Might and Magic 3/Verze
Obsah
IBM PC (DOS)
Třetí díl je první, který byl primárně vyroben pro DOS. Tento díl zároveň způsobuje malou revoluci, přidává do hry mnohem víc grafiky (taky 256 barev) a prostředí se stává uvěřitelnějším, jakož i interface a celé ovládání se stává jednodušším i pro méně zkušené hráče. Nechybí MIDI a někdy dokonce digitalizované efekty. Všechny verze pro osobní počítače se taky dají ovládat myší.
Commodore Amiga
Jestliže to Amiga druhým dílem natřela celé konkurenci, o trojce se to bohužel říct nedá. Naopak, v porovnání s PC verzí je to vážně hnus (v náhledech rozdíl nemusí vyniknout, kdyžtak si obrázky zvětšete). Škoda přeškoda, na druhou stranu gameplay se nijak neliší.
Apple Macintosh
Verze pro Mac se tentokrát snaží zastřít, že jde o klasickou okénkovou aplikaci pro MacOS a dělá hodně proto, aby hráče GUI nerušil. Vlastní okno s hrou je uprostřed obrazovky a za ním je šedá tapeta, zakrývající desktop. Taky většina dialogů už se snaží mít trochu herní tvar a s přivřenýma očima můžeme tvrdit, že na nás nekoukají formuláře. Grafika je převzatá z PC verze, ale upravená pro mírně vyšší rozlišení. Tahle verze má taky asi nejvíc digitalizovaných efektů, třeba ve fontánách slyšíte zurčet vodu.
Protože verze pro Macintosh obsahuje i monochromatickou verzi pro starší Macy (už nebyla vydána každá verze zvlášť), jen pár screenů, abysme to měli kompletní (všimněte si, že místo tříbarevného měřáku životů je zde poněkud přehlednější bar umožňující zbývající zdraví lépe odhadnout):
SEGA Genesis
A opět konzole. Třetí díl byl taky poslední, který na konzole vyšel. Mimochodem ani na jedné konzoli (kromě poslední, kterou si představíme) se nejedná zrovna o nejplynulejší hraní, chce to dost trpělivosti. Jinak verze pro SEGA Genesis není ničím zvláštní, snad kromě přebytku fialové barvy.
SEGA MegaCD
CD verze pro SEGA systém se vyznačuje především tím, že existuje jen v japonštině (takže zase nezbývá než věštit), dále se vyznačuje tím, že obsahuje ne zcela hezkou grafiku a naposledy se vyznačuje tím, že bůhvíproč obsahuje nějaký popíkový soundtrack. Já nikdy neměl o vkusu Japonců pochyby, ale tohle už je moc, i když čekáte pořádný kýč. Na druhou stranu tahle verze poskytuje pár vychytávek, které předchozím chybí (např. lépe čitelný počet životů nepřátel, stále znáte datum a čas apod).
Super Nintedo Entertainment System
Verze pro SNES je asi nejpomalejší ze všech, na druhou stranu je to zajímavý kousek ve sbírce, protože u mnoha potvor nebo obchodníků poskytuje úplně jinou, dokonce nepodobnou grafiku.
TurboGrafx-16
Tak jestli byla jednička pro TurboGrafx minimálně zvláštní, tak o trojce se to nedá říct. Je to patrně nejpovedenější ze všech konzolových verzí, jediná, u které nedrhne ovládání a je perfektně rychlá, po grafické stránce srovnatelná s PC/Mac verzí, přestože přináši svůj vlastní "skin". Tato verze nezačíná před dveřmi Forty Winks, jako všechny ostatní, ale rovnou výběrem/tvorbou postav:
A pak už se klasicky octneme ve Fountain Head.