Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Elemir]

Přemýšlím, jestli se do toho vrhnout hned, nebo to něčím proložit. Jak jsem zjistil, příběhově na sebe obě hry nenavazují, takže v tomto mi žádná souvislost neuteče

Instalace proběhla v pořádku, akorát jsem musel opět upravit konfiguraci DOSBoxu. K tomu jsem se protentokrát rozhodl pro češtinu, když ke dvojce existuje Nemile mě ovšem překvapila absence titulků u videí (nejsou ani v EN verzi). Čeština jinak vypadá slušně, akorát s termíny měl autor asi problém, neboť moje hraničářka tu nese označení tulák. To je zrovna takové blbé české slovo, pod kterým si lze představit různou škálu mezioborů.

Import postav se provádí z libovolného ze savů Strahd's Possession, logicky jsem tedy vybral ten poslední a nakopíroval ho do adresáře se Stone Prophet. Volbou import v menu a šipkou dolu jsem se přes C:\PROPHET, název adresáře atd., doklikal až k souboru SAVE.DAT a ten nahrál. Není to moc intuitivní, ale je to funkční. Nicméně to budu absolvovat ještě jednou, protože Ulgar jaksi někde vytratil kladivo Hra importuje z inventáře jen to, co má postava na sobě nebo u sebe a není to strčené ve vacích a pytlích.

Cvičmo jsem nakoukl na tvorbu charakteru v tomto díle a zaměřil se na volbu EDIT. Přijde mi to jako dobrý vtip Tohle by mě ani ve snu nenapadlo.

Začátek hry odstartoval zajímavě a než jsem se nadál, skončil jsem za další bariérou a ke všemu kdesi ve vyprahlé poušti. Brzy na to jsem zase zakopl o nějakou podivnou dýku ... Moc jsem animaci nevěnoval pozornost, chtěl jsem to jen testnout, takže jsem zrovna nedával moc dobrý pozor.

GUI je ve Stone Prophet inovované, ale v základu funguje podobně, akorát celá horní zasouvací lišta ze Strahd's Possession se nyní přesunula do ikonek na spodní lištu. Významný krok vpřed učinila grafika, která je detailnější a vypadá uhlazeněji. Jsem zvědav, až dojdu do nějakého města.

První potvory, na které jsem narazil, byla dvojice supů a partička kostlivců u studny. K mému mírnému zděšení jsem zjistil, že moje házecí dýka už není tak mocným předmětem a boj na dálku tedy nebude zrovna mou oblíbenou kratochvílí. Dokážu si představit, že házení dýkou po kostlivci bude asi málo efektivní, ale když to fungovalo v prvním díle, tak nevím, proč by to nemělo fungovat i tady. Vzhedem k tomu, že vyzbrojená je jenom Eona, tak je veškerý boj soustředěn jen na ní. Ale i kdybych neměl svou vlastní výbavu, tak jsem poměrně rychle nějaké zbraně a oblečení objevil. Děsím se akorát vaků na vodu, protože ty nevěští nic dobrého

Hudba je oět výborná a atmosféra je mi povědomá

[Elemir]

S titulky u videí je to stejné jako ve starších Might and Magic, je potřeba vypnout zvuky přímo v nastavení setupu zvukovky. Hra obsahuje script SOUND (popř. přímo binárku SOUND_PM), který stačí pod DOSBoxem spustit a zvuky zakázat (popř. nechat jen hudbu, pak bude chybět jen dabing). Budu si muset asi udělat dva soubory nastavení a dle potřeby pak "přepínat". U úpravy videí to bude jednoduché, tam prostě sloučím zvukovou stopu a video s titulky, takže si to komplet užiji alespoň tímto způsobem. Nikdy jsem moc nepochopil, proč se tohle dělalo a neřešilo se to spíše formou úpravy nastavení ve hře.

Import postav jsem si připravil ještě jednou a Eoně a Ulgarovi jsem dal vše, co jsem považoval za užitečné. Ne vše se však doopravdy přeneslo. Např. svatý symbol paladina nebo velmi užitečný palcát Rod of smiting importovat nejde. Prsteny, chrániče, zbroje a hůlky šly jinak v pohodě. Problém je akorát v přeplněnosti inventáře, takže si budu muset udělat dočasně u slepé poustevnice překladiště

[Elemir]

Musím přiznat, že jsem ze hry hodně překvapený. Ono to tak úplně venku vidět nebylo, ale grafika udělala podstatně větší skok vpřed. Bylo to patrné zejména v prvním dungeonu. Dabovaných je tu mnohem více věcí, např. různé dopisy a poznámky. Ulgarovi navíc přibylo jedno kouzlo, které souvisí i s původně jmenovanými měchy na vodu - družina nyní očividně potřebuje doplňovat vodu, takže během spánku se o žízeň stará klerik. Zřejmě se změnilo i rozestavení družiny, ale zatím nemám přibranou další postavu, abych to otestoval. Trošku nezvykem jsou drobné odlišnosti v ovládání hry.

Od slepé poustevnice jsem vyrazil ke studni a sešplhal dolů. Vše nepotřebné jsem prozatím nechal v jejím stanu a dobře jsem udělal. Za chvilku se mi začal inventář nebezpečně plnit. Jak jsem psal již výše, dungeon je nyní o poznání detailnější a ve vyhlazenější grafice. Podle popisu jde o skrytou kapli Neffertiti a dungeon není příliš rozlehlý. Namísto nemrtvých tu bylo plno ropuch a kober. Dohled s pomocí kouzla Light, resp. radius osvětlení není tak velký, v delších chodbách proto nejde vidět na případnou past naproti na zdi.

K pastem přibyly dva nové prvky - nášlapné desky a díry. Když jsem narazil na první díru, tak jsem měl zhruba tušení, co ta černá skrvna představuje, ale i tak jsem směle vykročil, no a skončil jsem o patro níže Střelecké pasti lze nyní vypínat, čímž se právě deaktivuje související nášlapná deska.

Na počátku patra jsem potkal zraněnou ženštinu, která ode mě chtěla doprovodit do vesnice a od níž jsem získal nákres jedné části dungeonu. Nicméně jsem jí zatím nechal stát na místě a vyrazil jsem vpřed. Po pár minutách jsem byl celkem rád, když jsem našel svůj první vak na předměty. Snažil jsem brát jen to nejzajímavější, ale bylo tu i plno svitků pro mága, a ty jsem chtěl raději vzít v co největším množství. Na druhou stranu se sem můžu kdykoliv vrátit, takže v podstatě o nic nejde.

Původně jsem měl v souvislosti s exportem postav obavy, aby družina nebyla příliš silná, ale zas tak navrch nemám. V manuále jsem se pak dočetl, že hra se v případě importu postav nad levelem 6 přizpůsobí. To mimo jiné ospravedlnilo i výbavu, kterou jsem si z Barovie přinesl Eonu jsem převlékl do elfí plátové zbroje a vypadá to, že penalizace pro druhou zbraň se neprojevila. Namísto házecí dýky jsem jí do ruky dal Ba'al Verzi dagger. V dungeonu jsem si musel nakonec 1x odpočinout. Útok kober mě párkrát otrávil a jednou kompletně oslepil, s čímž jsem už nehnul, tak nebylo zbytí.

Odměnou mi byly dva smaragdy v podobě očí, jeden další drahokam a teleportační kámen, který je spojený s teleportem před studnou. Smysl smaragdových očí tuším, ale se slepou poustevnící není zatím stále ještě řeč. Nejspíše mi chybí ještě nějaká náhrada jazyku. Zraněná žena však protestovala, abychom šli kamkoliv jinam než do vesnice, tak jsem jí poslechl.

Vesnice je kousek severně od studny a je to jen hromada stanů. V jednom odlehlém jsem našel Piotra, bratra cikánky z intra. Rozhovor s ním byl druhým překvapením ve hře, protože Vistani se sem dostali z Barovie - v podstatě jsem si v rychlosti poslechl krátkou verzi událostí z jedničky. Zas tak nezávislé na sobě ty hry tedy nejsou a ospravedlňuje to i ten import postav. Pořád jsme hrdiny Elturelu a nyní máme za úkol pořešil jinou "záhadu". Piotrovi jsem vrátil dýku jeho sestry (byť jsem dle dialogových voleb nemusel) a odmítl jsem jeho nabídku připojit se do družiny. Je to zloděj level 5. Já spíš hledám nejdříve mága a pak uvidím. Zatím si vystačíme sami

Z příběhu jsem zatím postřehl cosi o kletbě hnilobné nemoci, za kterou může dávno mrtvý faraón, který zemi sužuje. Místní obyvatelé si mysleli, že tuto nemoc původně přinesli Vistani z Barovie, ale právě oni byli těmi prvními, kdo jí začali podléhat. Piotr je nyní jediným žijícím zástupcem svého kmene.

Nyní mě tedy čeká podrobné seznámení s vesnicí a pak bych rád pořešil záhadu okolo poustevnice. Hra stále nemá deník, takže si klíčové věci musím pamatovat.

[Elemir]

Aby to zase nevypadalo rovnou tak, že chci Stone Prophet pasovat na jasného vítěze duelu obou her, tak to hned uvedu na pravou míru Ale nejprve dabované intro s českými titulky:



Od posledního příspěvku jsem si v klidu prošel vesnici a nahlédl do dalšího dungeonu. Prvotní překvapení už pominulo Na vylepšení vizuální stránky se velkou měrou podílí zvolená paleta barev, vybrané prostředí pro hru a třeba ona dříve zmíněná práce se světlem. Míra detailu je velmi podobná. Pokud bych to měl přiblížit na příkladu, ten skok je zhruba podobný, jako když srovnáte Might and Magic 6 a 7.

Rozlišitelnost spritových objektů v dálce byla zvýšena, ale je to na úkor plynulosti barevných přechodů. Sprity mají jakoby obrysy, takže to na pozadí vypadá podobně jako koláž. NPC v Strahd's Possession třeba nebyly nikterak detailní, ale pokud jste se procházeli po vesnici, tak jste dobře rozeznaly jejich chůzi a pohyby. Ve Stone Prophet jsou NPC zahalena v hábitech a jejich pohyb vypadá asi tak, jako byste šoupali statickou figurkou po ploše. Je to v podstatě jeden levitující duch vedle druhého. Je to prostě něco za něco.

Atmosféra hry je pro mě zatím taková neutrální. Strahd's Possession je hutnější už od počátku. Téma kletby faraónů není špatné, ale upíři jsou prostě upíři Hra se opravdu snaží, z rozhovorů s vesničany je jasně cítit veškerý ten zmar, ze kterého mimo jiné viní především mě, ale na druhou stranu je tu každý třetí až příliš ukecaný na to, jak mě tu vlastně nenávidí Uvidím dále.

Ve vesnici jsem se nic podstatného nedozvěděl, stihl jsem akorát vystrašit jedno dítě, od jiného dítěte získat mapu a jedna žena postrádá zásoby, které jí komplet odnesl její muž, co šel prosit ducha faraóna o slitování. Po skončení prohlídky vesnice jsem se zkusmo vydal na sever a čirou náhodou jsem na toho nebožáka narazil. Procházel jsem zrovna kolem několika kamenů, ale něco se mi na tom nezdálo, tak jsem se vrátil a on tam byl do poloviny těla pohřbený v písku Všichni nakažení mají kůži zbarvenou do šeda a s boláky, takže mi s těmi kameny docela dobře splynul. A zrovna tohle byl třeba moment, který se mi líbí.

Slíbil jsem mu, že vak se zásobami vrátím jeho ženě a ani do něj nenahlédnu (má tam krom pití prsten ochrany proti ohni, ale ty mám dva svoje, tak proč mu ho krást, že ... ). Místo do vesnice jsem však zamířil dál na sever, kde jsem došel do hrobky faraóna a mohl v klidu vstoupit - že by hra šla ukončit dříve, než jsem začal?? Ne, nezkoumal jsem to. Uvnitř jsem narazil na dvojici golemů a po jejich likvidaci jsem byl zralý leda tak na odpočinek. Dopis na stole poblíž navíc naznačoval, že hrobka má více pater, takže tu určitě nějaká pojistka bude. Klíčová bude nejspíše rozmluva se slepou poustevnicí, tak se vydám spíše tímhle směrem.

Edit: málem bych zapomněl. Ve Stone Prophet byly zatím veškeří moji protivníci poměrně málo agilní. Nikdo neměl tendenci mě zkoušet obcházet apod. Chvilku jsem přemýšlel, že tady by ten krokovací režim měl smysl. Ale budu to muset ještě chvilku sledovat, možná je to jen tím DOSBoxem.

[Elemir]

Mno, není obvyklé, abych hru začínal zákysem, obzvláště ne takhle ostudným. Možná by bylo lepší to zapřít a dělat, že se nic nestalo Ale řešení bych bez nápovědy hledal nejspíše doteď.

Na vině je částečně export postav, ale vezmu to hezky od začátku. Slepá poustevnice, Min Deir, mě pomocí kresby na počátky hry odeslala do zapomenuté kaple Neffertiti ve studni na východ. Tuhle část už jsem samozřejmě popisoval. Našel jsem zde dvojici smaragdových očí a doufal, že je v pohodě Min Deir předám. Jenomže komunikace probíhala stále stejně a nikam tedy nevedla.

Z kaple jsem ještě předtím vytahal veškerý loot a udělal si skladiště v jednom domě ve vesnici. Našel jsem pár zajímavých kousků, ale vzhledem k vlastní "špičkové" výbavě jsem nepovažoval za nutné tomu věnovat větší pozornost. S Min Deir tedy řeč nebyla, tak jsem se vrhl do volného průzkumu pouště a po několik hodinách jsem už ani nevěděl, co všechno jsem v kapli našel. Nehledě na to, že je to všechno naházené tradičně na jedné hromadě

Vrtalo mi to hlavou, tak jsem se znovu vydal do kaple a znovu jí začal procházet kousek po kousku. Bylo mi naprosto jasné, že Min Deir musím nějakým způsobem vrátit ještě možnost mluvit, ale žádný analog jazyku jsem tu opravdu nenašel. Po krátké úvaze jsem zavrhl i možnost budoucího nálezu v jiném dungeonu, protože proč by mě jinak posílala jen sem? Nikam to nevedlo. Když jsem si pak přečetl, co pro možnost rozmluvy potřebuji, tak jsem si na tu zpropadenou zelenou helmu hned vzpomněl ... kdybych býval více přemýšlel o významu jejího názvu, tak by se mi tohle nikdy nemohlo stát

Odteď si budu muset dávat větší pozor. Nově vytvořené družině by se tohle zajisté nestalo, protože ta helma je zajímavá i vzhledově, takže by jste si jí zajisté nasadili bez rozmýšlení i bez znalosti jejího efektu. Mě ovšem nezaujala a tak skončila nahromadě Nj, stane se

Při průzkumu pouště jsem zjistil, že oblast k průzkumu není zas tak velká, na rozdíl od Strahd's Possession je však jednolitá, bez zbytečných přechodů. Přes den se na poušti nedá odpočívat, ale v noci to jde v pohodě. Noční průzkum navíc spotřebovává méně vody. Plánováním se tak dá docela vydržet i bez zásob vody ve vacích, což byla pro mě dobrá zpráva. Vaky s vodu jsou sice na každém kroku, ale jejich celková zásoba je konečná, neuváženou spotřebou bych beztak časem skončil bez nich. Voda se dá brát i ze studny, ale je to opět omezené na množství. přítomnost klerika v družině tak nabírá nového rozměru, ale krom Min Deir, která je jen na levelu 3, jsem poměrně brzy narazil ještě na Trajana Kheta, což je hraničář/klerik (5/5). Po poušti se dá cestovat i s pomocí teleportů, ale teleportační kameny docela zabírají místo v inventáři, takže si to chce vybírat, které pro danou situaci využít a zbytek nechat někde ve stanu.

Na SV mapy je přechod do nějakých trolích ruin. Hned v úvodu je jeden trol, se kterým si jde promluvit, ale než jsem se k tomu dostal, jiný mě napadl. Dostal jsem se tak navíc do nepříjemného kolečka, protože trol a lze klasicky zničit jedině kyselinou nebo ohněm, což jsem zrovna po ruce neměl Místo toho jsem tedy z oblasti vycouval.

Rozhovor s Min Deir možná loadnu a budu pokračovat v průzkumu pouště. Ona se ke mě totiž přidala a chce mi pomoci se vstupem do obelisku. Trochu ovšem váhám, jestli je tohle zrovna to, co chci nyní dělat. Docela hezky mi přibývají zkušenosti a krom trolů jsem zatím nikde pomoc nepotřeboval. I když Ulgar má nějaké kouzlo s ohnivým efektem, takže i to by asi nakonec šlo. Popř. mám pár zápalných lektvarů. Teprve pak bych začal uvažovat a dalších společnících.

[Elemir]

Nakonec jsem si Min Deir ponechal a rozhodl se dojít k obelisku. Použil jsem k tomu jeden teleportační kámen a pomocí něj se dostal poblíž hrobky na východě, kam mě strážce zatím nehodlal pustit. Vydal jsem se proto na západ kolem dalšího teleportu a přitom si prošel zase kus pouště. Tedy měl jsem to v plánu, když tu jsem zničeho nic zahučel do díry ...

Mapa tvrdila cosi o zapomenutém chrámu Ra, ale neměl jsem čas se moc rozhlížet. Sesypala se na mě horda strážců a moje nebohá Min Deir byla za chvíli z levelu 3 na levelu 6 Při pádu jsem však přišel o část vaků s vodou a před následujícím spánkem jsem nechtěně opomněl zhlédnout stav. Bohužel jsem mezi tím dopil poslední vodu!

Problém vaků je v tom, že po spotřebování vody zmizí. Díky tomu nelze během spánku kouzlem vytvořit nové zásoby. Je proto potřeba stav ukazatele žízně bedlivě sledovat a když klesne k poslední 1/4, tak raději přespat. Tím se vaky znovu doplní, i když ne na 100%. Pořád si totiž říkám, že plýtvat vaky by byla chyba. V chrámu Ra jsem navíc žádné nenašel, tak jsem toto místo brzy zase raději opustil. Našel jsem akorát nějakou slzu a utkal se s pár ohnivými strážci. Za boha si však nemůžu vzpomenout, kde jsem do chrámu spadl a jak se tam tedy vrátit, protože cesta ven vede skrze teleport. Nicméně jsem našel alespoň dva další teleportační kameny.

Na západ od pozice jsem doprozkoumal kousek pouště a došel k obelisku. Po vstupu se objevila hláška od Min Deir o splnění poslání a poté mě opustila. Přede mnou se zjevil duch proroka. Za ním je nástěnná tabule plná znaků, ke které očividně potřebuji nejprve nějaký klíč. Dungeon má celkem 3 patra, každé další je prý tužší, než to předchozí, ale minotauři na 3. patře byly tedy jednoznačně jednodušší, než škorpióni na prvním. Sice umí pořádně seknout, ale tomu se dá uhnout.

Našel jsem haldu útržků, ale dohromady jsou to jen dva typy písemností. Je to něco jako slovník, takže až budu mít všechny kusy, čeká mě luštění nápisu u východu. Každý útržek byl ve vlastní bedně, takže jsem konečně rovnou získal dostatek odkládacího místa v inventáři. Zrovna jsem opustil 3. patro a hledám další cestičky, protože průchod dungeonem není zrovna lineární.

Venku se od obelisku nachází další možná postava k najmutí, nějaký kočičí kříženec, ale zatím to chci procházet jen se svou dvojicí. Eona už je level 10, Ulgar pak 9/9.

[Elemir]

Obelisk mám prošlý komplet, dost času zabralo i různé bloudění. Postupně jsem se dostal do všech míst, akorát s jednou skrytou komorou jsem nepohnul. Je jasné, že tam něco mezi stěnami je, ale jak se tam dostat, opravdu netuším. Po víc jak hodině znovuprolézání jsem to vzdal. Už do jedné ze skrytých místností jsem se dostal v podstatě náhodou. Napadá mě tedy jedno možné řešení, které souvisí se zmíněnou předešlou náhodou, ale na to už by beztak bylo pozdě. Na druhém patře jsou v určitých místech propadla, která brání vstupu do klíčovějších místností, a která je potřeba pouzavírat. Možná jsem si jedno takové propadlo "omylem" zavřel a to vedlo zrovna do oné místnosti na 3. patře.

Eona je po tom všem hraničářka level 12, což je docela slušný skok, nabrat 3 levely hned takhle z počátku hry. Ulgar to bude mít těžší, přeci jen už se začíná projevovat vliv multiclassu a nůžky díky dělení zkušeností se už začínají otevírat. Jako sekundující bojovník je ale stále dobrý a klerické schopnosti jsem v dungeonu taky dost využil - škorpióni umí postavu otrávit.

I přes všechny ty bedny mám s inventářem přeci jen problém. Beru jen to nejzajímavější, ale pořád je toho hodně Zas abych to šel vyložit, než budu pokračovat.

Za průchod obeliskem jsem sesbíral dvě čtveřice různých útržků, které dají dohromady dvě stránky slovníku. Čekal jsem, že nápis ve vstupní hale se přeloží nyní sám, ale jak vidno, budu si to muset přelouskat sám Ještě že mám ty screenshoty.

Pokud jde nyní o hru samotnou, začíná se mi to líbit více. Je vidět, že je to oproti Strahd's Possession vyšperkovanější, jak po stránce dialogů, tak i spletitostí úkolů. Trošku mi paradoxně vadí ten boj, protože to neodhadnutelné chování potvor ze Strahd's Possession mi najednou chybí Tady je to všechno takové pomalé a vše si můžu dostatečně dlouho rozmýšlet.

[Elemir]

Nápis v obelisku jsem pomalu přelouskal:



Podle stránek k překládání je na tabuli méně znaků, než uvádí slovník, takže předpokládám, že obě stránky ještě k něčemu budou. Překlad mi na jednu stranu přijde kostrbatý, což přikládám dvěma faktorům - čeština a mix skloňování, na druhou stranu to zas tak ničemu nevadí (možná jsem i něco blbě asocioval). Některé z prvků proroctví už vlastním, takže zhruba tuším, co bude další náplní hry:

Spoiler: ukázat

Horke boure, pisek stoupa. Maso se nici a pada v dal. Toto jsou znameni jejich prichodu.

Pomsta Anhktepota pali zemi. Ten, kdo doufa vladnout musi vabit zlo k sobe.

Ve Stare Pohrebni Hale strazce Brany Mrtvych ceka. Bude je soudit podle jejich dobrych a spatnych skutku.

Jeji syn sladka loutna hrala. Tuto neznamou hudbu duch ocekava.

Knezi mysticka urna je dana. Chram Sklizne bude obnoven.

Za Brany Mrtvych ceka. Duse cizince zna cestu.

Pan rychleho vetru. Tri znameni pistalka zni vyzve sokola.

Osm slz padne. Ra place a kamen se trese: zlomek peceti odhalen.

Zachyti slunce a v truhle drzi silu Ra. Jeho svetlem duse a peceti se uvolni.

Dve peceti kazda ze ctyr kusu. Kousek ke kousku peceti se spoji dve brany se otevrou.

V konflikt jsou dva nepratele vrzeni Anhktepotep a ten druhy. Kdyz padne Zed Ra dve brany otevre.

Cesta domu.

V principu je mi to však zatím k ničemu, protože beztak nyní musím projít vše, co půjde a pak se teprve uvidí, co dál.

Bez ohledu na časté skloňování jména boha Ra, rozhodl jsem se znovu vyhledat vstup do jeho chrámu. Potíž však byla v tom, že jsem si opravdu nedokázal vzpomenout, kde jsem se v písku probořil. Rozhodl jsem se to tedy projít políčko po políčku, tudíž jsem hru přepnul do krokovacího režimu.

Začal jsem na západ od teleportu, kde ční ruce sochy boha Ra a zvolil jsem severní směr. Vzal jsem to po lajně vždy až k troskám kolem obelisku a pak o pole výše a zpět k soše. Směrem na sever jsem však nic nenašel a když už jsem byl opravdu příliš vysoko, tak jsem to odpískal. Chtěl jsem to samé provést i směrem na jih od sochy, ale pak jsem se už poněkolikáté zadíval na mapu pouště a začal jsem svou chybu tušit. Vchod je přesně na té straně, kde uvádí mapa. Po chvilce průzkumu jsem zaslechl povědomý zvuk větru a než jsem se nadál, byl jsem v podzemí Místo jsem si zaznačil a nejprve jsem si šel do vesnice vyprázdnit inventář.

[Elemir]

Pohřbený chrám Ra je vskutku zajímavé místo. Krom toho, že jsem na vstup do něj přišel jen čirou náhodou, je to docela slušné dvoupatrové bludiště. Předpokládám, že to není jen nějaký bonusový dungeon, protože po jeho vyčištění jsem získal dohromady 8 slz Ra, přesně jak je dle proroctví třeba, takže by mi o jeho umístění nejspíše časem někdo řekl ... i když na to jsem docela zvědav, jestli tomu tak bude

Strážce jsem likvidoval stejně snadno, jako když jsem se tu ocitl poprvé, ale ohnivé sloupy byly prostě problém. Jeden sundat jde, ale když se jich vyřítí více najednou, tak je to blbé. Asi 2x jsem umřel, ale když jsem do těch větších bojů zapojil i pití lektvarů, tak to bylo mnohem snazší. Mohl jsem samozřejmě oběma postavám nasadit prsten ochrany před ohněm, ale neudělal jsem to. Později jsem nějaký dokonce našel v samotném chrámu. Po jednom až dvou poražených sloupech jsem musel jít odpočívat. Základem úspěchu je po jeho porážce urychleně vycouvat, protože krom samotného sloupu zraňují i ohýnky kolem něj + výbuch po jeho zabití.

Celá situace se obrátila v můj prospěch na druhém patře, kde jsem našel chrániče obří síly (+3 k síle). Dostal je Ulgar a rázem se jeho kladivo proměnilo ve vskutku smrtící zbraň. Přesto nebylo radno podcenit přesilu, což se mi v jednu chvíli podařilo, když jsem naslepo vlítl za roh do místnosti se dvěma ohnivými sloupy a neměl jsem zrovna moc vyléčené postavy.

Na prvním podlaží se dá směrem na sever dostat do podivné komnaty s ještě podivnější "ztuhlou" mumií. Jedná se o Hierofanta. Dle příběhu tu sní svůj věčný sen a není radno ho probouzet. Hierofant je navíc postavou, která zabila Anhktepotepa. Hra mě tu navíc upozornila, že ještě nenadešel ten správný čas a měl bych ho nechat být ... ono s ním vskutku nic dělat ani nejde. Nyní mám tedy 8 slz a nejspíše bych se měl zas vydat o dungeon dále, tedy až si zase vyprázdním zásoby.

Překvapuje mě, jak málo magických věcí nacházím (hlavně mi je nemá kdo identifikovat). Svitků už jsem našel hezkou řádku, ale žádného mága, kterého bych mohl nabrat a naučit ho příslušná kouzla. Klerické svitky házím ve stanu automaticky do rohu, ty mi jsou k ničemu. Koukal jsem, že Ulgar už se může dostat ke kouzlům úrovně 6, více hra nenabízí. Je tam poměrně užitečné kouzlo Harm, tedy alespoň v Baldur's Gate mělo docela dobrý efekt.

Manuál má levely rozepsané do úrovně 20, čemuž bych docela věřil i jako stropu. Mám tu totiž docela dilema, jestli pokračovat ve dvojici, nebo nabrat další charaktery, abych jim příliš neutekl. Problém je, že opravdu není moc na výběr. Ulgara bych možná mohl vepředu nahradit nějakým čistokrevným bojovníkem, ale on si vede velmi dobře, tak mi to přijde škoda. Možná by nebylo od věci vzít toho kočičáka, ten má už v základu oštěp a mohl by tak teoreticky útočit klidně z druhé řady. Zkusím projít ještě jeden dungeon a uvidím.

Když se tak nad tím zamyslím, ale to jsem samozřejmě nemohl vědět, tak by pro případ exportu družiny bylo vhodnější projít Strahd's Possession v jiném základním složení. Další v nabídce je tu trol, o kterém už díky kočičákovi a vlastnímu rychlému předprůzkumu vím, ale to zajisté nebude mág. Možná vzít i Piotra, ten by na vyšších levelech taky mohl být schopný něco identifikovat. Docela by se hodila možnost dualclassnout charakter. Nj, co se dá dělat ...

Edit: eh, teď jsem se zas rozepsal mimo popis chrámu, až jsem zapomněl na jednu věc. Podobně jako v Obelisku, ani tady se mi nepodařilo projít 100% vše. Tuším o pár místech, která určitě něco ukrývají (celkem 3), ale cestu jsem nikde nenašel. U jedné dvojice spojení tuším, ale musel bych se do té jedné chodby nejprve dostat. Eona má krom přirozené schopnosti odhalovat tajné chodby ještě tu samou schopnost jako dovednost hraničáře, možná to příště zkusím použít. Podle mě to však zase nějak souviselo s propadlem, které jsem si předčasně zavřel.

[Elemir]

Ještě než jsem to pro dnešek úplně zabalil, tak jsem dokončil základní průzkum pouště. Trolí oblast a oblast chrámu Anhktepota (už jsem tam jednou cvičmo zabrousil) jsem vynechal. Do ohnivé stěny se dá na 3 pole vejít, aniž by to družině jakkoliv ubližovalo. Když se pak družina natočí kolmo směrem od pouště, tak se dá zobrazit dost slušný kus oblasti v zóně žáru. Je tu pár míst se zombiema, ale na východě je v oblasti vidět nějaký předmět k sebrání. Zkoušel jsem se k němu dostat s pomocí lektvarů zdraví, ale pár kroků (4) od něj mě spražil žár za více jak 120 HP, takže jsem nebyl ani schopný zahlédnout, co to je Snad bude ve Stone Prophet něco na způsob lektvaru Vistani ze Strahd's Possession, popř. je to předmět k naštvání, bez jakéhokoliv významu

Definitivní stav k dnešku je tedy Eona level 14, Ulgar 12/12.

[Elemir]

Po průzkumu pouště jsem si to zamířil do Chrámu Seta, což je vícepodlažní dungeon ve tvaru pootočeného čtverce. Výhodou je, že všechny nadzemní části víceméně kopírují tento tvar, takže to usnadňuje tipovaní skrytých místností.

Největší je vstupní patro - přízemí, kde je potřeba si pomocí klíče otevřít vstup na první nadzemní podlaží a z něj pak na druhé nadzemní podlaží. Z přízemí se lze dostat i do podzemního vězení, kam lze i spadnout skrze dvě propadla (jedno v prvním patře a druhé v přízemí). Nevýhodou je, že spadnete do komnaty s velkou mumií, kterou jsem dle manuálu identifikoval jako Senmeta. Je totiž nesmrtelný, tedy nenašel jsem způsob, jak ho definitivně zabít, vždycky znovu povstane, podobně jako trol. Na druhou stranu se mu dá utéci, tak jsem ho ani neřešil. Byť mi to samozřejmě vrtá hlavou

Na řadě míst lze najít železný symbol Seta, který slouží jako klíč ke dveřím v přízemí - je potřeba ho předat hadím sochám vedle dveří. Našel jsem tu další zlomek pečeti, urnu s nějakou vodou, zajímavou hůl a další klíč (od místnosti s propadlem). Jinak nic zajímavého, tedy vyjma toho, že jsem si hned na počátku u dveří popovídal s Isu Rhekotep, která se později zase vypařila.

Vlastně je tu ještě jeden zajímavý předmět a to v druhém patře. V jedné místnosti lze najít helmu pravdivého vidění. Nebylo mi jasné, k čemu přesně je, ale po nasazení jsem zjistil, že všechny iluzorní stěny částečně zprůhledněly, takže je dokážu snadněji identifikovat. Ono na to existuje i kouzlo, ale vůbec mě nenapadlo, jak moc by mohlo být užitečné.

Obtížnost chrámu byla nic moc, teda až na Senmeta, ten dokázal pořádně udeřit. I tak mi však obě postavy poskočily - Eona na level 15, Ulgar 13/13. Nyní mě čeká úklid inventáře a pak zkusím najít další místo k průzkumu.

[Elemir]

Moc možností už mi nezbylo, do sfingy se zatím nedostanu, takže jsem zamířil SZ od vesnice do Chrámu sklizně. Je to dvoupatrový dungeon, přičemž horní patro tvoří vlastně ruiny na povrchu. Jenomže jsem tu trochu narazil. Jestli jsem doposud tvrdil, jak jsou tlačítka krásně viditelná, tak tady jsem poprvé nevěděl, co vlastně hledám Klikl jsem na něj v podstatě náhodou, když už jsem začal zkusmo proklikávat stěny křížem-krážem

V přízemí patra toho moc udělat nejde, tedy krom zpřístupnění oblastí mimo střed mapy. K tomu je potřeba klíč a k němu vede velmi hezký úkol. V jedné místnosti jsem našel helmu Hator, která má bonus kouzla mluvení se zvířaty, takže nebylo složité se dovtípit, že s tou roztomilou kočičkou u trhliny ve zdi bych si měl promluvit Použil jsem na to však Eoninu hraničářskou dovednost. Kočka mi přinesla zdobený klíč, se kterým jsem nejen splnil její úkol, ale otevřel mi rovnou i cestu do středu patra.

Zde jsem se srazil s knězem, za kterým stála holčička z vesnice, kterou jsem svým příchodem předtím vyděsil. Kněz mě mimo jiné požádal právě o doprovod holčičky k jejímu otci. U kněze jsem uplatnil urnu s vodou z Chrámu Seta, použil jí k obnově zahrady. Mohl jsem si jí teoreticky nechat, ale neviděl jsem pro ní žádný jiný účel a hlavně jsem za to dostal klíč od podzemí chrámu. Po obnově zahrady se na zemi objevilo několik semínek, o kterých mi magův svazek z jedné místnosti pověděl, že po snězení vytvářejí kyslík, tak jsem si je samozřejmě nechal.

V podzemí chrámu není nic složitého k boji. Zdejším rébusem je správná roznáška předmětů, za kterou se mi postupně zpřístupnily všechny místnosti. Na úvod mi pomohla soška kočky z úkolu s kočičkou. Odměnou mi byla Urna Ra (zatím netuším k čemu je), dlouhý řetěz a hlavně svitek, z něhož jsem si přečetl pravé jméno sfingy. Dvě SV místnosti jsou zamořené nedýchatelným vzduchem. První jsem prošel s pomocí lektvarů zdraví a zpět se odteleportoval, ale u druhé už jsem musel vyzkoušet semínka ze zahrady ... a fungovala perfektně

V horní zamořené místnosti jsem narazil na "polosochu" sluhy Anhktepotepa, který by rád spatřil slunce. Má v sobě ukrytou část pečeti, ale ta se právě vyloupne až se slunečními paprsky. V první chvíli jsem neměl ani tušení, jak to zařídit. Občas mě mate, že u některých věcí stačí mít je v inventáři, jiné se musí aplikovat jakoby podáním a jiné musí použít postava. Občas pak na některou z kombinací zapomenu. Řešení samozřejmě spočívá v Urně Ra, což byl bůh slunce, jenom je potřeba s ní vybavit jednu z postav a urnu s ní použít - dotyčná postava jí otevře.

Pokud jde o řetěz, ten pasuje na sochu u jednoho teleportu na východě. Ona očividně něco k tažení desky na zemi postrádá, takže opět stačilo postavu řetězem vybavit a klikem na řetěz u sochy ho přes ní přehodit. Nic jiného to zatím nedělá, nejspíše chybí ještě něco přímo na té desce. Mám takové tušení, že to najdu ve sfinze S Chrámem Ra jsem očividně předběhl, vše ostatní se odemyká postupně. Je to vidět i na úlomcích pečetí, protože pro Anhktepotepa mám už 3 ze 4, ale pak mám ještě jeden úlomek pro Hierofanta a ty budou ve výsledku asi taky 4. Hierofantova pečeť se pak asi použije právě v Chrámu Ra.

Poslední záhadou byl nález speciálního svitku s přídomkem Retirement. Při použití to vypadá, že zakouzlí něco na ruce. Budu muset prohledat screenshoty, jestli se o tom někde něco nepsalo. Popř. mi o tom snad někdo něco poví.

Ulgar už se s levely nikam nehnul, Eona poskočila na 16, ale už se to docela táhne. V Chrámu sklizně jsem opravdu moc zkušeností neposbíral, ale odpovídalo by to té menší obtížnosti, za to si ani víc nezasloužím

Jinak se mi ještě povedlo hru perfektně zaseknout. Zjistil jsem, že množství předmětů ve stanu je omezené a překročil jsem kapacitu Musel jsem proto začít další věci ukládat do Chrámu Seta. Při návštěvě stanu poustevnice, odkud jsem si odnesl zbytek věcí, jsem zjistil, že poustevnice zemřela.

[Elemir]

Do sfingy jsem to vzal přes Chrám Setha a uvolnil si místo v inventáři. Ve sfinze jsem však moc dlouho nepobyl, neboť jsem zjistil, že jsem si vyhodil i onen speciální svitek z Chrámu sklizně, tak jsem ho šel raději dohledat Naštěstí jsem ho našel hned mezi ostatními svitky - jak jsem dal Detect magic, tak všechny svitky najednou vypadaly velmi podobně, tudíž jsem ho omylem odhodil s ostatními.

Schodiště tu funguje jako teleporty, ale cesta nakonec vede do jednoho patra s několika uzamčenými dveřmi a ukecanými ústy. Měl jsem tu najít nějakou láhev s ukrytými myšlenkami a heslo, které mi umožní láhev odemknout. Oboje dvoje jsem našel poměrně snadno, ale zatím jsem to nevyzkoušel.

Několik nádob ukrývá svitky pojednávající o historii apod., ale nejzajímavější jsou svitky o kategorizaci mumií dle úrovně. Jeden svitek pak píše konkrétně o Senmetovi, který není ani úrovně 4 a k jeho zničení by měl pomoc můj záhadný svitek, použitý ve správnou chvíli Tak, to bychom měli. Účel svitku znám, Senmet čeká a nejspíše v sobě ukrývá další kousek pečeti.

Posledním zajímavým bodem (zamčené dveře jsem zatím neodemykal) je klerik Sethir Rha. Je to šakaločlověk, starý jen pár století V principu je to tedy lykantrop. Jenomže klerika skutečně nepotřebuji, byť by měl speciální schopnosti, tak ho zatím nechám být a rozhodnu se později.

Zatím to vypadá, že zamčené dveře budou to poslední, co budu moci ve sfinze dělat. Podle všeho se mě hra snaží nyní nasměrovat na Chrám Anhktepota. Uvidím zítra, pokud by to tak bylo, chtěl bych nejprve pořešit oblast s troly. Pro dnešek už toho bylo tak akorát.

[Elemir]

Tak mi to nedalo a musel jsem sfingu nějak dokončit Moc velké překvapení se už nekonalo. I když, jak se to vezme ...

Jedna z místností obsahovala mapu, která ukazuje přesnou polohu vstupu do Zapomenutého Chrámu Ra. I kdybych býval tedy náhodou na vstup do chrámu nenarazil, hra by mě k němu nakonec sama nasměrovala. Vlastně ono je to nutné, protože jedna z pečetí Anhktepota se nachází právě v něm. Já už mám tuhle zacházku za sebou

Druhá věc je láhev vzpomínek. Po její aktivaci se spustí video s vraždou Anhktepota z pohledu jejího vykonavatele. Děj hry opravdu není tak přímočarý, jako tomu bylo u Strahd's Possession a teprve od poloviny hry (tedy předpokládané poloviny) se v tom začínám orientovat. Na klasický dungeon už je to docela zamotané. Tohle už je někde na úrovni Wizards & Warriors, dokonce v té tématice by to našlo styčné body

Akorát atmosféra hry mi přijde pořád málo hutná. Navíc je to nějaké lehké a to bez ohledu na to, že jsem možná okolí přelevelil a hra nefixla obtížnost. I o pár levelů zpět by to bylo stejné. Maximálně bych odpočíval o něco častěji, ale tolik smrtí, co ve Strahd's Possession, si tu ani nedokážu představit, to bych musel umírat záměrně (a že ve Strahd's Possession jsem umíral i na vyšších levelech). Jako nějaké extra minus to však nepovažuji, holt tady je problém v tom přímém porovnání, kdy ty hry hraji hned po sobě. Stone Prophet zase exceluje jinde.

[Elemir]

Dovolím si kraťoučkou vsuvku

Prohlídl jsem si zrovna manuál ke Stone Prophet a připomnělo mi to pár věcí, které jsem nikde nezmínil, protože jsem na to buď zapomněl, nebo jsem přesně neznal rozsah efektu.

Do stavu žízně jsem se dostal jen jednou, ale za včasu jsem si opatřil náhradní vaky s vodou a ty samé mi v podstatě slouží doteď. O doplňování se mi stará kouzlo Create water. Rozhodně jsem nechtěl riskovat případnou smrt. Podle manuálu se žíznivé postavě každé 2 hodiny snižuje síla o 1 a jakmile síla klesne na hodnotu 3, začne ubývat zdraví. Relativně tak mají postavy dost času nalézt nové zásoby, byť by to proložily spánkem. Není to tedy zas tak restriktivní, jak se to na první pohled může zdát. Nejspíše je to z důvodu možné kombinace povolání, kdy prostě budete odkázáni jen na svitky a nalezené vaky s vodou, kterých je ve hře ovšem nakonec dost.

Další věcí je přetížení postav a vliv různé úrovně přetížení. Moje hraničářka je lehce přetížená už v základu, což zapříčinila plátová zbroj. Při sbírání lootu se mi tak poměrně snadno přetěžuje až k limitu nosnosti. Všiml jsem si, že při vysokém přetížení se postavě zvyšuje obranné číslo, což není zrovna dobré z pohledu obranyschopnosti, ale je to plně v souladu s logikou. Není to však jediná penalizace, za každý stupeň přetížení ztratí postava jeden bod k útoku. Číselně to vidět nejde, ale jde si toho všimnout během boje u rychlosti likvidace tužších protivníků. "Odlehčená" družina je opravdu efektivnější.

Poslední poznámka je k automapě. Richmond už to zmínil u Strahd's Possession, ale možná by bylo dobré se o realtime automapě rozepsat více, resp. zmínit, co to vlastně v praxi přináší. Je to zvláštní, že takhle stará hra má něco, co se nevyskytovalo ani u novějších her. Automapa detailně zachycuje okamžitý stav celé oblasti, takže když někde zmáčknete tlačítko nebo zatížíte plošinu, můžete se pohledem na automapu podívat, co to provedlo, byť byste stáli na druhém konci mapy. Nemusíte tedy nutně běhat po celém patře a hledat, co se kde otevřelo. Automapa ve Stone Prophet je opravdu vymakaná, ta ve Strahd's Possession měla přeci jen ještě pár chybek.

A přeci jen ještě jednu Prohlídl jsem si rovnou i bestiář, tedy v rychlosti jsem prolítl obrázky, a porovnal si, co jsem už ve hře viděl a musím zkonstatovat, že už mi toho mnoho nezbývá. Pokud by to bylo jako doposud co dungeon, to specifický typ potvor, tak se obávám, že už mířím do poslední části hry