Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Milhaus]

Včera jsem se v ději posunul k tomu, že jsem byl vyslán do Citadely. Pomalu se tedy blížím 15 levelu, kde bych měl začít zase experimentovat s tvorbou magických věcí a očarování. Nesehnal jsem ale žádné ty potřebné kameny, jako třeba kámen zlodějů. Přitom mám pocit, že v minulé hře jsem minimálně jeden/dva touto dobou už měl. Ten je bohužel potřebný na hodně těch věcí, co přidává +6 k vlastnostem a umě tedy hlavně do moudrosti.

Taky jsem zjistil, že ukradené věci není komu prodat, jelikož obchodníci je nechcou. Neeska tak do pytle nosnosti (60%), co ukradla obchodníkovi v šlechtické čtvrti, narvala všechny předměty, co štípla a není pro ně žádného dalšího využití. Dala tam třeba 750 zlatých prstenů, které ukradla obchodníkovi v šlechtické čtvrti hned vedle toho s pytlem, různé zbraně a podobně. Tak nějak tajně doufám, že ten obchodník v Citadele je koupí, protože jestli ne, tak to celou dobu tahám zbytečně.

Souboj s Lornem probíhal stejně, jako posledně. Opět došla Qara a chtěla bojovat za mě a pak Neeshka s tím, že vylepší Lornovi zbroj kyselinou. Obě nabídky jsem nakonec přijal kvůli vlivu, ale zkoušel jsem bojovat i sám. U Grombara jsem tentokráte měl dostatečný vliv, aby mi před bojem složil písničku (což je inspirace, která dá hrdinovi odolnost na zranění). Qara tentokráte ten boj zvládla díky těm všem podpůrným a ochranným kouzlům, co jsem na ní já, Elanee a Sand seslali docela zvládla bez problémů. Lorn jí prakticky ani neškrábl. Když jsem to zkoušel za sebe, zjistil jsem, že veškerá očarování, která na sebe ještě v chrámu před rozhovorem s knězem sešlu zmizí a že je musím čarovat až během boje, což je dost na prd. Taky bych ten boj tedy zvládl, ale bylo to díky tomu už dost těžší. Na druhou stranu jsem toho borce mohl nechat na konci žít a člověk z toho měl tak nějak celkově lepší pocit. Ale vliv je důležitější, než pocity a tak jsem nakonec nechal tu variantu, že bojovala Qara.

V tom domě mudrce, kde je třeba zachraňovat ty služebníky jsem zjistil, že je docela užitečné i kouzlo opožděná ohnivá koule. V podstatě jsem ten boj dělal tak, že ještě když ti banditi byli přátelští a nebojovali, tak jsem jim tam s Qarou a Sandem poslal asi 7 těm koulí, pak ještě smrdící mrak a smrtící mrak a pak zahájil tu akci, kde se znepřátelí. Hned po té vybuchly ty koule, banditi byli všichni mrtví a nebylo co řešit. . Todle kouzlo je tedy dobré u všech situací, kde musí nejprve dojít k dialogu a pak až boji.

[Elemir]

Souboj s dračicí Tholapsyx je trochu ošemetný, je potřeba tu trochu mírnit AI společníků, ale pak to jde díky kouzlům rychle.

Základní problém byl udržet draka dále, což Elanee zvládala dobře, ale záleží i na potvorách, které jsou vyvolané a jak jsou odolné. Khelgar s mým hrdinou naběhli taky dopředu. Získal jsem tak dost času. Sanda jsem si vzal ihned pod svou kontrolu a to samé jsem musel udělat střídavě u Qary. Problém je totiž v tom, že drak má dva plošné útoky a je potřeba se zprvu vyhnout všemu a poté kouzelníky držet mimo dosah.

Sand má na 9. levelu prima kouzlo, kterým jsem dračici sundal ochrany na jeden zátah. Oba s Qarou pak na střídačku sesílali ledová kouzla (ohěň na ohnivého draka mi nepřišel zrovna ideální ). Překvapilo mě, jak ledová bouře funguje, nejsou to plošňáky, ale funguje to podobně jako magická střela. Dračice má sice tendenci se léčit, ale dvojice kouzelníků byla přeci jen rychlejší (potíž nastane akorát tehdy, když potvory v přední lajně rychle ubývají a Sand musí přispět vlastními). V záloze jsem měl kdyžtak ještě variantu s různými ochranami na vyvolané společníky, ale obešlo se to nakonec bez toho. Dračice padla na třetí pokus.

Dračí poklad je docela obsáhlý, nejlepší kousek je sekera +4, ale ta je mi vzhledem k vlastnímu zaměření k ničemu. Ono by se bývalo cokoliv hodilo, protože moje výbava je max. +2, ale to se mi alespoň u Khelgara brzy pořešilo samo.

Král obrů nebyl z mého výkonu nadšený, ale pravdou je, že jemu bylo celkem jedno, jak to dopadne, stejnak nás neměl v úmyslu nechat žít. Strhla se tedy poměrně tuhá bitva mezi námi a jeho skupinkou. V první chvíli jsem ztuhl, protože Sand a Qara se rázem objeví v obklíčení a je pořeba vyvinout značné úsilí na jejich ochranu, ale byla to nakonec Qara s Elanee, kdo statečně ustály boj až do konce. Jakmile se rozkouzlily, tak už se k nim nikdo nedostal Když to vemu, za celou hru jsem iniciativu za kouzelníky převzal jen jednou a to u dračice. Všechno ostatní obstarává AI. Jediné, co tedy dělám, je výběr kouzel do knihy.

V táboře obrů jsem získal pro svou Citadelu drowskou obchodnici a vybral jsem i zdejší poklad. Poté jsem si musel dojít pro Neeshku a znovu projít celé údolí apod., protože je tu dost zamčených truhel. Teprve poté jsem dorazil do Pevnosti Ocelových pěstí a dopořešil alianci. Odtud jsem se pak vydal do Letohradu, kde mě nejspíše čeká další seržant.

[Milhaus]

V letohradě si kup od obchodníka zvonek, který ti dá kouzlo zaklep (tím odemčeš každý zámek). Má ho ta obchodnice v docích, co jí obtěžují banditi. Nebo ho ukradni Neeshkou od obchodníka v šlechtické čtvrti. Taky je možnost naučit to kouzelníky. Pak se bez Neeshky kvůli odemykání truhel obejdeš. Sanda to můžeš naučit ze svitku, Zhjaeve ho umí již od začátku a Qaru bys to musel cíleně naučit při postupu na vyšší úroveň, což ale není problém, protože je to kouzlo 2 kruhu a tam žádná dobrá kouzla stejně nemá.

Ten zloděj obchodník v Citadele opravdu kupuje kradené věci. Tedy tech 750 ukradených zlatých prstenů jsem musel rozdělit na na několik menších skupinek, abych mu je mohl prodat a nedosáhl limitu 15 tisíc .

Čas v Citadele se posouvá pokaždé, když hráč vleze na nádvoří. Tedy pokud by člověk chtěl vymačknout z pevnosti "maximum", měl by na to nádvoří jít po druhé až v době, kdy bude mít všechny seržanty a do té doby tam vůbec nechodit. Což taky ale tedy znamená například to, že nemůže stavět budovy (krom kovárny) a taky vylepšovat vybavení vojáků. Veškeré dění v citadele se totiž řídí právě tím. Proto se třeba horníci objeví v Citadele až po té, co hráč jednou vleze na nádvoří, ale po příchodu k pevnosti tam nejsou.

[Elemir]

Stavení budov jsem řešil tak, že jsem zadal Veetlemu stavbu, vlezl do hospody a když jsem vylezl ven, tak jsem mu zadal další stavbu atd. Jestli to počítalo nějaký čas, to netuším.

[Milhaus]

jo, tím se čas posouvá. To je už lepší chodit do citadely a povídat si s velitelkou. On ten čas jako není zas tak důležitý a stejně se na určitých procentech vždy zastaví, dokud nesplníš nějaký hlavní úkol, ale prostě vliv třeba na zisk vojáků při verbování, nebo trénování, nebo na ty speciální akce a podobně má.

[Elemir]

Zastavil jsem se cestou do Vysokého útesu v Letohradu a k dispozici je jen obchodní čtvrť, nikam jinam už se dostat nedá. Je tu akorát jeden obchodník, který je případnou záchranou pro ty, co nezabili dračici a teď k něčemu potřebují kůži červeného draka. Prodává jí za celkem směšný peníz. Druhou zajímavou postavou je bojovnice s podivným jménem - Jasné světlo či tak nějak. Vyzvala můj hlavní charakter na souboj. Je to docela zkušená Aasimarka, pravděpodobně stejná prestižní třída jako já. Nevýhodou je, že má přeci jen silnější zbraň, takže mi pár pokusů trvalo, než jsem jí porazil. Tím jsem splnil první část jejího testu a příště si mě prý zase najde. Poslední zajímavou postavou v Letohradu je tanečnice Radost, kterou jsem ihned naverboval do Citadely.

Cestou do Vysokého útesu jsem byl zastaven kousek před cílem, kde jsem opět pomáhal dvojici rodičů z vesnice - tentokrát jejich kolonu napadli ještěráci. Pravděpodobně se něco v naší dřívější dohodě změnilo, což potvrdil i starosta Mayne. Co to bude, se dozvím zase až večer

Z oblastí mi chybí už jen opětovná návštěva Port Llast, jestli se v něm něco nezměnilo a pak už jen dopořešit Citadelu a čekat. Cestou po horách jsem našel pár dalších nalezišť rudy, takže mám i něco pro horníky. Peněz stále není nazbyt, takže jsem zatím neměl ani možnost zakoupit si nějaký lepší palcát. Khelgar je už připraven stát se mnichem, ale teď když už má plnou výbavu, tak ho rozhodně předělávat nebudu. Rozmluvit mu to taky zatím nejde. Časem se blížím k 70 hodinám, ale od konce už asi daleko nebudu.

[Milhaus]

To Světlo nebe je tvůj budoucí seržat v pevnosti a je nejlepší ze všech. Potkáš jí ještě v Port Llast a pak ve venkovní oblasti Citadely (získej jí co nejdřív). Khelgara podle mě můžeš přesvědčit přímo v chrámu, když máš dostatečný vliv a splníš tu úlohu. Do Port Llast je potřeba vzít Grombara a promluvit tam s těmi půlčíky, co mluví nesmysly. Ale nevím, jestli by neměl o tom Grombar nejprve v pevnosti promluvit sám.

To já včera dokončil ty Sochy očištění. K experimentování s věcmi jsem se moc nedostal, ale stejně nemám ty potřebné šutry. Ale našel jsem 1 kámen zlodějů, takže si asi vyrobím ten amulet moudrosti +6. Za to se surovinami na kování už problém není, jelikož kovář v Citadele má hodně kovových prutů všech typů. Kovář zbrojí má zase vyverní kůže.

Poprodal jsem věci, co nepotřebuji, a můj majetek momentálně činí 400 tisíc . Hodně to ale zvedli ty prsteny.

[Milhaus]

Mé experimentování s tvorbou věcí a zbraní dospělo dalšího poznatku a to sice, že v případě zbraní se speciální efekty za různé kovy počítají jako magické očarování. Tedy třeba zbraň z adamantinu lze očarovat pouze jednou (pokud není postava epická). Protože má zvláštní vlastnosti Materiál adamantin a bonus zranění magické (2). Totéž platí například u luků a podobně. Pokud si tedy chce udělat člověk opravdu mocnou magickou zbraň, měl by použít asi čistou ocel, případně nějaké dřevo, které nesníží váhu luku.

U zbrojí je to celkově asi jinak a tam se asi materiál nepočítá do zvláštních schopností, pokud se to u vyrobeného předmětu přímo nepíše. Ale nejsem si jist.

Taky jsem zjistil, že perk výroba magických věcí a hlavně perk výroba magických zbraní a zbrojí bylo přece jen lepší naučit Grombara, než Sanda nebo kohokoliv jiného. A to z toho důvodu, že Sand neumí všechna kouzla, která by mohl hráč při tvorbě těchto věcí potřebovat. Například zbraň se zranění kyselinou nevyrobí, jelikož to kouzlo díky protichůdné škole neumí a nikdy se ho nenaučí. Navíc nemůže tím pádem používat ani svitky s těmito kouzli (což se nabízí otázka, k čemu vlastně svitky ve hře jsou). Grombar sice neumí většinu těch kouzel, ale umí používat všechny svitky na všechna kouzla, od čarodějnických až po klerická a jelikož člověk ta očarování nebude dělat zas tak často, mělo by mu to teoreticky stačit.

[Elemir]

Sand má v tomhle nevýhodu, ale tohle je u těhle her skoro pravidlo. Pokud je postava mága alespoň nějak zkousnutelná, tak je to prakticky vždy specialista - Xan, Dynaheir apod. Já teď zrovna řeším výrobu nějakého amuletu, ale asi jsem někde minul jednu ingredienci, takže budu mít nejspíše smůlu. Ono by se pak možná vyplatilo, kdybys poznatky z craftění shrnul do jednoho příspěvku.

Včera jsem udělal docela slušnou botu v Citadele. Nějak jsem zapomněl, že jsem šedokabátníky uklidil do ústraní a šel jsem si plnit věci kolem. Když jsem se pak vrátil, tak mi zmizela halda rekrutů a Kana mi sdělila, že to zabalili i ti noví farmáři. Teprve potom jsem si všiml, že nikdo nehlídá cesty a okolí a šedokabátníků mám jen 10. Sice se pak ke mě chtěla přidat skupinka půlorků, ale ti se Kaně nelíbili, tak jsem je nechal jít. Výzbroj, loajalitu apod. už mám na maximu, leč síla jednotek nestojí díky počtu za nic. Snad mi hra ještě někoho dohodí.

Problém s ještěráky ve Vysokém útesu jsem vyřešil smírně, tedy až poté, co jsem porazil jejich šamana. Teprve poté s ním totiž byla rozumná řeč a pomohl i ještěrák, kterému jsem já pro změnu pomohl v prvním aktu. Vedle trpaslíků mám tedy v alianci i ještěřany.

Světlo nebes jsem potkal znovu v Port Llast a pak i u té Citadely. Vyběhl jsem s ní díky ochranným kouzlům, která na mě Elanee a Sand seslali. U Citadely jsem musel trochu utíkat a doléčit se, ale pak jí nějak přestala padat čísla, takže jsem získal převahu Obtížnost na D&D je v tomhle nevypočitatelná, ale je to zase fér. Beru to tak, že Světlo nebes je prostě bojovnice na vyšší úrovni a porazit jí by mělo prostě být i o tom štěstí. Díky tomu jsem získal dalšího seržanta, ze kterého se vyklubala sestra Radosti.

V Port Llast jsem s Grobnarem probral historku a o Wandercosi a vydal se je hledat. Orčí patrolu jsem zlikvidoval až na třetí pokus, hra tu docela hnusně podvádí Mezi běžnými orky se objeví trojice šamanů, ale než jsou vidět fyzicky a je na ně tedy možné zaútočit, tak už mají seslanou první várku kouzel a když se jim zadaří, tak půlka družiny zůstane stát omámená a je po všem. Poté jsem se vydal s Grobnarem ještě do jeskyně pod Ember, kde si Grobnar vzal vzorek zářivé tekutiny. Je to také jediná varianta, jak se dostat do Setmělcového lesa, který už není na globální mapě vidět.

Ze Setmělcového lesa jsem vyrazil do Letohradu, zda-li tu není něco nového, ale vše už zůstalo při starém. Všiml jsem si akorát dalšího obchodníka (Randolph), kterého jsem předtím přehlédl. On tu je i dům jistého Axise, ale k němu mě nechtěla stráž pustit. Nezbylo tedy nic jiného, než se vrátit do Citadely.

O peripetiích se šedokabátníky jsem již psal výše, nově přibyl opět problém s financemi a musel jsem rozprodat vše nepotřebné. Díky tomu jsem nakoupil maximální vylepšení pro šedokabátníky a zaplatil opravu věže a kostela - věž jsem přestavil pro mága, kterého mi dohodila Toria a kostel jsem přestavěl pro mnicha. Od Kany jsem dostal vedlejší úkol pro šedokabátníky, ale díky jejich malému počtu ho nedokázali pořešit. Poslal jsem je tedy hlídat cesty.

Venku před Citadelou mě čekal poskok luskanské velvyslankyně Sydney, před kterým mě v zápětí varoval dopis od dobrodruhů, kteří se mi předtím vnutili do služby. Později se objevili opět v Citadele, tak jsem je nenápadně poslal vysledovat vodítka ke Králi stínů. Poskok požadoval, abych se v doprovodu Qary a Zhjaeve setkal s velvyslankyní, což skončilo transportem na nějakou odlehlou mýtinu, kde byla mimochodem ruda. Sydney si přivedla bývalého žoldáka a nenápadně začala zjišťovat, jak by se můj doprovod tvářil, kdy by mě měl zradit. U Qary jsem získal +1 ke vlivu, ta mě rozhodně podrazit nehodlala. Zhjaeve zůstala naopak zticha a jen potvrdila, že je schopná rozluštit svitek, který sebou Sydney donesla, což velvyslankyni stačilo a vybalila karty na stůl. Jejího žoldáka jsem hravě přeplatil, takže se obrátil proti ní, ale boj to byl i tak poněkud zajímavý. Děvčata vydržela pár kol, Sydney se ukázala jako mocná kouzelnice a několikrát se mi během boje zcela vyléčila. Nakonec jí však došla kouzla, takže jsem jí mohl konečně dorazit. Na trpaslíka si holt nepřijde

Se svitkem jsem se otočil zpět do Citadely a tím jsem opět skončil. U brány už měl čekal Ammon Jerro, takže je jasné, že po mě bude něco chtít. Co to bude, se dozvím zase až večer

[Milhaus]

Já zjistil, že v truchlách se věci generují náhodně a že mezi tím, co se vygeneruje, jsou docela solidní výkyvy. Třeba na hradě Leto v těch katakombách po cestě za záchranou toho krále před stínovým požíračem, jsou 4 truhly ve dvou tajných místnostech (hráč se tam dostane jen, pokud neuhodne ty dvě otázky, které do tohoto místa vedou). V těch truhlách nebyl problém získat třeba 4 zlaté a nic víc. Taky tam ale mohlo být třeba 6000 zlatých a nějaký předmět, nebo tam taky mohl být nějaký vzácný kámen, který je potřeba na výrobu těch nejmocnějších věcí. Získal jsem tam například 2 slzy krále (potřebné na očarování zbrojí), pak kámen zlodějů (potřené na výrobu většiny věcí zlepšující vlastnosti), Beljuril (potřebné na očarování zbraní určitými vlastnostmi). Podobně to bylo i v truhlách kousek dál, kde bylo těch osm mečů o hroby s tou tamní hádankou, jak to vyřešit, aniž by se meče z nepřátelili. I zde se dali v některých truhlách získat ty šutry. To vysvětluje, proč jsem měl pocit v té předchozí hře, že jsem některé kameny zlodějů měl a nyní je nemám, hra mi prostě vygenerovala jiné, nebo mi vygenerovala v truchlách, kde před tím byly nějaké krámy.

Taky jsem v případě tvorby zbraní a zbrojí dospěl k názoru, že nemá výzanm očarovávat ty zbraně a zbroje, aby měli bonus k útoku/obraně. (takové to Palcát+5, nebo Zbroj +5 a podobně). Hodilo by se to jen v případě luků, jinak je toto očarování k ničemu, jelikož todle lze na zbraň/zbroj seslat kouzli, to kouzlo vydrží hodně dlouho aktivní (po celý boj) a tento bonus se pak nesčítá. Tedy i když se u vylepšené zbraně píše třeba bonus k útoku +5 a pak bonus k útoku +4 (za okouzlení kouzlem), má pořád bonus jen +5. Celkově toto číslo určuje, jaká je šance se zbraní zasáhnout, ne to, jaké poškození způsobí. (teda asi). U zbroje se to navíc ještě ruší s dalšími předměty, které přidávají bonus k OČ (zbroj), což jsou třeba některé prsteny nebo rukavice. U luků je zas problém v tom, že už při vyrobení mají ty luky z toho dřeva dvě vlastnosti a lze jim dát jen třetí okouzlení (a to je potom lepší jim zvednout zranění). U zbraní na blízko je tedy jasně rozumnější na ně 3x začarovat kouzlo, které zvýší poškození, protože tato poškození se sčítají. Nejde ale na jednu a tutéž zbraň použít několikrát stejný typ poškození. Tedy nemá cenu například zbraň dvakrát 2x aby dávala ohnivé poškození (bude mít pořád jen jedno), lze ale udělat třeba zbraň, co má ohnivé, bleskové a chladné poškození a po zásahu nepřítele se ke způsobeným škodám pak opravdu přičte 3xk6 zraněn těmi živly (pokud není nepřítel na některý imunní). Nejrozumnější mi pak přád přijde očarovat zbraň jednou jako upíří zranění +5 (vyžaduje 18 level), což má výhody v tom, že jednak by to mělo opravdu dávat vždy +5 zranění navíc (teda doufám) a jednak to léčí toho, kdo zbraň používá. Další očarování by mělo být v rámci toho živlu a pokud možno ne ohnivé (ohnivé se dá aplikovat pomocí kouzel dočasně). Třetí očarování zbraně by pak mohlo být to, že se zvýší poškození například proti zlým bytostem o 2k6. Většina oblud ve hře je zlá a ty co nejsou, jsou slabé. (jako zvířata a podobně). Dají se udělat i speciálně zbraně na nakžý typ nepřítele (zlé/dobré/zákonné/zmatené/zvířata/nemrtví), kde každá taková zbraň by měla v boji proti tomu nepříteli ten bonus 2k6 ke zranění. Ale to mi přijde vcelku zbytečné. Problém je v tom, že toto očarování právě nedokáže udělat Sand, jelikož jsou na to potřeba kouzla knězů

U zbrojí mi přijde rozumné je vykovat z toho mithrilu, pak je očarovat, aby dávali co nejvyšší možnou magickou odolnost (i na to je ale ve hře kouzlo a také se to nesčítá), ale to je jedno, pak asi aby pohltili 10 bodů zranění z každého zásahu (vyžaduje 18 level). A třetí očarování je už víceméně nepodstatné. Pokud ta zbrej bude mít vlastnost imunitas proti mysl ovlivňujícím kouzlům (což mají z těch krůnýřů klepetnatců), ale zřejmě by šlo udělat jen kožené zbroje, tím líp. Taky si nejsem jist, jak přesně to je u štítů a jestli na ně lze aplikovat totéž, co na zbroje. K tomu celému se budu muset teprve dostat a otestovat to. Zatím na to nemám ten 18 level.

Po té, co jsem zachránil krále, vrátil se do Citadely (úmyslně jsem jí před tím nenavštěvoval), se posunul čas, jelikož se hrdina objevil na nádvoří. Dal jsem tedy vylepšit zbraně, postavit třetí budovu (silnice), promlubil s Bevilem, který se přidal jako seržant, pak jsem si chtěl promluvit s tím poskokem Sydney, ale Sand mě přerušil a odtáhl mě do knihovny za mudrcem. Ta mimo jiné byla již postavena (ačkoliv jsem jí nestavěl) a tak jsem ušetřil peníze za její výstavbu. Promluvil jsem si Kanou, procenta času se posunula na asi 4 procenta (už jsem s ní jednou před tím mluvil, protože jsem musel promluvit s mudrcem o umístění úkrytu Ammona). Tehdy jsem nastavil, ať bereme jenom nejlepší z nejlepších vojáků a Katrionu dal na nábor nových vojáků. Samotné vojáky jsem nechal na Citadele trénovat. Nyní při tom rozhovoru druhém jsem přiřadil Bevila na hlídkování cest, vojáci se trochu vytrnévoali, ale ne dost, tak jsem to nechal být. Nastavil jsem i daně na nula. Promluvil si s tím cestovatelem dobroduhem o těch dvou nalezených místech (úkryt a katakomby hradu), s Grombarem o těch jeho existujících/neexistujících bozích a vyjádřil mu podporu (tím jsem u něj získal další vliv). Výtvor jsem již oživil v druhé kapitole a také jej vylepšil. Je to docela dobro bojovník, ale na Khelgara mít nebude.

Z pevnosti jsem vyrazil společně s Grobnarem a dalšími společníky do Letohradu, dal nakládačku Světlu nebes. Já s ní tedy neměl problémy vůbec žádné a vůbec mě ani nezranila, díky těm různým ochranám a vylepšením, co jsem na sebe začaroval. Navíc se do ní pustil i můj trex a nebeský medvěd (z kouzla Spojenec z jiné sféry), takže jsem si ani málem nebouchl a bylo po všem. To kouzlo Spojenec z jiné sféry, nebo případně u Qary Silnější spojenec z jiné sféry je docela užitečné. Přivolaná bytost sice není tak silná, jako ty jiné kouzla, ale vydrží po celou dobu, než si hráč odpočine. Takže při procházení světem mám v podstatě dva trvalé zvířecí společníky, které můžu vytunit pomcí kouzel, aby byli silnější.

V Letohradě jsem ještě nabral Radost, radost mi udělali i zdejší nákupy, jelikož jsem mohl koupit některé ty vzácné šutry a suroviny a pak se vydal do Port Llast. Opět jsem dal nakládačku Světlu (opět si ani neškrtla, až mi jí bylo trochu líto a přemýšlel jsem, že bych jí v rámci fér play trochu v průběhu boje vyléčil). Pak jsem promluvit s těmi dvěma malými blázny, nebo spíš tedy Grobnar, páč já jim nerozuměl, získali jsme značku na mapě, vydali se na místo, získali ten neviditelný nástroj, dali nakládačku orkům a vyrazili do Citadely. (já s oryk azse neměl moc problémy, někdo z mých společníků je asi vystrašil, ačkoliv nevím kdo, jelikož u většiny mám vypnuto kouzelní, krom těch, na kterých nezáleží. Třeba u Grobnara, Neeshky, Casavira a Bischopa jsem nechal zapnuto, ať si kouzlí a používají předměty jak chtějí, Neeshce a Grobnarovi jsem dal navíc i kouzelné hůlky). Tak to byl asi někdo z nich, protože jsem je tam zrovna vzal sebou (bylo mi líto Casavira, který se mnou nebyl na žádné výpravě od návštvy archivů v první kapitole a i Neeshky, která už taky se mnou moc nikam nechodí). Ještě jsem tu klik na rudu a šel zpět do Citadely.

V Citadele jsem dal zese nakládačku Světlu,získal jí jako seržanta,  poslal horníky pro rudu, šel tedy i do pevnosti, zadal stavět nějaké další budovy, vylepšil brnění a zbraně, dostal úkol s kruhem druidů, u Kany se posunul čas na 5%, objevila se tam banda dobrodruhů, tak jsem jim dal práci. Kana mě informovala o tom, že vojáci už mají trochu slušnější výcvik, taky mi řekla, že by měli jít někam do akce. Zadal jsem tedy, aby Katriona vedla trénování a Světlo jsem nechal verbovat nové členy. Samotné vojáky jsem též poslal na verbování nových členů. Taky mi dala Kana speciální akci s podporou nějakých rolníků, že je to prý dobrá příležitost, aby naši vojáci získali zkušenosti v praxi v boji.

Chybí mi tak poslední seržant, což by měl být tuším ten, co doprovází Sydney na setkání s ní, jak se jej dá podplatit. Jenže mě na to setkání hra nechce pusitit a vždy některý společník toho posluhovače Sydney zažene.

Vydal jsem se tedy ještě s Elanee, Khelgarem, Qarou a Sandem (hra mi umožňuje vodit 4 společníky a chodit tak v pěti. Nevím jestli je to bug, nebo úmysl) do toho kruhu druidů. Na místě se ke mně přidal ještě Bishop, takže nás bylo 6. Já vyvolal trexe a medvěda, Elanee trexe a elementála, Bischop trexe a zvíře, Qara silnějšího spojence sfér, což vzhledem k její neutrálnosti byl obří elementál a Sand pomocí kouzla "Stíny" vyvolal bytost třídy VIII, tedy také obřího elementála. Celkově nás tedy bylo 14, na všechny jsem začaroval posilující a ochranná kouzla, Qara brnění, Elanee kůru a nějaká posilující kouzla, Sand velké hrdinství a rychlost. Po rozhovoru s drudiy dostali nakládačku tak rychle, že ani nestihli kouzlit. Všem postavám krom Khelgara, který se mi v těch světelných efektech ztratil, jsem zadal, ať kouzlí svá nejmocnější útočná kouzla a to stačilo. O drobnou havěť, co si přivolali druidi, se postarala moje zvířata. Elanee zdá se ani na chvíli neváhala, že by odešla pryč, nikde jsem ani neměl možnost jí vyznávat lásku a podobně. Jen na konci rozhovoru s druidy jsem jí řekl, že budeme muset kruh zničit a ona díky vlivu souhlasila. N2co se mi ale plete, že mohla odejít pryč s tím zachráněným druidem, ale nic takového tu neproběhlo. Tak nevím. Každopádně druidi jsou minulost.

Zbývají mi trpaslíci a ještěři.

[Milhaus]

Tak konečně mi umožnili setkání s Sydney a já tak získal posledního seržanta. Zdá se mi, že byl docela dobrý na speciální akce a výcvik mužů, ale nejsem si úplně jist. Určitě se nehodil na verbování a hlídky. Nakonec jsem tedy přidělení seržantů udělal tak, aby Světlo verbovalo, Katriona dělala spešl akce, Bevil hlídkoval na cestách a Jalboun trénoval rekruty. Teoreticky by tak každý měl dělat to, v čem je nejlepší. Ale možná se Jalboun naopak na trénování nehodí a bude zhrošovat morálku vojáků. Nejsem si jist. Do pevnosti tak už jen potřebuji získat dost rudy na nejlepší brnění vojáků apak by už měl stavět tu pevnost a procházet ty spešl akce vojáků, kteří by je teoreticky měli zvládat dobře.

Sydney si zase ani neškrtla. On ten kněz s těmi ochranami atd je prostě hodně silný. Ani jednoho z mých společníků a ani  Jalbouna vůbec nezranila (ani ti její posluhovači). Na druhou stranu to hraji na normální obtížnost a ne na obtížnost D&D, to bych to tak asi musel hrát od začátku.

[Elemir]

Některé truhly mají pevný loot, přišel jsem na to včera u dračího pokladu. Než jsem vzal Neeshku sebou, tak jsem různě truhly rozbíjel a zkoušel, jestli se mi je podaří rozbít, aniž bych rozbil něco uvnitř. Tam, kde se dá něco rozbít, je obsah určitě generovaný.

Kněz bude dobrý nejspíš bez ohledu na nastavení obtížnosti, ochrany prakticky nepoužívám, jen těch pár, co má Elanee jsem teď více využil. A rozdíl je znát, byť mi to spíš kompenzuje slabší zbraň. Kdybych držel v ruce něco pořádného, tak je to taky hned o poznání jiné. Na D&D hra možná některé situace více hrotí, ale až tak rozdílné mi to jinak nepřijde. Druhá věc je, že se o ty postavy zas tak moc nestarám, třeba lepší vybavení nosím akorát v bedně apod. Úplně mi nesedne to střídání postav, takže rychle ztrácím přehled.

[Milhaus]

Tak Jalboun se na trénování lidí nehodí. Takže je dobrý jen na zvláštní akce. Katriona by měla být tedy asi na nábor a Světlo na výcvik.

Ono v truhlácj jsou občas věci některé konkrétní napevno, ale může se lišit ten zbytek. Já si právě myslel, že ty vzácné kameny jsou napevno a že autoři vědí přesně, kolik jich hráč za hru najde. Ale to byl omyl. Oni tedy vědí, kde je hráč získat může a kolik maximálně (protože určitě u truhel nastavují maxima a typy věcí, které lze získat), ale pokud má hráč smůlu, nemusí v podstatě za celou hru najít ani jeden ten konkrétní kámen.

Pravidla D&D krom jiného mění hlavně postup na vyšší úroveň a to, kolik získáš životů. Na normální obtížnosti získáš vždy maximum možného, zatímco správně by sis měl házet kostkou s určitou hodnotou. Třeba bojově orientované postavy 1K10. Na normální tedy získáš vždy 10 životů + bonus za odolnost. Na D&D získáš mezi 1-10 + bonus za odolnost (odolnost se přičítá nebo odčítá i zpětně a fungují na ní i předměty, respektive pokud si pomocí předmětu zvedneš odolnost, zvýší se ti i počet životů). A to je hlavní rozdíl. Další rozdíl je v tom zraňování kouzli, že zraňuješ i své vlastní postavy.

[Elemir]

U těch životů jsem na to doposud nekoukal, v tomhle jsem si myslel, že to funguje od character levelu 12 stejně jako v AD&D 2, tedy že přírůstek je za každý level nad 1-3 body dle archetypu. V takovém případě to totiž už neřeším. Levelování u BG jsem kupříkladu řešil tak, že před levelupem jsem obtížnost snížil, abych dostal maximum HP. Ale teď koukám, že on má ten můj trpaslík 270 HP Asi by bylo blbé mít trpasličího bojovníka s méně jak 100 HP, ale to bych musel mít extra smůlu, kdyby mi padaly jen jedničky

[Elemir]

Málem bych zapomněl, taky chodíme v pěti, to nebude bug.

Situace v Citadele se mi začala sama postupně stabilizovat, šedokabátníků už mám více a počet stoupá. Sice nijak závratně, ale je to o dost lepší. Dostal jsem se zrovna do fáze, kdy jdu Stínovým požíračům po krku, což mě zavedlo k duchu draka Noalatha. Za pomoc s odpovědí na skutí Stříbrného meče jsem mu slíbil, že zničím jeho kamenné srdce a pomůžu mu umřít. Mno, vypadalo to jednoduše, ale cestu mi zkřížili hned dva černí draci Měl jsem v družině Sanda, takže jsem využil podobné taktiky jako s Tholapsyx. Oba draci jsou navíc slabší, takže to šlo rychleji. Ani jsem jim nemusel rušit ochranu (žádnou snad ani neměli).

Následovala cesta do ruin vesnice v bažinách a skutí samotného meče. Potkal jsem druhého požírače a hned jsem doplatil na nenaslouchání příkazů ... Zhjaeve sama od sebe jen tak svitek Pravých jmen číst nezačne, takže než jsem se rozkoukal, byla v bezvědomí a musel jsem taktizovat s odlákáváním požírače, neb jsem jí nedokázal sám znovu postavit na nohy. Ona je to totiž jinak patová situace. Požírač nechce umřít a já díky regeneraci taky ne To samé se mi stalo s Ammonem při pokusu o záchranu kapitána Calluma, kdy padl třetí požírač. Byl jsem přesvědčený, že Ammon ten svitek dočetl a nebylo tomu tak. Celou situaci pak zachraňovala Neeshka.

S Neeshkou se pojí ještě jedna zkušenost. Díky amuletu pro vyvolání Mephasma jsem konečně pochopil, jak funguje alchymie a že jednu z ingrediencí si musím nejprve vyrobit ze surovin. Bylo to vůbec moje první použití hmoždíře a následné očarování předmětů. O vše se postaral Sand. Neeshku jsem měl při vyvolání Mephasma stále u sebe, takže proběhl zajímavý okrajový rozhovor mezi nimi. Měl jsem tohle tušení už nějakou dobu, ale teď už si začínám být pomalu jistý, že Mephasm je Neeshky otec. Zatím jsem jeho služby nijak využít nedokázal, ale uvidím, co se bude dít dále.

Pokud bych se měl ještě na chvilku vrátit ke skutí meče, tak tohle je pasáž jak vystřižená z PST, resp. jsem si u toho vzpomněl na rozmluvu s Da'kkonem ohledně jeho čepele. Opravdu mi to nyní dává větší smysl, protože to zapadlo do souvislostí a hlavně jsem si mohl nyní lépe uvědomit, o co vlastně při skutí jde.

Při cestě za výrobou amuletu jsem rovnou oživil konstrukt, čímž jsem získal další body vlivu u Grobnara. Řekl bych, že jsem se tomu skrčkovi věnoval už dost, takže by na konci zradit nemusel

Časem jsem se zastavil u 75 hodin a připravenost Citadely je zhruba 67-70%