Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[BohemianBard]

K sérii Gothic mám trochu love-hate vztah. Na jednu stranu úžasná a temná atmosféra s netypickou zápletkou v prvním díle, na druhou stranu ale příšerné ovládání a celkově vysoká obtížnost. Oba dva díly jsem nedohrál ironicky ve stejném místě- druhé kapitole. V první mě vždycky sežrali důlní červi, ve druhé zase rozmašírovali skřeti a dračí chňapavci. Samozřejmě jsem si  myslel, že na tyto oblasti moje postava zatím nemá, ovšem ani po vyčištení oblasti od slabších protivníků jsem pořád na to neměl. Vzteky jsem je odinstaloval mrmlajíc o "příšerném level designu" 
Nicméně znovu jsem dostal chuť na to je pokořit a budu i rád za případné rady. Jak je vidno z příspěvku výše, nejhorší problém mi dělá boj hlavně kvůli krkolomnému ovládání (slova hereze: zlatá trojka   ). Nemám holt patřičný grif.
Tímto zahajuji své snažení.

[Milhaus]

Gothic1 je snadný. Gothic2 též, Gothic2a (nebo-li gold verze, což je v současnosti jediná, co seženeš) je těžší.

Na ovládání je třeba si zvyknout, ale pokud se ti to povede, pak je naopak to ovládání hodně dobrý a máš hrdinu hodně pod kontrolou (narozdíl od jiných her, včetně trojky).

Obecně platí, že bych doporučil hru ovládat čistě na klávesnici a nepoužívat myš (max na rozhlížení po okolí). Pravou rukou ovládat směrové šipky pro pohyb mimo boj a pro ovládání směru seků během boje. Na levou ruku doporučuji si ovládání trošku upravit, osobně to mám nastaveno tak, že tlačítko akce mám jako V, skok mám na klávese c a plížení na klávese x. Dále jsou důležité úkroky vlevo a vpravo. Zatímco na směrových šipkách (pravá ruka) by kávesy měly spíše otáčet hrdinu, tak na levé ruce klávesy nejspíše A a D, by měly dělat úkroky - tedy krok doleva/doprava).

Během bojů pak, pokud je nepřítel zaměřen (při tasené zbrani vidíš jeho jméno a životy), se můžeš pomocí těchto úkroků otáčet kolem něj v kruhu. Funguje to jak se zbraní na blízko, tak na dálku. Tedy pokud budeš mít tasený třeba luk, uvidíš jméno nepřítele a zmačkneš úkroky, budeš se pohybovat v kruhu kolem něj a neztratíš jeho zaměření, což je dobrý třeba na uhýbání vůči nepřátelům, kteří útočí na dálku. Při boji na blízko se úkroky můžeš dostat nepříteli do zad a zároveň se vyhnout jeho útoku. Když budeš chtít zaútočit, zmačkneš tlačítko akce a některou z šipek. Osobně doporučuji při boji na blízko spíše používat šipky doleva/doprava, než šipku dopředu. Krýt se můžeš zmačknutím šipky dozadu, ale to má smysl jen proti nepřátelům, kteří jsou vybavení zbraní na blízko. (proti třeba zvířatům to smysl nemá).

Když se todle naučíš, budeš mít při každém boji kontrolu nad děním. Pak se ještě musíš naučit, jak reagují různí nepřátelé a jak s nimi bojovat. Například všichni chňapavci se dají snadno odlákat od zbytku smečky a zabít je jednotlivě, největší blbost je na ně vystřelit na dálku a vyprovokovat celou smečku.

V g1 je trošku neohrabané ovládání při sbírání předmětů, nebo vybírání truhel, kde zase musíš zmačknout klávesu akce a pak ještě šipku dopředu. V g2 je toto už vychytaný.

V g1 strašně záleží na zbroji a zbrani. Zbraň určuje, jaké nepřátelé jsi schopen vůbec zranit, protože se slabou zbraní některé prakticky vůbec nezraníš. Zbroj pak naopak je zásadní pro tvé přežití a v lepší zbroji tě někteří nepřátelé už téměř nebudou zraňovat. Todle je třeba trošku vychytat a zjistit během hry, na co máš a na co ne.

Co se týče zbraní, je to v g1 relativně snadné a můžeš získat nejsilnější jednoruční zbraň ve hře (Scarův meč) již v první kapitole na hradě ve Starém táboře od Scára, pokud mu dáš na tlamu. K tomu potřebuješ trošku slušnější zbraň, jinak jej moc nezraníš. Můžeš v Novém táboře v hospodě na jezeře třeba zmlátit Silase a získat jeho sekeru, s ní zmlátit Larese v Novém táboře a získat jeho sekeru a s ní pak lupnou postupně po jednom Scara, Ravena i Arta na hradě a získat jejich zbraně. S těmito zbraněmi obecně, pokud se naučíš obě úrovně jednoručních zbraní a sílu, již dokážeš zranit a zabít všechno ve hře.

Se zbrojí je to horší, neboť ty budeš získávat v rámci kapitol a postupu ve hře. Na začátku hry můžeš dostat kalhoty kopáče zadarmo v Novém táboře od předáka Svobodného dolu (což ti i pomůže dostat se do hospody na jezeře). Je to nejhorší zbroj. Můžeš si též koupit kalhoty kopáče ve starém táboře (jiné než ty v novém), nebo od strážce před vstupem do sektářského tábora zbroj novice (nejlepší zbroj jakožto neutrální). Nejvíce zbrojí pak získáš tak, že se přidáš ke Starému táboru, získáš zbroje stínů (jednu dostaneš, druhou koupíš od Diega). Jakmile se budeš můct stát strážcem, dostaneš na výběr, jestli chceš být mágem ohně, nebo stráží, nicméně můžeš se stát obojím (nejprve si domluvit, že se přidáš k mágům ohně a ať začnou s přijmacím rituálem, tomu se ale vyhnout, jít za Gomézem stát se strážcem - lehká zbroj stráží, vysekat gobliní jeskyni, odevzdat almanach, od Stoneho a získat střední zbroj stráží a až pak se stát mágem ohně a získat roucho mágů ohně a koupit si vznešené roucho mágů ohně). Později se pak ještě staneš žodlákem nebo mágem vody, dle volby. Pak získáš zbroj z důlních červů (za všechny frakce), pokud se naučíš 6 kruh magie, tak i zbroj nekromacera od Xardase a nakonec Zbroj z magické rudy, kterou si můžeš nechat ve Starém táboře u kováře Stoneho vylepšit, což je nejsilnější zbroj ve hře. Tedy takto můžeš získat asi 13 zbrojí (ne všechny je nutné získat).

Ale ten efekt, že získáš lepší zbroj, je hodně znatelný. V g1 ti můžou též výrazně pomoci prsteny a amulet neporazitelnosti, které zvyšují všechny odolnosti, což má pak též značný efekt a v dané kapitole s odpovídající zbrojí se ti odolnosti zvednou tak, že budeš nezranitelný i pro obludy, které by tě zraňovat správně měly.

V g2 to funguje trošku jinak. Také získáváš lepší zbroje postupem ve hře, ale ten efekt tam není znatelný tak moc. Ale pořád je to důležité.

Jinými slovy, pokud nebudeš schopen něco zabít, počkej si, až postoupíš v hlavním ději a získáš lepší zbroj, případně zbraň. V G2 by si třeba neměl v druhé kapitole zabíjet skřety, protože by pro tebe měli být v této fázi hodně silní, ale dá se je zabít, pokud chceš a zvládneš to. Pokud ne, ve 4 kapitole je dáš jak malinu.

[Yuyana]

Řikám to pořád a řeknu to zas, Gothic má super ovládání, nesmírně pohodlný. Ale na myš zapomenout, jak píše kolega. Myš neexistuje.

Co se týče mýho vztahu ke hře, mám radši jedničku, je to takový jednodušší a čistší.

[Milhaus]

Ve hře je též hodně různých vychytávek, jak co dělat, ale ty jakožto nováček neznáš a největší zábavou hry je na ně přijít. Ale třeba takto jsem zabíjel skřety v g2a při hře na jeden život (tj v případě smrti jsem musel začít novou hru)

[BohemianBard]

Milhaus: děkuji velice za rady, přesně tohle jsem potřeboval  , bez myši to bude trochu nezvyk, ale už jsem v mezičase držel párkrát v ruce konzoli, takže mi to už nepříjde tak "nelogické".
U zbraní vidím ten problém, že já ve hrách za zloděje nehraju, natož abych pak mlátil a olupoval příběhová NPCčka, připadá mi to jako "podvod". Na druhou stranu tohle je trestanecká kolonie, takže by se to dalo roleplayingově ospravedlnit.
Yuyana: Oba díly mají něco do sebe: 1 má originálnější prostředí a zajímavější frakce, 2 je zase větší, s více možnostmi rozvoje postavy. Mám rád oba
.....................................................................................
Nyní malý report o postupu, bohužel jsem zapomněl dělat screenshoty
Takže začátek jako za mlada po "vřelém" přivítání a rozhovoru se sympaťákem Diegem jsem, jak se sluší a patří, pročesal okolí (ovládání nakonec nebylo tak hrozné, jak jsem si pamatoval). Sebral jsem krumpáč, zabil za mostem prasokrta, vzal si rezavý meč, zabil párek mrchožroutů a přisvojil si starý meč. Lovci Draxovi jsem dal nalezené pivo a tak vím o prvním učiteli.
Následně jsem se značně pokousaný a poklovaný doplazil do starého tábora, kde jsem zpaměti dolezl k volné posteli s truhlou jako bonus k tomu (Mudovi jsem se z uctivé dálky vyhnul  ). Pár save/loadů a lektvar byl můj   
Následovalo plnění questů:
Whistler mě požádal o koupi meče od Fiska a dal mi 100 nuggetů. Jaké překvapení bylo, když cena byla 110! Zachoval jsem chladnou hlavu, Whistlera nezmínil a Fiskovi jsem prodal pár dřevěných pohárů a misek a poté meč koupil. Pak jsem Whistlera skřípnul o zbývajících 10 (jiná možnost nebyla).
Pak jsem Snafovi nasbíral požadované ingredience a tak mám o level navíc a obnovitelný zdroj příjmu k tomu
Teď se musím podívat na tu prasokrtí rodinku u paloučku s houbama, ta jeskyně mě láká.

[Yuyana]

Za nejlepší zdroj příjmů považuju gomezův hrad. Stačí pár paklíčů, papír na poznámky a dostat se dovnitř. Buď legálně questama, nebo přes tasenou zbraň. Všechny ty krásný truhličky a lektvary a šperky... a ono to tam jen tak leží. Neni to obnovitelný, ale je to všechno co člověk na hru potřebuje. Ve hře je spousta bugů jak na peníze a obchodníci jdou omráčit a komplet obrat, ale to já nedělám, přistupuju k tomu poctivě. Tohle je hra kde si člověk může totálně nahrabat bez podvádění. A okrást gomeze, to je dobrej skutek.

[Milhaus]

Ze začátku si jde přivydělat kováním zbraní. Lze získat ve starém táboře a v sektářském táboře materiál a vykovat meče. Na začátku je obecně dobré se nechat do sektářského a nového tábora doprovodit těmi postavami, co tam jsou a po cestě je nechat zabíjet obludy.

Příjde mi, že se dřív hry ovládaly především klávesnicí a myš a wasd se začly používat až později, gothic z toho asi ještě vychází, ale tam je hlavně netypické to tlačítko akce a pak ještěnutnost zmačknout šipku. V g1 o to víc, že je to i u vedlejších činností.

Můd má velké plány, jak převzít kontrolu nad Kolonií a odstranit Goméze. S menší pomocí hrdiny se mu to může i povést.


V G1 ještě funguje jeden trik, že pokud NPC postavu zmlátíš zbraní na blízko a omráčíš jí, získáš exp a pokud jí pak zabiješ až vstane (třeba lukem), získáš další exp znovu. Některé NPC chcípnou skriptem, třeba žoldáci u svobodného dolu, takžeje můžeš zmlátit a zabít dřív, než se to stane.

Také postavy reagují hezky, pokud je nejprve zmlátíš a pak před nimi začneš mlátit někoho dalšího. To se pak k tomu otočí zády a dělají, že to nevidí . Třeba ve Starém táboře můžeš zmlátit stráže a pak začít mlátit kopáče.

[Elemir]

Milhaus: s WASD mě ihned napadl Half Life, ale pak jsem kouknul a první byla hra Dark Castle z roku 1986. Ale až ten Half Life to podle mě zpopularizoval natolik, že se toho chytly další FPS a pak to přešlo i do RPG. Gothic mě s tím svým ovládáním vždycky přišel spíše jako unikát, ale někde jsem tuším četl, že to bylo původně konzolové ovládání, které museli Piraně narychlo převést na klávesnici. Já osobně jsem vždycky zvolil to druhé rozložení klávesnice, které mi kupodivu nějakým způsobem docela sedlo. Obkráčení nepřátel mi však moc nešlo. Asi si to budu muset zas jednou zahrát

[Yuyana]

Jsem vyrostla v době, kdy myš neexistovala, a vždycky když jsme s bratrem bráli Bubble Bobble tak jsem hrála na klávesnici. Myslim že se mi na čele dělá vráska, jak to píšu. Každopádně mám ráda hry s pohodovym intuitivnim ovládánim, jen plácnout ruce na jedno místo a nechat je tam. Gothic splňuje. Pro mě. jak řikám, nejsem myšovej typ. Trvalo mi nějakou dobu se sžít s hrama na myš.

Co se mi na tý hře tak uplně nelíbí je to že člověk nemá u jednoručky co do druhý ruky. Vim, štíty jsou OP.

[Milhaus]

Milhaus: s WASD mě ihned napadl Half Life, ale pak jsem kouknul a první byla hra Dark Castle z roku 1986. Ale až ten Half Life to podle mě zpopularizoval natolik, že se toho chytly další FPS a pak to přešlo i do RPG. Gothic mě s tím svým ovládáním vždycky přišel spíše jako unikát, ale někde jsem tuším četl, že to bylo původně konzolové ovládání, které museli Piraně narychlo převést na klávesnici. Já osobně jsem vždycky zvolil to druhé rozložení klávesnice, které mi kupodivu nějakým způsobem docela sedlo. Obkráčení nepřátel mi však moc nešlo. Asi si to budu muset zas jednou zahrát

Tož to nevím, já myslím, že to dost vychází z her, jako MM6-8 a tomu podobných, spíše akčně pojatých RPG her. O tom, že by to mělo být určeno pro konzole jsem nic nečetl, ale dle toho, že PB s konzolemi pracovat neuměli ani v době, kdy dělali Risen1, bych řekl, že konzole jejich cíl nikdy nebyly.

Já si pamatuji, že když jsem hrál gothic2 poprvní (s gothicem jsem tak začínal), nebyl jsem schopný zabít ani tu ovci před xardasovou věží. Nakonec nějak chcípla, ale nevěděl jsem, jak jsem to udělal. Následně jsem potkal goblina kousek dál a ten mě zabil. Neměl jsem to uloženo, musel jsem dát novou hru, projít zase ty kecy Xardase a opět mě goblin zabil, přitom jsem nepřišel na to, jak na něj zaútočit. Neměl jsem ale problém s pohybem, nebo ovládáním jako takovým, jen jsem prostě mačkal stále klávesu akce, ale netušil, že musím ještě zmačknout šipku.

Ty pokusy mě tak vytočily, že jsem to odinstaloval s tím, že je to blbost a že s tím nebudu ztrácet čas .  Po asi třech měsících jsem se k tomu nějak vrátil, už nevím proč, asi jsem někde četl recenzi, kde to chválili a nedalo mi to, s tím, že na to prostě musím přijít a že nejsem přece tak blbej. Pak mi to tedy i došlo a zvládl jsem to a v momentě, kdy jsem došel do Khorinisu, mě hra uchvátila.

První hra ale samozřejmě nebyla nic moc, hrál jsem to tedy za mága, problémy skončily v okamžiku, kdy jsem se naučil ohnivnou kouli jakožto runu a s ní pak zabil všechno v Hornickém údolí. (včetně skřetů). G2 byl za mága o dost snadnější. Jednoduché to měli i paladini od třetí kapitoly, kde získali runu svatý šíp, s kterým se též dalo zabít všechno a bylo to nejlepší-nejultimátnější kouzlo ve hře. (dalo se jistým trikem získat i za drakobijce nebo mága). Ale ta první hra snadná nebyla obecně , na druhou stranu byla i nejlepší.

Pak jsem hrál gothic2 i gothic1 hodněkrát, měl jsem to už slušně vychytaný a při první rozehrávce G2a, kde jsem jel jak v G2 za mága, jsem zažil docela šok a měl tak trochu potíže to vůbec dohrát. Neboť kouzla byla najednou vcelku k ničemu. Jelikož jsem neuměl moc bojovat, používal jsem na všechno kouzla, neustále mi docházely lektvary many atd, první kouzlo, které jakětakš funguovalo byla ledová pěst od mágů vody, ve třetí kapitole styl vyvolám kostlivce a pak už si jen čtu knížky a počkám, až všechno rozseká na kašu nefungoval, pátrači mě doslova děsili, zlomilo se to až ve 4 kapitole . Ale byla to zas dost dobrá hra .

Nicméně nejlepší zážitek ze hry byl ještě v G2, při mých prvních rozehrávkách, kde jsem nevěděl, co má hra na mysli pod pojmem skřet a taky netušil, co je v lese za Akilovou farmou. Vedl tam úkol s bandity pro obchodníka ve městě, ale já nevěděl přesně, kde jsou. Šel jsem tedy po cestičce směrem ke kamennému kruhu a jen slyšel zvuk tasení zbraně a než jsem zjistil, co se děje, chodili po mé mrtvole dva kostlivci. Šel jsem jinudy a uviděl svého prvního elitního skřeta. Říkal jsem si, že použiji fintu s ustřílením ze skály nad ním, neboť takto jsem před tím nějaké obludy zabil a tak jsem tam vyšplhal a začal střílet. K mému překvapení skřet vylezl za mnou a já utíkal až do města a bál se zastavit, ten řev toho skřeta (kterým dává najevo, že na to peče a už se za hrdinou nebude honit), mi to do dnes připomíná , protože tehdy mě inspiroval k tomu, abych ještě přidal a utíkal ještě rychleji . A celkově toho tamního lesa jsem se pak několik dalších her bál tam chodit.

[Elemir]

Já měl k dispozici Gothic 1 z Levelu, ale dlouho jsem ho ignoroval. Až jednou mě napadlo hru zkusit a hned napoprvé mě to chytlo tak, že jsem skousl i to ovládání a naopak jsem se tomu snažil přijít na kloub. Dvojka vyšla nedlouho poté, tuším tak do roka, a bylo to po jedničce jasné ulehčení - ovšem vlítnout do toho bez znalosti ovládaní, by bylo asi mnohem zajímavější

G2a mě kupodivu těžký nepřišel. Jak jsem zvyklý hrát za melee charaktery, tak jsem si jel dál to své. Akorát jsem si musel zvyknout na jiné nároky tréninku. Ravena jsem tenkrát skolil díky bugu/glitchi (?), který jsem během souboje objevil, a který v té hře funguje snad dodnes. Seekeři mě ovšem pili krev.

Taktiku boje z vyvýšeného místa jsem zkusil už v jedničce. Zprvu to vypadalo dobře, ale pak mi nepřítel zmizel z dohledu a komplet si obnovil zdraví. Šlo o patrolu skřetů, co najdeš u východního vstupu do oblasti orků (nejprve jsou tu skřetí psi a pak následuje kaňon a v něm jsou za zatáčkou skřeti). Povedlo se mi vyskočit na tu terasu, ale v podstatě to bylo k ničemu.

[Milhaus]

Tak ono to jako většinou funguje, hlavně na zvířata, která se seknou dole a neumí šplhat. Ale skřeti to umí, no. Jeden ten skřet, co je v jeskyni nedaleko Khorinisu mě honil až do prostředka města, zabil několik NPCček, než jej domobráci a mágové umlátili . To bylo vůbec moje první setkání se skřetem.

Já zkoušel hrát gothic všema způsobama, za mága, lučišníka, bojovníka, ale ten datadisk sem začal za mága, protože jsem testoval češtinu a přišlo mi to nejsnadnější, respektive myslel jsem si, že to bude nejsnadnější.

V G2 se dalo už v první kapitole namaxovat hrdinu, dostat sílu i obratnost na 100, zvednout i boj s jednoručkou nebo obouručkou na 60, případně i střelné zbraně, vzít si třeba sekáč draků, zaskočit si do Hornického údolí přes skály a nechat si vyrobit zbroj z důlních červů. Takto už hodně nadupanej se stát novicem v klášteře a stát se mágem. Jednou se mi stalo, že jsem neměl VB na naučení se runy ohnivého šípu a nemohl jsem se tak mágem stát a zkušenosti už nebylo kde brát, protože bylo všechno mrtvý. Naštěstí jsem tehdy pár ještěřanů okolo draků našel a ten jeden level udělal .

Ale zas některé věci byly v G2 těžší, než v G2a a G2a hru obecně strašně usnadnil bojovníkům. Třeba použití svitků v G2 stálo stejně many, jako runy, v G2a stojí jen 5many (některé 10), nebo kuše měli požadavek na obratnost, v G2a jej mají na sílu. Taky se v G2 nedali koupit všechny zbraně a kouzla hned, ale obchodníci je měli až v určitých kapitolách, v G2a si člověk může koupit co chce, třebas i ten mistrovský meč od Martina. Díky tomu tam jsou ty různé finty, které G2a můžou víceméně udělat téměř snadnější, než G2, ze začátku.

Člověk to ale zjistí až časem, když to hraje víckrát.

[Elemir]

G2a jsem odehrál jen 1x, takže jsem si detailů (odlišností) popravdě moc nevšímal. Základní hru jsem naopak dojel několikrát, ale tady se zase projevuje můj klasický přístup k hraní, kdy prostě při další rozehrávce zopakuji víceméně to samé, takže jediné, na co jsem přišel bylo, že lze na jednom místě přeskočit skřetí palisádu Jediné, co mě opravdu chybí a mrzí, že jsem nikdy nezkusil hrát za lučištníka.

U dvojky mám ale hezké vzpomínky na perný začátek ve městě a pak lokace za městem, proto mi asi trojka tolik nevadila, protože v těch venkovních prostorech jsem se cítil podobně. Mě dodneška udivuje, jaký dojem na mě tahle série udělala a kolik času jsem v ní díky tomu strávil.

[Milhaus]

Tak tam jde o to, že hraješ za různé gildy a ty se dost liší, i v úkolech a podle toho jsi i bojovník, nebo mág. Tedy nehrát gothic2 za mága je docela chyba, protože jeho úkoly mi přišly asi nejlepší (navíc můžeš splnit i všechny příjmací úkoly k těm dalším frakcím). Různé gildy mají i různé postavení ve společnosti. Tedy třeba jakožto mága tě budou některé postavy chránit. Třeba rytíři ve městě se vzájemně zabijí, pokud na některého zaútočíš. V tomto se mi ta hra taky líbí, jak se to liší. Ale i v G2 bylo výhodné zůstat co nejdéle jako neutrální a mága naučit trochu bojovat, protože jnak měl učení se boje dražší. V G2a to už nebylo a stálo to stejně jako bojovníky, ale bylo to dražší celkově. Ono je celkově v g2 a g2a dobrá postava bojový mág, tedy se začátku se spíše učit boj a pak později magii, v G2a to platí ještě trošku víc.

Při hře za bojovníka v klasickém G2 a G1 se ani moc nedalo hrát na specialistu na něco, protože si se to naučil hodně rychle. Tam byl limit 100 na sílu. Na takové cca 25 úrovni si už tedy uměl ovládat zbraň i sílu a mohl si se učit obratnost a luk/kuš, na konci za drakobijce by si měl umět obojí. Za paladina si mohl hrát i na kouzla (což bylo výhodnější), ale chtělo to trochu zvednout manu, tam tedy rozvinout luk bylo třošku těžší, ale taky se to dalo. Ono nebylo nutné se učit obratnost až na 100 a dalo se jí doladit lektvarami.

G1 lze dohrát za všechno. Tedy na konci budeš mít sílu i obratnost na max, budeš ovládat všechny zbraně na max (jednoruční, obouruční, luk a kuš) a současně umět 6 kruh magie. Sílu, manu a obratnost se pak dalo ještě zvednout přes ty hromady lektvarů nad 100.

Jen G2a je jiný a tam záleží opravdu na každém bodu a člověk si to musí dobře rozmyslet, co se chce učit.

[Elemir]

U mě je tohle opravdu zvláštnost a znovu to bylo krásně vidět na nové rozehrávce Baldur's Gate (BG). I když hodně změním družinu, pořád mám tendenci s ní zacházet jako s mou klasickou zaběhnutou družinou. Gothic jsem sice odehrál v rámci všech frakcí, ale převažují u mě bojovnící a jen málo mágů. Vlastně oba Gothiky jsem zkusil 1x za mágy - jedničku za mága ohně a dvojku klasicky přes klášter.

Jako chrám ve dvojce je určitě perfektní, ostatně hodně se mi líbilo, že tenhle koncept se pak znovu objevil v prvním Risenu, ale primární volba by to u mě prostě nebyla. Za vše může moje první rozehrávka BG, kdy jsem to se svým kouzelníkem jednoduše nedal a od té doby se kouzelníkům vyhýbám a používám je jen jako support. Změna přišla až s tou novou rozehrávkou, protože jsem po 20 letech znovu vytáhl lehce obměněnou svou první postavu a tentokrát to mám v plánu s ní dojet

Gothic ovšem určitě rozehraji ještě jednou. To je opravdu jedna z mála sérií, ke které se mohu vracet nesčetněkrát.