál, ví, že to neni pravda. Astariona samozřejmě takovej rituál láká, protože mít moc znamená, že ho nikdo nebude ohrožovat. Teoreticky. Samozřejmě realita je taková, že i superupír se dá zabít, ale to on teď nevidí.
Approval mám přes 90, takže teď už je to jen otázka přenocování, kdy přijde a pokročíme.
Příklad romance dialogu s náhodně zvolenejma možnostma v příloze.
Přispěvatel: Yuyana Duben 15, 2025, 21:34:26
Přispěvatel: Elemir Duben 18, 2025, 07:18:33
Přispěvatel: Yuyana Duben 18, 2025, 09:20:06
Naštěstí modeři jsou nejrychlejší a nejspolehlivější lidi na světě, většina byla s aktualizacema hotová do třech hodin od vydání, zbytek do druhýho dne, skoro všechno co používám je zas funkční. Některý experti stihli aktualizovat i 3x, nevim, jestli je to příznak ADHD.
Přispěvatel: Yuyana Duben 20, 2025, 22:57:57
Většina těch kartiček neni ani hezká, ale tak co už.
Přispěvatel: Yuyana Duben 22, 2025, 22:55:33
Naposledy jsem zabíjela Yugira, což mi vysloužilo romantickou scénku s Astarionem. Chlapec přiznal, že měl původně v plánu "mě" sbalit, aby si mě omotal kolem prstu, ale tak uplně mu to nevyšlo. Teď je zamilovanej a chtěl by zkusit mít skutečnej vztah. Akorát už chudák neví, jak taková věc vypadá.
Tady vyvstala taková mírně komická situace, protože moje postava je Dark Urge, Bhaalspawn se ztrátou paměti, pachatel hrozivejch násilností, kterej tak 70% času více méně ovládá svoje krvavý choutky. Pokus o vztah bude v týhle situaci improvizace pro obě strany. A tak je to správně. Když už se nevyhneme věkovýmu rozdílu, tak alespoň máme podobnou úroveň zkušeností v daný oblasti.
Po scénce ve druhym aktu se otevírá možnost si kdykoliv požádat o hubičku na ještěří nos. No. Na ještěří tlamu plnou žlutejch špičatejch zubů, ale to nezní tak romanticky. Ono to nezní romanticky tak či tak, ale co naplat. Sex aktuálně neni, Astarion nechce. Musí si nejdřív urovnat v hlavě 200 let nucený prostituce.
Dark Urge úkol pro tenhle akt je zmasakrovat Isobel. Pokud se ovládnu a nechám jí žít (což jsem samozřejmě udělala), pak mě při příštím přenocování popadne krvelačný šílenství. Cílem je tentokrát romancovaná postava a hody kostkou jsou proklatě vysoký. Tady už to neni "vyber si dialogovou možnost".
Na druhou stranu to ani neni "vzbudil ses nad mrtvolou", jako v prvnim aktu. Úspěšnym hodem dokážu vzdorovat přesně tak dlouho, abych stihla svůj drahej protějšek vzbudit a nechat se svázat. Následuje velmi romantická scénka, kdy se pokoušíte pokousat romancovanou postavu, která u vás celou noc sedí. Astarion a Shadowheart jsou podle mě nejlepší, ostatní nemaj tak pěkný dialogy.
Samozřejmě jsem jako už tradičně první hod zvrtala, a kdyby neexistovaly inspirace na možnost opakování hodu kostkou, tak byl z Astariona karbanátek. Fakt je, že za takovejch podmínek bych nepokračovala ve hře.
Zbytek aktu 2 je už úplně standardní. Dark Urge má jen tuhle jednoduchou zápletku... oh, ne, ne, já vlastně kecám. Úplně na konci v kolonii je další kousek. Ale nejprve řeknu Araj, že jí Astarion kousat nebude, shrábnu approval a pro jistotu jí podříznu krk. Lariani se snažej, aby tahle ženská vždycky utekla, když na ní zaútočíte. Netýká se jí bojovej režim, healuje se, zdrhá... je pěkně těžký jí krouhnout. Ale tohle je otázka cti.
Já vim, že pro řadu lidí je ten její lektvar lákadlo, + některý nenáviděj Astariona, ale realita je taková, že lektvar je v podstatě bezcennej. Já bych ho nebrala tak jako tak, čistě z morálního hlediska, ale jako bonus mi nebude chybět. Proč? Protože hra obsahuje ničim neomezený množství lektvarů na navýšení síly na 27 s celodenním efektem, takže je vlastně nejlepší sílu úplně dumpnout a hodit staty jinam. Nebo si vzít jeden level hexblade warlocka a jet na charisma místo síly. A charisma vládne světu.
Stejně jsme aktuálně ve složení warlock+paladin (8 síly), druid (10 síly) roguna+ranger (8 síly) a můj sorcerer+paladin, kterej by na tom byl líp s warlockem, ale já nechci bejt warlock.
S Halsinem v tomhle aktu žádná romantická pasáž neni, takže na medvěda budeme muset ještě počkat.
Na konci aktu 2 v kolonii najdeme vedle uvězněný Mizory další mindflierskou schránku. To je ta, kde byl uvězněnej Dark Urge. Po tom, co ho Orin zradila a nahradila v našem triu záporáků, skončilo jeho tělo v kolonii na pokusy. Jakási ženská (kterou tu můžeme taky najít a zabít) ho více méně seštupovala dohromady a nějakou dobu ho měla na hraní. Než jí na to nadřízený přišli, Dark Urge jí sebrali, infikovali ho parazitem a nacpali do schránky, ze který se nedokázal dostat. Je to jediná postava, která nebyla unesená při tom náletu v úvodní animaci. A co víc, celej tenhle plán s ovládnutim supermozku a infikovánim celý armády lidí... je jeho. O to větší trapas, že byl mezi prvníma, na kom se tahle sranda testovala. Celá jeho ztráta paměti je čistě poškození mozku. Nic magickýho, nic za co by mohl parazit. A musim říct, že se mi to tak líbí.
Hrát za Dark Urge má tu krásnou poezii v tom, že napravujete vlastní průšvih. A že jsme ho napravili důkladně. Ale o tom až v aktu tři. Kde se podíváme na duel s Orin a... krátce si zameditujeme nad tim, co Lariani mysleli tim Gortashem. Protože zoofílie je jedna věc, sex s Gortashem druhá.
Přispěvatel: Elemir Duben 30, 2025, 22:25:42
V létě si asi taky udělám čas a kouknu se. S warložkou projedu ještě město a pak to típnu. Znovu už finále vidět nechci, ale minimálně město bych mohl zkusit, ideálně trošku jinak než minule. Jinak ... no, začínám přemýšlet, kolik si toho vlastně z města pamatuji?
Přispěvatel: Yuyana Duben 30, 2025, 22:57:28
Myslim, že komunita má hromady módů, kde si můžou nastavit, co chtěj, naprosto chápu, že se tim autoři nezatěžujou. Obecně BG3 trpí jen neduhama, který jsou snadno odmodovatelný, a to je u her vzácnej dar.
Finále jsem taky byla jen jednou, nestojí to za to. Ale ráda zabíjim takový ty velký roboty ve třetim aktu.
Přispěvatel: Elemir Září 18, 2025, 16:23:21
K češtině jsem měl původně výhrady, protože mě vystavené screenshoty moc nepřesvědčily, ale realita je podstatně lepší, byť si na pár věcí nemohu stále zvyknout (zejména jména postav a některá pojmenování). Problém je i v tom, že hra má bohatý dabing, takže to, co vidíte napsané, ještě navíc slyšíte a občas ten nesoulad prostě vidět je.
Rozehrál jsem to tentokrát za mnicha, kterého budu multiclassovat asi na paladina, abych dostál své bojovnické povaze ;). A aby to odsýpalo, tak jsem zvolil adventurní mód. Docela mě zajímá, jaký to bude rozdíl. Úvod byl totiž v pohodě vždy, rozhodující budou až první tužší střety.
Na úvod jsem projel opuštěný chrám a do tábora tieflingů jsem vlezl skrze podzemí, takže postavičky jsou nyní na levelu 3.
Přispěvatel: Yuyana Září 18, 2025, 16:38:50
každopádně bys měl zkusit dark urge, když už
Přispěvatel: Elemir Září 19, 2025, 14:13:36
Jsem skoro na 7 hodinách a čeština je vskutku dost odladěná. Našel jsem zatím jen 3 hrubky - jeden mismatch v y/i (slovo ilythyd), jedna chybějí čárka v souvětí po "že" a jedno chybné oslovení (jedna postava mluví o Arabele jako o chlapci).
Snažím se některé věci dělat jinak, protože hody jsou v nižší úrovni obtížnosti mnohem přívětivější, ale nakonec to nemá až takový význam. Zajímavé je to hlavně u různých situací, kdy je potřeba uplatnit určité znalosti. Konečně jsem si tak třeba mohl komplet prohlédnout fresky v druidím táboře nebo se dozvědět více o okolí. Astarion mě třeba tentokrát nenapadl, protože jsem odhalil, co stopuje a nenechal se překvapit. Stejně tak jsem dokázal identifikovat, co zabilo prase u zničené vesnice. Jako mnich mám navíc dost speciálních voleb v rozhovorech, za jiné povolání toho tolik snad ani nebylo.
V soví jeskyni jsem chtěl nechat matku sovátka žít, protože se mi povedlo se s ní "domluvit", ale nakonec mě stejnak napadla (asi jsem se příliš přiblížil k vejci).
Rafaela jsem tentokrát našel na rozhledně poblíž hájku a slib jsem nechal otevřený - ani jsem ho nezamítl, ale ani jsem ho nepotvrdil.
Doploužil jsem se pomalu do zničené vesnice, kde jsem to pro dnešek zapíchl a to doslova :). Nejsem si úplně jistý, jak přesně nižší obtížnost funguje, protože přepadovka u hlavní brány je pořád dost tuhá a bez taktizování to nešlo (obešel jsem to proto boční bránou a klasicky to vzal po menších skupinkách). Přijde mi, že v útocích méně selhávám, ale jinak je to stejné nebo alespoň hodně podobné. Možná bude záležet i boj od boje, protože v Nautiloidu jsem třeba sundal komandéra Zhalka, což v normální obtížnosti taky jde, ale je to hodně na těsno, protože mu na pomoc přispěchají jeho poskoci (v nižší obtížnosti byli poskoci o 2 kola pomalejší).
Zničená vesnice byl první tužší souboj, který ve hře je, takže jsem spíš narazil na něco, co moc ovlivnit nejde, protože družina a nepřátelé jsou v této části hry přirozeně vyrovnaní a výhody se tu jaksi anulují. Přede mnou jsou ovšem další zajímavé výzvy, kde už to asi vidět půjde (gnolové, padlí paladini apod.).
Zarazila mě akorát jedna věc. Díval jsem se, jak vypadají možnosti vlastního nastavení obtížnosti a je tam položka pro multiclass ... podle všeho v základu vypnutá. Doufám, že to není nějaká novinka updatů, protože já počítám s tím, že z mnicha přejdu na paladina. Teď to vypadá spíš tak, že jsem udělal nějakou botu. Budu muset počkat na nějaký levelup a případně před ním zvýšit obtížnost, jestli to něco neudělá, protože dle popisku je volba možnosti multiclassu aktivní jen v nově rozehrané hře a to v plánu rozhodně nemám :D.
Přispěvatel: Elemir Září 19, 2025, 19:09:37
Musím přiznat, že další rozehrávka je kupodivu chytlavější a více si hru užívám. Ne, že by to předtím bylo špatné, ale pořád mi přišlo, že mi v té hře něco chybí a je taková prostorově omezená. Sice je v ní řada různorodých lokací, ale v porovnání třeba s Baldur's Gate 2 pořád nic moc. Hodně asi dělá i to, že podobně jako u druhé rozehrávky nemám jasný cíl, kam až chci dojít. Je to vlastně jedno a tím pádem mě nic netlačí.
Nejlepší je, že jsem samozřejmě zapomněl podrobnosti, takže chvílema budu určitě objevovat kolo, ale co se dá dělat.
Přispěvatel: Yuyana Září 19, 2025, 20:41:33
Paladini maj taky tuny dialogovejch možností. Paladin / bard je asi nejultimátnější, ale mnich je taky ok.
Přispěvatel: Elemir Září 20, 2025, 05:11:07
Já jsem schválně postavě poupravil obratnost a charisma, aby to bylo krásně vyvážené, takže by mě docela namíchlo, kdyby to bylo k ničemu :).