Svět Might and Magic

Komunitní fórum stránek Svět Might and Magic

  • Červen 17, 2026, 18:56:41
  • Vítejte, Host
Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.
Pokročilé vyhledávání -
Strana: 1 ... 41 42 [43] 44 45 ... 78

Autor Téma: Dohrál jsem, hraji a chci dohrát  (Přečteno 242747 krát)

Ringo

  • Starší člen
  • ****
  • Příspěvků: 329
Re:Dohrál jsem, hraji a chci dohrát
« Odpověď #630 kdy: Říjen 29, 2019, 18:53:23 »

S tou Laurou Bow jsem hodně nalomený, obzvláště když jem teď zažraný do detektivek od Agháty Christie, kterou teď čtu jednu knihu po druhé :-)

Ale nejprve musím dorazit Xenosagu z PS2, blížím se ke konci. Sepisuji k tomu rozsáhlý report, rozsáhlejší, než jsem čekal a než jsem chtěl, pořád mi v mysli vyvstávají nová témata, které bych chtěl zmínit, aby to bylo dostatečně komplexní :-)

Dále jsem si dal závazek, že co nejdříve dojedu už x let rozehraný Dark Queen of Krynn.
Dalším podobným restem je Rogue Galaxy, nechápu, proč tu finální lokaci, v které jsem, už konečně nedorazím, vždyť je to snad už přes 10 let :-)

Co mě akutně čeká, tak po dojetí a odeníčkování Eye of The Beholder 1 a 2 se hodlám pustit do mé oblíbené a to Eye of the Beholder 3 a to i s mapováním, takže fuška nejméně na dva měsíce.
IP zaznamenána

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 8112
Re:Dohrál jsem, hraji a chci dohrát
« Odpověď #631 kdy: Říjen 29, 2019, 19:29:25 »

Ringo: ještě před tím vším však nejprve udělej na blog recenzi na Planescape Torment, ať je o čem diskutovat :D Dokonce i na High-Voltage už se do toho pustili ;)
IP zaznamenána
This is the end ...

Richmond

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 592
Re:Dohrál jsem, hraji a chci dohrát
« Odpověď #632 kdy: Říjen 29, 2019, 22:06:46 »

Ringo: Laura láká viď? I Ruda z Pařanskýho ráje se na FB začal po mém komentáři o hru zajímat! :)
IP zaznamenána

Ringo

  • Starší člen
  • ****
  • Příspěvků: 329
Re:Dohrál jsem, hraji a chci dohrát
« Odpověď #633 kdy: Říjen 31, 2019, 12:00:17 »

2Elemir: jé, tak do PT nepůjdu, byla to pro mě tryzna. Někdy se třeba dokopu to zkusit znovu zahrát, ale to až bude fakt herní nouze. Na GoGu hru samozřejmě zakoupenou mám, tu původní verzi, Enchanced kašlu :-)

2 Richmond: Docela uvažuji, že po dohrání Xenosagy si dám přestávečku od RPG právě formou Laury Bow.
IP zaznamenána

Richmond

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 592
Re:Dohrál jsem, hraji a chci dohrát
« Odpověď #634 kdy: Listopad 10, 2019, 19:25:43 »

Tak po dohrání Colonel's Bequestu jsem "nainstaloval" Wizardry IV. Jednou to přijít muselo :) Budu psát i deníček. Věru hned první zákys legendární, překvapivě mi došlo jak to asi bude řešené, ale na realizaci řešení jsem si musel chvilku počkat, přesněji 627 úhozů do klávesnice.
IP zaznamenána

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 8112
Re:Dohrál jsem, hraji a chci dohrát
« Odpověď #635 kdy: Listopad 12, 2019, 11:01:49 »

Richmond: tak teď jsem opravdu zvědav, to bude mnohem zajímavější, než můj pokus o rozehrátí Pools of Radiance :D
IP zaznamenána
This is the end ...

Richmond

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 592
Re:Dohrál jsem, hraji a chci dohrát
« Odpověď #636 kdy: Listopad 17, 2019, 09:30:56 »

Elemir: Tak deníček už tam visí, alespoň 2 zápisky, moc jsem toho neodehrál, spíš nažvanil v tom deníku :) Navíc ted týden mimo republiku, takže nepokročím.
IP zaznamenána

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 8112
Re:Dohrál jsem, hraji a chci dohrát
« Odpověď #637 kdy: Listopad 18, 2019, 23:27:55 »

Já jsem proti všem předpokladům taky mimo republiku a namísto klidu jsme hned dneska narazili na pracovní problém, takže ani tentokrát to na hraní nevidím :D
IP zaznamenána
This is the end ...

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 8112
Re:Dohrál jsem, hraji a chci dohrát
« Odpověď #638 kdy: Listopad 29, 2019, 09:07:29 »

Včera jsem dohrál Sniper: Ghost Warrior - Contracts a hned na úvod mohu s klidem prohlásit, že za těch osm stovek ta hra stojí za pořízení. Co jsem četl, tak studio se poslední dobou potýkalo s mizernou kvalitou titulů, takže si zřejmě už sami nevěřili a Contracts záměrně podhodnotili. Osobně jsem od nich hrál jen Sniper: Ghost Warrior 2 a ten mě vcelku bavil, takže jsem neměl důvod pochybovat o tom, že mě budou bavit i Contracts (nejvíce se nadává na trojku, ze které ovšem Contracts principielně vycházejí).

Začnu trošku netypicky popisem možností hry. Contracts jsou klasickou FPS, ale jak už je dnes moderní, tak hra je říznutá RPG prvky v podobě stromu vylepšování postavy a výbavy. Netuším, co vývojáře k podobným krokům vede, ale budiž. Když se na ty položky RPG stromu podíváte podrobněji, tak zjistíte, že to vlastně souvisí s vylepšováním techniky, kterou postava používá nebo má integrovanou ve své masce, takže to alespoň nepůsobí jako pěst na oko a je to celkem uvěřitelné - takhle by to opravdu mohlo v reálu fungovat. Každopádně jsem tenhle aspekt hry okamžitě odmítl a ani jsem ho nezkoušel. Důvodem je prostý fakt, který pramení z toho, že RPG prvky jdou v FPS hrách zcela logicky proti smyslu volitelné obtížnosti (snižují ji), takže pokud si chci užít určitou výzvu, tak musím hrát jen s tím, co jsem dostal do vínku.

Dalším usnadněním je možnost nákupu nové a lepší výbavy za peníze vylootěné z padlých nepřátel a za peníze z kontraktů. Osobně jsem zůstal u základní výbavy, co mi hra nabídla a byl jsem spokojen. V každé misi se navíc můžete dovybavit dalším arzenálem zbraní a bojových pomůcek, takže máte k dispozici dostatečnou variabilitu prostředků, které můžete uplatnit při taktizování.

Hra je rozdělena do pěti misí, které se odemykají postupně. Každá mise se pak odehrává v samostatné lokaci a tvoří ji 4-6 úkolů (kontraktů). V jakém pořadí je budete plnit, je čistě na vás. Krom kontraktů se na mapách vyskytují dva lovy za odměnou (bounty), což je naskriptovaný event, který musíte po vstupu do patřičného prostoru splnit, jinak skončí automaticky neúspěchem. Funguje to tak, že po objevení bounty se po vstupu do lokace s ní spawnou nepřátelé a jedním z nich je právě lovená postava. Ve hře se jinak nic nerespawnuje. Nicméně po lokacích chodí různé hlídky, takže se může stát, že vás z ničeho nic přepadnou vojáci v místech, která už jste stoprocentně vyčistili.

Vedle úkolů mise a bounty máte možnost plnit ještě chalenges a collectibles. Chalenges jsou nepovinné, ale jsou za to další body, které pak lze uplatnit při rozvoji postavy. Jejich obsah spočívá v různých podmínkách, které musíte během mise splnit, např. nespustit alarm, takže je to jeden z prvků, který podporuje znovuhratelnost misí. Collectibles jsou taktéž nepovinné a na mapě máte navíc zaznačeno, kde se předmět do sbírky nachází. Někdy je ovšem docela obtížné odtušit, co tím předmětem je a ve které úrovni ho hledat (např. pokud prohledáváte několikapatrovou budovu, popř. se občas kryjí dvě lokace, které jsou shodou okolností nad sebou a vy ten předmět hledáte zrovna v lokaci pro jiný úkol).

Mise jsou vzájemně pospojovány příběhem, ale ten popravdě nestojí za nic. Děj Contracts je posunutý do nedaleké budoucnosti, kdy se od Ruska odštěpila Sibiřská republika, ale tu poměrně brzy zachvátila občanská válka a moci se ujaly různé podivné skupiny. Vaším cílem je navrátit do země (politickou) rovnováhu. No dobrá, FPS nikdy neuměly příběhy vyprávět, ale tady je docela pitomá už samotná zápletka. Ve hře pak těžko budete věřit, že v těch polorozpadlých továrnách se v primitivním prostředí odehrává např. genetický výzkum nebo se tu vyrábějí biologické zbraně.

A tím bych výčet negativ ukončil :) Grafická stylizace hry je naopak velmi dobrá, a když pominu špatnou viditelnost interaktivních prvků (což ale není nutně na škodu), tak se grafice a prostředí nedá co vytknout. Tedy něco málo by se našlo a to něco málo souvisí s parkourem. Lezení po překážkách je docela krkolomně provedené a lézt nejde všude, byť byste mohli nabýt dojmu, že ta skála vedle je úplně stejná jako ta, na kterou se pokoušíte marně dostat. Naštěstí to není klíčový prvek hry, takže to lze povětšinou ignorovat.

AI nepřátel není úplně dokonalá, ale funguje celkem přijatelně. Ve hře lze samozřejmě zažít situace, kdy si stráž nevšimne opodál sestřeleného kolegy apod. Popř. vás kulometčík bez většího problému zaměří na vzdálenost, za kterou by se rozhodně nemusel stydět. V lokaci úkolu se navíc někdy vyplatí vyvolat alarm zámrně, protože v tu chvíli se vám odhalí pozice většiny nepřátel a jakmile jich polovinu postřílíte, tak kompletně rozhodíte systém varování, protože nepřátelé už jsou od sebe natolik vzdáleni, že se ani vzájemně nevarují.

Stealth beztak obvykle končí nečekanou chybou, kdy ani nevíte, co nepřátele varovalo. A to jsem se snažil kolikrát opravdu pečlivě sestřelovat vojáky jednoho po druhém, aby na sebe neviděli. Tzn. že jsem třeba vojáka sestřelil za nějakým objektem, aby na něj jeho kolega z balkónu neviděl, ale toho mrtvého nakonec spatřil voják ob dvě betonové zdi vedle (možná tu hrají roli i výkřiky, popř. různé zvuky, ale předpokládám, že voják po headshotu nemá moc času křičet). Rambo styl je ve hře použitelný, ale vojáci jsou často schopni soustředěné a přesné palby, takže to většinou končí rychlou smrtí. Obzvláště protivníkovo snipeři dokáží hráči zatopit a to i na střední obtížnost.

Samotná střelba a taktizování jsou jinak zábavné a svůj účel hra prostě plní. Když k tomu dodám zasněžené scenérie, popř. travnaté sibiřské louky, tak je radost ve hře pobývat. Vedle série Sniper Elite (3 a 4 díl) je to druhá hra, která má dobře zpracovanou střelbu. Nutno ovšem dodat, že Contracts jsou díky zasazení do blízké budoucnosti obdařeny modernější technikou, takže v puškohledu vidíte krom klasického kříže a výškového horizontu i odchylku projektilu vlivem větru. Díky tomu se dá pohodlně zasáhnout objekt i na velmi velkou vzdálenost. Ne že by takových možností bylo ve hře mnoho, ale pár headshotů nad 400 m mám. Jako odreagování je to tedy dobré.
IP zaznamenána
This is the end ...

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 8112
Re:Dohrál jsem, hraji a chci dohrát
« Odpověď #639 kdy: Leden 08, 2020, 18:39:33 »

Z čiré radosti jsem si řekl, že bych si měl zahrát nějakou oddychovku a shodou okolností jsem dneska zjistil, že na Steamu mají zlevněného Dark Messiaha. Tak jsem se do něj pustil a musím konstatovat, že můj bojový styl připomínal spíše styl opilce, takže jsem to ještě v Stonehelmu zapíchl :D Nikdy bych neřekl, jak těžkopádné mi to najednou po těch letech přijde. Tedy co těžkopádné, ono je to docela tuhé, protože ten boj se chová celkem reálně, jen mě už to nějak nejde. Původně jsem z toho chtěl natočit gameplay, ale takovou ostudu si nemohu udělat :D
IP zaznamenána
This is the end ...

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 8112
Re:Dohrál jsem, hraji a chci dohrát
« Odpověď #640 kdy: Leden 09, 2020, 19:16:46 »

Nakonec jsem udělal něco nečekaného a dneska jsem zkusil svojí postavu naučit pokročilejší lukostřelbu. Kupodivu by mě nikdy předtím nenapadlo, jak je lukostřelba v Dark Messiahovi účinná. Asi je to tím, že šípem se dá snadněji zamířit na požadovanou část těla a nepřítel přitom neumí šípy tak účinně blokovat. Najednou jsem jednou tužší pasáží projel jak nůž máslem. Až mám chuť vyzkoušet zaměření na stealh, kdy by ta lukostřelba mohla být ještě zajímavější.

Mě opravdu po těch letech stále překvapuje, jak byl boj v Dark Messiahovi perfektně zvládnutý a je škoda, že se od toho postupně upustilo. Pokud zůstanu u Ubisoftu, není to triviální jako třeba boj v Assassin's Creed: Origins, ale taky to prostě nemá tu RPG deformaci z Assassin's Creed: Odyssey - když vám protivník útok zablokuje, tak prostě vidíte, že vám ten meč odrazil, nebo vám meč sklouzl někam stranou apod. Pomalu začínám uvažovat, že bych dal Kingdom Come šanci, protože Dan (teda alespoň myslím, že to byl on) se kdysi nechal slyšel, že Dark Messiah byl jedním ze vzorů pro boj v KC.
IP zaznamenána
This is the end ...

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 8112
Re:Dohrál jsem, hraji a chci dohrát
« Odpověď #641 kdy: Leden 17, 2020, 20:32:54 »

Nejprve bych se na chvilku vrátil k Dark Messiahovi, protože od té poslední dohrávky z roku 2008 se toho mnoho změnilo, tedy baych byl přesný, mezitím vyšly Might & Magic X: Legacy, které pro mě byly prvním velkým seznámením se světem Ashanu. Dark Messiah navazuje svým dějem na jedno DLC z Heroes of Might and Magic V, kdy Ubisoft okolo této značky postavil právě zbrusu nový herní svět, který přinesl nejenom nové lore, ale pozměnil i zažitá pravidla z éry New World Computing. Tenkrát jsem příběh Messiaha vnímal jen v rámci toho, co se děje v samotné hře, což je pro hru jako takovou zcela dostačující, ale taky je to ihned jen polovičatý zážitek.

Ten příběh totiž doceníte až s ohledem na různé odkazy, které v té době vypadaly zdánlivě jako příběhová vata, jenomže ona to vata není. Např. ve chvíli, kdy se jeden z nekromancerů v pevnosti Arantira zmínil o Drápech Namtaru, tak mi přejel mráz po zádech, protože tohle je část Ashanu, které jsem si náramně užil jakožto zástupce nekromancerů v Might & Magic: Heroes Online. I když mám proti Ashanu určitou Averzi, tak po stránce lore je to jeden z nejlépe propracovaných herních světů a je opravdu škoda, že tenhle potenciál neumí v Ubisoftu využít. Namísto toho se v Ubisoftu vrhli na inovace v Assassin's Creed, kdy mi přijde, že celá ta změna koncepce není zas tak nahodilá, ale příklon k RPG pramení z toho, že Ubisoft prostě potřebuje na tomto poli prorazit a hledá způsob, jak to provést. Dark Messiah 2 by podle mě byl mnohem lepší volbou ;)

Ale teď k tomu hlavnímu ... :) Předevčírem jsem se po letech vrátil ještě k jiné, o dost starší hře, a tou je Rage of Mages. Už delší dobu se chystám dohrát druhý díl, ale jak čas plyne, tak jsem si řekl, že lepší bude začít opět u jedničky a musím říci, že i po letech mě tahle hra dokáza mile překvapit.

RoM není po stránce gameplaye nic světoborného, je to mix RPG a realtime-strategie po vzoru Warcraftu, ale na druhou stranu tahle kombinace žánrů dodává hře určitý punc originality, protože jí díky tomu lze hrát několika odlišnými způsoby. Přinejmenším v první polovině hry. Z počátku je potřeba se svým hrdinou najít město Plagat, které pak slouží jako hub, odkud budete vyrážet za jednotlivými úkoly. Co úkol, to samostatná lokace.

Zprvu hrajete jen s jednou postavou (na výběr je bojovník nebo mág), ale ještě na konci první lokace se připojíte ke karavaně jednoho obchodníka, který směřuje právě do Plagatu, takže pod svou kontrolu dostanete další 4 postavičky (3 bojovníky a 1 kupce). Kupec je klíčovou postavou a k boji je naprosto nevhodný. Cestu do Plagatu si můžete vybojovat sami, nebo s pomocí zmíněných bojovníků, to je čistě na vás. Když do toho půjdete sami, tak máte šanci navýšit svoje bojové/magické dovednosti (podobně jako je tomu ve Wizardry 6/7 nebo v TES). A takhle lze pokračovat i v dalších úkolech.

Město Plagat je významné tím, že krom úkolů zde naleznete obchodníka, hospodu a cvičírnu. U obchodíka lze snadno prodávat nalezený loot a ve cvičírně si lze za peníze navyšovat dovednosti (časem je to dost drahé, proto je to spíše jen pro ty, co necvičí dovednosti přímo v boji během misí). Hospoda je pak místem, kde se lze dozvědět o nových úkolech a hlavně si tu lze za poplatek najímat žoldáky.

Žoldáci se vždy najímají jen na jeden úkol. Zprvu tu budou k dispozici jen 3 základní "vidláci", ale postupem času se v hospodě začnou objevovat silnější, a taky dražší, verze žoldáků. Když nějaké žoldáky během mise ztratíte, tak pro další úkol jich budete moci za stejný obnos najmout méně, ale to vzhledem k té rotaci žoldáků moc nevadí. V principu jste omezeni jen výší vašich financí, proto se vyplácí mapy prozkoumávat celé a pečlivě rozprodávat loot. No a samozřejmě dobře plánovat. Nemá smysl sebou na misi brát početnou armádu, když vás čeká snadný úkol.

Celkově, způsob, jakým budete mise podstupovat, je zároveň určující i pro obtížnost samotné hry. V RoA si obtížnost nenastavujete, ale můžete jí hodně ovlivnit právě tím, jak budete přistupovat k misím. Pokud se rozhodnete pro sólo hraní (nebo budete hrát s méně jednotkami apod.), tak se budete muset spolehnout více na RPG prvky a vylepšovat si dovednosti vašeho hrdiny. Anebo naopak, na RPG prvky se vykašlete a při misích se nijak nebudete upejpat obětovat najmuté žoldáky :)

Jak už jsem psal na počátku, z pohledu gameplaye není RoA nic světoborného a po pár mapách zjistíte, že je to stále to samé. V podstatě by se mise z RoA daly přirovnat k jednotlivým misím v rámci kampaní Heroes of Might and Magic. Funguje to velmi podobně, ale délka misí v RoA je díky herní náplni mnohem kratší. Hra jako taková proto odsýpá poměrně svižným tempem, je to proto vhodný kandidát na ukrácení špatného počasí během víkendu :) RoA je zajímavá hlavně díky grafickému zpracování, protože to se opravdu povedlo a to včetně ingame videí.
IP zaznamenána
This is the end ...

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 8112
Re:Dohrál jsem, hraji a chci dohrát
« Odpověď #642 kdy: Únor 04, 2020, 21:50:02 »

Hm, vidím, že si tu chvilku povedu monolog, ale co už :D Před hoďkou jsem podruhé dohrál Rage of Mages a byla to poměrně zajímavá zkušenost. Je to opravdu nějakých 18-19 let od poslední dohrávky a musím říci, že hodně těch věcí jsem si pamatoval dost zkresleně. Jakoby se mi navzájem prolínalo hned několik her. Rámcově jsem ovšem pořád tušil, co a jak bude následovat, jen to konkrétní rozložení map se mi z hlavy vykouřilo.

To by ovšem nebylo vše ;) GOG Galaxy mi píše 63 hodin 53 minut, přičemž necelých 30 hodin padlo na trénink postav, takže nezbytná realita je dejme tomu 34 hodin. Asi je to dílem způsobeno nastavenou obtížností hry. I na normální obtížnost by to šlo bez podrobného průzkumu map za nějakých 25 hodin, čímž musím opravit minimum, které jsem zmínil ve videu z gameplaye. Reálnější hodnota času bude 20 hodin pro easy a pak to podle obtížnosti a dosažené kompletace map postupně poroste. Ten trénink postav zas tak nutný nebyl, pořád tu platí, že vývoj hrdinů lze snadno kompenzovat najmutím žoldáků. Peněz sice není nazbyt, ale do každé mapy si lze jednu skupinu žoldáků v pohodě vzít a zbude dost peněz i na finále (mohl jsem najmout klidně všechny, ale to nebylo vůbec potřeba).

Příběh jsem si tentokrát užil mnohem více, neb jsem tomu také více rozuměl :D
IP zaznamenána
This is the end ...

Richmond

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 592
Re:Dohrál jsem, hraji a chci dohrát
« Odpověď #643 kdy: Únor 05, 2020, 19:09:28 »

No já bych i něco psal, ale od listopadu pořád Wizardry IV (jsem technicky v půlce) :)

Rage of Mages jsem sice tenkrát zaregistroval, ale mám pocit, že to bylo realtime, tak jsem přestal registrovat, nevím proč jsem to nebral jako "pravověrné" rpg :))

Co vlastně ted budeš hrát? Nemáš toho rozehraného víc (Ishar, Pool of Radiance, Daggerfall, Dakr Messiah...)?
IP zaznamenána

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 8112
Re:Dohrál jsem, hraji a chci dohrát
« Odpověď #644 kdy: Únor 05, 2020, 19:36:57 »

Dark Messiaha už jsem dohrál, původně jsem myslel, že bych z toho udělal dodatečně deníček (opravdu jen krátce), protože je to už dost let, co jsem to hrál prvně a bylo by hezké se k tomu teď vrátit v nějaké ucelenější podobě, ale to spíš jen kvůli tomu příběhu, protože na druhou stranu, ono k tomu popravdě není moc co jiného psát. Nakonec jsem to tedy zavrhl.

Rage of Mages dopadl podobně, ale přemýšlím, že bych to sjel ještě jednou a s deníčkem, ale to udělám asi až souběžně s dvojkou, protože na samostatný záznam toho taky moc není. Proteď mě spíš zajímalo, jak to přesně s tou složkou RPG a strategie je a mohu říci, že jsem byl docela překvapený.

Když jsem to hrál prvně, tak jsem k tomu zprvu přistoupil jako k Baldur's Gate, tedy klasickému cRPG s izo-pohledem a dlouho jsem chodil po mapách jen s postavičkami hrdinů. Teprve ke konci už to chtělo do hry více zapojovat najmutelné žoldáky, takže RoA lze skutečně hrát jako klasické cRPG. Ten realtimový boj je ovšem problém, jakmile dojde na přečíslení, tak je to dobrý maglajz a nedopadá to moc dobře. Žoldáky si vlastně najímáš jen proto, abys je pak v podobně nepřehledných bitvách obětoval. Nyní jsem to zkusil tak, že prim hráli v každém úkolu žoldáci a zjistil jsem, že minimálně na normální obtížnost lze hru uhrát čistě s nimi (hrdinové tvořili jen podporu, zejména mágové a jejich léčení). Problém činí hlavně výbava, protože ekonomika hry je těžce nevybalancovaná a nákup lepší výbavy stojí šílené peníze, které je lepší investovat právě do žoldáků. Hrdinům se tak výbava obnovuje jen velmi pozvolna.

Včera jsem zlehka načnul dvojku, ale pokračovat v ní asi zatím nebudu. Začátek vypadá zajímavě už po příběhové stránce a zřejmě byla trochu překopána i mechanika se žoldáky, ale dere mě na tom jiná věc ... ta Mrazíkova čeština je děs!

Ishar, Pool of Radiance, Daggerfall, ... zapoměl jsi Albion :D A zrovna o Albionu uvažuju asi nejvíce, dokud si ten začátek ještě pamatuju. Z těch jmenovaných her to mám rozehrané nejvíce a taky mi to tu asi visí nejdéle (Daggerfall vynechám, protože ten jsem rozehrál úplně znova, takže u něj mě to vůbec netrápí). Byť tak trochu zvažuju, že bych se natvrdo zakousl do těch japonských Wizardry, ale u nich je důležité, aby mi to šlo na notebooku, jinak se na to vybodnu.
IP zaznamenána
This is the end ...
Strana: 1 ... 41 42 [43] 44 45 ... 78