Úkryty aneb jak nebýt farmou
Velkým problémem je, že hra vyžaduje poměrně častou aktivitu a nepostačí sem chodit jen 1x denně. Pokud toto uděláte, riskujete, že to vaše okolí brzy zjistí a pokusí se vás zfarmit. To neni problém, pokud je útočník aktivnější, tak si dokáže velmi rychle vytvořit jednotky a vy začnete zaostávat. V současné chvíli je to o to horší, že mnoho hráčů začalo dost pozdě, takže v okolí už jsou "služebně starší" hráči, proti kterým už se bojuje jen těžko. Nejhorší pak je, pokud se do vašich souřadnic už dříve přistěhoval jiný hráč od středu mapy. Ten má ve skutečnosti dvojnásobnou výhodu, protože je produkčně na tom jinde a díky nově získané převaze produkci ještě notně navýší na úkor farem.
Když se vám farmení přihodí, je dobré na nic nečekat a pokusit se co nejdříve o diplomatické urovnání s útočníkem. Zkuste mu napsat zprávu (nezapomeňte předmět!) a zeptejte se ho, zda-li je něco, co byste mohli vyměnit výměnou za mír. Někdy postačí jen to, že najdete odvahu napsat a útočníkovi to zcela postačí a možná v něm najdete i spojence. Často však dojde spíše na surovinovou dohodu (útočníkovi jde obvykle jen o suroviny) a bude po vás požadovat hodinovou produkci vaší vesnice, případně součet hodinové produkce všech vesnic. Podle pravidel po vás nemůže chtít více, protože to je v rozporu s pravidly a je vaším právem to oznámit multihunterovi (nevím, zda-li toto ještě dnes platí, ale za chvilku si povíme, že nás to vlastně nemusí zajímat :)). Když se na tom s útočníkem dohodnete, tak se od vás očekává, že to budete plnit. Dříve bylo třeba si posílání hodinovky hlídat, abyste neposlali více a nehrozil vám trest ze strany multihuntera. Dnes už tohle hlídá sám systém. U jedné vesnice lze hodinovku posílat snadno, u více vesnic musíte sečíst produkce každé z nich. Z vlastní zkušenosti vám však rovnou prozradim, že tohle je o ničem. On k vám totiž nepřijde jen jeden útočník, ale určitě jich přijde víc a udělat takovouto dohodu s každým nelze, protože by vám nic nezbylo. Navíc hodinová produkce neni u nováčka nic moc a tak se to útočníkům nevyplatí, navíc se hůř sleduje, jestli jste opravdu přiznali skutečnou hodinovku, nebo jste si číslo vycucali z prstu (ovšem schopný útočník i tohle dokáže celkem přesně zjistit).
Tak a jsme ve fázi, kdy se na útočníka/ky vykašlem a pomůžeme si sami. Galové maj kliku, ostatní to budou mít těžší. Základem při výstavbě vesnice je, že byste už od počátku měli svůj sklad a sýpku chránit úkrytem, resp. stavit to tak, abyste vždy alespoň 4/5 kapacity dokázali ochránit. Galové maj výhodu ve větší kapacitě úkrytu a obvykle se jim podaří pobrat celou kapacitu skladu a sýpky. Nevýhodou jsou však útoky germánů, proti kterým úkryt nefunguje na 100% a oni si dokážou odnést 1/5 kapacity úkrytu (20%). A teď trochu praxe: máme kapacitu skladu 5000 surovin (a sklad je plný) a k tomu 5 úkrytů. Galovi se do úkrytu vejde 5 x 2000 = 10000 surovin, tedy mnohem více, než je kapacita skladu. Z takového úkrytu si neodnese nic ani germán. Germán a říman však mají kapacitu úkrytu jen 1000 surovin, tedy oni ukryjí celkem jen 5 x 1000 = 5000 surovin, tedy poberou přesně kapacitu skladu. Útočník gal a říman si neodnesou nic, ale germán dokáže 1/5 odnést, tedy uvedené úkryty proti germánovi dokáží uchránit jen (5 x 1000 x 4)/5 = 4000 surovin od každého (germán si zkrátka v součtu odnese 1000 surovin). I tak je to ale pořád dost, aby vám to nebránilo v dalším rozvoji. Při troše aktivity navíc si toto množství klidně ohlídáte a i germán si tak od vás nemusí nic odnášet.
Část úspěchu máte za sebou. Když si od vás útočník nebude nic odnášet, časem se přestane vracet. Možná vám někteří budou hrozit katapulty, ale klidně to riskněte. Úkryt nelze katapultem zaměřit, takže jeho sestřelení je dílem náhody a zabere to i pěknou řádku dní, což útočníka opět odradí. Času tedy dost na to, aby vám aliance nějak pomohla. Aby to nebylo tak jednoduché, na pokrytí většího množství surovin je třeba mnoha úkrytů a tím si zaplníte plno stavenišť ve vesnici. Věřte však, že se to vyplatí. Základním omylem je, že když někoho odratíte, tak už máte definitivní pokoj. To nikdy nebyla a nebude pravda. Jakmile propadnete pocitu neohroženosti, tak na to taky doplatíte. Máte-li kolem sebe dost silných hráčů, máte i problém. Pokud si chcete zahrát, doporučuju úkryty stavět a nestavět nic zbytečného. Kdybyste nezvládali suroviny spotřebovávat nebo odvážet, klidně upravte velikost skladu a sýpky vůči úkrytům tak, aby neošlo odnést nic ani germánovy a nadbytek vám holt bude přetékat. Pořád je to lepší, než suroviny dávat nepříteli. Zbytečně byste tak sponzorovali jeho rozvoj a ten váš by byl zpečetěn. U budov platí, že u často napadané vísky je zbytečné stavit vojenské budovy, nebo nechávat nízké levely budov, jako je akademie a kovárna. Postavte je jen proto, abyste mohli postavit jiné důležitější budovy, ale pak je zas klidně zbourejte. Na vyšší levely je stejnak dostavit nedokážete a jejich užitek je v tuto chvíli nulový. Uvolníte si tak místo na úkryty. Opravdu se zbytečně nehoňte za populací, tou nikoho nevyděsíte.
Základem hry je opravdu dostatečná těžba surovin, které potřebujete ke všemu. V první fázi se tedy ve vesnici věnujte rozšiřování surovinových a obilných polí a sklady a sýpky kryjte úkryty. To vám zajistí, že tu nebudete muset sedět tak často a svou vesničku si hlídat. Vedle toho se snažte co nejrychleji postavit hlavní budovu min. na level 10, protože tím se výstavba všeho výrazně zrychlí. Jakmile zvládnete těžbu surovin na jedničku, tak se pokuste postavit rezidenci (palác moc nedoporučuju, je to dražší) a vrhnětě se na osadníky, abyste dokázali založit novou vesnici. Tady opět dobrá rada, pokud je vaše okolí dost neklidné, nemá smysl stavět další vísku hned poblíž té první, raději si vyhlídnětě lepší a klidnější kout, nejlépe poblíž spojenců a spoluhráčů (rozebereme to ještě jinde). Novou vesnici rozestavte podobně a v první se vrhněte na maximální level tržnice a obchodní kancelář. To vám zvýší kapacitu obchodníků a budete moci novou vesnici dobře zásobit. Se dvěma vesnicema už si můžete leccos dovolit a teprve teď bych začal na vašem místě uvažovat o tvorbě armády.