Komunitní fórum stránek Svět Might and Magic

Might and Magic I - IX => Hospoda Might and Magic => Téma založeno: Elemir Duben 10, 2015, 01:45:16

Název: Might and Magic Collector's Guide (... nejen pro sběratele)
Přispěvatel: Elemir Duben 10, 2015, 01:45:16

Posledních pár dní se tu nějak potácím v poznámkách, hledám dokumenty neexistujících jmen apod. a tak jsem si řekl dost! Je na čase tomu dát nějakou formu :)

Když jsem před nějakou dobou začal pracovat na rozšíření seznamu her vydaných studiem NWC, omezil jsem se pouze na názvy a datumy release prvních verzí. Pro rychlý přehled je to dostačující, ale informačně je to poněkud chudé. Série Might and Magic je poměrně bohatá na různé verze, edice a reedice, které vznikly jak v důsledku release na různé platformy, tak i v důsledku úprav regionálními distributory.

Napadlo mě proto, že by mohlo být zajímavé se tomuto tématu více věnovat a promítnout do něj i své vlastní zkušenosti a postřehy. Majk před pár lety začal v Coracových zápiscích zpracovávat rozdíly mezi jednotlivými verzemi u starších dílů ságy (MM1-5), díky tomu se můžete podívat, jak se jednotlivé verze liší po grafické stránce a v příběhu. Já bych k tomu teď rád přidal pohled na samotné fyzické balení hry a postupně pokračoval směrem k devátému dílu.

Časem to nejspíše přepracuji do nějaké přijatelnější podoby, ale fórum mi teď dává mnohem lepší možnost, jak si podklady připravit. Klidně se můžete připojit ;)

A teď něco ke zdrojům ...

Základním kamenem mi je letitý dokument od GabeElf (http://www.oocities.org/gabeelf/mmlist.txt), který jsem si interně pojmenoval jako Might and Magic Collector's Guide. Poslední aktualizace pochází sice z roku 1999, ale jako odrazový můstek je dobře použitelný. Navíc ukazuje i údaje, které už jinde neseženete (např. ceny her v době jejich vydání).

Mezi novodobé zdroje pak patří rozsáhlá herní databáze MobyGames (http://www.mobygames.com) a Might and Magic Collection Wiki (http://mightmagic.wikia.com).

Jako zdroj obrázků slouží aukce eBay a samozřejmě galerie na Google. Oba zdroje zároveň slouží jako odrazový můstek pro ověření autenticity balení, které pak porovnávám s herními sbírkami (např. http://www.oldgames.sk/collection/ (http://www.oldgames.sk/collection/) a http://www.mocagh.org (http://www.mocagh.org)). Předpokládám, že v průběhu práce se množství používaných webů ještě rozroste.

Problém u porovnávání spočívá v tom, že ne vždy máte možnost vidět kompletní fotodokumentaci balení. Každý další zdroj tak zvyšuje přesnost popisu. Asi se nebudete příliš divit, když vám prozradím, že ne vše, co můžete v aukcích vidět, nebo mají sběratelé doma, je opravdu unikátní obsah. Samozřejmě se prodávají i mixy a někdy si je kvůli kompletaci musíte jako sběratelé tvořit i sami. Klidně tak můžete např. vidět, jak je k UK balení hry přiložena US verze cedéček.

Dalším problémem je, co do popisu zahrnout a co už nikoliv. Po delší úvaze jsem zvolil 3-4 základní věci: balení, datový nosič, manuál a případně mapa. Jsou to celkem spolehlivé věci, které lze snadno identifikovat a přiřadit. Různé registrační karty, reklamní brožurky apod. už jsou mimo mé síly :) To je zrovna jedna z nejproměnlivějších věcí. Prozatím bych se chtěl navíc věnovat jen počítačovým verzím her, horní hranicí bude tedy Amiga. Konzole jako takové bych zatím vynechal, protože tohle ani sám nesbírám.

Pokud jde o obrazovou dokumentaci, samozřejmě využiju i vlastní sbírky, akorát chvilku potrvá, než to nafotím ;) Jen pro ilustraci:

Tvorba NWC s námětem světa Might and Magic

Might and Magic I (Apple II verze, PC DOS verze, Commodore 64 verze)
Might and Magic II (PC "odlehčená" US verze, PC DOS/Tandy, Amiga verze, Commodore 64 verze, Apple II verze)
Might and Magic I a II (Macintosh)
Might and Magic III (PC DOS verze)
Might and Magic IV (PC DOS verze, PC anglická verze pro Německo)
Might and Magic V (PC DOS verze, PC verze pro německo)
Might and Magic Worlds of Xeen (zatavená Kanadská verze, nebudu fotit)
Might and Magic Trilogy (pár věcí z doplňků chybí, zatavené CD)
Might and Magic VI (UK verze)
Might and Magic VII (UK verze)
Might and Magic VIII (UK verze, CZ verze)
Might and Magic IX (CZ verze)
*) Might and Magic X (Deluxe Edice)
Might and Magic Milenium Edition (UK verze)

Legends of Might and Magic (zatavená, nebudu fotit)

*) Pozn.: Nepochází sice z dílen NWC, ale holt to patří do série ;)

King's Bounty (Amiga verze)
Heroes of Might and Magic Compendium (díly I a II, PC DOS)
Heroes of Might and Magic 3: Shadows of Death (Windows)

Tvorba NWC mimo Might and Magic:

Planet's Edge (PC DOS verze)
Tunnels and Trols (PC DOS verze, zatavená - možná jí i rozbalím ;))

3DO

Crusader's of Might and Magic (UK verze)

Doplňuju postupně, takže se v seznamu ještě něco určitě objeví.

Název: Re:Might and Magic Collector's Guide (... nejen pro sběratele)
Přispěvatel: Elemir Duben 10, 2015, 03:49:09

Herní platformy

Ještě než se vrhnu do jednotlivých popisů, je nutné se chvilku věnovat i samotným herním platformám. Jak jsem již uvedl v úvodu, nechci se tu moc vrtat v konzolích, ale vzhledem k úplnosti se nevyhnu alespoň základním údajům.

Když se dneska použije slovní spojení "stolní počítač", tak si zcela určitě představíte klasické PCčko a někdo si možná vybaví i MAC. Čím více budete funkčnost omezovat, tím jednoúčelovější zařízení získáte. Pokud se vydáte cestou zaměření na hry, získáte nakonec konzole. Rozdíl mezi PC a konzolí tedy spočívá zejména ve způsobu užití a možnostech. Tahle dělící linka je poměrně tenká, obzvláště pokud to budete porovnávat se současností. Tenkrát to bylo prostě jasnější, tedy až do příchodu Amigy :)

Začneme od počítačů

Apple II (konkrétně Apple IIc),
Commodore 64 (C64),
FM-7 (Fujitsu Micro 7),
Sharp X1,
PC-88,
MSX,
Macintosh,
PC-98,
Sharp X68000,
FM Towns,
PC, DOS (IBM kompatibilní) ...

přes Amigu až po konzole

SNES,
TurboGrafx CD,
Sega Genesis,
Sega CD,
Plystation 2

Navenek se to může zdát jako halda odlišných systémů, ale některé ty skupiny si jsou podobné (např. shodný typ procesoru), takže je to mnohdy spíše o preferencích určité platformy v daném regionu v konkrétní době anebo jako v případě Japonska o potřebu implementace vlastní jazykové sady do operačního systému (OS):

Název	Rok	Procesor	bitů	Operační Ssystém	Země původu	Poznámka
Apple IIc	1984	WDC 65C02	8	Integer BASIC	USA
Commodore 64	1982	MOS Technology 6510	8	Commodore BASIC	USA
FM-7	1982	Motorola 6809 (E)	8/16	F-BASIC	Japonsko	procesor je sice 8bit, ale některé instrukce umí jako 16bit
Sharp X1	1982	Sharp Z80 A	8	CP/M	Japonsko
PC-88	1981-89	Zilog Z80	8	N88-BASIC	Japonsko
MSX	1983	Zilog Z80	8	MSX-BASIC, MSX-DOS	Japonsko
Macintosh	1984	Motorola 6809	8/16	MacOS	USA	procesor je sice 8bit, ale některé instrukce umí jako 16bit
PC-98	1982-2000	Intel 8086 … a Intel compatible	16-32	MS-DOS, Windows	Japonsko
Sharp X68000	1987-93	Motorola 6809	16/32, 32	Human68k	Japonsko	OS podobný MS-DOS
FM Towns	1989-97	Intel 80386DX až pentium	32	Town OS, Windows	Japonsko	Town OS je založen na DOSu

Je to jeden z důvodů, proč o některých verzích her ani neslyšíme. Prostě se použila verze z PC (IBM kompatibilní) a ta se domodifikovala. Ostatně, pokud se budete dívat na první verze her pro MS-DOS, uvidíte tam štítek s nápisem Tandy/IBM Compatible. Tandy byl výrobce počítačů, který využíval právě specifkace IBM PC.

Dneska je docela problém sehnat určité verze her obecně a tohle si potvrdit. U produkce NWC se setkáme nejčastěji s verzemi pro Amigu, Apple IIc, Macintosh, PC (IBM), Commodore 64. Občas lze zahlédnout od myší okousanou a předraženou krabici MSX verze a samozřejmě konzolové verze her. V přehledu jsem třeba vynechal ještě konzoli Nintendo Famicom. Je toho zkrátka hodně. Naštěstí směrem k současnosti různých verzí ubývá, tak jak se konsolidoval  hardware.

Jen na okraj, verze pro Apple IIc, PC a Commodore 64 od sebe snadno rozlišíte na první pohled a to podle barvy písma na disketách (Apple IIc - červená, PC - modrá a Commodore 64 - zelená). Jinak lze patřičný štítek nalézt na BOXu a opět ve shodné barvě. U Amiga a Macintosh verze je to horší. Pro Macintosh verze se používaly obvykle černé diskety a černé písmo (i štítek). Krom toho však byly používány i diskety modré nebo bílé. U Amigy to byly hlavně diskety modré. Vrátím se k tomu ještě u popisu konkrétních balení u jednotlivých dílů.

Pokud vás u zmínky o procesoru Zilog Z80 a analogů napadlo, proč byly starší díly portovány na počítače MSX nebo Sharp X1 a nikoliv na ZX Spectrum, pak vězte, že je to opět jen hardwarová záležitost. ZX Spectrum už bylo prostě za zenitem, narozdíl od Commodore 64 ... snad to teď neschytám :D

Název: Re:Might and Magic Collector's Guide (... nejen pro sběratele)
Přispěvatel: Elemir Duben 13, 2015, 08:36:02

Nakonec přidám ještě jeden obecnější příspěvěk. V první řadě k autorským právům a druhak k datovým nosičům a kompatibilitě (ostatně ono to vzájemně souvisí).

Asi nemá smysl omýlat, že autorem práv k sérii Might and Magic se stal po zániku 3DO francouzský Ubisoft. Pro nás z toho plyne jedno - všechny hry v sérii podléhají licenci. Díky službě GOG si lze většinu titulů NWC zlegalizovat nákupem digitální verze, anebo si prostě pořídit originální datový nosič. Problém nastává u titulů určených pro jiné platformy. GOG poskytuje jen PC verze her a vlastnění PC verze vás nikterak neopravňuje k používání jiných verzí (typicky Amiga).

Ale i tak to není úplně jednoduché. Starší díly série vyžadují prostředí DOS, tedy na nových počítačích je potřeba sáhnout k emulaci. V případě Windows, je to bez problémů, problém nastává na dalších systémech, jako je např. linux. Emulátor jako takový je jen software, který má za úkol emulovat funkce určité platformy, ale pro užívání vyžaduje i operační systém (OS). A odtud pramení limitace. Sám může být zcela zdarma, ale OS už může podléhat licenci a tedy i zpoplatnění. U DOSových emulátorů je tedy buďto potřeba vlastnit licenci k MS-DOS nebo se spolehnout na komunitu a jeho volně dostupný analog FreeDOS. Podobně je to i u dalších platforem. Commodore 64 dostanete v emulátoru komplet i s OS, ale u Amigy už máte k dispozici jen proprietární OS. Naštěstí se dá pořídit emulátor Amiga Forever, který je zpoplatněný  a součástí ceny je i OS (příslušné verze kickstarteru). U Macintoshe asi není potřeba nic dodávat, produkty Apple jsou licencovány a originální systém je nutnost. MSX verze mají emulátor, ale MSX-DOS a MSX-BASIC jsou opět proprietární systémy (Microsoft).

U konzolí narazíte podobným způsobem. Co si tak vybavuju, k Nintendu kdysi existoval emulátor, který dokonce obsahoval vlastní OS, ale bylo to právě Nintendo, kdo jeho šíření zatrhlo. Problém u konzolí, stejně jako u starších PC (Commodore 64, Amiga ...), je v tom, že tato zařízení se nedělila na hardware a software tak, jak to známe u dnešních PC. Zařízení bylo definováno jako nedělitelný celek. Autor emulátoru Nintenda tak porušil autorská práva ... ve skutečnosti byl emulátor údajně lepší, než-li originál zařízení. Je to paradoxem a můžeme si o tom myslet co chceme, ale vůle vlastníka autorských práv je prostě svatá a je absolutně jedno, že se daný počítač/konzole už léta nevyrábí.

Licenční podmínky nakonec lze vyřešit, přinejmenším pro trojici PC/Amiga/Commodore64. Navíc ta je nejschůdnější i z pohledu požadovaného vybavení počítače. Řeč je nyní o datových nosičích. U konzolí zápasíte s různými formáty cartrige, takže vlastnění originálního hardware je na místě (konzole s CD mechanikou vynechám, to jde úplně mimo mě). Hry od NWC se v 80. a ještě na počátku 90. let distribuovaly na disketách ve dvou formátech - pro 5.25 mechaniky a pro 3.5 mechaniky. 5.25 diskety už můžou být pro mnohé oříšek, protože příslušné mechaniky dneska snadno neseženete, byť si je můžete nechat "vyrobit". Existují nadšenci, co se tím zabývají. 5.25 mechaniky jsou navíc typické pro starší počítače. Používali se u Apple a Commodore 64 (externí mechanika). 3.25 mechaniky lze zakoupit ještě dnes, buďto jako interní nebo jako externí (přes USB).

Mechanika je ovšem jen část problému. Druhým je formát souborů (FS) na nosiči. U PC (IBM kompatibilní) je to jednoduché, FS je některá z verzí FAT, což přečtete i v nejnovější verzi Windows. U Amigy, Commodore 64 nebo Apple už je to jiné. Pro emulátor je potřeba získat tzv. obraz diskety, což je soubor, který popisuje datovou strukturu na nosiči a se kterým pak příslušný emulátor umí pracovat jakoby to byla fyzická disketa. Pokusím se toto téma ještě postupně doplnit. Zatím jsem si vystačil jen s obrazy disket, které lze k hrám stáhnout z internetu. O vlastní jsem se zatím nepokoušel.

Edit: Už jednou jsem hledal, jak je to s PC 5.25 mechanikou vs Commodore 64 disketou, protože jsem se již dříve zajímal o to, zda-li lze přečíst moje staré 5.25 diskety z Didaktiku. Potíž je, že PC mechanika je naprogramována pro práci jen s určitým formátem (ony se liší i mezi sebou ... DD vs HD mechaniky atd.), takže diskety v jiném formátu neumí ani číst. V podstatě je tak třeba sehnat originální mechaniku a tu pak za pomoci dalšího hardwarového vybavení propojit s PC. Pro Commodore např. existuje projekt 1541 Ultimate, což je ale opravdu pro nadšence. Cena takové mechaniky je přes 100$. Podobně lze najít zmínky o univerzalním rozhraní, které dokáže připojit jakýkoliv typ mechaniky k PC a získat tak nativní přístup k několika různým formátů (Commodore, Amiga, Macintosh apod.). Poměrně zajímavě se v tomto ohledu tváří SuperCard Pro (http://www.cbmstuff.com/proddetail.php?prod=SCP), což je rozhraní, na které se připojují PC mechaniky (s 3.25 PC mechanikou tak přečtete třeba Amiga diskety). Jako koníček je to asi zajímavé, ale má to i svá úskalí.

Tady totiž musím na závěr dodat jednu věc. Ono to všechno výše napsané je krásné, ale nedělejte si iluze. Diskety jsou málo spolehlivý nosič, v krabici budete mít čitelnou tak polovinu. Proto jedinou věcí, která zůstává, je pořešit licenční podmínky a obrazy disket si budete muset nakonec stáhnout stejnak z toho internetu. Jinak v pozdějších fázích, kdy se začaly objevovat hry od NWC na CD, ubylo i platforem, takže vesměs se jedná o DOS/Windows. Vyjímkou je snad jen Macintosh verze World of Xeen (upřesním později v rámci výčtu). U CD už navíc problém s kompatibilitou mechanik tak nějak odpadá.

Název: Re:Might and Magic Collector's Guide (... nejen pro sběratele)
Přispěvatel: Elemir Duben 13, 2015, 15:14:19

Might and Magic: Book One - Secret of the Inner Sanctum

POZNÁMKA: Zatím je to jen nástřel, obrázky doplním později.

Apple II:

Vydavatel: New World Computing, Inc.
Vývojář: New World Computing, Inc.
Rok vydání: 1986
Datový nosič: diskety 5.25

1) První verze hry, která se vůbec kdy prodávala (vynechám teď Caneghemovo "domácí" rozesílání), měla takové sešitové balení s kroužkovou vazbou. Za celou dobu jsem to v nabídkách aukcí viděl jen jednou. Poměrně vtipně jsem se tomu vyhnul, neb mi to nepřišlo jako "plnohodnotné" balení ... jó, teď si můžu akorát tak škubat vlasy :D Tady prostě začíná historie, viz problémy s verzí manuálu popsané níže. Krom dvou 5.25 disket obsahuje i mapu a manuál v první edici (First Edition).


2) Později vyšla Apple II verze i v klasickém krabicovém balení, kterou jsem vzal s povděkem jako slabou náplast za předchozí přešlap :) Bohužel byla bez manuálu, takže začalo usilovné hledání. Ve skutečnosti jsem totiž o předchozí kroužkové vazbě v době aukce nic podrobnějšího netušil, začalo to vyplývat až z dotazů, které jsem směřoval na další prodejce Apple II verzí.

Postupně jsem je obepisovat a dotazoval se jich na verzi manuálu v jejich balení. Vyjma jedné zdánlivě pochybné odpovědi jsem vždy dostal potvrzení, že přibalen je manuál v Second Edition. Matoucí může být ovšem potisk disket, kde se uvádí rok 1986 (Second Edition je z roku 1987), obzvláště pokud je známá i existence disket s údajem 1986-87.

(http://www.svetmightandmagic.cz/pmm/collectors_guide/mmi/mmi_diskety_verze.jpg)

Docela jsem zakolísal, ale protože u některých nabídek byl také prokazatelně vidět rok 1986, dospěl jsem k názoru, že krabicová verze by měla obsahovat až manuál v Second Edition, protože ona sama je nejspíše až z roku 1987. Byly použity akorát již hotové diskety pro první edici. Balení jsem proto s klidným svědomím doplnil plonkovým manuálem z Commodore 64 verze.

Poznámka: Pokud někoho napadlo, proč jsem si nezkusil ověřit barcode, pak vězte, že ten se objevil až u Might and Magic II.

(http://)

Commodore 64:

Vydavatel: New World Computing, Inc.
Vývojář: New World Computing, Inc.
Rok vydání: 1987
Datový nosič: diskety 5.25



DOS:

Vydavatel: New World Computing, Inc.
Vývojář: New World Computing, Inc.
Rok vydání: 1987
Datový nosič: diskety 5.25 a 3.25

FM-7:

Vydavatel: StarCraft, Inc.
Vývojář: New World Computing, Inc.
Rok vydání: 1987
Datový nosič: ?

Macintosh:

Vydavatel: New World Computing, Inc.
Vývojář: New World Computing, Inc.
Rok vydání: 1987
Datový nosič: diskety (5.25?) a 3.25 (modré)

MSX:

Vydavatel: StarCraft, Inc.
Vývojář: New World Computing, Inc.
Rok vydání: 1988
Datový nosič: diskety 3.25

NES (Famicon):

Vydavatel: American Sammy Corporation
Vývojář: New World Computing, Inc.
Rok vydání: 1991
Datový nosič: cartridge

PC-88:

Vydavatel: StarCraft, Inc.
Vývojář: New World Computing, Inc.
Rok vydání: 1987
Datový nosič: ?

PC-98:

Vydavatel: StarCraft, Inc.
Vývojář: New World Computing, Inc.
Rok vydání: 1988
Datový nosič: ?

Sharp X1:

Vydavatel: StarCraft, Inc.
Vývojář: New World Computing, Inc.
Rok vydání: 1988
Datový nosič: ?

Sharp X68000:

Vydavatel: StarCraft, Inc.
Vývojář: New World Computing, Inc.
Rok vydání: 1988
Datový nosič: ?

TurboGrafx CD, (hra se od původní verze liší v mnoha aspektech)

Vydavatel: NEC Avenue, Ltd.
Vývojář: NEC Avenue, Ltd.
Rok vydání: 1992
Datový nosič: CD

Poznámky:

Balení her bylo poněkud uniformní. Pokud jde o PC verze, vycházelo se z balení použitého pro Apple II. DOS a Commodore 64 verze tak mají na druhé straně poznámku, že použité screenshoty jsou použity právě z Apple verze hry a mohou se tedy lišit. Nicméně odlišnost tu přeci jen v drobnostech je (pár doplňkových textů). Apple verze navíc vyšla i v takovém "sešitovém" balení s kroužkovou vazbou. Společný je všem verzím hry i stejný manuál (je nezávislý na verzi hry), ovšem Apple II verze obsahují First Edition, ostatní verze pak jeho Second Edition. Málem bych zapomněl, Apple box odpovídá velikostí zhruba 3/4 bigboxu, box u Commodore verze je už menší.

Hned na první pohled je hlavním odlišovacím znakem okrouhlá bílá značka na přední straně boxu (pravý horní roh), která popisuje zabalenou verzi hry. S tím souvisí i barva použitého písma na značce:

červená - Apple II
zelená - Commodore 64
modrá - DOS/Tandy a IBM compatible
černá - Macintosh

Stejné barevné schéma bylo použito i u popisu na disketách.

Mapy se u PC verzí liší v podstatě jen velikostí, což odpovídá použité velikosti boxu. Každá verze pak krom manuálu obsahuje ještě instalační kartu, která se již vztahuje ke konkrétní verzi hry. Součástí balení bývá objednávkový formulář na Cluebook, ale Cluebook samotný součástí balení většinou nebývá (ovšem někteří prodejci ho přibalují jako bonus, což dokáže být milé - Cluebookům se budu věnovat později).

Podstatně větší rozdíly jsou u verzí vydaných StarCraft, Inc., protože ty byly určeny pro japonský trh a je u nich větší variabilita a samozřejmě jsou doplněny japonskými popisky. Podobně tak i konzolové verze her.

Might and Magic I je též součástí několika kompilací:

Might and Magic I & II pro Macintosh, rok 1992
Might and Magic Sixpack, rok 1998 (DOS, Windows), pouze Německo
Might and Magic VI: The Mandate of Heaven (Limited Edition), rok 1998 (Windows)
Ultimate Might and Magic Archives, rok 1998 (Windows)

Název: Re:Might and Magic Collector's Guide (... nejen pro sběratele)
Přispěvatel: Elemir Duben 20, 2015, 03:00:55

Rozhodl jsem se zase chvilku pokračovat v obecnějším přehledu a rozšířit si texty o hardware. V konzolích mám dost velkou mezeru, takže je na místě si jí trochu doplnit. Podobným způsobem bych ještě rád přepracoval text o domácích počítačích. Nijak se nedivte tomu důrazu na obsazený procesor (CPU), konzole je v podstatě počítač a procesor je dobrým vodítkem k porovnávání.

Pokud bych to měl přirovnat k dnešku, pak bych vzal asi architekturu x86. S tou přišel v 80. letech Intel a později jí převzalo i AMD. Obě skupiny procesorů jsou tak navzájem kompatibilní, což hraje významnou roli v přenositelnosti software. Popřípadě se podle toho dá zhruba odhadnout, jak moc náročné bude software portovat.

Konzole:

Regional lockout (region coding), u nás známý jako region lock neboli regionální zámek, je způsob, jak omezit použití datového nosiče jen na určený region. Smyslem zámku je primárně znemožnit volný obchod s nosiči a hlídat distribuci obsahu. V praxi to vypadá tak, že např. americký nosič si na evropském zařízení nepřehrajete. Konzole byly dosti  zdatnými průkopníky a stále je potřeba mít to na paměti – jak při jejich pořizování, tak i při pořizování vhodných nosičů.

Jen ještě poznámka k využívání přítomného času v popisech. Všechny uvedené typy konzolí jsou sice svým způsobem historií, ale dodnes je možno je provozovat a někteří je skutečně stále provozují.

NES / SNES

výrobce:  Nintendo (Japonsko)

NES – Nintendo Entertainment System je 8-bit konzole, vyrobená v roce 1983 v Japonsku se používal název Famicom (od slovního spojení Family Computer).  V severní Americe se do prodeje dostala v roce 1985, v Evropě v roce 1986 a  v Austrálii v roce 1987. Je poháněna 8-bit procesorem Ricoh 2A03 (popř. pomalejším 2A07 – např. Evropa), který je založený na čipu MOS Technology 6502 (jeho rozšíření v podobě čipu WDC 65C02 používalo např. Apple IIc).  Jen pro zajímavost, na vývoji čipu MOS Technology 6502 se podílela řada stejných inženýrů, jako na čipech rodiny Motorola 6800. Jako datový nosič využívá ROM-cartridge.

Konzole Famicom (Japonsko)

(http://www.svetmightandmagic.cz/pmm/collectors_guide/hardware/famicom_maly.jpg)

Konzole NES

(http://www.svetmightandmagic.cz/pmm/collectors_guide/hardware/nes_maly.jpg)

SNES – Super Nintendo Entertainment System (Super Famicom) je 16-bit konzole, která v roce 1990 začala nahrazovat předchozí generaci (NES). V severní Americe se do prodeje dostala v roce 1991, v Evropě pak v roce 1992. Je poháněna 16-bit procesorem Ricoh 5A22, který je založen na čipu WDC 65C816 (také 65C816S). Jen pro zajímavost, ten je rozšířením čipu WDC 65C02, který vychází z MOS Technology 6502 (viz konzole NES). Čip WDC 65C816 používalo třeba Apple IIGS.  Jako datový nosič se opět využívá ROM cartridge. Přestože se SNES už dávno nevyrábí, těší se dodnes velké oblibě hráčů. Jako jedna z mála konzolí dokázala ustát tlak 32-bit éry a v Japonsku byla ve své době dokonce populárnější, než-li její vrstevnice od Sega (viz dále).

Konzole Super Famicom (Japonsko)

(http://www.svetmightandmagic.cz/pmm/collectors_guide/hardware/super_famicom_maly.jpg)

Konzole SNES

(http://www.svetmightandmagic.cz/pmm/collectors_guide/hardware/snes_maly.jpg)

*) Poznámka k názvům: Jak jsem již zmínil, v Japonsku se pro NES používá název Famicom, resp. Super Famicom pro SNES. Ovšem rozdíl není jen v názvu, liší se i design konzolí a v případě SNES dokonce verze samotných her (v tomto případě Might and Magic II).

Game Boy Color

výrobce: Nintendo (Japonsko)

Game Boy Color představuje přenosnou 8-bit konzoli (tzv. handheld), který se na trhu objevil v roce 1998. Je pokračovatelem původního Game Boy, se kterým je také zpětně kompatibilní.  Obsahuje procesor Sharp Corporation LR35902, který vychází z populárního 8-bit procesoru Zilog Z80 a je vybaven barevným displejem.

(http://www.svetmightandmagic.cz/pmm/collectors_guide/hardware/game_boy_color_maly.jpg)

Sega Genesis / Sega CD

výrobce: Sega Enterprises, Ltd. (Japonsko)

Sega Genesis – známá též jako Sega Mega Drive je 16-bit konzole vyrobená v roce 1988 v Japonsku. Na americký trh se dostala v roce 1989 a o rok později i do Evropy. Obsahuje dva procesory – primárním CPU je Motorola 68000, sekundárním pak Zilog Z80. Jednalo se o poměrně populární řešení. Přesto se Sega nedokázala ve své domovině prosadit proti konkurenci od Nintenda a NEC. Významnějšího úspěchu dosáhla až v severní Americe a Evropě, ale o 16-bitový trh se musela i tak dělit. Genesis využívá jako datový nosič primárně ROM cartrigde, ale s rostoucí popularitou CD se v roce 1991 (Japonsko) dočkala samostatného addonu v podobě Sega CD. Ten je navíc doplněn o rychleji taktovaný CPU (opět Motorola 68000). V roce 1994 se Genesis dočkala ještě jednoho addonu v podobě Sega 32X, který ji posunul do 32-bit éry (CPU: 2 x SH-2).  Určitou nevýhodou bylo, že Sega 32X využívá jako datový nosič ROM cartrigde, ale stále tu je možnost spojit všechna 3 zařízení v jedno.

Samotná konzole Sega Genesis

(http://www.svetmightandmagic.cz/pmm/collectors_guide/hardware/sega_genesis_maly.jpg)

Konzole Sega Genesis s rozšířením Sega CD (CD-ROM)

(http://www.svetmightandmagic.cz/pmm/collectors_guide/hardware/sega-cd_maly.jpg)

Konzole Sega Genesis s rozšířením Sega 32X

(http://www.svetmightandmagic.cz/pmm/collectors_guide/hardware/sega-32x_maly.jpg)

Konzole Sega Genesis s nainstalovanými rozšířeními Sega CD a Sega 32X

(http://www.svetmightandmagic.cz/pmm/collectors_guide/hardware/sega-komplet_maly.jpg)

TurboGrafx-16 (PC Engine)

výrobce: NEC Corporation (Japonsko)

TurboGrafx-16 je 8-bit konzole, kterou společnými silami vyvinuli NEC a Hudson Soft jako odpověď na konkurenci v podobě NES a Sega. Na japonském trhu se objevila pod názvem PC Engine v roce 1987, na západě se používá označení TurboGrafx-16  (USA 1989, Evropa 1990). Pohání jí 8-bit procesor Hudson Soft HuC6280 (zkráceně Hu C6280), což je vylepšená verze čipu WDC 65C02 a k tomu disponuje dvěma 16-bit grafickými jednotkami. Původním datovým nosičem je cartrige HuCard, ale v roce 1988 byla tato konzole doplněna o samostatný CD-ROM addon (TurboGrafx-CD, PC Engine CD). Vlastně to byla úplně první konzole, která tímto rozšířením disponovala.

Konzole PC Engine (Japonsko)

(http://www.svetmightandmagic.cz/pmm/collectors_guide/hardware/pc-engine_maly.jpg)

Konzole TurboGrafx-16

(http://www.svetmightandmagic.cz/pmm/collectors_guide/hardware/turbografx-16-zapad_maly.jpg)

Konzole TurboGrafx-16 s rozšířením TurboGrafx-CD (CD-ROM)

(http://www.svetmightandmagic.cz/pmm/collectors_guide/hardware/turbografx-16-cd_maly.jpg)

PlayStation

výrobce: Sony (Japonsko)

Rodina konzolí PlayStation je poslední, která nás z pohledu Might and Magic franchise může zajímat. V roce 1994 se v Japonsku objevila první verze (PlayStation, PS1), která je vybavena 32-bit procesorem MIPS R3000A, 3D grafickou kartou a CD-ROM mechanikou. O rok později se začal PlayStation prodávat i v severní Americe a Evropě. Z pohledu procesoru jsme se sice dostali na úroveň 32-bit éry, ale Sony se od nastolené cesty přeci jen odklonilo. MIPS R3000A patří do rodiny RISC procesorů, kam se řadí třeba v současné době známější procesory ARM (smartphony, tablety apod.). V roce 2000 se na trhu objevila konzole PlayStation 2 (PS2), vybavená procesorem Emotion Engine (vychází z MIPS R5900), což mimo jiné zaručovalo zpětnou kompatibilitu s původním PlayStation. Pokud bychom pokračovali dále, dostali bychom se až k mezníku, kterým je současný PlayStation 4, vybavený x86 kompatibilním procesorem (AMD, architektura Jaguar).

Konzole PlayStation (PS1)

(http://www.svetmightandmagic.cz/pmm/collectors_guide/hardware/ps_maly.jpg)

Konzole PlayStation (PS2)

(http://www.svetmightandmagic.cz/pmm/collectors_guide/hardware/ps2_maly.jpg)