Po odevzdání posledního ohniskového kamene mě Saturas požádal, abych se vydal do Starého tábora za Corristem a přemluvil ho, aby mágům vody pomohl s rituálem. Saturas pořád věřil, že s pomocí nashromážděné rudy a ohniskových kamenů je možné Bariéru strhnout. Bude k tomu ale zapotřebí všech 12 mágů, tedy i mágů ohně. Vydal jsem se proto neprodleně za Corristem, ale situace uvnitř Starého tábora se viditelně změnila.


Navenek je vše při starém, ale u brány hradu mě zastavil Thorus a sdělil mi, že moje vedlejší prácička pro mágy vody nezůstala bez povšimnutí. Neměl bych se tu proto raději nějakou dobu ukazovat, nebo alespoň nelézt Ravenovi a Gomezovi na oči. Raději jsem ho poslechl a vyrazil jsem rovnou k mágům ohně. Všichni mágové však stály venku na nádvoří a o něčem tu horlivě diskutovali. Gomez si postavil hlavu a přestal brát na rady mágů ohled, což bylo právě jádrem sporu. Něco tu nesedělo a hlavně to probíhalo jinak než v originálu, kdy se mi Starý tábor uzamkl komplet.
Corristo po drobném přemlouvání souhlasil se Saturasovým plánem, ale musel si jít kvůli tomu promluvit i s Gomezem a sdělit mu, co je jeho součástí. Chtěl tak předejít možné agresi vůči Novému táboru. Já měl mezitím v doprovodu Miltena zmizet tajnou chodbou z hradu, aby si mě s tím nikdo zbytečně nespojoval. Už jsem tu způsobil rozruchu až až.



Když jsme s Miltenem vylezli na hradby, tak Corristo zrovna odcházel od Gomeze. Ve vzduchu bylo cítit nepříjemné napětí, tak jsme se ukryli a sledovali, co se bude dít dál. Jednání zřejmě nedopadlo dobře a zklamaný Corristo se zrovna blížil ke skupince svých věrných, když Gomez vydal pokyn ke střelbě a vraždění. Všichni mágové ohně byli zabiti a my s Miltenem už na nic nečekali a utíkali pryč. Naštěstí si nás nikdo nevšiml. A takhle vlastně Milten ten masakr mágů ohně přežil. Cesta ven vede skrze podzemí, odkud jsme se dostali do opuštěného domku u říčky směrem k Táboru v bažinách.
Jakmile jsme byli venku, tak jsme se s Miltenem dohodli, že se setkáme v Novém táboře. Každý ovšem půjde po vlastní ose. Milten se pak přesunul přímo do gildy mágů vody, já tam pak přišel po svých. Saturas byl obratem ve Starém táboře zděšený, ale s tím už se nic nedalo dělat. Nový tábor má nyní palčivější problém - Gomez obsadil Nový důl. O téhl e věci mě informoval už strážný Jarvis, který mě nechtěl původně vpustit, protože jsem strážný Starého tábora, ale stačilo zmínit Saturase a měl jsem cestu volnou.
V tuhle chvíli nejde s Novým dolem nic dělat, Lee musí nejprve naplánovat odvetné akce, takže mi Saturas vyjevil alternativu svého plánu. Na tvorbě Bariéry se původně podílelo 12 mágů, 6 mágů ohně a 6 mágů vody. Jenomže na tom mi něco nesedělo. Milten se přeci stal mágem ohně až v po vzniku Bariéry, takže tu jeden mág chybí! Ano, tím mágem je Xardas, který se od mágů ohně v ranných dobách kolonie oddělil a začal se věnovat temnější magii. Je to však velmi schopný mág, jehož síla by absenci ostatních mágů mohla vykompenzovat. No a tím se děj přesunul do 5. Kapitoly.

Saturas mě samozřejmě poslal vyhledat Xardase, což není nic komplikovaného. Cestu jsem měl předčištěnou a během 4. Kapitoly dojde jen k drobnému respawnu potvor, který se navíc netýká skřetího území. Strážný démon si tentokrát se mnou promluvil, a když jsem mu vyjevil důvod návštěvy, tak mě pustil a rovnou mi předal teleportační runu do Xardasovy věže. No pustil, démon mi nabídl dvě alternativy úkolu, který pro něj mám splnit, aby mě vpustil dovnitř a jednou z nich je zisk 3 srdcí golemů (kamenné, ledové a ohnivé). Jelikož jsem ta srdce už měl, tak to bylo snadné.
Xardas byl poněkud nekompromisní a Saturasovy plány smetl ze stolu jako blbost. Už při tvorbě Bariéry bylo zřejmé, že se do celého procesu vložila cizí magie, která tvorbu Bariéry narušila. Xardas to cítil, ale zprvu netušil, co bylo zdrojem rušení. Teprve časem ho dokázal lokalizovat a tady jsem správně vytušil problém

. Zdroj je kdesi pod orčí enklávou. Potíž je v tom, že na orčí území se jen tak nedostanu, ale to už měl Xardas promyšlené - mám vyhledat šamana Ur-Shaka a požádat ho o pomoc. Xardas se totiž domnívá, že za vším stojí Spáč, ale potřeboval by znát podrobnosti. Skřeti Xardase respektují, ale zároveň ví, že Xardas sleduje jen své vlastní zájmy, proto by před ním nebyli tak sdílní a celý úkol tedy připadl mě.
Ur-Shak byl původně z kmene vyhnán, protože nevěří ve spásu, kterou sebou Spáč přináší, takže se stal raději vyhnancem. Abych byl s Ur-Shakem schopný lépe komunikovat, tak mě Xardas naučil základům orkštiny. Není to úplně nutné, protože Ur-Shak mluví obecnou řečí, ostatně jakožto duchovní se zabýval zvyklostmi a kulturou lidí, ale pomůže to vytvořit pouto důvěry.



Ur-Shaka jsem stejně jako v originále našel v ruinách hlásky, ale místo skřetů na něj útočila trojice břitev. Velmi snadný boj. Na celém rozhovoru je zajímavá ta část, kdy hrdina přejde do orkštiny, protože jde o komplet smyšlený jazyk (nejvíc to připomíná klingonštinu), takže to hodně podtrhuje celou atmosféru. Hrdina a Ur-Shak mluví orkštinou, která je doprovázena příslušnými titulky a pod tím je rovnou i překlad. Časem tenhle styl dialogu vede i k zábavným okamžikům, protože orkština je základním jazykem v enklávě orků a hrdina se během rozhovorů sem tam zapomene. Ur-Shak navíc učí 2. stupeň znalosti jazyka, což se vyplatí absolvovat.
Nijak jsem se netajil svými plány a Ur-Shak mi nabídl pomoc. Sám není přívržencem Spáče (Krushaka) a považuje ho spíš za zlo, než spásu orků. Ostatně ani další šamani orků si nejsou Spáčem tak úplně jistí. Ur-Shak se však jako jediný rozhodl proti Spáči vystoupit otevřeně. Abychom se dostali do enklávy, tak budu potřebovat symbol Hrdiny, tzv. Ulu-Mulu. Je to zástava, kterou prokážu své činy. Orci Ulu-Mulu respektují, ale neznámená to, že mi budou věřit. Budou mě ovšem respektovat natolik, abych se mohl po enklávě bezstarostně procházet - tedy nejspíš, Ur-Shak si zas tak jistý nebyl. Mám proto vyhledat Tarroka, který mi prozradí podrobnosti.



Tarrok je v současné době vězněný jako otrok v Novém dole, takže jsem se vydal do Nového tábora, kde si pro mě nechal poslat Gorn. Lee už vymyslel plán, takže já, on, Cord a pár žoldáků zaútočíme na důl a osvobodíme ho ... jakže, nás pár? Cord navíc zůstal stát hned u vstupu do dolu a zbylí žoldáci se jaksi vrátili zpět do tábora. Dál jsem šel tedy jen já a Gorn.
Nový důl je hodně podobný originálu, byť mi přijde trošku zjednodušený. Nedá se tu prakticky zabloudit a cesta do nitra dolu je přímočará. Likvidace okupantů byla hodně snadná, to v originále jsem se vždy zapotil více. Tady to bylo hodně pod můj současný level/dovednosti. Navíc Gorn je sám o sobě dost schopný. Tarroka jsem našel v kovárně, kde jsem ho osvobodil od důlních červů. Aby mi mohl Ulu-Mulu vyrobit, tak potřebuji 4 přísady - zub matky močálových žraloků, roh stínové šelmy, roh trola a jazyk ohnivého ještěra. Nejde však o běžné verze potvor, tyhle se spawnou až po zadání úkolu. Tarrok mi zároveň prozradil, jak ony trofejhe získat.
Poznámka: cestou do dolu mě zastavil Wolf, který mě požádal o krunýře místních důlních červů. Jsou o poznání tužší než ti ve Starém dole a Wolf by z jejich plátů rád vyrobil zbroj. Souhlasil jsem a Wolf mě naučil, jak krunýře stahovat. Později jsem mu pár krunýřů předal a on mi z nich vyrobil červí zbroj. Je to poměrně slušný kousek, který předčí i vylepšenou zroj strážných. Wolf se po předání krunýřů přesune do Nového tábora a jeho dílna se nachází v části pro Bandity - zhruba uprostřed čtvrti a nahoře. Je tam dobře schovaný.


Při lovu trofejí pro Ulu-Mulu je dobré kouknout do deníku, protože jsou tu zmíněny přibližné směry. Potřebné stínové šelmy se např. respawnou na místech některých dřívějších nálezů stínových šelem (jeskyně v lese, jeskyně u kamenného kruhu). Velká ohnivá ještěrka korzuje po pláži u vraku nebo u jezírka pod Xardasovou věží, velký trol žije v trolím kaňonu a matka močálových žraloků je samozřejmě v bažinách tábora Bratrstva. Jakmile jsem suroviny donesl Tarrokovi, tak mi z nich vyrobil zástavu a ve finále se rozhodl, že abych byl zástavy hoden, tak ho musím porazit v čestném boji. Bylo to zároveň jeho přání a způsob, jak čestně uniknout z otroctví. Nedal mi na výběr.
Jde o trošku nevyzpytatelný souboj, protože Tarrok je úrovní válečník a Ulu-Mulu je v jeho rukách docela účinná zbraň. Nakonec jsem ho ale zdolal a s Ulu-Mulu jsem se vrátil na skřetí území, kde na mě už čekal Ur-Shak (stál u mostu do orčí enklávy). Ur-Shakovi jsem pověděl pravdu, co se stalo a on to akceptoval. Tarrok byl jeho dlouholetý přítel a druh ve zbrani, ale nyní není ten správný čas na truchlení. S Ulu-Mulu v ruce jsem přešel most, zastavil se před bránou a Ulu-Mulu jsem zapíchl do země. Jakmile orci zástavu spatřili, tak mi bránu otevřeli. To nejtěžší mám zřejmě za sebou ...



V první chvíli není moc jasné, co se ode mě v enklávě očekává. Tábor je plný všemožných orků, ale krom bezejmenných orků jsou zde i pojmenované postavy. Jednou z nich je orčí válečník Backtrack. Bez jakéhokoliv varování mě vyzval na čestný souboj. Ulu-Mulu mi sice se vstupem do enklávy pomohlo, ale v otázkách cti a zvyků mají orci volnou ruku

. Backtracka jsem celkem bez problémů porazil, ale jeho porážka mi zajistila i pár nepřátel. A před nimi mě naštěstí Ulu-Mulu ochránilo. Chvilku jsem přemýšlel, že bych stejně jako v originále celou enklávu vyvraždil, ale na druhou stranu mě zajímalo, jak to bude vypadat v případě mírového průchodu.
Po porážce Chokty se mi zpřístupnila horní čtvrť enklávy, kde žije šamanka Ur-Nazkrog a je zde zároveň vstup do Spáčova chrámu. V této čtvrti už jsem neměl tak úplně svobodu, protože se mi na paty přilepil ork Umakhal, můj osobní doprovod. Jeho přítomnost je trošku nepříjemná, protože hlídla skoro každý můj krok. Jen na pár míst se mnou nešel. Je to trošku k vzteku už jen kvůli tomu, že orčí enklávě není striktně určeno vlastnictví předmětů a truhel, takže se tu dá beztrestně sbírat vše. Ale s Umakhelem v patách jsem si nebyl jistý.



V horní čtvrti enklávy se nachází ještě náčelník To-Churnagg a ork Muk. Muk také není zrovna horlivým uctívačem Spáče, ale moc se mnou nechtěl mluvit, dokud mám Umakhala v patách. Je to zřejmě jen jiná alternativa k tomu, jak se dostat do Spáčova chrámu, protože i když jsem se časem Umakhala zbavil, tak mi nic nového nepověděl. Do chrámu jsem se totiž dostal normálně vchodem. Z příbytku To-Churnagga jsem si vzal mapu chrámu, která se docela hodí.
Ještě předtím jsem si však prošel jeskyně před chrámem, protože cesta skrze ně vede do orčí arény. V ní mě uvítal orčí battle master Chokta, který se rozhodl, že otestuje mé schopnosti boje s orčími zbraněmi. Nijak se netajil tím, že jeho hlavní motivací je zvědavost, jak budu bojovat, protože mé slabiny mohou snadno odhalit, jak by mohli orci bojovat s lidmi efektivněji. Souhlasil jsem. Dostal jsem do ruky orčí kladivo a musel jsem sundat zbroj. První souboj byl celkem schůdný a odměnou mi bylo zlepšení techniky v orčích zbraních. Další souboj šel podobně ztuha, ale to jsem bojoval proti ohnivé ještěrce. Na Choktu to udělalo dojem, takže mi zvedl perk orčích zbraní na level 3. Od této chvíle je umím používat velmi efektivně.
Podle mě jde o alternativu k obouručním zbraním, když se rozhodnete šetřit dovednostní body. Nicméně orčí zbraně jsou těžkopádnější a chce to dost cviku. Spáčův chrám je přitom dost tuhý, vlastně mě jeho tuhost až překvapila, takže jsem se rychle vrátil k Trolí pěsti.
Poznámka: ještě před tím, než jsem dorazil za Ur-Shakem a vstoupili jsme do enklávy, tak jsem se od Homera naučil perk potápění a po první návštěvě ennklávy (Spáčova chrámu) jsem se od Jana naučil pěstní zápas level II. Když jsem Jana požádal o další trénink, tak mě nejprve vyzval na souboj. Odešel do nedaleké klece, kde jsem musel shodit zbroj a uklidit zbraně, abych nepodváděl. Ale nebyl to problém. Jakmile jsem Jana porazil, tak mě naučil pěstní zápas na úroveň 3. Akorát mi není moc jasné, k čemu je tahle dovednost dobrá. Naštěstí to stálo dohromady jen 30 bodů. Tím jsem navíc zkompletoval všechny melee dovednosti.


Klíčem pro vstup do Spáčova chrámu se pro mě stala šamanka Ur-Nazkrog. Chvilku jsem musel ukecávat jejího strážného, ale nakonec mě k ní pustil. S Ur-Nazkrog jsem mluvil narovinu (otevřeně) a stejně tak i ona se mnou. V jejím snu jsem byl tím, kdo odstranil pečeť ve Spáčově chrámu a tím ho osvobodil na tento svět. Bez okolků jsem jí ukázal talisman, který jsem našel v Opuštěném dole, a který mi pomáhal odstraňovat magické bariéry okolo ohniskových kamenů. Ur-Nazkrog v talismanu poznala Spáčovu magii a jen jí to potvrdilo, že jsem nejspíše opravdu tím vyvoleným z jejích snů. Je to trošku zvláštní, když orci usilují o životy lidí, že zrovna já mám Spáče osvobodit, ale jak mi Ur-Nazkrog prozradila, je to Spáčova vůle.
Nicméně to nestačí, abych jí úplně přesvědčil, tak jsem musel provést obřadní rituál s mrtvým tělem poraženého Backtracka. Ur-Shak mi prozradila, kde najdu vodítka k řešení tohoto úkolu, ale jinak to celé musí vypadat tak, jako bych na to přišel já sám. To je to, co chce Ur-Nazkrog vidět. Tělo Backtracka a nápověda se nacházejí v tunelech vedoucích do orčí arény. Jakmile jsem byl hotov, tak mě Ur-Nazkrog doprovodila do chrámu až k magické bariéře, která brání vstupu do vnitřní části chrámu. Umakhal mě konečně opustil, ale u bariéry nás dohnal náčelník To-Churnagg, který nesouhlasil s tím, abych se do celé záležitosti jakkoliv pletl, ale Ur-Nazkrog ho dost důrazně usadila a on musel ustoupit. S amuletem v ruce jsem se dotkl magické bariéry a ona přede mnou ustoupila.
Cesta je volná, alespoň nyní a jen pro mě ...