Uvnitř Tea House jsem si promluvil s Ethel, která měla nevídaný zájem na tom, aby se Mayrina pořádně najedla. Důvodem bylo Mayrinino těhotenství. Na první pohled to vypadalo jako idylická scénka, nebýt tedy mrtvých Mayrininých bratrů, kteří nám původ Ethel prozradili. Popravdě nebyli jediní, ochrnutá strážkyně thieflingského skladu Pandirna na podivný původ Ethel taky poukázala, ale to už bylo po akci. Nebyl důvod cokoliv protahovat a Mayrině jsem pověděl, co se s jejími bratry stalo. Ethel to nevydržela a zrušila veškerou iluzi - jak tu svojí tak i okolní. Prosluněná krajinka kolem se rázem změnila zpět ve smrdutý močál.



Ethel na sebe hodila neviditelnost, takže jsme nemohli zaútočit hned (musel jsem nejprve vyvolat nějaký plošný efekt - kyselina, alchymistický oheň, abych jí zranil tzv. naslepo). Navíc se nám do zad začali sunout redcapové. Ethel jsme tedy stihli jen načnout, poté zmizela do hlubin svého doupěte. Souboj s redcapy probíhal z mnohem kratší vzdálenosti než minule, protože stihli dojít až ke dveřím. Astarion není zrovna dobrý držák, on umí hezky útočit, ale v obraně zaostává. Naštěstí mu vypomohla Karlach, takže Shiva a Gale byli v bezpečí a mohli se soustředit na útok magií. Po boji jsme se vydali po stopách Ethel.
V muzeu jsme se příliš nezdržovali a vyrazili jsme rovnou ke dveřím. Shiva dokázala identifikovat, že jde o iluzi, ale bez nasazené masky beztak projít nejde. Musel to převzít Astarion, protože měl v tu chvíli nejvyšší wisdom. Za dveřmi už nás čekala zmatená čtveřice lovců nestvůr, kteří tu zůstali lapeni v dřevěných maskách. Dva zaútočili hned, dva to měli pauzované (zřejmě původní dvojice paladinů, která díky vysoké wisdom dokázala částečně odolávat). Museli jsme je ale zabít všechny.

Bludiště skrze jedovaté a hořlavé výpary jsme prošli co nejkratší cestou, tentokrát opravdu žádné zdržování. Dole jsme se mírně doléčili lektvary a vydali se směrem ke kleci s Mayrinou. Z výhodného rozestavení ovšem sešlo, protože někdo spustil trigger a vyvolal Ethel

. Ta na nic nečekala, zapálila lano klece a ihned se namnožila skrze zrcadlové iluze. Iluze jsme zase hned sundali, protože Gale a Shiva je zaměřili magickou střelou. Astarion a Karlach tak stihli v dalším kole k Ethel dojít a zaútočit zblízka. Kritická byla akorát chvilka, kdy Ethel vytáhla Mayrinu z klece a na sebe nahodila její podobu. Na bojišti byly rázem dvě Mayriny! Tu pravou jde poznat podle popisku na kartě postavy, ale co čert nechtěl, Astarion se uklikl a trefil tu pravou

. Naštěstí jí zbyly 2 HP. Opět jsme rozstřelili další Etheliny iluze a následoval finální rozhovor, kdy nám Ethel začala slibovat hory-doly. Zkusil jsem to uhrát tak, abych osvobodil Mayrinu a přitom získal bonusový +1 bod do statistik, ale nepovedlo se. Vybral jsem si tedy Mayrinu a Karlach Ethel dorazila.
Konečně jsem si celý příběh okolo Mayriny pořádně poskládal, k čemuž mi pomohla zkušenost z předchozí rozehrávky. Mayrina chtěla oživit svého manžela, který zemřel krátce poté, co otěhotněla. Vinderblad a Mayrina se znali od dětství a pojilo je velmi úzké pouto, proto Mayrina nedokázala Vinderbladovu smrt přijmout a rozhodla se o pomoc požádat Ethel. Neváhala jí dokonce nabídnou své nenarozené dítě jako protihodnotu. Ethel samozřejmě souhlasila, protože dítě je přesně to, co nyní potřebuje - je čas vychovat svou nástupkyni. Ethel proto Mayrinu přijala jako služku a snažila se o ní co nejlépe pečovat, zejména s ohledem na nenarozené dítě.

Venku jsme Mayrinu dostihli u hrobu manžela a s pomocí Etheliny hůlky jsme se ho pokusili vzkřísit. Ethel jí nelhala, opravdu existuje způsob, jak Vinderblada přivést zpět, jenomže je v tom klasický háček - hůlka ho oživila jako zombii! Nechal jsem to být a Mayrině popřál hodně štěstí při hledání pomoci v Baldurově bráně. Beztak vím, že žádnou nenajde

.
Vrátili jsme se zpět do Ethelina doupěte, protože jsem si chtěl otevřít teleport z doupěte do Podtemna, abych to pak nemusel řešit z druhé strany. Při té příležitosti jsme si zašli promluvit s drowem a trpaslíkem do muzea, kterým smrtí Ethel skončila kletba. Bohužel, nic nového (zajímavého) jsem se nedozvěděl.

Cestou z močálu jsme to vzali kolem východního okraje Blighted Village, kde jsem si s pomocí lektvaru mluvení se zvířaty promluvil se Scratchem a pozval jsem ho k nám do tábora. Od Scratche jsme se pak vydali do doupěte owlbeara, který na nás jako vždy zaútočil a zbylo po něm hladové mládě, které jsme opět ušetřili. Vzal jsem vejce a sešel dolů ke svatyni Selune, abych konečně rozlouskl záhadu zapastěné truhličky. Fígl je v tom, že pozorná postava najde za sochou Selune svitek s modlitbou, po jehož přečtení je postava schopna truhličku bezpečně otevřít (truhlička jinak postavu opakovaně zraňuje). Obsahem je svitek, soška Selune a zajímavý náhrdelník. Předpokládám, že soška a svitek budou zajímat Shadowheart.



Z doupěte owlbeara jsme se vydali směrem k hájku, přičemž jsme narazili na trojici "sourozenců". Ten nejstarší byl smrtelně raněn. Shodou okolností šlo o jednoho z True Ones, takže si myslel, že jsem jim přišel pomoci a před smrtí mě požádal, abych na jeho dva sourozence dohlédl. Jenomže to jsem neměl v plánu

. Řekl jsem jim, že žádný True One nejsem a oni nás napadli. Byla to velmi rychlá akce a hnedle je o dva potencionální nepřátele v táboře goblinů méně

. Z mrtvého trpaslíka jsem si vzal parazita do sbírky.
Tím jsme na povrchu dořešili asi vše, co nemá spojitost s volbou ve válce mezi druidy a gobliny. Halsin je pořád uvězněný a Kagha stále čeká na svůj rozhovor s námi a nejspíš se ani nedočká

. Každopádně nemusím pospíchat. Proto jsem naše kroky otočil zpět do Podtemna a zašli jsme si promluvit se Spawem do kolonie myconidů. Tenhle mírumilovný sovereign nás opravdu vřele uvítal, i když zprvu si nebyl jistý, jestli i my máme dobré úmysly. Holt opatrnosti není nazbyt, obzvláště po posledním nájezdu temných trpaslíků vedených drowem Nere. Spaw nás poprosil, jestli bychom nezlikvidovali základnu temných trpaslíků v přístavu, s čímž jsme bez váhání souhlasili.




Před odchodem z kolonie jsme si promluvili s trpasličí bylinkářkou Derryth o jejím ztraceném manželovi Baelenovi. Baelen šel sbírat houby a ještě se nevrátil. Vyrazili jsme proto k Sussur Tree, odkud vede stezka dolů a podél skal až do oválné jeskyně plné výbušných hub. Tedy výbušný je jejich plyn, který se uvolní ve chvíli, kdy se k houbě přiblížíte příliš blízko. Plyn je za normálních okolností jen jedovatý, ale snadno se zapaluje. A jako na potvoru se v jednom místě mezi houbami povaluje zapálená louče. Nejjednodušším řešením je hodit Baelenovi svitek s kouzlem Mysty step.
Okolí Sussur Tree je pro změnu okupováno hákovci. Chtěl jsem je ústřílet z dálky, protože tyhle potvory jsou normálně tupé a nerady vyskakují po skalách, ale někdo jim tu AI opravil ...

. Napadla nás hned trojice hákovců včetně drowa Filra. Jeden hákovec pak čekal ještě ve větvích stromů, ale s ním proběhla sólo bitva. Mimochodem, teď mi došlo, bulette jsme zabili už dříve. Zmiňuji to proto, že Sussur Tree je jednou ze tří lokalit, kde může k souboji s bulette dojít, jenomže zrovna tady by pak došlo snadno k velmi tuhému souboji díky zapojení hákovců a drowa. Proto je lepší bulette porazit na spawnovacím místě poblíž chrámu Selune. Ze Sussur Tree jsem si odebral jeden květ a vzorek kůry a pečlivě si je uschoval (na květ je potřeba dávat pozor, protože v jeho blízkosti nefunguje magie - působí to i z inventáře!).


Po odpočinku jsme podél přístavu zamířili do Arcane Tower. Shiva si snadno poradila se střeleckými věžemi a v doprovodu Galea seskáli dolů na pobřeží. Gale s pomocí magické ruky otevřel uzavřené dveře v přízemí a Shiva pak pomocí květu Sussur Tree dobila baterii. Tím se zprovoznil výtah. Gale pak odemkl ještě vstup do podzemí věže, odkud jsme zamířili na samotný vrchol, kde na nás čekal konstrukt Bernard a čtveřice oživlých brnění.
Setkání s Bernardem vedlo opět k boji, ale k našemu štěstí začínal Astarion. Bernard díky tomu zůstal poblíž okraje zborcené podlahy. Astarion sice nemá dostatečnou sílu, aby Bernarda odhodil, ale jako mnich má speciální útok, kterým to provést dokáže. Bernard se proletěl a zraněný zůstal o patro níže. Shiva a Gale si za ním dojeli, aby ho dodělali, ale nakonec zbylo něco málo ještě na Karlach. Oživlé brnění už pak byla jen formalita. Bernarda jsem samozřejmě neskolil hned napoprvé, protože se mi ho nejprve nepodařilo odhodit a podruhé jsem prošvihl počet kol do nabití jeho plošňáku - problém celého souboje je totiž fakt, že se Bernard v třetím kole nabije a pak svému okolí způsobí masivní poškození elektřinou. To Shiva a Gale prostě neustojí, takže je potřeba Bernarda zlikvidovat co nejrychleji.



Souboj s Bernardem nás vyčerpal, takže jsme se jako obvykle v mezičase vydali rozprodat loot a při té příležitosti jsme se stavili v kovárně v Blighted Village. Shiva rozdělala oheň a s pomocí měchu výheň pořádně roztopila. Poté dovnitř vhodila kůru ze Sussur Tree a nakonec do magických plamenů ponořila obyčejný obouruční meč. Magie výhně prostoupila celý kov a Shiva po vychladnutí výhně vytáhla z popela Sussur Greatsword. Opravdu velmi zajímavý kousek, který výborně sedl do ruky Karlach.


Naše další kroky v Podtemnu mířily do doupěte Kuo-toa. Místní kult fanatiků se rozhodl uctívat boha Boala, což se později ukázalo jako zkomolenina slova Bhaal. Na seanci dorazil ještě zkrvavený skřet v roli proroka, ale Shiva v něm odhalia Fey podstatu - byl to ve skutečnosti redcap. Původně chtěla identitu proroka odhalit i okolo stojícím přívržencům, ale nezadařilo se. Následoval poměrně rychlý boj, kdy jsme se ani nesnažili zaujmout nějaké výhodné pozice. Pořád platí, že Astarion moc nevydží, ale alespoň boj hezky rozehrál a jeho roli poté převzala Karlach, která na sebe vázala pozornost, zatímco Gale a Shiva pálili do Kuo-toa a proroka kouzly.




Po odpočinku jsme se rozhodli vypořádat ještě s beholderem Spectatorem. Shiva se pokusila jednu ze soch odklít s pomocí Basilisk Oil, což se jí sice povedlo, ale tím se zároveň spustil trigger, ve kterém na scénu dorazí Spectator a začne odkameňovávat další drowy. Tím se družina nechtěně dostane do kolečka samých překvapení a výrazně se zpozdí ve svých tazích. Karlach do sebe musela lupnout lektvar na zrychlení a pak se teprve začaly dít věci

. Ne že by to byl úplně pohodový souboj, protože prakticky všichni drowové byly nepřátelští, takže jsme rázem čelili střelecké přesile, což Shiva a Gale moc rádi nevidí. Nicméně to už byla docela rutina (obzvláště když to porovnám s Early Access, kde se mi vygeneroval podobný scénář).
Tím jsme pročistili okolí a zbyla už jen základna temných trpaslíků v přístavu, kterou jsem si záměrně nechával až na konec. S družinou jsme sestoupili k rozbořenému domku, kde jsem se chystal nejprve provést přípravu na přepadení, ale zase jsem přehlídl trpaslíka u zabrádlí, takže nás zahlídl a začal rozhovor. Bez váhání jsem ho utnul a zaútočil. Astarion zvědavého trpaslíka za odměnu přizabil. Karlach ho už jen lehce dosekla, a když už byla v tom, tak do sebe kopla lektvar zrychlení, slezla o kousek níže a tam přizabila druhého trpaslíka. Jako bonus ho odhodila a tím ho vlastně taky zabila

. Dva trpaslíci v prvním kole mrtví, paráda. Musím říci, že ty obouručáky Karlach opravdu sedí nejvíc. Astarion pak šel vyprovokovat trpasličího kněze, který zůstal na pobřeží a dost daleko od mrtvých těl, která by mohl oživit. Gale a Shiva si podali neviditelného trpaslíka v ruinách domku, přičemž Karlach mu ještě preventivně vpadla do zad. Původně komplikovaný souboj se tak proměnil v běžnou rutinu. Kdybych Karlach poslal rovnou za Astarionem, tak jsme z boje vyšli jen s lehkými škrábanci. Jenomže Astarion musel bohužel jedno kolo vydržet osamocen. Holt chybka se vloudila.


S novými zprávami jsme se vydali za Spawem, který nám poděkoval a poprosil nás, jestli bychom nezbavili jeho kolonii trpasličí hrozby jednou pro vždy. Máme vystopovat a zabít drowa jménem Nere, který je za masakr na myconidech zodpovědný. S jeho hlavou se pak máme vrátit. V přístavu jsme u mrtvých trpaslíků našli protijed pro gnómku Thullu, ale jak se ukázalo, otrava šla asi vyřešit i bez něj. Zbylo už jen najmout sovereigna Gluta a dopravit ho do přístavu, aby se podíval na mrtvoly temných trpaslíků. A opět jsme odmítli jeho nabídku na vybití Spawovy kolonie, čímž došlo k boji. Gluta jsme málem stihli zabít hned v prvním kole, takže je vidět, že se zlepšujeme

. A to jsme místo Galea měli u sebe Shadowheart

. Nutno ale dodat, že ten mnišský útok jí opravdu sluší.
Spaw nám za odměnu odemkl klec s mrtvým drowem. Z jeho deníku jsme se dozvěděli podrobnosti o adamantinové kovárně a krom toho měl drow u sebe poslední část rozlomené Mourning Frost (hůl se složí volbou patřičné možnosti při kliku na jeden z rozlomených dílů).



Při prohlídce inventáře jsem si opět vzpomněl na alchymii, protože váček s ingrediencemi mi povážlivě ztěžknul. Díky extrakci jsme se naučili vyrábět zrychlující granát. Dva exempláře tohoto granátu už nám předtím daroval Spaw, ale nyní si je můžeme vyrábět sami. Měla by to být lepší alternativa k lektvaru zrychlení, protože granát by měl zrychlit všechny, kdo budou dotčeni jeho výbuchem.

Nějak jsem při tom všem zapomněl v myconidí kolonii na obchodníka Blurga tím pádem i na mindflayera Omeluum. Místo toho jsme urychleně vyrazili do přístavu a nasedli na loď. Následovala cesta do neznáma, při které nás dostihla hlídka temných trpaslíků. Shiva byla příliš slabá, než aby jejich velitele shodila do vody, takže došlo k celkem vyrovnanému souboji ... tedy vyrovnanému zrovna ne, trpaslíci měli viditelně navrch, ale zrychlená Karlach nás potíží za chvilku zbavila. S tím Astarionem budu muset něco udělat ...



Uvítání v Grymforge nebylo příliš vřelé, ale i když jsem se pokusil stráže vyprovokovat, tak k boji nedošlo. Obešlo se to dokonce bez placení výpalného, protože jsem ho prostě zaplatit odmítl

. Došli jsme si promluvit s kameníkem Kithem, který nás poprosil o bližší popis vzdáleného okolí, protože jemu jakožto trpaslíkovi zrak moc neslouží. Následovala trojice skillchecků, mezi kterými se dá ukládat (toho jsem si předtím nevšiml), takže se to dá postupně uhrát se 100% výsledkem. Odměnou je kus pekelné oceli (na opravu Karlach).





U Grymforge mě teď překvapila jedna věc. Hra před odplutím nenabízí stejné varování jako při pokusu o průchod Horským průsmykem. Z toho mi vyplynulo, že Grymforge je stále ještě součástí Act I a její návštěva by neměla mít vliv na události, které se přechodem do Act II posouvají. Krom toho je už jasné, proč je Rosymorn Monastery na úvod tak tuhý. Běžně se totiž do Shadowlands chodí přes Grymforge, což je hrou preferovaný způsob.