Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Yuyana]

Tak si řikám, že jsem tu několikrát zmínila, že je ten mód rozsáhlej. A vy si možná řikáte, jestli je stejně dlouhej, jako Gothic II? Ne, sakra je to snad 2x-3x takový. Ve druhý kapitole jsem byla tak dlouho, že jsem pochybovala o existenci kapitol dalších. Ale jsou tam, myslim, že jich bylo 7, ale nejsem si teď jistá.

[Yuyana]

Je nějakej novej patch. Nerfli permanentní bonusy k maně a změnili nějaký věci... nic extra. Každopádně mě pobavila poznámka určená hráčům, který maj po patchi negativní "bonus" k síle magie: "omlouváme se, použijte cheaty". :-D

[Yuyana]

Sakra to neni Gothic, to je pre-alfa verze Morrowindu!

Omlouvám se, spustila jsem trojku a jsem traumatizovaná. Grafika je děsivá, styl boje je "uklikej nepřítele k smrti", a nefunguje klávesnice. Hm. Tak ne, to hrát nebudu.

Ale k Marvinovi, protože mrcha je zpět. A spoiler alert.

Mrchu Marvina jsme v poslední epizodě Marvinovejch dobrodružství nechali u mágů vody, kde mu ti mizerní lumpíci zabavili vybavení. Prej kdyby měl svoje věci, tak by hned zas utekl. SAKRA PRAVDA. Prej je Marvin tak hrozně zraněnej, že to poťáky nevyřešej, a musí ležet a ležet. Jediná naděje je nějakej záhadnej lektvar, co prej mágové zkoumaj, ale nedokážou připravit/rozluštit. No, jaká je šance, že to budou mít vyřešený v rámci následujících... řekněme deseti minut?

Kessel, člen kruhu vody, kterej mě prej donesl až k mágům, je na tom chudák hůř než já, a potřebuje lektvar taky. Podle fóra nejsem jediná, kdo je rozladěn nutností utíkat před bandou slabejch oponentů, který by šli prostě pokosit. Ale tak co, utekli jsme, jsme naživu, vrátíme se pro ně, jen co uděláme ten lektvar.

Jen co jsem vylezla z pokoje, potkala jsem Annu, se kterou jsme byli na úvodní lodi. Prej se tam stará o raněný. (Nikdo neví, jak se tam ti raněný dostávaj, vzhledem k tomu, že jediná cesta do chrámu je plavat pár desítek metrů v moři.) Marvin je celej paf, co že to tam dělá, vždyť je *gasp* ŽENA. No, hra je sexistická jak svině, ale je to Gothic, takže nikdo není překvapen.

Každopádně to vypadá, že je ochotná pomoct. Stejně tak je ochotnej pomoct Riordian (toho už odněkud známe, že?). Dostala jsem info, kde hledat recept na lektvar, a nějakou tu výpomoc s odlákánim pozornosti. Velmi hladkej průběh. Kouzlo k otevření truhly jsem ani nepotřebovala, protože jsem zkušenej zloděj, a truhly s krátkou kombinací otevírám automaticky. Vybírání kapes sice neni dramaticky finančně výhodný (i když přeci, a navíc ten pocit zadostiučinění!), ale to zkracování kombinací je k pomilování.

 20220123202038_1.jpg (185.06 kB. 1280x720 - prohlédnuto 792 krát.)

Další quest je sehnat věci, co k umíchání lektvaru potřebujeme. Stačí oběhat dostupný oblasti, všechno je jasný a snadný. Ukrást kotlík nějakýmu chudákovi, co vaří polívku, vyměnit hmoždíř za výpomoc při soutěži ve sklizni hroznů... A knížku, kterou k tomu budeme potřebovat, jsem si jednoduše zapůjčila v knihovně, oblečená jako mág-novic.

Vzhledem k tomu, že hru už znám, jsem si před přípravou samotnýho lektvaru přečetla a zapamatovala recept, a šla míchat. Aha, tak zpět. Moje postava to umíchat odmítá, protože se mu klepou ručičky. Anna bude míchat, já jí do toho budu kecat. Ještě že si pamatuju ten recept, že?.

Nebudu vás napínat, tahle část hry opravdu neni nijak zajímavá. Lektvar dopadl skvěle, po vypití jsem skončila v bezvědomí, ale ve velmi zdravym bezvědomí.

*

Pokusili jsme se mágy přesvědčit (já, Kessel a Riordian jsme teď trojka), že Volker je hovado a zrádce a je potřeba se proti němu postavit, ale mágové ho milujou a odmítaj jakýkoliv argumenty. Proto jsme se rozhodli, že uspořádáme výpravu do Adanosovo chrámu, a doneseme odtamtud kouzelnej meč. To prej mágy přesvědčí a přidaj se k nám. Myslela jsem si, že timhle hra končí, a je finální dungeon a šmitec... ale ne. Timhle rozhodnutim jsem zpět na mapě, a můžu si dělat, co chci. Jen po celý mapě všude běhaj nájemný lovci s mym portrétem (klasika).

Musim sehnat partu, co půjde se mnou do chrámu, dělníky, jídlo, a tak dále. Fuuu, proč. Proč nemůžeme jít jen my tři, stejně nebudou bojovat oni, no ne?

[Yuyana]

Nebudeme to prodlužovat, obešla jsem všechny vendory/hospodský kamarády, a sebrala bandu, se kterou jsem se vypravila do chrámu. Jak už to u Gothicu bejvá, finální lokace už nejsou to ono. Na druhou stranu ale tady puzzly dávaj logickej smysl, narozdíl od dvojky, kde jsem nikdy nenašla jakoukoliv zákonitost.

Když jsem viděla ten mostek hned za vstupem do dungeonu, bylo mi jasný, že praskne. Nemusela jsem čekat dlouho. 5 minut in a už máme ztráty. Následující onlast zahrnu jen obrazem, protože nevim, co bych o tom psala. Prostě dungeon, puzzly. Užijte si tmu jak v řiti, tentokrát bez editace.

 1.jpg (124.24 kB. 1280x720 - prohlédnuto 683 krát.)

 2.jpg (199.62 kB. 1280x720 - prohlédnuto 757 krát.)

 3.jpg (162.29 kB. 1280x720 - prohlédnuto 743 krát.)

 4.jpg (24.34 kB. 1280x720 - prohlédnuto 725 krát.)

Po projití všech puzzlů jsem se dostala k pokladu. Vau, poklad!

 5.jpg (186.62 kB. 1280x720 - prohlédnuto 688 krát.)

Bohužel moje postava se rozhlížela jako mamlas, pak na ní začal mluvit kámoš, a pak bylo třeba zdrhat, protože se začaly zavírat dveře. No tak dík, no, jsme bez pokladu. Jako... Tskh.

Jeden ze společníků se rozhodl, že s náma zdrhat nebude, a umřel tam zavřenej se zlatem. Respektuju jeho volbu. Ne že bych měla na výběr.

Na konci jsme našli oltář s mečem, pro kterej jsme si přišli. Můj kámoš Kessel se ho pokusil vzít, ale meč ho odmítl a udělal ledový efekty všude kolem. Zkusila jsem ten meč vzít do ruky já, ale ani Marvin neni vyvolenej (diví se někdo?). Kolega Kessel z toho byl tak zdrcenej, že odmítl pokračovat v cestě a rozhodl se tam zůstat a umřít. Fakt co jsem si to vybrala za společnost.

Vzala jsem meč, váhy, který ležely na oltáři, prokopla zeď, a tunelama důlních červů se sama vydala ven. Zbytky mojí expedice se ke mě přidaly u východu. No, meč máme, ale úspěchem bych to nenazvala.

*

Venku nás zastavil šéf vlčích synů s armádou, a prej máme navalit jeho meč. Aha, takže ani ten meč nemáme. Neni možnost mu ho nedat, prostě s nim odejde. Jediný, co mi zbylo, jsou váhy. A nepřátelská armáda, která se mě chystá zabít.

 7.jpg (148.93 kB. 1280x720 - prohlédnuto 722 krát.)

[Yuyana]

Šéf vlčích synů je schopnej ten meč použít. Je to meč jeho rodiny, ta pevnost kde jsme ho vyhrabali patřila jeho lidem celý generace. A teď, když ho má, mu nic nebrání zaútočit na město. Ups. Celej ostrov původně patřil jeho lidem, a on se nikdy nesmířil s tim, že mu tu pobíhaj a vládnou nějaký cizáci. A kdy je lepší čas na občanskou válku, než když jsou orkové za dveřma.

Zrovna když se mě už už chystali zabít, VZUMMM, a byla jsem teleportována do chrámu k mágům. Přímo do jejich sborovny! Všichni byli kompletně paf! Zázrak, znamení! Jak to, že jsem se tam takhle ocitla? A co ty váhy, který mám v ruce? To jsou Adanosovy váhy! Ten zatracenej mytickej artefakt vůbec nebyl meč! Je to chyba v překladu a my jsme trubky!

Dějový zvraty hře nechyběj.

Pokusila jsem se vysvětlit mágům, že se o zázral nejedná, že mě teleportoval Riordian, ale odmítli tomu věřit, protože teleportační magie takhle nefunguje. Ne, ne, je to znamení, a už jsou na mojí straně. (V pozdějšim dialogu Riordian potvrdil, že mě teleportoval on. Pokusil se nás teleportovat oba naráz, čehož magie/runa nebyla schopná, a kouzlo prostě selhalo a udělalo kravinu.)

Finální kapitola, čas bránit město přes Volkerem a vlčíma synama, který jsou v tom společně. Celou dobu v tom jedou oba. Vlčí synové se Volkera vůbec nepokusili zabít. Ten parchant to celý sehrál. Pf. A ještě nechal někoho zastřelit místo sebe, aby to vypadalo.

Mám z toho bránění města velmi DA:O flashbacky. Taky trochu pocit marnosti, protože je to samá mrtvola. Zachránila jsem alchymistu uhašenim jeho domku, a pomohla kolegům z hlídky, který v některejch případech stále ještě žijou. Našla jsem jednoho kolegu s nějakym civilistou před zavřenejma dveřma do přístavu. Myslela jsem si, že jim mám nějak pomoct ty dveře otevřít, nebo se za ně dostat. Nebyl to žádnej problém, hned jsem si všimla pohodlný cestičky, kterou se šlo dostat na druhou stranu. Nicméně můj úsudek byl kompletně mylnej.

 1.jpg (140.14 kB. 1280x720 - prohlédnuto 718 krát.)

Jak vidíte, v týhle misi už žádnej přístav nemáme.

Ne, nemusíte se obávat o lidi. Nepropadli se do pekel, teoreticky stále ještě existujou. Volker a Vlci přístav úmyslně odřízli, aby běžný pracující lid nepřišel k úhoně. Jde jim jen o vládnoucí vrstvy. No, to je neomlouvá, lumpíky jedny. Já s nima v zásadě souhlasim, červ vem Myrtanu, ale umučili Marvinovi bratra. Jejich chování neni akceptovatelný.

 2.jpg (230.31 kB. 1280x720 - prohlédnuto 723 krát.)

Po souboji na nádvoří se k nám konečně, konečně přidali mágové vody, a já se vypravila na bosse. No, prvního ze dvou.

 20220126011633_1.jpg (125.14 kB. 1280x720 - prohlédnuto 754 krát.)

Tohle je Ulryk, šéf synů. Pro jistotu jsem do sebe kopla nějaký dočasný podpůrný poťáky, a chlapce jednoduše naporcovala. Chvíli to trvalo, ale těžký to nebylo.

A je čas se vydat za Volkerem, kterej mezi tim utekl do stok. Tady je to osobní. Tohle je boj, po kterym s Marvinem žízníme už hodně dlouho. POMSTA!

Předskokanka před samotnym dezertem je Ivy, která nás hned na začátku informovala, že by pro Volkera umřela. Mno, teď má holka příležitost. Mimochodem byla to ona, kdo spolu s Benem unesl Jorna. Jop, ona. Celou dobu v tom měla pracky. Neexistuje smilování, neexistuje soucit. Jen pomsta, porcování a vztek. Škoda že byla tak slabá, měla to rychlý.

Hlavní chod. Velký finále. A ve stoce, jak trefný.

 4.jpg (132.93 kB. 1280x720 - prohlédnuto 719 krát.)

Volker v boji ani nemá jméno. Je to prostě jen usurer (lichvář). Krása. Všimněte si toho velmi charakteristicky tvarovanýho meče:

 5.jpg (141.16 kB. 1280x720 - prohlédnuto 744 krát.)

Kde já už ten meč viděla? Čí že je to meč? Usurerův, samozřejmě. Kchm kchm.

 6.jpg (139.57 kB. 1280x720 - prohlédnuto 699 krát.)

Rozhodla jsem se toho chlapa nezabít. Mám takovej pocit, že si to náš šéf tak přál. Bylo to těžký. Hodně těžký. Musela jsem to loadnout těžký. Neni to fér, že by měl zrovna tenhle chlap žít, když jsou všichni ostatní mrtví. Ale z loajality ke kolegům ho necháme.

A je konec. Finální slidery. Něco dopadlo dobře, něco špatně. Někoho jsem zachránila, někdo umřel. Moje první hra nebyla kdo ví jakej úspěch, ale vypadá to... nadějně. Život pokračuje.

 7.jpg (144.18 kB. 1280x720 - prohlédnuto 721 krát.)

 8.jpg (193.55 kB. 1280x720 - prohlédnuto 688 krát.)

Ne, sakra, sakra coo? Proč? Co jsem komu! To neni fér!

Tak, a jsem na tom stejně jako Lee. Hoděj mě do kolonie jen proto, že se mě chtěj zbavit. Moc moci, moc vlivu. Navíc jsem prašivej uprchlík. No to je teda konec. Jediný co mě uklidňuje je fakt, že jsem komplet vykradla uplně VŠECHNO, a tak si pobyt v kolonii tak trochu zasloužim.

 9.jpg (141.51 kB. 1280x720 - prohlédnuto 730 krát.)

[Elemir]

Před nějakým týdnem jsem nainstaloval Gothic 3 včetně Community Patche 1.75 a pustil se do hraní. Dopadlo to samozřejmě jako vždy. Opět jsem hrál za lučištníka a skončil na straně rebelů s inklinací k neutrální cestě (volba Xardase). Ale to není to, o čem jsem chtěl primárně psát.

Docela mě překvapilo, že hra není ani na mé současné sestavě stále plynulá a zůstaly i pády hry v okolí Trelisu. Jelikož jsem před rozehrávkou zvolil alternativní vyvážení hry, tak mě to docela omezovalo při soubojích v arénách, kde záseky hry znamenaly v podstatě konec zápasu - já se zasekl, kdežto pozice nepřítele se přepočítala správně, takže pro něj jakoby k záseku nedošlo. Samozřejmě to byl problém i jinde, ale zrovna v arénách to echt vadí. Všude jinde jsem to prostě řešil lukem a časem i v kombinaci s kuší.

Kuše jsem vlastně zkusil úplně prvně a nebylo to špatné. Sice se nemohou svou rychlostí nabíjení vyrovnat luku, ale zase mají tu výhodu, že jejich natažení nejde snadno přerušit a nabitá kuše už zůstane nabitá - u natahování luku stačí, aby do vás někdo jen strčil a můžete začít znovu. Další výhodou kuší je vyšší poškození a snazší zaměření vzdálenějšího nepřítele, jelikož trajektorie šipky je oproti šípu přímější. Zaostřené šipky pak skvěle fungují i na kostlivce, přitom jsou oproti podobně účinným ohnivým šípům dostupnější a levnější. Za mě je tedy kuše skvělým doplňkem lukostřelby a střídal jsem to dle typu nepřítele a konkrétní situace. Začínal jsem jako čistý lukostřelec, protože zprvu jsem trénoval jen lov, ale jakmile jsem začal navyšovat i sílu, tak jsem zapojil i kuše.

Pokud jde o samotný pocit ze hry, tak mi to najednou přišlo mnohem lepší jak před léty, protože v G3 tak nějak okrajově vidím i ELEX. Respektive nyní chápu, o co se PB tenkrát v G3 pokoušeli a co jim vyšlo právě až u ELEXu (první Risen teď nepočítám, protože to je u mě do určité míry něco jako remake G1). Pořád mě nepřestává udivovat, s jakým citem pro detail je svět G3 vystavěný. I po letech a tolika odehrávkách jsem na mapě objevil místa, kam jsem se předtím nedostal a přitom nešlo jen o nějaký kus terénu bez ladu a skladu. Horší je jen celkové zapojení hrdiny do dění kolem, kde prostě chybí klasický Gothicovský přístup, na což si PB dali u ELEXu už pozor - jakmile skončí hlavní práce s frakcí, tak se vše začne pro změnu točit okolo Počátku a spřátelených NPC. To u G3 prostě chybí.

Dohrávat to už asi nebudu. V současné chvíli mám osvobozený Nordmar a Myrtanu a nově by mě čekalo osvobozování Varantu. Mezitím jsem ještě kývnul na nabídku Xardase, neboť jsem měl už všechny Adanosovy artefakty, takže na druhou stranu bych mohl hru teoreticky ukončit velmi rychle i bez toho. Jenomže tenhle konec už jsem si vyzkoušel mnohokrát, takže není důvod pokračovat. Každopádně i tak to byla milá připomínka G3 a teď se zas vrhnu na něco jiného .

[Milhaus]

Je to děsná hra a mé pocity z ní jsou vždy, když jí spustím podobný (i když pravda o trošku lepší, než při prvním spuštění, kdy jsem to vydržel hrát asi 30 minut). Asi až po 5-6 letech a CP1.4, jsem to dokázal poprvé dohrát, pochopitelně za mága s ohnivou koulí kombinovaného s lukostřelcem (jen tak pro zábavu).

S optimalizací pomůže tento postup. Hlavně G3 Waste Data Patch, Patch Parallel Universe a Gothic 3 Cleanup opravdu pomůže proti sekání.

Naposledy jsem to hrál s módem MYINA (je dokonce v češtině). Ten obsahuje kombinaci některých módů jiných autorů a pak nějaké vylepšení autorů módu samotných. Nejsou to změny vyloženě špatné, hlavně mód, který přidává do některých osvobozených měst lidi a úkoly, je docela zajímavý (škoda, že se to netýká všech měst), v některých věcech to autoři krapek přehání.

Kdyby to někoho zajímalo, dokonce jsem to natáčel.

[Mytago]

Elemir: V Myrtane si poplnil najskôr postranné Q, potom si zaradom oslobodil mestá a následne išiel Nordmar ? Alebo si išiel dáko neštandardne ?

[Elemir]

V Myrtaně jsem nejprve chvilku polevelil v okolí Ardey a Cape Dun, abych se dostal co nejrychleji na 50 bodů ve starobylé magii a naučil se rychlé učení. K tomu jsem přidal lov a luky. Potom se mi podařilo dostat se až do Montery a odtud přes kopec do Sildenu, který se pro mě stal na nějakou dobu levelící základnou. Nicméně v Sildenu jsem plnil jen vedlejší úkoly a pročišťoval jeho okolí.

Když už jsem na tom byl o něco lépe, tak jsem pročistil okolí Vengardu od skřetů a dostal se až do Faringu a odtud do Gothy, kde jsem si vyzvedl teleportační kámen do Vengardu a město jsem vyčistil. Poté jsem se vrátil do Faringu a zvýšil si reputaci u skřetů, abych mohl projít průsmykem do Nordmaru. Bylo to samozřejmě zbytečné, protože do Nordmaru jsem mohl projít i na jiných místech, ale já si hlavně potřeboval zajistit dostatek prodejců šípů, protože ty mi do této doby docela rychle docházely - nízké poškození = vyšší spotřeba šípů.

V Nordmaru jsem si chtěl původně jen oběhat vesnice a získat teleportační kameny, ale nakonec jsem tu zůstal a celou oblast jsem pročistil, splnil většinu úkolů a porazil všechny skřety. V průběhu toho jsem si odbíhal do Myrtany a Varantu, protože něco bylo nad mé síly. Např. na kostlivce jsem našel až ty kuše, které jsem se musel doučit mimo Nordmar. Postupně jsem tedy doprozkoumával lesy a poušť (včetně vykopávek).

Po dokončení Nordmaru jsem si zajistil vysokou reputaci ve všech městech Myrtany a Varantu (samozřejmě vyjma Ishtaru) a při tom jsem zjistil, že mám skoro všechny Ohnivé kalichy. Rozhodl jsem se tedy pomoci paladinům a tím nastal problém - v Geldernu jsem byl napaden skřety a v tu chvíli jsem se rozhodl pro osvobození celé Myrtany.

Nestandardní to ani tak nebylo. Nordmarem jsem jednou už začínal, ale bez alternativního vyvážení, kdy jsou souboje přeci jen o poznání snazší. S vyvážením jsem třeba nemohl s kostlivci dost dobře bojovat, navíc útočili pod dvou a občas i po třech, takže to byl dost velký rozdíl.

[Mytago]

Zbraň na blízko k luku si volil jednoručku a armor ľahké verzie ?

[Elemir]

Jednoruční meč a štít, ze zbrojí nejprve nic, potom lehké nordmarské za 100 ks rudy a před osvobozováním Myrtany jsem navlíkl paladinskou zbroj.