Nejprve budu muset opravit pár věcí, které nakonec fungují ve hře jinak. První jsou směry teleportů a funkce Blacksmith jako domovské základny. Teleporty jsou totiž ve skutečnosti vícesměrné, takže z každého teleportu se lze dostat na jakýkoliv jiný odemčený teleport. Není tedy nutné se vracet do Blacksmith. Blacksmith jako taková má sice výjimečné postavení, respawnuje se tu zemřelá družina, ale po několika hodinách jsem dorazil do Enchanted Labyrinth, kde je další kovář a zduplikovala se sem i moje odkládací truhla.
Poznámku mám i k achievementům, protože jejich plnění nevede jen k odměně v podobě zkušeností a gemů, ale získáváte jimi ještě achievement pointy, která se pak dají uplatnit při smrti družiny. Řešení smrti je celkem trojí:
1) První variantu máte možnost po vzoru Diabla vykoupit ztrátou zkušeností a peněz (-20% XP a -5% zlatých). Družina se poté respawne v Blacksmith.
2) Zaplatíte 5 achievement bodů (tokenů) a družina zůstane s plným zdravím tam, kde je.
3) To samé jako bod 2, akorát to stojí 50 Gemů.
Zprvu je snazší obětovat peníze a zkušenosti, ale časem už se jedná o celkem vysokou ztrátu, takže achievement body jsou přijatelnější řešení. Není potřeba se toho bát, jenom plněním Daily achievementů získáte dost bodů, přitom plnění Daily nevyžaduje nějakou přehnanou aktivitu.
A nyní hurá vstříc prvnímu dungeonu ...
Poznámka: eh, ještě chvilku vydržte
Já jsem se zprvu pustil do příliš zmatečného průzkumu, takže chronologický popis by byl neméně zmatečný, proto jsem se rozhodl, že budu popisovat dungeony tak, jak se do nich dá postupně dostat a případné návraty budu popisovat jen tam, kde to má smysl. Nepovinné dungeony proberu úplně zvlášť.
The Tomb of the Cruel WolfHrobka navazuje přímo na Blacksmith, takže se jedná o úplně první dungeon, do kterého jsme se mohli podívat (navíc je dvoupatrový). Zároveň stále slouží jako tutorial, protože je tu pár kobkařských prvků, které autor raději vysvětlil. K první dvojici velkých dungeonů se dokonce vztahuje několik hintů, které lze nalézt v průvodci skrytém na ploše inventáře (tlačítko Guide, záložka Hints). Šanci na rozehrání Moonshades tak má každý a odehraný kus je pak natolik velký, aby hráč mohl svědomitě uvážit, jestli chce pokračovat, nebo si raději zahraje něco jiného. Paradoxně se v tom skrývá i určitá zrada, protože ti, kdo vydrží, budou posléze vhozeni do výrazně tužšího obsahu
Poznámka: popravdě vy máte ještě jeden důvod, proč ve hře vydržet, a tím jsou drahokamy zdarma. Když totiž vydržíte do levelu 10, což právě vyjde na oba úvodní dungeony, tak můžete přes svůj kód do hry pozvat další hráče a tím získat odměnu (viz obrázek níže).
První patro je vcelku pohodové, hned naproti schodišti jsme našli mříž s pákou a za dalším rohem nás čekal náš první kostlivec. Kostlivci jsou vlastně jediné potvory, které to tu obývají. Naneštěstí jich není mnoho, takže později nabrané úkoly typu najdi 10 lebek, se ukázaly jako časově velmi náročné. Navíc jakmile jsme přesáhli level 10, tak se loot z kostlivců prakticky zastavil. Kostlivci jinak zůstávají stále level 1, Moonshades potvory nijak neškáluje, ale výhodu to má jen zprvu, protože časem budou sice kostlivci padat na jednu ránu, ale zkušenostní přírůstek už nebude nic moc. Tím pádem se dá hrobka využít pro grindění jen v úplných začátcích.
V chodě dále jsme mohli ze zářícího trsu hub sebrat jednu barevnou houbičku a při pokusu sebrat další jsme se dozvěděli, že to chce nějaký čas, než další houbička doroste. A je to vskutku tak. Řada věcí má ve hře nastavený counter, takže když je vyčerpáte/seberete, tak je potřeba zas nějaký čas počkat a ony se obnoví. Vzhledem k některým zadáním úkolů to v nás vybudilo naději, že sběr houbiček nebude takové utrpení jako sběr lebek kostlivců.
Za dalším rohem nás čekal další kostlivec a podivně zářící oltář u stěny naproti jedové pasti. Pasti jsme se vyhnuli tím, že jsme ji obešli právě podél oltáře, takže jedový obláček k nám nestihl dolétnout. Jenomže my k tomu oltáři potřebovali, abychom mohli prozkoumat, k čemu je a proč je tak zabezpečený. K našemu údivu nás oltář naučil dovednost léčení. Ani chvilku jsme neváhali a každý si příslušnou abilitu vytáhl mezi rychlé sloty. Jedná se o skupinové léčení, takže dvojice postav má samozřejmě ihned dvojitý efekt.
Na nějaký upgrade léčení jsme ovšem mohli zatím zapomenout, protože k němu už jsou potřeba volné ability points a my měli za sebou teprve první levelup a co kdybychom za chvilku našli něco užitečnějšího? Ano, první 2 kostlivci nám přihráli hned celý jeden level, ale to nebude trvat věčně. Časem budou ty rozestupy větší a byla by chyba začít zbrkle trénovat už nyní. Zatím nemáme jasno, co kdo bude v družině zastávat. Elemir by se sice rád stal paladinem a Shiva pokukuje po magii, ale plány nestačí, teprve budoucnost rozhodne a každý se jí bude muset svým výběrem dovedností podvolit.
Poznámka: časem jsem zjistil, že hodně věcí lze ve hře dělat jakoby nezávazně, protože podobně jako na systémech s Windows, i na Androidu a iOS lze aplikaci zavřít bez uložení. Dokud totiž hru manuálně neuložíte, tak lze tímto způsobem veškeré změny zase zrušit (načte se předchozí save). Je možné si tak vyzkoušet třeba zrovna smysl upgradu kouzel.
O chodbu dále ležela na zemi mrtvola vojáka, který u sebe měl zmuchlaný kus papíru a na něm poznámku, že někteří kostlivci jsou imunní na oheň. Ostatně odolnosti potvor se zobrazují přímo v boji a to včetně jejich uplatnění na výsledný damage, takže je to zdánlivě neužitečné info, ale pro mě to v tuhle chvíli znamenalo vztyčený varovný prst, protože to potvrdilo mé předchozí obavy a smysluplnosti některých dovedností. Není nic horšího, než si vytvořit ohnivého mága a pak naběhnout do dungeonu plného potvor imunních vůči ohni
Nicméně tahle lekce spíše směřovala k práci s deníkem, do kterého se automaticky zapisuje vše důležité.
Přes další dva kostlivce a trénink rozbíjení váz jsme se dopracovali až k uzamčené mříži, vedle níž byla na zdi runa O (jako Okrim). Bylo zřejmé, že mříž se bude otevírat odjinud, což se nám opravdu potvrdilo, protože o několik chodeb dále jsme nalezli páku s příslušnou runou. Předtím jsme však museli minout menší sál s modře zářící sochou a pěticí pák vedle další uzamčené mříže. Smysl sochy je nám záhadou, protože po nás vyžadovala vhodit jakési semínko (ani jeden z nás netušil, co se tím myslí), tak jsme nechali sochu být a šli jsme se raději podívat na páky.
Hm, jde o klasické puzzle, které lze vyřešit buďto hrubou kombinatorikou (heh, trošku science-fiction), nebo počkat na nějaké hinty. Vskutku, k pákám se dá v různých koutech patra najít několik poznámek, ale stačilo najít jen dvě, protože kombinatorika se třemi pákami je už mnohem snazší. Naštěstí jde jen o pořadí zatažení pák, není tedy třeba kombinovat i polohy:
Pořadí pák zleva: 2, 4, 3, 5 a nakonec 1.
Poklad z truhel ušel, ale mnohem významnější pro nás byl nález jedné slepé chodby, kde kostlivec v rukou třímal trošku jiný svitek - mapu patra. Do této doby jsme museli po patře chodit po paměti, což není nic složitého. Popravdě nás první patro hrobky trošku zklamalo, protože je celkem malé a nepřesvědčily nás ani místní puzzle. Kolikrát už jsme tohle viděli jinde? Postrádalo to i logiku, ale dobrá, je to stále tutorial a nemá smysl hloubat nad detaily
Svitek s mapkou se nám ocitl v inventáři a stejně jako jiné svitky je potřeba ho přepsat do deníku. Teprve poté si lze jeho obsah prohlédnout. No, prohlédnout si lze vlastně jen stav průzkumu, protože v deníku je u každé mapy uvedeno jen kolik obsahuje skrytých místností, kolik zamčených dveří, kolik truhel a kolik svitků a k tomu stav, kolik z toho jsme už objevili. Je to prima pomůcka, kterou jsme docenili hlavně později, kdy už řada věcí přestala být tak ukázkově jasná jako v Tomb of Cruel Wolf. Svitek jako takový začne fungovat na daném patře jako automapa, která má dva režimy - minimapa a velká mapa. Velká mapa má bohužel tu nevýhodu, že jí nelze posouvat. Navíc se oba typy zobrazení překrývají přes hlavní výhled, takže je to řešeno tak, že automapa je průsvitná, což občas není úplně ideální (viz obrázek výše). Automapu lze ovšem i vypnout. Vidět je na mapě jinak úplně vše, tedy i místa, kam jsme ještě nevkročili (vyjma skrytých místností, ty je potřeba vesměs tipovat).
Recepty pro craftění se zpracovávají podobným způsobem, tedy nejprve se musí v inventáři odkliknout a nechat zapsat do knihy receptů. Teprve poté se otevře patřičná stránka deníku a lze si obsah receptu přečíst. Craftění samotné funguje tak, že se navštíví pec, vybere se patřičný recept z nabídky a do slotů pro suroviny se naskládá vše potřebné, popř. to hra může vyplnit automaticky. Není to nic složitého, akorát to množství všemožných surovin je opravdu značné. Část věcí, co jsem zatím našel, lze poskládat jakoby ze základních surovin, ale pak jsou produkty, pro které se nejprve musí část surovin vyrobit z těch základních. Jde o suroviny, které jsou výrazně vzácnější. Zatím jsem neviděl snad nic, co by nešlo ve hře najít nebo zakoupit. Jenomže ceny obchodníků jsou dost přemrštěné.
V místnosti se sochou se nachází ještě zamčené dveře. Klíč k nim lze sebrat z mrtvoly vojáka v další místnosti, kde se krom ní nachází další jedová past a menší místnost s oltářem dovednosti Unholy Might. Zamčené dveře vedou do poslední části patra, kde čeká poslední kostlivec a schodiště do patra druhého.
Druhé patro hrobky má mírně odlišnou texturu a taky jinou skladbu nepřátel - až na dva kostlivce je to tu samý pavouk. Kostlivci jsou nicméně o něco tužší, obzvláště kostěný kouzelník. Kouzlící potvory jsou obecně trošku problematické, protože kouzla jsou poněkud silná a kouzelníci se obvykle skrývají za jinými potvorami. V boji bohužel nelze postavám určit, na koho budou útočit, takže pokud kouzelníka kryje něco s vysokou odolností a zdravím, tak nemáte šanci přežít. Problém je to hlavně v úzkých prostorách, kdy nelze skupinku potvor obejít a kouzelníky zlikvidovat přednostně. Naneštěstí těch úzkých míst je ve hře mnoho a stačí drobné zaváhání, aby vás nepřítel do nějakého takového prostoru zatlačil. Kouzelníci navíc umí střílet i diagonálně, takže combat waltz proti nim nezabírá. Obecně bývá s combat waltzem problém i u potvor s různými variantami posílených útoků, takže namísto chození ve čtverci se vyplatí couvnout, ukročit a otočit se, tedy podobně jako ve Stonekeepu, akorát v Moonshades úkrok existuje, takže se to lépe koordinuje.
Zdejší kouzelník je naštěstí sám, takže ho lze skolit celkem rychle. Problém mohou činit jen pavouci ve vedlejších chodbách, protože ti mají tendenci jít jakoby na pomoc, takže v průběhu grindění na obou patrech se mi párkrát stalo, že mě potvory nečekaně obklíčily. Je jich pořád stejné množství, stejný typ a spawnují se na stejném místě, akorát není dobré spoléhat na to, že stojí na místě
Když už jsem se u těch bojů zasekl, tak zmíním ještě dvě zvláštnosti, které mohou být zprvu matoucí. Družina se sice pohybuje po čtvercovém rastru v kolmých směrech, ale potvoráci chodí na prvních pohled zcela svobodně. Je potřeba si na to zvyknout, občas se kvůli tomu blbě odhaduje vzdálenost, ale jakmile dojde na combat waltz, tak poznáte, že rastr platí i pro nepřítele.
Druhou zvláštnost objevíte ve chvíli, kdy se objevíte s nepřítelem v hodně těsné blízkosti, dalo by se říci na stejném čtverci, protože hra si v tu chvíli myslí, že máte nepřítele už v zádech. Sice ho vidíte před sebou, ale nelze ho zasáhnout, on naopak vesele seká vás. Stává se to ve chvíli, kdy jdete nepříteli naproti a jste příliš rychlí, takže neodhadnete místo střetu (nakrokujete pohyb příliš dopředu) - tím jakoby prorazíte kolizní koordináty, protože boj má normálně probíhat na sousedních polích, nikoliv na jednom, jako je tomu třeba u starých Might and Magiců. Přitom hranice čtverců jinak fungují normálně, což je krásně vidět při obklíčení, kdy vás zastavují neviditelné hranice, protože nepřátelé už stihli uzavřít všechny kolmé směry.
Na tomhle patře ještě chvilku pokračuje tutoriál, protože se tu objevuje další druh puzzle, který má pro změnu ukázat interakci okolí s předměty z inventáře. Hned při cestě jsme narazili na lebku s prázdnými očními důlky, do kterých zcela nečekaně patří dvojice drahokamů. Předmět z inventáře je nutné přesunout na kurzor ručky, čímž zůstane uchopený v ruce a okno inventáře se zavře. Pak stačí dotyčný předmět přesunout na požadované místo. Na interaktivních prvcích je obecně hezké, že na ně stačí kliknout a pokud jde o něco důležitého, tak se objeví patřičné info. Platí to i pro tajné dveře, kdy vám kliknutí na stěnu přihraje info o zvláštním pocitu při doteku.
Patro už je zároveň o něco zapeklitější a v jedné sekci se dokonce objevila past v podobě synchronizovaných bodců. Je potřeba je chvilku pozorovat, než chytnete rytmus, ale družina s plným zdravím pár zásahů v pohodě ustojí. V téhle sekci se také nachází pavouk, který po pár ranách zregeneroval zdraví a notně povyrostl. Na pomoc si k tomu přivolal dva malé pavouky. Zřejmě jde o místního bosse. Málem bych zapomněl, klíče od téhle části lze získat od vojáka, který se nachází v jižní části patra poblíž zatím neznámého schodiště nahoru (vede do Nether Chambers). Spolu se svými kumpány tu hledal bájné poklady, ale celé se to jaksi zvrtlo, takže se nehodlá pohnout už ani o píď.
Jenomže to už jsem se notně předběhnul. Druhé patro má přeci jen jednu část, která by se dala považovat za střed. Právě tady svítí na podlaze modrý teleport. Hra nás dokonce nabádala, abychom do teleportu vstoupili co nejdříve, ale neměl jsem moc důvěru v možný efekt. Rozhodně jsem nechtěl, abychom se nečekaně objevili v pasti apod. Přitom jde o druhý konec teleportu v Blacksmith, takže vstupem na teleport se objeví mapa světa a možnost rychlého transportu. Teleport stačí jen aktivovat, není nutné jím rovnou procházet.
Na druhou stranu nám toho k průzkumu už moc nezbylo. Vlastně jsme se zasekli, protože kousek od teleportu zůstala zamčená mříž a klíče jsme tu nikde nenašli. Místo toho jsme objevili akorát čtveřici oltářů dovedností (Dispel, Magic Arrow, Haste a Lightning Orb), takže jsem rozhodl, že se konečně půjdeme podívat na to, jak v Moonshades fungují úkoly.
Mno, při pohledu na Shivin zkřivený obličej, když jsme po návratu do druhé patra našli po kompletním vybití pavouků jen jedno oko z deseti, mě nenechal na pochybách, že otálení s úkoly se nám zle vymstilo. Ale co už, stalo se
Následovalo několik otoček skrze obě patra, protože krom očí jsme potřebovali i lebky kostlivců. Při té příležitosti mě napadlo, že bychom mohli prozkoumat schodiště u vojáka na jihu.
The Nether ChambersVystoupali jsem po něm do malé místnosti a očividně jsme minuli tuhou bitvu. Všude se váleli ostatky vojáků a nemrtvých. Překvapilo mě, že zde fungovala automapa, i když jsme jí eměli nalezenou. Nakonec se ukázalo, že tohle zvláštní patro je jen (nebojovou) spojnicí mezi hrobkou a hřbitovem na povrchu.
Kdysi tu zřejmě fungoval i teleport, ale zbyly tu po něm jen nefunkční trosky. Přesto se jedná o celkem významný dungeon. Při popisu druhého patra hrobky jsem totiž úplně zapomněl, že jsme v něm nenašli mapu patra, ta se nachází až zde. Stejně tak si tu lze vyzvednout klíč od zamčené mříže. Bylo to tedy poprvé, co se ve hře ukázalo, že ne vše bude řešitelné při jedné návštěvě dungeonu, ale občas bude nutné i pendlovat.
Největším překvapením byl ovšem nenápadný rudý kamínek na jinak hodně nápadném rudém oltáři. K našemu úžasu jsme zjistili, že v rukou držíme jeden z moonstoneů - speciální sorta artefaktů, které družině významně navyšují určité ability. Tenhle moonstone je shodou okolností identický s tím, který je nabízen v obchodě za gemy, ale přesto je mezi nimi jeden podstatný rozdíl. V principu jde o upgradovatelný předmět, kdy se každá úroveň artefaktu odemyká investicí peněz. Ten nalezený je teprve na úrovni 1, ten z obchodu je již plně ugradnutý. Předpokládám, že podobně nalezneme i další dostupné moonstony. Artefaktů je jinak celá řada, v deníku mají dokonce svou vlastní stránku, kde si lze prohlédnout, co družina našla a jaký to má efekt (artefakty tohoto typu se do inventáře neukládají).
Poslední zajímavostí Nether Chamber je modrá socha u schodiště o další patro výše (vede do Forgotten Cemetery). Díky ní získá družina dočasně 100% bonus k regeneraci many. Bonus trvá 7 minut, což značí ikonka u obličeje Elemira, ale mana regeneruje i tak celkem rychle, takže je to tak trochu zbytečnost. Je pravdou, že díky oltářům útočných kouzel o patro níže jsme získali možnost magického útoku, ale magie není nic, na co bychom se chtěli v tuhle dobu spoléhat natož to nyní zkoušet. Sice jsem to nezmínil, ale jen za tu "chvilku" jsme našli dost silných předmětů na to, abychom poctivým železem vyřešili vše.
S klíčem jsme napochodovali zpět na druhé patro hrobky a nově otevřená cesta nás dovedla až k hrobu samotného Cruela Wolfa. Jenomže hrob byl prázdný! Deník nám přitom hlásil, že na patře máme stále jednu neobjevenou místnost. Dokonce bylo zřejmé, že ta místnost bude právě vedle hrobu Wolfa, ale vchod bohužel nikde. Na nějakou chvíli nás zmátla zhasnutá louče na jedné stěně, ale v ní řešení nespočívalo.
Museli jsme to holt prozatím nechat být a sestoupali jsme schodištěm poblíž o patro níže.
Autor
Téma: (Elemir) - Moonshades (Přečteno 23120 krát)