Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Richmond]

Ty bíáho to je nějakej muzikálovej zpěvák ne? :-D Takovejhle charakter by ve FG dlouho nepřežil

[Yuyana]

Kontrolní otázka, kolik postav jménem Noober který za tebou běhaj a otravujou jsi už potkal? V předchozim dílu jsem zatim na třech, takže jsem zvědavá.

Kolik elminsterů, drizztů a dalších podobnejch bodrelů uvidíme tentokrát, má už někdo info?

[Elemir]

Nejprve mě ten Milhausův příspěvek pobavil, ale čím víc nad tím uvažuji, tím více se spíš začínám děsit. Na jednu stranu je hezké, kolik toho Lariani sledují, ale na tu druhou je také vidět, jak daleko jsem od toho mainstreamu v BG3. Reálně teď hrozí, že Lariani začnou hru "optimalizovat" pro tu početně větší skupinu, aby prodeje byly logicky co největší, což znamená, že jestli jsem na té hře začal vidět něco pozitivního, tak to se za pár dní může dost výrazně změnit.

Každopádně přemýšlím, jestli se k hraní v průběhu týdne vůbec vrátím. Rád bych teď využil obnovenou chuť do MM2, takže právě to dostane nejspíše absolutní prioritu.

[Milhaus]

Výsledkem by mohlo být, že po volbě člověka nebude první černoch, když mnohem víc lidí dává přednost bělochovi

Co mě na tom zaujalo nejvíc je to, že je to klerik. Neboť to mi přijde poměrně překvapivé, že lidé za něj hrají nejčastěji. Čekal bych bojovníka, nebo mága.

Volba boha, pokud je to chaotické dobro, bych řekněme asi čekal.

Taky jsou zajímavý vlastnosti, že je moudrost na 16. Nevím, jestli je to maximum.

Ale těžko říct, jestli ta postava založená na nejčastěji používaných volbách, se vztahuje i na todle, nebo jen na vzhled.

Každopádně předpokládám, že i člověk hrajícího za červeného berana s ocasem, mohl použít ksicht-4 a vlasy-13, i když u něj to vypadalo jinak. Tedy mohl přidat do nejčastějších voleb hned tři položky muž, ksicht a vlasy. Ty ses na tvorbě toho chlapa podílel jistě dvěma, člověk a běloch. Možná některými dalšími.

[Yuyana]

No. Zkušenost je jasná. Autoři zase zapomněli dát do hry víc jak jeden přijatelnej obličej :-D. Jako night elfky ve WoWku, 99% má jednu tvář, jen se lišej odstínem a pruhama :-D.

Jinak mi neni jasný, proč zveřejňovat takovej údaj, asi aby lidi věděli, jak nudná ta spartakiáda je.

[Milhaus]

Podle toho textu asi spíše jen tak pro pobavení. Že průměrná postava, za kterou hráči hrají, je skutečně průměrná ve všem a že rozhodně nepřevládají třeba rohatí berani s ocasem . Možná to ale bude i povoláními. On ten beran se asi nehodí na všechno.

[Elemir]

Moudrost 16 sice není terno, ale ono těch bodů k rozdělení zas tolik není a hlavně okolo 15 bodů je na zvýšení atributu o 1 bod potřeba více volných bodů. Inteligenci chce mít přitom málokdo pod 10, tak raději obětují obratnost a navýší charisma, protože co kdyby No a protože nevědí, co od hry čekat a jak na tom bude léčení, tak si pro jistotu zvolí rovnou klerika jako hlavní postavu. Bojovníci kupodivu moc neletí, lidi se hodně spoléhají na to, co jim kdo nakuká nebo si někde najdou jako vyložené typy. Ten klerik mě tedy nepřekvapuje.

Berana bych volil v případě warlocka/wizarda nebo zloděje. V Neverwinteru běhá tieflingů dost, ale tam jsou na to lidé zvyklí.

[Elemir]

Po pár dnech jsem chtěl zkusit, co a jak se opatchovalo a vypadá to, že hra se kouše ještě více, čímž se ty souboje stávají místy ještě zdlouhavější.

Po té bitvě, kterou jsem zachytil na videu, je možné se dostat dovnitř kostela (kaple) přes hlídače (taktéž patří k té bandě). Je na to samozřejmě hod a házet se dá za dvě možnosti. Uvnitř je jednoduchý boj s oním hlídačem + pak ještě jeden o poznání tužší boj se zbytkem bandy (na 3 pokus jsem vzal nepřátele hezky po jednom, což v první chvíli nešlo vidět, že by mohlo vyjít ). Hlídač má navíc úkolový klíč.

I kdybych návštěvu kaple vynechal, tak nad kostelem je vězněná githyanky z lodi (ta co mi na úvod pomáhala), což je ale situace, která vede taktéž k možnému boji, ale dá se tu vybrat, na kterou stranu se přidáte, popř. z toho vykličkovat a githyanky se pak přesune do campu (mám komplet družinu, takže se přidat nemůže). Ona zná cestu k léku, takže její osvobození se zdá jako rozumná a jediná volba.

No, takže jsem vlastně neušel ani deset kroků vybraným směrem a následují další boje

Do kaple jsem se dostal metodou save/load, protože v případě neúspěchu se cesta dovnitř zdánlivě definitivně uzavře, ale časem jsem se dozvěděl, že dovnitř existuje i alternativní cesta. Poprvé jsem tedy ten systém hodu záměrně obešel a zřejmě to takto bude dělat nakonec halda hráčů. Za sebe nevím, je hezké hrát prostě jen s tím, co přinese štěstí v hodu, ale jsou situace, kde by se asi házet nemuselo. Na druhou stranu teď už vím, že ten hod je jen způsob pro volbu jedné z možných cest, protože na klíčová místa se dostanu tak jako tak, jen to bude jiným způsobem.

Tím pádem je jasné, že klíčové události možná proběhnou trošku jinak, ale rozhodně u nich nehrozí nějaký průšvih. Kdybych totiž tu githyanky nechal zemřít, tak časem (jen výběrem trošku jiné cesty na křižovatce) jsem narazil na goblinku, která mi po záchraně slíbila setkání s nejvyšší kněžkou goblinů, která by mi taky mohla pomoci.

V kapli jsem měl sto chutí hru vzdát a už na to kašlat, ale nakonec mě souboj se zbytkem loupežnické družiny zaujal natolik, že jsem musel tu bandu prostě pokořit Blbé je, že řada tužších soubojů opravdu probíhá tak, že první pokus testujete chování AI, prostředí atd. a teprve u druhého pokusu už používáte cílenější taktiku. O to jsou ty boje vlastně delší.

V kapli je pak ještě jeden nepříjemný souboj s nemrtvými, obzvláště když jsem do něj nenastoupil zcela svěží, ale dalo se to hned napoprvé. A tady hra ukázala další zajímavost. Rozhovory postav v družině nejsou nic výjimečného (vzácného), ale u určitých situací si lze dobrovolně vyslechnout názor spolubojovníka na nadcházející situaci ... no a v podzemí kaple se nachází sarkofág s lichem, na což zareagovala moje klerička. Mohl jsem jí poslechnout a odejít, ale já se rozhodl sarkofág otevřít - vylezl celkem přátelský nemrtvý s jednou otázkou a pak mi řekl, že se ještě v budoucnu uvidíme. Mno, není to zrovna ideální čin, ale přátelský nemrtvý byl už v BG2, třeba to bude mít kladný efekt. Ostatně byl to jeden z bodů úkolů v kapli, takže předpokládám, že jsem se rozhodl správně.

Než jsem osvobodil výše zmíněnou githyanky, tak jsem pokračoval v cestě dále. To mě dovedlo na hranice tábora, který je vidět v intru a zároven do velmi povedené hromadné bitvy - já, útočící goblini a ochránci tábora. Musím říci, že tenhle prvek se mi velmi líbil. Do tábora jsem však ještě nevstoupil a namísto toho jsem šel dále. U mrtvého kance jsem si trochu proklepl Astariona, bohužel díky ukázkám z hry vím, že on je upír, takže jsem přišel o trochu tajemna, ale zapomněl jsem na to hned u rozcestníku, kde se píše, že na sever je Baldurova brána a na jih Elturel.

Hm, prima, ani jsem netušil, že jsem tak blízko legendárního knížectví (Elturel). Na druhou stranu vím, jak daleko jsem od Baldurovy brány - v táboře mi to jedna tieflingka potvrdila, je to rovný desetiden.

Kousek od ukazatele jsme narazili na umírajícího týpka se dvěma nohsledy. Bez ohledu na volby jsem jím byl označen za vyvoleného nějaké Absolute. Týpky jsem poslal domů a o Absolute si myslím své (pokud bych těm týpkům přiznal, kdo jsem, tak na mě zaútočí). Je zajímavé, že Absolut uznávají i goblini, ostatně to je ta pomoc od zachráněné goblinky, kterou lze nalézt v jeskyni poblíž. Osobně asi vím, kdo Absolut je:

Spoiler: ukázat

Jedna ze Salvatoreho povídek popisuje entitu, která je vidět už v BG2 v drowím městě - je to ten ryboid v akvárku

Jeskyně s goblinkou je propojená s táborem, který jsem pomáhal zachránit, ale pokud se rozhodnu goblinku osvobodit, tak s ní nesmím do tábora - ona se ke mě připojí jako 5. charakter (jako doprovod). Vzhledem k tomu, že i záchrana goblinky se nemusí povést, tak hlavní úkol prvního aktu bude mít mnohem více řešení (pomoc od goblinů je navíc označena hrou jako ta nejméně jistá).

A v táboře jsem to zatím zapíchl. 6,5 hodiny, z toho přes 4 hodiny čistého času (bez loadů). V kapli jsem měl opravdu hooodně silný pocit znechucení hrou, ale dal jsem jí ještě šanci, což se nakonec vyplatilo. Prostředí je hodně interaktivní, místy až moc - Je tma? Tak si rozsvítíme svícny kolem, prima. ... no a pak jdeme si po cestě a chytne nás vinná réva a půlka družiny má polovinu zdraví v háji ... tohle je naopak už přeci jen moc. Beztak to vede k metodě save/load. Pokud je save tak snadný, ta je to prostě bezpředmětné, tohle mělo význam tak v Realms of Arkania: Blade of Destiny, kde si ten opakovaný load hráč raději rozmyslel (nehledě na to, že ani ten save poblíž kolikrát nebyl) Jako rozumím tomu, o co se Lariani snaží, ale takhle to bude hrát opravdu jen minimum hráčů. Další věcí je nadbytek kontejnerů, které jsou v 70% beztak prázdné. Plus je naopak volba vůdce družiny, protože třeba Astarion je ideál v podzemí kvůli lepšímu zraku.

BG atmosféra ... no, zprvu mi to nepřišlo a svět Forgotten Realms jsem poznával jen ze vzkazek (info o místech, bozích apod.). Teď už v tom chvilkami atmosféru BG i cítím. Nechci tu hru zkrátka shodit rovnou, je na tom vidět kus dobře odvedené práce a byť mi to stále úplně nesedne, tak je tu pořád na pozadí něco, co podporuje mou zvědavost a žene mě to vpřed. Až tohle zmizí, tak to bude teprve průšvih. Zdánlivě tu přitom nejde o značku Baldur's Gate, to asi nemá smysl po těch 20 letech vůbec řešit, ale problém je v tom, že třeba začátek v D:OS 2 mi přišel lepší a hra se tím pro mě stala lákavější. Tady to možná skousávám právě jen kvůli tomu, že to má BG v názvu ... na druhou stranu se ta hra začíná konečně rozjíždět, takže pokud neztratí tempo, tak mě i udrží. Ostatně jsem už u levelupu na level 3, co hrozného by se mi teď mohlo asi přihodit? ...

[Elemir]

Teď jsem si všiml, že mi hra vypisuje nastavenou obtížnost classic, takže obtížnost už asi nastavitelná je (opravdu si nevybavuji, že bych jí předtím nastavoval, nebo jsem to prostě jen přehlédl).

Ale mám tu ještě poznámečku k:

Natáčení videí a típání screenshotů pomocí Bandicamu ve Windows 7

Jak jsem již na počátku topicu popisoval, Bandicam pod Windows 7 snímá jakoby podkladové okno hry. Celé je to způsobené netypickým způsobem spouštění s pomocí administrátora a Shiftu. Po různém laborování jsem zjistil, že ke spuštění hry je dobré použít trošku odlišný postup:

- nejprve spustit Bandicam a nechat ho nastavený Na záznam her a videa pomocí DirectX
- v adresáři bin u hry (pro Steam např. ...Steam\steamapps\common\Baldurs Gate 3\bin) si najít soubor bg3_dx11.exe
- kliknout na něj pravým tlačítkem myši a dát spustit jako Administrátor
- objeví se potvrzovací tabulka, u které se zvolí Ano a teprve nyní se zmáčkne a drží Shift, dokud nenaběhne herní obrazovka

Díky tomuto postupu se Bandicam chytí a v herním okně se zobrazí ukazatel aktivních FPS.

Pro mě z toho plyne výhoda, že budu moci dělat screenshoty, aby to povídání o EA BG3 nebylo tak jednotvárné a omezené na pouhý popis

Edit: při zapnutém Steamu to občas blbne i tak (chce to více pokusů), ale v tomhle případě to jde obejít i tak, že se hra shodí na plochu, Bandicam se vypne a znovu spustí (je dobré u toho rovnou vypnout i startovací okno hry). Při návratu do hry už by měl být vidět ukazatel FPS (popř. to opět párkrát zopakovat atd.).

[Elemir]

Na to, jak to včera vypadalo jako konečná, tak musím říci, že ty první 4 hodiny jsou divné, skoro až uspávací, ale s nálezem tábora tieflingů se to začne pozvolna měnit. Zápisek si nechám až na zítra, mám tu haldu screenshotů + jedno velmi zajímavé video, ale musím říci, že mě BG3 nakonec dost zaujala.

Překvapilo mě, jak seriózní příběh dokáží Lariani vytvořit. Pořád mám totiž na paměti Milhausův deníček z jedničky D:OS a byť dvojka mě celkem zaujala, tak jsem pořád čekal nějaký úlet, ale za těch 11 hodin ve hře je ten příběh opravdu padnoucí k atmosféře. Sem tam nějaký vtípek je, ale práce s družinou a interakce v družině mi zatím nejvíce připomínají Neverwinter Nights 2 a to se vší vážností vzhledem k okolnostem děje. Postavy se vyjadřují k aktuálním tématům a mnohdy je těžké odhadnout, kdo co skousne. I uvnitř družiny to vře.

Možná mi hodně pomáhá znalost Faerunu po Moru kouzel a to jak prostřednictvím knih tak i prostřednictvím Neverwinteru Online, ale opravdu v tom konečně začínám poznávat Forgotten Realms. Zřejmě jsem se na počátku příliš soustředil na vztah BG3 vs předchozí Infinity hry, ale ta hra k tomu nakonec dospěje sama. Jen pro ilustraci, v jednom táboře jsem objevil excentricky vypadající postavu s výraznou čapkou, která vedla trefný veršovaný monolog ... ani na chvilku jsem nezaváhal, tohle je přeci Volo ... a taky že jo Další indicie jsou povědomá krajina a povědomý hudební podkres (ano, je to upravená hudba z BG1).

Řešení momentálního problému hlavní postavy (potažmo družiny) je poměrně záludné, postupně se objevují nové možnosti, tedy zdánlivá volnost v řešení, ale vzápětí se některá řešení ukáží dosti zrádná a spolu s nimi souvisí řešení i jiných věcí (potažmo jejich osud). Najednou ta hra prostě získala úplně jiný náboj. Vadí mě akorát jedna věc, byť na škodu hře není, jen to prostě nečekám od hry typu BG, a tou je Zaklínovačovatost ... i dobré rozhodnutí má blbé konsekvence, prostě nic není jasně černobílé. A celkově je tu vidět více inspirací Zaklínačem (zítra ukáži formou videa).

Soubojů je hodně, ale mnoha z nim se dá vyhnout vlivem hodu kostkou, takže jak jsem čekal, začínám loadovat častěji.

[Elemir]

Goblinku (její jméno je Sazza) jsem nechal být a z jeskyně jsem se vymotal zpět na povrch. V tuhle chvíli jsem netušil, že ten tábor tieflingů o dveře dále je vlastně tím samým táborem, u kterého jsem předtím bojoval s armádou goblinů. Jde jen o tajný postranní vstup, což má právě význam při rozhodování, co se Sazzou - ona je poslední přeživší svědek, který o tomhle tunelu ví, její osvobození by tedy mohlo dopadnout pro tábor katastrofálně. Cestou ven lze pomoci na smrt zraněnému půlčíkovi (stačí na něj seslat klerické kouzlo léčení a doplnit mu pár HP).

Poznámka 1: podobně jako v jiných cRPG tu funguje ta věc, že všechny události na vás čekají. Kolem toho na smrt zraněného půlčíka jsem šel třeba několikrát a on kupodivu stále žil Zatím jsem tedy nepostřehl, že by na mě ve hře nějak tlačil čas, tedy vyjma vyjmutí parazita z oka. Řadu událostí si lze prostě schovat na později.

Poznámka 2: všechny akce družiny probíhají ve dne, jako by se čas nikam nesunul. Ukončení dne tak probíhá formou spánku v táboře. Pro případ potřeby existuje ještě rychlý odpočinek, který postavy lehce zregeneruje, doplní kouzla, ale je možné ho využít jen 1x denně.

Do tábora jsem se tedy přesunul hlavní branou, ale moc jsem si zprvu nepokecal. Je to tady v podstatě samý tiefling. Jedinou zajímavostí byl goblinní špeh na skále kousek od brány, který ohrožoval jednu ze strážkyň - hm, divné, že ho nikdo jiný na tak krátkou vzdálenost neviděl Přesunul jsem se tedy hlouběji do tábora, přičemž jsem minul podivnou mýtinu (vstupuje se do ní z opačného konce a já navíc beru tábory, města apod. raději systematicky - a tady se to tuplem vyplatilo).



V malé jeskyni poblíž sídla vůdce je dvojice postav - kuchařka Okta a bylinkářka Ethel, což je první člověk v táboře, na kterého jsem narazil. Od Okty jsem dostal dvojitou dávku kaše a u Ethel jsem rozprodal vše, co jsem mohl. Obchodovat lze dvojím způsobem, buďto se prodává rovnou za zlaté, nebo se provádí výměnný obchod, kde lze pravděpodobně i smlouvat, ale to jsem zatím nezkoušel.



Ethel je ovšem zajímavá nejenom tím, že je to člověk, ale ona do tábora dochází ze svého bydliště na blatech a celkově působí takovým zvláštním dojmem. Došlo to až tak daleko, že jsem jí prozradil náš "malý" problém a ona mi kupodivu nabídla pomoc. Máme se zastavit u ní doma, protože tohle je věc, se kterou není radno se moc chlubit, tieflingové kolem by mohli na přítomnost potencionálních česačů myslí zareagovat dosti útočně.

V tuhle chvíli jsem měl tedy celkem 3 možnosti, jak najít pomoc s léčbou (bylinkářka Ethel, Creche u githyanki a druidka Nettie). Tedy vlastně 4, protože pokud bych se rozhodl osvobodit Sazzu, tak můžu zkusit ještě šamanku goblinů.



Průzkum tábora mi odhalil ještě další dva regulerní obchodníky + jednoho (zlodějského) prcka, ale raději jsem si své peníze nechal. Obchodníci mají navíc omezené množství zlata, takže je lepší počkat si na haldu haraburdí, které pak směním prostřednictvím výměnného obchodu.



V táboře se mi sice ukázala dvě úkolová NPC, ale v tuhle chvíli s nimi asi nic probírat nejde. U jedné se mi akorát sama od sebe odškrtla část úkolu. Tábor zřejmě sehraje v příběhu větší roli ještě později, takže budu kvůli úkolům zřejmě dost pendlovat. A tady si dovolím drobnou odbočku.

Ve hře máte u určitých věcí zdání velké volnosti, ale realita je poněkud všednější. Hodně věcí končí ve stejném bodě bez ohledu na způsob, který si vyberete. Klíčových je jen několik okamžiků, kdy opravdu můžete něco výrazně změnit. Tady totiž přijde na řadu onen toliko kontroverzní hod kostkou na skillcheck. Je to prima, působí to občas dost adrenalinově, ale podle mě to bude řada hráčů opravdu obcházet, obzvláště pokud to často nemá větší vliv na výsledek - existuje více možností, jak se ke stejnému nebo podobnému výsledku dobrat. Na druhou stranu těžko říci, co všechno hra zohledňuje, možná se někde uvnitř algoritmů skrývá překvapení, které mi pak dá všechny ty zdánlivě nedůležité volby náležitě sežrat

K prvnímu opravdu vážnému zvratu v táboře dojde ve chvíli, kdy se přiblížíte ke vstupu na centrální "mýtinu". V tuhle chvíli pochopíte, jak celá společnost tábora funguje. Nejsou to totiž tieflingové, kteří by tábor vedli, ti jsou tu naopak trpěni, protože celé tohle prostředí je ve skutečnosti druidský hájek. Tieflingové jsou tu v roli outsiderů, kteří zde navíc zůstali trčet, protože nejsou zrovna vítanými občany měst a cestu do Baldurovi brány navíc obsadili goblini. Problém je navíc ještě v tom, že azyl tieflingům poskytl arcidruid (hierofant), jehož méno si teď nevybavuji, který naneštěstí nedávno zmizel při jedné výpravě za hranice hájku. Jeho místo obsadila Kagha, poměrně fanatická elfka. Tieflingové se zrovna domáhali spravedlnosti pro Arabellu - tieflingské dítě, které ukradlo druidskou modlu. Nyní jí čeká soud.



Kagha je poměrně neoblomná a dostat se k ní není zas taková samozřejmost. Naštěstí s námi sama potřebovala mluvit. Nicméně není to tak, že by nás vysloveně potřebovala, což jsem se dozvěděl chvilku poté, protože úvod setkání začíná soudem s Arabellou. Zachránit Arabellu před smrtí je docela oříšek, protože je potřeba provést úspěšně jeden ze dvou možných skillchecků, které jsou ovšem dost vysoké. Nechat umřít dítě jsem nemohl, tak jsem samozřejmě loadoval, dokud se nezadařilo S druidy jde dokonce bojovat, ale Arabellu to nezachrání. Naopak to ukáže, že druidi zas tak důležití pro vývoj děje nejsou - porazit je ovšem není taková legrace.



Cílem Kaghy je dokončit obřad, který jim má zajistit mír, ale celé je to přitom poměrně podezřelé. Po nás ovšem požaduje "domluvit" tieflingům, aby hájek opustili. Už tu nejsou vítaní a je na mě, jestli zabráním agresivnímu řešení tohoto problému. Jenomže vůdce tieflingů na mě nijak nereagoval, tak jsem se prozatím rozhodl projít další kus mapy.

Eh, málem bych zapomněl. V druidském hájku se nalézá i hledaná léčitelka Nettie, ovšem její způsob léčby je poněkud neortodoxní - otrávila mě, protože léčbu nezná a bude lepší, když zemřu dříve, než se začnu měnit Otrávila tedy jen mě, zbytek družiny nikoliv. Naštěstí se dá překecat, aby mi poskytla protijed. Ten ovšem dostanu jen pod podmínkou, že si vezmu i lahvičku s prudkým jedem a při náznaku proměny ho ihned vypiju. Mno, slib nezarmoutí, samozřejmě nemám v plánu to nechat dojít až tak daleko Jedinou nadějí je pro mě prý arcidruid, který možná upadl do zajetí goblinů.



Venku toho už k prozkoumání moc nezbylo, protože kousek za mostem je rozbořená vesnice, kterou obsadili goblini. V tuhle chvíli jsem se tedy rozhodl, že testnu osvobození Sazzy. Moc dobrý ohlas v družině to nemělo a kupodivu mi to ani nepomohlo při vstupu do vesnice, ale zajímá mě, nakolik je Sazza klíčová (do vesnice jsem se dostal tak, že jsem využil svých ilithidích schopností). Ještě předtím jsem v lese našel mrtvého pošťáka, u kterého pobíhal jeho pes. Psa se mi podařilo "přesvědčit", aby se ke mě přidal, resp. aby se odebral do mého tábora. Tady mě napadá, že já už mám v inventáři vícero písemností, ale žadnou jsem zatím nečetl.

Krom pošťáka jsem si to zaběhl vyříkat s owlbearem, kde se mi stala zajímavá příhoda. Nejprve jsem polevelil a poté se rozhodl ještě pro odpočinek, jenomže než jsem se uložil ke spánku, tak se za mnou zjevila záhadná postava. Prý jakýsi Raphael, ale už ten vzhled byl dost zvláštní? Ne, povědomý



Než jsme se nadáli, ocitli jsme se úplně jinde a z Raphaela se vyklubal k mému překvapení démon - osobně jsem čekal Strahda, ale v těhle končinách není radno věřit ničemu. Raphael mi docela drze nabídl smlouvu, on nás vylečí a my se jednoduše upíšeme Samozřejmě jsem ho někam poslal, ale i tak prý jeho nabídka stále platí, pak nás vrátil zpět. A aby toho nebylo málo, během spánku se ke mě připlížil Astarion a pokusil se mě kousnout! Ostatně sled těchto událostí je zachycený na následujícím videu:



Nejprve jsem byl k Astarionovi shovívavý a nechal ho napít, ale v extrémním případě to končí smrtí hlavní postavy, takže jsem musel použít svitek. Nikoho přitom nijak netrápilo, že mají v táboře mrtvolu vůdce Napodruhé jsem Astariona poslal k šípku a odkázal ho zpět na krev zvířat. Po téhle události se dá Astarionem hovořit na téma jeho vampyrismu a jak to celkově u vampýrů chodí. Teprve nyní mi došlo, že mu vlastně nedělá problém světlo, což bylo ale asi tím, že já věděl dopředu, že je Astarion upír a tak jsem to nijak neřešil a nepřišlo mi to divné. Vampyrismus je také to, co Astariona zachránilo před vyhazovem z tábora, protože zloděje jako povolání jsem zatím nikde nepotřeboval a v boji to taky není žádné terno. Vyměnil jsem ho však za Lae'zel.

Lae'zel paradoxně působí v družině větší tření než Astarion, protože Astarion byl do této doby spíše neutrální a jen podle stoupajícího nebo klesajícího vlivu u něj jsem poznal, že inklinuje ke zlu. U Lae'zel jsem ovšem využil druhý nabízený subclass bojovníka - já zůstal čistým bojovníkem, Lae'zel si vypomáhá magií (v boji si dokáže doslova přičarovat jednu akci navíc).





Goblinní vesnice je poměrně zajímavě situována a opravdu tu působí jako špunt, který celou úvodní lokaci neprodyšně uzavírá, takže dále do oblasti chtě nechtě musím přes vesnici. V lese pod vesnicí jsem narazil poblíž blat na Ethel, kterak jí obtěžují dva mládenci - prý jim unesla sestru. Mno, vzhledem k tomu, že Ethel bydlí na této straně od vesnice a do druidského hájku by tedy musel pochodovat přes goblinní hlídky, tak to celé začalo působit podezřele. Mno a taky že jo. Z Ethel se vyklubala čarodějnice, která zmizela dřív, než jsem se stačil připravit a oba mládence přitom stihla zabít. Do blat za ní jsem se nevydal, družina velmi záhy narazila na smrtelné pasti.

Místo toho jsem si to namířil k místu setkání se Sazzou, která mi pomohla dostat se za hlídky v táboře. Z tábora vede odbočka do průsmyku, který je ovšem nepřístupný, protože není součastí Early Access. Díky němu ale vím, jak vypadá mapa světa ...



Podle jednotlivých bodů na mapě lze odtušit, jak velký kus mě v rámci Early Access ještě čeká. 4 body na jihu mám prošlých a nyní se nacházím v táboře goblinů na sever od vesnice. Zbývají tedy 2 body na SV mapy + blata (JZ cíp).

V táboře goblinů jsem narazil na povědomého poetu, kterého jsem jaksi nechtěně dostal do problémů, ale to mě čeká až dnes.



11 hodin, to bych měl být zhruba v polovině, ale teď je otázkou, jak komplikovaná ta trojice zbývajících lokací bude.

[Elemir]

Hm, tak EA je přeci jen o poznání větší, než by se mohlo zdát podle mapy světa a dostupných bodů na ní. Včera jsem si postupně prošel vše a zastavil jsem se až před Tea House v bažinách (domov Ethel). Na první pohled to vypadalo, že pak už mi zbude jen pořešit gobliny, protože cesta léčby skrze druidy vypadá (zatím) jako jediná správná, ale jako na potvoru se mi otevřela ještě jedna obří lokace Deník to sice naznačuje, ale rozhodně jsem nečekal, že to bude ještě součástí EA.

Problém je totiž v tom, že EA je podle všeho zastropovaný ne levelcap 4, což není mnoho, protože na SV od goblinní vesnice už byly i potvory level 5. Ono stačí, že už některé potvory level 3-4 jsou docela tuhé nebo se bojuje proti výrazné přesile, takže mě to opravdu psychicky zmáhá - fakt mě ty souboje nebaví. Není to ani kvůli obtížnosti, ale strašně se to táhne kvůli různým neúspěchům a nerozhodné AI. Když pak třeba hodinu klikáte u celkem schůdného souboje jenom kvůli tomu, že stojíte proti nějakým 12 potvorám a vaši bojovníci se trefují zhruba každé 4-5 kolo, tak u toho opravdu rostete. Nepřítel taky míjí, ale než se každé kolo přeskupí ...

Pořád platí, že u řady těžších soubojů je první pokus opravdu jen pokus, jak by asi měla vypadat strategie. Teprve pak přijdou "ostré" pokusy. U drtivé většiny soubojů je naštěstí už na počátku vidět, jestli má smysl pokračovat nebo loadnout, ale jelikož se bojuje zhruba polovinu herního času, tak jsem rád za každou nebojovou pasáž.

Přitom je to postavené na hlavu, při skillchecku by hráč měl jet poctivě, tedy neloadovat a brát osud takový, jaký je, ale že se u soubojů loaduje jako o život je v pohodě? Občas je to vlastně jak u starých her, zkoušíte to tak dlouho, dokud vám nevyjde štěstí. S taktikou to mnohdy nemá moc společného (jedu si samozřejmě to, na co jsem zvyklý, protože tiše předpokládám, že boje jsou řešitelné i bez speciálních pomůcek, jako jsou výbušné sudy apod., pak se k tomu vrátím ještě v zápisku z postupu). Další komplikace je neposedná kamera v bojích - je opravdu prima, když nepřítel využije vertikální rozestavení, ale kamera vám odmítne určité úseky bojiště zobrazit.

Když už jsem u mínusů, zmíním ještě dvě věci, které mě dost zklamaly. První souvisí s jedním z předchozích příspěvků, kdy jsem hře vyčetl částečnou inspiraci Zaklínačem 3 - realita je bohužel horší, krom volby menšího zla v úkolech je to vidět i přímo v inspiraci těch úkolů. Jako rozumím tomu, Lariani sází trošku na jistotu, ale krom toho mi přijde, že se Lariani snaží CD Projekt trumfnout - vy máte ježibaby, mi máme sice jen jednu, ale za to krutější než vy ... muhehehe.

Druhou věcí jsou společníci, protože se ve hře objevilo něco, co bytostně nesnáším - Astarion potřebuje krev, ok, s tím se asi žít dá, ale Gale potřebuje k přežití konzumovat artefakty ... wtf. S čím asi přijde Shadowheart a Lae'zel?! A že Shadowheart už taky není ve své kůži nějaký čas. Gale je díky tomu žhavým kandidátem na vyhazov, akorát v tu chvíli budu bez mága :/ Mno, a to jsem zapomněl na Wylla, protože na něj jsem narazil v druidském hájku (zapomněl jsem to zmínit), akorát jsem si ho ještě nevzal do tábora. Jednak po mě požadoval jako protislužbu vyhlazení goblinů (v té době jsem byl ještě neutrální) a pak s ním není něco v pořádku už na první pohled.

Teď si jdu odpočinout a večer sesumíruji zápisek z postupu, potřebuji ještě dokončit gobliny, ať toho mám co nejvíce uzavřeného.

Jinak Steam mi píše skoro 22,5 hodiny, ale bohužel mi v jednu chvíli z nějakého důvodu nepočítal, takže realita bude asi 24-25 hodin.

[Elemir]

Přemýšlím, jak vlastně začít, protože od chvíle, kdy jsem stanul na "náměstí" goblinního tábora, se udála celá plejáda událostí, které ale přitom spolu souvisí Navíc do toho zasáhl jeden nepříjemný bug. Začnu proto drobnou rekapitulací hlavního úkolu.

Primárním cílem našeho usílí je najít schopného léčitele, který by nás zbavil larvy ilithida (tadpole neboli pulce). Podle dostupných informací na to nemáme mnoho času, protože larva se během několika dní dostane do mozku a začne s proměnou. V této fázi je celý proces již nevratný. Mno, zprvu jsem tomuto úsilí věnoval veškerou pozornost, ale jak dny plynuly, bylo čím dál jasnější, že v tomhle konkrétním případě není něco v pořádku - tedy díky bohu za to Bez pravidelného spánku to opravdu nešlo, takže jsem to musel risknout, byť někde na netu jsem záhlédl cosi o 4 dnech. Během jednotlivých výprav po okolí jsem tak získal celkem 5 vážných nabídek:

- druidská léčitelka Nettie
- bylinkářka Ethel
- Creche (u githyanki)
- goblinní šamanka Gut
- ďábel Raphael

Raphael se mi narozdíl od těch čtyř předchozích nezapsal mezi úkoly, ale možná je to tím, že jsem ho bez dlouhého rozmýšlení rovnou odmítl.

Nettie nic výlečit nedokázala, to je nakonec prý jen v silách jejich vůdce Halsina, který se bohužel ztratil při výpravě do chrámu Selune (zřejmě byl zajat gobliny). Nettie, potažmo celý hájek druidů, je navíc zajímavý tím, že s druidy lze bojovat, takže jsou očividně postradatelní a z toho se odvíjí náznaky dvou možností, jak se bude hra vyvíjet dále - 1) namísto Halsina mě výlečí někdo jiný (protistrana apod.), 2) existuje vůbec úspěšná léčba? Ano, přesně bod 2 mě napadl ve chvíli, kdy jsem na pokraji blat zjistil, že Ethel je zřejmě ježibaba (proč by mi zlovolné stvoření tohoto typu vůbec mělo pomáhat?). Bod 1 naopak souvisel s naším rozhovorem s Wyllem, což je warlock, který je ochotný se do družiny přidat (trénuje tieflingy v druidském háji). Wyll měl ovšem podmínku, musím nejprve zlikvidovat goblinní hrozbu. Logicky mě tedy napadlo, že goblini budou mít k tomuto úkolu protiúkol, proto je tu zřejmě možnost s ovobozením goblinky Sazzy.



Goblinní tábor je zajímavý tím, že to jsou v podstatě ruiny chrámu Selune, takže jako první myšlenka mě na mysli vytanula záchrana druida Halsina. Podle informací z hájku se Halsin umí proměnit v medvěda, takže možná hledám spíše zvíře než humanoida. Sazze mě zavedla k šamance Gut a poté zmizela dál v útrobách chrámu. Namostí rozhovoru se šamankou jsem se rozhodl, že by bylo dobré si chrám nejprve projít, ať vím, do čeho jdeme. V patře nalevo je zhentarimská obchodnice a její dvě společnice, které hlídají nějaké skladiště. Krom nich je tu vstup do soukromých komnat šamanky Gut. Napravo je pro změnu mučírna, které šéfuje kněz boha Lovathara.

Tahle pasáž je vskutku velmi zajímavá, protože hlavnímu mučiteli lze doslova ukrást vězně, který patřil do skupiny průzkumníků, od nichž jsem v lese přebral kontrakt na zvláštní artefakt v podzemí chrámu. Druid Halsin byl součástí družiny, ale vězeň o jeho osudu mnoho nevěděl, jen mi povědel, že polohu artefaktu znal jeho přítel, ale toho zabili neznámo kde. Hned vedle v místnosti jsem se srazil s knězem a zabředl s ním do teologické rozvahy. Ani mu nevadilo co jsem provedl, ale pokud bych měl zájem, tak mohu dostat lekci z utrpení (kněží Lovathara mají zálibu v sebetrýznění). Řekl jsem si, proč ne? Smyslem úkolu je postavit se do výklenku čelem ke zdi, přičemž kněz postavu několikrát po sobě zraní předem vybranou zbraní (zvolil jsem si sekeru). Je to lehce zabugované, napoprvé na mě kněz nereagoval, tak to chce párkrát loadnout. Po každém úderu následuje pokus o skillcheck, kdy se dá projev bolesti potlačit. Není za to žádná viditelná odměna, nebo jsem si alespoň žádné nevšiml, takže když se později pár věcí v chrámu zvrtlo, tak jsem loadnul o kus zpět a knězi jsem se pro změnu vyhnul. O další místnost vedle je pak uvězněný Volo, kterého jsem osvobodil tak, že jsem jeho věznitelce nakukal, že je Volo nemocný a já se o něj postarám ... vezmu ho na čerstvý vzduch a tak Volo se poté přesunul do našeho tábora.

Když už zmiňuji ten tábor ... první spánek, dva, probíhaly venku v divočině, kdy jsme se s Astarionem a Galem probudili u mola, ale časem se celá družina přesunula na plácek, který není na mapě lokace viditelný a družina se do něj vrací jako na zakládnu. Stahují se sem všechny postavy k najmutí a různá NPC, plus si sem lze posílat výbavu z inventáře. Kromě Vola a psa je tu k dispozici k pokecu i kostlivec z chrámu na počátku hry. Neaktivní najmutelné postavy tu ovšem nečekají jen tak, naopak aktivně reagují na činy hlavní postavy (i když nejsou aktuálně v družině) a dokonce jim přibývají zkušenosti.



První pokus o průzkum chrámu mi překazil hobgoblin Ragzlin, který se pokoušel pomocí magie dostat informace z mrtvého ilithida. Zřejmě toho samého ilithida, co nás věznil. Do jeho detektivní činnosti lze zasáhnout, ale bohužel to není úspěšné a Ragzlin vždy odhalil, že vrahem toho ilithida jsem já, což vede k docela tuhému boji, tedy pro tu danou chvíli. V téhle fázi jsme byli všichni na levelu 2, oni na levelu 3-4, takže to dopadlo dle očekávání špatně. Časem to byl naopak docela snadný souboj.



Takže jak jsem již popisoval, po loadu jsem udělal drobnou změnu v postupu a po chvilce bloudění jsem dorazil do kotců. Dvojice gobliňat tu házela kamení do klece s medvědem, což mi vyloudilo úsměv na rtech ... ne, že bych tohle konání schvaloval, ale poměrně rychle mi došlo, co za zvíře mám před sebou První rozhovor nedopadl moc dobře, medvěd prorazil mříže a pustil se do nás všech, tedy i gobliňat, jejich tetky a místních chovatelů. Asi jsem se příliš rozkecal a medvěd to už nemohl poslouchat Na druhý pokus jsem naopak skončil rozhovor nějak brzy, takže jsem s napětím čekal, jak to dopadne tentokrát - naštěstí dobře. Díky prvnímu boji jsem věděl, že gobliňata poběží pro pomoc, takže jsem je chtě nechtě musel rozsekat hned na začátku. Medvěd vypomohl s odlákáním pozornosti a družina si pak s gobliny snadno poradila.





Halsin se proměnil do své přirozené podoby elfa a poděkoval nám za pomoc. Jenomže tím to nekončí. Halsin mi sice přislíbil pomoc, ale nejprve musím zajistit bezpečí hájku, což znamená, že musím porazit trojici místních vůdců - šamanku Gut, Ragzlina (už jsem měl tu čest) a Mintharu (drowí kněžka). Uf, samé lehké věci Halsin se přitom nechtěle do bojů zapojit přímo, protože jeho možnosti proměny mají své limity, tak jsem to ani nezkoušel a nechal ho tu čekat ... ostatně ani jsem neměl v úmyslu někoho teď vraždit, to by byla v tuhle chvíli jistá sebevražda.

Samozřejmě mi to nedalo, goblinů je v chrámu sice hodně, navíc se pomocí bubnů svolávají dohromady, ale i tak to musí mít přeci řešení. A má. Osazenstvo chrámu není jedna velká skupina, ale několik izolovaných skupinek, které lze kupodivu likvidovat po částech a přitom to udržet v tajnosti. Není to úplně fér taktika, na levelu 2 se dá bez problémů navíc zabít jen část goblinů, ale je to určité světlo na konci tunelu (v téhle chvíli jsem ještě netušil, jestli budu vůbec moci chrám dolevelit). Naděje mi totiž utnula Minthara, která byla na levelu 4! Mithara má ke všemu docela slušné bodyguardy.



Rozhovor s Mitharou ukázal, že současné dění na povrchu mají na svědomí drowové a pomalu se začal odkrývat i původ "bohyně" Absolute (tuhle informaci jsem později dostal z Ragzlina). Mezi mnou a vůdci goblinů bylo už zpočátku citelné propojení myslí, ale to nebylo zapříčiněno larvou, jak jsem si původně myslel, nýbrž psionickým propojením se vzdálenější myslí. Absolute je totiž spolek vyvolených ilithidů (tady jsem se v původu Absolute mýlil), který takto zvyšuje dosah svých psionických schopností. Goblini jsou jen sluhové, kteří pátrají po True One, tedy těch skutečně nakažených jako je naše družina.

Samotný rozhovor s Mintharou jsem začal vlastně omylem, protože u ní stála Sazza, a s tou jsem si chtěl promluvit. Málem na své selhání při nájezdu na hájek doplatila, ale podařilo se mi jí zastat a kněžka jí ušetřila. Jenomže pak jsem dostal za úkol stát se trojksým koněm v hájku, což jsem hrubě odmítl a Mitharu napadl. Samozřejmě jsem to neustál a proti mě se postavila i Sazza, tak jsem loadnul s tím, že se k tomuto bodu vrátím později - a mohu prozradit, že nevrátil, neměl jsem už příležitost. Z povzdálí jsem totiž sestřelil jednoho z jejích bodyguardů, čistě preventivně, protože jsem si myslel, že je dostatečně osamocený. Jenomže nebyl, takže pozdější přiblížení k Mithaře znamenalo rovnou boj. Naštěstí to ničemu nevadilo, protože rozhovor se šamankou Gut měl taky zádrhel Sice ne bojový, ale její metodu léčby nešlo kvůli bugu dokončit. Při hledání řešení jsem navíc zjistil, že její léčba je stejně jako v případě Nettie past, takže bylo jasné, že pracovat pro gobliny nemá význam. A stejně tak to asi dopadne i s druidy.

Gut a její ostrahu se mi také zabít nepovedlo (ani separátně) a tak jsem se vydal na SV mapy, protože někde ty zkušenosti přeci nabrat musíme. Nj, jenomže čtveřice gnollů mi jasně naznačila, že jsem se zmýlil. Horko těžko jsem se dopracoval na level 3, abych zjistil, že gnollové jsou už level 4 Cesta podle rokle byla naštěstí volná a dovedla mě až na pokraj horského průsmyku. Cestou jsem přitom minul hostinec, ale podle trosek poblíž nemělo moc smysl odbočovat z přímého směru, navíc se nám nad hlavami prohnal rudý drak! Lae'zel sice zajásala, ale úvodní scénka, kdy dračí jezdec zničí hlídku na mostě, nevěštila nic dobrého. Místo pomoci Creste se nám dostalo uvítání mečem a ohněm, to nás prý očistí nejlépe Githyanki tu rozhodně nehledají ztracené přílušníky své rasy, natož ty nakažené, ale hledají jeden specifický artefakt, který byl na ilithidí lodi ... zrovna ten, co měla u sebe Shadowheart, ale nevšimli si ho. Vlastně to bylo jedno, protože boj byl nad naše síly (level 4-5). Hm, takže ani Creste nám s parazitem nepomůže.

Zkusil jsem alespoň trosky hostince. Tedy trosky byly jen v okolí cesty, hostinec samotný je o něco dále, ale i tak nebyl v nejlepší kondici - hezky hořel. Na nádvoří budovy jsem se srazil s hlídkou žoldáků Ohnivé pěsti, tedy shodou okolností s bratry těch, co pozabíjel dračí jezdec na mostě. Snažili se dostat dovnitř, protože v hořícím hostinci uvízl jejich vévoda. Vévodu jsme sice nenašli, ale našli jsme hostinského a vyslankyni, která nám pověděla, že za útokem stáli drowové a vévodu unesli. Tím nám přibyl další úkol, ale jeho řešení mi bylo nejasné. Cestou zpět jsem zabil čtveřici dříve zmíněných gnolů, ale dále po cestě byla už jen větší skupinka, která útočila na nějaké horníky? v jeskyni. Do jeskyně šlo vystoupat i ze spoda z rokle, ale jeskyně nikam dál nevede, vede jen k horníkům. Těm jsme pomohli, tedy jim ani ne, protože během boje padli (velmi málo HP), ale získali nám alespoň čas. Odměnou nám byla záhadná zamčená truhla (v tuhle chvíli jsem zjistil, že truhly si lze vzít sebou, není nutné je tedy nechávat na místě a pak se k nim vracet). Cesta do podzemí, potažmo Podtemna, tu jaksi není.

Poznámka: když už jsem zmínil možnost brát si truhly sebou, tak musím zmínit ještě jednu vychytávku a tou je fast travel. Každá lokace má svůj waypoint, který funguje jako teleport, takže pokud máte waypoint odemčený, tak se na něj dá z mapy světa pohodlně přesunout (přesunout se lze odkudkoliv, i mimo teleport, ale družinu to v cíli vyplivne přesně na místě teleportu). šetří to nadměrné pobíhání po krajině, které by beztak už nemělo význam (potvory se nerespawnují atd.).



Jeskyně s horníky byla kousek od dalšího stavení, které obsadila skupinka cestovatelů. Zajímavé bylo množství mrtvých gnollů kolem a rozházené končetiny humanoidů. Vzal jsem to proto obklikou a u řeky jsem narazil na tieflinga Karlach. Nebyla zrovna důvěřivá, k tomu byla dost zraněná, ale podařilo se mi jí uklidnit a tak mi prozradila, že utekla přímo z pekla - když ilithidí Nautiloid prolétal Avernem, tak se jí podařilo lodě zachytit a tím se dostala na svobodu (utíkala z Války krve). Jenomže svoboda je relativní, prý jí nahání fanatický kult, který jí chce za každou cenu zabít. Slíbil jsem jí proto pomoc.

Kult budou asi ti cestovatelé v domě, ale krom užitečné obchodnice, dvou trpaslíků a paladina tu nikdo jiný nebyl. V domě jsem se ke všemu dobře napakoval a získal jsem i lepší výbavu, hlavně ve sklepě (je tu i drobné puzzle se židlemi a tajnou stěnou). Paladin mi přislíbil cennou odměnu za hlavu démonky, která už prý zavraždila mnoho lidí v okolí, dokonce i jednu těhotnou ženu. Holt jsem na nabídku kývl a šel jsem Karlach dodělat ... tedy na to, jak mocná měla být, tak nic moc (spíš nic než moc ). Při ohledání těla jsem si akorát potvrdil to, co mi sama řekla, že to není skutečný tiefling. Odřízl jsem hlavu a s paladinem jsem jí směnil za prima meč (konečně něco slušného, Lae'zel dostala pro změnu sekeru +1 ze sklepa).

Poznámka: hodně jsem se rozhodoval, jestli Karlach takhle zradit, a proto jsem hledal v kouzelnickém arzenálu své družiny něco jako Poznej přesvědčení, abych si byl tím paladinem naprosto jistý, ale nic takového jsem nenašel. Není to úplně košér řešení, odměna je lákavá, ale Karlach jsem tím jen dopomohl k tomu, že se musela navrátit do nekonečné Války krve, což mi k dobru taky nepřidá (minimálně ten smíšený pocit to neodstraní). Kdybych měl alespoň jistotu, že Karlach je opravdu taková zrůda ...





Konečně jsme to dotáhli na level 4 a nyní nám zbyla poslední lokace - blata. Po prvotním pokusu o vstup na blata jsem měl z tohoto místa respekt, ale nakonec se ukázalo, že za ten úvodní "ohňostroj" mohou pasti, které jsou fikaně skryté pod hladinou. Stačí si dát pozor a nechodit příliš zbrkle. Na blatech jsem zažil celkem dva souboje, přičemž ten první byl asi zatím nejdelší za celou hru. Vtip je v tom, že se proti nám postavila dvojice tuhých melee potvor a čtveřice starobylých impů ... mno a ti si umí na pomoc přivolat nižší verze impů. Díky ostrovu mezi místem výskytu těchto potvor a mnou, jsme dokázali udržet melee potvory z dosahu a impy to očividně taky mátlo. Jenomže ten souboj je kvůli tomu množství potvor hooodně zdlouhavý a ti moji pašáci trefovali tak co 5. kolo! První pokus jsem projel (šel jsem do něj zprvu jen s jednou postavou) a druhý pokus trval snad celou hodinu!

Druhý boj byl poněkud nechtěný. Objevil jsem takovu lehce přerostlou žabku a chtěl jsem na ní uplatnit svou schopnost hovoru se zvířaty, jenomže se to jaksi zvrtlo a ta milá žabka mi za chvilku poslala družinu k zemi ... ani jsem jí neškrábl



Na blatech se dle očekávání nachází Ethelin Tea House, ale krom něj je tu studna s dočasným boostem zdraví a lovec Gandrel. Z něj jsem vymámil, že honí Astariona, tak jsem naše spojení popřel a s Gandrelem jsem se rozloučil. Na to jsem napochodoval do domu a Ethel se do nás slovně pustila, přitom to byla ona sama kdo nás sem pozval. Nedaleko od Ethel seděla Myrina, sestra Ethelou zabitých bratrů. Byla nucena jíst koláč, ale už toho měla očividně dost (Gale mi pošeptal, že Myrina je těhotná). Něco tu není dobře, ale nejprve jsem chtěl vyzkoušet, co mám vůbec za možnosti.



Odsunul jsem proto pozornost od Myriny směrem k léčbě a dostal jsem vskutku zvláštní nabídku - vyjmutí mého oka! Asi nějaká Ethelina libůstka, nicméně jsem souhlasil. Ethel už se dál nerozpakovala a ukázala nám svou pravou podobu. Poté jsem si mohl vybrat oko a ona ho bezbolestně vyjmula a označila. Poté mi ho k překvapení všech vrátila. Navenek jakoby se nic nestalo, ale vede to k perma penalizaci. Pak se pustila do léčby ... eh, ale jak se dalo čekat, sliby chyby Žádná otrava, žádné uvěznění, ale Ethel si teprve teď všimla, že s tím parazitem není něco v pořádku. Je nějak magicky pozměněný, magií Netherilu, a s tím ona nechce mít nic společného. Proto ještě nedošlo v mém mozku k nevratným změnám! Nyní jsem znal výjimečnost svého obyvatele, ale nelíbila se mi Ethelina penalizace.

Po loadu jsem se pokusil postavit na stranu Myriny, což vedlo dle očekávání k boji. Ethel má něco lehce přes 100 HP, ale po prvním kole se zdekovala a místo ní na mě vyrazila čtveřice redcapů (celá tahle anabáze má evokovat průnik sféry fomorianů, odkud Ethel s velkou pravděpodobností pochází). Zprvu to vypadalo na porážku, ale nakonec jsem souboj uhrál. Ethel mezi tím zmizela do svého doupěte v podzemí, ale pohořel jsem na zamčených dveřích. Podzemí jako takové je nějaký druh puzzle, ale zatím si nejsem ani náznakem jistý řešením, tak nebudu popisovat podrobnosti. Nechal jsem to tedy být a vrátil jsem se do goblinní pevnosti.



Cíl byl jasný, porazit vůdce goblinů. Sice jsem s tím loadem u Ethel trošku podváděl, ale nyní bylo jasné, že ani Halsin nebude znát lék na náš "malý" problém. Nejprve jsem si to vyříkal s ochrankou Gut a potom přímo se šamankou. Najednou to šlo jako po másle. Ragzlina a jeho tlupu jsem přelstil tím, že jsem družinu ukryl na ochozu před jeho trůnní místností a se Shivou jsem mezitím absolvoval rozhovor ohledně výslechu mrtvého ilithida. Hned po začátku boje jsem pospíchal k žebříku a za ostaními. Dolu jsem shodil dvojici sudů s olejem a něco jsem postřílel, takže ten boj byl najednou strašně snadný (nechtěl jsem to původně ani zkoušet, ale holt efekt to mělo a z boje jsem vyvázl skoro bez škrábance). Mithara na mě zaútočila sama, předtím ještě kuchla Sazzu, ale boj to byl ve výsledku jen zdlouhavější, protože se do něj zapojili i goblini z místnosti vedle. K tomu dokázali Lae'zel odříznout cestu po žebříku, když za nimi vyšplhala, takže to musela vzít zpět oklikou, čímž zlikvidovala ještě úplně jinou hlídku v původním působišti šamanky Gut.

Poznámka: tohle mi na těch soubojích přišlo jako podpásovka. Nic proti využitelnému prostředí, ale nepřítel má vždy nějakou výhodu, tady střelce, takže nebezpečí tu číhá spíše na mě, protože nepřátelským střelcům je jedno, že jim odříznu přístup. A co si budeme povídat, melee útok má Lae'zel násobně silnější, proto taky za těmi střelci lezla.

Než jsem se však do Ragzlina a Mithary pustil, tak jsem si prohlídl soukromé pokoje šamananky Gut. Musel jsem tu porazit její osobnís tráž v podobě obryně, ale tím veškerý odpor skončil. Boční chodba vede do podzemí k puzzlu, které zřejmě souvisí se zamčenou stěnou naproti. Puzzle sestává ze čtveřice kruhů s otočnými plošinami (vždy 4 pozice) a na pozicích jsou různé fáze měsíce (jasně, jsme přeci v chrámu bohyně měsíce ). Na kombinatoriku je to moc složité, ale řekl jsem si, že cílem bude nějaký symetrický obrazec ve formě postupujícíh fází, takže po pár pokusech jsem měl řešení hotové. Později jsem zjistil, že hint se nachází ve skladišti, co hlídají zhentarimské bojovnice (viz screenhoty níže).





Do skladiště se samozřejmě normálně dostat nelze, ale když jsem porazil vůdce goblinů a definitivně tak osvobodil Halsina, tak se obchodnice a její kamáradky přesunuly právě dovnitř skladiště, čím se do něj dá skrze otevřené dveře krásně nahlédnout.

Na spodku chrámu Selune se nachází hoooodně nečekaná věc - vstup do Podtemna!



Celkově mě tenhle objev zarazil, byť díky úkolu na záchranu vévody se dalo něco podobného očekávat, ale rozhodně jsem to neočekával už v Early Accessu. Nechal jsem to proto být a vrátil jsem se k Halsinovi a pokračoval jsem v jeho lince. To vede k záchraně uprchlíků z tábora, což naopak vede k oslavě u nás v táboře, proto tieflingové mohou nyní bezpečně pokračovat do Baldurovi Brány (taky už byl tábor kompletně sbalený) a hlavně druhý den ráno jsem se dozvěděl, že Halsin mi nedokáže pomoci

Musím vyhledat mocného kouzelníka kdesi (to jsem zapomněl), kam vedou dvě možné, ale taky dost obtížné cesty. Jedna po povrchu, druhá přes Podtemno. Teprve nyní jsem se dozvěděl, že v podzemí chrámu Selune je vstup do Podtemna a taky proč tu je. Pro mě nic nového, jen další komplikace

Na jednu stranu jsem rád, že to ještě není v EA konec, ale Podtemno je zas o stupeň tužší, takže bude ještě úmornější a to mě od hry odrazuje. Na druhou stranu mě žene zvědavost. Hodně věcí ohledně příběhu jsem se dovtípil, ale nic nikdy nebylo jasné na 100% hned. Problém je ovšem v tom, že hra hodně láka loadovat kvůli různým možnostem a tím se dost věcí vykecá velmi brzy (celkem pohodlně a bezpečně si ty střípky poskládáte), takže do budoucna vidím vážný problém se znovuhratelností. Když bych to opět srovnal se Zaklínačem 3, tak CD Projekt na to šel lépe, tam znamenalo odhalení alternativy to, že jste si museli zopáknout poměrně velký kus hry. Tady stačí jen load a zkusit jiné podmínky (viz třeba návštěva Ethel v Tea house). Pokud jde o boje, už to asi bude chtít pozměnit taktiku a začít třeba cíleně používat podpůrná kouzla, což jsem doposud často ignoroval. Jestli je levelcap opravdu tak nízký, tak to ani jinak nepůjde. Cca 27 hodin za mnou.

[Elemir]

Sakriš, teď mi došlo, že dneska vyšla Solasta: Crown of the Magister, což je něco, co má k BG 1-2 mnohem blíže Nechci přeskakovat z jednoho na druhé, ale jsem zvědav, jak si Solasta v porovnání s BG3 v ohlasech povede (Solasta je taky v EA).

[Elemir]

A ještě něco jsem zapomněl Wylla jsem do družiny nejenom nezval, ale dokonce jsem s ním měl v hájku jen krátký rozhovor o úplně něčem jiném. Po odstranění hrozby goblinů pak z hájku najednou zmizel a objevil jsem ho ke svému překvapení ve svém campu při oslavách. Měl se ke mě jako ke starému příteli, což mě teda trošku zarazilo

Ono obecně, ta oslava je vcelku zajímavá, protože třeba takový Astarion mi nabídl noc plnou sexu, což jsem s úsměvem odmítl (jasné minus u Astariona), a když jsem jen tak cvičmo zkusil pro změnu já dát nabídku Wyllovi, tak on pro změnu odmítl mě, že na to je potřeba si vybudovat trošku jiný vztah, takže za mě celkem sympatický přístup. Opačně jsem zvědav, jak dobré a smysluplné romance budou ve hře pro muže, protože zatím jediná ucházející partie je Shadowheart (Lae'zel určitě ne a více žen tu ani není).

Astarion je zajímavý i samotným dabingem (od počátku mi byl velmi povědomý, byť voice actor byl ve skutečnosti někdo jiný). Spolu s tím a jeho chováním mi totiž celkově připomíná jednoho bisexuála z Assassin's Creed: Odyssey ... Alkibiades je to Na zlou postavu je i poměrně sympatický, což mě třeba u Alkibiadese taky překvapilo, byť to je pro změmu dobrák, ale to bude tím, že mě celkově tenhle typ lidí vysloveně neodpuzuje. Příkladem je značná podobnost obou postav se zpěvákem Paulem Stanleym z Kiss. Astarionova inklinace ke zlu se navíc během oslavy krásně projevila, ale D&D 5e už na přesvědčení tolik nehraje, jak jsem se dodatečně dozvěděl, takže to také nemusí znamenat vůbec nic

Když už jsem u companionů. Včera jsem zhlédl video na games, kde chlapci ukazovali počátek hry a zmínili názor hráčů na mága Gale - prý je arogantní. Popravdě mi Gale nijak arogantní nepřijde. Arogantní je je u mě typické synonymum pro Edwina z BG 1-2, to je opravdu nesnesitelný týpek a pak samozřejmě Anomen. Možná jsem divný, ale mě rozhovor s Galem vždycky přijde naprosto ok - škoda, že má tu svou úchylku s konzumací artefaktů (ovšem to je prý dáno příběhem, který se časem více poodkryje a celé to pak začne dávat smysl). Zpočátku byla na pěst spíš Lae'zel, která mi cpala tu svou nadrasu při každé příležitosti.

Jinak jsem se několikrát pokusil přežít v Podtemnu a neúspěšně Cesta do nitra lokace vede přes jeden z možných soubojů - 1) bulette (což hráči Neverwinteru dobře znají a nadšením při tom nehýří) anebo 2) dvojice minotaurů. Problém je v tom, že oba souboje jsou podobně tuhé a oba typy potvor mají v kole možnost provést 3 velmi bolestivé akce, takže souboj je to velmi rychlý a byť jsem třeba minotaury dokázal porazit, tak mi zbyla jen jedna postava na živu a musel bych tři další členy oživit.

Pokud by to takto mělo pokračovat dále, tak by to bylo velmi perné, proto jsem se rozhodl hru zatím přerušit a zkusím se spíše připravit na hlídku githyanki. Druhá cesta k mocnému mágovi by totiž mohla být schůdnější - opravdu se mi nechce plýtvat finance na zásobu svitků oživení, a ty boje moc utaktizovat nejde, protože minotauři třeba skáčou a to dost daleko, takže jim nelze ani nachystat pořádnou past. Asi to bude mít i jednodušší řešení, ale s tím co mám/umím, zatím žádné nevidím