Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Yuyana]

Hodně mi to tady připomíná improvizování ve WoWku na freečku, kde člověk zkoumal, jak zabít buglý mobky/bosse :-D.

Jinak já mám teď volno, takže se o nemrtvých až do pondělka nic novýho nedozvíte a už vůbec nebudete vědět, co jsem dělala v poušti. Ne, nebylo to zajímavý, ale já vám to v pondělí stejně prozradim, protože jsem sadistická příšera.

Bohužel vám neřeknu nic o zajímavejch bugách a problémech v boji. Je to nefér, vím. Neni to tak, že bych nechtěla, ale já jsem prostě smolař a na tyhle věci nenarážim.

[Elemir]

Potřeboval bych tedy vědět, co zanmená ta značka. Myslím, že by to asi měla být petarda, ale nevím, jak jí použít a normálním házením to nedělá nic.

Petarda to asi nebude, to bude iluze. Máš u sebe kámen Nehalemi? Je to od té čarodějky, cos v té vesnici hledal.

Spoiler: ukázat

Keira Metz: musíš s ní projít elfí rozvaliny.

V rámci úkolu ti ho dá. Je to dost užitečná věcička bez které právě některé úkoly nejdou dělat.

4Yuyana: Hned se k tomu dovysvětlení s půlnočnicí dostanu, tohle je celkem zajímavý aspekt hry Hlavně když mám pořád v živé paměti ten počáteční bug, kdy jsem měl půlku světa nesmrtelnou

Půlnočnice a ranní návrat do Novigradu

Vrátil jsem se zpět do Podhájí, abych konečně dořešil úkol s půlnočnicí (Janina). První pokus dopadl jako mnohokráte předtím. Většinou jsem jí ani neškrábl, z Yrdenu v pohodě uprchla, nebo se mu bravurně vyhýbala. Pořád mi tak nějak vrtalo hlavou, proč u polednice u Bělosadu mi to šlo a tady najednou ne. Obával jsem, že se mi nějaký důsledek dříve popisovaného bugu s instalací přenesl až do save, ale naštěstí tomu tak nebylo

Při druhém pokusu jsem jí totiž z ničeho nic uštědřil pár dobře mířených ran, přičemž jsem stál v kruhu Yrdenu. Odskákal jsem bokem, otestoval ještě pár kombinací a bylo jasno. Yarden je klíč, ale nikoliv k tomu, aby jí zachytil na místě, ale uvnitř kruhu je dokonale zranitelná.

Celá ta nesrovnalost totiž vznikla klamným zdáním, že ten souboj s polednicí probíhal jinak. Oba souboje se vskutku liší, ale roli tu hraje jen samotné bojiště. U polednice se jedná o malý uzavřený prostor okolo studny, kde není moc kam uhýbat, nehledě na to, že polednice se málokdy od studny vzdálí dále, než je hranice domků návsi, ale zase se rychle vrací. Položením Yrdenu jsem tak vlastně zablokoval slušnou část jejího manévrovacího prostoru a logicky tak konfrontace s ní probíhala ponejvíce uvnitř znamení. Kdežto u půlnočnice je ten rádius pohybu mnohem větší, takže může položené znamení v klidu obejít a snadno z něj i utíká. Díky boji s polednicí jsem tedy nabyl klamného dojmu, že Yarden působí obecně jako znehybňující past a to se mi stalo zprvu osudné

Je to věc, která se mi prostě líbí. Jeden vyhraný souboj ze mě ještě nedělá experta na daný typ potvor a je prostě potřeba to chování dále sledovat. Možná to trošku mate v tom, že ve dvojce se Yrden používal jinak, resp. byl potřeba hlavně u dvou sobojů, kde sloužil opravdu jako klasická znehybňující past (Kajran a teleportující se mág v Loc Muinne) - neměl jsem důvod ho tam k jiným účelům používat.

Prolistoval jsem poté ještě seznam úkolů, ale to co je v okruhu mého levelu, mě opět zavedlo do Novigradu. Jaké bylo překvapení, když mě u brány zastavila stráž a dožadovala se propustky. V tu chvíli bylo vidět, jakých rozměrů ten noční masakr mágů dosáhl a že ještě není všemu konec. Vypadalo to, že mě čeká kolečko úkolů, než si propustku opatřím, ale zasáhl kapitán stráží. Když mě míjel, pošeptal mi do ucha srdečné pozdravy od Sigiho (Sigismund Dijkstra, až se divím, proč nepoužívám tu jednodušší část jména ). Skoro mě napadlo si to zamířit rovnou za ním, ale místo toho jsem se pustil po stopách Marigolda.

Nj, jenomže jsem se rovnou rozhodl po cestě rozprodávat přebytky z inventáře (mimochodem jsem si nechal udělat lepší střední brnění a kalhoty - prvně, co se mi něco oplatilo). Při té příležitosti jsem narazil na týpka, od kterého jsem měl zakázku na hledání šotka. Tak jsem úkol přepnul. Ze šotka se po pár minutách intenzivního pátrání vyklubal doppler, ale v přetíženém stavu jeho úprku nestačím ... pokračování příště

[Milhaus]

hmm, tak ten šutr od té čarodějky bych tedy měl asi získat. Já jí původně chtěl řešit, ale pak jsem se na to vyprdl a šel dál na jih  pak na jihu na východ a takto jsem to celé obešel až do východní části mapy, kde jsem začal řešit nějaké vedlejší úkoly a podobně, takže čarodějnice měla smůlu a já tedy tím pádem také.

Já si teď nechal vyrobit gryfí brnění. Zdá se, že tyto sady brnění se dají pak ještě vylepšovat na dobré a prvnotřídní, pokud hráč najde plány. Já třeba našel plány na privotřídní medvědí brnění, ale nemám plány na to základní.

[Elemir]

Čarodějka je docela zajímavě vsunutá do hlavního příběhu. Přijde mi, že CD Projekt moc nepočítal s variantou, že by ses jí na nižším levelu vyhnul a tím pádem kámen nezískal. Zatím je to asi jediná vážnější chyba v úkolech, co jsem postřehl. Je možné, že se ten kámen dá třeba i koupit, ale když tuhle mechaniku neznáš, tak vlastně nevíš, co budeš potřebovat.

Sety s postupným vylepšováním určitě budou. Pár nákresů taky mám, ale hlavně na meče, zbroj asi žádnou. Kovář na Vranově mi zadal ještě úkol na kočičí set, ale to je zatím asi mimo mě, protože řešení míří ještě na Skellige a tam zatím nemám v plánu odplout.

Jinak jsem se dneska dozvěděl, že extra truhla na bordel ve hře není, ale přebytky se dají dávat do batohu na koně. Budu na to muset kouknout. Je pár surovin, které jsem prodával docela nerad (kůže z polárních druhů zvířat) a mám i pár relikvií, co bych si zatím rád ponechal.

[Milhaus]

Tak ona ta čarodějka není zas takový problém, je v rámci hlavního děje, takže to nemineš a šutr určitě získáš, jen je otázka kdy.

S nošením věcí, nemyslím si, že jde dát koni do brašen předměty. Brašny zvyšují nosnost hrdiny jako takového. Já mám třeba nyní nosnost 130, kdyš brašny sundám, klesne na 60. Nicméně už teď sebou trvale nosím 90 zátěž věcí, které neprodávám (jednak není moc komu a jednak nevím, jestli se nebudou hodit). Mám asi 6000 korun, obchodníci krom kovářů nemají peníze a kováři ty krámy nechtějí.

[Elemir]

Já mám právě jen tu základní nosnost 60 Takže cokoliv, co mí jí zvedne, uvítám. Je to škoda, já myslel, že si tam budu moci předměty ukládat, aby nezáclaněly v inventáři.

[Milhaus]

Tak jsem pořešil čarodějku a ta místa s otazníkem a místem moci byla ppřímo součást jejího úkolu, tedy prošel jsem je současně. Nyní mi zadalka nějaký další úkol na ostrově, to už tedy není v rámci hlavního dejě, ale asi to vyřeším také. Jsem na 12 levelu, takže většina těchto hlavních úkolů je již pod mojí úroveň

[Elemir]

To určitě bude, to jsou úkoly pro level do 7. Ale určitě se vyplatí to splnit, tohle je jedna z opravdu zajímavých příběhových linek. Ne, že by ostatní nebyly také, ale tahle čarodějka vstupuje na herní scénu v podstatě poprvé, takže už jen kvůli tomu to stojí za to

[Milhaus]

Jo, tak jsem hned jí rovnou i přefikl, aby se neřeklo, ale stejně mě jako vždycky oblbla. Tydle čarodějky byly vždycky poněkud pochybného charakteru a Geralt vždy v jejich vlivu působil jako úplný blbec a zde to bohužel není výjimkou . Prostě je vždycky láskyplně přefiknu a ony se mnou pak v klidu vyjebou. Ale zas to alespoň hodilo nějaké další úkoly s tím spojené.

Taky jsem trošku pokročil, navštívil i to město na východě a našel dceru barona, také jsem splnil úkoly s ježibabama v močálu, kde jsem to ale asi dřív trochu pokazil. V jedné její části je úkol zlikvidovat ducha ve stromu v jedné jeskyni. Já na ten úkol narazil náhodou sám už dřív a nevěděl jsem, jestli ducha osvobodit, nebo zničit a také jsem myslel, že je to úkol vedlejší, který nesouvisí s hlavní linií, když mi jej ten duch dal. Nejprve jsem jej osvobodil, ale nějak se mi to nezdálo, jednak se mi nelíbily jeho oči (a říkal jsem si, že to asi nebude nic dobrého a že to pustit na svobodu by mohlo mít dost špatné následky) a taky byly všude okolo mrtvoly a tak jsem to načtl a raději toho ducha zlikvidoval.  Pak jsem hrál hodně dlouho dál a až pak narazil na ty ježibaby a úkoly s nimi. Kdybych býval věděl, co jsou zač, asi bych toho ducha přece jen osvobodil. Něco mi říká, že by to bylo asi lepší. No ale takto jsem si musel dávat bacha, aby nepřefikly ony mě. Když jsem to pak řekl baronovi, že jsem našel jeho manželku, rozhodl se vydat s celou družinou do močálů jí zachránit a já mu přislíbil pomoc. Ale ještě jsem tam nebyl. Doufejme, že se podaří ty ježibaby zlikvidovat.

Nyní mi tedy chybí město a kousek oblasti pod ním na severu, severovýchodní-východní část a pak to velké město na jihu. Na těchto třech místech jsem ještě nebyl. Jinak jsem byl už víceméně všude, zabil i většinu oblud, až na ty ultra silné s otazníky.

[Elemir]

V trojce jsou ty romance sice celkem dobré, ale to chování čarodějek je o poznání drsnější Bylo mě celkem jasné, že se mnou vydupává, ale jak se na mě vždycky tak hezky podívala, tak jsem si řekl, proč bych to pro ní přeci neudělal Takže má to svoje hezké momenty, ale moc se to neliší od sběru kartiček v jedničce, prostě si jen odškrtnout další čárku. Počkej si na Triss, to je naopak hezký slaďák

Pak dej vědět, jak to s těma ježibabama dopadlo. Já nechal ducha žít a bylo to právě jedno z klíčových rozhodnutí - menší vs větší zlo, ježibaby vs duch. Identita ducha začne být jasnější už ve chvíli, kdy najdeš jeho pozůstatky, které nejsou vůbec lidské. U ježibab jsem tušil, že to nebudou zrovna členky armády spásy, ale je to přesně jak v těch pohádkách

Už u jedničky jsme se s manželkou bavili, jestli je ta slovanská mytologie použitá v zaklínači vůbec srozumitelná třeba pro američany. Ježibaby asi jo, ale právě takové ty polednice a půlnočnice ...

Za chvilku jdu pokračovat, mě čeká ještě dost věcí v Novigradu a pak vyrazím zas ven. Jak jsem se dočetl, když levelem moc uteču, nebudu dostávat za "nízkolevelové" úkoly zkušenosti a to by zamrzelo.

[Milhaus]

No, já toho ducha osvobodil v době, kdy ještě jsem nevěděl, že tam nějaké ježibaby budou. Zjistil jsem o nich něco víc až od čarodějky po tom jejím úkolu. Pravda, přišlo mi divné, proč jsou v močálu 4 malé děti. Nicméně jsem tušil, že když o těch ježibabách mluví a když mluví i o dětech, že tam asi něco takového bude, nicméně jsem si říkal, že ty ježibaby třeba nebudou zlé, když chrání tamní obyvatele atd atd. Prostě jsem měl za to, že ten duch bude mnohem horší.

Tím, že jsem jej neosvobodil zřejmě asi umřely ty děti, protože po rozhovoru s ježibabama zmizely, stejně tak jako ta manželka Barona. Ale s baronem je určitě porazíme.

Ty si na ně tedy s baronem vůbec nejel, když si ducha osvobodil?

Myslím, že v USA to nikdo moc neprožívá. Až tedy na jejich prezidenta, který jak se poláci chlubili, dostal tuto hru jako dar od tamních politiků s tím, že to dokazuje, jak super hra to je. (následně tento dárek jeden prestižní časopis zařadil mezi top 3 nejstupidnější a nejméně vhodné dárky, které kdy v historii prezident USA dostal).

Ale myslím, že to bude v USA jako s gothicem, tedy moc velkou díru to tam neudělá. Na druhou stranu to je jedno, strašidlo jako strašidlo. Ve většině RPG hrách se snaží vyhnout mytologii Tolkiena a pravidel Dungeons and Dragon a tedy se snaží nevyrábět žádné draky, skřety a podobně, ale vymýšlet nové, stále více stupidně působící obludy. Tedy todle je alespoň originální. Navíc v bestiáři je každá obluda popsána.

Čarodějky jsou mrchy, počínaje Triss, konče tou Yennefer. Jedna horší než druhá. Nechápu, jak může být Geralt zamilovaný zrovna do Yennefer. Sice je to kočka (alespoň dle trojky), ale už na pohled je jasné, že todle není zdravý vztah . Nejlepší byla Shani v jedničce. Včetně jejich úkolů i rozpačitého rozhovoru zaklínače s trpaslíkem o tom, jestli by se neměl zaklínač usadit.

[Elemir]

Na ježibaby jsem s baronem vyjel, výsledek jsem popsal o několik příspěvků dříve do spoileru, závisí na tom vlastně ten konec s osvobozováním viz

Spoiler: ukázat

Když ducha nezabiješ, zachrání ty děti, ale Anna později při pokusu o záchranu umře. Duch navíc vyvraždí Podhájí a baron se nakonec oběsí. Když ho zabiješ, děti umřou a Anna pravděpodobně přežije, jak mi vyplynulo z těch rozhovorů. Bohužel, na ježibaby jako takové se nedostalo.

V Novigradu jsem plnil zajímavý úkol (popíšu to všechno zítra, dneska byl opravdu výživný herní den) a došlo i na téma Shani Ale fyzicky se asi ve hře neobjeví, což je škoda. Triss je tu zatím nejméně průdérní z čarodějek, Yennefer mi je nesympatická už od začátku hry, proto na Skellige nijak nepospíchám. Akorát jsem u Triss minule zapomněl zmínit, že jsem jí stejně jako všechny zajímavé postavy, poslal do Kaer Morhen. To bude asi zábavné setkání, až tam na sebe všichni narazí Místo čarodějek jsem tu našel sympatické lidské a elfské postavičky, jenomže romance tímhle směrem rozvíjet nejdou.

Jinak jsem už byl nucen vrazit 2 body do Axie, některá rozhodnutí už mi bez toho přišla dost nepatřičná. Kdekdo mě tu uvrtá do podivných úkolů a mívám s tím občas morální problém Bodově jsem to nechal tak, jako na levelu 10, tedy syslím (zůstalo mi 7 volných). Zatím nebyl důvod zvyšovat ani mečové dovednosti, jsem na levelu 18 a přijde mi, že hra se zase zjednodušila. Usekal jsem tu bandu na levelu 23-24 (nesmím se teda nechat zasáhnout, protože šlupky dávají docela slušné), u golemů a upírů se v podstatě nezapotím ... Zvyšovat obtížnost už ale nebudu, spíš to dál nechám bez těch rozdělených bodů. Jsou tu totiž určité souboje a typy bojišť, kde to přeci jen skřípe a u těch bych si přeci jen rád nechal rezervu

[Milhaus]

na gog jsou dva nějaké další DLC.
-------------------------
Tak včera jsem svůj průzkum světa vzal na sever a prošel to tam, pak na východ a prošel celou východní část, až jsem skončil úplně na jihu u toho tábora té jedné armády vojáků. Nutno říct, že sever a východ mapy je podstatně klidnější, není tu moc zajímavých věcí, ani mnoho otazníků. Většinu jsem zvládl, až na jeden, kde byl nějakej pavoukokrab nebo krabopavouk, nebo jak se to jmenuje na 23 levelu. Pak se tu pohyboval nějaký kurolišek volně také na levelu přes 20, tak toho jsem také nezvládl. Oživlý strom na levelu 20, který hlídal poklad jsem zvládl, nicméně to bylo dost dáno tím, že se nějak polámal a jakoby se sekl a já jej umlátil a upálil (na podruhé, na poprvé si vyvolal na pomoc asi 5 vlků na 20 levelu a nebyla šance). Také jsem tu splnil nějaké menší úkoly, nic zvláštního, co by stálo za řeč. Sehnal jsem i nějaké nové recepty do alchymie atd atd. Autorům se docela dobře povedlo zachytit rozdíl atmosféry zničeného jihu, kde dře bída a žal a naprosto klidného a pohodového severu, kde si farmáři obdělávají obří pole na ještě obřejších farmách a o nějaké válce snad ani nemají ponětí. (přemýšlím, jestli to má být zasazeno do Polska/Česka/Rakouska-Uherska, tak Česko docela trpí . Na východě mapy pak není téměř nic, co by stálo za řeč, většina tamních oblud byla na levelu 7 a méně, ale ono jich obecně moc nebylo. Snad jen banditi co uvěznili nějakého elfího obchodníka, který pak byl nedaleko v jejich táboře. Pak nějaká rozbořená stavba, která hodila úkol, který vede do města, takže ten jsem nesplnil. Dole na jihu pak byl ostrov, na kterém jsem sice otazníček neměl, ale nakonec se ukázalo, že tam je ukrytý poklad a navíc zde poprvé bylo třeba použít zaklínačských smyslů na hledání stop, aniž by na to hra upozorňovala v rámci úkolů a neustále to hráči vysvětlovala jak pitomci. (takto by měli být dělány úkoly, kde je třeba použít smysly, prostě o tom hráči neříkat, protože snad není imbecil a po 100ém úkolu už asi pochopí, že stopy má hledat pomocí smyslů.

Dole na jihu mi pak tamní obchodník zadal úkol pro 7 level s nějakou ztracenou hlídkou, odkazovala na něj tabule. Celkově vzato zakázky, které hráč dostává skrz tabule hře nějak došly a už mi je skoro vůbec nezadává. Možná je to tím, že jsem ty úkoly splnil dřív, než jsem došel k tabuli, ale spíše ne, protože jeden úkol s včelovým fantomem jsem splnil a až pak našel na něj zakázku na tabuli. (tento úkol vyžadoval dost zvláštním způsobem zapojení koně ). Nejtěžším úkolem tak byla bitka s bandou banditů na levelu 15, které vedl vlkodlak na levelu 15, ve vesnici úplně na severu. Ti mi dali asi nejvíce zabrat a musel jsem je likvidovat postupně.

Ještě mi tedy zbývá splnit pár úkolů, projít asi 3 otazníčky a zabít asi 3 místa, kde jsem byl již dříve a kde tou dobou to pro mě tam byly moc silné obludy, které bych ale nyní měl již zvládnout. Pak už mi zůstanou jen úkoly a obludy s levelem nad 20 a na ty se už asi vyprdnu a půjdu dál v hlavním ději do toho města.

Jsem momentálně tuším level 14, kousíček od 15.

Bodově jsem to nechal tak, jako na levelu 10, tedy syslím (zůstalo mi 7 volných). Zatím nebyl důvod zvyšovat ani mečové dovednosti, jsem na levelu 18 a přijde mi, že hra se zase zjednodušila. Usekal jsem tu bandu na levelu 23-24 (nesmím se teda nechat zasáhnout, protože šlupky dávají docela slušné), u golemů a upírů se v podstatě nezapotím ... Zvyšovat obtížnost už ale nebudu, spíš to dál nechám bez těch rozdělených bodů. Jsou tu totiž určité souboje a typy bojišť, kde to přeci jen skřípe a u těch bych si přeci jen rád nechal rezervu

já myslím, že je chyba se neučit dovednosti a hodně se tím oslabuješ. Ne ani tak kvůli dovednostem samotným, ale hlavně kvůli poslední položce v rozvoji postavy. Tam máš možnost dát do čtverečku nějaký mutagen a následně k němu dát schopnosti. Pokud dáš třeba červený mutagen, zesílí ti to trochu útok (dle mutagenu) a každá schopnost stejné barvy tento bonus zesílí. Tedy já zatím našel tuny slabých zelených a modrých mutagenů, které se dají slučovat skrz alchymii na modré a zelené a následně na silné modré a silné zelené. Červených jsem moc zatím nenašel, vyrobil jsem si jen jeden červený (ze tří slabých červených).

Na levelu 10 se otevřely dvě možnosti dát mutageny, takže v jednom čtverečku mám silný modrý a tři schopnosti znamení a zesiluje to sílu znamení o tuším 40%. (to ale zas není tak zásadní, protože stejně většinu mlátím mečem, ale někdy se to hodí). A v druhém mám ten červený mutagen a tři bojové schopnosti a zesiluje to útok o cca 20%.  Což v dělá v DPS u stříbrného meče rozdíl z asi cca 380 zranění 540 zranění a podobně u ocelových zbraní, což se nezdá, ale je docela dost. Zkoušel jsem ten mutagen oddělat a obludu, kterou dám na 3 rány, jsem dal na 5-6 ran. Potřeboval bych sehnat ty červené mutageny a vyrobit si silný červený mutagen, ale ty z těch běžných oblud, co potkávám moc nepadají a když, že se to jmenuje jinak. Myslím ale, že by mohly padat z nějakých slabších upírů, nebo podobných oblud. (alespoň u nich jsem nějaké našel). Mutageny z oblud s názvem se většinou hodí do alchymie na vaření těch spešl lektvarů a bonus dávají jako slabý mutagen a nedají se kombinovat na lepší, takže ty se moc použít nevyplatí. Předpokládám, že od levelu 20 se otevře třetí možnost použití mutagenu. (a bonusy se sčítají), tedy kdybych měl 3 silné modré mutageny a 9 různých modrých schopností, zesílili by mi to nejspíše sílu znamení o 120%. (podobně u toho útoku s červenými mutageny).
Problém je, že aby si se mohl naučit dost různých schopností daného typu (třeba bojové schopnosti), musíš do toho dávat vědomostní body, aby se ti odemčely. Tedy tm moc nic neušetříš.

Myslím, že rozvoj hrdiny se dá pak docela solidně pokazit, pokud hráč vráží VB různě do různých oblastí, tedy něco do boje, něco do znamení, něco do alchymie a ve skutečnosti vlastně neumí pořádně nic. (právě kvůli těm limitům na odemčení schopností, protože aby se ti odemčela třeba třetí řada schopností, musíš mít v boji třeba 16 bodů atd atd - tedy musíš se naučit i schopnosti boje, které třeba vůbec nepotřebuješ a dát do nich body, aby se ti odemčela schopnost, kterou potřebuješ). Jinými slovy, pokud bys chtěl rychlý styl rozvinout na úplné maximum a naučit se všechny jeho přidružené schopnosti (tj ty 4 v jeho větvi), musel bys dát spoustu bodů i do třeba silného stylu, obrany, kuše atd. Což je docela blbé. Nevím nevím, bude li reálné splnit všechny podmínky, tj i pro tu 4 schopnost, kde je požadavek tuším 30 VB vražených do boje, pokud se hráč učí i něčemu jinému.

[Elemir]

Musel jsem příspěvek rozdělit na 2 ...

Jak už jsem v noci naznačil, včerejšek se nesl v opravdu výživném duchu. Potřeboval jsem trochu pročistit seznam nabraných úkolů všeho druhu a tak jsem se pustil nejprve do toho, co už bylo hodně pod můj level (za to už navíc nejsou zkušenosti). Ale nejrpve bych zas rád napsal něco obecně.

Na ovládání jsem si stále ne úplně zvykl, ale je to výrazně lepší. Protože mám stále patch 1.03, nemohu říci, že by se na nedostatcích něco změnilo Pořád tu mám častý problém s podivným přepínáním mezi průzkumným a bojovým režimem, takže si musím protivníka držet poměrně blízko sebe. V interiérech si zas musím dávat dobrý pozor, kam uskakuju, protože se mi mnohdy stane, že se někde zaseknu nebo metám kotouly na místě a nemůžu se otočit. Pití lektvarů a jídla během boje je prima, s dostatečnou zásobou jídla se perfektně pižlá i silnější potvora.

Výtku mám ovšem k sesílání znamení. To je docela podivné. Přišlo mi, že seslat znamení lze až poté, co se postava úplně "zklidní", tedy nejspíše to nejde seslat, dokud neproběhnou všechny animace pohybu/útoku apod. Jenomže i tak ta klávesa reaguje zvláštně a v 1/5 pokusů prostě nesešlu nic. Někdy dokonce dojde k animaci vyvolání znamení, ale znamení nikde. Je to celkem závažný problém, protože v zápalu boje se mi stává, že odkliknu Q a nastavený štít nikde. Boj v malém prostoru je pak o to horší, že postava je pořád v pohybu, tedy na sesílání znamení je málo času. Když už je pití a jezení nezávislé na animaci, tak proč zbytečné komplikace se znameními? Musel jsem si na to zvyknout, takže i když některé souboje s přesilou a silnějšími protivníky dávám snadno, dva slabší mi v malém prostoru dokážou pěkně zatopit. Samozřejmě, mohl bych vzít volné body a navýšit dovednosti, ale už od jedničky mám ve zvyku, hrát to tak dlouho, dokud to pořád budu ještě zvládat. Na rozdělení bodů je času vždycky dost. Vím, ono lze dovednosti resetovat, ale tohle prostě do RPG her nepatří!!

U boje mám ještě jednu poznámku a to je nadužívání pěstního souboje. Pěstní souboje jsou tu celkem dva typy. Jeden funguje jako u pěstních zápasů, tedy omezená pohyblivost, žádné pití lektvarů a sesílání znamení. Druhý je klasickým bojem, akorát nelze vytáhnout meč. Oboje se tedy ovládání trochu jinak. Potíž nastane ve chvíli, kdy vás hra vystaví tomu prvnímu typu a pošle na vás něco, co je nad vaše síly (stačí 2 "boxeři" najednou a k tomu v malém domku). Zřejmě se prohrou tolik nestane, u tohohle boje se většinou neumírá, ale pochromá vám to hrdost

Podobným způsobem se mi znechutil Gwint. Neměl jsem za celou dobu moc příležitostí. Ač je to dobrá hra, úplně k srdci mi nepřirostla. Díky tomu tu běhám se svým základním balíčkem karet, se kterým nemám mnoho šancí vyhrát a hra mi místy naservíruje hru přímo jako volbu řešení určité situace. Strašně to omezuje tu volnost v rozhodování. Spolu s pěstními souboji jsou to dva prcky, na kterých by úkoly podle mě rozhodně neměly stavět, když to nedává jinou alternativu. Jsem rád, že to ve hře a někdo z toho určitě má radost, ale pokud já se rozhodnu obojí ignorovat, nepotřebuju, aby mě vývojáři přesvědčovali, jak dobře to mají zmáknuté a že to prostě musím zkusit.

Ono to trošku souvisí se způsobem řešení úkolů. U pěstních soubojů jde např. o to, aby protivníci zůstali živí a mohli nám vyklopit podstatnou informaci. Docela mě to překvapuje, kdejaká blbina je tu zabalená do neskutečně košatého příběhu, ale pro tohle už alternativní varianta vymyslet nešla? Mno, když jsem do toho píchl ... Samozřejmě, hra obsahuje i ty klasické triviality dojdi-zabij/dones-vrať se. Jenomže i tyhle typy úkolů mermomocí balí do překombinovaného příběhu. Je to hezké napoprvé, napodruhé, ... ale včera už jsem si párkrát povzdechl, proč zase? Je to zbytečné natahování něčeho, co díky tomu začne nakonec unavovat. Je to zbytečně křečovité, klidně tu mohly být klasické jednoduché úkoly jako protiváha k těm rozsáhlejším a komplikovanějším. Pokud jde o moment překvapení, nebo chcete-li zvrat, řada úkolů je předem odhadnutelná, ale kupodivu i tak netušíte úplně přesně ten konec Víte, že jdete např. po stopě masového vraha (ještě se k tomu vrátím), ale chvilkama vás to svede k úplně jiným úvahám a překvapivému rozuzlení. S tím si scénárista opravdu vyhrál.

Během včerejška jsem narazil i na řadu úkolů, které se generují až v závislosti na dřívějších rozhodnutích v zdánlivě nepodstatných situacích. Při první návštěvě Novigradu jsem třeba zesměšnil jednoho kněze Věčného ohně. Samozřejmě mi to nezapomněl a najednou mě po mnoha hodinách hraní zastavili lovci čarodějnic se zatykačem. Odevzdal jsem zbraně a místo pout mě napadli - ještě že v inventáři nosím sekery Bylo to celkem chytře promyšlené, neseberou vám totiž jen meče na zádech, ale všechny meče, tedy i ty v inventáři. Pokud máte sekundární zbraně, tak ty vám zůstanou, jenomže to si asi málokdo nechává Po dalších hodinách jsem narazil na jednu velmi hezkou slečnu, která volala o pomoc, že potřebuje jí dům obsadil nějaký poltergeist, ale nakonec jsem v jejím domě narazil na další pozdrav od lovců čarodějnic. Vznikl tak zajímavý úkol, o kterém ale zatím nevím vůbec nic, neboť slečna sice něco prohlásila, ale v zápětí se odteleportovala ... zajímalo by mě, co to bylo za tvora, protože teleportovat se tu umí hlavně mágové a ty s lovci čarodějnic moc dohromady nejdou

Ve hře jsem si všiml i pár rozporů, kdy postavy v rozhovorech, včetně Geralta občas nereflektují předchozí události. Např. Menge, již mrtvý velitel chrámové stráže. V rozhovorech hlavního příběhu je to dobře, ale jinde je to takové neurčité, jako by ještě po smrti nebyl. A to se netýká jen jeho, takových událostí je více. Jsou to ale drobnosti, všimnete si toho hlavně tehdy, když odehrajete takhle větší kus hry najednou, protože se to mnohem více vybaví.

[Elemir]

Starý známý

V rámci jednoho staršího úkolu jsem se vydal po stopách jednoho nerozpleteného klubka událostí, které mě dovedly až k zakázce na jednu potvoru v předměstí Novigradu. Nebyl jsem jediný, kdo tuhle zakázku vzal, takže jsem byl nadmíru zvědavý, kdo je ten druhý týpek. Po událostech v Zálipí, kde jsem řešil událost ohledně falešného zaklínače, který nyní za "odměnu" pracuje zdarma pro starostu a vesnici , jsem čekal podobný vtípek. Po usilovném pátrání jsem tak skončil v jednom domku a v patře už kdosi bojoval s nižším upírem. Nekoukl jsem pořádně kdo, ale očividně mě znal. Namísto toho jsem upíra sejmul a pak se teprve otočil ... Lambert. Byl jsem rád, konečně někdo ze stejné školy, akorát to vzápětí přiidalo Geraltovi pár vrásek, vyzvednutí odměny se trochu zvrtlo, možná ani ne zvrtlo, jako proběhlo nestandardně. Neptal jsem se a místo toho nechal promluvit svůj meč. Lambert mi to později vysvětlil.

Při jedné ze zakázek se potkal s jiným zaklínačem z nechvalně proslulé školy kočky (taky na ně dneska dojde). Tato škola se nakonec stala cvičírnou nájemných zabijáků, ale Lambertův přítel byl jiný. Jenomže při jedné zakázce je zadavatel podvedl a Labmertovo přítele nechal zavraždit. Lambert teď hledá dotyčnou grupu zabijáků a stopu našel právě v Novigradu. Následoval rozhovor s bývalou členkou v hospodě. Celkem opilá elfka, ale dost při smyslech, aby nakonec zburcovala další elfy v hospodě, že je jí upíráno právo ... mohla bývala žít, ale takhle umřeli všichni. Úkol se v tuhle chvíli zkomplikoval, protože jeho další řešení míří na Skellige a tam zatím cestu nemám.

Pokud jde o nelidi, obzvláště elfy, hra tu má ještě jeden křečovitý okamžik, kdy mě vývojáři prostě za každou cenu nutí do kontroverzních rozhodnutí. V jedné uličce předměstí pomůžujednomu elfovi proti lidem, abych o uličku dále naopak pomohl lidskému kupci proti elfům ... oboje samozřejmě řešeno smrtí jedné ze stran. Proč sakra? Ano nemusel jsem ty úkoly brát a míchat se do toho, ale snažit se o nečernobílé řešení za každou cenu je kontraproduktivní. Opravdu, podobné úkoly a jejich řešení se mi nelíbí. Je to prostě křeč. Klasicky proti duchu pořekla "mnohdy je méně více!".

Když už padlo to Zálipí

V Zálipí mě čekala jedna výše levelová zakázka na potvoru v lese. Ukázalo se, že potvor je více, jenomže na druhou stranu moc na jedno území Takže jedna se rozhodla zlikvidovat veškerou svou "konkurenci". Pátrání nebylo nejjednodušší, nehledě na to, že do dotyčné jeskyně se dostat, byl úkol sám o sobě. Jsou věci, u kterých prostě skřípu zuby a tou je i pohyb Geralta v horizontálně členěném terénu. Nikdo po něm nechce, aby byl dokonalým horolezcem, jenomže on nevyleze ani po jednoduché skalce, na které se navíc rýsuje "cestička". Místo toho následují skluzy buhví až kam mimo. Nakonec jsem se do jeskyně dostal, našel mrtvého běsa, ale bohužel zas musel z jeskyně pryč a nastražit návnadu na čerta (to je ta potvoří konkurence). A pak zas samozřejme po mnohém pokusu trefit vchod, zpět do jeskyně. Z čerta jsem měl chvilku obavu, je to velká potvra a pokud sundal běsa, je před ním nutný respekt. Nj, jenomže taktika je snadno prohlídnutelná a zásoby jídla v batohu velké

Potvory ještě stále dokáží taktikou překvapit, ale u lidí a nelidí už to tak rozmanité není. Jednoduché bojovníky prostě mlátíte hlava nehlava a případně uhýbáte před jejich spolubojovníky, ty lépe se bránící, nebo ovládající zaklínačské fígle (Queen), musíte seknout max. 2x, protože při třetím zásahu vás bloknou nebo vyvolají štít (je jedno, jestli je zrovna mlátíte zepředu nebo do zad). A takto pokračujete až do zblbnutí. Usekáte tak i protivníky o mnoho levelů výše. U potvor je pořád nutné v první fázi sledovat, jak se chovají a pak teprve zvolit vhodnou taktiku, která se liší druh od druhu a podmínek na bojišti. Čert padl, trofej jsem odřízl a jedna z vyšších zakázek je za mnou.

Výzbroj školy kočky

Tohle byl jeden z klasických úkolů na shromáždění pokladu, určený ovšem pro nižší level. V Novigradu vede do ostrovní čtverti, kde je potřeba najít přístup k jeskyni na pobřeží. Je to docela oříšek, když nevíte, co hledáte, ale k jeskyni se dá nakonec pohdlně dojít přímo z ulic čtvrti - já tam se skřípěnímm zubů seskákal z útesu Laboratoč je zamčená, klíč je třeba najít ... následuje obligátní hra s otáčením soch, jejíž řešení je jasné už po přečtení divného nápisu na kamenu ... i když, při úrovni logického myšlení dnešní mládeže možná zas tak jasné ne Musím potvrdit, že topivci pod vodou padají na jednu ránu kuší.

V laboratoři mě čekal jeden nemrtvý týpek se schopnostmi zaklínače. Napoprvé mě tedy překvapil ... grr, toho golema před laboratoří jsem sejmul jak nic. Pořád se prostě nejde do bojů hnát čelní taktikou. Ale jinak platí, to co jsem psal výše, boj je ve skutečnosti jen rutina baz jakékoliv vlastní invence. Odměnou jsou 4 nákresy k vybavení. Další 3 jsou pak různě po Velenu, ale nic složitého je získat.

Jedno z míst mě zavedlo dokonce do blízkosti pokladu stráženého silnou potvorou. Z potvory se nakonec vyklubal bazilišek na levelu 14 (pro mě už k smíchu ), ale je fakt, že ten stříbrňák, co strážil, je lepší, než to co jsem doposud našel nebo mohl nechat vykovat.

Osvobodit, či neosvobodit Marigolda?

Následoval poměrně zajímavý, sice natahovaný, ale zvratů bohatý úkol. Chvilkama jsem měl o jeho průběhu obavy, protože je to zrovna jeden z těch, co se následující události snadno odhadují, ale přesto dokáže překvapit, protože na poslední chvíli to řešení zkomplikuje.

Problémem je najít doplera Dudu, protože ten je potřeba, aby v podobě Mengeho vystavil propustku Marigoldovi - tedy propustku, potvrdil jeho převoz do Oxenfurtu. Dudu má rád divadlo a jedinou variantou je zorganizovat zajímavé předtsavení. A kdo jiný, než-li Priscilla by mohla hru napsat? Je to hezká domina, ale budiž, nakonec vznikal zajímavá komedie, kterou jsem v obsazení herců Irininy společnosti odehrál a Dudu našel.

Následující fáze úkolu přinesla i docela silný moment, kdy Zoltan Dudu poprosil, zda-li by nemohl ukázat, jak nyní Ciri vypadá. Souhlasil jsem. Nebyl to nejlepší nápad. Ta mimika, pohledy, utichlé hlasy ... v tu chvíli jsem si uvědomil, že hledám vlastní dítě, ke kterému mám opravdu hluboký citový vztah. Bylo až s překvapením, jak takhle jednoduchá scéna na mě dokázala zapůsobit. Je opravdu mistrovsky provedená a to nejsem zrovna žádná slečinka

Přepadovka transportu proběhla klasicky, jenomže Marigolda jeden z lovců urychleně naložil na koně a zmizel ... eh zpět. V předvečer čekání na konvoj nás se Zoltanem dostihla Priscilla, že nedokáže čekat někde doma. Dobrá, Marigold je její láska, tak co bychom pro ní neudělali ... jenomže ona navíc navrhla partičku Gwintu ... grrr. Cesta za uneseným Marigoldem nebyla ničím zajímavá, hra mě vedla hezky za ručičku, stejně tak jednoduché bylo jeho osvobození a konečně mi Marigold mohl říci své poznatky ze setkání s Ciri. Poté mě ještě porpsoil, abych se za ním v podniku stavil.

T o jsem provedl až poté, co jsem Zoltanovi pomohl s kompletací jeho sbírky speciálních qwintových karet, což byl také zajímavý úkol, ale poměrně přímočarý (tady právě jeden z podúkolů závisel na výsledku karetní hry, holt jsem rukojmí zachránit nedokázal ...). Spíš to bylo zajímavé z toho pohledu, že to ukázalo, jak podsvětí stále funguje a jak jsou mezi nelidmi jedinci, co dokážou svými sympatiemi k jedné ze stran válečného konfliktu překvapit. Na úkolu mě taky zaujalo to, proč jsem nemohl Zoltanovi jednoduše peníze jen dát, sám jich mám dost, ale místo toho jsem musel celý úkol absolvovat.

Podobný je totiž i ten Marigoldův úkol. Marigold se s Priscillou nepohodnul, protože jeho podnik je prostě jen nevěstinec a nejsou peníze na jeho přestavbu. Ovšem nebyl by to Marigold, aby neměl záložní plán, takže jsem se s tupým mečem (Irenina rekvizita) přepadl jistou dámu (jasně, bývalá Marigoldova milenky) a snažil se držet určeného textu (nejradší bych ho po tý kebuli praštil ). Podvedlo, zahřála mě alespoň Marigoldova průpovídka, že jsem s mečem lepší, než čekal Jasně, jenom se skoro už sto let mečem živím

Trpaslíci ze stavební firmy dorazili, přestavba započala, akorát je potřeba ještě najmout choreografku, což obnáší překecat jejího snoubence (tentokráte po dobrém) a počkat na otevíračku. Celé se to nese v duchu, že pořád stojím někomu za zadkem, takže mě vůbec nepřekvapilo, když Priscilla oznámila, že se jde domu připravit. Tušil jsem, že to skončí přinejmenším nějakým průšvihem. A když pak dorazil posel špatných zpráv, jen jsem zvednul obočí. Ovšem to jsem ještě netušil co přesně se stalo ... Priscilla skončila v nemocnici se zraněným okem, prořízlým hrdlem a poleptanými vnitřnostmi. Následovalo dlouhé pátrání.

Postupně se přede mnou otevíral děj plný různých indicií, které mě v myšlenkách místy svedly stranou, ale postupně bylo jasné, že tohle je dílo nějakého fanatika, který obdivuje církev Věčného ohně. Ale počítejte s tím, že je to opravdu velmi pozvolné odhalování. Hra mi už u prvního shrnutí nabízela několik možných scénářů ze kterých si vybrat. Možná mě to mělo svést příběhově jinak, ale na poslední chvíli jsem zvolil tak nějak intuitivně správně. Obětí bylo mnohem více a postupně přicházely. Jedna fáze mě dokonce zavedla na panství Vegebundů (tam Triss zachraňovala toho mladého alchymistu), kde jsem chvilku i zakysl. Hra mi jaksi nedávala moc najevo, co přesně ode mě očekává:

Spoiler: ukázat

je potřeba se nechat zajmout stráží, které si Geralta spletly s vrahem

Příběh se vzápětí stočil do jednoho známějšího nevěstince (vedl mě tam úkol se sukubou), kde už ctihodný Nathaniel (výše postavený Věčného ohně, který má na starosti márnice) mučil jednu z nevěstek. Ostatně jeho kariéra dříve mučení a obzlváště mučení žen, zahrnovala. Mohl jsem ho rovnou zabít, ale ani nevím proč, najednou mě přepadla kecací nálada. A byl to dobrý nápad. Nathanile je sice zrůda, ale ne ten správný pachatel. Tím je podezřele mladistvě vypadající asistent v márnici. Jak se po chvilce ukáže, vyšší upír, který si myslí, že na něj nestačím - ó, jak se mýlil Padl během chvilky.

Následující návštěva lazaretu ukáže světlé zítřky, Priscilla nakonec mluvit může, sice obtížně, ale může. Snad to nakonec bude mít dobrý konec, protože je to prvně, co to Marigold myslí vážně a opravdu se chce změnit a usadit. Tím celá tahle komplikovaná linka končí.

Dostihy

S Vegebundy je společná ještě jedna část. V rámci úkolu Marigolda je potřeba sehnat výtisky nových propagačních plakátů podniku. Tady mě to právě v jednu chvíli zavedlo k nepříjemnému  pěstnímu souboji. Další část se pak dotýká samotného tiskaře a volby možností, jak jeho problémy vyřešit - zaplatil jsem mu na dluhy ze svého. Nicméně chuť závodit mě nakonec dostihla. Zápisné je 100 orénů a závody jsou 3. není to nic složitého, byť druhý závod jsem musel opakovat.

Problém je totiž v ovládání koně. Občas má tendence z běhu přejít v klus a přitom zůstane vidět ukazatel výdrže. Na dráze je i několik divných překážek, které dokáží  hodně naštvat (zaseknutí za plůtek apod.). Naštěstí se dá se soupeřem docela snadno vyběhnout (doplnit výdrž koně) a tím pádem závod vyhrát. Odměnou je nakonec sedlo +70  výdrži koně a pozvánka od Tesáka na nelegální závody - vida, ono to podsvětí nakonec stále žije

Nejlepší mečíř ve městě

Ná závěr tu mám ještě jeden rozsáhlejší úkol, který je místy ale už zbytečně natahovaný. Jedná se o zakázku, která mě levelově předčila (18 vs 24 doporučených), nicméně jsem do ní vklouzl náhodou a těžko říci, zda-li by jí šlo přerušit.

Na jednom z náměstí se nachází obchod mečíře, který byl ovšem poněkud diskvalifikován ze řemesla - elfí mečíř Hattori (kdo nezná, je to odkaz na legendárního mečíře Hattori Hanzu z Tarantinovo filmu Kill Bill). Nelidé to mají holt těžké a jeden lidský nýmand si postavil kariéru na známosti s Tesákem (ano, ten trpasličí vůdce jedné z frakcí podsvětí). V současné chvíli dělá Hattori knedlíky, moc dobré, ale není to ono. Už kolikrát přemýšlel, najít si dodavatele surovin s dobrou cenou a začít konkurovat, jenomže je to takový poseroutka. Cenu jsem mu musel nakonec u Plecháče domluvit sám, tedy dělat mu doprovod jako ochranka a mluvit. Usmlouval jsem 25% ze zisku pro Plecháče, když na scénu přišli Tesákovo bitkaři.

Výhoda je, že Plecháč je nesmrtelný, takže nalákal část grupy na sebe a držel jí. Trpaslíků je totiž opravdu hodně a při tomhle levelu umí citelně seknout. Bohužel se ve hře projevily všechny nectnosti, co jsem psal hned v úvodu a poslední dvojici už jsem nezabil. Load to ovšem vyřešil. Nesekal jsem je za moc, ale při loadu sem se rozhodl zapojit lektvar Vylepšený Hrom a bylo to hodně znát ... možná ještě více by to bylo znát, pokud bych je sekal tím, čím jsem měl Po bitvě jsem si totiž všiml, že mám na zádech onen tupý meč, rekvizitu, se kterou jsem bojoval s Marigoldem Stane se, taky jsem si to o chvilku později vynahradil na jiné výše levelové grupě.

Hattori se z toho všeho sesype a dožaduje se, abych mu obstaral ochranku. Zná jednoho týpka, nějaký Sukrat ze Skellige, co zrovna pobívá v přístavu. Hattori se s ním dřívě nepohodl a tak posílá mě. Týpka jsem našel ve velmi družném rozhovoru se svým švagrem (poslal milého příbuzného k zemi) a nebyl moc rád z vyrušení. nějak jsem ale ten pěstní souboj zázrakem ustál (měl snad level 24). Spíše si říkám, že hra občas lehce buguje a to natlačení na plot udělo své. Nj, jenomže nic není jednoduché. Peníze za službu nejsou, takže protislužba. Mám jemu švagrovi zničit dodávku medoviny, předmět jejich sporu. Mohl jsem, ale nakonec jsem raději dal 2 body do Axie a švagra překecal. Celý tenhle quest je jeden velký omyl, do kterého jsem se nechal uvrtat

Sukrus souhlasil a Hattori jen tak mimochodem utrosusil ještě jeden požadavek. Extra suroviny ze skladu svého rivala, který ho předtím z obchodu tak krásně vyšachoval. Vzal jsem tedy Sukruse a jeho partu a dali si sraz u skladu. Trpasličí stráž už měla návštěvu, švagra. Tomu rychle došlo, že ten rozhovor na lodi neprobíhal dle pravidel a když trpaslík řekl, že jsem zaklínač, bylo mu to ještě jasnější. On ten trpaslík nebyl pro mě zas tak neznámý, hra tu naplno reflektovala moje rozhodnutí z dvojky pomoci nelidem. S tímhle trpaslíkem jsme totiž bojovali bok po boku ve Vergenu. Díky tomu mě nechal snadno vklouznout do skladiště označit správné bedny.

Jenomže venku už čekal majitel skladu, kterého milý švagr zavolal. Avšak po pokusu majitele nás napadnout, se rázem přidal na naší stranu. Boj byl protentokrát rychlejší, neboť už jsem si meč změnil Vyhráli jsme a Sukrus majitele skladu popadl a zamířil si to s ním na Skellige. Tím vytrhl Hattorimu trn z paty a mě už jen čeká posečkat na Hattoriho výtvor ...

Uf, mám sice pocit, že jsem něco zapomněl, ale taky jsem rád, že jsem to vůbec dal nějak dohromady. V Novigradu je pořád co dělat a i když odejdu do Velenu, je to ještě na dlouho. Ale dneska už bych rád Velen a okolí pořešil a do Skellige se přesunul.