Přispěvatel: Elemir Červen 15, 2015, 15:52:08
Upřímně, Zaklínač není žádná hardcore záležitost, jeho síla spočívá v příběhu a hratelnosti. Problém je spíš v tom, že to je hra, kterou jsem jako jiné už dříve dohrál (rok 2011). Trn z paty mi to tedy nevytrhne a seznam nedohraných her se díky tomu neztenčí, ale mám s ním i postranní úmysly ;) Na vinně je samozřejmě v současné chvíli aktuální třetí díl a snaha zasadit ho do kontextu. Uvědomuji si, že jsem se k trojce hodnocením možná nezachoval nejlépe, ale to neposoudím do té doby, než si celou trilogii zkusím znovu a začnu na ní nahlížet právě z pohledu nejnovějšího dílu.
Problémem všech herních sérií je totiž to, že se jen těžko vymaňují ze stínu prvního dílu. Obzvláště tehdy, pokud se liší i samotný gameplay a vývojáři inovacemi zrovna nešetří. Už mezi jedničkou a dvojkou vznikla citelná propast, která hráče rozdělila. Ale to by v případě Zaklínače nebyla ještě žádná tragédie. Přesto mi těch otazníků u trojky vzniklo více a rád bych si je teď sám pro sebe osvětlil :)
Nechci ten úvod nijak natahovat, sdělím už jen jednu věc a to, že jsem konečně pořešil tvorbu screenhotů z her, takže Zaklínač bude nejspíše první, kde se konečně krom textu dočkáte i obrázků :D Vím, ještě jsem úplně neodladil fórum, ale to už snad bude ta nejmenší překážka ...
Přispěvatel: Milhaus Červen 16, 2015, 21:23:18
Přispěvatel: Elemir Červen 16, 2015, 22:03:48
Akorát se směju u dabingu. Dal jsem si samozřejmě český + české titulky (kdybych náhodou nestíhal :) ), ale opravdu se to nedá poslouchat. Kalkenstein dokonce v jednu chvíli říkal něco jiného, než bylo psáno, což byl ale prostě klasický přeřek, když zaměnil podobné slovo. Budu to muset asi přehodit minimálně do aj. Je to komické hlavně i z toho důvodu, že CD Projekt používal pro dabing stále ty samé herce, takže v tom slyším jak Might and Magic IX, tak třeba i Icewind Dale :D
Jednička ve mě určitě zanechala nejhlubší dojem, což je teď hezky vidět. Líbil se mi její systém a komplexnost a v tom se ani teď nic nezměnilo. U dvojky a trojky hodně váhám, pořád jsem nakloněný spíše dvojce.
Každopádně chci změnit některé volby, takže tentokrát vemu romanci s Triss. Kupodivu mi najednou už tak nesympatická nepřijde :D Zítra sesmolím report. Popsal jsem si to po papírkách a zapomněl je doma, tak jsem to raději vynechal. Obrázků mám taky něco natípáno a přemýšlel jsem, že bych možná vytvořil i nějaké srovnání společných lokací napříč díly. V trojce mě třeba zamrzel okleštěný Kaer Morhen (pokoje uvnitř apod.).
Přispěvatel: Elemir Červen 17, 2015, 07:50:02
Na jedničce mě vždycky fascinovalo úvodní intro, kterým si CD Projekt nastavil laťku i do budoucna. Scéna ukazuje odkletí princezny Ady (byla zakletá ve strigu). Dneska už je na tom sice vidět zub času, místy to působí prkenně, ale to nic nemění na tom, že je to stále úchvatná podívaná. Když si vemu, co tu CD projekt vůbec dokázal z enginu vymáčknout, tak musím smeknout.
Použitý engin s prozaickým jménem Aurora byl původně určen pro ságu Neverwinter Nights (2002), takže v době vydání Zaklínače (2007) už to nebyl zrovna žádný hit, navíc je zde použita původní verze ("dvojku" si pro sebe připravil Obsidian Entertainment, když pracoval na Neverwinter Nights 2, takže to bude asi důvod, proč nebyla použita i u Zaklínače). Ostatně CD Projekt si jí také uzpůsobil. Aurora je hlavně pověstná kvůli tzv. žluté mlze, což souvisí se způsobem omezení dohlednosti - vzdálenější objekty postupně mizí v takovém žlutém oparu. Netuším ani, jak je to přesně s podporou 32-bit barevné hloubky, protože např. úvodní lokace na Kaer Morhen má takový ten typický nádech do šediva (pamětníci karet Voodoo už asi tuší ;)). Nicméně dost věcí lze nastavit, takže jsem neváhal a rovnou zvolil i vysoké detaily.
Jednička není ještě tak dynamickým RPG, jako její potomci, dost věcí se tedy odvíjí i od správného vývoje postavy. Nikterak jsem neváhal a zvolil proto střední obtížnost. Dost dobře si vybavuju pasáže, kde jsem se před lety slušně zapotil a myslím, že ani nyní to nebude jiné :) Holt rozdělování talentů na poslední chvíli se moc nevyplácí.
Zpět do Kaer Morhen ...
Po úžasném intru tu máme intro ještě jedno ;) Jakmile jsem si zvolil obtížnost, hra mě seznámila s aktuálním dějem formou videa, kde Geralt není zrovna ve své kondici ... píše se rok 1270, 5 let po Velké válce. Geral v knižní předloze končí v nějakém zapadákově, kde je těžce raněn, Yennefer je fuč a Triss se snaží, seč může (nečetl jsem, tak kdyžta prosím omluvte nepřesnosti). Eskel s Vesemirem Geralta najdou a dopraví na hrad Kaer Morhen, kde už čeká Lambert, Triss a Leon (nový Vesemirův učeň, kterého před 6 lety přijal).
Kaer Morhen je poměrně dobře zapamatovatelnou lokací, obzvláště když jsem si v něm dost času užil i v trojce (tutorial, bitva ve třetí kapitole). Byl jsem proto zvědavý, jak se na něj budu dívat nyní. V intru jsem si ihned povšiml jedné zajímavosti - vegetace. Nikdy předtím mě to nedošlo, ale ty všudypřítomné borové lesy byly vidět už v jedničce. Hrad slouží jako tutorial i zde, takže než jsem se nadál, musel jsem tasit meč, tedy nejrpve si jeden rezavý vytáhnout ze cvičného panáka a pobít první várku sedláků.
Zaklínači padli v nemilost, což si Vesemir dokonale prožil na vlastní kůži i dříve. Jenomže tentokrát to nebyli jen sedláci. O chvíli později vtrhl na hrad hlavní voj - žoldáci tajemného spolku Salamandry. Doprovod jim činili celkem tři mágové, Savolla, Magister a jeden neznámý, který jim očividně velel a z něhož měla Triss veeelmi špatný pocit (identifikovala ho jako Zerikánského čaroděje). Přivedli si sebou i chiméru, což je taková přerostlá kudlanka ;)
Nastala tedy mírně zuřivá bitva, kdy jsem se musel probojovat k centru hradu a ochránit zaklínačskou laboratoř. Vetřelcům se nějak zachtělo mutagenů. Později jsem se dozvěděl, že ani Triss nemá do laboratoře přístup a ctí zaklínačká tajemství. Paradoxně to teď bylo na škodu, tedy zbylo to na mě :D A máme tu první rozhodnutí.
Když jsem dorazil na centrální nádvoří a otevřel vstup odstatním, musela ho Triss po chvilce provizorně uzavřít (zasypat). Jenomže k obklíčení už mnoho nechybělo i tak a dostal jsem tedy možnost, ke které skupině se přidám. Zda-li půjdu s chlapci čelit chiméře, která mezi tím na nádvoří vtrhla, nebo pomůžu Triss a Leovi s laboratoří. Pro hru jsem si vybral druhou možnost, ale samozřejmě jsem si osvěžil pamět i loadem a první možností.
- za Triss (hlavní výběr)
Za Triss následuje uvnitř hradu souboj se Savollou. Nic složitého. Při cestě sem jsem od Vesemira dostal letvary Hrom (posílení útoku) a Vlaštovku (pověstná regenerace zdraví), Triss mi pak vrazila Puštíka (doplnění energie). Savollu tedy stačilo v podstatě jen uklikat ... no, teď mě napadá, že kdo nehrál, tak asi nemá moc ponětí o bojovém systému ve hře. Boj se skládá ze sekvencí, které jsou odvislé od správného klikání (je označeno změnou kurzoru), takže boj je spíše o sledování kurzoru. Žádné úskoky apod. Do toho se pak míchá rychlý, silný a skupinový mód boje, který zde hraje mnohem významnější roli (špatný mód zde znamená, že protivníka ani nezasáhneme). Taktický rozměr se tedy rozhodně nikam nevytratil ;)
Cesta je volná, takže kupředu. Vlastně ne, ten tajemný mág není žádné ořezávátko a díky Kruhu živlů přede mnou vztyčil magickou bariéru. Triss z toho zrovna nadšená nebyla - ne z té bariéry, ale že jí Vesemir o Kruhu živlů jaksi zapomněl říci :) Cesta zpět se trochu zavalila, ale Leo mi ihned pověděl cosi o znameních, že prý Aard by byl dobrý. Leč smůla, Geraltova zranění byla doprovázena rozsáhlou amnésií, takže byl rád, že si vůbec pamatoval, co dělat s mečem. Leo je ovšem kliďas a tak mi pověděl o Kruhu živlů, ten je shodou okolností v kryptě kousek odtud. Díky němu jsem se naučil Aard a mohl si cestu zpět prorazit.
Ovšem čekalo mě nemilé překvapení, Triss podcenila svoje síly a skončila s vážnějším zraněním. Bariéra je sice fuč, Savolla mrtev, ale hlavní záporák mi mizí portálem, nechal mi tu akorát Magistra. To je takový typický podvraťák, byť v těch lenonkách vypadá právě jako John Lennon :D Dostal k tomu velmi zajímavý nápad, že si vyzkouší, jestli zaklínači opravdu umějí odrážet šipky z kuše ... no, jak kteří, Leo bohužel ne, neb to nebyl ani plnohodnotný zaklínač. Pomstu už jsem nestihl, Magistr zmizel v portálu.
Jak se později ukáže, smrt Lea nebylo jediné neštěstí, zmizely i mutageny.
- za Vesemira
Vesemir se s ostatními pustil do chiméry a žoldáků. V této variantě Geralt Aard umí, protože ho musí již od počátku používat. Díky rozezvučení zvonů se totiž chiméra stává zranitelnou a rozezvučet je lze jedině znamením. Hodí se proto i lektvar Puštík, který doplňuje energii. Boj nikterak náročný a celá tahle pasáž se vlastně omezuje jen na něj. Po boji následuje stejná sekvence s Magistrem, jako za Triss a Leo umírá, Triss je také těžce raněna.
- zpět do příběhu
Úkol je jasný, postavit Triss na nohy. K tomu je potřeba sehnat přísady na speciální lektvar. V tuhle chvíli je tedy čas na průzkum hradu a pokecat si se všemi zaklínači. Od Vesemira jsem se dozvěděl ještě o Berengarovi, ale ten už před lety někam zmizel. Určitě stojí za to si všechny dialogové volby proklikat, osvětlí to pár věcí a hlavně, pořád jsme v tutorialu, takže to ukáže i pár činností, zde konkrétně meditaci a přípravu lektvarů. Nebudu zabíhat do podrobností, ale meditovat lze u ohně nebo u přátelského NPC (v dialogu je speciální ikonka). Během meditace pak lze připravovat lektvary. Oproti trojce je to trochu změna, protože v ní lze meditovat kdekoliv. Rozdíl je pak i v lektvarech, protože délka trvání efektů je v jedničce delší, konzumovat je lze stejně jako v trojce i během boje (vlastně tohle trojka převzala, protože ve dvojce se museli lektvary pít předem a právě během meditace). V určitých chvílích se tak Geralt stává celkem nesmrtelným ... ale opravdu jen někdy, ono samozřejmě záleží na situaci.
Na nádvoří jsem sebral krom poslední ingredience i oko chiméry, což jak si matně pamatuju je přísada pro nějaký mutagen. On i systém mutagenů je tu poněkud jinak. Nic proti zjednodušování, ale trojka už to trochu přepískla, v jedničce a ve dvojce mi strom dovedností a investice mutagenů přijdou mnohem zajímavější. Triss jsem výlečil a následovala moje oblíbená pasáž a naše dubová postel ve věži :D Úspěch či neúspěch je tuším dán tou předchozí volbou, komu v boji pomůžu, ale jistý si tím úplně nejsem. Celkově je zajímavé, jak se po odehrané dvojce a trojce ten můj vztah k Triss změnil :D Mno, ale nedlouho poté jsem musel opět zakolísat. Pasáž na Kaer Morhen končí a v následující lokaci mě uvítala Shani ...
Poblíž Wyzimy
Cesta mě zavedla do oblasti Wyzimy, ale vstup do města je uzavřen kvůli karanténě (mluví se tu katriónském moru - zní mi to podobně, jako ten mor, co řešila Keira v trojce). Vše začíná videem, kde služebná Karolína chrání svého svěřence Alvina. Bohužel, do hospody to stihne jen Alvin (netuším proč, ale hospoda je obehnaná dřevěnou hradbou a u ní stojí poněkud natvrdlí strážní). Shani mě vřele uvítala a Alvina se ujala, tedy až poté, co z Alvina v tranzu vypadlo Ilithino proroctví o Bílé zimě. Pokud se vrátím k Shani, je hezké, jak nám jí vývojáři vyobrazili. Obecně, je potřeba vzít v úvahu stáří hry a technickou úroveň. To, co předvedla dvojka, je prostě o pár řádů výše, ale přesto jsou modely postav v jedničce dobré. Ale o modelech to samozřejmě není. Shani je další sexy zrzka a charakterově je od Triss odlišná (mají hodně společného, ale Triss je prostě čarodějka s vlohama pro intriky ;)). Vůbec se nedivím, proč jsem si jí předtím vybral.
Hospoda se pro mě stala dočasným útočištěm, odkud budu v následující dny provádět svůj průzkum. Venku jsem si z tabule sebral zakázky a v hospodě promluvil s alchymistou Kalkensteinem. U zakázek je trošku rozdíl, není potřeba si chodit povídat se zadavatelem, tomu stačí jen výsledek. Tudíž žádná srdceryvná xy-tá variace na stejné téma. Stejně tak žádná šipečka a návod formou podúkolů (v deníku možná něco bude, ale jak už to bývá, v uzavřených lokacích člověk stejně časem proleze vše, takže dříve či později na příslušné řešení úkolu narazím tak jako tak ;)). Za zmínku stojí ještě servírka Vesna Hood, kde jsem si dovolil menší flirt, tuším z ní totiž další kartičku do sbírky ... :D
Přispěvatel: Milhaus Červen 19, 2015, 08:18:11
Vesnou Hood je možné získat kartičku, ale jen za určitých okolností. Vím, že jsem to při první hře minul. Ona některou denní dobu (asi v noci) stojí venku a chce jít domů, přepadnou jí banditi a hráč jí musí doprovodit. Pak si může domluvit rande v mlýně. Celé to video má pak pěkný závěr, kdy sedláci sledují mlýn a baví se o tom, že by měli najmout zaklínače, protože v mlýně zase straší. :)
Přispěvatel: Elemir Červen 19, 2015, 08:41:14
Na mlýn si pamatuju, to se mi právě předtím povedlo a video mě dobře pobavilo :), akorát jsem netušil, že to souviselo s Vesnou Hood. Vybavuju si totiž, že jsem tam u jedné kartičky řešil problém s jídlem, vínem apod., tak jsem si myslel, že až tohle je ono. Jsem zatím na začátku, takže tohle mám ještě před sebou, přeci jen mi některé pasáže ve vzpomínkách už splývají.
Přispěvatel: Elemir Červen 19, 2015, 15:45:54
Našel jsem už i Zoltana a hned zjistil, že inventář je omezený. To budu zase běhat sem a tam mezi lootem a obchodníky :)
Přispěvatel: Elemir Červen 20, 2015, 10:13:00
V hospodě jsem toho už moc nepořešil, neb začala noc a tak jsem se vydal ven. Kousek za branou jsem narazil na Vesnu Hood, v nechtěném doprovodu, který záhy umřel na ostří mého meče. Při té příležitosti jsem zjistil, že na zbraních zrovna nevydělám. Inventář je dost malý, tam se nevejdou a postava má jen omezené sloty na sekundární výzbroj.
Což mě tak napadá, kdo od počátku hledá, kde mám stříbrný meč, hledá marně ;) Celý první akt je Geralt závislý jen na ocelovém meči, kterým mlátí i monstra. Nikdy jsem se však nedostal do situace, kdy by to bylo extra na obtíž ... samozřejmě vyjma trofejních potvor, tedy minibossů. U nich už je potřeba více taktizovat.
Vesna mě rovnou poprosila, zdali bych jí nedoprovodil domů, což je docela štreka, až do podhradí. Cestou je to samozřejmě samotný barghest a jejich počet postupně přibývá. Není problém udržet na živu sebe, ale chránit Vesnu je místy hodně o štěstí. Několikrát jsem musel loadnout a změnit přístup. Ovšem rozlučka už byla pěkná, pokud chci, sejdeme se zítra večer u mlýna a mám donést lahev vína :D
K mlýnu jsem rovnou zašel, čekal jsem nějaké utopenecké překvapení na břehu, ale nic tam nebylo. Vzal jsem to proto na druhou stranu a vešel do jeskyně s echinopsi. Kdysi jsem na ní narazil nějak omylem a pozdě, teď jsem to vzal při jednom a odnesl si z jedné potvory požvýkanou lebku jednoho dobrodruha. Pak mi došlo, proč jsem sem lezl později.
Celý problém je Geraltova znalost monster a tudíž trofejí. Ve hře se to dá nahnat čtením příslušných knížek, tedy docela dost platit, nebo jde prokecávat vesničany a občas za nějaký dárek přijde i bonus v podobě přípisu do bestiáře/herbáře. Docela jsem to podcenil. Ono takhle lze totiž obejít jednu příbehovou pasáž, ke které je potřeba získat speciální prsten (jednu verzi má babka ve vesnici, později se k tomu dostanu). Na 5. levelu už má postava dostatek bodů, takže může ve stromě Inteligence doplnit patřičné talenty, jenomže to bych si je nesměl syslit :) (rozdělil jsem je skoro až na konci aktu I).
Do večera dlouhou, tak jsem to vzal zase zpět do hospody, kde už nastalo ráno a objevilo se pár nových lidí. Zkusil jsem si pěstní souboje a díky Zoltanovi se nechal zasvětit do kostkového pokeru. U pěstních soubojů jsem chvilku tápal, jak jsem zvyklý z trojky, tak jsem hned začal zuřivě klikat a ono to tu samozřejmě takhle nejde :) Spolu s kostkami mi to vyneslo počáteční jmění. U hospodského Olafa jsem už začal pomalu využívat i truhlu pro přebytečný loot. Bylo to užitečné ještě z jednoho důvodu, zjistil jsem, že nemám přečtené zakázky na potvory, proto se na toto téma se mnou nikdo nebavil. Ostatně číst je potřeba jakoukoliv písemnost, aby se zapsala, vyjma úkolových předmětů (zatím).
Declan Leuvaarden mě zaúkoloval s nalezením svého přítele, dobrodruha, který šel lovit echinopsi do jedné jeskyně. Vida, našel jsem, viz výše, takže teď už mu jen najít důstojné místo pro pohřeb. O tom by mohl vědět Velebný pán v podhradí. Nezbývalo, než se za ním konečně vydat. Když už jsem u toho, cesta do podhradí vede kolem stanoviště Mistra lovčího, to je lidský protějšek zaklínače, ale dost vyčůraný. Od něj lze získat zakázky na trofejní potvory (utopence u řeky a ghúla v kryptě). Geralt z něj vyklepl ceny za lov a docela se podivil, jak lidi zaklínače oškubávají - nevím, zdali to zabralo, ale Geralt začal dost tvrdě nadhazovat ceny.
Velebný pán je typický zmr_, jak už jsem psal výše, dá se tomu docela vyhnout, ale to bych si na to musel vzpomenout dříve. Che po mě v noci doručit ohně do pěti kapliček věčného ohně ... jj, církev Věčného ohně a jejich svatý plamen, který všechny zachrání před Bílou zimou. Za odměnu mě nechá pohřbít dobrodruhovi ostatky do krypty pod kaplí. Pokud chci navíc do města, můžu od něj získat glejt, ale teprve tehdy, až pomohu s problémy 3 dalším lidem - strážný Mikul, překupník Haren a kupec Odo.
Kapličky šly zatím stranou, blíží se večer :D Cestou jsem to vzal sice přes jednu vesničanku, které jsem vrazil tulipány, ale Vesna už čekala před mlýnem. Chtělo to trochu přemlouvání doprovázené vínem, ale večer stál za to :D Komentáře lidí z protějšího břehu o strašení a potřebě najmout zaklínače byly dobré :) Ostatně je to zajímavé, u jedničky se směju častěji a plno hlášek nebo Geraltovo reakcí mi přijde vtipnějších. V trojce se z něj stal docela suchar. Přitom to určitě není prostředím, po kolena ve všudy přítomném marastu jsem i tady.
Nejsem si teď úplně přesně jistý, jak jsem postupoval dále, ale myslím, že vzhledem k blížící se půlnoci jsem si to zamířil rovnou za mlýn a pobil zdejší utopence včetně topivce Nadira (trofej pro Mistra lovčího). Pak už jsem to tak nějak doklepal až do rána.
Počestní občané Wyzimští
Je na čase vrhnout se do plnění úkolů pro Velebného pána. Zadní cestou kolem slumů jsem se dostal na most, kde stráží Mikul. Idiot už od pohledu. Vlastně možná více srab, než idiot. Nedaleká krypta je zamořena ghúly a nikomu se do toho nechce (klíč jsem dostal až od Mikula, dříve tam jít nelze). Jasně, práce pro zaklínače za 200 orénů (Mikulův měsíční plat). Kdybych nevěděl, co mě v kryptě čeká, asi bych byl překvapený. U vchodu ležela mrtvá dívka a poblíž jejího těla lahvička s jedem. Co ghúly přivolalo bylo tedy jasné. Vymlátit je nebyl žádný problém, akorát jsem zapomněl na nějaký zdroj světla a nemohl se proto vydat moc daleko od vchodu. Našel jsem akorát kruh živlů pro znamení Igny. Nevadí, tím je splněno, další ghúly jsem si podal až poté, co jsem si vyrobil lektvar Kočku. A když už jsem byl přitom, za polorozpadlou zdí si poměřil síly s alghúlem Ozzrelem (další trofejní kus pro Mistra lovčího). Kdysi jsem tuhle potvoru úplně vynechal, protože mě nedošlo, že ty polorozpadlé stěny lze bořit Aardem. I tak mi ale přijde, že jsem kryptu neprošel úplně celou.
Cestou za Mikulem mě už čekalo menší překvapení a důsledek jednoho rozhodnutí. Na mostě se objevil Kalkenstein a pár týpků se ho snažilo oloupit. Mno, pár týpků ... Salamandra. Samozřejmě pobít :D Následující video a Kalkensteinova otázka mi osvětlily předchozí volbu při boji na Kaer Morhen (za Vesemira vs za Triss). Díky mé volbě ukradli jen spisy, nikoliv mutageny, pro jejichž výrobu nyní schánějí vhodné vybavení. S mikulem je třeba nyní mluvit opatrněji, ne kvůli tomu, co se na mostě stalo, ale kvůli kryptě (nejprve si zahrát poker a pak teprve mluvit, Mikul je klíčová postava pro turnaj a po rozhovoru na téma krypty se naštve, tak proč čekat na další příležitost?). Mrtvá dívka v kryptě byla Ilsa, jeho "snoubenka", která umřela za podivných okolností. Všichni mají nějakou podivnou potřebu poukazovat na vesnickou vědmu Abigail, které se zatím záměrně vyhýbám :)
Další v pořadí byl Haren Brogg, překupník, nebo lépe řečeno pašerák. Jeho úkol je jednoduchý, večer pomlátit všechny utopence v doku, protože mu poškozují zboží. Jednoduchý jen zdánlivě, protože po dobře odvedené práci se mi tu najednou vyloupli Scoia'tael (Veverky), tedy pověstný elfí odboj. Ukázalo se, že Haren je tzv. havekář, obchodník, který poskytuje zboží partyzánům. Nechal jsem elfy zboží odnést, boje už bylo pro dnešek dost. Nakonec se s tím i tak trochu počítá, Haren mi to v zápětí osvětlil.
Mezi tím jsem tak nějak splnil úkol s kapličkama, kam se musí jít opravdu až v noci, jinak nelze svíčky na oltáře umístit. Samozřejmě to proti barghestům nepomohlo, ale Velebnému pánovi to stačilo. Za odměnu jsem odnesl ostatky dobrodruha do sklepa a poprvé se střetl s projekcí Divokého honu. Osud je asi předurčen, ale to se teprve uvidí. Následovala bitva s duchem Lea, který mi pověděl cosi o tom, že v mých šlépějích jde smrt. Nic nového pod Sluncem. Declan byl rád, zaplatil a zbyl mi už jen kupec Odo.
Odo je pijan a očividně za tím skrývá černé svědomí. Má problém na vlastní zahradě, ale než jsem se do toho mohl pustit, řádně mě opil :D Holt smlouvání o ceně bývá někdy drsné :D Naštěstí už jsem dostatečně zesílil a s echinopsi bojoval už dříve, nic co by kombinace Vlaštovky s dobře mířenými ranami nevyřešila. Kytky byly jen dvě. Vybral jsem odměnu a šel ven. Odův pes tam na něco štěkal, ale těžko říci na co ... no, na kopci už stála bestie :) Ale v tuhle chvíli ještě nezaútočí, jen spawnuje barghesty. Narazil jsem na ní po cestě několikrát.
Doupě Salamandry
Příběh se pomalu uzavírá, Velebný pán mi nejen poděkoval, ale prozradil i úkryt Salamandry. U Abigail, kterou jsem nedlouho předtím navštívil, jsem se přes Alvina dozvěděl něco málo o původu Bestie, takže to vše začalo pomalu zapadat. Velebný pán mě odkázal na hostinského Olafa, který má u sebe klíč od staré hospody ve vesnici. Je dobré tam jít, protože v hospodě už čeká Shani v obklíčení podivných individuí, co nebohého hostinského podřizli. A jsme doma, jeden mi v domnění, že patřím k nim prozradí, jak to bylo s Ilsou a jaký podíl na tom měl Mikul. Jenomže se sekli a já pro změnu posekal je :) Vzal jsem klíč a opět za pomoci meče prošel přes starou hospodu až do podzemí.
Jaké pak bylo překvapení, když tu byl Alvin v doprovodou dalších dětí. Prý je sem poslal Velebný pán. Heh, zmr_ jeden, stačilo, že jsem nahoře v hospodě objevil zásilky od Harena, který očividně obchoduje s každým, tedy i se Salamandrou. Přes rozpadlou stěnu jsem se dostal do další části jeskyně a tady pro změnu narazil na Abigail. Nj, ani se jí nedivím, že má z vesničanů strach. Asi nejsem první, komu věnovala svou kartičku, ale je to jedna z velmi zajímavých postaviček.
Vyklopila mi svou verzi příběhu, která víceméně zapadá do toho, co jsem sám doposud zjistil a viděl. Mikul je jasný, Odo zapíchl svého bratra, protože se obával o ztrátu jeho peněz, když se začal dvořit Abigail, Velebný pán vyhnal svou dceru, která se nyní živí ve Wyzimě prostitucí a Haren je udavač, co zradil Veverky. Došlo na Leova slova ...
Bestie
Venku už čekal hezký dav, co chtěl Abigail lynčovat. Mohl bych jí vydat, ale jako kdysi, i nyní jsem se rozhodl jí zachránit. Těžko říci, co by se stalo, pokud bych jí vydal a vlstně mě to ani moc netrápí :) Velebný pán couvl před ostřím mého meče a zdánlivě poklidnou cestu nám přerušila až samotná Bestie.
Je to první okamžik, kdy zalitujete, že nemáte na zádech stříbrný meč :D A byl to taky první okamžik, kdy jsem rozdělil pár talentů, hlavně jsem vsadil na posílení Aardu. I tak jsem musel několikrát loadovat, Bestie není žádné ořezávátko a pořád kolem sebe spawnuje barghesty. Abigail sice z počátku vypomůže s léčením, ale moc dlouho nevydrží (naštěstí upadne jen do bezvědomí, takže jí nezabijou definitivně). Párkrát jsem Bestii skoro usekal, ale to její oslepování je hrozné. Nakonec zabral jeden z Aardů, co jí ochromil a pak už je to jen o té jedné ráně z milosti. Jenomže tím to nekončí. Velebný se jen tak nevzdává a tak následuje boj s davem. Naštěstí je to už jen formalita a hlavně lze taktizovat. Problém s bossy je totiž zejména v tom, že hra vymezí malý okruh bojiště (ohnivá stěna), ve kterém se můžu pohybovat a u bestie je to opravdu velmi malé na to, co všechno se uvnitř kruhu děje. Vlastně se tam všichni vzájemně pleteme pod nohy :D
Uf, je po všem, ale pohled to není zrovna radostný. V podstatě všichni jsou mrtví. Co jsem nezabil já, zabila Bestie, přesně jak předpovídal Leo. Nicméně z mrtvoly Velebného jsem sebral glejt a konečně se dostat do Wyzimy.
Akt II začíná
Mikul už čekal u mlýnské brány, glejt převzal, ale v zápětí mi předvedl, jak pokřivéný charkter má - prostě jsem se v něm nespletl. Vřele mě uvítala městská přepadovka a já skončil ve vězení. Pěstním soubojem jsem si sice vybojoval právo lovu kuroliška ve stokách a tím i propustku na svobodu, ale otázka je, nakolik je to výhra? Chvilku předtím totiž z vězení propustili Magistra, frnkl mi těsně před nosem ... grrr.
Stejně jako jsem v Akt I běhal s ocelovým mečem, tady jsem vyfásl pro změnu jen stříbrný meč :) V animaci jsem seskočil dolu, zapíchl podiveného utopence a o kousek dále se seznámil se Sigfriedem, rytířem Řádu planoucí růže (ano, církev Věčného ohně, ale pro rytíře). Snažil se mi vypomoci, ale spíš jen překážel. Na rytíře moc nevydrží, takže byl každou chvíli v bezvědomí. U prvního ohníčku jsem si odpočinul a vydali jsme se dále. Kurolišek se brzy ukázal sám a docela mě překvapila jeho velikost. Něvěděl jsem, jestli se nemám spíš smát :D Ale to nic nemění na tom, že to nebylo zrovna ořezávátko, pár dobrých zásahů měl.
V jednom slepém rameni stok jsem našel mrtvého rytíře s podivným klíčem a dopisem. Klíč je od doupěte pod stokami, které jsem nikdy předtím neobjevil. Uvnitř se to hemžilo kultisty nějakého kultu pavouka, ale nic zajímavého jsem neobjevil. Využil jsem tedy východu ve stokách, který mi Sigfried otevřel a šel jsem konečně na čerstvý vzduch.
Shrnutí
Do Wyzimy jsem napochodoval na levelu 9, kousek od 10, který znamená můj přerod ze začátečníka v profesionálnho zaklínače a tím se pro mě otevírá další etapa. Krom bronzových talentů začnu nyní dostávat i talenty stříbrné, tedy budu moci využít pokročilejších dovedností. Systém dovedností je opravdu velmi rozdáhlý a rozhodně se nevyplatí pokoušet se o univerzálnost - talenty nevyjdou na všechno. Na druhou stranu je velmi obtížné určit, kterou cestou dovedností se vydat. Rozhodl jsem se proto začít prozatím dovednostmi vyplývajícími z atributů, kde jsem zvolil Inteligenci a Sílu. U mečů jsem posílil akorát silný ocelový styl a jak už jsem psal, vylepšil jsem trochu i znamení Aard. Zbytek zas až dle potřeby.
Připomínku mám i ke GOG Galaxy, přes kterou Zaklínače hraju. Čekal jsem od toho, že mi to bude alespoň počítat herní čas, ale tohle má ke stabilní verzi ještě daleko. Po pár hodinách se to seklo a nakonec se mi kousla i samotná hra.
Přispěvatel: Elemir Červen 21, 2015, 10:47:48
Zatím jsem s vylepšením vkládáním obrázků příliš nepokročil, ale pro následující přehled to není ani třeba ;) Budu ho postupně doplňovat a abych nekazil morálku, obrázky jsou kvůli svému obsahu skryté do SPOILER tagu.
Akt I: Triss, Vesna Hood, vesničanka z Podhradí, Abigail
Akt II: Prostitutky, drbna, půlelfka, Morenn, Shani
Akt III: Modroočka a kurtizány, princezna Adda, 2x šlechtičny (lze získat jen jednu), 2x úřednice na radnici (lze získat jen jednu), Rozalinda Pankierová, Paní noci a samozřejmě Shani nebo Triss (dle volby opatrovatele Alvina)
Poznámka: Vzhledem k tomu, že Akt III je v podstatě rozšířením Akt II, lze některé romance z předchozí kapitoly plnit ještě v Akt III, např. drbna, půlelfka, Morenn. Volba opatrovatele Alvina umožní jen romanci s Triss nebo Shani, obě získat nejdou.
Akt IV: vesničanka z Bahnic, Celina, elfka, Paní Jezera
Akt V: dle volby frakce/neutrality v předchozí kapitole lze získat buďto kartičku sestřiček (neutralita), Toruviel (Scoia'tael) nebo Bílé Rayly (Řád). Není to však tak jednoduché, protože volba romancí v Akt V se tvoří už v Akt III, což souvisí právě s výběrem mezi Scoia'tael a Řádem planoucí růže. Neutrální lze zůstat v obou případech, díky tomu lze s malou námahou (loadnout o kousek starší pozici) rozehrát dvě příběhové větve a snadno se dostat ke kartičce za neutralitu a jednu frakci. Kartičku Bílé Rayly jsem tak nezískal, protože bych se musel kvůli tomu už hodně vracet.
Epilogue: Nic
Všechny Geraltovo ženy
1) Triss Ranuncul (Merigold)
Získat Triss není nikterak složité, už v jedničce je Geraltovou partnerkou a takhle se mu v případě správných voleb v rozhovoru odvděčí ještě před odjezdem do Wyzimy.
Spoiler: ukázat
2) Vesna Hood
Barmanka z hospody v Podhradí. Postačí jí zalichotit a večer jí pomoc, když je přepadena. Pak už jen stačí sehnat nějaké víno a druhý den navečer se dostavit k mlýnu.
Spoiler: ukázat
3) Dívka z vesnice v Podhradí
Jedná se o dívčinu, která pendluje mezi chudinskou a měšťanskou částí vesnice. Nachytal jsem jí, jak se snažila sbalit i jednoho vesničana :) Stačí jí darovat květiny (lze nalézt nebo koupit u Declana Leuvaardena). Já jí přinesl tulipány, co měla u sebe jedna mrtvola u jeskyně :D
Spoiler: ukázat
4) Abigail
Cesta k Abigail je delší a vyplyne z příběhu. Při honbě za Salamandrou jí lze v jeskyni kývnout na její návrh a blíže se s ní seznámit.
Spoiler: ukázat
5) Prostituka z nábřeží ve Wyzimě
U prostitutek to bude asi pořád to samé (kartička), ale tahle je ve Wyzimě asi nejlevnější (dokud nesplníte úkol pro Carmen a nenecháte si odměnu vyplatit v naturáliích ;)), uplatil jsem jí náhrdelníkem. Ty v chudinské čtvrti vyžadují okolo 350 orénů.
Spoiler: ukázat
6) Wyzimská drbna
Dřív jsem nějak tuhle kartičku minul a není divu. Drbna má generované odpovědi, takže je někdy potřeba jí prokecnout vícekrát po sobě na stejné téma. Rozhovor je potřeba vést na téma zaklínače ve městě, až se podle vygenerované volby objeví možnost jí předat dárek - drahokam nebo kus oblečení. Z drahokamů vyžaduje diamant, z oblečení pravděpodobně něco dražšího (podomní prodejce na tržišti prodává nějaký šál za 200 orénů, tak asi ten). Mě stačil jen diamant.
Spoiler: ukázat
7) Dryáda Morenn
Morenn se nachází v druidském hájku na Blatech, ale při prvním setkání si s ní lze jen popovídat na různá témata. Teprve až se v cihlářské vsi ztratí chlapec, budete Vaskou odkázání právě na druidy, kteří údajně malé chlapce kradou. Druidi vás pro změnu odkážou na dryády, tedy na Morenn. Pokud máte u sebe vlčí kůži a umíte si sex s ní zdůvodnit, nebude se tomu nijak bránit ;) Pokud budete mít štěstí (podle mě jde o bug), budete k ní moci chodit opakovaně :) Morenn je asi také nejodvážněji zpracovaný model ve hře.
Spoiler: ukázat
8 ) Shani
K Shani vede dlouhá příběhová cesta a nejspíš to lze i minout. Přitom stačí dodržet radu, se kterou přijde sám deník a občas se u ní stavit na pokec. Nj, to se snadno řekne, ale její bytná je otravná babice, kterou bych mnohdy nejraději sprovodil ze světa :) Chce se to proto obrnit nervy. První náznak přijde po první návštěvě Lazaretu, k čemuž dopomůže kapitán stráží (je potřeba získat povolení).
Shani si pak chce promluvit u ní doma, což lze jen večer. Je to ale opravdu jen takové přátelské povídání a dlouhou dobu se nic nemění. Změna přijde až s pitvou vězně. Po ní se Shani otevře další rozhovor (opět u ní doma), tentokráte pořádá party s Marigoldem, k čemuž potřebuje pití pro každého a když už jsem to konečně sehnal, tak mě zas poslala hledat někoho, kdo se mnou přijde. Jenomže koho asi tak v noci najdu? Ve slumech jsem naštěstí narazil na Carmen, Shani z ní sice unešená nebyla, ale co už :D
Babce se mi vyplatilo už při první návštěvě vybrat truhly, protože pro party je potřeba mít určité předměty, které jsou součástí party hry. Jenomže opilý Geralt není zrovna nenápadný a hlavně babka nemá opilé ráda. Nakonec jsem uplatnil jen babčin deník.
Ráno už stačí jen donést Shani červenou růži a odměna na sebe nenechá dlouho čekat :)
Spoiler: ukázat
9) Modroočka a kurtizány z obchodní čtvrti
S Aktem III se otevře přístup do obchodní čtvrti, které vévodí nóbl nevěstinec U Královny noci. Modroočka je lepší kurtizánou (má společnou kartičku), což peněženka notně pocítí (500 orénů, při pokusu o smlouvání cena narůstá). Taky lze využít prsten od Talarova dobrodince, kterého lze přechlastat na Leevardeunově banketu, cena pak výrazně klesne. Modroočka má navíc hezkou jizvu na krku ;)
Spoiler: ukázat
10) Princezna Adda
Král Foltest by asi z tohoto zjištění nadšený nebyl, ale beru to jako odměnu za to, že mu cca za 2-3 dny zachráním krk :D Jediné místo, kde lze v tuto dobu na Addu narazit, je Leevardeunův banket, o kterém nám na počátku Akt III řekne Triss. Adda není údajně nejchytřejší, ale přesto je dost vypočítavá. Jejímu přitroublému vtípku je dobré se zasmát a pak pro ní sehnat specialitu pro její mlsný jazýček. Deník nás k tomu navede, je to prostě kupa rozhovorů navíc. Jakmile s ní "osiříte" nemá smysl se jí bránit ;) Mimochodem, scénka jasně poukáže, že s Addou není něco v pořádku.
Spoiler: ukázat
11) Půlelfka
Dalo docela zabrat jí najít. Na počátku Akt II jsem sice slumy docela prošmejdil a snažil se všechny prokecnout, ale asi jsem zapomněl na hrdlořezy v domě vedle hospody. Jeden z nich má pro Geralta kšeft se strašidelným domem (dům vzadu hned vedle Beraniny, Geraltovi se uvnitř zobrazí indikátor času příšer, ale nic tu jinak není). Narazil jsem na něj tedy až v Akt III. Samozřejmě je to past a po likvidaci celé bandy jen tak mimochodem zachráníme půlefku, která nám lámanou řečí poděkuje a odebeře se do čtvrti nelidí :) Po té scéně už jsem si na to taky vzpomněl :D Stačí jí navštívit a po úspěšném kurzu základů elfštiny si vybrat odměnu ...
Spoiler: ukázat
12) Šlechtičny
Po obchodní čtvrti se potulují celkem dvě šlechtičny, které mají pro Geralta neslušný návrh ;) Obě mají stejnou kartičku a vybrat si lze jen jednu ze šlechtičen. Jedna chodí v bílé róbě a druhá v takové červenohnědé. Ta v bílé schání svůj ztracený hedvábný šál, ale koupený šál mi nezabral (pravděpodobně jde o chybku překladu a požaduje šátek, ale už jsem neměl možnost to ozkoušet). Ta druhá požaduje trofej z nestvůry, ale klidně si vystačí s penězi ... rovných 230 orénů :)
Spoiler: ukázat
13) Rozalinda Pankierová
Tato dívka souvisí s úkolem pro Marigolda, který si u ní "zapomněl" svou loutnu. Otce v přízemí lze uplatit 22 orény. S Rozalindou pak už stačí jen promluvit a dovolit jí se přitisknout.
Spoiler: ukázat
14) Úřednice
Na radnici si lze promluvit se dvěma úřednicemi, takové zlobivé holky :) Rády by diamant (lze koupit na tržnici). Podobně jako u šlechtičen, i tady si lze vybrat jen jednu (kartička je opět společná pro obě úřednice).
Spoiler: ukázat
15) Paní noci
Cesta k Paní noci, majitelka nevěstince Dům noci (Královna noci), vede přes rytíře Patrika z věže a jeho úkol - hledá svou ztracenou sestru, kterou pokousal upír a ona poté zmizela. Hlavním poznávacím znakem jsou modré oči - ano kurtizána Modroočka ;) Patrik vysedává přes den v hospodě Nový Narakort. Paní noci nijak nezapírá a má trochu jinou verzi příběhu. Nakonec mi nabídla hezky strávenou noc, pokud nechám stříbrný meč v klidu. Ostatně je to bývalá milenka Regise, to bych snad ani nemohl ... ale jo , při prvním hraní jsem je tenkrát pokosil :D
Kartička je jen za Paní noci, její tři "dítka" se v tom nepromítnout. V animaci je navíc drobná chybka, dítka jsou alpy (druh upíra), ale jedna se přitom změní v bruxu (to je až Paní noci). Poznat je to hlavně během bitvy s rytíři nebo při pozdější návštěvě patra nevěstince - už nemají potřebu skrývat totožnost, takže jsou tu v plné parádě :) Modroočka nám navíc poděkuje, opravdu v tom nebylo žádné kouzlo a byla to její svobodná vůle. Pokud se ovšem rozhodneme přidat na stranu Patrika, nic z toho nebude, tedy vyjma tuhého boje.
Spoiler: ukázat
16) Shani podruhé (pokud svěříme Alvina do péče Shani)
Pokud se při volbě opatrovatele Alvina rozhodneme pro Shani, Marigold dovede Alvina k ní domů. Shani je nyní přes den doma, navíc z domu zmizela babka :) Ráda by, abych si to šel nejdříve vyříkat s Triss, ale není to nutné (každopádně je to konec s Triss). Na Alvina je dobré být milý, ale nejsem si jistý, zda-li je to opravdu nutné. Každopádně mě v tuhle chvíli popadl Marigold a šlo se chlastat, neb chlapi si přeci musí budoucí možný závazek probrat nejprve mezi sebou ;) Shani je celkem shovívavá a po odpočinku je potřeba jí věnovat prsten s jantarem.
Spoiler: ukázat
17) Tris podruhé (pokud svěříme Alvina do péče Triss)
Pokud se při volbě opatrovatele Alvina rozhodneme pro Triss, Marigold dovede Alvina pro změnu domů k Triss. Ráda by, abych si to šel nejdříve vyříkat se Shani, což je nyní pro změnu nutnost. Je dobré, aby se to celé odehrálo v průběhu dne, protože večer je Triss v hospodě u Leuvaardena a tam se nechce o ničem bavit. Shani volbu s trochou křiku akceptuje a opět je to konec možného vztahu s ní. Na Alvina je dobré být trochu přísný (opět si nejsem úplně jistý nutností tohoto aktu, ono to tak nějak vyplyne z povahových rysů Triss). Poté následuje stejná scénka s Marigoldem a po vystřízlivění (není zrovna milá ;)) stačí Triss věnovat prsten s rubínem.
Spoiler: ukázat
18) Vesničanka v Bahnicích
Nejsem si zcela jist, ale mám pocit, že stejně jako v Obchodní čtvrti ve Wyzimě, i tady je k dispozici na výběr ze dvou vesničanek. Jedna požaduje nějaké cukroví, druhá by ráda parfém (nepřišel jsem na to, jak by se dal získat, tak nemám ověřeno). Požadované cukroví je cukrová panenka, jak jsem později zjistil, tu lze získat od místního pekaře výměnou za lektvar Bílý med nebo z mrtvoly v kryptě. Já si ovšem takové věci pro jistotu schovávám do truhly, takže jsem to měl o to jednodušší :)
Spoiler: ukázat
19) Celina
Celina je nešťastně zamilovaná sestra Aliny, snoubenky bohatého kovirské obchodníka Juliána. Chce se sestře pomstít tím, že jí chce dokázat, že si také umí najít zaopatřeného muže. Zalíbil se jí Alinin zásnubní prstýnek a chtěla by nějaký lepší, aby jí trumfla, vytasil jsem se tedy s prstenem se safírem, což se ukázalo jako dostačující :)
Spoiler: ukázat
20) Elfka
Tento úkol souvisí s úkolem od Toruviel, kdy mám elfům u jeskyně na břehu donést 5 kusů chleba. Po splnění tohoto úkolu si lze uvnitř jeskyně promluvit s jednou elfkou, kterou si lze za jídlo v podstatě koupit.
Spoiler: ukázat
21) Paní Jezera
Jedna z roztahanějších romancí, která se táhne notnou částí Akt IV. Paní Jezera sídlí na Ostrově černého rybáka a poví nám smutný příběh o tom, kterak jí všichni rytíři opustili kvůli hledání Svatého Grálu. Více nám o tomhle dokáže říci Poustevník, který sídlí na polích. Při dalším rozhovoru stačí zavtipkovat na téma pouti za Svatým Grálem a zapomenout na to, že stojíme před bohyní ;)
Spoiler: ukázat
22) Sestřičky (při volbě neutrality)
V Bahnicích dojde ke konci 4. kapitoly k přepadení vesnice jednotkami Scoia'tael (Veverek). Je k tomu možno zaujmout celkem dva postoje, přičemž neutralita je univerzální volbou. Druhá volba se odvíjí od toho, jak jsme se zachovali při přepadení banky v Akt III - zda-li jsem pomohli Yevinnovi a přidali se na stranu Veverek, nebo pomohli Sigfriedovi a přidali se tak na stranu Řádu planoucí růže. V případě neutrality začíná Akt V ve Staré Wyzimě tím, že doprovázíte dvojici sestřiček z Lebedova špitálu do Shanina lazaretu. Rády by se za tuto asistenci odměnily, ale nesmí být poblíž Shani. Je tedy potřeba vyčkat do chvíle, kdy je lazaret přepaden a Shani se vydá za druidy do bažin.
Spoiler: ukázat
23) Toruviel (za Scoia'tael)
Stejně jako u sestřiček, i tady se jedná o pokračování volby z Akt III. Pokud se rozhodneme pomoci Yevinnovi a při přepadení Bahnic pomůžeme Toruviel (pozabíjíme rytíře), tak si nás poté už v 5. kapitole najde sama. Vlastně je potřeba jí pomoci ještě jednou a pak si s ní jít teprve promluvit v soukromí.
Spoiler: ukázat
24) Bílá Rayla (za Řád planoucí růže)
Jen předem upozorním, že tuto kartičku jsem ve hře nezískal, vzorem pro přiložený obrázek mi byla kartička z Witcher Wiki. Problém je, že o volbě mezi Řádem planoucí růže a Scoia'tael se rozhoduje už ve třetí kapitole, což by oproti jednoduššímu větvení neutralita vs jedna frakce znamenalo odehrát mnohem větší kus hry znovu. Nechám si to proto až pro příště. Bude to určitě podobné, jako v případě Toruviel, akorát s frakcemi a řešením v Bahnicích to bude přesně obráceně.
Spoiler: ukázat
Přispěvatel: Yuyana Červen 21, 2015, 14:06:24
Tu co se polejvá tim mlíkem moc nechápu.
Tý předposlední bych se bála.
Přispěvatel: Elemir Červen 21, 2015, 14:40:37
Abigail je vesnická vědma, která se zaobírá podivnými rituály. Vesničané jí mají spíše za čarodějnici.
Ovšem pokud jde o přílohy samotné, tak už vidím, co to dělá. Asi to zruším úplně a zkusili bychom to pořešit jinak, protože tohle asi neopravím. To by musel udělat onen tvůrce modifikace. Napadlo mě tedy, že bys mi vždycky poslala obrázky přílohou do zprávy, já bych je nahrál a poslal ti pak zpět odkazy.
Přispěvatel: Yuyana Červen 21, 2015, 14:56:45
Přispěvatel: Elemir Červen 22, 2015, 06:49:30
Přispěvatel: Elemir Červen 22, 2015, 09:01:49
Ze stok jsem vylezl hnedle naproti domu detektiva, který se mi měl stát po celý Akt II průvodcem, ale rozhodl jsem se ho prozatím ignorovat. Ve městě není přístup úplně všude, hřbitov se např. otevře až v rámci hlavního úkolu a jsou zde další části města, které jsou zatím zablokovány. Přístupná je tak chrámová čtvrť, chudinská čtvrť a čtvrť nelidí, kde žijí trpaslíci společně s elfy. Krom toho je tu tržiště. Není to nikterak rozlehlé, což lze docenit hlavně kvůli úkolům.
Celé město a vlastně celý Akt II je koncipován jako detektivní vyšetřování, kdy postupně sbíráte důkazy proti Salamandře a snažíte se najít stopy, které vás k nim zavedou. Na této cestě je mnoho podezřelých, některé svým podezřením naštvete, jiní budou shovívavější, ale v principu jde o to, všechny podezření zbavit. Je to tedy mnoho běhání, protože každou volbou a nalezeným střípkem se někde jinde otevře další možnost. Pokud něco nejde, nebo to nikam nezapadá, není potřeba zoufat, časem se na to určitě narazíte. To je právě kouzlo closed-world hry :) I když, jakmile do toho vstoupí Blata, už to není tak malý prostor, ale základ je nezpanikařit :D
Pořád to prostě musím porovnávat s trojkou a trojka i přes všechny ty své inovace už tohle nedokázala zopakovat. Přitom ani v jedničce nejde o klasické jednoduché úkoly. Nemá to sice mnohdy tu omáčku, co má trojka, ale není to díky tomu méně zábavné, naopak, vyhovuje mi to více. Je tomu v uvozovkách jen pár let, co jsem jedničku dohrál a přesto mě nekteré části příběhu dokážou i nyní překvapit. Když si to tak vemu, ono tohle chybělo už ve dvojce. A Geralt samozřejmě i nadále srší svou ironií. Nevím proč, ale v jedničce je Geralt ještě Geraltem. CD Projekt RED zkrátka dospěl a v trojce už mu něco chybí. I když nutno podotknout, že na některé postavy nyní koukám v souvislosti s následujícími díly, takže ono je to taky trochu zkreslené.
Ale zpět k příběhu ;) Jméno hlavního záporáka, tedy toho, koho za hlavního záporáka nyní považuju, je Azar Javed. To je onen zerrikánský čaroděj z Kaer Morhen. Vím to už od prvního aktu, ale teprve ve Wyzimě začíná ta pravá legrace. Postupně jsem se seznámil s různými postavičkami, např. překupníkem Colemanem ("obchodník" s fistechem), Beraninou (zdejší vůdce podsvětí ve slumech), pár trpaslíky včetně věhlasného rodu Vivaldi (bankéři, nyní ovšem jen formálně, bance ve skutečnosti vládnou neznámí lidé), pak tu máme bordel mamá Carmen z podniku Bordel Chtivá stehna, vyčůraného Konráda a samozřejmě Shani, která se přesunula do špitálu Svatého Lebedy (cíl pro nakažené katrionským morem).
Bokem jsem si nechal kapitána stráží Vincenta Meise. Je to poměrně komplikovaná postava, která hraje na pozadí velmi důležitou roli. Dlouhou dobu je to jeden z hlavních podezřelých, ale nakonec se ukáže, že je to nejoddanější zástupce zákona. Narozdíl od velitele věznice Šémka (uživatel fistechu). Když už jsem u Vincenta, nemůžu zmínit postavičku, která stojí tak někde na půli cesty mezi zákonem a podsvětím - překupník Talar. Ano, v trojce známý zosnovatel atentátu na Radovida, ve společnosti dalších dvou špiónů ;) Akorát, že v trojce ztratil mnoho ze své image.
Těch různých agentů bude nakonec více. Azar Javed není jen obyčejným zlodějem, někde na pozadí se to jen hemží politikou. Vztahy mezi Temerií a Redanií jsou buhví proč napjaté a Azar zrovna operuje v těchto vodách. Z obchodníka Levaurdeena se nakonec ukáže člen společenstva, které má za úkol likvidaci Salamandry. Není to tedy jen jeho osobní aktivita. Magistra z vězení propustili na kauci, kterou složila Vivaldiho banka, ale jak víme, tu nyní ovládá někdo jiný. Překupníka Colemana po pár hodinách zavraždí Veverky, tedy alespoň se to tak jeví, díky použité střele. Vůbec to tu celé něčím smrdí, jako by tu každý házel špínu na každého.
Dobrá, vynechám pro teď další známé postavičky, je na čase navštívit detektiva Raymonda Maarloeve. Věřte mi, že jsem doposud ani neměl pořádně čas na řešení zaklínačských zakázek ;) S Maarloevem se děj trochu posune, ale opravdu jen trochu, detektiv tu působí spíše jen jako poradce, pořád je potřeba hodně vykonat svépomocí. Díky němu taky seznam podezřelých dokonale nakynul. Mezi tím jsem stihl navštívit i Blata a splnit 2/3 úkolu od Kalkensteina (ten by rád navštívil věž mága na Blatech, akorát je potřeba jí nejprvě nějak odpečetit). Maarloeve ho považuje za hlavního podezřelého, takže pro Kalkensteina musím dělat tak jako tak :)
Není to nic jednoduchého, protože na Kalkensteinův úkol se nabalují postupně další věci a hlavně je to rozsáhlý úkol, ve kterém je potřeba pomocí různých vodítek nalézt 10 klíčů, které věž otevřou. Není divu, že u toho občas odbíhám ke světským zábavám typu pijácké soutěže, poker, romance ... :D Vlastně je to plno aktivit a těžko už bych je nyní dal dohromady. Druhý akt je v tomto dost komplikovaný a pořád se běhá od jedné věci k druhé. Blata jsou navíc hodně nechutnou oblastí. Jsem sice na levelu 16 (mimochodem, stříbrné talenty přibývají až od levelu 15), ale na Blatech je pár potvor, které si mě v pohodě dají jako předkrm :D
Zvrat nastane až s pitvou chyceného člena Salamandry. Díky návštěvě hřbitova, respektive krypty, se dozvím, že detektiv je už hezkou dobu po smrti ;) Ten, se kterým pracuju, je nejspíše dvojník nebo dokonalá iluze a kdo jiný by takovu iluzi zvládl, než-li Azar Javed? Nyní začíná veškeré předchozí obviňování do sebe zapadat. Naneštěstí mi s tím nikdo moc nepomůže. Vincent by rád, ale blábolí cosi o blížícím se úplňku (vím, jeho příběh znám z minulé hry :) ), Beranina najednou nikde, až teprve Kalkenstein mi pověděl o Azarově slabině a jako na potvoru se mu k tomu náramně hodí mágova věž na Blatech :D
Pitva je vlastně teprve přede mnou, ale budoucnost už se rýsuje nyní ... :)
Podivný zaklínač Berengar
Úkol ohledně Berengara mě doprovází už od prvního aktu a bude mě doprovázet ještě hodně dlouho. Je na to navázáno více věcí, které trošku komplikují vyšetřování jeho osudu. Ale v rámci příběhu jsem dospěl k názoru, že Berengar tu přede mnou vykonával velmi podobné činnosti, tedy byl najímám na velmi podobné činnosti, akorát s některými záha praštil a zmizel. Stříbrný meč, co nosím, není ovšem z jeho výbavy, ten patřil zaklínači Cohenovi (?), který zemřel pod Brennou (byla u toho Shani).
Veverky vs Řád Planoucí růže
Samozřejmě, tohle musím také zmínit. Hra se mě pořád snaží natlačit na jednu stranu tohoto konfliktu. Na Blatech se má udít jedna z rozhodujících fází, kterak Veverkám přísun zásob zamezit. V druidím hájku jsem potkal elfa Yaevina, který má cosi společného s Golanem Vivaldim. Kývl jsem mu na donášku dopisu, ale zatím se nemám potřebu v tomto konfliktu více ukazovat. Je zajímavé, že elfové mi v jedničce přijdou celkem pohodovou organizací a jasnou volbou pro volbu strany. Jenomže musím mít na paměti, jak se to ve dvojce vyvrbí a jak to trojka definitevně zabije. Výhodou je, že mám na své straně Zoltana, protože jeho přímluva mi u nelidí otevírá zavřené dveře. Zatím nejsem plnně rozhodnut, co dál, uvidím dnes ... :D
Přispěvatel: Elemir Červen 22, 2015, 19:45:30
Na pitvu vězně jsem se náležitě připravil, u Talara jsem zakoupil knížku o soudním lékařství. Shani byla opravdu pečlivá a já poučen z textu, jsem se nenechal svést na špatnou stopu. Nebožák měl v mozku larvy zerrikánské mouchy, které se mu tam dostaly šňupáním fisstechu, jež mu poskytla jako anestetikum sama Shani. Dostala ho samozřejmě od Raymonda ;) Raymondovi jsem tedy při reportu zalhal, protože teď už bylo vše jasné. Skočil mi i na návrh Kalksteina a aktivně se zapojil - dostal jsem od něj poslední sephirot.
Ale to bych docela předbíhal ;) Po pitvě jsem se rozhodl ještě stavit u Shani. Shodou okolností plánuje večírek společně s Marigoldem, takže mám pro každého sehnat pití. Sehnal jsem, noc sice začíná, ale hospoda je naštěstí v provozu. Babka byla kupodivu milá a nebránila mi vstupu do domu, asi jí ony rukavičky k narozeninám, co jsem jí předtím dal, opravdu potěšily :D Pití jsem donesl a na oplátku si měl sehnat doprovod. Jenomže koho? Večer pokročil a ve slumech jsem narazil akorát tak na Carmen. Nakonec se ukázalo, že není cizí ani Marigoldovi, což tedy Shani dožralo ještě více.
Marigold mi pověděl příběh o Regisovi, což byl náš společný přítel upír, který mi zachránil život a přitom sám zahynul. Atmosféra byla ovšem trochu na houpačce a tak to Carmen zkusila zachránit hrou na pravdu. Naštěstí jsem babce už vybral truhly dříve, takže jsem pro žádný fant nemusel a rovnou se vytasil s jejím deníkem. Korunu tomu akorát dal Marigold svou písní, neboť Shani už nevydržela a Carmen ode mě odehnala. A bylo po večírku :)
Tak jsme se všichni sbalili a odešli. Ráno jsem namísto omluvy přinesl červenou růži a Shani mi názorně předvedla, při čem nás Marigold před pár lety přistihl :D Shanin večírek sice nedosahuje takové propracovanosti jako chlastačka na Kaer Morhen v trojce, ale je to jeden ze silnějších okamžiků hry.
A teď zas k Azarovi ... ;) V podstatě nebylo na co čekat, Beraninu jsem zbavil podezření ještě před návštěvou Raymonda, takže za sebe už mám asi pro Akt II takměř vše dořešené. Na Blatech jsem akorát ještě uzavřel kapitolu za Berengara, když jsem z jedné mrtvoly na hliništi sebral rozseknutý amulet Salamandry. Sigfriedovi jsem dal 10 jazyků topivců a Yevinovi doručil odpověď od Vivaldiho. Oba se mě pokusili zatáhnout do boje na svou stranu, ale vyhnul jsem se tomu.
Po umístění všech sephirotů se otevřel přístup do věže, kde už čekal Raymond. Uvnitř sem sebral mágovi zápisky a lehce se nachystal. Hra mě tu několikrát varovala, abych se na Azada připravil, tak jsem poslechl. Mno, bylo to zbytečné :) Azad se mě pokusil sejmout zezadu, ale dostal přímý direkt. Z následujícího rozhovoru jsem se moc nedozvěděl, pořád jsou ty důvody Salamandry nejasné. Do boje na mě postupně poštval ifríta a poté Magistra, kterého jsem navíc omylem mlátil stříbrným mečem. Ovšem je to jedno, prakticky mi nic neudělali a nakonec zdrhli portálem. Tedy až poté, co mě uspali.
Akt III začíná
Probudil jsem se na posteli u Triss a sledoval její podivný rozhovor s jinou čarodějkou. Těžko říci s kterou, ale podle některých zdrojů se jedná o Margaritu. Intriky nabraly plných obrátek. Ostatně je hezké, že jsem se celou dobu postupně probíjel až do obchodní čtvrti, kde už si Triss ve svém domě poklidně spřádala plány s ostatními ;) Ještě než jsem odešel, pověděla mi o Leevaurdenovi a jeho banketu v hospodě.
Bylo by to pro mě ovšem moc jednoduché, řekl jsem si, že se nejprve s prostředím trochu seznámím a využil Trissin teleport. Koukl jsem se zpět do mágovo věže a popovídal si s Kalksteinem. Na Blatech byla vidět i drobná změna, objevily se kikimory. Od něj jsem to vzal do jeho laboratoře a kláštěrní čtvrti. Sigfried pomě chtěl pořešil jeden úkol na hřbitově ... což mě teď napadá, že jsem zatajil osud Veverek na Blatech. Řád vyhrál a Veverky naplno pocítili válku. Na oplátku se přišli mstít, takže na hřbitově zavřeli v kryptě nevinné. Nechal jsem je prchnout a nevinné zachránil.
Ostatně, na Akt III je zajímavé to, že je jen rozšířením Akt II, předchozí vedlejší úkoly a zakázky lze stále plnit. Díky neutralitě na Blatech jsem i nadále zůstal přítelem Sigfrieda. Jenomže i tohle se mělo změnit. V obchodní čtvrti jsem samozřejmě zavítal do zdejšího nevěstince a volný čas strávil s Modroočkou. Ve skutečnosti je to pracovní záležitost, Modroočka poodhalí identitu osazenstva. Podplatil jsem ještě hlídače a dostal se k samotné Matce Noci. Pro tuhle chvíli nijak podstatné, ale pověděla mi o svém bývalém milenci - našem společném příteli, který mi zachránil život. V tu chvíli začal dávat smysl rozhovor s Marigoldem na večírku u Shani. Jde o upíra Regise. Identita Matky Noci je jasná, ale tenkrát mi unikla celá ta souvislost a v rámci jednoho úkolu jí zabil. Nyní si dám pozor, abych tu samou chybu neopakoval.
Nakonec nezbylo, než na Leevaurdenův banket dorazit. V hospodě jsem na patře ihned vybílil pokoj od dokumentů, kupce, který mě nachytal, jsem uchlastal a pak jsem uchlastal ještě zaměstnavatele Talara (získal jsem pečetní prsten nevěstince). Přes půl noci trvalo, než jsem vystřízlivěl. Když už jsem u toho Talara, ten ztratil svůj drsný slang a vypadlo z něj, že je hlavou temerských špiónů. Zabředl jsem až po pás do polity, až jsem se v tom ztratil celý. Vztahy mezi Redanií a Temérií nejsou úplně ideální, minimálně na úrovni špionáže.
Nejzajímavější rozhovor mě čekal s princeznou Addou, což mělo dohru v onom pokoji zmíněném na úvodu :) Cesta do něj byla ovšem dlouhá, i Triss musela pomoci, což mě samozřejmě opět udivilo, jak tolerantní přítelkyni mám ... holt asi jak jde o politiku a intriky ... :D Ale opět by se dalo říci, že šlo spíše o pracovní kratochvíli, protože se při tom ukázalo, že s Addou není stále vše v pořádku a odkletí ze strigy zanechalo ještě nějaké následky. Pár lidí mi na večírku povědělo o svém pocitu, že s Addou někdo manipuluje.
Ráno jsem opět vyrazil na obhlídku čtvrti, ale přítrž mému bloudění po městě udělal klučina, který mi pověděl o přepadení banky a starostovo žádosti o pomoc s řešením. Nečekal jsem na Sigfrieda a vydal se na vlastní pěst, což byla asi chyba, protože uvnitř jsem se dle očekávání setkal s Yevinem (měl podivnou průpovídku směrem k Vivaldimu už na Blatech) a musel se definitivně rozhodnout, na kterou stranu konfliktu se přidám. Nenápadně mě do toho vmanipulovávala už Triss, abych si vybral a tak nakonec proč ne? Pomohl jsem Veverkám úteci přes podzemí a jakoby nic jsem se zas vrátil do obchodní čtvrti. Snad zbytek dne uběhne už v poklidu :)
Přispěvatel: Elemir Červen 23, 2015, 19:26:45
Obchodní čtvrť je poměrně rozlehlá, chvilku to chce prolézat křížem krážem a zkoušet prokecávat různé obyvatele. Kupodivu si tuto čtvrť z předchozí hry moc nevybavuju, narozdíl třeba od Klášterní čtvri, přijde mi taková méně zajímavá. Přitom se tu postupně odehraje řada zajímavých událostí. Možná je to tím, že oproti Kláštěrní čtvrti je tu toho méně k navštívení.
Vedle nevěstince, banky a radnice tu stojí za zmínku určitě velké tržiště. Brzy jsem pochopil, že tu není něco v pořádku a obchodníci jsou tlačeny do členství v cechu, který je podezřele ždímá o zboží, což mi prozradil obchodník poblíž hospody Nový Narakort (viz Leevaurdenův banket). Další kupec pro mě měl přímé varování, ať se nepletu do záležitostí Salamandry, jenomže to je právě to, co dělat chci a taky musím :) Na tržišti se dá jinak sehnat prakticky vše, čímž pádem není nutno se do Kláštěrní čtvrti nikterak vracet kvůli zásobám. Navíc mám truhlu i v Novém Narakortu.
Přesto mě to zpět pořád táhlo. Za prvé mě tam hnal úkol od Triss s vyhledáním magického zřídla a za druhé nedořešená romance s půlelfkou. Dalo to zabrat, ale našel jsem jí :) Při první návštěvě slumů jsem asi neprokecl úplně všechny, protože v domě hned vedle hospody je přes den hrdlořez, který má pro mě kšeft se strašidelným domem ve slumech (dům u hradeb vedle Beraniny). Teprve teď jsem si to řešení vybavil. Je to samozřejmě past a po pobití celé bandy jsem osvobodil právě onu půlelfku, která mi lámanou řečí poděkovala a odešla do čtvrti nelidí. Vydal jsem se za ní a po úspěšné lekci základů elfštiny jsem jí pro změnu předvedl něco svého :) Vincent Meis mě pak ohledně trofejí odkázal na Mistra lovčího, který je nyní v Obchodní čtvrti (už jsem na něj narazil).
Vlastně ohledně vracení to není úplně přesné, protože do Klášterní čtvrti mě budou hnát ještě dva úkoly, z toho jeden hlavní. Leevaurden se zmínil, že bych si měl o základně Salamandry ve Wyzimě promluvit s někým, kdo čile obchoduje s fisstechem a jen tak bokem zmíníl žalářníka Šémka. Ale na to je teď čas. Druhým úkolem je zaklínačská zakázka na neklidného ducha a taky bych si rád promluvil se Sigfriedem, abych věděl, jak na tom jsem ve spojitosti s Řádem Planoucí růže. Raymondův dům obsadil trpasličí zubař Zahin Schmartz, zajímavá postavička, co vykupuje zuby všemožných potvor.
V Obchodní čtvrti jsem postupně narazil na dvě šlechtičny, co pro mě měly neslušný návrh, jednu se mi povedlo namísto požadované trofeje z nestvůry klasicky uplatit 230 orény (i Modroočka mě vyšla na 500 orénů :) ), u druhé zatím netuším, co přesně požaduje (pravděpodobně chyba v překladu). O dvou úřednicích na radnici vím už od minula, akorát sehnat dva diamanty je problém. Naštěstí je na tržišti kupec, který je jako na potvoru prodává a navíc mi poskytne radu, po čem bohaté ženy touží :D Když už jsem ty ženy načal, od Marigolda jsem v hospodě sehnal úkol - donést mu jeho loutnu, kterou si "zapomněl" u Rozalindy Pankierové. Jó, akorát mi to vyklopil až poté, co jsme se řádně opili. Otce jsem uplati 22 orény a s Rozalindou si promluvil, nebyla třeba jí nějak složitě přemlouvat ;)
Shodou okolností bylo okolo osmé večer, takže jsem Marigoldovi v hospodě loutnu předal a počkal si na jeho koncert ... no, musel jsem nejprve z hospody vyjít a zas se vrátit, jinak skript nehodlal proběhnout. Obecně tu pár skriptů považuju za poněkud vadně implementovaných, ale naštěstí to nemá na děj žádný vliv, kord když se to dá pořešit takto jednoduše. Marigold zahraje jednu instrumentální skladbu a je po všem. V tu chvíli mi došlo, jak Zaklínač 3 recykluje určité nápady z jedničky a akorát je v trojce poněkud vyšperkoval - oslava u Shani vs pitka na Kaer Morhen, koncert Marigolda vs bardské vystoupení v Novigradu ... přijde mi, že si v tomto ohledu CD Projekt RED splnil to, co mu jednička technologicky ještě naplno neumožnila. A je to sympatické, protože není nutné být za každou cenu originální. Pokud bych chtěl být akurátní, ona ve dvojce je taky jedna prima pitka ;)
Hospoda je samozřejmě útočištěm bijců, takže jsem si rovnou zaboxoval a při meditaci pak ještě utratil jeden bronzový talent za dovednost tvrdá játra (zkracuje opilost). Ze speciálních esencí jsem si navíc uvařil 3 mutageny, dva přidaly po jednom bronzovém talentu, třetí dodal dovednost lepší regenerace v noci. Postupně jsem se totiž dopracoval až na level 20 a skončil se 47 bronzovými a 8 stříbrnými talenty. Pomalu se blíží chvíle, kdy bych se měl rozhodnout, jakým směrem výcvik Geralta povedu. Kikimory pod bankou ukázaly, že už začínám bojově zaostávat. Před hospodou jsem pak pobral ještě všechny zaklínačské zakázky, k čemuž mám hned taky pár postřehů.
V trojce se tak nějak v tichosti předpokládá, že Geralt už jednotlivé potvory a trofeje zná, ale v jedničce se lze naučit pomocí dovedností jen základy, které se pak jen velmi pozvolna doplňují (pokud tedy vůbec). Nejrychlejší a nejefektivnější je proto nakupovat knížky bestiářů, jenomže to leze dost do peněz :D Čas od času nějaká rada vypadne z obyvatel, podobně jako v Podhradí i tady jsem našel dvě "instruktorky" (měsťanky v hospodě, jedna mi za pivo pověděla něco o baziliškovi, druhá za kravské mlíko o wyvernách).Podobné je to pak i u alchymistických ingrediencí. Peníze tedy hrají v jedničce poměrně velkou roli a není jich nazbyt, ale přesto mi celá zdejší ekonomika přijde vybalancovaná a mnohem uvěřitelnější.
Po cestě jsem v jedné dílně narazil na zvláštního alchymistu, který se mnou zavedl řeč na Kalksteinovu knihu o metamorfóze. Chvilku jsem se chytal, ale pak jsem stejnak udělal chybu. Knihu jsem nakonec zakoupil a příště si půjdu pohovořit znovu :) Chtěl po mě i jeden kus červené meteorické rudy, kterou lze shodou okolností vyhrát i v pěstním souboji v hospodě. Rudy mám jinak dost, asi by nebylo od věci si nechat už něco vykovat. U zbroje je to horší, to je pro mě pořád ještě majlant (5000 orénů - já stěží balancuju na hranici 4000 orénů).
Protože toho pro dnešek už bylo tak akorát, chtěl jsem na závěr už jen promluvit s Triss o magickém zřídle, ale kupodivu nebyla v noci doma. Při té příležitosti jsem si při noční procházce musel osvěžit paměť - ve čtvrti vládne stanné právo. Naštěstí lze za příslib zabíjení kikimor získat od velitele glejt. Ono toho v podstatě moc nezbývá, mám takové tušení, že na Blatech to půjde už celkem rychle a budu na pokraji Akt IV. Každopádně jsem zas trochu posbíral "špionážní" informace, on má Radovid namířeno do Wyzimy, ale Temérie a Redanie jsou opravdu v současné chvíli na ostří nože. Čeká se tedy na oficiální potvrzení míru. Proto také není Foltest přítomen ve městě. Pokud jde o onen podivný obchodní cech, kupodivu se nejspíše nejedná o Salamandru, kupec naznačoval, že takovouhle spotřebu zboží by mohl mít Řád. Uvidíme, kam mě to ráno zavede.
Přispěvatel: Elemir Červen 24, 2015, 08:07:03
Strašně to láká nahrát starší save, ale prostě volby byly takové, jaké jsem dal a holt zas někdy příště :D Trochu mě uklidnilo, že volbě frakcí jsem se vyhnout nemohl a vlastně jsem rád, že jsem částečně zkopíroval dřívější hru, protože jsem si tak nechal volbu otevřenou až do poslední možné chvíle. Překvapilo mě, s jakými až detaily designéři počítali. Hlavně klika je v tom, že tohle do další rozehrávky 100% zapomenu :D
Taky to má ovšem jedno negativum ... zjistil jsem, že některým protagonistům už hezkou řádku příspěvků przním jméno :D
Přispěvatel: Elemir Červen 24, 2015, 18:33:56
Úvodní intro ke hře Zaklínač - odkletí princenzy Addy. Můžete se trochu pokochat, bohužel to kvalitu nějak pomršilo, ale to je na straně YouTube, Bandicam můžu jen chválit.
Příběhové romance v Akt III
V třetí kapitole lze pokračovat v jedné z hlavních romancí (Shani vs Triss) anebo také v žádné ... Rozhodující je, koho určíme Alvinovi za opatrovatele. Musím říci, že nyní už tak nějak rozumím, proč je Yennefer v trojce ústřední ženou příběhu (vyjma Ciri), CD Projekt RED prostě jedničkou nastavil určitý trend, který pak ve dvojce žehlil a trojka je už jen logický důsledek. V jedničce prostě kraluje sympatická Shani.
1) Pokračování romance se Shani po volbě Shani jako opatrovatele Alvina. Samozřejmě až po řádné konzultaci s přáteli nad hrníčkem něčeho ostřejšího ;) Volby dialogu jsou spíše morálního rázu, ale proč si neužít?
2) Pokračování romance s Triss po volbě Triss jako opatrovatele Alvina. Samozřejmě až po řádné konzultaci s přáteli nad hrníčkem něčeho ostřejšího ;) Volby dialogu jsou spíše morálního rázu, poněkud přibrzděné, holt Triss nemá zas takové pochopení, tak proč riskovat? (záměrně jsem koncové volby změnil, aby to nebylo úplně stejné, jako u videa se Shani).
Přispěvatel: Elemir Červen 26, 2015, 08:01:18
Hledání opatrovníka pro Alvina je další klíčový bod pro hru, protože se tím určuje, za koho budete ve hře kopat ... teda ne doslova, vlastně jde o to, kdo bude kopat za vás :) Volíte si tím totiž budoucí partnerku, která sehraje určitou klíčovou roli a vybrat si lze samozřejmě jen jednu, ta druhá se automaticky naštve.
Po objevení a aktivaci všech zřídel ve městě se Triss podaří určit, že magickým zřídlem je Alvin, toho času umístění v Lebedově lazaretu. Při vstupu do kláštěrní čtvrti mě zastavila Shani a sdělila své obavy ohledně mého spolčení s Triss - řekla to trošku drsněji, ale Triss o Shani taky nemluví zrovna ukázkově ;) V Lazaretu už čeká Marigold a překvapení, Alvina unesla Salamandra. Marigold je naštěstí sledoval, takže po rychlém boji jsem Alvina osvobodil a hra na mě hned bafla s rozhodnutím, komu má Marigold Alvina dovést. Samozřejmě jsem zkusil obě varianty, abych mohl doplnit romance, co si vedu v samostatném příspěvku, takže pro bližší info doporučuju kouknout tam, nebo na videa u předchozího příspěvku.
Se skřípěním zubů jsem nakonec zůstal u romance s Triss. Autoři udělali chybu, když sem Shani dávali, protože ta volba je potom mnohem těžší. Hlavně proto, že Shani je sympatičtější charakter, bohužel tu musím mít na paměti věci, které vyplynou až z dalších dílů - dlouhověkost Geralta a jeho neplodnost. V principu je tedy Triss mnohem logičtější volba. Na druhou stranu, romance jsou dobrovolné, paradox vyplyne až ve chvíli, kdy se bezhlavě pouštíte do každého podobného dobrodružství :) Shani totiž na tu první noc nezapomněla a hezky mi to vyčinila.
Alvin není z Triss taky zrovna unešený, u Shani se mu líbí více, leč zase ... vzhledem ke svým schopnostem potřebuje spíše dohled čarodějky. Co jsem tak vyrozumněl podle trojky, u Ciri to bylo stejné (postarala se o ní Yennefer) a Alvin je zde jakousi analogií. Docela by mě zajímalo, nakolik CD Projekt RED uvažoval u jedničky o dalších dílech, když pak musel tolik věcí "odklánět" :D
Každopádně je tu ještě jedna věc, která se dá celkem snadno zapomenout, protože to pro hru jako takovou nemá příliš význam (tedy alespoň pro mě to předtím nemělo) a to je zmínka o Laře Doren, nositelce Starší krve. Tohle je věc, která je možná známá hráčům, co četli Sapkowského knihy, pro mě to vyplynulo až obráceně z trojky. Už v jedničce se totiž kupodivu o Laře mluví jako o genetickém experimentu, ne moc vydařeném, protože v linii jejího potomstva se sice nachází magicky obdaření jedinci (plus další schopnosti atd. atd. ...), ale ti jsou zároveň těžko zvladatelní ... zkrátka mají svou hlavu :D A to samozřejmě nebyl původní záměr "šlechtění". V trojce je pak v Avallac'hovo laboratoři vidět celý rodokmen, na jehož formování se tento elf také podílel.
Pár vedlejších úkolů ...
V Obchodní čtvrti se dá narazit na pár vedlejších úkolů, ale je tu i pár neúkolových odměn. Nebudu to brát chronolicky, v podstatě to není nutné a takhle to bude alespoň i přehlednější. V dílně alchymisty se mi konečně podařilo dokončit rozhovor na téma metamorfózy a získal jsem tak pár dobrých svitků na petardy. Za jeden kus červené rudy jsem dostal další. Při pozdějším rozhovoru s Kalksteinem jsem se dozvěděl, že už má novou teorii a předrecituje předpoklad existence atomů :)
V hlavní lince jsem se pustil po stopě Salamandry, kdy mě Šémko odkázal na jistého Anguse, který postává někde ve Slumech. Angus je slušný vydřiduch, tak jsem mu místo platby pohrozil a když začal utíkat, tak jsem ho sledoval až do jeho domu, kde došlo na souboj. S glejtem jsem se vydal do tajné varny ve stokách a po získání dalších dokumentů jsem musel čelit slušné přesile. Už docela přituhuje, ale trénink dovedností si schovávám až na Blata. Nakonec zbyl už jen šéf zdejší pobočky, který už čekal ve stokách na překladišti. První základna tedy zničena.
Noční potulka obchodní čtvrtí přinesla dva zajímavé momenty - mnoho kikimor a zázračného léčitele. Když jsem se napůl zraněn dostal do čtvrti, kde přes den sídlí Mistr lovčí, najednou mě někdo uzdravil. Chvilku jsem spekuloval, jestli jsem jen nelevelnul, ale nikoliv. Koukl jsem dolu a u hospody byli vidět akorát členové Salamandry. Postupně jsem se probil tedy až dolu a v hloučku kikimor rozeznal toho záhadného dobrodince - Triss se nad ránem vracela z hospody :D Vůbec jsem netušil, že ve hře funguje podobný skript, kdy mě v bojovém režimu bude přátelská postava léčit, aniž bychom plnili společný úkol. Takový opravdu milý okamžik.
Když už jsem u té hospody, uvnitř lze přes den narazit na Patrika z věže, což je rytíř Řádu, který hledá svou ztracenou sestru. Podle popisu není pochyb, jde o kurtizánu Modroočku. Rozhovor s Paní noci mi přinesl trochu jiný pohled na věc a protože to bývala koneckonců milenka našeho společného přítele, souhlasil jsem s jejím romantickým návrhem. Patrik to ovšem nerozdýchal a opět tu byla práce pro můj ocelový meč. Nevím, co má proti obcování s upíry ... :D Dovolil jsem si k tomu udělat i krátké video, některé rozhovory opravdu stojí za to a je na tom krásně vidět ten nečernobílý svět Zaklínače.
Pokud někdo pozornější našel něco, co se mu na videu nezdá, tak přiznávám, video je poskládáno ze střihů, vybíral jsem co nejlepší variantu boje, aby to působilo efektivně a hlavně, aby to nebylo zbytečně natažené právě o boj. Nemám Geralta moc vycvičeného, ale volba správné taktiky tu dělá opravdové divy a samozřejmě to chce i trochu štěstí, protože ty alpy umírají celkem snadno, takže je potřeba je před rytířy docela aktivně chránit (není to důležité, ale když už, tak ať přežijou všechny).
Pokud by někoho zajímalo, jak by to vypadalo obráceně, tedy pokud bych se vrhl na upíry, tak vězte, že velmi tuze :) To se mi podařilo v minulé hře, kdy jsem neznal souvislost s Regisem, navíc jsem neměl tu podporu od rytířů, bojoval jsem jen sám za sebe a měl co dělat (to omráčení je opravdu svinstvo). Na videu je vidět ještě jedna věc, za prvé chybka u romance - ty dcerky jsou, jak už jsem poznamenal výše, typově alpy, kdežto ve videu se za Geraltem najednou objeví bruxa (Paní noci). Druhá je práce s modely postav, když se Geralt začne vůči postavám natáčet, tak jakmile začne postava mizet ze zorného pole, dojde k jejímu optické ztluštění (je to vidět i na tom videu). Taková zajímavost, ale nejde si toho nevšimnout.
Zpět na Blata
Dříve či později se cesta na Blata stane nevyhnutelnou. Ve městě toho opravdu vcelku už moc nezbývá a mimo město vedou krom hlavního úkolu i skoro všechny zaklínačské zakázky, což je nyní hlavní zdroj příjmu. Problém je v tom, že zakázky se týkají ingrediencí potvor, které ještě ani pořádně neznám, tudíž jsem nejprve musel dostudovat patřičnou literaturu a protože jsem to vzal rovnou i s herbáři, tak se mi nebezpečně snížil rozpočet. Knihy lze naštěstí odprodat zpět, sice za zlomek původní ceny, ale pořád lepší než drátem do oka :) U kováře jsem si za 1000 orénů nechal vykovat meč ze 3 kusů červené meteorické rudy.
Na nábřeží jsem potkal vyplašeného týpka, co mu bratra v bažinách roztrhali topivci a on by rád rodinný prsten, co nosil jeho bratr. V přístavišti na Blatech jsem pak pro změnu potkal Carmen, ta zas míří za druidy, protože její milý se mění ve vlkodlaka. Poslal jsem jí domu, vyřídím to holt za ní ;) Vaska mě zas pro změnu poreferovala o nových pořádcích, které zde zavádí Salamandra. Do toho je tu celkem tuho - samá tužší verze masožravek a kikimory.
Chvilku jsem zkusil bojovat, ale nakonec jsem se jen prosekal do druidského hájku. Krom staršího druida tu byl i Hierofant. Od něj jsem získal radu na vlkodlačí nákazu a rovnou ho obral v kostkách (je to další z profesionálů, De Wetta ve Wyzimě už jsem porazil - překvapilo mě spíš, že se se mnou De Wett vůbec bavil, poté co jsem pomohl Talarovi). Více se mi toho za současného stavu nepodařilo, nezbývá, než si najít klidné místo a začít meditovat nad rozdělením talentů ... :)
Přispěvatel: Yuyana Červen 26, 2015, 14:05:24
[ You are not allowed to view attachments ]
Tak jako tematicky.
Přispěvatel: Elemir Červen 26, 2015, 21:58:56
No, zkusil jsem ještě večerní po pracovní posun a zasedl k ohýnku ... jsem level 22, volných 50 bronzových a 12 stříbrných talentů. Vzal jsem to tak, že do dovedností odvozených od atributů jsem nacpal vše (zbyly jen mutagenní pozice), do stylů mečů jsem dal jen do předposlední pozice, protože finále je za extra efekty, což je pro mě teď celkem nevýznamné a ze znamení zbylo už jen na Igny. Aard mám docela pocvičený. Prostě ono to láká, ale na vše talenty nejsou. Je potřeba se prostě profilovat. Trochu neštěstí je, že bych se bez skupinového stylu obešel, ale atribut, který tohle ovlivňuje, je jinak celkem zajímavý. Těch 16 bodů navíc mě proto už nijak nevytrhne.
Bronzové talenty budou přibývat dále, nakonec se tím dá zvednout i hodně zbylého. Rozhodující začínají být stříbrné talenty, protože to už je úzká specializace a nakonec i zlaté talenty, což je už ten top, na který ještě nemám. Proto mě to vlastně teď ještě netrápí. I tohle rozdělení bronzových talentů vedlo k tomu, že na Blatech v podstatě kraluju. Padly všechny tři trofejové potvory (wyverna Moa, archespora Kokakcydium a vlk Woref). Změna je hodně znát. Tím ale nechci říci, že neumírám, občas se přepočítám i tak, nedá se na to prostě 100% spolehnout ;) A je to dobře, trojka v tomhle právě dost zklamala ... a přitom je to úplně jiný systém boje.
Stojím před táborem Salamandry na Blatech, sundal jsem první hlídku a zatím se zastavil na mágovi. Ne že by byl nějak tuhý, jen mě překvapil svou dovedností, která mi připomněla, že konec Akt III nebude zadarmo ;) Konečně ovšem začínám zas na sebe vydělávat, sice jsem získal dohromady jen 1000 orénů, ale v mém rozpočtu je to hodně citelná částka ;)
Přispěvatel: Elemir Červen 27, 2015, 07:37:17
Základní strom dovedností sestává ze 4 atributů,
Síla
Obratnost
Výdrž
Inteligence
pěti znamení
Aard
Queen
Yrden
Axie
Igni
a 3 stylů boje pro každý druh meče
Silný ocelový
Rychlý ocelový
Skupinový ocelový
Silný stříbrný
Rychlý stříbrný
Skupinový stříbrný
Každá z výše uvedených položek představuje samostanou větev, která je odstupňována do pěti úrovní (nováček, pokročilý, ...). Každá z úrovní pak ještě představuje svou samostanou větev (viz vypůjčený obrázek stromu Inteligence z Witcher Wiki (http://witcher.wikia.com)).
(http://www.svetmightandmagic.cz/web_obrazky/deniky/zaklinac/CharDev_Intelligence.png)
Na úroveň 1 a 2 se používají bronzové talenty, na úroveň 3 a 4 stříbrné talenty a na úroveň 5 zlaté talenty. Odtud také plyne, že k vyšším úrovním se jen tak nedostaneme, protože distribuce talentů a jejich typů závisí na dosaženém levelu postavy. Některé dovednosti se dokonce nelze ani za talenty učit, k jejich aktivaci je třeba vypít patřičný mutagen (obvykle vyrobený z přísady, získané ze speciálního monstra).
Aby to nebylo tak jednoduché, tak ještě prozradím, že jednotlivé větve dovedností jsou provázané. Nikterak komplikovaně, ale pro hru to má docela znatelný dopad. Např. úroveň Síly ovlivňuje odemčení stylů v Silných stylech meče, Obratnost pro změnu v Rychlých stylech, Výdrž zas ve Skupinových stylech a Inteligence má vliv na znamení a je klíčová pro alchymii. Napoprvé to opravdu může zaskočit, ale chce se to prostě nenechat tím větvením odradit :)
Základ spočívá v rozhodnutí, jakou váhu chceme dát boji s mečem před znameními. Celý systém je totiž poměrně modulární. Pro vyšší úrovně dovednosti není potřeba vyplnit celou větev úrovně, každou dovednost lze tedy poměrně snadno dostat na druhou úroveň atd. a pak se teprve rozhodovat, co ve hře více používáme a na to se teprve specializovat. U atributů se to třeba vyplatí plnit rovnou celé, ale u mečů už moc ne. Jak jsem poznamenal v předchozím příspěvku, skupinový styl je pro mě třeba tak trochu na okraji zájmu. Důvodem jsou pocvičená znamení Aard a Igni, která mi při boji se skupinou významně pomohou. A takhle přesně potom vypadá rozhodování při tréninku dovedností. Znamení jsou doplňkem k boji s mečem, ale také se mohou snadno stát hlavním bojovým prostředkem.
A tady právě narážím na OP dovednosti. U Zaklínače se jedná třeba o znamení Igni. Postupnou specializací na Igni a Inteligenci se dá dostat do stavu, kdy s lehkou pomocí lektvaru pro obnovu výdrže dosáhneme takměř na kontinuální sesílání kruhu ohně s poměrně fatálními následky pro oponenty. Nevybavuju si to už přesně, ale finále bylo díky tomu takměř fraškou, obzvláště když si to pak dáte do souvislosti se začátkem dvojky, kde Geralt působí zase jako zelenáč. Ale pokud jde o samotné vybalancování hry, tak to je velmi dobré, pokud člověk vysloveně nepase rovnou po něčem takovém, dá se to dokonce celkem minout volbou jiného zaměření. Zas na druhou stranu to nádherně dokresluje celý Geraltův progress, kdy na konci stojí opravdový neohrožený hrdina bez bázně a hany.
Přispěvatel: Elemir Červen 27, 2015, 13:47:50
Prolog
Pro ilustraci tu mám oblíbenou partičku z Kaer Morhen. Akorát jsem zapomněl vyblejsknout Lea, tak ho zkusím dodat později (obecně, unikátních modelů ve hře zase tolik není a Leo má zrovna svůj). K zaklínačům na Kaer Morhen patří i Triss, je to jedna z mála čarodějek, která zná cestu do této pevnosti.
Vesemir
Lambert
Eskel
Náš Geralt
Geralt je poměrně proměnlivý podle zbroje, kterou má aktuálně na sobě. Na začátku ovšem začíná v košili.
Triss v kožené zbroji
Triss v šatech (Akt III)
V šatech vypadá Triis o poznání lépe, ale druhému dílu to může jen stěží konkurovat. Když si prohlížím další Trissiny screenshoty, tak mi příjde, že je málo proměnlivá i ve výrazu. Aurora engin toho mnoho nedovoluje, ale Shani mi třeba tak statická nepřijde.
Společné foto na pohřbu Lea
Magister a Azar Javed
Dva hlavní záporáci prvního dějství, kteří prostupují hlavním příběhem.
AKT I
Shani
Se Shani se lze setkat hned na začátku Akt II. K dispozici je jen jeden model vzhledu, ale je na ní prostě něco kouzelného, proto si také dovolím k ní nasázet více screenshotů.
Alvin
O Alvinovi je celé úvodní video Akt I.
Kalkstein
Kalkstein je další nepřehlédnutelnou postavičkou, kterou lze nalézt hnedle v hospodě.
Zoltan
K trpaslíkovi Zoltanovi vede trochu delší cesta, poprvé se objeví v rybářské osadě v Podhradí ... jako obvykle až po uši v problémech.
Mistr lovčí
Tak na tuhle postavičku nesmím zapomenout, v Akt I je nepostradatelným sběratelem trofejí, později se přesune do Wyzimy.
Divoký hon
S přízrakem Divokého honu se lze setkat během řešení úkolu pro kupce Leuvaardena. Objeví se víceméně proto, aby Geraltovi připomněl svou přítomnost.
AKT II
Druhé dějství se nám rozroste o dalších pár unikátních postav, které v té záplavě NPC bezpečně rozeznáte:
Vincent Meis
- kapitán stráží a v druhém dějství přebírá i roli Mistra lovčího
Sigfried
- rytíř Řádu Planoucí růže
Raymond Maarloeve
- soukromé očko
Talar
- zdánlivě obyčejný překupník, jehož identita se odkryje v Akt III
Marigold
Samozřejmě, na bardího přítele Geralta se nesmí zapomenout ;)
Mimo Wyzimu, v oblasti Blat, lze narazit na další dvě zajímavá NPC.
Morenn
Vzhledem k tomu, že Morenn má poměrně odvážný model, musel jsem kvůli zachování jisté míry diskrétnosti použít vhodnější kompozici scény :)
Yewin
- vůdce Veverek na Blatech
Akt III
V třetím dějství už je to slabší, ale něco se přeci jen najde.
Velerad
- starosta Wyzimy (nenechte se zmást vzhledem, který je stejný jako vzhled zrádce v intru u odkletí Addy, video tuším pochází z doby před příběhem jedničky, první odkletí Addy, i když Velerad není zrovna žádný svatoušek ;))
Hrabě de Wett
- ochranka princezny Addy
Princezna Adda
- dcera krále Foltesta, potomek incestního vztahu Foltesta se svou sestrou
Paní noci
Chvilku jsem zvažoval, zda-li jí do seznamu uvést, protože se jedná o kombinaci dvou "běžnějších" modelů. Paní noci je bruxa (druh upíra), v lidské podobě má shodný model s Carmen (majitelkou něvěstince ve Slumech), v té upíří pak klasický model bruxy (opět, vzhledem k jisté míře diskrétnosti odhalím jen z části ;))
Přispěvatel: Elemir Červen 27, 2015, 14:21:41
Nemohl jsem si odpustit následující trojici snímků, které jednotlivě možná dokážou překvapit, ale když je máte takto hezky popořádku, nelze se ubránit dojmu, že všechny ty ženy mají ve skutečnosti stejnou postavu :)
Triss
Shani
Adda
Přispěvatel: Elemir Červen 27, 2015, 17:04:53
Kaer Morhen
Z počátku jsem se screenshotům příliš nevěnoval, navíc Kaer Morhen je prologem a tutorialem v jednom, takže to poměrně rychle odsýpá a krom samotné pevnosti tu toho zatím k vidění moc není. Hra mě sem ještě jednou zavede, takže není kam spěchat.
Trissin pokoj
Okolí Wyzimy
Akt I už je poněkud zajímavější, protože se dostaneme do blízkosti hlavního města Temerie - Wyzimy. Krajina může pro někoho vypadat otevřeně, ale ve skutečnosti se jedná o propojené koridory, které jsou ohraničeny plůtky.
Zoltan v potížích ...
Jeden z mnoha deštivých dnů.
Onen zmíněný plůtek, který vymezuje oblast pohybu.
Ta kamenná stavba je jeden ze živelných kruhů, přes podobné stavby se učí zaklínačská znamení.
Ačkoliv je Podhradí rozlehlé, část vesnice díky nákaze osiřela. Někde nestihli ani odstranit mrtvá těla, což potom dokonale láka mrchožrouty.
Typický podvečer na nábřeží.
Doba příšer začíná (drápem přeškrtnutý ukazatel denní doby).
Na stopě Bestie.
Vesnická vědma osobně.
Přituhuje, Salamandra ničí důkazy.
Sblížení s Abigail si nese své následky.
Na scénu přichází Bestie.
Vesničané mi útěk Abigail neodpustili ...
Přispěvatel: Elemir Červen 27, 2015, 17:21:24
Následující výběr snímků je pouze ze samotného města v rámci Akt II, na Blata dojde za chvilku.
Čekání ve vězení.
Velmi, ale opravdu velmi překvapený utopenec ...
Co vše se nenajde ve stokách?
Trojice záběrů ponurých stok.
Konečně venku.
Trojice snímků podvečerního nábřeží.
Večerní návštěva Slumů.
Oblíbený roh poprvé.
Oblíbený roh podruhé.
Carmen
I duchové mají své dny ...
A opět jeden deštík, NPC se před sprškou aktivně schovávají.
Návštěva trpasličí ubytovny.
Bruno Vivaldi, bývalý majitel Vivaldiho banky.
Unavená sestra v Lebedovo špitálu.
Městský hřbitov.
Rozmluva s Vincentem Meisem.
Příprava na pitvu.
Mířím na večírek k Shani, řeč je o Marigoldovi.
Děvčata se mají opravdu ráda :)
Přispěvatel: Elemir Červen 27, 2015, 17:42:40
Většina snímků je z Blat v Akt II, ale ke konci jsou i záběry z Wyzimy v Akt III a opětovný návrat na Blata.
Příjezd do přístaviště. Je jedno, zda-li je krásný den, prší, nebo je noc, potvory jsou aktivní nonstop.
Uvítání.
Návštěva cihelny v doprovodu Dědka.
Vesnice cihlářů. Ženy byste venku hledali marně, krom Vasky jsou všechny uvnitř domů.
Bažina. To roští napravo ohraničuje okraj mapy.
Dědkova chýše. Vpředu je vidět hlouček masožravek.
Další živelný kruh.
Druidský háj. Později se zde objeví Hierofant, který Geralta zná díky vyprávění druida Myšilova (hraje významnou roli v třetím díle ságy).
Masožravka v akci.
Ani Blatům se déšť nevyhýbá.
Rozhovor se Sigfriedem po jednom splněném úkolu. To jsme byly ještě přátelé.
Akt III brzo směřuje k volbě frakce. Nakonec nezbylo, než-li volit menší zlo a přidat se na stranu elfů. Co by si beze mě počali?
Jenom taková kuriozitka ze začátku Akt III. Triss přes zrcadlo promlouvá k této čarodějce, jejíž identita je zahalena tajemstvím.
Přispěvatel: Elemir Červen 28, 2015, 07:02:40
Jakmile to však budu mít, budou v podstatě Blata kompletní a podobně i Wyzima, protože v ní už budu jen sdělovat splnění jednotlivých úkolů. Počitadlo herního času přesáhlo 28 hodin, přičemž to párkrát zablblo, takže skutečnost bude asi lehce přes 30 hodin, přitom v Akt III jsem nakonec zas tak málo času nestrávil. On je sice přímočařejší, ale pořád je tu co dělat.
Trošku se obávám jen jedné věci a to jsou hráči pokeru. Obešel jsem každého, ale pořád mám takový pocit, že jich tu musí být více. Budu tedy muset ještě jednou preventivně všechny významné postavy obejít, jestli mezitím u některé tahle možnost nepřibyla.
Přispěvatel: Elemir Červenec 01, 2015, 11:24:01
Salamandra opouští Wyzimu
Ke konečnému řešení Salamandry je ještě dlouhá cesta, ale pro Akt III jsem se přiblížil už velmi natěsno. Cestou jsem v nelegální herně narazil na Kostera, což je první z řady švindlířů, se kterými si mám zahrát poker. A taky je vlastně jediný v tomto aktu. Sázky už významně narůstají a tím pádem i zisk. Jenomže s penězi je to pořád jak na houpačce. Ještě než jsem se vydal s informacemi za Triss, stavil jsem se nejprve u obchodníka s knihami a postupně dokoupil a naučil se vše, co u sebe měl. Později jsem zjistil, že k některým knihám se dostanu i zdarma, ale ne zrovna k těm nejdražším.
Všechno to vlastně začalo s alghúlím morkem pro Kalsteina. Pořád mi nebylo jasné, proč ho nemám, když jsem po cestě zabil už tolik alghúlů. Nj, protože nemám alghúla v bestiáři :D Do určité míry je to neštěstí, protože některé potvory se vyskytují ve větším jen v počátku aktu a pak už se spawnujou poskrovnu. Naštěstí jsem na hřbitově na 3 narazil. Opravdu se vyplatí nejprve si bestiář doplnit a pak se dát teprve do průzkumu. Pokud to samozřejmě peněženka dovolí. Při té příležitosti jsem zjistil i jednu nepříjmenou věc - mám sice truhlu plnou k prasknutí, ale obsah nemá příliš valnou cenu. Rozprodal jsem všechny duplikované cennosti a stejně mi to o tolik nepomohlo. Hotovost mi stále kolísá mezi 2-3 tisíci orény. Dobrá, na zaklínače docela jmění, ale jeden nikdy neví, kdy zas budu mít neočekávané výdaje. Na druhou stranu znám už asi kdejakou potvoru, bylinky a minerály, takže nyní už by měly peníze jen přibývat :)
S Triss jsem pár vět prohodil, ale protože dost je toho o čekání, tak jsem si šel ještě popovídat s Carmen na téma jejího milého (vlkodlaka) - nic mi neprozradila. Samozřejmě jsem dopořešil i zbytek úkolů, takže tohle byl jediný, který mi zůstal. Další schůzka s Triss a Leuvaardenem už byla konkrétnější a s pomocí velitele stráží jsem se dostal do uzavřené části Wyzimy, kde je zdánlivě poslední základna Salamandry. Udělal jsem si save a odevzdaně nakráčel do domku ... stejně, jako je nepříjemný boj s Bestií v Akt I, tak tady nečeká o nic příjemnější setkání. Zdejší šermíři Salamandry jsou tužší a hlavně mají k dispozici mága a kde je mág, tak hrozí setkání s ifrítem, tedy prohazování meče (ocelový vs stříbrný). Navíc je to ve velmi stísněném prostoru. Při prvním hraní to byl bod, kde jsem musel talenty rozdělit a potrénovat. Nyní jsem tak nějak připravený přišel, vlastně asi úplně stejně jako předtím :)
Základem úspěchu je mága Aardem omráčit a zabít jako prvního. Ve světnici je pak schodiště do sklepa, na které se dá nacouvat a nečelit tak plnému útoku bojovníků. Aard nebo Igni pak pořeší zbytek. Když už víte, jak na to, dá se to udělat i bez lektvarů, ale pořád je to hodně o štěstí, jak dopadne omráčení mága (někdy toho ifríta stihne vyvolat hodně brzy). V tuhle chvíli prostě chybí ty možnosti boje z druhého nebo třetího dílu. Byť ono i v jedničce lze docílit zajímavých efektů, např. mága omráčit, zabít a skupinku bojovníků po vzoru Bruce Leea přeskočit saltem :) Někdy se prostě zadaří a hra vyhodnotí posloupnost stisku kláves k mé plnné spokojenosti.
Ve sklepě jsem dorazil další spící, ale už podstatně jednodušší várku bojovníků a nahoru se šel kouknout trochu blíže na Hartmannovo zrcadlo. Když jsem do domku totiž vstoupil, mág zrovna zrcadlo aktivoval a s kýmsi na druhé straně mluvil. Z onoho týpka se vyklubal Radovid Strohý, který mi pogratuloval ke krásně bitce a trochu si se mnou popovídal. Geralt sice paměť ztratil, ale my už přeci víme, kdo je Radovid :) Triss mi ho později pomohla vystopovat, takže jsem si s ním mohl promluvit přímo a nakonec ho jako krále Redanie i identifikovat. Skutečně si dělá zálusk na Addu. Je zajímavé, že v jedničce působí celkem normálním dojmem na to, že v následujících dílech je vykreslován už jen jako fanatik.
Venku mě čekalo další překvapení, vlkodlak. Ovšem zcela na mé straně. Samozřejmě, kdo dával pozor, nemohl si nevšimnout obav Vincenta Meise z úplňku a jeho absence v těchto dnech. Je to opravdu on a tím pádem můžu pokročit v léčbě jeho lykantropie přes Carmen, což se mi také hned druhý den (a i ty následující), stalo hlavní náplní. Košile z Kozího pysku nepomohla, lektvar, který mi poté uvařil Kalkstein, taky ne (pannenskou slzu mi poskytla jedna zdravotnice v Lebedovo špitálu), zabral až rozhovor. Vincent si to v hlavě srovnal a své touhy být vlkodlakem se zřekl. Napadlo mě u toho, že kdybych pro Kalksteina asi nedělal zaklínačské zakázky, možná by mi nepomohl a tohle bych asi nesplnil, protože jednotlivé možnosti léčby se odkrývají postupně. Vincenta je samozřejmě možné v podobě vlkodlaka zabít. Lze tak totiž získat vlkodlačí chlupy, které jsou důležité pro jeden mutagen, bez něhož nelze odemknout jednu dovednost v bronzovém stromu. Je to navíc jediný vlkodlak ve hře, ale je to prostě tak, jak už tvrdila Paní noci, je potřeba dobře volit ;)
Hra v tuhle chvíli už nabere rychlý spád, schůzku v hospodě předchází poslední bitva se Salamandrou, kde mi Vincent s bojem pomohl a nahoře už čekalo sezvané trio - Triss s Leuvaardenem a Yaevinn, kterého jsem u Vivaldiho o pomoc požádal (Sigfried logicky odmítl). Schůzku nám ale přerušil De Wett, takže nás Triss musela narychlo odteleportovat na hlavní základnu Salamandry, tedy mě a Yaevinna. Bojovat dole má význam jen na úplném začátku, pak se beztak všichny spawnují, takže je jednodušší popadnout krystal, otevřít portál a až posily rozmělní ostrahu teleportu, jít si promluvit s Azarem Javedem. Triss na mě seslala zajímavé kouzlo z mágovo knihy z bažin, které jsem hned docenil. Azar se mě pokusil sundat jediným kouzlem, ale to se jaksi odrazilo :) Pak mi i s Magistrem zmizeli z dohledu. Magistra jsem našel v jeskyni kousek dále a moc nevydržel, k tomu se podivil, že umím šipky z kuše odrážet, ale tím jeho podlost neskončila.
Magistr dokázal kouzlem ovládat kikimoří královnu, ale jeho poslední tah se mu moc dobře nevyvedl. Vlastně by byl býval asi raději, kdybych ho zapíchl sám, protože si na něm kikimoří královna s chutí smlsla :D Nj, ale co teď, nerad bych skončil podobně. Naštěstí tohle je pasáž, kterou si velmi dobře pamatuju, takže navolit Aard a jít za sebou strhávat důlní podpěry ... ona hra na to sama upozorní, spíš jde trošku o čas. Nakonec to bylo v pohodě i tak, loadnul jsem jen jednou, protože jsem zasypal sám sebe :D Z mrtvoly kikimory jsem si vzal Magistrovu pozůstalost a vyšel ven.
Na nábřeží už ovšem čekalo překvapení, sice ne tak velké, díky neodeslanému dopisu od Magistra, ale stále překvapení. Princezna Adda osobně. Jenomže nikterak přátelská, Salamandra jsou její spojenci, to ona osnovala plán, jak se zmocnit v nepřítomnosti svého otce trůnu a teď se jí to poněkud rozsypalo. Byl jsem proto odsouzen k okamžité smrti, ale jakožto odsouzenec jsem využil posledního přání - polibek od princezny. Adda neodmítla a tím jsem ušetřil čas pro Triss, která me mězitím stihla odteleportovat ... do Bahnic.
Akt IV - Bahnice
Co bych vám tak o Bahnicích pověděl? Je to v podstatě venkov jak vyšitý ;) Jak bylo Podhradí na možnosti volného pohybu omezené, tady konečně přichází na řadu rozlehlé oblasti, tedy na poměry hry. Je to opravdu příjemná změna. Oblast je rozdělena na 3 samostatné loadovací celky, břeh (tady začínám), samotnou vesnici a pole. Podle pozdějších událostí, nejsem nejspíše příliš daleko od Wyzimy, ale zdejší oblast má pod kontrolou bohyně s příznačným názvem Paní Jezera. Ostatně, ty vodní plochy kolem Wyzimy jsou ve skutečnosti okraje jednoho velkého jezera. Paní Jezera má opravdu značný vliv a moc nad myslí lidí, žijí tu v jakési symbióze jak lidé a nelidé, tak i vodní lidé. Podle vyprávění krčmářky je v jezeře utopeno velké město, které kdysi bývalo jejich domovem, ale za trest bylo potopeno a nyní slouží vodním lidem. Vzpomeňte si na Vasku na Blatech, ta taky hovořila o vodních pánech. Úcta k Paní Jezera je tu velká a ona toho nikterak nezneužívá.
Jenomže jak už to ve světě Zaklínače bývá, ani růžová není růžovou a vodní lid se sám dostal na zcestí. Jistý Dagon se jmenoval sám sebe bohem a stáhl na svou stranu část vodního lidu, který nikterak neusiluje o mírové soužití s lidmi na souši. Je to časově poněkud roztahaný konflikt, ale to je dáno spíše tím, že je potřeba se nejprve dostat do vesnice a tedy pořešit i další věci kolem :) Na břehu lze najít ještě malou dívenku, která mě seznámila se zdejším okolím a drby, o kousek dále se koupe najáda (vypadá stejně jako Morenn na Blatech), na břehu stojí i rybářova chýše (Král Rybář, vrátím se k němu později) a dále po břehu je i jeskyně, ve které se krčí tlupa hladových elfů s Toruviel v čele (jedna z mála postav, kterou si vybavuju ze seriálu ;)). Ostatně od ní má Marigold tu loutnu, co jsem musel tak "pracně" získat zpět od Rozalindy Pankierové ve Wyzimě :)
Najáda má problém se Zefirem, který jí ukradl náhrdelník, dar od Paní Jezera. Zefir býval svého času schopný zloděj, ale při posledním lupu přecenil své plavecké dovednosti a utopil se. Stal se z něj sice utopenec, ale veškeré předchozí zlozvyky mu zůstaly. Toruviel pak pro změnu požaduje 5 kusů chleba, na které mi dala i peníze (ty ovšem stačí jen na 4 kusy). Udělal jsem tu navíc jednu chybu v romanci, pozapomněl jsem na jednu elfku, což právě souvisí s těmi chleby. Uvědomil jsem si to docela pozdě a vracet se ke staršímu save už se mi nechtělo. Akt IV má totiž jedno specifikum, vzejdou z něj celkem 3 možnosti romancí, které proběhnou až v Akt V, takže i díky tomu nelze v jedné hře získat všechny kartičky.
Cestou do vesnice jsem narazil na kryptu a uvnitř konečně na zaklínače Berengara. Vida, je žívý a zdravý, navíc tak nějak na duši poznamenaný svým předchozím jednáním. Ale nevybalil to hned, jednotlivé útržky z něj padaly jak z chlupaté deky po celý Akt IV. Skutečně se spolčil se Salamandrou, ale byla to spíše volba z rozumu. Zaklínači na Kaer Morhen pro něj představují stejně omezující společnost, navíc se cítí svou rolí zaklínače ukřivděn. Připomnělo mi to jeden rozhovor s Lambertem v trojce. Magistr pro něj tedy nebyl nic jiného, než-li spolehlivý zaměstnavatel. Nesouhlasil úplně se vším a pokusil se o útěk, ale byl znovu chycen a donucen spolupracovat. Byl to on, kdo prozradil, kde hledat zaklínačská tajemství a mutageny, stejně tak to byl on, kdo pomáhal Kalksteinovi nebo vesničanům v Podhradí. V Bahnicích se namočil do mírové smlouvy mezi vesničany a vodním lidem, čímž ve skutečnosti maskoval pravý důvod - byl poslán vyhledat Alvina. Musím přiznat, že po znalosti dalších dílů a toho různého filozofování nad posláním zaklínačů a osobnosti samotného Geralta, jsem mu a jeho důvodům rozumněl mnohem lépe. Na konci jsem ho nechal v poklidu odejít, což jsem udělal i tenkrát ;)
Každopádně setkání mělo ještě jeden efekt, v kryptě byla část Havranovo zbroje (legendární zaklínač) a tím pádem jsem mohl s různými řemeslníky na toto téma promluvit. Její hledání je rozprostřeno na více kapitol, navíc její vlastnosti závisí na zvolené frakci ve hře. Stejně jako hra v Akt IV připravuje 3 možnosti romancí, tak tu jsou i tři volby, jak se zachovat vůči frakcím. Ono to ve skutečnosti oboje souvisí, ale nebudu předbíhat.
Úvod ve vesnici zahajuje pro změnu Marigold, od kterého jsem získal dopis od Triss a mohl jí pro změnu napsat svůj (romance tím získává pevnější obrysy). Později jsem narazil i na Alvina, takže informace od obou mi dokreslily předchozí paralelní děj. Poté, co mě a Yaevinna Triss teleportovala, vtrhli k ní ozbrojenci De Wetta, jenomže doprovázeni Magistrem. Alvin nechtěně využil svých teleportačních dovedností a zmizel kdesi na polích mimo Wyzimu, kde ho později našla Alina, dcera starosty a osvojila si ho (vím, moc rychlé, ale hra o tom tak mluví). Magistr se pokusil Triss vyslýchat, ale odskákal to jeho rozkrok, pak se s pomocí magie dostala pryč. Mezitím zjistila, kde se Alvin nachází a jakmile jsem se dostal do obětí Addy, přenesla mě tam :D
Alvin je u Aliny spokojený, jenomže ta se má vdávat za kupce Juliána a ten z něj nadšený není. Respektive z jeho magického nadání. Navíc se jedná o snňatek z rozumu, Juliána miluje ve skutečnosti Alinina sestra Celina, Alinu pak pro změnu její tajný ctitel Adam. V průběhu děje se to celé zamotá, nehledě na to, že jsem si s Celinou střihl vlastní romanci :) Tedy až poté, co jsem tu za cukrovou panenku svedl jinou místní vesničanku :D Napětí mezi oběma sestrama postupně narůstalo až do chvíle, kdy Celina Alinu nešťastnou náhodou zabila (po pádu se smrtelně uhodila do hlavy). Z Aliny máme v tu ránu polednici. Naneštěstí se Celina přizná Adamovi a ten jí poté na polích probodne a máme tu pro změnu půlnočnici. Na žádost Juliána jsem se pokusil z Aliny kletbu sejmout, první pokus se zrcadlem ale moc nevyšel, tak musel na pomoc přispěchat Marigold se svým umem:
Na videu je hezky vidět, jak si lze jednotlivé části úkolu krásně načasovat a není potom potřeba na nic čekat. Hra s časem pracuje celkem volně, je tu pár skriptů, které opravdu čekají, ale někdy stačí namísto pár dní počkat např. jen jeden den. Extrém je odkletí strigy, ale to už je kapitola V, takže ještě dost času :D
Protože části okolo polednice se odehrávají na polích, plnil jsem postupně i další věci, které s návštěvou pole souvisely. Jsou zde např. dvě trofejové stvůry pro starostu - kněz vodních lidí Tajo a v kryptě starý nekrofág Ureus. S Poustevníkem si lze popovídat na téma Svatého Grálu (pokud jste předtím navštívili Paní Jezera) a získat od něj úkol na zažehnanání duchů u druidské modly (objevuje se zde i Divoký Hon, který lze zahnat zapálením kořene mandragory). Odměny jsou tři, líbila se mi vlastní chýše, ve které jsem poté našel amulet na zažehnání sklorentomorphů (prostě takových velkých a tuhých stonožek :) ). Sice jsem měl 4 ulovit, ale dále už jsem se s nima potýkat nechtěl, takže se to tak trochu hodilo. Podobně je to i s dárky od najády, ta zas jako bonus věnuje stužku proti utopencům.
Jinak Poustevník je také hráčem pokru a jde se na něm docela napakovat, což oceníte ve chvíli, kdy zjistíte, že za 800 orenů prodává recept na mutagen z Dagona (není úplně nutné kupovat, dostal jsem ho nakonec i od Berengara, asi za ta "smířlivá" slova). Nepočítá se to ovšem do zápasů, narozdíl od Marigolda, který se vám najednou k hraní kostek přizná. Stejně tak elf Chireadan (v táboře Toruviel). V tu chvíli jsem měl úkol s kostkami splněný. Marigolda jsem obral dokonce tak, že mu došly peníze :D
Z dalších zajímavých vedlejších úkolů je potřeba zmínit kameníka Harna, který opravuje most poblíž cesty na pole. Skřítci mu jeho dílo pořád kazí a tak nezbylo než navštívit zdejší vědmu o radu. Uvnitř chýše nebyl nikdo jiný, než-li Abigail, akorát už se moc nechtěla znát k našemu románku v jeskyni :) Poslala mě pro kočičí obojekt do krypty na polích, což pak skřítky usmířilo a Harm dostal čtyřlístek jako talisman.
Akt IV není už tak rozlehlý, jako předchozí části, po zhruba 5-6 hodinách končí. Neřekl bych, že je toho v Bahnicích málo, ale Geralt už je prostě natolik schopný, že to odsýpá - příliš jsem ho nevylepšoval, pořád jsem dovednostma max. na úrovni 2 a problémů málo (levelem jsem přehoupl magickou třicítku). Ještě, než se vrhnu do závěru, musím se zmínit o posledním z vedlejších úkolů, kterým jsem vlastně celý akt začal - problémy v soužití ras.
Paní Jezera jsem navštívil už nedlouho po příjezdu na ostrov, znal jsem tedy to pozadí okolo rytířů, kteří se vydali hledat Grál (ano, je to opravdu inspirováno legendou o Svatém Grálu). Paní Jezera zůstala sama jen se svým Králem Rybářem, který mi pro tuhle cestu poskytl loďku. O něco později pak Paní Jezera sehrála významnou roli právě v mírové smlouvě, protože umožňuje alternativu k její tvorbě. Vlastně se tím předejde dalšímu potencionálnímu konfliktu. Díky darům od lidí a vodních lidí lze získat její krev, kterou lze vylákat Dagona a poté ho porazit. Kněz mi sice ze začátku za svou variantu sliboval odměnou meč, ale protože tu jde primárně o kartičku, Paní Jezera vyhrála :D Odměny jsem tak dostal hned dvě a škodný jsem tedy rozhodně nebyl:
Předáním meče nastane i samotné finále Akt IV, protože mezitím vesnici obsadí Toruviel a vezme si vesničany za rukojmí. Po příjezdu na břeh mě tak zastaví Bílá Raila, řekněme templářka, která sem napochodovala s oddílem Řádu planoucí růže. Jenomže ani ona nemá primárně v zájmu vesničany zachraňovat, jde jí čistě jen o pomstu na Veverkách. Veverky totiž v mezičase ve Wyzimě povstaly (což ale zapříčinala krutost Řádu) a došlo k občanské válce. Nicméně je ochotná se dohodnout a nechala mě s Toruviel promluvit. Jenomže velitel oddílu má pro takový případ rozkazy přímo od Sigfrieda a zatímco jsem se domlouval, vesnici přepadli i přes protest Raily. Hra teď umožňuje alespoň pro mě dvě možnosti řešení, jejichž klíčem je Alvin a tady na chvilku odbočím.
Alvin mě od chvíle, co došlo k smrti Aliny, doprovázel na břehu a na polích. Místy došlo i na pár rozhovorů, kdy jsem mohl zvolit nějakou variantu odpovědi, ale těžko teď posoudit, jaký to má efekt. Trissin dopis doprovázel i dwimeritový náhrdelník, který jsem Alvinovi předal - Triss si od amuletu slibovala, že jeho schopnosti dokonale utlumí. Jenomže Alvinův stav se poněkud zhoršil, začal více slyšet hlasy odjinud a v noci trpět nočními můrami a předtuchami. Od dětí ve vesnici jsem se dozvěděl, že Alvin neumí mizet jen v reálném čase, ale umí se časem i přeouvat. Zajímavá byla v tomto ohledu rozmluva s krčmářem, kterou jsem pochopil až teď. Pověděl mi zajímavý příběh o princezně zaklínačce, která se stala čarodějkou. Shodou okolností se jmenovala Cirilla :D V podstatě se tu tedy příběh tak nějak opakuje, akorát že čarodějkou je nyní Triss a zřídlem je chlapec.
Bez ohledu na další dění, Alvin po přepadení vesnice zmizí teleportem buhví kam. Na mě pak zbylo rozhodnutí, zda-li s Marigoldem zdrhneme a znepřátelíme si obě frakce, nebo elfům pomůžu. Rozhodl jsem se pro pomoc elfům. Odtud se pak totiž odvíjí budoucí romance s Toruviel. V případě prostého zdrhnutí bych se stal neutrálním. A na to se vážou i vlastnosti Havraní zbroje. Po boji jsem nastoupil do loďky k Marigoldovi a Králi Rybáři a odjel do Wyzimy. U sochy Paní Jezera se se mnou rozloučilo štěně ...
Přispěvatel: Elemir Červenec 02, 2015, 03:09:20
Pověstná žlutá mlha (Blata).
Netvrdil Talar, že se nikam nestěhuje? Postel je fuč.
Moje skladiště.
Rozhovor s Leuvaardenem o skoncování se Salamandrou ve Wyzimě.
Hartmannovo zrcadlo. Povšimněte si, že Radovid se tváří, jako by byl fyzicky přítomen (ten zelený kruh pod postavou).
Vincentovo druhé já.
Rozhovor s Triss o Laře Dorren.
Král Radovid osobně.
Počátek Radovidovo šílenství?
Láska nejenom hory přenáší - Vincent a Carmen
Filozofický rozhovor mezi mnou, Magistrem a Azarem Javedem. Tématem je vliv čarodějek na politiku.
Překvapený Magister.
Pro změnu překvapený Geralt.
Nepovedená poprava.
Přispěvatel: Elemir Červenec 02, 2015, 03:32:55
Posezení na břehu jezera (odraz potopeného města).
Příchod Geralta na scénu.
Noční pohled na břeh - v popředí socha Paní Jezera.
Paní Jezera osobně.
Legenda o Svatém Grálu.
Zaklínač Berengar
Lesy v okolí krypty na břehu (v popředí je Berengarův tábor).
Pobřeží za dne.
Okolí vesnice.
Kupec Julián
Starosta Tobias Hoffman
Celina
Všímavé děti.
Alina
Adam
Toruviel
Ostrov černého rybáka
Drama na polích.
Ani ta o Sněhurce nesmí chybět ...
Noční pohled na pole.
Další noční pohled na pole - rejdiště polednic.
Souboj s požíračkou.
Skřeti v kryptě.
Trofejový nekrofág Ureus.
Bílá Rayla
Návrat do Wyzimy.
Přispěvatel: Elemir Červenec 02, 2015, 03:50:55
Celkově jsem se k dnešku vyhoupl na level 35 a opravdu přituhlo. Na sobě mám stále jen tu základní zbroj, ocelový meč vlastní výroby a stříbrný od Paní Jezera. Zrovna to krytí Geraltovi moc nejde. Ale je to samozřejmě soupeř od soupeře, nejvíc dávají zabrat plechovky, protože perfektně oplácej. Akorát jsem se k tréninku odhodlal docela pozdě, takže nemohu porovnat, jak by se to po něm zlepšilo ještě ve Staré Wyzimě. Skoro si to říká o to, že bych si měl Zaklínače projet ještě jednou :D Třeba sž dneska jsem ocenil vlvi brousku na meče. Stejně úspěšně ignoruju nátěry a petardy, což je asi škoda.
Wyzimské nábřeží po n-té
Král Rybář mě dovezl na wyzimské nábřeží, kde mě už netrpělivě čekal Vincent Meis a ještě netrpělivěji Zoltan. Na nábřezí si lze promluvit i s Radovidem, ale je to spíše jen zdvořilostní rozmluva. Od Carmen jsem se dozvěděl něco o Shani, hlavně to, že už jsou spolu kamarádky :) Naše cesty s Marigoldem se zde rozešly a protože Marigold slouží místo truhly v hospodě, nacpal jsem mu vše, co jsem nepotřeboval a vyrazil se Zoltanem do Staré Wyzimy. Jednotky Řádu se na mostě spawnují, ostatně to teď bude častý jev všude. Chvilku jsem přemýšlel, že bych na nich zkusil polevelit, ale asi to nemá význam. Těžko říci, kolik bych jich musel na jeden level zabít :D Namísto toho jsme si to zamířili rovnou k bráně.
Akt V začíná
Brána se otevřela a rázem jsem byl o akt starší. Samozřejmě to nemohlo začít jinak, než-li animací. Král Foltest je již ve městě a na obhlídce, což vyprovokuje Veverky v ulicích a pokusí se ho napadnout. V tu chvíli mu na pomoc přispěchá Jakub de Aldersberg, velmistr Řádu. Jakub je poměrně zajímavá postava, už v Bahnicích padla zmínka o jeho ambicích. Řád planoucí růže se původně jmenoval Řád bílé růže, ale poté co ho Jakub ovládl, tak ho celkem radikalizoval. Za rouškou všeobjímající dobroty je ve skutečnosti skupina fanatiků, která věří v Bílou zimu a její očistné účinky. Starší rasy považuje jen za přežívající relikt, co tu nemá už co pohledávat. Vlastně je to taková banda pseudospasitelů ;) O to jsou ale nebezpečnější, protože oni té své roli opravdu věří. Není nikterak divu, že Foltest nechce Jakubovi svěřit velení vojsk, ostatně Foltest necítí přílišné sympatie ani k čarodějkám. Jakub je navíc jakýsi hybrid rytíře-čaroděje.
Dobrá, trochu předběhnu :) Po úvodu ve Staré Wyzimě jsem měl možnost se s Jakubem potkat ještě jednou a to v bažinách u hřbitova. Zachránil mě a mým nelidským spojencům krk. Měl přitom poměrně zajímavý dialog, kdy prohodil něco na způsob, že si dobře pamatuje to moje zaklínačské pseudofilozofování a na konci rozhovoru nic za pomoc nechtěl, prý mi jen splatil moji dřívější péči. Tohle je totiž fáze příběhu, která mi dřív docela zamotala šišku a moc mi to v tom nepasovalo. Ke stejnému závěru o identitě Jakuba jsem dospěl už tenkrát, ale teď jsem si dal mnohem větší pozor, abych si to dal (a budu dávat) do souvislosti. Podle mě je to zřejmé, jen ten motiv stále chybí:
Spoiler: ukázat
Z dnešního pohledu mi přijde příběh jedničky nedotažený. Celá tahle linka a konec hry jsou podivné. Jakoby CD Projekt RED původně zamýšleli mnohem košatější zápletku, ale nakonec to okleštili a vypadlo z toho vzájemné provázání. Je zajímavé, že podobný pocit jsem měl i z trojky :D Ale to teď není důležité.
Animace skončila a Foltest si mě pozval na kobereček :) Stejně tak Velerada a de Wetta. Triss tu sice také nechyběla, ale ta se svým způsobem stala Foltestovo politickým vězněm. Krále kupodivu nezajímal ani tak ten bordel venku, jako stav princezny Addy. Opět se stala strigou, takže po letmém seznámení s názory ostatních jsem skončil na soukromé audienci. Úkol byl jasný a ještě jsem si s Jeho výsostí stihl zahrát kostky :) Foltest je poslední v řadě úkolových hráčů a taky je z toho pěkný balík. Málem bych zapomněl, jak jsem si ve 3. aktu stěžoval na finance, tak ve 4. se to vylepšilo, ale až u Foltesta jsem zjistil, že jsem někde přišel k hotovému jmění, protože jsem měl najednou 8000 orénů a nevím, kde jsem to vzal :D
Pokud jde o královský palác, myslel jsem si, že byl původně přístupnější, ale skoro nikam se nedalo jít. Na konci bude ještě přístup do zahrady, ale měl jsem právě za to, že to šlo rovnou. Trojková verze je jinak dost věrná, byť je samozřejmě vyšperkovanější.
Z paláce jsem neodešel dveřmi, ale skrze kancléře a animaci vylodění jsem se objevil ve Staré Wyzimě. Pod schody už čekal Zoltan. První úkol - dovést dvě skupinky uprchlíků do špitálu. Jednoduché, ale jen potud, než vyběhly první hlídky Řádu. Všudypřítomné oddíly Veverek mocně pomáhaly, ale chvilkama jsem měl co dělat. V tuhle chvíli mi poprvé přišel na mysli trénink a zvednout si dovednosti, ale překonal jsem to :) Ve špitále už čekala Shani a moc mile mě neuvítala. Takže jsem zas vystřelil a šel si obhlídnout dostupný zbytek čtvrti. Narazil jsem tak na laboratoř Kalksteina a kovárnu trpaslíka z Klášterní čtvrti.
Před špitálem jsem si nabral z vývěsky pár zaklínačských zakázek a vešel znovu do špitálu. Shani už byla o poznání milejší, dokonce projevila starost o má zranění, ale rozhovor přerušil kontur Řádu a jeho družina, přišli dorazit raněné a zatknout Shani. Párkrát jsem si zaloadoval, ale nakonec padli. Raněných je po městě dost a nejde jen o válečná zranění, pro úplnost připomenu, že ve městě řádí mor. Když jsem vyšel ven, čekala mě už Toruviel. I té jsem musel pomoci. Přišla podpořit Yevinna, ale než jsme se mu vydali vstříc, dokončili jsem načatou romanci ze 4. aktu ;) Yevinn měl poměrně ambiciózní plán, jak nahlodat sebevědomí hlídek Řádu a úspěšně se pokusil o atentát na Raylu Bílou. Díky tomu byla cesta ven volná a já se společně se Zoltanem a dalšími uprchlíky ocitl po pás ve vodě.
Hřbitov v močálech
Voda by ani tak nevadila, ale ta grupa potvoráků, co se na nás valila. Navíc Archespory v pozadí ... no nic hezkého. V tuhle chvíli se na scéně objevil právě Jakub a proběhl výše zmiňovaný rozhovor. Cesta byla volná a Zoltan vzal uprchlíky do nedaleké jeskyně. Na mě tedy zbylo bloudění močálem.
Orientace je tu poněkud horší, protože opravdu nejde moc vidět díky porostu. Je to tu samý utopenec a topivec. Většina důležitých bodů jsou pak jeskyně s nenápadným vchodem, vyjímkou je jen samotný hřbitov. Prolézat většinu míst mě nutí pouze dvě věci - vedlejší úkol od šlechtičny Antoinetty (mám jejím 3 bratrancům donést finanční obnos, samozřejmě každý je v jiné jeskyni) a shromažďování surovin pro Havranovu zbroj. Zaklínačská zakázka pro druidy už je jen třešnička na dortu, protože ti mají jeskyni zrovna nejblíže startovní pozici.
Za zmínku stojí dva zajímavé mechanismy portálu, které se aktivují správnou sekvencí (kombinací) znamení Aard a Igni. Jeden je v opuštěném dole, druhý v jedné jeskyni uprchlíků - poblíž boxera Zdenka (samozřejmě nejprve jsem si s ním střihl duel). Zrovna ten u Zdenka vede do laboratoře po nějaké Agnes z Glanville, což byla podle Witcher Wiki první lidská čarodějka. Zůstal tu po ní zajímavý svitek Určitě to souvisí s Havranovo zbrojí, ale mám takový divný pocit, že jsem asi nemusel tak pečlivě hledat už ve 4. aktu, protože jeden identický kus jsem našel i v samotné Havranovo kryptě. Uvidím, ještě mi zbývá krypta pod hřbitovem a pak Azarův tábor.
Za včerejšek asi komplet, ale na chvilku se vrátím ještě na úvod do Staré Wyzimy. Z první návštěvy Shani v lazaretu jsem ve skutečnosti nevycouval ani tak dobrovolně, jako že mě vytáhla temerská hlídka. U nedaleké věže je prý striga. Ze strigy se ovšem vyklubal zajímavý mutant a u toho nesměl chybět ani Kalkstein. Je vidět, že Azar začal experimentovat. Jsem zvědav, co alchymista zjistí, konečně se mu splnilo toužebně očekávané přání pitvat "zaklínače" :)
Přispěvatel: Elemir Červenec 02, 2015, 03:52:58
Vstup do Akt V - Foltest na obhlídce.
Král Foltest
I na romantiku se čas najde.
Návrat do Staré Wyzimy.
Tam někde je východ ze čtvrti.
Nebylo to nutné, ale prevence je lepší, než-li medicína.
Konec Bílé Rayly.
Krypty v bažinách.
Hřbitov v bažinách.
Přispěvatel: Elemir Červenec 02, 2015, 23:21:22
Její veličenstvo striga
Na hřbitově mi zbyla už jen krypta se strigou a dvě trofejové potvory (bruxa Lilly a garkain Vesper). Obě trofeje lze získat v pohodě, akorát blbé je, že vzít lze jen jednu, takže jsem to stejnak musel udělat nadvakrát. Mistr lovčí se nachází u druidů v jeskyni, je to tedy pro vyzvednutí odměny kousek. Jenomže jsem od něj obdržel pouze peníze, což mě tak napadá, že on má asi ještě nějakou další volbu rozhovoru po oznámení všech zakázek. Naneštěstí budu stejnal loadovat, jak jsem zmínil výše, tak ho zkusím prokecnout ještě jednou.
U krypty už čekal Velerad, který mě chtěl aktivně doprovodit dovnitř, ale nikam jsem nespěchal. Hezky jsem si odpočinul do půlnoci a pak si pořešil trofej Lili. Teprve po 3:00 jsem vlezl do krypty. Fígl je celkem jednoduchý. Protože chci Addu odčarovat, musím se strigou v kryptě vydržet od půlnoci do rána a to je dost náročné na utíkání. Hra si celkový čas nehlídá, takže čím později tam vejdu, tím kratší dobu mi to zabere. Velerad se mnou samozřejmě nešel jen tak, okamžitě za mnou zavřel mříž :)
Striga už čekala u svého sarkofágu, takže začala klasická hra na kočku a myš. Obíhal jsem kolem sarkofágu a snažil si strigu nepustit k tělu. Z minula vím, že zabít jí není obtížné, ale to jsem opravdu nechtěl. Dvakrát se jí podařilo mě omráčit, ale zranění z toho bylo lehké, nic co by nepořešila přirozená regenerace. Je to opravdu jen o té koordinaci pohybu, protože v průběhu času zhasíná postupně 5 svíček na sarkofágu a každé zhasnutí znamená, že je Geralt přesunut přímo naproti strize, takže je potřeba po ukončení animace okamžitě uhnout.
Povedlo se, hodiny uběhly rychle (co svíčka to 1 hodna, v tom je ten fígl, já to smrskl do hodin dvou :D ) a Adda opět přišla k sobě, mnohem pokornější a vděčná. Sice jsem jí slíbil doprovodit na povrch, ale ona cestu zvládla sama. Ze sarkofágu jsem sebral Osrittův deník a rovnou si odskočil přes Poutníkův kámen do tajné chodby, kde jsem sebral Minstrelovi poznámky, předmět potřebný pro dokončení zbroje. Jak vidno, za rebely lze zbroj dokončit až po "porážce" strigy.
Jenom ještě v rychlosti k Osrittovo deníku. Osritt je ten týpek, co ho v intru hry striga zabije, když ho Geralt rozváže a nechá prchnout. Byl to ctitel Addiny matky, který nikdy neunesl, že měla poměr se svým bratrem (Foltestem) a ještě nenarozené dítě proklel. Adda se narodila mrtvá a byla pohřbena ve Starém hrádku, což bylo původní sídlo Foltesta. Jenomže nebyla zas tak úplně mrtvá, sedm let rostla a sílila jako striga. A zbytek už znáte ;) Pokud jde o to, kdo kletbu obnovil, tak ten se nám za chvilku představí sám :)
Starý hrádek
Velerad mi za vyřešení strigy poskytl ocelový meč D'yaebl a nasměřoval mě na Starý hrádek, kde prý najdu řešení problému se Salamandrou. Bohužel jsem se nechal příliš unést a zapomněl se vrátit do Staré Wyzimy, aby mi kovář vyrobil zbroj. Naštěstí mám jeden prozřetelný save ;)
Hned na začátku mě uvítal de Wett a nechtěně se přiznal, že to byl on, kdo obnovil Addinu kletbu. Nikoliv pro slávu Salamandry, on se chtěl s její pomocí dostat jen k moci a pak Salamandru odkopnout - naivní blázen :) Udělal jsem tedy to, co by udělal i Azar a de Wetta zabil. V podhradí krom potvor nic zajímavého není, ale po cestě nahoru k hrádku je to samý mutant a dokonce Azar s "oživenou" Raylou Bílou. Tu na mě úspěšně poštval, ale i když je Rayla docela tuhá, pár Igny to pořešilo za mě. Tužší byl spíše boj s mutanty na nádvoří, ale do toho už zasáhl i Yevinn a pár trpaslíků.
Yevinn mi poté ukázal cestu do katakomb, kde jsem se postupně prosekal až k cestě do laboratoře. Opět mě odchytil Azar a seslal na mě kostěje, což je takový tuhý přerostlý krab. Jenomže dost pomalý, tak jsem s ním kroužil kolem pilíře a smažil ho Igni. Občas jsem si i sekl, ale je to riskantní, umí pár triků, jak mě omráčit, povalit, oslepit ... prostě nic žádoucího pro boj :D Po jeho smrti jsem získal ingredienci pro mutagen. A tady mám i ten spásný save ;)
Další setkání s Azarem následovalo o kus dále a tentokrát to byli dva tuzí přerostlí mutanti, ale opět pomalí. Taktika velmi obdobná, akorát jsem podcenil finále. Myslel jsem si, že si poté budu moci odpočinout, takže jsem se pustil i do přímé konfrontace mečem. Byla to chybka, po boji mě Azar teleportoval rovnou k sobě na "finální" bojiště. Naštěstí mi na pomoc přispěchal Berengar, který se mi takto odvděčil za mírové řešení v Akt IV. Naneštěstí moc nevydržel (Berengar je normálně smrtelný) a není divu, Azar nám do první konfrontace na Blatech nějak zesílil a umí podobné fintičky jako kostěj. Podpálení nefungovalo, naštěstí umím rychle utíkat, takže to skončilo u klasické honičky, občas jsem ho povalil Aardem a párkrát si sekl. Trvalo to sice dlouho, ale k úspěšnému cíli to vedlo taky :) Přišlo mi, že tenkrát jsem ho porazil mnohem snadněji, dokonce Berengar přežil - asi jsem měl přeci jen už lépe potrénováno, protože si pamatuju, že ani de Wett se nezmohl na odpor, tentokrát jsem s nim normálně bojoval). Každopádně tuhle část si dám kvůli zbroji ještě jednou.
Venku mě opět čekal Yevinn, se kterým jsem poté odplul do Wyzimy na schůzku s Foltestem. Přítomem byl i Radovid (vlastně Addu jsem nakonec zachraňoval pro něj :) ), protože oba panovníci mezitím uzavřeli spojenectví s cílem rozprášit Řád a jeho Agenty. Ostatně o vlivu velmistra Jakuba jsem se dozvěděl právě u Azara, po jeho smrti jsem použil zrcadlo v laboratoři, Jakub v něm žádal o posily mutantů. Rád by nastolil nový řád, akorát mu v tom překáží jedna věc - já :D
Honba za velmistrem
I nová Wyzima je v žalostném stavu. Hra se přesune do Klášterní čtvrti, ale je to tu samá barikáda a oheň. Cestou jsem narazil na Sigfrieda v doprovodu mutantů, nezbylo, než-li ho zabít. Je to stejný fanatik jako velmistr. Postupně jsem se tak v kombinaci průchodu přes ulice a domy dostal do čtvrti nelidí a od umírajícího rytíře získal klíč do stok. A tady jsem se zasekl, ve stokách je totiž Zeugl ...
Uvědomil jsem si, že tenkrát tu se mnou byla Triss, která nás průběžně léčila, ale nyní mám po boku Yevinna :) Taktiku si vybavuju, ale asi nejsem opravdu ještě dostatečně vycvičený. Level mám 38, talentů dost, takže zítra s tím něco udělám. Celková herní doba je zatím necelých 52 hodin, pokud se vrátím ke staršímu save, přijdu o cca 2 hodiny.
Jenom ještě poznámka k obyvatelům. Ve Wyzimě se dá narazit na pár známých - Vasku, Poustevníka, Novicku ze špitálu a Vivaldiho (ve sklepě je ghúl Vetela a otravná dívenka z Bahnic). Novicka mi připomněla jednu pasáž příběhu, pověděla mi totiž příběh Carmen, která se nyní chystá vdávat. Během léčby Vincentovo lykantropie jsem od Carmen zjistil, že její pravé jméno je Helga, ale už mi to nedocvaklo. Jedná se o zapuzenou dceru otce Fury, což byl onen fanatický kněz ohně v Podhradí. Zmiňovala se o ní Abigail.
Přispěvatel: Elemir Červenec 02, 2015, 23:26:59
S Jean Pierrem jsme se mohli potkat už při první návštěvě Blat, poptával pár vlčích kožešin, aby se mohl stát Mistrem lovčím nebo případně kapitánem stráží. Jak vidno, jeho sen se mu vyplnil.
Pohled z hradeb Staré Wyzimy směrem na hřbitov v bažinách.
Opět v bažinách kolem hřbitova.
Pod Starým hradištěm.
Pohled na Wyzimu směrem od Starého hradiště. Geralt se dívá přímo na wyzimské nábřeží. Schválně, co se vám na tom obrázku nezdá? Ano, žádné stopy probíhající občanské války ;)
Obdobný pohled na Wyzimu, ale tentokrát přímo ze Starého hradiště.
Pohled na Starou Wyzimu z mola pod Starým hradištěm.
Opět pohled z mola, ale na wyzimské nábřeží.
Pohled z mola na Staré hradiště.
Pohled směrem na Bahnice z břehu pod Starým hradištěm.
Nádvoří Starého hradiště (u studny stojí Yevinn).
Stará Wyzima, Klášterní čtvrť. Pohled na trpasličí ubytovnu.
Stará Wyzima, Klášterní čtvrť. V domě napravo bydlel Vivaldi.
Přispěvatel: Elemir Červenec 04, 2015, 14:44:12
Nakonec jsem to včera udělal ještě jinak. Vrátil jsem se až k save s polednicí v Bahnicích a dokončil celou kapitolu jako neutrál - při přepadení ve vesnici jsem se na elfy vykašlal. Pro Toruel to má špatný konec, jak mi Yevinn později řekl, v jedné z bitev zahynula.
Počátek Akt V začíná velmi podobně, rozdíl je ovšem vidět už na mostě mezi Starou a Novou Wyzimou. Nepřátelští jsou nyní všichni - jak jednotky Veverek tak i jednotky Řádu, holt cena za neutralitu. Podobně je to i v samotné Staré Wyzimě. Mírně změněný je i rozhovor s Foltestem, který ocenil mou neutralitu (on si jí bohužel nemůže dovolit). Soukromý rozhovor pak vedl k tomu, že mám jiný zápis o Triss - potvrdilo to milenecký vztah, jako spojenec Veverek jsem dospěl k tomu, že je to jen velmi blízká přítelkyně. Zřejmě má volba frakce na tohle vliv.
Na počátku ve Staré Wyzimě mě místo Zoltana uvítaly dvě sestry z wyzimského špitálu, které chtěly doprovodit do lazarteu k Shani (do lazaretu se nyní chodí zadními dveřmi). Chvilku to trvalo, protože díky všudypřítomným útočníkům jsem byl neustále v bojové pohotovosti, tak nešlo otevřít dveře. Kupodivu se všichni zajímali spíše o sebe, takže na mě útočil jen málokdo. Shani byla opět chladná a opět přišel temerský voják, že u věže je striga. Nezbylo, než ho následovat.
Boj s mutantem a následná konverzace s Kalksteinem (pro nevycvičeného je mutant docela oříšek, ale s výcvikem to není žádný soupeř):
Jakmile jsem se vrátil do lazaretu, Shani byla opět milá a opět jsem si užil přepadovku lazaretu. Jenomže tentokráte o fous tužší - nejprve naběhli Veverky a poté Řád, tedy 2x tolik, než-li při zvolené frakci :) Naštěstí jsem se rozhodl změnit styl boje už v Bahnicích a rozdělil jsem dovednosti tam. Od té doby cvičím celkem pravidelně. Je to opravdu znatelný rozdíl, proto mi včerejšek taky zabral jen necelých 8 hodin hraní, abych vše dohnal (vlastně o kousek předběhl, protože jako neutrál už jsem zeugla porazil). Byly chvilky, kdy si nepřátelé ani neškrtli.
Přepadovka v lazaretu (skupinový styl má jednu nevýhodu, rytíři Řádu umějí docela slušně blokovat, proto tolik prohmatů naprázdno):
Je fakt, že po tolikerém hraní vím, co si můžu dovolit a je opravdu zbytečné se dusit s nízkými úrovněmi dovedností. To už jsem si mohl rovnou zvolit vyšší obtížnost hry. Pro ilustraci ukázka rychlého stylu ocelového meče, kde je hezky vidět, jak se skládají jednotlivé sekvence seků a postupně narůstá i rychlost útoku (ta potvora je jinak odolná na ocelový meč a rychlý styl ... alespoň déle vydržela :) ).
Po boji v lazaretu mě Shani požádala, zda-li bych jí nedoprovodil do močálu ke hřbitovu, potřebuje si vyzvednout léky od druidů. Musím říci, že mě to za neutrála baví více, škoda jen, že už si přesně nevybavuju, jak to vypadalo, když jsem si místo Triss volil v romanci právě Shani, ale asi o mnoho jinak ne. V bažinách mi klasicky pomohl velmistr, ale rozhovor už byl taky místy jiný. Padl tam náznak, odkud má Jakub o mě novější informace, vypadá to, že jsme nějakou romanci sdíleli :) Dotyčná má prý vícero jmen. Triss to není, Shani taky, s Carmen jsem nic neměl ... no, těžko říci, nikdo mě nenapadá, krom princezny Addy. Adda vs striga a hlavně byla spolčená se Salamandrou.
Po rozhovoru mě Shani opustila a já si to namířil zpět do lazaretu a za Kalksteinem. Do lazaretu proto, protože obě sestřičky pro mě mají dárek, akorát nesmí být poblíž Shani ... ano, je to kartička romance :D Na Kalksteina mě pak navedla samotná Triss během rozhovoru u Foltesta, protože za neutrála má Havranovu zbroj na starosti právě on. V základu požaduje to samé, kyrys, kus originální zbroje, minstrelovo poznámky a magickou formuli čarodějky Agnes z Glanville. Kyrys je jasný, buďto ho šlo najít už v akt IV v kryptě s Berengarem, nebo je v kryptě Havrana, stejně jako kus originální zbroje. Minstrelovo poznámky jsou v kryptě strigy na hřbitově a magická formule v kryptě v táboře uprchlíků (tam kde je boxer Zdenek). Vypadá to tedy, že minstrelovo poznámky jsou pojící prvek, takže nakonec za žádnou frakci/neutralitu nelze zbroj sestavit dříve, než-li dojde ke konfrontaci se strigou.
Pro úplnnost sem dodám všechny lokace a přístupy pro kompletaci Havranovo zbroje (vesměs vše v akt V):
Spoiler: ukázat
Ještě než se vrhnu na Staré hradiště, mám tu jeden postřeh z odkletí princezny Addy. Nakonec je to asi časově nezávislé a "boj" vždy trvá stejně dlouho. Schválně jsem tam přišel až chvilku nad ránem a končil po 6:30 ráno, to už byly svíčky samy o sobě zhasnuté ;)
Smysl toho osvobození mi pak došel později, nevím, jestli jsem to předtím jen přehlédnul, ale Triss se u Foltesta zmiňuje o tajném plánu a byla by ráda, kdybych se rozhodl správně. Osvobození Addy totiž znamená, že Foltest bude více nakloněn jednání a vyslechne Lóži, která mu slíbí pomoc s opětovným nastolením pořádku v Temérii. Oficiálně se tak Triss z politického vězně dostane do role poradce :)
Poznámku mám i ke kompletaci trofejí a trpasličímu zubaři. Na zubaře jsem si dal obzvláště pozor. U opevnění Staré Wyzimy je ještě jedna vež, kde bývala mučírna a tady má náš zubař novou ordinaci :) Odměnou za kompletaci série zůbů (Zdenkův je mezi úkolovými předměty) je ocelový meč Runový sihill z Mahakamu. Ten mi nabídl ve volbě i Mistr lovčí, který dává za kompletaci všech deseti trofejí na výběr mezi ním a stříbrným mečem Měsíční břit. Ohledně stříbrného meče je to spíš taková berlička pokud mineme Aerondight od Paní Jezera, protože ten mi přijde vcelku lepší a hlavně má klasický tvar. Měsíční břit sice poskytuje bonus 100% ke zranění (Aerondight má bonus 60%), ale to je všechno, tvarem je to zahnutá čepel. Vzal jsem si proto Runový Sihill od zubaře a Mista lovčího už vynechal.
Zůstal mi tak jen Azar Javed. Cesta k němu byla rychlá. Místo Yevinna mi na nádvoří pomohla Triss a vstup byl přes kryptu. Zbytek je totožný. Myslel jsem, že Berengara udržím naživu, ale Azar si mě dokázal udržet od těla a jak mohl, tak masíroval přednostně Berengara. Asi mi chybí nějaká dovednost, anebo to možná ani nejde. Souboj byl každopádně rychlejší, i když stále ne triviální.
Do epilogu jsem vstoupil s čistým štítem, co se úkolů týče. Foltes opět pochválil mojí neutralitu, akorát už ne tak dokonalou, protože přeci jen si stranu vybrat musím, tedy pomoci jemu ;) Cestou do stok jsem narazil na Sigfrieda, bojovat nechtěl, tak jsem ho nechal. Podobně jsem nechal o kus dále žít Yevinna, který mě označil za zrádce a snažil se na mě hodit vinu za smrt Toruviel. Boj se zeuglem byla jen formalita, Triss mě sice neléčila, ale házela blesky. To hlavní však stejnak zbylo na mě. Musím říci, že mám najednou ten vztah k Triss úplně jiný. Do audience u Foltesta byla dost odměřená, ale jak takhle se mnou putuje, tak si všímám, že se něco změnilo. Asi je to opravdu jen o tom, jak jí kdo zkousne ve třetí kapitole, byť si stále říkám, že pokud by ve dvojce nebo trojce byla Shani, asi bych neváhal :D
Nyní mám akorát dilema. Buďto dokončím hru jako neutrál, nebo ještě dotáhnu tu část za elfy a střihnu si obě verze. Zatím nejsem rozhodnutý, ale asi to dojedu za obě strany a do dvojky si přesunu save za neutrála. Do budoucna by mi tak zbyla jen hra za Řád, což vyžaduje volby už od začátku 3. kapitoly a tak daleko se mi už teď vracet nechce.
Přispěvatel: Elemir Červenec 05, 2015, 09:12:33
Naposledy jsem hlásil, že mám dle GOG Galaxy odehráno zhruba 52 hodin, přičemž bych měl za návrat o pár save zpět ubrat asi tak 2 hodiny. Nakonec to číslo nechám, protože rozdíl v save je pouze něco málo přes hodinu a hlavně v jeden den mi Galaxy zablbla, takže vím, že ten čas i tak o pár hodin nesedí (měl by být o kousek vyšší, tipuju právě 1-2 hodiny). Dohrál jsem to za obě příběhové cesty, co jsem si otevřel, pokud to tedy sečtu, tak za nelidi to celkem je 55-56 hodin, se hrou za neutrála jsem se pak dostal dle Galaxy až na 62 hodin 27 minut (cca 10 hodin hry od úkolu s polednicí v Bahnicích). Hra za neutrála byla tedy rychlejší, ale důvod jsem již popsal dříve - pravidelné rozdělování dovedností. V obou variantách jsem skončil na levelu 39.
Herní doba mě vskutku překvapila, vždycky jsem si myslel, že první Zaklínač je časově náročnější, alespoň jsem z toho měl ten pocit. Na druhou stranu, na to, že je oproti trojce podstatně menší, tak je to slušné skóre. Protože tu vlastně není nic, co by tu dobu uměle natahovalo (např. souboje, nesmylsné zdlouhavé pobíhání apod.). Je tu uplatněna klasická příběhová pyramida, přesto největší herní doba je nakonec věnována střední části hry a ke konci se obsah zužuje.
Pod vlajkou Scoia'tael
Hru za nelidi už jsem přiblížil předminule, s Yevinnem jsem se dostal až k zeuglovi a během boje několikrát odpadl. Nezbylo proto, než-li se vrátit kousek zpět do domku a rozdělat si ohýnek. Docvičil jsem pár zajímavých dovedností, posílil moc znamení apod. a vydal se na zeugla znovu. Dopadlo to skoro stejně jako za neutrála, akorát jsem byl nakonec rychlejší :)
Teď mě v souvislosti s tou rychlostí napadá, že jsem něco přeskočil ... Samozřejmě, se save jsem se vrátil před boj s Azarem a naklusal zpět do Staré Wyzimy k trpasličímu kováři, abych si nechal zkompletovat elfí Havranovu zbroj. Zašel jsem i za trpasličím kovářem, ale úkol nesplnil, protože mi chyběla lebka barghesta. Tak jsem si alespoň došel za Mistrem lovčím pro Runový sihil, který jsem ihned zařadil mezi aktivní výzbroj.
Před Azarem jsem si opět udělal save a zkusil namíchat pár zajímavějších lektvarů, hlavně Vrbu, která brání sražení na zem. Úkolem bylo Berengara udržet na živu, ale hra dělá opravdu vše možné, aby to nešlo :) Podařilo se, v podstatě jsem Azara instant killnul, ale jako na potvoru mi spadl do příkopu, takže jsem si nemohl vzít loot. Load a znovu a pak znovu a ... nakonec jsem to vzdal. Je to hodně o štěstí, jak se Berengar zrovna postaví a jak se mi podaří postavit mezi něj a Azara. Ke cti mi je, že jsem Azara usekal ještě dole a celkem rychle. On je jako protivník opravdu tužší jen kvůli těm speciálním útokům.
Ale teď zas zpět. Po soubojem se zeuglem je cesta do chrámu celkem přímočará, výlez ze stok je ve slumech, tedy kousek od něj. Yevinn ale moc dobře nedopadl, venku ho pár mutantů zranilo, takže dále už se mnou nemohl. Uvnitř jsem si s Jakubem popovídal, vlastně mi ředvedl monolog na téma Bílé zimy a ja se on rád chytne role mesiáše. Když už jsem se to s ním chystal skoncovat, transportoval mě do svých vlastních představ. Objevil jsem se na ledové pláni, která představuje zbytky Wyzimy a okolí (poznat je jen vstup do chrámu ...).
Průvodkyní je mi iluze Triss, která mi tu vypomáhala a cestou jsem potkal několik významných NPC, která ke mě měla promluvu (Abigail, Toruviel, Divoký Hon, Sigfried, Alvin, Adda). Krom Honu a Sigfrieda se mi ostatní snažili pomoci, tedy vyjma Alvina, ten se tu jen mihl a beze slova zmizel. Do toho jsem v pravidelných intervalech narážel na projekci Jakuba, který postupně odhaloval části svých úvah. Není pochyb, totožnost Jakuba je opravdu zřejmá, tohle prostě už nemůže být ani spekulace:
Spoiler: ukázat
Před troskami nějakého chrámu mě Triss opustila a rovnou jsem přešel do stavu meditace, tak jsem toho využil. Namíchla jsem si pár lektvarů (opět hlavně Vrba a pak lektvar na zvýšení množství zdraví, co kdyby ... :) ) a rozdělil pár bodíků do dovedností. První boj byl s mutanty, pak teprv se samotným Jakubem a když už jsem ho chtěl dorazit, zasáhl Divoký Hon. Rád by si ho vzal, ale byl jsem proti, takže jsem musel porazit ještě Hon. Nic složitého, vlastně jsem celou pustinu proběhl velmi snadno na jeden zátah. Zdraví a energie se tu regeneruje celkem rychle sama o sobě. Konečně jsem mohl Jakuba zapíchnout. Ocelový meč mi odrazil, tak jsem ho jako každou jinou nestvůru zapíchl stříbrným mečem ;) V ruce se mu blyštil dwimeritový amulet ...
Poté jsem se objevil na zahradě paláce ve Wyzimě, promluvil s Marigoldem, pověděl mi o tom, že Yevinn už musel odejít, sebral jsem pár věcí z těla Jakuba a šel za králem. Ještě předtím se mi však spustilo video s rekapitulací vlivu volby hry za Scia'tael:
Jako správný neutrál
Za neutrála jsem navázal v místě za soubojem se zeuglem a hlavní kostra děje je shodná s hrou za Scoia'tael. Triss jsem před vstupem do chrámu požádal, zda-li by mi nemohla dát nějaké lektvary, neboť mi docházejí, tak se pro nějaké ihned odteleportovala, naivka jedna :D Konečně jsem byl sám a mohl si to jít s Jakubem vyříkat.
Drobná změna nastala až v ledové pustině, namísto Toruviel jsem tu měl Celinu (v podobě půlnočnice) a se Sigfriedem byl i Yevinn. Překvapení bylo až na konci, ne dějové, ale technické. Jako na potvoru jsem zapomněl na lektvar Vrbu a první kolo projel :D Opravdu nejde ani tak o dovednosti, ty jsem v tuhle chvíli nezvedal vůbec, ale odolnost proti sražení je klíčová. Tohle se mi na Zaklínači prostě líbí, hra je ideálně vyvážená. Vím, pamětníci prvních verzí hry by se mnou zajisté nesouhlasili, ale v Enhanced Edition je to už poladěné. Buďto si efekty zvednu určitými větvemi dovedností a když si zvolím jiné, pořád mám možnost čerpat bonusy z alchymie apod.
Po návratu do reálu mě čekala poněkud jiná rekapitulace:
A samozřejmě, za obě varianty bylo i hezké outro, které přibližuje děj, který přinese druhý díl hry:
Finální zhodnocení
Z dnešního pohledu je už o poznání těžší něco hodnotit, ale Zaklínač je pořád hrou, která nemá moc konkurence a to dokonce ani ve svých pokračováních. Je vystavěn přesně tak, jak to mám u podobných her rád. Zbytečně nenatahuje děj ani hratelnost, byť zrovna ten děj je takový ... no, u toho konce mám pořád smíšené pocity :) Dost věcí je zřejmých až díky tomu, že už znám děj z pokračování. Na druhou stranu, jednička vůbec nevyžaduje znalost knižní předlohy, tedy alespoň mi to vůbec nechybělo. Je to prostě hra na motivy Sapkowského, nic víc. Na ultimátní hodnocení to není a protože hlavním cílem hraní bylo porovnat jednotlivé díly vůči trojce, musím hodit stranou i nostalgii. 90%
Přispěvatel: Elemir Červenec 18, 2017, 13:17:58
Netušil jsem, co od toho přesně čekat, tak jsem ani moc nespekuloval a vybral si jeden z přeložených modulů - Cena neutrality. Na počátku si hráč klasicky volí obtížnost a rozdělí si body talentů dle svého uvážení (Geralt tu vystupuje jako pokročilý zaklínač, což sebou nese možnost rozdělení stříbrných talentů). Musím říci, že jsem trošku zaváhal, jak v obtížnosti, tak i v talentech. Trojka je oproti tomu už casual záležitost :D Zvolil jsem střední obtížnost a talenty rozdělil ve stylu neutrála, což se později ukázalo jako chybka ;)
Herní doba se odhaduje zhruba na 2 hodiny, ale mě to stálo nakonec 4 hodiny. Důvodem je plnění vedlejších úkolů, které ztěžuje nadmíra respawnu a celkově hodně nepřátelské prostředí. Zpočátku jsem se musel znovu sžít s bojovým systémem jedničky a pak pravidelně čelit vcelku tuhým potvorám, které se co část dne kompletně obnovovaly. Potíž byla v tom, že ohníčků k meditaci je pomálu a hlavně chybí na nejvíce exponovaných místech. O nic lépe jsem na tom nebyl s alchymií, protože jsem krom dvou úvodních Vlaštovek dokázal připravit už jen jednu další, takže je tu i nouze o lektvary, což je u střední obtížnosti docela průšvih :) Hlavní příběh však jde opravdu splnit poměrně rychle, v tomto ohledu je to docela lineární záležitost.
Geralt se na zimu vracel do Kaer Morhen, ale v údolí řeky narazil na tábor jistého prince, kterého doprovázela ctižádostivá čarodějka Sabrina Glewissig (to je ta, co jí král Henselth nechal ve dvojce upálit). Oba hledají princovu sestru a dědičku trůnu, jenomže ne proto, že by jí chtěli na trůn pomoci, ale spíše jí od něj odpomoci ;) Princezna Deidre je totiž údajně stižena kletbou Černého Slunce ... ano, tenhle motiv byl opět vzkříšen v trojce v rámci druhého datadisku, kdy měla být kletbou stižena Syanna.
Hra se s tím ovšem nijak nepáře a neukrývá zápletku do zbytečných dialogů, naopak jde přímo k jádru a to je to, co se mi na jedničce vždycky líbilo - nedělat z kdejaké blbosti zbytečný román. Proto je ta atmosféra v jedničce tak hutná. Sabrina označila Deidre za monstrum a dala mi k tomu několik pádných důkazů. Na druhou stranu z ní bylo cítit, že její pohnutky nejsou zcela čisté a s princem do určité míry manipuluje, aby podpořila jeho zájem dopadnout Deidre za každou cenu. O tom, že za princezninou záští bude něco více, mě pak ujistila dcera hospodského, která s družinou přicestovala.
Vedlejší aktivity se týkají okolí kolem Kaer Morhen a je to vlastně jediná možnost, jak se do něj v rámci jedničky podívat. Zajímavé je to hlavně kvůli porovnání odlišností vyobrazení hradu a okolí mezi jedničkou a trojkou. U brodu stojí Lambert, což je první záchytný bod, který odkryje část příběhu za zaklínače, u nichž se právě Deidre schovala. Lambert je tu navíc jako jakýsi pomocný bod, protože na něj lze lákat potvory, s kterými mi pomáhal. Druhý v pořadí je Vesemir na hradě nebo Eskel v dolu. Vybral jsem si nejprve Eskela.
S Eskelem jsem si z počátku moc nepopovídal, protože v dole se usadily kikimory, které jsem mu měl pomoci pozabíjet. Při každé mezifázi mi pak pověděl kus příběhu o Deidre. Sama princezna je v podstatě dítětem překvapení, když kdysi Eskel využil svého zaklínačského práva, ale nikdy ho neměl v plánu uplatnit a tak o Deidre ani nevěděl. Díky této spojitosti je Eskel zaujatý a proto se později odmítl vyjádřit k volbě - Deidre by byla ráda svobodná, Sabrina jí chce naopak získat pro své výzkumy.
Při plnění vedlejšího úkolu pro Deidre se mi podařilo získat s ní romantický vztah, což jsem jaksi ani nečekal :) Celkově to tedy rozhodlo o budoucí volbě. Eskel a Vesemir se v mezičase přesunuli k brodu, takže pro plnění vedlejších úkolů jsem získal mnohem větší podporu v týlu, což se hodilo právě u plnění vedlejšáku pro Deidre, kdy jsem jim nakonec přenechal královskou wyvernu a jen si vybral odměnu.
Prošetřování záležitosti okolo Deidre vedlo k neurčitým závěrům a nakonec jsem si musel vybrat sám. Rozhodl jsem se pro smírčí řešení, ale to se díky odporu Sabriny zvrhlo v masakr v táboře. Z Deidre se nakonec vyloupla spíše rozmazlená a zákeřná princeznička, což nebylo ani tak vlivem nějaké kletby, jako spíše její skutečné povahy. O smírčí řešení vlastně ani neměla zájem a tak přišla na řadu druhá volba, kdy jsem jí i přesto všechno dal šanci a vypoklonkoval jsem Sabrinu, jakožto strůjce veškerého toho "zmatku". Ostatně Sabrina byla tím katalyzátorem, který spustil celý sled událostí, které k tomuto vyvrcholení vedly. Nebýt jí, nikdy by Geralt nemusel tuhle záležitost řešit, ale to by Sabrina v podstatě popřela pověst čarodějek a Lóže :)
Příběh tedy končí ve smyslu výběru menšího zla. Nejhůře nakonec dopadl Eskel, kterého Deidre v rozčilení v táboře napadla a způsobila mu jizvu v obličeji, která je pro něj od té doby tak typická. Modul Cena neutrality je tedy v podstatě docela zajímavým pojítkem k některým budoucím událostem a osvětluje pár zajímavostí, které se vyskytnout v pozdějších dílech. Pro mě bylo příjemné se znovu setkat i s tím suchým humorem, který je pro jedničku tak typický a mnohem více mi k celkové atmosféře hry sedne. V trojce si ho hráč bohužel moc neužije.
V rámci příběhu je možné svést i Sabrinu, jak jsem se poté dočetl, ale není to zrovna triviální.
Přispěvatel: Elemir Červenec 18, 2017, 19:56:06
Celý děj se odehrává v chudinské čtvrti Wyzimy, která se až na drobnosti neliší od verze z hlavního příběhu hry. Je zde např. vysvětlena díra za klášterem Sv. Lebedy apod. Do řady domů známých postav se nelze dostat a vlastně zde vůbec chybí většina známých postav.
Úkoly jsou tu hezky řazené a provázané, hodně to připomíná část z hlavní kampaně hry. Způsobů, jak dosáhnout konečného cíle, je více, ale protože se mi podařilo poměrně snadno získat hned přes 3000 orénů, rozhodl jsem se pro čistě mírové řešení. Ono to z počátku vypadá složitě, ale hodně pomůže hraní kostek a pěstní souboje, o zbytek se pak postará ještě zdejší mecenáš umění, popř. je možno obchodovat s podomním prodejcem (vzácnosti nakradené v domech apod.). Vstupu do stok jsem se nakonec vyhnul, klíč jsem sice získal, ale nic mě do nich už nevedlo a vlastně to bylo i zbytečné.
Zabralo mi to 3 hodiny a kvalitou to opravdu za zkoušku stojí. Ostatně pasáž z chudinské čtvrti je pro mě na výši i v hlavní části hry. Docela mile mě překvapilo, že Geralt do dobrodružství nevstupuje jako ostřílený zaklínač, takže jsem s radostí získával knihy k učení bylinkaření a získávání trofejí, jeden prostě nikdy neví, kdy bude třeba odkup trofejí významnou složkou výdělku ;) Časově je to očividně zařazeno před hlavní kampaň, zmíněna je zde akorát bitva u Soddenu. Pravděpodobně jde o úsek 10 let před koncem dvojky. V modulu se objevilo několik námětů/odkazů, které se pak objevily/byly rozvedeny v třetím díle. Asi mi v tomhle ohledu chybí ještě znalost knižní ságy, ale už takhle to dává ucelený obrázek.
Přispěvatel: Elemir Červenec 19, 2017, 18:10:12
Mod je záležitost zhruba na 2,5 hodiny a je konstruován podobně jako Vedlejší účinky - úkoly na sebe plynule navazují a opět je smyslem hry nashromáždit určitý finanční obnos - jo, je to opět dohromady 3000 orénů :) Nevýhodou Deceits je, že je němý, doprovázený jen anglickými titulky. Angličtina je dobře srozumitelná, ale ten zvuk opravdu chybí, působí to docela divně. Po dohrátí jsem pak zjistil, že Deceits není oficiální mod, ale je to počin jednoho fanouška v rámci soutěže. Na kvalitě to ovšem znát nijak nejde, je to poskládáno zcela v duchu originální hry.
V hospodě jsem se srazil se seržantem Norisem, který zde nahání jistého zločince, co pláchl z vězení. Zdejší bylinkářka by pro změnu ráda pár ingrediencí z masožravých kytiček a ve vsi zas mají problém z nedostavěným mostem a vraždou. Ano, jde pořád o ten samý most :D
Zavražděna byla dcera zdejšího zámožného obchodníka a vrahem je údajně bývalý kovářův pomocník, o kterém jsem mezi tím zjistil, že je to ve skutečnosti onen zločinec, kterého hledá seržant Noris (novicka Věčného ohně Lena se lehce podřekla a zbytek mi dopověděl kovář). Nj, jenomže s obchodníkem taky není něco v pořádku a když jsem si s utečencem popovídal, tak se ukázalo, že se smrtí jeho dcery opravdu nic společného nemá a své předchozí kariéry se vzdal díky Leně, takže jsem mu dal navíc druhou šanci a nechal ho být.
Jenomže do problémů se mezi tím dostala Lena, která měla z obchodníka divný pocit a právem. V noci jí skrze teleport unesl do svého sklepení a mě přepadla dvojice jeho pohůnků. Z obchodníka se vyklubal Černý mág, který se prostřednictvím lidských obětí pokoušel udržet kontrolu nad vyvolaným démonem. Boj to byl trošku tužší, ale to spíše díky nějakému drobnému bugu v pohybu postavy. Odměnou mi za dosavadní snahu bylo něco přes 2400 orenů, takže zbývalo pořešit už jen zbytek a jeden úkol pro bylinkářku.
V hospodě se konal pokerový turnaj, jenomže zápisné bylo 300 orénů a výhra "jen" 800 orenů. Na požadované 3000 orenů jsem se musel dostat odprodejem dražších předmětů. Kameník poté vyrazil opravit most a mě zbyl poslední úkol pro bylinkářku - najít megamasožravku.
Nebylo to úplně snadné, v celém údolí po ní nebyla ani stopa, ale pak jsem si vzpomněl na to, že masožravky obvykle vylézají v noci, tak jsem počkal do půlnoci a na jih v roští od ruiny jsem jí našel. Ležela vedle ní mrtvola dívky se zajímavým předmětem, ale ten mi byl k ničemu. Nejspíše sloužil pro vyřešení jednoho zvláštního setkání s půlnočnicí v ruinách - bohužel tu jsem už předtím zabil. Nakonec mi nezbylo nic jiného, než odejít po zčásti opraveném mostě ...
Vzhledem k tomu, že Geral začíná v Deceits na malém levelu, tak jsem během plnění úkolů minimálně o 2 levely poskočil, ale zcela postačí, když se dobře rozdělí body hned z počátku, nějakou extra výhodu tu beztak získat nejde. Jako přídavek je Deceits pěkné, byť je to tedy docela krátké. Na druhou stranu lze peníze rozfofrovat za knihy učení apod., a pak si prostě začít vydělávat jako zaklínač na plný úvazek :) Jenomže na to je dostupná oblast zase malá, takže by to asi začalo brzy nudit. Největším zážitkem z Deceits však bylo počasí, zdejší mlha za plného deště je opravdu něco, co stojí za zhlédnutí. Obzvláště když se čas pomalu přelije přes soumrak do noci a na pozadí začnou vyskakovat noční potvory. Vůbec si nevybavuji, že bych tohle zažil v Bahnicích v původní hře.
Přispěvatel: Elemir Červenec 20, 2017, 09:02:40
Základem je stejně jako u Deceits vesnička Bahnice a její okolí, ve Wraiths of Quiet Hamlet je však mapa místy výrazně modifikována a vesnička dostala jméno Quiet Hamlet. Změny se týkají hlavně oblasti ruin, které hrají za určitých okolností klíčovou roli (cesta k mostu je přehrazena oploceným remízkem a samotné ruiny vypadají také trošku jinak). Na mapě navíc chybí dost ohnišť, kde by se dalo odpočívat a odpočívat nelze ani v hospodě. Po splnění úkolu pro zdejšího ovčáka lze ovšem přespávat u něj.
Hned na počátku hry je Geralt zastaven jistým Kalgorem, který ho najme na vyřešení záhady okolo zdejších přízraků, jež o půlnoci sužují vesnici svými skřeky. Zatím na nikoho nezaútočily, ale nikdo neví, co od nich čekat. Prvotní fází úkolu je sběr informací od všech možných obyvatel, přičemž začne na povrch klasicky vyplouvat mnohem hlubší motiv okolo výskytu přízraků.
Přídavek je opravdu ukecaný, ale dobře srozumitelný. Tam kde jsem tápal s řešením, bych tápal i v češtině, protože řešení hlavního úkolu není tak triviální, jak by se na první pohled mohlo zdát. Během výslechu vesničanů začalo na povrch pomalu vyplouvat, že Kalgorovo bohatství má nejspíše podivný původ a shodou okolností se ve vsi objevil noc po smrti syna zdejšího starosty. Brzy začalo být tedy jasné, že je potřeba se Kalgorovi dostat nějak na kobylku, ale netušil jsem jak.
Hlavní úkol je v této fázi podpořen vedlejším úkolem právě od starosty, takže při setkání s přízraky jsem díky Kalidovo píšťalce mohl ověřit, že jedním z přízraků je opravdu Kalid, syn starosty a přízraky tu pasou po odvetě. Jenomže zabít je, není trvalé řešení, druhý den se objeví znovu atd. V hospodě jsem také na přílišnou pomoc nenarazil, lze se tu akorát účastnit pěstních zápasů. Řada zdejších pojmenovaných NPC navíc nemá kupodivu žádný hlubší význam, nemají totiž ani žádné dialogy.
Během tápání po řešení jsem si odběhl k jedné romantické odbočce :) Ve vesnici žije dívka jménem Vesna, která při koupání ztratila prsten s tyrkysem. K prstenu se lze dostat skrze hlavní linku - rybář vylovil zvláštní rybu, která prsten spolkla. Vybrat si od Vesny romantickou odměnu však není tak snadné, protože jí matka hlídá na každém kroku, takže první rande skončilo s pár boulema na hlavě :D Druhý pokus vyžaduje počkat na Vesnu před jejich domem v hodině duchů, ale ani to není zrovna snadné. Posečkal jsem do půlnoci, přičemž jsem narazil právě na přízrak Kalida a pak jsem musel před domem jen tak stát skoro až do rána, kdy Vesna teprve vyšla (pokus o vstup do domu jinak končí vyhazovem). Nakonec se tedy zadařilo :D
Na druhý den už jsem opravdu netušil, co dále. Kolem ruin se neustále respawnují masožravky a v noci tu pobíhá trojice přízraků, ale nebylo tu nic zvláštního k nalezení. V deníku jsem taky moc stop nenašel, ale pak mě napadlo jít si popovídat s Vesnou a jelikož jsem jí nikde nezahlídl, tak jsem vešel k nim domu a shodou okolností si všiml, že v domě je vstup do sklepa. V něm ležel její nemocný otec a od něj jsem se právě dozvěděl za kus kuřecího klíčovou informaci :) Hra mě už dříve nenápadně upozorňovala, že Vesna má nemocného sourozence i rodiče, ale nenapadlo mě hledat otce, nemocná mi přišla matka :D Otec mi pověděl, že okolo ruin bych měl nalézt kosti obětí a ty pak spálit.
Moc mi to nedalo a šel jsem si preventivně popovídat se zdejší kněžkou Melitelé, třeba mě navede na lepší způsob, jak kosti najít. Dobře, že jsem tak učinil, protože spálení kostí je jedna možnost řešení. Po rozhovoru s Vesniným otcem se mi totiž aktualizoval úkol tím způsobem, že nyní mám dost informací, abych se rozhodl pro jedno z možných řešení, čehož jsem si nevšiml. Existence přízraků není samozřejmě nic normálního a pokud jsem chtěl znát důvod jejich přítomnosti, nemohl jsem je prostě jen zapudit. Kněžka mi poradila, ať se v noci dostavím k mostu, což jsem taky učinil.
Na mostě zrovna došlo k přepadení obchodníka a vůdcem bandy nebyl nikdo jiný než Kalgor. Bez obalu se přiznal i k vraždě Kalida, ale podcenil moje síly a odplata byla na světě :) Obchodníka jsem pak doprovodil do hospody a získal od něj léky pro kněžku. Jakmile jsem léky kněžce předal, dostihla mě Vesna a požádala mě, abych pár dní posečkal, až se všichni uzdraví. Bude tu prý velká oslava a jelikož jsem nepospíchal, tak jsem si na závěr příběhu mohl užít nefalšovanou vesnickou zábavu :D Taková opravdu milá tečka za skoro pěti hodinami hraní.
Zprvu mě modifikace moc nezaujala, ono už fakt není ohledně zápletek co vymýšlet, a když jsem opět viděl mapu Bahnic, tak jsem jen čekal variaci na klasiku, jako bylo Deceits. Ovšem přídavek překvapil opačným přístupem, kdy v podstatě hned v úvodu vyjevil zločin a pak mě nechal hledat důkazy a motiv. Geralt zde opět vystupuje jako začátečník, jediným rozdílem oproti Deceits je, že umí bylinkařit a znamení může sesílat jen v noci. Odtud pak pramení nevýhoda odpočinku, protože křesadel je omezený počet a zapálit si oheň pomocí Igny lze tedy jen v noci ;) Peníze tu jinak nehrají moc roli, vše potřebné se dá v podstatě najít i bez nákupu. Geralt navíc vyinkasuje odměnu za přízraky rovnou na začátku.
Přispěvatel: Elemir Červenec 20, 2017, 10:43:42
Od dvou jsem dostal dva vedlejší úkoly - posbírat 5 speciálních bylinek a zabít tlupu topivců před chýší dále v mokřadu (to je ta, kde v původní hře sídlí kanibal). Po splnění obou se ve vísce objevila holčička, která hledala svou panenku. Zapomněla jí prý v cihelně, ale tam jsem jí nedokázal najít, takže mě tam poslala ještě jednou. To už jsem byl úspěšnější - předal mi jí jistý topivec, který se podivoval nad tím, že já se podivuji nad jeho vzhledem, protože on rozhodně topivec není :) Vrátil jsem se zpět, ale holčička mě prohlásila za cizího a vůbec neměla o úkolu s panenkou potuchy. Pak zmizela v jednom z domů.
Tím jsem jaksi vyčerpal všechny možnosti. Prošel jsem proto zbytek bažin a v táboře druidů jsem narazil na zvláštní obelisk, se kterým však nešlo příliš interagovat. Přitom jsem měl v deníku zápis o runách na něm. Bylo to poněkud matoucí, protože všechny vstupy do interiérů jsou v této modifikaci uzamčené, takže jsem netušil, co dál. Pak mě ale napadlo pokusit se znovu vejít do domu, kam zmizela holčička a měl jsem úspěch.
Nebylo v něm nic, ale když jsem vylezl ven, byli vesničané pryč a ulicí se procházela postava Paní jezera. Měl jsem jí následovat. Na konci vesnice zmizela a zbyla po ní mapa, která mě odkazovala na dříve nalezený obelisk.
Došel jsem proto k obelisku a nyní už s ním interagovat šlo. "Klik" na každou z run mě přenesl do extra dungeonu, kde jsem musel porazit avatara příslušného živlu a získat runu. Tuhý byl akorát golem, než jsem si všiml, že mi do výbavy přibyl na chvilku palcát, se kterým jsem ho snadno udolal. Dungeony jsou jinak výseče dungeonů ze samotné hry, pokud se nemýlím, všechny 4 úseky jsou z bývalé Foltestovo tvrze, kde se v samotné hře usídlil Azzar Jared.
Po vložení run do obelisku se znovu objevil přízrak Paní jezera, tentokráte poněkud živější, ale nebyla to Paní jezera, nýbrž nymfa Elei. Pověděla mi, že jistý alchymista otrávil zdejší vody a tím pádem jí oslabil, takže výsledkem je poněkud pokroucená realita. Elei mě požádala, abych to s alchymistou skoncoval a otevřela mi vstup do jeskyně.
Alchymistou byl bývalý absolvent nilfgaardské univerzity medicíny, odkud byl pro pochybné pokusničení vykopnut. Léta už hledá lék na krvácivou horečku, ale moc se mu nedaří. Jeho současný pokrok sebou očividně nese neblahé vedlejší účinky. Vyslechl jsem si ho a rozhodl se ho nezabít, poslal jsem ho místo toho dále na sever, kde možná budou mít pro jeho pokusy větší porozumění.
Elei z toho moc nadšená nebyla, ale přesto mi poděkovala. Závěrečné outro pak ukazuje události let poté, kdy se alchymistovi podařilo získat kýženou substanci a mimo jiné pomohl s morovou nákazou, která poté přišla, takže vlastně velmi pozitivní konec mého rozhodnutí.
Damn those Swamps! je spíše odpočinková záležitost, Geralt je tu opět jako nováček, vlastně je hodně na počátku, ale to vzhledem k malé akci vůbec nevadí. Mě na tom všem spíše zaujalo, že řada nápadů z těhle modifikací byla později jakoby využita v Zaklínači 3. Např. Wraiths of Quiet Hamlet přinesl myšlenku pálení ostatků, ze kterých monstra vzešla a Damn those Swamps! má svého pokračovatele v úkolu bylinkářky z Touissantu, kdy se Geralt sjede houbičkami a taky mu to trochu pocuchá realitu. U toho pálení ostatků si třeba nevybavuju, že by to v jedničce nebo ve dvojce bylo.
Přispěvatel: Elemir Červenec 20, 2017, 13:02:51
Na počátku se Geralt probouzí z momentální indispozice a zjišťuje, že je na své vlastní svatbě. Jeho vyvolenou nemůže být nikdo jiný, než-li Triss :) Geralt má na sobě velmi slušivou košili, která se záhy stane cílem mnoha narážek - bodejť by ne, když má klasický ženský střih :D Že něco na celé situaci není v pořádku, začne prosakovat během rozhovorů. Na svatbě se totiž sešla celá řádka postav, se kterými se Geralt kdy setkal a to včetně jeho nejbližších, zaklínačů.
Je tu hodně různých narážek, některé očividně na knižní ságu, ale pokud jde o postavy ze hry, tak jejich dialogy mi přišly zcela srozumitelné, poněvadž jsem byl v obraze. Krom známých postav se zde nachází jistý Ganfaf, který sebou tahá jistého topivce a oba jsou v hledáčku Talara. Občasné výkřiky Ganfafa a komentáře Talara zcela bezpečně ukáží na odkaz Pána prstenů ;)
Ostatně jediným úkolem v celém příběhu je vyzvednout si svatební prstýnky od Marigolda, ale tomu je naneštěstí ukradl Ganfafův topivec a hodlá je vyměnit pouze za šťavnatou rybyššškuuu :) Nejprve jsem pobíhal mezi všemi přítomnými a Tris si nechal na konec. Ony se totiž rozhovory odemykají postupně, takže některé postavy sice zprvu svoje dialogy vyčerpají, ale po nějaké události třeba zase pokračují dále. Ostatně pokud jde o dialogy, ty jsou předem dané, žádné možnosti k dispozici nejsou.
Triss mi hned na úvod vynadala, že se určitě snažím ze svatby vycouvat, a že se nějak podezřele motám kolem královny Addy a Sabriny Glewissig. Pak mě poslala dál bavit hosty. K úkolu s prstýnky se tak asi nejde dostat dříve bez ohledu na to, kdy se s Triss promluví. Druhý rozhovor s Triss byl na téma košile a teprve po další sadě rozhovorů (až úchylných) s jinými vybranými protagonisty došlo na samotný úkol.
Mezi tím měl pěknou vsuvku Lambert, který napráskal Eskela, že měl na Kaer Morhen před návratem Geralta krátký poměr s Triss. Vlastně ne poprvé :) Dojde i na pěsti a konečné stvrzení přátelství, jak už to tak mezi zaklínači školy Vlka bývá. Všichni si připijou pálenkou z dýně, což je ostatně současný silně projímavý trpasličí výkřik módy a jdou si zase po svých. Když už jsem načal zaklínače, při prvním rozhovoru se Sabrinou se do toho připletl právě Lambert a měl tam vsuvku směrem k ději Ceny neutrality a posledního setkání zaklínačů s touhle čarodějkou.
Když už konečně došlo na prstýnky, vlítla na scénu Shani, která se mě snažila svatbu s Triss rozmluvit. Popohnala mě k útěku, ale nakonec to skončilo v ložnici, kam vzápětí dorazila i rozzuřená Triss a Shani knockautovala. Následující noc s Triss však skončil dosti nevábně a Geralt se nakonec z toho všeho probouzí na zemi ve společnosti Zoltana a Marigolda :D Holt přemíra alkoholu vede k podivným halucinacím :D
Vzpomněl jsem si u toho na rozlučkový večer Geralta, Marigolda a Zoltana v jedničce, The Wedding měl být nejspíše rozšířením události, co po té bujaré pitce musela zákonitě následovat :) Musím ocenit zejména to množství dialogů, s tím si dal někdo opravdu dost práce. Je to vtipné a plné zajímavých narážek. A hlavně je to opravdu šílené :D Škoda, že se ty neoficiální modifikace nedočkaly překladu, tady bych to docela uvítal, protože po hodině čtení už jsem přeci jen přestal dávat pozor, je to zkrátka už moc pro někoho, kdo v aj běžně nečte. A opět škoda absence dabingu. Narazil jsem i na jeden fatální bug, ale naštěstí se mu dá vyhnout (jde o jeden pěstní zápas s trpaslíky, kdy dotyčný najednou v boji zmizí).
Nyní už mi zbývá poslední z modifikací a konečně si po letech můžu odškrtnout kompletní obsah EE edice.
Přispěvatel: Elemir Červenec 20, 2017, 19:52:34
Děj se odehrává opět v chudinské čtvrti Wyzimy a začíná poměrně nemastně-neslaně. Geralt se při cestě do Kaer Morhen stavil ve Wyzimě, aby vydělal ještě nějaké orény na zimu a jako obvykle skončil nejprve v hospodě. Hostinský se mu svěří s podivnými událostmi na zdejším hřbitově, za kterými stojí podivný kult čarodějnic, které se rozhodly odvrátit Ilithino proroctví tím, že zruší zimu ... tedy aby to opravdu dokázaly, musí se nejprve zbavit Otce Witchmase :) A tenhle úkol padne právě na Geralta. Cesta k cíli je trnitá a lemovaná řadou menších úkolů a službiček, během nichž si to celé může Geralt ještě rozmyslet.
Projít je potřeba opravdu vše, včetně stok. Různá dostupná místa se otevírají postupně, takže jsem se vyhnul i možným pochybám v posloupnosti činností, vše je to podřízeno samotnému postupu v ději. Ohledně čarodějnic jsem se rozhodl pomoci jen hostinskému v jeho osobním úkolu, ale po setkání s Otcem Witchmasem jsem se rozhodl nekazit přirozený řád věcí a přidal jsem se na jeho stranu. Čekal mě v tu chvíli zdánlivě jednoduchý úkol - potěšit čtveřici pacientů zdejšího špitálu.
Mno, jenomže špitál je v této době spíše blázincem, takže jsem se dostal do kolotoče plnění zvláštních přání - donést fisstech jednomu z nich, svést zdejší obří sestru Helgu, abych získal její šaty pro realizaci útěku jiného pacienta apod. Ostatně romantický večer s Helgou mě bude ještě dlouho strašit :D Krom své obří postavy má ještě jednu drobnou vadu ... ;) Ostatně při troše nepozornosti se dá ve špitále dojít ještě jedné úhony a to skočit na lep zdejšímu deviantovi :)
Přídavek ovšem myslí i na bojové sekvence, takže krom stok je přístupná i krypta na hřbitově, která obsahuje velmi zajímavé překvapení - projít kryptou je přitom nutné kvůli propustce do špitálu. Není to tedy úplně triviální záležitost a došlo i na pečlivější volby talentů. Jeden souboj na hřbitově byl dokonce dost tuhý, tedy než jsem dotyčné potvoře přišel na "slabinu". Příběh s mými volbami končil pozabíjením čarodějnic a po odchodu ze hřbitova naskočilo outro.
Merry Witchmas je opravdu příběhem už mimo, ale je to docela milá tečka za všemi přídavky Enhanced Edition. Bez ohledu na ty šílenosti to má hlavu i patu, takže se to hraje dobře a nemá to hlavně hluchá místa. Těm pěti hodinám jsem se docela divil, jeden by neřekl, že to trvalo tak dlouho, což ale ostatně svědčí o množství obsahu v tomto přídavku.
Každopádně pro dnešek toho bylo opravdu tak akorát a jsem rád, že už to mám za sebou. Bylo to příliš mnoho skákání od jednoho k druhému a z pohledu hry a příběhu má význam znát jen ty dva oficiální přídavky. Pokud jde o znovuhratelnost, tak u některých přídavků to má skutečně smysl, ale upřímně mě to zas tolik neláká. U Merry Witchmas se třeba klíčové rozhodnutí provede ještě v první hodině hraní, takže by mě čekalo opakovat 4 další hodiny a to už bych dneska nedal :D Uvidím v budoucnu. No a pokud jde o samotného Zaklínače, tak mě tahle dvoudenní exkurze prozatím stačila. Rozehrávat zatím nebudu ;) Chybí mi vlastně jen jeden příběhový konec, ale za ty dva jsem si některých lokací užil dost, takže bych přišel o část atmosféry, což by byla škoda. On je prostě rozdíl vejít do chudinské čtvrti poté, co se do ní probojujete skrze úvod hry a podhradí, nebo do ní vstoupit bez problémů skrze přídavky. Jenomže díky těm přídavkům jsem si oživil dost vzpomínek, které by mi nyní překážely ... nehledě na to, že mám rozehráno něco jiného ;)
Přispěvatel: Elemir Červenec 26, 2017, 09:26:06
Je to již celkem 4. rozehrávka, ale přesto jsem narazil na pár překvapení a věcí, které jsem si pamatoval trochu jinak, popř. jsem si je nevybavil vůbec ;) Vrátil jsem se k romanci se Shani a protentokrát jsem se rozhodl vypomáhat řádu. Drobnou vyjímkou byla akorát výpomoc Toruviel s jídlem, ale to už nemá na děj vliv. Změnu jsem udělal i v tréninku postavy, kdy opravdu pečlivě rozděluji body co nejdříve, tím pádem držím Geralta slušně vytrénovaného a je to na průchodu hrou znát, obzvláště co se týče klasických zásekovějších míst s boji. Nicméně hard obtížnost jsem nezvolil, nechal jsem to na střední. Skutečně je nyní znát, že rozdíl mezi střední a hard bude opravdu hlavně v těch lektvarech.
Z pohledu alchymie jsem od počátku pečlivě zkupoval knihy učení, což dost zahýbalo s financemi a teprve v Bahnicích jsem začal konečně vydělávat. Ve Wyzimě mi dost pomohlo, že jsem se z počátku vydal do bažin a překousl ten tužší začátek. Pomohlo mi to jak s penězi, tak i s levelováním (získal jsem navíc ocelový meč Harval). Díky tomu jsem ovšem trochu naboural některé úkoly.
Netušil jsem, že je to možné, hra sice nikde nevytuhne na nevyhodnocených podmínkách, ale občas některé komentáře přestanou dávat smysl (typický příklad, udělám něco, čím předběhnu zadání a zadavatel to v rozhovoru neakceptuje a rozpovídá se, jako bych to měl teprve dělat a něvěděl jsem, o čem je řeč). Stává se to však spíše u souvisejících úkolů, kdy jeden úkol otevírá možnost k vyřešení další fáze jiného úkolu. Zkrátka ne všechny možnosti jsou odladěné pro všechny možné kombinace.
Hra taky občas neakceptuje některé volby v dialozích a byť jsem si dříve něco vybral, tak mi hra najednou podsune, že jsem předtím zvolil jinak. Nejvíce mě to praštilo do očí u banketu v Novém Narrakortu, kdy se se mnou Triss bavila tak, jako bychom měli normálně romanci - měla úplně ty samé dialogy. Záměr tvůrců to určitě nebyl, protože se jednalo o rozhovory mezi čtyřma očima, takže se to nedá vysvětlit ani tím, že se jednalo o nějaké předstírání.
Musím také přiznat, že jsem s některými volbami měl nyní mnohem větší problém a mnohem více jsem si začal uvědomovat, že mě jednička také tlačí určitým směrem. CD Projekt navíc u trojky udělal jednu fatální chybu, kterou si asi neuvědomili, když vztah s Triss vysvětlili ztrátou paměti, protože Triss v jedničce jasně říká, že měla s Geraltem vztah i před tím (je to i v polském dabingu ;) ). Vzhledem k tomu začátku je vlastně přesun k Shani taky takový drobný nesmysl, ale je alespoň ospravedlnitelný.
Horší to bylo s elfy, protože bez ohledu na jejich podivné jednání, které přetrvalo po celou trilogii, je ve hře plno náznaků k dobám, kdy se k nim Geralt choval vřele, zatímco u řádu je jasně naznačeno, že se jedná o nebezpečné fanatiky. Ale co naplat, za řád je to jediný konec, který mi ještě chybí. Tedy pokud vynechám ještě dvojí příběhovou linku díky klíčové volbě hned na Kaer Morhen. To je svým způsobem docela sviňárna, protože kvůli tomu by bylo potřeba odehrát v podstatě celou hru znovu :D U dvojky to bylo vyřešeno z pohledu alternativního postupu lépe.
4. rozehrávka navíc trpí ještě jednou věcí, kterou si nyní více uvědomuju, a to je permanentní pobíhání sem a tam. Když to člověk hraje poprvé, tak se plnění úkolů většinou prolíná, ale já se tentokrát rozhodl plnit některé úkoly přednostně a pak jsem se jako na potvoru stejnak musel vracet. Opravdu se tenhle přístup nevyplatí, ale pokud jsem si chtěl udržet finanční hotovost, tak jsem prostě musel - snažil jsem si co nejméně vydělávat odprodejem věcí, takže zakázky byly z počátku můj hlavní příjem.
Pendlování mezi náklonností u rytířů a nelidí mě dovedlo k dalším zajímavým změnám. První citelná změna je vztah obou kovářů v Chrámové čtvrti Wyzimy ke Geraltovi. Nejprve se mnou chtěl po pomoci Sigfriedovi ve stokách obchodovat řádový kovář a jakmile jsem vypomohl Vivaldimu, tak to byl zas trpasličí kovář, což vydrželo až do osvobození rukojmých na hřbitově, kdy jsem prvně zcela jasně podpořil řád. Není to však jediná změna, díky přesunu na stranu řádu se mnou nic nechtěly mít ani elfky :D
Je pravdou, že jednička má prostě svoje mouchy, z nichž řada vyplyne až po opakovaném hraní a v souvislosti s následujícími díly, ale nic to nemění na tom, že atmosférou je mnohem hutnější. Když Geralt poprvé zahučí do sra..k ve stokách, tak mám pocit, že v nich opravdu stojím apod. Celé to místo vypadá dost nevábně, narozdíl od stok v trojce a opravdu to není jen použitou paletou barev. Když to tak vezmu, nejtemnější atmosféru měl v trojce vlastně jen datadisk Srdce z Kamene, který tím překonal úvodní Velenské dobrodružství. To dojelo zase pro změnu na "roztahanosti", v tomhle je příběh Olgierda von Everec konzistentnější. Ale dost trojky, na tomhle celém je podstatné jen to, že dojem ze Zaklínače žádná nostalgie nekřiví.
Přispěvatel: Elemir Červenec 26, 2017, 20:51:39
Ve Staré Wyzimě mě dost nemile překvapilo, že jsem tu neměl nikoho, u koho bych měl schovanou svou truhlu, takže jsem byl nucen některé věci rovnou kvůli místu v inventáři vyhazovat. Krom Bílé Rayly tu navíc nebylo možné mít romanci s nikým dalším, ale to se dalo čekat. Za nelidi by to byla Toruviel (ta ve verzi za řád skončí na šibenici) a za neutrála jsou to sestřičky v lazaretu (těm jsem mohl nyní leda tak pomoci se surovinami). Rayla pak při útoku na barikády zahynula, v tom se to od ostatních verzí neliší (zastřelil jí Yevinn).
Havranova zbroj taky nijak nepřekvapila. Má sice trošku jiné statistiky a ková jí řádový plátnéř, ale jinak nic extra. Při její kompletaci jsem beztak prolezl všechny 3 tajné krypty v bažinách, takže ani o to jsem se neochudil. Vzhledem k výcviku Geralta to byla jen formalita.
Splnil jsem v podstatě vše, co jsem měl zadané. O Berengara jsem při souboji s Javedem přišel, to prostě nejde uhrát, ale alespoň jsem pak přišel na taktiku, jak Javeda sundat celkem bez problémů (využít jeho posloupnosti útoků a "kličkovat" mezi tím). Sigfried zradu velmistra nechtěl přijmout, ale nakonec rezignoval a slíbil pomoc. Ostatně král Foltest mu poté vedení řádu předal. V tomhle mě hra trochu překvapila, protože ze Sigfrieda se vyloupl docela sympaťák, ovšem v závěru to hra zase trošku upravila, protože naznačila takovou předzvěst pogromu, za kterou se řád později postavil. Holt moc korumpuje i ryzé charaktery ;)
V souvislosti s útokem nelidí ve Wyzimě bylo zajímavé setkání se Zoltanem na nábřeží, který mě v podstatě obvinil ze zrady a od té doby jsem na něj až do konce hry nenarazil. Setkání s Yevinnem mi ovšem dalo za pravdu, že odboj je stejná pakáž jako řád :) Ve finále jsem měl z konce poněkud smíšené pocity, něco podobného jako u trojky, když jsem nechal Radovida žít. Jinak těch změn v samotné hře už potom tolik nebylo.
Po letech jsem si tak splnil odehrávku za řád a už nikdy více :D