Level 4Ještě před vstupem na 4. patro jsem se zastavil u trpaslíků a doprohlídl zbylé místnosti. Nedostal jsem se akorát do pokladnice, kde po mě strážce chce heslo. S úlomkem meče jsem se pak stavil za Shakem, který mi potvrdil, že jde skutečně o část meče Caliburnu. Začínám mít neblahé tušení, že Ossikka skutečně našel svou část meče, tedy konkrétně tu druhou a budu ho muset proto bezpodmínečně najít.
Na 4. patro jsem sestoupil jižním vstupem a ocitl se nedaleko místností s Cabirovo zástavou. Zřejmě jsem tak hned na úvod trefil oblast výskytu přátelské rasy. Tedy až na to, že kolem pobíhali kostlivci
V jednom vaku jsem nalezl svitek, který popisoval jistou žádost hodnou nekromancera, ale nechtěl bych předjímat, možná jsem to jen špatně pochopil
Přátelským místům na východě jsem se vyhnul a zamířil nejprve na západ. Po chvilce jsem se ocitl ve velkém sále, který mi silně připomínal arénu. Byla zde halda ostatků, a některé předměty naznačovaly, že jejich majitel tu svedl usilovný boj. Prošel jsem do další chodby s Cabirovo zástavou a ocitl se v táboře rytířů.
Rytíř Kyle byl první, koho jsem oslovil. Ihned po pozdravu se mě otázal, zda-li jsem bojovník a hned poté se mě zeptal na důvody, které mě k boji vedou. Trošku jsem v tom tušil příležitost, ostatně odpovědi nasvědčovaly, že v tomto bodě by mohlo dojít k nějaké variaci na připojení k frakci
Bojovník, resp. bojovnice jsem a jakožto hraničář bojuji za vyšší princip, což se Kylemu líbilo a tak přešel rovnou k věci a odkázal mě na jejich velitele Dorna, kterého najdu jižně od tohoto tábora. Pokud se budu chtít k rytířům připojit a pomoci jim, pak je právě na Dornovi, aby o tom rozhodl. Druhým rytířem v této části tábora je Doris, ale ta už mi jen zopakovala podmínku s návštěvou Dorny. Rozhovor s Kylem byl zřejmě klíčový, tedy ono asi záleží na tom, s kým promluvím první, ale každý z dalších rytířů už jen opakoval, že se mám setkat s Dornou.
Vzal jsem to cestou na západ, která vede do další části tábora se zbrojnicí a kancelářemi. Kyle trošku kecal, Dorna je spíše na JZ od vstupního tábora. Rytíři mají svou vlastní zástavu a docela mě pobavila plaketa s podrobným popisem, kde vlastně jsem a kdo tomu tady šéfuje ... Dorna Ironfist, leader of the Knights of the Order of the Crux Ansata. Nečekal jsem, jak jsou Ironfistové rozlezlí napříč hrami
Ale těžko soudit, jestli to brát jako easter egg.
Dorna se mi nakonec takto i představil a jak se záhy ukázalo, pokud se chci dozvědět něco o Cabirovo talismanech, musím se stát alespoň čekatelem pro vstup do řádu. Má iluze o svobodném rozhodnutí se tak rozplynula, ale popravdě jsem se nezabýval dalšími možnostmi, protože žádost o vstup se dá samozřejmě odřeknout a možná existuje i nějaká alternativní cesta, ale mě osobně ta možnost připojení se k řádu přišla jako dobrá volba. Dorna mi po souhlasu položil několik otázek, ale podobně jako u rozhovoru s Kylem jsem tu tušil nějakou zradu ve volbě odpovědí.
Nejprve jsem se měl Dornovi identifikovat dle následujících voleb:
1. A valiant warrior, skilled in combat and magic.
2. A noble of Britannia, worthy of knighthood.
3. The poor daughter of my mother.
Jednička by byla dobrá za předpokladu, že by ta část o magii byla pravdou. Dvojka je zajímavá, a zřejmě volitelná pro někoho, kdo odehrál alespoň pár dílů samotné série Ultima. Já naskočil do příběhu jako prostá dívka, kterou duch Garamonda do Britannie přenesl uprostřed snu
No, těžko říci, jestli to Dorna potěšilo, zkusil jsem o své volbě diskutovat, ale na to mi opáčil, že volba je jasná a nyní musím nést její následky. Poté se mě otázal, zda-li jsem ochotný přijmout zákon řádu za svůj, což bylo jasné ano a hned poté jsem dostal pohár s jedem, který jsem měl vypít. Mohl jsem s pohárem hodit o zem, nebo se napít, a to jsem také udělal. Tekutina v poháru sice podivně zapáchala, ale byla to jen čistá voda.
Zdánlivě se nic nestalo, ale najednou jsem uslyšel podivný hlas, který mi oznámil, že nyní jsem mrtev a na mém místě stojí Eona, vážená paní řádu Crux Ansata ... ano, smysl poháru jsem plnně pochopil
Hlas se mě na závěr otázal, zda-li jsem měl strach, na což jsem popravdě odpověděl, že ano a odměnou mi byla pochvala, protože přiznání strachu je podmínkou pro pochopení statečnosti. Tím to ovšem neskončilo, nyní přišel na řadu úkol. Mám najít Písmo Lorna, dokument, který kdysi sepsal první člen řádu Crux Ansata, jenž se v Propasti usadil. Měl bych ho hledat v domovině trolů. Měl jsem tak trochu nutkání zkusit i jiné volby rozhovoru s Dornou, ale neudělám to. Vybral jsem si a volba je definitivní
Nyní už jsem se mohl Dorna optat na Cabirovo Talismany. Pověděl mi, že každý z talismanů byl určen vůdci každé z osmi frakcí v Propasti, ale po smrti Cabira se ztratily. Jsou jimi kniha, láhev vína, štít, meč, svíce, standarda, pohár a prsten. Každý v sobě nese jednu z ctností (Virtues). Dorna ví jen o svíci a standardě. Svíci vlastnil jeho řád (tedy nyní náš řád
), ale nedávno byla ukradena neznámo kým. Standarda pak prý očekává někoho, kdo se může prokázat čestnými skutky. S tím jsem se s Dornou rozloučil.
V tuto chvíli už jsem mohl normálně komunikovat s ostatními rytíři. Cecil mi byl třeba nápomocen prozrazením mantry KOH, která vylepšuje tupé zbraně. Nejsem si však jistý, jestli je dobrý nápad cvičit cokoliv jiného, když už nyní vím, že to bude zase meč, který bude hrát v příběhu prim. Od Meredith jsem se dozvěděl mantru FAHM pro střelné zbraně, od Kyla to byla mantra GAR pro sekyry a od Doris to byla mantra AMO pro šermířství.
Pomalu jsem začal prohledávat chodby a síně na sever. V jedné jsem našel psance Oradinara, který mi nabídl prut, ale protože už jeden mám, tak jsem s díky odmítl. S psancem Linnetem jsem si pro změnu popovídal na téma tyranie barona Almricka a dozvěděl se více o konfliktu mezi rytíři a troly. Trolové žijí na východě patra, což budou nejspíše ty východní místnosti označené Cabirovou zástavou. Původně byli rytíři a trolové spojenci, ale jak už mi naznačil Dorn, to vše se změnilo po Cabirově smrti. Tím ovšem dialog s Linnetem neskončil, pověděl mi ještě o rytíři Roderickovi, který přebývá na severu a je nepřítelem obou frakcí. Dorn prý na jeho hlavu vypsal odměnu.
Cesta na sever skrze střed patra mi připravila jedno překvapení, našel jsem tu šedého lizardmana. Poněkud mě zmátlo, když mi prozradil, že vůdcem lizardmanů je Iss'leek, ale ještě více mě překvapilo, když mi řekl, že Iss'leeka najdu na východě, vždyť já jsem ve skutečnosti o patro níže! Ale chápu, co tím má hra na mysli, nejsem tak daleko od vstupu na 3. patro, který ústí kousek od tábora lizardmanů. O Iss'leekovi jsem si to myslel už minule, nevím, proč mě jako vůdce napadl Ossikka. Každopádně mi to dává naději, že Ossikka opravdu nemusel být dohledatelný na 3. patře a klidně se může potulovat někde tady kolem.
Na vstup na 3. patro jsem vskutku vzápětí narazil, ale to bylo pro tuto oblast vše. V jedné odlehlé chodbě jsem našel akorát nějaké pojednání o trolech a tak jsem se vrátil do tábora rytířů a dal se zdejší neprozkoumanou chodbou na sever. Narazil jsem tu na rytířku Ree, která mi pověděla o událostech po smrti Sira Cabira. Rozhovor padl i na časy před tímto úpadkem, kdy byla Propast významným místem a rytíři sváděli test síly s golemem a konaly se tu překrásné bankety ... golem? Ano, nezničitelná kreatura o patro níže, která odmění ty, kteří prokáží dostatečné bojové schopnosti. Díky tomu jsem se dozvěděl o klanu věštců o patro níže, takže jsem se na 1. patře opravdu nespletl.
Je docela zajímavé, že rytíři v této části tábora o mé aspiratuře na rytíře nevědí, ale v podstatě to nehraje žádnou roli. Derek je místní kovář, který hledá nějaké užitečné předměty, jenž by mu mohly v práci pomoci. Nebyl nijak konkrétní, ale pomoc jsem mu přesto přislíbil.
Feznor je místní zbrojíř a docela slušná studnice informací. Řád do Propasti přišel z města Jhelom a byla to v podstatě výzva, pokusit se o nemožné a vybudovat v Propasti kolonii různorodých ras. Řád je také jediný, kdo se ještě pokouší dodržovat Cabirův odkaz. 4. patro je proto vystaveno v majestátním stylu. Na SE se nachází trpasličí stavba jménem Puzzle of the Bullfrog, na SZ je pro změnu Maze of Silas, kde se nachází vstup na pohřebiště řádu, což má být další puzzle. Feznor má pro každou lokaci ještě doplňující dialog, takže jsem díky tomu získal i lehkou nápovědu, co v které části dělat. Na západě je pak zatopená oblast s vodopádem, ke které jsem se dozvěděl, že jedna z nádrží je dostupná skrze 3. patro, což je informace hodná záznamu
Na téma trolů mi Feznor pověděl, že na jihu patra žijí trolové, kteří ještě stále uznávají Cabirův odkaz, pozor si mám dávat na temné troly, kteří jsou nejsilnější a dávno se navrátili ke své přirozené podstatě. Každopádně nemám troly napadat dříve, než tak učiní sami.
Trisch je další rytířkou v táboře a je zároveň jedinou osobou, která se více rozpovídala na téma ztracené svíce (Taper of Sacrifice). Jednoho dne prý přišel nějaký muž, který je svým počínáním natolik překvapil, že rytíři jeho řádění sledovali jako přibytí a nikdo se na nic nezmohl. Slíbil jsem jí, že se pokusím svíci najít.
Jedna z cest z této části tábora vede směrem ke středu a pak na sever. V jedné chodbě jsem minul rytíře Bidena, kterého Dorn poslal zlikvidovat odpadlého rytíře Rodericka (nyní známý jako Chaos Knight), jenomže boj se poněkud zvrtl a Biden jen tak tak utekl do bezpečí. Slíbil jsem mu pomoc. Kde je Roderick už vím, než jsem s Bidenem promluvil, prošel jsem si severní sál a Roderick stojí úplně na severu pod ochozem. Zabít ho byla spíše otázka zvládnutí rychlého pohybu a přesných seků. Roderick je silný, ale jeho ranám se dá snadno uhýbat, jen je potíž v tom, že mi postava pořád běhá, takže úhyby jsou dost nepředvídatelné a otáčení postavy je naopak moc pomalé
Zbyl po něm klíč, drahokamy posázený meč, kroužková zbroj a slušná kupa zlata.
Biden byl nadšený a já díky Roderickovu klíči získal přístup do SZ části patra skrze skryté dveře kousek od místa, kde Roderick stál (druhé skryté dveře jsou přesně na druhé straně - ono je patro svým způsobem osově symetrické). Našel jsem zde skrytou místnost a v ní nějaký kalich. Podlaha v této části patra byla plná zlatých úlomků, což mi připomíná, že jsem si musel v táboře rytířů založit další sklad.
Skrytých místností je tu více, ale zajímavější byla zase až ta, kde jsem si musel lehce pohrát s dvojicí tlačítek, aby se mi otevřely dveře dále. Byla to spíše náhoda, než nějaké soustředěné zkoušení kombinací
Našel jsem tu hrob Sira Ingvara. U něj se povalovala zlatá miska, dopis s blahořečením a palcát. Palcát už jsem tu musel nechat a vrátit se do tábora. Na severu tábora je ještě svatyně a před ní se povaluje kupa svitků s hinty. Pochopil jsem, že jsou tu pro případ, kdy se rozhodnete k rytířům nepřidat, protože obsahují stručný výtah toho, co se dá zjistit jednotlivými rozhovory. Odtud jsem zjistil, že jsem se zrovna vrátil z bludiště, kde jsem víceméně hledal právě Ingvarovu hrobku. Na druhou stranu bludiště je pak samozřejmě ropuší puzzle, kam jsem hned vyrazil
Puzzle se skládá z velké čtvercové místnosti, u níž je dvojice tlačítek a dvojice pák s osmi možnými polohami. Na zemi leží resetovací hůlka. Naproti přes místnost jsou na mapě dobře zřetelné dvě chodby. Jedna je vidět i z místnosti a je položena nahoře nad podlahou. Dá se do ní tedy pohodlně dostat s pomocí levitace. Druhá je nejspíše naopak pod podlahou. První chodba by tedy nebyla žádným problémem a zkusil jsem jí, vede na 5. patro a ústí poblíž zajímavého hrobu (nebudu předbíhat
). S tou druhou je to horší. Moc mi není jasné, jak přesně to puzzle funguje. Při hrátkách s ním jsem nenašel žádný bod, který by jakkoliv napověděl, a proto jsem nechal puzzle zatím být a vydal se po východní části ze sálu směrem dolů.
Objevil jsem se dle očekávání v táboře trolů, ale nejprve jsem začal prozkoumávat zdejší místnosti. Jedna byla plná zombií a v druhé jsem musel pořešit pákové puzzle s pomocí hole, abych se dostal do skryté místnosti, kde jsem nalezl zlatý řetěz a kouzelnickou hůlku.
Cesta na západ mě dovedla do teritoria nepřátelských trolů. Barevně jsou na tom stejně jako přátelští trolové. Platí pro ně to samé co pro Rodricka, je potřeba se vyhýbat ranám a boj s nimi je pak v pohodě. U přátelských trolů jsem narazil na trojici pojmenovaných trolů. Jeden byl v jámě a dva v táboře. Toho v jámě jsem prozatím minul bez povšimnutí, protože jsem pospíchal s vyprázdněním inventáře k rytířům
Cestou zpět jsem si nejprve promluvil s Lakshi Longtoothem a pak s Rawstagem. Lakshi byl jen překvapen, že vidí rytíře, který hned netasí zbraň, nic dalšího jsem z něj nedostal. Rawstag je mladý a poněkud hloupý trol, který byl ochotný otevřít mi dveře v zadní místnosti. Nejprve mu však mám něco donést. Od Lakshiho jsem zjistil, že to má být červený drahokam, tak jsem mu ho nabídl a odměnou mi vskutku byly otevřené dveře. Namísto pokladnice se však z místnosti za nimi vyklubala svatyně a na zemi leželo Lorneho Písmo ... tak alespoň budu mít za sebou úkol pro rytíře.
Nejprve jsem ovšem zaběhl na 3. patro k léčivé fontánce a pak jsem si návštěvu Dorna nakonec rozmyslel a místo toho jsem šel nejprve dopořešit zbytek věcí u trolů. V jámě byl původně "spadlý" Sethar Strongarm, ale nyní už byl nahoře. Zavzpomínal na staré časy, kdy mlátil lidi hlava nehlava, až z toho dostal chuť na jeho oblíbenou omáčku, co mu matka za mlada vařila. Slíbil jsem mu, že mu nějakou ukuchtím, ale jelikož Setharova matka nežije, musel jsem se na recept zeptat, jenomže bez úspěchu a tak jsem nakonec vyrazil za Dornem (mrtvého rotworma jsem naštěstí našel a schoval do vaku
).
Dorn mi nejprve poděkoval za zabití Rodericka a dostal jsem za odměnu Standard of Honor. Teprve poté si s ním šlo promluvit o Lorneho Písmu. Odměnou mi byla plátová helma v excelentní kvalitě a definitivní titul Lady
Od Dorneho jsem si mohl vyzvednout ještě úkol s ukradeným zlatým podnosem, který už jsem v Ingvarovo hrobce našel a uskladnil v táboře, takže jsem si pro něj jen došel a Dornemu ho předal. Poděkoval mi a otevřel pro mě zbrojnici řádu. Tím jsem splnil vše, co jsem pro něj splnit mohl.
Ve zbrojnici mě čekala excelentní výbava rytíře, ale prozatím si nic brát nebudu. Na patře mi stále chybí pár nepořešených věcí, nicméně pro včerejšek toho bylo už tak akorát a nejprve si musím další postup promyslet. Sice bych mohl jednoduše odejít na 5. patro, ale tohle časté přeskakování nedořešených věcí by mě mohlo jednou dohnat
Patro opustím jedině tehdy, pokud si budu opravdu jist, že tu nic dalšího nedokážu pořešit. Zatím mám za sebou 7 hodin a Lady Eona dosáhla levelu 11. Připojení k řádu se ukázalo jako velmi dobrý nápad, protože nyní budu moci pohodlně dotrénovat bojové dovednosti dle svého uvážení (bez toho bych se nedozvěděl potřebné mantry). Navíc mi to přihrálo výbornou výbavu.
Pokud píšu o čase, správně bych do toho měl asi počítat i čas strávený mimo obrazovku, kdy se mi hlavou přemítají veškeré souvislosti
Podle všeho jsem v polovině hry a na můj vkus mám za sebou až moc nepořešených věcí. Občas to pak opravdu vede k různým úvahám, které mi nedají ani pořádně spát
Nechci hlavně sahat na návod nebo koukat do map, dokud to jen bude možné. Proto jsem v případě UU hraní zvolnil, abych měl čas a nic mě nenutilo pospíchat. Ropuší puzzle je první zajímavá výzva, ale osobně si myslím, že řešení bude částečně skryto i v různých informacích získaných z rozhovorů, byť to na první pohled nemusí být zřejmé. Prostá kombinatorika selhala, takže mi vlastně ani nic jiného nezbývá
Klíčová může být ovšem informace o stavitelce puzzle, tedy jisté trpasličí bojovnici. A tady přichází na řadu dialogové možnosti s NPC, mezi nimiž je ruční psaní topiců. Pomalu bych tak měl začít klíčové body extra vypisovat a začít je párovat.