Úkoly s ohniskovými kameny (focus stones), probíhají mírně odlišně, ale než se k nim dostanu, tak popíšu útes, který zmiňoval Milhaus. Byla to docela náhoda, ale vodítka, že tam "za rohem" něco možná je, tu jsou
. Jen to není tak zřejmé. Pro rychlou orientaci, jde o útes na kterém stojí maják (podzemí s Chromaninem) a dole je na pláži vrak obklopený ohnivými ještěry.
Dál ve vodě je vidět vraků víc, tak jsem chvilku jen tak stál na pláži a pak jsem se rozhodl, že si zaplavu. Smysl to má, pár truhliček jsem našel, ale krom toho jsem si všiml, že zhruba v polovině útesu je tábor! Z vody k němu cesta nevede a kupodivu nebylo ani moc jasné, jak se tam dostat ze souše. Nakonec jsem zkusil to nejjednodušší - prostě jsem se pokoušel od majáku seskákat po skaliskách tak, abych to přežil. Po chvilce skákání jsem si totiž všiml, že dole je římsa a na jejích koncích jsou horolezecké stěny. Bylo tedy zřejmé, že sem vede i jiná cesta, ale odkud?
Došel jsem k táboru, pozabíjel zelené gobliny kolem a vstoupil jsem úzkou chodbou do jeskyně, kde mě krom goblinů napadl trol. Naštěstí jen dorostenec, ale přesilu to na chvilku vytvořilo. Jeskyně ústí do říčky, která protéká mezi majákem a klášterem, ale je schovaná pod vysokým jezem, takže ze shora není dost dobře vidět. Navíc se odtud nená nad jez vyskákat, jediná cesta proto vede dolů a vodopádem do moře. Normálně bych to tedy asi taky nezkoušel, protože by mi přišlo zbytečné zkoumat místo, kde zdánlivě nic není a nedá se odsud dostat lehce zpět. V ústí jeskyně je dvojice truhel. Jedna má podobně tuhý zámek jako dveře ve vraku na pobřeží. Ta druhá je jednodušší a obsahuje zajímavý klíč - kupodivu právě k tomu zámku ve vraku
.
Poznámka: některé kombinace zámků mi přijdou trochu ujeté. A ani to nemusí být zrovna nejtužší zámek (úroveň 4), někdy jsem prostě nerozluštil ani zámek úrovně 3. Asi to řešení má, ale ve hře jsem nad takovými zámky zlomil hůl a vykašlal jsem se na ně. Minimálně 2x se mi pak stalo, že k těmto zámkům existuje regulérní klíč. Krom toho jsou ve hře nevypáčitelné zámky, které si o klíč řeknou rovnou (možnost páčení u nich není dostupná).
Po průzkumu jeskyně jsem začal pátrat po přímé cesta do tábora. Tábor je jinak možné zahlédnout z vyhlídky, která se nachází u říčky a potom od tábora u majáku. Přímá cesta je však trošku záhadou a dá se jí všimnout jedině tak, že si dole na pláži u vraku lépe prohlédnete skaliska. Příďový stožár vraku totiž směřuje přímo proti horolezecké stěně! Stačí se tedy po něm rozeběhnout, skočit na zeď a dál už jen šplhat.
Goblinní tábor však není jedinou záhadou tohoto kousku pobřeží. Když jsem plaval ke vzdálenějšímu z vraků, tak jsem si všiml potopeného ústí nějaké stavby ve skále. Jde o Adanosův chrám, zřejmě předchůdce kláštera nahoře na útesu. Kus cesty jsem musel podplavat, ale na konci jsem našel jen nějakou svatyni, ve které ležel mrtvý mág, nebo lépe řečeno novic, a na podlaze byla dvojice pák nějakého puzzle. Nedalo se s tím nic dělat. Novic měl u sebe dopis, který naznačoval, že jde o vstupní zkoušku mezi mágy vody. Nijak jsem tedy neváhal a koukl na net - ano, je to opravdu úkol pro mágy vody, takže já ho splnit nemohu.
Jen v rychlosti ještě pár záběrů z výšlapu do hor nad Starým dolem. V táboře černých goblinů je dvojice vyhlídek, které jsou přímo nad jezírkem dole v rokli, takže se odtud dá bezpečně seskočit do vody a tím si zkrátit notný kus cesty při návratu.
Cesta končí na ledové planině, která je obklopena vysokými skalami. Žije zde početná smečka ledových vlků a zamrzlá stínová šelma. V jedné části údolí je vidět dřevěná lávka a kousek od ní je jezírko, do kterého ústí vodopád z hor. Nebyl jsem dost pozorný, protože lávka vede ke skále, která je jen vyšším převisem, takže se na ní nedá vyskočit, ale hned nad jí je i zespoda vidět horolezecká stěna. Kdybych si toho býval všiml hned (bohužel už byla tma), tak bych se asi začal pídit po tom, odkud nebo kam to vede
. Klíčem je samotný vodopád, ale to jsem se dozvěděl až od Nefaria (mága vody).
Za vodopádem se v jednom místě nachází trhlina v ledové stěně. Je to pod vodou a není to zprvu dost dobře vidět. Samozřejmě jsem to zkoušel už při první návštěvě údolí, stejně jako běžně zkouším podplavat všechny vodopády, ale prostě jsem si toho nevšiml. Uvnitř jsem se ocitl v jeskyni s kostlivci. Dole ve svatyni leží kniha, jedna z hledaných věcí, ale to klíčové se nachází až při cestě na vrcholek chrámu. Venku leželo tělo orka s ukradeným amuletem (je to Innosův artefakt Amulet of the Gods, +7 k síle a obratnosti).
Ostatně nebýt právě Nefaria, tak bych tohle místo úplně minul. Úkol mi zadal až mnohem později, někdy v době, kdy jsem plnil část úkolů spojených s Urizielem a byl jsem tedy vykopnut ze Starého tábora.
Ale teď k ohniskovým kamenům ... jak už jsem popisoval, od Saturase jsem si to zamířil k majáku. Zezadu je malý tábor, ve kterém mě už čekala čtveřice našich známých - Diego, Lester, Gorn a Milten. Tahle čtveřice moc nevěří na všechny ty snahy Bratrstva nebo mágů, jak nás odsud dostat. Ale jeden nikdy neví, co se z toho vyvrbí a tak mi jsou ochotni pomáhat. A to i navzdory zásadám svých táborů. Saturasova myšlenka se zdá nadějná.
První na řadě byl Adanosův klášter na útesu (pod horami, přímo severně od majáku). Je to oblast, která má volně přístupné podzemí, kde se nachází důležtý svitek proměny ve žravou štěnici. U mostu mě k mému překvapení čekal Gorn, což není podle originálu, ale vzhledem k dalším událostem to dává smysl. Okolí jsem měl dávno přečištěné, takže mi zbývali už jen chňapavci uvnitř na nádvoří. Proměnil jsem se ve žravou štěnici a měl jsem rázem problém ... nemohl jsem se proměnit zpět!! Hra v tomhle dost buguje, ostatně těch kritických bugů jsem od této chvíle zažil více. Pád hry třeba jen jeden za celou hru, ale bugů nebo chyb v triggerech, pathfindingu apod. je tu víc. Po reloadu jsem to zkusil znovu a dal si větší pozor na to, aby se mi správně zobrazilo okénko proměny i s patřičnou signalizací proměny zpět.
Poznámka: když už jsem zvládl proměnu vbe žravou štěnici, tak jsem později zkusil ještě koupit svitek proměny v krvavou mouchu a s tím jsem se vrátil do Citadely. V podobě mouchy jsem přelétl k nedostupné truhle a vylootil jí. Kupodivu se v ní zbroj nenachází, ta je totiž v jiné a lépe přístupné truhle. Jen jsem tu místnost při první návštěvě jaksi minul
. Jde o místnost přímo ve věži Citadely.
Klášter se vyplatí prošmejdit, hlavně jeho věž a vrcholek věže. Vede odtud krom jiného cesta do patra kláštera a odtud pro změnu cesta do jeskyně. Cestu na druhou stranu kláštera je potřeba nejprve vyrobit - shodit sloup, který pak vytvoří lávku přes mezeru ve střeše. V jeskyni se to místy hemží chňapavci, ale ti pro mě už nepředstavovali žádný problém. V jednom místě jsem našel Sword of Death, ale oproti orčí palici nic moc.
Mnohem zajímavější byla jedna odbočka v chodbách kamsi pod klášter. Našel jsem zde jakési smetiště plné lidských ostatků. V tuhle chvíli jsem netušil, kdo to udělal, ale to nebylo podstatné. Důležitý je převis, který se nad tímto místem nachází. Vede do výklenku, kde u dalších lidských ostatků leží obouruční sekera Trolí pěst (Troll Fist). Jedná se o sekeru s damage 100 a na hodně dlouhou dobu jde o nejlepší obouruční zbraň, kterou je možné ve hře nalézt. Nebo alespoň tak to bylo u mě. Všechny ostatní obouruční zbraně jsou "papírově" slabší. Výjimkou je jen Gomézův meč, ale ten se dá získat až později a jen za určitých podmínek - nebudu ovšem předbíhat
.
Cesta k ohnisku vede dolů chodbami, okolo jeskyně se stínovou šelmou. Jedná se o běžný exemplář, takže nic složitého. Ohnisko se nacházelo dobře chráněné poblíž okraje Bariéry. Bez problémů jsem ho vyjmul s ochranného pole a donesl ven za Gornem. Gorn stál kupodivu už na nádvoří, byť jsem hlavní bránu kláštera ještě neotevřel. Pochválil mě za můj výkon a poslal mě s ohniskem za Saturasem. Než však stihl domluvit, tak nás znenadání přepadl trolí dorostenec. Gorn byl docela vyděšený, ale pro mě tahle potvora už žádné nebezpečí nepředstavovala.
A tohle byl právě okamžik, který ospravedlnil výměnu aktérů úkolu. Trol by tu normálně nedával smysl, ale vzhledem k pokladům v jeskyni tu své místo má. Respektive to vysvětluje, jak se ty mocné zbraně v jeskyni objevily (jsou to pozůstatky trolových obětí). Gornova přítomnost je pak pojistkou v boji s trolem. Osobně mě tyhle změny nevadí, protože to nijak nekazí atmosféru originálu.
Když už jsem tu sekeru měl, tak jsem zvažoval přeškolení na obouruční zbraně, ale zatím jsem neměl dostatek bodů na mistrovství, proto jsem to prozatím odložil a místo toho jsem se vydal po stopách Chromaninu.
Úkol s Chromaninem probíhá trošku jinak, hlavně z pohledu lokací výskytu dalších knih (první díl vlastní kostěný mág v jeskyni pod majákem). V každé knize je však nápověda, která vám odhalí, kde další knihu najít. Podmínkou ovšem je, že si každou knihu nejprve přečtete, jinak se další kniha vůbec neobjeví!
První kniha mě odkázala na druhou stranu nějakého jezera. Jde o jezero před Novým táborem, kde přebývá Jan. Na druhé straně je v opuštěném domku 2. díl Chromaninu. Z něj jsem se dozvěděl, že další díl bude v nějaké pevnosti. Jde samozřejmě o Citadelu (Horskou pevnost). Knihu jsem našel v obytné části v patře Citadely. Docela se to vyplatí plnit souběžně s úkolem na nalezení ohniskových kamenů, protože pak vás na cestě doprovází Lester, což má svoje výhody, viz dále.
Čtvrtý díl se nachází v nějaké mučírně. Jde o mučírnu v podzemí hradu ve Starém táboře a tady se trošku předběhnu. Do mučírny se dá normálně projít z ubykací stráží a stráže v podzemí je možné případně bez postihu zmlátit, ale dá se to udělat i mnohem čistěji.
Jak už jsem zmínil, s ohniskovým kamenem v Citadele mi pomáhal Lester, což je stejné jako v originále. Lester v knihovně Citadely najde pozemkovou smlouvu (Title Deed), kterou je možné od něj získat a zpeněžit. Je to totiž předmět, který dost zajímá obchodníka Santina. To je ten, co měl původně stánek ve Starém dole. Po kolapsu dolu se přesune do Starého tábora, do domku hned nad Fistem. Získal jsem od něj 1000 nugetů a klíč od skladiště. Ten pasuje do mříže kousek od kuchyně (venku z nádvoří je žebřík dolů jakoby do sklepa). Doporučuji nelézt dovnitř přímo z domku Santina, protože ten to bere jako neoprávněné vniknutí a zaůtočí. Klíč odemyká hned několik mříží a cesta vede přímo do mučírny, takže stráže je možné efektivně obejít - zůstanou skryté za zavřenými dveřmi. Bohužel jsem na to přišel až poté, co jsem měl vězení již prošlé.
Další nápověda je už horší a tady jsem se popravdě trochu kouknul
. Pátý díl se totiž nachází v podzemí ruin hlásky. Jelikož jsem to tu měl již pročištěné, tak by mě asi nenapadlo se sem vracet. Kniha leží v místnosti, kde byl předtím kamenný golem. No a tím kolečko po Hornickém údolí končí, protože finále úkolu se odehrává opět v jeskyních pod majákem. Z původně zapečetěných místností zde spadlo ochranné pole a tak jsem se dostal k drobnému lootu a 6. dílu Chromaninu. Po jeho přečtení se mi zapsal splněný úkol a hra spawnula 3 kostlivce ... ano, pouhé 3 kostlivce!!
Po úkolu s Chromaninem jsem se vrátil k úkolu s ohniskovými kameny. Vzhledem ke své aktuální poloze jsem se rozhodl pro kamenný kruh. Čekal tu na mě Diego, který mi pomohl odpečetit vstup do hrobky (je potřeba zapálit svícny na sloupcích ve správném pořadí). Uvnitř mě čekalo nemilé překvapení - nesmrtelná zombie!
Zombie stojí na mříži nad magickou rudou a všude kolem to srší energií. Fígl je v tom, že nad mříž směřuje trojice "vodičů" směrem od destiček se symboly. Do každého symbolu je potřeba vystřelit šíp/šipku a jakmile jsou všechny tři aktivní, tak se nad mříží po chvilce objeví řetězový blesk. V tuhle chvíli je proto nutné, aby zombie stála přímo na mříži nebo v její těsné blízkosti (a my bokem, jinak taky schytáme zásah). Vyžaduje to tři plné zásahy bleskem a zombie si mezitím na pomoc přivolává kostlivce (sama má dost drsný damage). Není to tedy tak triviální, jak se může na první pohled zdát. Po zabití zombie se objeví ohniskový kámen. Při cestě zpět jsem ještě vylootil místnosti u vstupu, které se otevírají taktéž střelbou do symbolů.
Úkol v Trolím kaňonu probíhá opět trošku jinak. Hlavním aktérem je tu Milten, který mi pomohl s místním trolem. Oproti originálu jsem neměl šanci trola sundat v jeho přirozené podobě, tak mi Milten nabídl pomoc v podobě zmenšovacího kouzla. Potřeboval k tomu ovšem ingredience, které jsem musel posbírat a donést mu je (srst trola apod.). Znamenalo to, že jsem si s trolem musel hrát chvilku na honěnou. Po zabití trola jsem s pomocí Miltena otevřel mříž a skrze jeskyni jsme se dostali nahoru nad nádvoří. Bylo tu několik harpyjí, ale žádný problém. Ohniskový kámen ležel na středové plošině, kolem níž předtím pobíhal trol, ale plošina byla od okolí odříznuta (chyběl most a mezera je příliš široká na skok). Tady pomohl svitek Telekineze, kterým jsem aktivoval jeden z krystalů naproti a tím si vysunul most.
Změna aktérů úkolu tu opět dávala smysl, respektive to lépe zapadalo do kontextu. V originále tu na mě čekal Gorn a svitek jsem našel u jedné z trolových obětí. V remake šlo naopak o improvizaci, se kterou mi pomáhal Milten, což vypadá věrohodněji než, že se tu potřebný svitek jen povaluje.
Ohniskový kámen z Citadely byl nejjednodušší, protože Citadelu jsem si již předčistil. Znovu se spawnul akorát kamenný golem na mostě, protože golem je součástí setkání s Lesterem, který na mě čekal právě před mostem. Společně jsme vyrazili na golema a pak už jen stačilo nechat Lestera dělat svou práci, protože Lester má v pevnosti pár triggerů, které musejí proběhnout. Drobný zásek přišel akorát u tajné stěny v krbu, kterou po mě chtěl znovu otevřít, ale nakonec stačilo, když jsem s ním jen znovu promluvil a trigger se posunul dál. Po získání ohniskového kamene jsem si od Lestera převzal i pozemkovou smlouvu, o které jsem již psal.
Než se posunu dál, tak jen pár zajímavostí. Při průzkumu žaláře pod hradem ve Starém táboře jsem objevil, že členové legendární skupiny In Extremo jsou zde vězněni. Plakát u Scattyho na domku zve na jejich koncertní turné, ale to se nakonec nekoná a důvod je nyní jasný
. Krom členů In Extremo jsem v žalářích objevil ještě dvojici vězeňkyň, ale jejich mříže stejěn jako mříže členů kapely nejde vypáčit a klíč jsem neobjevil.
Další zajímavostí je přítomnost suchých záchodů ve hře. První jsem objevil hned v předávacím táboře na počátku hry, další je třeba v žalářích pod hradem.
V téhle době už jsem si mohl troufnout na močálové žraloky, protože jsem získal dostatek dovednostních bodů, abych se naučil obouruční zbraně na mistra (v tu dobu jsem byl na levelu 25). S Trolí pěstí to bylo výrazně snazší. Žraločí zuby jsou náramně ceněné, ale je to trošku výjimka.
Tady si musím předčasně postesknout. Trofeje nehrají v remake takovou roli jako v originále a nedá se s nimi moc vydělávat, což je dost v kontrastu s tím, jak drahé naučení těchto dovedností je. Nakonec jsem trofeje jen sbíral a prodával jsem jen něco a v omezeném množství, protože každý další prodaný kus navíc, víc a víc snižoval cenu odprodeje. Vlčí zuby apod. se proto ani nevyplatí prodávat. Ceněné jsou hlavně kůže trolů, ohnivých ještěrek a pak vzácnosti.
Mnohem zajímavější je jít cestou vzácnějších trofejí a to skrze knihy Bestiářů. Jde o drobné podúkoly, které souvisejí s lovcem Cavalornem, ale je dobré je brát hezky popořadě. První kniha se nachází v domku Jana u jezera před Novým táborem. Její obsah se týká mrchožroutů. Díky Bestiářům se postava zdarma naučí vyjímat další typy trofejí, proto je dobré si tyto úkoly projít co nejdříve, tedy dříve, než ty potvory stačíte vyzabíjet. 3. a 4. kapitola hry se třeba vyznačují tím, že je v nich jen velmi, ale opravdu velmi, omezený respawn. Popravdě jsem našel jen jedno místo, kde se něco respawnulo (soutěska vedle Nového dolu). Celkem se mi podařilo objevit jen 3. díly Bestiáře, přitom jich má být 5 (trojku třeba prodává Scorpio - strážný ze Starého tábora). Scorpio je celkově zajímavý, protože stejně jako v originále po vzpouře ve Starém táboře zmízí a ukryje se u Cavalorna, kde pak prodává lepší kousky zbraní.
Podobně neužitečná se mi jeví kovařina, která jak se zdá, se navíc dělí podle typu zbraní, které chcete kovat. Nebo se mi to tak alespoň jevilo. Patřičný perk učí Huno ve Starém táboře nebo Darrion v Táboře v bažinách. Za celou hru jsem našel jen pár nákresů a přitom nic, co by v té chvíli bylo nějak významné. Vždycky jsem měl v tu dobu lepší věc nalezenou už dávno ve formě prostého lootu. Možná by se to hodilo spíš jako zdroj výdělku, ale zase je potřeba počítat se spotřebou surovin, které je nutné nacházet nebo draze kupovat.
Podobně je to s přepisováním svitků, protože k úspěšnému přepisu potřebuje inskripce, které nacházíte různě po údolí. Moc se to nevyplatí, leda byste šli cíleně (věděli, kde se jaká inksripce nachází). Mágové to ovšem mnohem efektivněji nahradí runami a bojovníci to taky moc nevyužijou. Já si třeba pool many zvyšoval až kvůli Orčímu chrámu, do té doby jsem žil se základem 5 bodů many, což stačí akorát tak na teleportační kameny nebo magické světlo.
A podobně neužitečná mi vyšla i alchymie, která je dost náročná na vstupní suroviny. Recepty se taky nacházejí hůře, stejně jako inskripce pro přepis svitků. Pokud si chcete přidat nový recept mezi své znalosti, tak si musíte recept nejprve přečíst. Jen pro ilustraci, v polovině hry jsem i přes množství nasbíraných surovin dokázal vytvořit jen pár lektvarů léčení/many, protože chybí lahvičky s vodou apod., které je nutné draze kupovat. Ve výsledku vás to nutí žít jen s tím, co najdete a holt si poradit jinak. Nemám nic proti ekonomice remake, smysl to dává a ve výsledku to nijak neomezuje postup ve hře, ale je to dost nevybalancované.
Autor
Téma: Gothic 1 Remake (Přečteno 2661 krát)