Edit: tohle je reakce na JCMurphyho, než jsem to slohový cvičení napsal, přispěl Elemir.
No jasně, o tom to je. Vždyť to taky píšu - herní systém by třeba nebyl tak štědrý při udělování dovednostních bodů, které narveš do dovedností. Po dobu herního příběhu by nebyla šance, jak namaxovat všechny dovednosti na velmistra. Ale hra by tě neomezovala udělat velmistra v dovednosti, kterou uznáš za vhodnou, bez ohledu na povolání. Mohla by to třeba ztížit, aby povolání měla smysl. Přece jen i v reálu má každý určité předpoklady a některou věc se naučí rychleji než jiný. Rytířovi by třeba trvalo kratší dobu zvládnout velmistra v meči než kouzelníkovi. Třeba. Ale mohli by oba. Teď tady nepíšu dokonalý rpg systém, jsou to úvahy, který by se třeba při testování herních mechanismů neosvědčily. :-D Ale v zásadě, proč by postava nemohla popadnout do ruky libovolnou zbraň... jen s ní nebude tak dobrá nebo dokonce příšerná. To občas ve hrách vidíš. Co mám taky rád v některých RPG, že nějaká dovednost ti roste jen tím, že jí používáš. Krájíš nepřátele na plátky, roste ti dovednost meče. Kradeš, roste ti zlodějna. Do jiné dovednosti takto získané body nemůžeš investovat. to považuju docela za nejreálnější možný systém.
Tím neříkám, že je systém MM špatný. Vždyť ty hry miluju. :-D On je v podstatě geniální už z toho pohledu, že není ani extrémně jednoduchý, ani moc složitý. Ve Wizardry, když už jsem ten systém pochválil, tak je zase pravda, že vhodnou změnou povolání můžeš namaxovat před dokončením hry tolik dovedností, že opravdu vytvoříš partu nadbohů. To je zas mínus herního systému, taky to není reálný.
No a pak by tady byla ještě otázka realismus x zábavnost a jak to balancovat. A to už jsme fakt daleko od otázky "tak kolik lidí ještě hraje". :-D A stejně: systém, který by byl 100% skvělý, by si každý musel vyrobit sám, a byl by 100% skvělý jen pro něj. :-D