Dostal jsem strašnou chuť si zahrát nějakej krokovací dungeon, ale do třetí rozehrávky Might and Magic X: Legacy se mi zatím ještě nechtělo, tak jsem se podíval, co jsem v posledních letech nasbíral na Steamu ve slevách a čemu bych mohl dát šanci. Jelikož jsem Legend of Grimrock 1 + 2, Brány Skeldalu 3 a The Keep taky už dohrál, na výběr přicházely další 4 tituly, které v knihovně mám. A to: The Fall of Dungeon Guardians, Heroes of the Monkey Tavern, The Quest a Vaporum. Do Vapora se mi moc nechtělo, tak jsem zkusil The Quest. No, moc velká sláva to nebyla, hra bude zřejmě dost ukecaná a po vzoru Grimoire asi i dost rozsáhlá, na což teď nemám čas ani kapacitu. Hra je navíc v angličtině a nechce se mi věnovat tolik úsilí příběhu. Byl jsem uveden do děje, vytvořil si klasického zloděje a pustil se do hry. Po oběhnutí městečka, prokecání postav a splnění prvního úkolu jsem zjistil, že jsem za 3 hodiny ve hře zabil asi tři netopýry, jinak furt jen čtu nějakej text a otrávilo mě to. Takže tomu dám možná šanci příště a vrhnul jsem se na Heroes of the Monkey Tavern a při té příležitosti jsem se rozhodl si tady založit svůj první deník. Tahle hra totiž vypadá tak, že v ní má cenu strávit i jen půl hodiny. Takže jdeme na to.
Hra zřejmě nebude nijak velká ani rozsáhlá, a to ať se týká délky, tak i mechanik. Intro je velmi jednoduché a svižné, žádný složitý příběh ostatně ani není potřeba. Výběr party je rovněž velmi jednoduchý, v podstatě jen vyberete 4 postavy, dáte jim nějaké povolání (na výběr jich je 8), portrét a rozdělíte zbývající 2 – 3 body vlastností. To je všechno. Nevybíráte ani pohlaví (to je asi patrné z portrétu), ani rasu, ani žádné skilly. Skilly jsou přiděleny podle povolání hned od začátku, tak uvidím, třeba se bude něco volit při level-upu. Vybral jsem si Válečníka, Zloděje, Kněze a Čaroděje, což je téměř výchozí parta. Jen jsem vyměnil Barbara za Zloděje. Sice má ze začátku dýky, ale ty mu vyměním, ale hlavně má detekci secretů, ta se mi bude hodit. Válečníka jsem si vzal chlapa, ostatní tři ženský, ale vliv na hru to mít asi nebude. Nešlo mi ani tak o složení party, ale z těch ksichtů se nedalo moc vybrat. Tak hurá do hry.
Asi za hodinu hraní jsem se dostal na konec třetího patra, ale asi začnu od znova. Patra fungují stejně jako v Legend of Grimrock 1, akorát se chodí nahoru, ne dolu. Parta nemá od začátku žádné vybavení, jsou nahatí s holýma rukama a vybavení teprve nacházíte. Do třetího patra mě zatím nic nepřekvapilo, na hádanky jsem skoro nenarazil, souboje jsou zatím jenom hadi a pavouci, oba můžou postavy otrávit, což je docela nepříjemné. Otrávené postavy může Kněz vyléčit, jakmile se naučí patřičné kouzlo. S kouzly a dovednostmi se to má nakonec tak, že postava se při level-upu naučí buď nové kouzlo, novou dovednost nebo si vylepší nějakou svoji vlastnost (typicky Válečník + 1 síla), to všechno probíhá samo. Hra bude asi taková docela zjednodušená v mnoha směrech. Například parta není omezena mikromanagementem hladu / žízně a nosností, což je super. Tyhle mechaniky mi ve hrách přijdou vždycky neuvěřitelně otravný a v podstatě nejsou ani k ničemu dobrý. V podstatě jen taháte všechno jídlo pořád s sebou a dáváte si pozor, aby postavy nebyly přetížené, což tady odpadá. Celkově to vypadá, že hra je dílem malého nezávislého studia nebo (jak jsem koukal na fóru Steamu) dílem jednoho autora. To kdybych věděl, tak autora podpořím víc a nekupuju hru ve slevě, stejně stojí pár šušňů.
Svoji dnešní pouť končím na konci třetího patra. V jedné části na mě vyskočila jakási pavoučí královna, která mě pěkně sesekala a donutila mě se zamyslet nad optimálním vybavením a používaným kouzlům. S kouzly se to má totiž tak, že každá postava má dvě ruce, ve kterých může něco nosit. Válečník zbraň a štít. Zloděj zbraň a štít nebo dvě zbraně (získal skill obourukost), Kněz kouzlo a zbraň, kouzlo a štít, dvě kouzla nebo např. zbraň a štít. V boji pak můžete použít jen to, co máte zrovna v rukou. Takže pokud chcete použít jiné kouzlo než je nastavené, musíte ho mít ve druhé ruce nebo ho pak v obrazovce postavy změnit. Vyplatilo se mi ale mít u Kněze v ruce kladivo a kouzlo léčení, které používám jen když má některá postava málo životů. Jinak seká kladivem. Naproti tomu u čaroděje je lepší mít jedno kouzlo a čarovnou hůl než dvě kouzla. Útok holí totiž nespotřebovává manu, takže není Čaroděj v případě vyčerpání many neužitečný. Jinak souboje jsou v realtime módu a hra využívá tzv. flee mechaniku. To znamená, že pokud je nepřítel před družinou, tak za jakoukoli snahu o útěk nebo tzv. obíhačku je družina penalizována ztrátou životů. Což mi docela vyhovuje, protože se mi hraní dungeonů takovým tím obíhačkovým stylem nikdy nelíbilo a přijde mi vyloženě dementní. V Heroes of the Monkey Tavern musíte bojovat na férovku, protože v případě oběhnutí nepřítele ho ani nestačíte oběhnout, postavy „vykrvácí“ už při cestě.