Víte, když po mě hra v první chvíli chtěla, abych vyšetřila pokus o vraždu toho úžasnýho lichváře Volkera, byla jsem z toho krapet bleargh. Měla jsem z toho pocit, že bych toho skorovraha měla hledat proto, abych mu potřásla rukou. Miliardář se soukromou armádou? Z toho nekouká nic dobrýho.
Jak jsem tak měla svojí herní pauzu (nad přesčasama a sepisovánim smluv pro DPI zákazníky), rozleželo se mi to v hlavě a došlo mi... že ta hra byla až doteďka fakt dobrá, a plná zajímavejch zvratů. Ty lidi VĚDĚJ co dělaj, že? Co když bude zvrat i tady? Ten chlap je mooc okatě všema milovanej, pojďme zkusit pokračovat dál. Přeci musim zjistit, kam zmizel bratr, a ... tolik dalších věcí! Ta hra je neuvěřitelně rozsáhlá. Jako fakt neuvěřitelně.
Prostě jsem dospěla k závěru, že Volker je lump, a hra to na mě.. hraje.
Taky jsem si zvedla detaily, takže už žádný rozmazaný textury. Nechápu, že jsem to neudělala dřív. Neseká se to víc, prostě se to po zapnutí musí nechat stabilizovat. Gothic II asi neni uplně optimalizovaná hra a můj procesor je... rychlej jen když musí.
*
Ráda bych autorům vyjádřila... respekt? asi? za to, jak dobře zvládaj atmosféru hry. Děj se odehrává před Gothicem I, invaze orků na pevnině postupuje, a první jsou k nalezení i na ostrově. (Což mě mírně překvapilo, protože celou první kapitolu nebyli nikde, ve druhý kapitole nebyli nikde, a najednou vlezu do jeskyně, kde jsem už před tim byla, jen pro jistotu, jestli jsem tam nezapomněla houby... a HUTAČAKA! V ten moment ze mě spadl můj ospalej klid hledatele hub, okamžitě v ruce zbraň a couvat ze dveří. Na některý zvuky člověk v týhle sérii reaguje velmi rychle.)
Když jsme připlavali my, první vlna uprchlíků, bylo všechno tak nějak... normální. Farmáři, měšťani, ve městě sem tam žebrák, a před úřadem, kde se žádá o občanství, asi tři, možná čtyři chlapi (ženy občanství zjevně nechtěj). S každou kapitolou přibejvaj lidi do fronty před úřad, přibejvaj uprchlíci, žebráci, banditi. Tak nějak celkově přituhuje, a je to znát. Možná je to tim, že člověk jde postupně z úplnýho normálu do krize, a ne že se naloguje v apokalipse.
*
Ale kde jsme to skončili. Jižani. Maj na domku nakreslený sluníčko. Jo, vážně. Takový malý bílý. Hned mi bylo jasný, kterej domek ve městě to je, je to nápadný, a moc dobře si pamatuju ty dveře, co nešly otevřít. Čas je navštívit.
Domek neobsahuje vlastně nic moc zajímavýho. Jednoho chlápka, co se na mě vrhnul, když jsem otevřela páčkou mříž (ani nemaj tajný dveře, amatéři) a tři ozbrojený chlápky nahoře na půdě. Ti potvrdili, že zatčenej chlap je jen poslíček, kterej v ničem nejede, a následně zaútočili, takže bylo nutný je rozsekat.
Se svejma důkazama jsem se dostavila před jakousi komisi, co posuzovala, jestli toho chlapa popravíme, nebo ne. Podařilo se mi je přesvědčit, že ten pokus o vraždu (a technicky vraždu kolemjdoucího) nespáchal, a že ani neumí střílet z kuše. Zvláštní stříbrnej hrot a hromada stříbrnejch mincí vedou k Vlčím synům. Následovala poprava nějakýho náhodnýho chlapa, kterej byl použitej k uklidnění emocí ve městě (všichni jsou tak rozrušený z atentátu na Volkera). Nevim, co to bylo za chlapa. Možná to bylo ve hře sdělený, ale kombinace moc rychlejch titulků, ADHD, mojí delší pauzy a čirýho rozsahu hry způsobuje, že se ne vždycky uplně chytám. Hrozně by mi pomohlo, kdybych si mohla dialogy odklikávat sama, až si to dočtu. (Ty titulky jsou půlku času nesmyslně pomalý, a druhou půlku času bych potřebovala kurz rychločtení)
*
A teď... je čas vypravit se do Vlčího doupěte. Společně s Ivy, což je ta dáma v černym, která ukradla mojí lahvičku s krví. (Ta co řikala, že by pro Volkera s radostí umřela.) Jsem zvědavá, na základě čeho nás pustěj dovnitř. Myslela jsem, že s nima ta Ivy třeba kamarádí, nebo že má nějakej argument... ale nemá. Je to na mě.
Po krátkym rozhovoru s chlápkem u brány vyšlo najevo, že ho štve banda uprchlíků, co mu kempuje v podhradí. Navrhla jsem mu, že se jich zbavim, když nás pustí dovnitř. Zdá se, že to funguje. Ještě že se neusadili jinde, že?
Jakožto člen hlídky s nulovou tolerancí pro opiáty jsem samozřejmě zvolila řešení přesvědčit skupinu uprchlíků, že maj jít raději do bažiny pěstovat trávu. Musela jsem zaplatit dřevorubci, aby jim tam zařídil domek, a dát jim nějakej chlast. Zabralo to hezky.
*
Vlčí pevnost je... taková nijaká. Nějaký chajdy a hrádek, kam mě nepustěj. Musela jsem tam běhat pěkně dlouho, než jsem zjistila, co kde a jak.
Nejdřív je nutný zjistit, komu patří ta stříbrná šipka. Zanesla jsem jí místnímu kováři, od kterýho jsem dostala seznam lidí. Prej je to speciální šipka na lov důlních červů. Jako vážně? Stříbro do zbroje? Asi bych to vysvětlení nesla líp, kdyby to bylo na lov nemrtvejch. No, nebudeme jim do toho kecat, určitě věděj, co dělaj. (Ne, absolutně nevěděj, dum dum dummmm.)
Oběhla jsem jednoho po druhym chlapy, který ty šipky někdy v životě měli v ruce. Prvního jsem se nemusela ani na nic ptát, protože kapsářstvim se mi podařilo ukradnou mu šipky, a hned se mi zapsal do deníčku jako negativní. Miliju, jak mě hra reálně nechává používat moje zlodějský schopnosti. To se v RPGčkách, kde máte jinou volbu než rogunu, často nestává.
Dalšího chlapa jsem musela opít a vyzvat ke střeleckýmu duelu. Zavrávoral, fláknul sebou, a trefil při tom terč přímo doprostředka. Šikovnej. A další negativní.
Začínalo bejt jasný, že jsou prostě negativní všichni napovrchu. Jedinej podezřelej, kterej mi zůstal, je Jon (neplést s Jornem). Jon je dole v dole, protože se tam vymkli kontrole důlní červi. Musela jsem přesvědčit šéfa, že nejsem debil, a dokážu zabít červa, a následně sehnat a uplatit houfec vojáků, který si stoupli ke dveřim, pro případ, že bych záhadně zapomněla, jak držet meč, či co. (Je to takovej ekvivalent dolu Starýho tábora, jak musíte sehnat templáře, jinak vám neotevřou.)
*
Vlezla jsem do dolu, čekajíc klasickej důl, jako v Gothicovi, ale ne, vypadá dost jinak. Přírodněji. Další zajímavá věc v týhle hře je, že v podzemí je fakt TMA. Jako FAKT tma. Bez světla nesmíte nikam lízt. Když jsem poprvé vybíjela kanalizaci ve městě, chodila jsem s pochodní, a později jsem se naučila první kruh magie na světlo. V týhle hře je opravdu nutný mít osvětlení vyřešený, jinak neni žádná šance.
Mravenců bylo všude spousty, některý jedinci uměj plivat magii/jed, některý vybuchujou. S těma je trošku problém, když je člověk melee. Ale nic dramatickýho. Furt jsou to jen mravenci. Neuvěřitelný, kolik lidí v tom dole leží mrtvejch. Skoro bych řekla víc, než bylo na povrchu. Ale zákon příběhu říká, že Jon někde žije. Někde na samym konci dolu, kde bude nejspíš královna.
A sakra mám pravdu. Našla jsem Jona, a našla jsem královnu. Souboj byl tužší, použila jsem nějaký lektvary, ale nic dramatickýho. Jon se mnou odmítl spolupracovat, zodpovědět moje dotazy, a zaútočil na mě. Nezabila jsem ho, pokusila jsem se ho zachránit, ale nešlo to. Byl moc zraněnej a vykrvácel mi cestou. Nevim, proč si neřek o poťák, mám jich dost... :-D
Každopádně to vypadá, že Jon je pachatelem. Sebrala jsem mu šifrovanou zprávu a vydala se nazpět, sdělit špatný novinky zbytku Vlků.
Oh, a totálně jsem si drze sedla na trůn jejich krále, za čož jsem byla nahlášená jako zločinec a zaútočila na mě celá místnost. Ale stálo to za to.
Autor
Téma: (Elemir) - Gothic 3 (+ standalone datadisk Forsaken Gods) (Přečteno 40844 krát)