Přispěvatel: Elemir Březen 02, 2015, 09:45:38
A jsme u celého toho problému. Ovšem k tomu si nejprve musíme povědět něco o hře jako takové. HD remake vyšel 29.7.2013 ve formě Early Access (?) a stojí za ním rakouské Crafty Studios, což je spolek dvou mladíků. Z toho jejich popisu se člověk moc nedozví, ale ocituji část popisku Christiana Weinmüllnera (zodpovědný za technické věci): "With two decades of coding under his belt, he saw most of what is to see in modern programming, from Assembler and PASCAL to C# and Mono." Začínám být na podobné věci silně alergický.
Je to identické současnému boomu hráčů v rozmezí cca 20-25 let, kteří si bravurně pamatují počátek 90. let a svou první "velkou" hru s přehledem hráli v 6-ti letech. A to ne ledajakou a hlavně hezky v originále ... pozor, tohle není výmysl, takhle se chvástal i jeden novodobý recenzent a s údivem jsem pozoroval, že prakticky nikoho netrklo, kolik že mu to v té době vlastně bylo a jak na tom vůbec s tím čtením mohl být. Holt retromóda je silná a málokdo chce být za blbce. Dneska tomu nahrává i fakt různých Let's Play a specializovaných stránek (encyklopedií apod.), takže je snadné si ten rámec vědomostí rozšířit "dodatečně". Nic proti geniálním dětem, ale statistika je v tomto neúprosná. Čímž se vracím opět k Christianovi. Ono se blbě prezentuje stylem, že polovinu z toho co umím, jsem viděl ve školní lavici a zbytek jsem tak nějak plácal podle různých tutoriálů na webu. Jenom prozradím, že HD remake běží na provařeném enginu Unity3D ;) Ohledně zkušeností a schopností by se dalo s nadsázkou říci, že Crafty Studios je v tomto někde na úrovni Limbicu, rozdíl je jen ve velikosti týmu a prostředcích.
Samozřejmě, tohle vše nemusí nutně znamenat katastrofu, ale dost to vypovídá o zadavateli projektu. Tím není nikdo jiný, než-li současný majitel práv - UIG Entertainment. Proč vlastně HD remake? No, jedno hledisko jsou samozřejmě finance. Pokud by to v UIG mysleli opravdu vážně, zvolí zkušené vývojářské studio. To druhé je mnohem ctnostnější, neboť v UIG mysleli i na novou generaci hráčů, kteří by původní hru už nerozdýchali :) Nutno podotknout, že na tom něco je.
Původní hra je technicky poplatná své době. Jedinými lokacemi pro pohyb jsou tu města, osady nebo dungeony. Mezi nimi se prochází přes směrové tabule (platí i pro přístav) a dorazit lze jen do sousedních měst/osad. Cestou se může udát celá řada událostí, jež jsou servírovány formou informačních tabulí, popř. se objevíte rovnou na bojišti. Svět je tvořený jako jedna placka bez výškových rozdílů, k tomu tu máme omezený dohled, chybí vymoženosti jako je pokročilá automapa, minimapa, fast travel, free movement a taky nějaký ten viditelný život ... Ano, modernizace hry v tomto ohledu nezní zas tak špatně. Jenomže on to není jen remaster, Crafty Studios šlo o něco dále.
Z počátku jsem vývoj hry tak nějak sledoval, ale ještě více mě zaujala negativní kritika kolem. Od nákupu jsem tedy couvnul a počkal si na slevu. Díky tomu jsem ušel prvotním technickým obtížím. V dubnu 2014 se mi pak podařilo hru získat za nějaký ten dolar na jednom serveru. Patchů už měla za sebou požehnaně a jeden ještě pár dní po mém nákupu vyšel (27.4.2014 vyšel patch 1.34). Ovšem od té doby ticho po pěšině. Pro úplnost musím dodat, že ke hře existují i 2 DLC - Realms of Arkania: Blade of Destiny - For the Gods DLC (placené) a Realms of Arkania: Blade of Destiny - Ogredeath DLC (zdarma). Ta nijak s původní hrou nesouvisí, je to už obsah navíc, proto jsem je ani neinstaloval (nehledě na to, že těch 5 USD za to placené je opravdu moc :D). Hra je vázaná na Steam a ukazatel poslední rozehrávky píše - naposledy hráno 27.4.2014, 26 minut.
Do hry mě opět přivedla zvědavost, přeci jen už je nyní s čím porovnávat. Minulý rok těch 26 minut opravdu stačilo k tomu, abych to vzdal. Thorwal mě ničím nenadchnul a vzhledem k tomu, že to kopíruje originál, tak jsem jen tak nenarazil ani na hlavní quest :) Jak jsem vytvořil družinu, si již nepamatuju. Pravděpodobně jsem sáhl po defaultu. Je ovšem zajímavé, že složeným je snad dokonce shodná s tou mojí v originále :D Nevím přesně, družině se budu věnovat v dalším postu, tak pak to porovnám. Začalo to tuším opět v chrámu.
První, co hráče zaujme, je free movement a realtime. Některé popisky hry (např. na MobyGames) popisují jen drobné změny ve hře, ale tohle je setsakramentsky výrazná změna. Nehledě na to, že příběh hry je do určité míry na uběhlý čas vázán. Ta příjemnější stránka je pohled na město. Už žádná placka, žádný omezený dohled. Město je plně 3D a rozprostřené výškově v terénu. Neurazilo ani intro, je to do určité míry modernější předělávka toho původního. V ulicích se prochází NPCčka, na stráni se pasou jeleni a kanci, ... zpět. NPCčka se procházejí, na tom by nic nebylo, ale je to jen herní vata, jsou tu opravdu jen proto, aby ten svět vyplnila a dodala mu pocit života. Horší jsou ta zvířata. Nezřídka je potkáte někde zaseklé, jak pochodují na místě, prasata jsou pak vysloveně mírumilovná. Nj, oni totiž stojí na okraji mapy a tudíž vlastně nemají ani kam jít :D Vypadá to tedy děsně. Při bližším průzkumu začnou být znatelné i různé grafické bugy a celé město je laděno nějak moc do tmava. Korunu tomu nasazuje fialová voda v moři, která se čas od času objeví (jinak umí být i modrá :)).
Novým prvkem je minimapa a rozšířené možnosti automapy, kde poměrně rychle zjistíte klíčové body ve městě/osadě. Mapa světa naběhne jakoby do 3D, ale ihned se překlopí do klasického 2D zobrazení. Novinkou na ní je fast travel. Do mapy světa navíc nemusíte vstupovat jen v místech směrových ukazatelů, stačí dojít i na okraj města/osady. Ono vůbec celé ovládání šlo opravdu s dobou, takže potenciál předvést tuhle hru nové zhýčkané generaci to má. Jenomže je tu Unity3D a optimalizace. Kdejaká blbost se tu načítá a o plynulosti pohybu taky nemůže být řeč. Smíšené pokusy z tohoto remake pak byly příčinou mého rychlého konce ve hře.
Zkusil jsem proto navázat na minulou hru a chvilku jsem opět bloumal Thorwalem. Nějak jsem nehledal, nakolik je mapa města věrná, místo toho jsem se vydal přes Vaermhag do Varnhome. Cestou jsem narazil na infobox o hospodě při cestě, což odpovídalo i originálu, takže jsem trochu zajásal. Ve Varnhome jsem chtěl vyhledat Eline, ale na to už nedošlo. V automapě jsem si všiml, že mění svou oriantaci, nejprve bylo moře dole, pak správně vlevo, takže jsem se chtěl podívat na originál mapku, jenomže hra při schození na lištu kiksla :D Prubnu to samozřejmě ještě jednou, ale popisek už si nechám na příště. Během cesty jsem musel 2x odpočívat, zajímavostí bylo, že elf ani druid nedokázali nic ulovit. Navštívil jsem i hospodu, ale nemá to tu správnou atmosféru. Jediné, co mě ještě potěšilo bylo náhodné setkání s dítětem ve městě. Opět v podobě infoboxu. Uvidíme, pořád je to tak 50/50.
Přispěvatel: Elemir Březen 02, 2015, 11:17:27
Po nějaké době mi došlo, co mi tu tak vadilo. Chyby v grafice to nejsou, ale jde o modely postav. Je jich žalostně málo a vesměs se dívám pořád na to samé, jen v různých varietách. V původní hře je to také, ale tady mi to přijde jako pěst na oko. Když už to předělávali, mohli si dát záležet i na tomhle. Druhá věc jsou domy běžných obyvatel. Vůbec není důvod do nich chodit, neb jediné co tam potkáte je naštvaný seveřan/seveřanka a můžete akorát odejít. Už žádné vloupávání!
Proběhl jsem podrobněji Thorwal a zaměřil se na několik bodů, které mi v originále nebyly příliš jasné nebo jsem se k nim už nevracel. Moc se toho nevyjasnilo, za to jsem si všiml odlišností. Hetman mi sice zadá úkol, ale už jsem nedostal propustku do zbrojnice. Elaine Windenbek není ve Varnhome dostupná, místo toho mě hra opravdu žene do Felsteynu. A tady se musím na chvilku zastavit.
Mapu světa lze vyvolat i pomocí ikonky, takže není nutné chodit na okraj mapy nebo ke směrovkám (ty tu navíc díky těmto dalším možnostem jaksi postrádají význam). Na mapě jsou pak úkolové pozice označeny praporkem. Jinak cestovat lze opět jen do přilehlých oblastí, což je dobře. Už jsem se obával, že fast travel pospěje i k volnému pohybu po celém světě.
V Thorwalu by měl být i dungeon, ale nenašel jsem ho (vrátím se k tomu večer v topicu o původní hře :)). Místo toho jsem v přístavu narazil na kouzelníka Zandora Bosvani, který mi zatarasil cestu, když jsem se chtěl nalodit (zjistil jsem, že loď je dobrý a rychlý prostředek k přepravě). Chtěl, abych ho dovedl do akademie. Přijmul jsem to, odvedl ho a na oplátku dostal pytlík s mincemi ... no, mincemi. Gerbod v něm našel jen hrst několika bylin :D A to byl zase jeden světlý okamžik hry.
Další nastal při kempování cestou z Varnhome do Auplogu. Erinnila se rozezpívala tak, že Gerbod propukl v pláč :) Erinnila je elfka, Gerbod je můj udatný bojovník a vlastně vůdčí postava družiny, to jen tak na okraj. Gerbod jí pochválil, ale nerozumněl textu, tak mu to Erinnila převyprávěla, načež si Gerbod i přes své chabé schopnosti počítat spočetl, že Erinnilin pradědeček žil před nějakou tisicovkou let, načež padla typická zdvořilostní otázka, kolik že to Erinnile je vlastně let :D Takhle samostatně se mi rozhovor v družině v původní hře nesputil. Ale hlavně další kladný bod pro HD remake. Navíc směrem na Auplog jsem narazil na tentýž rozbitý most.
A teď zas nějaký ten zápor. Předně, pořád tu píšu o Varnhome, ale ono je to v HD remake jinak. Některá města byla přejmenována, tedy tohle jedno určitě :) Další věc padá na blbé ohraničení "událostí". Hned vysvětlím. Jdete kolem palisády se stráží a ta vás zastaví. Jenomže ona vás nezastaví jen u vchodu, zastaví vás kdykoliv, jakmile se k palisádě přiblížíte a to dokonce i z opačné strany. Někdy se mi podobným způsobem podaří "vtrhnout" do domu, aniž bych předtím klikl na dveře.
U družiny jsem si zatím všiml podezřele nízké spotřeby jídla a vody. Ovšem to je dobře, vzhledem k tomu, že lovem si toho moc nezískám :) Akorát mi chybí nějaký ten souboj, stále jsem na nic nenarazil. To nechám opravdu už na zítřek.
Edit: Nesmím zapomenout, ta automapa opravdu podivně rotuje, až mě to chvilkama vytáčí. V Thorwalu jsem se díky tomu za chvilku ztratil. Takže je to jen takový poloviční pomocník.
Přispěvatel: Elemir Březen 03, 2015, 20:01:07
V hospodě jsem si vyslechl příběh o Ship of Death a ještě tam pak nějakou chvilku zevloval a i přespal. Nic jiného se neudálo. Ale když jsem poté dorazil do Old Bailey, objevila se nová možnost odpovědi a dostal jsem se k trpaslíkovi (Master Dramosch). Ten mě odkázal na věž kousek od pevnosti a ta byla nyní přístupná, ... uf. Nejhorší je, že si moc nepamatuju, kolik jsem toho udělal ve hře minulý rok, takže počátek je takový zmatený. V HD remake mi třeba přijde, že kvůli rozmluvě s Hetmanem nebylo potřeba si vyslechnout výzvu v hospodě, jako je to v originále, byť si nejsem úplně jist, že je to opravdu nutné. Ale je to další ponaučení. Jakmile je ve městě něco zajímavého a neexistuje k tomu zdánlivě možnost dialogu, je dobré zajít do hospody :D
Dungeon jsem jen testnul a konečně jsem absolvoval hned dva souboje. A taky si odnesl další negativní poznatky. Jak k dungeonu, tak k soubojům. U původní hry je dungeon graficky omezen na chodby a místnosti, které nejsou naplněny ničím viditelným. Události jsou vázány na herní pole, takže např. o přítomnosti oltáře se dozvíte tak, že prostě šlápnete na patřičný prázdný čtverec a hrá vám oznámí, že je tu oltář. V HD remake toho dost vidíte, místnosti jsou přeplněné všemožným obsahem, ale stejně jako venku, interakce s tím vším není možná. Prostě musíte celou oblast procházet křížem krážem, abyste nevynechali jediný možný bod a hledáte, zda-li vás hra na něco "neupozorní". Nic naplat, obsah hry je tvořen pro čtvercovou síť, freemovement tohle logicky rozbije a výsledkem je zmatek, který umocňuje právě ta nulová interaktivita. Čekal jsem od vývojářů, že zmodernizují i toto, tedy že když uvidím oltář, budu na něj moci volitelně kliknout. Tohle se opravdu nepovedlo.
Ohledně interakce tak zůstalo opět jen u dveří, ale nečekejte přílišnou intuitivnost. Hned na začátku najdete zavřené dveře, ale nic nenaznačuje, že to není jen kus textury. To vyloučíte až poté, co vás tak nějak napadne kliknout na zámek a teprve pak se objeví infobox. Dveře lze samozřejmě vyrazit (vykopnout) a tady je hned oproti originálu změna. Stále je k tomu potřeba dvou postav, ale ty si lze předem zvolit, nejsou to tedy automaticky první dvě postavy družiny.
Boj naštěstí zůstal při starém, je tahový a ve čtvercové síti, ale ... Sakriš, už zase to ale :) Postavy si z vesela vykračují i diagonálně, což mě docela irituje. A ještě víc mě irituje, že je tu možný i diagonální útok ... na čtvercové síti!. Překvapí to ve chvíli, kdy čaroděje pakujete z dostřelu kamsi do rohu bojiště a obklíčený bandita střelec ho přes celou mapu střelí. Počkat! Obklíčený bandita střílí? V tuhle chvíli musím nad tím systémem kroutit hlavou. Buďto je to záměr, nebo je rozbitý. Pokud je to záměr, pak je to další významná změna oproti originálu, která hru ale taky výrazně mění. Legrace je to v porovnání s podobnou družinou, co mám v originále. V remaku mi dva hlavní bijci nedokážou udělat ani dva kroky, protože ... protože ani nevím proč. Nezkoumal jsem to a během druhého souboje hru vypnul. Budu to muset nechat chvíli uležet :)
Dnešek mě navedl na dvě věci. 1) udělat si seznam rozdílů originál vs remake a postupně ho doplňovat a 2) zvážit úplně novou rozehrávku remaku. Možná se mi přenesly nějaké chyby ze staršího save, těžko říci. Každopádně ty souboje budou asi oříšek, to mě odradilo zatím nejvíce. Ovšem byly to jen dva souboje, možná jsem jen něco přehlédl, nebo naopak si jen myslím, že jsem viděl to, co jsem viděl :D
U dungeonů jsem si vzpomněl na diskuze ohledně grid vs freemovement, které jsme vedly u Might & Magic X. Venku to není nic proti ničemu, obzvláště v případě Blade of Destiny, ale u dungeonů měl remake ctít čtvercový pohyb. Pokud bych byl nováček, tak mě ani nenapadne, že bych to tu měl projít celé. Vidím prostě místnost plnou haraburdí, na nic nejde kliknout a tak si to vyrazím rovnou do dalších dveří. Nic mě neupozorňuje na to, že tamhle v rohu najdu po stoupnutí na konkétní bod oltář. Čtvercová síť je zkrátka jasná pomůcka, jak si oblast rozparcelovat a dokonale jí prošmejdit. Takhle ta hra byla prostě navržena. Je to holt významný bod dolů.
Přispěvatel: Elemir Březen 10, 2015, 10:10:06
Musím trošku upravit předchozí poznatky k boji, zas jsem se po delší době do hry podíval a vyzkoušel si další souboj s bandity. Jsem z toho trošku zmatený, ale tenhle boj už probíhal víceméně ve starých kolejích.
Jak moje postavy, tak i protivník, se pohyboval už správně pravoúhle. Žádný diagonální pohyb jsem nezpozoroval (uvidíme dále :)). Nicméně střelec smí střílet i tehdy, pokud má hned vedle sebe nepřítele. Blokovat nepřátelského střelce je tak složitější. Podobně i v případě kouzlících postav vs kouzla. Střelec i kouzelník musí mít volný výhled, nicméně postava a cíl nemusí stát v jedné přímce (vodorovně nebo diagonálně). Možný je tak nejen diagonální směr, ale v podstatě muže být trajektorie klidně "klikatá".
Pro sebe tu mám pak poznámku: "Naučit se, co které kouzlo dělá!" :) Ve hře to popsané není a v manuále k původní hře jsou jen seznamy. Nic proti tomu, ale v HD remake se to klidně formou tooltipu ukazovat mohlo. Takhle abych měl vedle sebe buďto vytištěný seznam, nebo se to opravdu naučil, tedy alespoň si vybral svoje favority mezi kouzly.
Edit: Asi jsem byl po ránu dost rozespalý, ono to v přehledu charakteru vidět je :D Nikoliv jako samostatný tooltip, ale zobrazuje se to v panelu napravo.
A teď zas ke hře:
Hra trpí klasickým nešvarem okenkových přehledů Unity. Když chcete např. hru uložit, zobrazí se vám postupně 3 samostatná okna, která poté musíte manuálně zavřít. Občas taky někde vyskočí okýnko bez ikonky k zavření - tady mi zatím vždy vyšlo stisknout pravé tlačítko k myši. Blbé to je, pokud jste zrovna v inventáři, kde to může mást.
Jídlo se např. dá pojíst klikem na ikonku zásob, což uděláte právě klikem levého myšítka, kdežto pokud ho chete přetáhnout, musíte na něj kliknout, ale tlačítko nepouštět. A pak ho teprve přetáhnete na požadovanou postavu. To platí ostatně pro všechny předměty v inventáři.
U obchodníků ma družina společný inventář, dost blbě se tak zjišťuje, které postavě se věci odebírají.
Minimapa. Tak u té jsem našel dvě další zajímavosti. Za prvé, jde u ní locknout pohled na sever, takže se pak chová jako každá správná mapa :) Dělá se to pomocí ikonky zámku pod minimapou, což mi na počátku docela uniklo. A za druhé, v minimapě lze družinou normálně pohybovat. Sice není vidět případné překážky v cestě, ale je to jinak použitelné.
Pokud jde o přehledy postav, změna v přehlednosti je zde znát, což by byl docela fail, pokud by toho nebylo využito. Řada věcí je tu formou tooltipu popsána, takže jsou vidět i závislosti (atributy, výpočty efektu apod.). To platí i pro kouzla, kde jsou vidět závislosti na atributech. Otázkou samozřejmě je, nakolik výpočty odpovídají původní hře? ;)
A teď se ještě vrátím k dungeonu. Designem ten thorwalský moc neodpovídá předloze. Už jsem narazil i na truhlu, ale tu nelze normálně otevřít (nabízí to vypáčení, leč jsem neměl zrovna po ruce paklíč). Minimapa zde jinak funguje, resp. nefunguje, podle toho, zda-li si na cestu svítíte, což tedy zůstalo stejné. Těžko říci, jak je to přesně s těmi souboji, ale tady mě nějak napadají větší skupinky nepřátel, než-li v původní hře a je to o poznání tužší. Přijde mi to až podezřelé, že se dvě prakticky shodné družiny chovají v obou hrách tak odlišně. Úvodní dungeon se tak jako úvodní moc neukazuje. Navíc mi mistr Dramosh někam zmizel. Jak jsem již poznamenal dříve, prvotní vstup do dungeonu je přes věž, ale teď to jde i přes výcvikové středisko, kde v původní hře stále ještě Dramosh je. Tady zmizel kdoví kam.
Což mě připomíná ještě jednu věc. Omylem jsem klikl na novou hru. Krom toho, že z téhle volby nelze vyskočit, dokud neodklikáte všechny dialogy, tak rovnou určujete obtížnost hry. Obtížnost totiž není měnitelná, ale je pevně daná prvotní volbou při výběru nové hry. Družina dostane automaticky defaultní partu, která stejně jako u původní hry odpovídá úvodu manuálu, ale klasicky ji lze upravit nebo vyplnit vlastními charaktery.
Každopádně tu mám zas pár bodů k doplnění do svého seznamu odlišností :D
Edit: Ze zvědavosti jsem koukl na datovou strukturu souborů. Díky tomu jsem mimo jiné přišel na to, že kouzla mají popisy uvedeny :D, ale to hlavní je, že je to hodně podobné Might & Magic X. Řada informací je tu opět v xml souborech a to včetně systému závislostí ... tedy ono se vzhledem ke shodnému enginu nedá divit ;) Skoro mám až chuť z toho udělat komplexní výtah :D Lehce na obtíž by byl ovšem fakt, že popisy jsou primárně německy, takže by se musel pořešit nejprve vztah mezi de a eng.
Přispěvatel: Elemir Únor 12, 2018, 19:22:54
Nj, jenomže HD remake Star Trailu mě tak nějak lehce navnadil, že bych tomu šanci nakonec dát měl :D V noci jsem si totiž dělal výpisky z generátoru originál Star Trailu a ta míra zjednodušení v HD remacích mi nedala spát. Ono si to na jednu stranu ponechává ráz původní komplexity, ale na druhou stranu to jde více na ruku hráči. Je pravdou, že originál setting a mechaniky jsou příliš košaté a co si budeme nalhávat, ve hře se toho využije jen část. Proto ta přirozená zvědavost. Ono to nemusí být nutně špatně. Vím, před lety jsem k tomu byl kritický, ale pokud pro teď vynecháme import družin skrze díly, tak mi tu zůstane celkem použitelné a snadno pochopitelné jádro a to je možná z pohledu nového hráče dobře. Sice mohu žbrblat, ale pro nováčka je to tím pádem zkousnutelné a pro pokročilého je tu pořád originál ;)
Nedělám si iluze, že bych tomu nafařil vysoké hodnocení, nebo mě to vůbec nějak extra bavilo, ale docela rád bych si Blade of Destiny připomněl a tímhle zabiju dvě mouchy jednou rannou :D K ruce si vytáhnu svoje poznámky, takže to nebudu prolézat úplně dopodrobna, to bych ostatně dneska neudělal už ani v případě originálu. Hra má hodně tzv. hluchých míst a HD remake k tomu nejspíše nijak nepřispěl. Očekávám proto i nižší herní čas.
Družinu jsem naházel komplet novou, v čele s trpaslíkem Elemirem, kterého doprovází thorvalian, bojovník, lesní a stříbrná elfka a čarodějka. Vynechal jsem tedy druida a jeho povinnosti jsem rozdělil mezi obě elfky. Čarodějka se pak specializuje na magii dominance, takže bych z ní měl vytěžit maximum, co je pro Blade of Destiny užitečné. S exportem opravdu nepočítám, proto to vyšší zaměření na dovednosti a kouzla užitečná právě v Blade of Destiny. Ostatně on ten zjednodušený systém dovedností a kouzel tomu dokonale nahrává. První levelup, tedy první distribuce bodů, je o poznání snazší už jen kvůli tomu, že pokusy na navýšení selhávají mnohem méně. Pokud jde o základní atributy, ty se taky nahazovaly poměrně dobře a tak jsem toho využil a z generátoru vytěžil opravdu maximum. Moje současné postavy jsou tedy o poznání lepší, než s čím jsem před lety začínal v originále ;)
V průběhu hry nechám zapnuté nahrávání, takže to možná pak ve formě videí postupně zveřejním, ale nejsem si zatím zcela jistý, jestli to budu chtít doprovázet komentářem. Počátek hry je jasný, komentovaný rozbor tvorby postavy jsem již zveřejnil, takže tvorba nové družiny by měla být zřejmá i bez toho. Na nějaký delší Let's Play se opravdu necítím, pro mě je pořád podstatné, aby ta videa měla nějaký smysl, ne tu ukazovat hodiny rutiny, kdy se nic neděje. Tohle bych možná zkusil až u HD remaku Star Trailu.
Nyní mě čeká základní dovybavení družiny a pokus o vstup do dungeonu pod Thorwalem. Bojově jsem nadmíru připraven, proto ta převaha bojovnických povolání popř. mezioborů (elfové). Kouzelnice bude opravdu jen kontrolovat situaci. Já vím, druid má tu výhodu, že má přirozenou regeneraci many během odpočinku, o kouzelnici se budu naopak muset více starat, ale ta bojová kompenzace je v Blade of Destiny přínosnější. V Shadows over Riva bych samozřejmě volil jinak ;) Jsem zvědav, jak to bude odsýpat či drhnout :D
Přispěvatel: Elemir Únor 13, 2018, 10:29:43
Město samotné už mi tak odfláklé nepřijde, ale u toho asi hodně záleží na nastavení detailů a filtrů. NPC jsou tu čistě jen do počtu, aby se vytvořila nějaká ta atmosféra zalidněných ulic, což pak může vzhledem k remaku Star Trailu mást, protože u něj se dá s NPC normálně komunikovat. Prohlídka města mi zabrala zhruba hodinku, přičemž jsem si popovídal i s významnějšími představiteli města a získal hlavní úkol od hetmana.
Mapa má tu výhodu, že zobrazuje klíčové body, takže se tím dá vyhnout slepému bloudění. Většina domů ve městě je totiž po vzoru originálu jen pro doplnění a odevšad mě vesměs vyhazovali. Byl jsem proto rád, že jsem se tím městem nemusel prokousávat systematicky, opravdu to není zrovna lákavá činnost, kterou bych za téhle situace chtěl podstupovat ;)
K hlavnímu úkolu se dá dostat opět jedině přes hospodu. Přístup k hetmanovi je z počátku zapovězený a nejinak je tomu v případě pevnosti Old Ugdalf (městský dungeon). Při večerním popíjení do hospody dorazila hlídka, která hledala dobrovolníky pro důležitý úkol - zájemci mají zajít za hetmanem. Po rozmluvě s hetmanem jsem si mohl na radnici vyzvednout propustku do zbrojnice a současně se mi odemknul přístup k mistru Dramoshovi v Old Ugdalf.
Ve zbrojnici jsem dostal slevu v hodnotě 45 dukátů a varování, že dovnitř mohu jen jednou, takže si mám svůj první vstup dobře promyslet. Je to důležité právě kvůli tomu finančnímu obnosu, protože k těm 45 dukátům se samozřejmě přičte i obnos družiny, ale ten je z počátku hry dost malý. Ve zbrojnici je přitom řada hezkých kousků zbraní a zbrojí, takže se možná vyplatí počkat, až bude mít družina více peněz. Nicméně já zbrojnici navštívil hned.
Dalšími významnými body města jsou akademie a doky. V akademii je možné nechat identifikovat předměty a v docích si lze zaplatit výstavbu lodi. Ceny jsou ovšem po vzoru originálu dost vysoké, takže z počátky hry je to zcela nereálné :)
Nyní mě tedy čeká sestup do městského dungeonu a uvidím, jak mi půjdou souboje. Hra umožňuje uživatelské nastavení obtížnosti, takže ono si s tím dá docela slušně pohrát. Týká se to i některých herních mechanik, jako je starost o vodu a jídlo, nemoci apod.
Přispěvatel: Elemir Únor 13, 2018, 13:10:50
Základním rozdílem v bojích mezi HD remakem a originálem je možnost diagonálního útoku. V originále se lučištníci a kouzlící postavy musí stavět pravoúhle k nepříteli, což se dá skvěle využít i jako protitaktika, kdy nepřátelským lučištníkům a kouzlícím postavám uhýbáme do stran. V HD remaku to nemá smysl a tak je potřeba se k bojům postavit jinak. Nyní mají mnohem větší význam lučištníci, což jsou moje obě elfky, se kterými se stačí vhodně postavit a můžou klidně na střídačku vypomáhat na různých místech bojiště, kde už mezitím operují bojovníci na blízko.
Když jsem to před lety zkoušel poprvé, tak jsem se po úvodním jednoduchém souboji dostal do tlaku v boji se třemi nepřáteli, kterým o chvilku později přišli na pomoc další dva. Pravda, nebyl jsem zrovna nijak připravený, ale po dnešku mi to přijde jako standardní boj. Vlastně tohle je nejtěžší boj, který se dá na té dvojici pater najít. Když to srovnám s originálem, kde jsem se bez ropušího jedu přes tábor s velitelem nemohl dostat, tak musím konstatovat, že HD remake je k hráči mnohem přívětivější.
Mnohem více mě dnes zarazila struktura obou pater. Původně se jedná o pětipatrový dungeon, který se dal projít komplet celý bez omezení. Nyní je dungeon rozdělen na dvě části a ke každé se váže jiný úkol. První část odpovídá oběma patrům s piráty a pašeráky, kdežto ta druhá část vedoucí do doupěte démona je zatím nedostupná (úkol prý souvisí s levelem postav a mistr Dramosh družinu opravdu upozorňuje, že se má opět vrátit a pak dostane další úkol). Obě patra navíc netvoří dvě odlišné struktury, ale jsou zakreslena v rámci jedné mapy. Úkol pak končí dosažením dveří na 3. patro. Při následujícím rozhovoru s mistrem Dramoshem se pevnost stane opět nedostupnou (loot je potřeba odtahat ještě před dokončením úkolu).
Musím říci, že jsem náležitě využil i zjednodušeného odpočinku v hospodě, kdy se dá docela snadno zregenerovat. Během jednoho z odpočinků si Lathia okouzlila svojí hůlku, takže nyní už v dungeonech nepotřebuji louče nebo lampy (bez světla jinak nefunguje automapa).
Je to docela výrazná změna, protože družina díky kompletaci celého dungeonu dosáhla v originále na level 2, tady jsem nyní stále ještě level 1. Budu tedy muset vyrazit po hlavním úkolu a časem se vrátit.
Oproti originálu jsem dosáhl ještě na jeden úkol, který mi původně kompletně unikl. Shodou okolností jsem nocoval v hospodě Four Winds, protože je nejblíže Old Bailey a při jednom alkoholovém dýchánku do hospody dorazil starý pirát a pověděl mi o Ghost ship. Tenhle úkol se nikde jinde tuším získat nedá. Jinak pokud jde o úkol s Old Bailey, tak ten taky souvisí s drby v hospodě, ale nějak jsem tu zmínku při tom popíjení asi minul :)
Zatím to tedy odsýpá celkem přijatelně a své původní 50% hodnocení bych asi opravil na 60-65% ... ono je opravdu potřeba zkousnout ten úplný začátek a hlavně musím ocenit, že pro nováčky musí být ta hra opravdu stravitelnější.
Přispěvatel: Elemir Únor 13, 2018, 19:37:25
V počasí jsem se asi trochu spletl a jsem z toho lehce zmatený. Z Thorwalu jsem totiž vyrazil jen s nahřívacími polštářky, takže venkovní kempení by mělo být dost nepohodlné, ale kupodivu mi to prochází celkem dobře. Horší je to se zásobami jídla.
První zastávkou byl Rukian, odkud jsem se poblíž Angbodirtalu vydal na Auplog. Angbodirtal jsem nechtěně vynechal, takže se do něj budu muset podívat později. Z Auplogu jsem vyrazil do Vilnheimu, kde jsem doplnil zásoby a vydal se do Upper Orcam. Cestou jsem se jinak snažil zásoby šetřit tím, že jsem v městech po cestě jedl a přespával v hospodách. V Upper Orcam mě překvapilo, že trpasličí dungeon je normálně zanesený na mapě. Po krátké přestávce jsem vyrazil do Felsteynu.
Felsteyn obsahuje několik zajímavých domů, ale ten Isleifův není nijak označený, takže jsem to musel vzít dům od domu a najít si ho sám :) Hra tedy nenapovídá úplně ve všem a tohle je zrovna celkem klíčová osoba. Je dost možné, že podobně to bude i s dalšími klíčovými NPC. Isleif mi dal kousek mapy a prozradil mi jména dalších dvou osob, u kterých se mám zastavit - Jurge ze Skjalu a Algrid z Hjalsingoru. Je to dost z cesty to nevadí.
Zkusil jsem cvičmo prorazit z Felsteynu do Onkageru, ale cesta horami je už znatelně tužší. Hlídku goblinů jsem porazil, ale pak jsem se chtěl stáhnout a napadli mě pavouci. Ty jsem už nedal. Ostatně ono není divu, pořád jsem na levelu 1. Zkusím to samozřejmě ještě jednou, protože mě zajímá, jak tuhá bitva s bandity mě na cestě čeká. Jinak bych se musel vrátit do údolí.
Postup zatím moc promyšlený nemám, bude záležet na tom, jak mi postavy budou levelovat, ale možná by se vyplatilo projít až na východ mapy a prozkoumat zdejší města. Cestou určitě bude bojů dost, takže nějaký ten level bych měl získat. Pokud ovšem projdu do Onkageru, tak mi to plány kompletně změní a udělal bych nejprve západní okraj mapy.
Hra probíhá v podstatě tak, jak má. Na tu grafiku se dá opravdu zvyknout a pokud si jí člověk odmyslí, tak ten požitek ze hry je obdobný originálu. Hodně mi tu chybí obrázky událostí, všechno co se děje venku na cestách, je bohužel jen čistě slovní popis. Výtku mám i k bojům, tahy se občas lehce bugnou, skoro si připadám jako u Might & Magic X, kdy se to taky zasekávalo. Skoro si až říkám, že to je tím Unity3D ... anebo se používá stejný mustr skriptu :D Jenomže u M&MX to pak Limbic opravil, tady se na to Crafty Studios očividně vyprdli.
Přispěvatel: Elemir Únor 14, 2018, 08:32:59
Cesta to byla náročná a dlouhá, ale kupodivu schůdná. Tábor banditů jsem mohl obejít, takže mě vlastně nikde žádný povinný boj nečekal (náhodným přepadovkám se dá samozřejmě vyhnout loadnutím). Potíž byly jen zásoby jídla, protože i trojitá porce ve 3/4 cesty rychle došla a málokdy se mi povedlo něco ulovit. Navíc lov zasytí postavy jen v tu danou chvíli, do zásoby se mi nic neukládá. Krom tábora jsem minul i pavoučí jeskyni, která je jaksi nad moje síly.
Na cestě mě překvapila jedna věc a sleduji to již od Thorwalu. Z originálu si pamatuji na různé pěšinky mimo hlavní tahy, ale tady najednou jakoby chybí. Hra mi sice nějakou událost oznámí, ale namísto patřičné čáry na mapě mi zobrazí jen několik informačních tabulek s popisem postupu a pak zas pokračuji v původním směru. V horách jsem takto narazil na stopu draka, což mělo družinu zavést někam bokem, ale ve skutečnosti k tomu nedošlo, hra mě o výsledku jen informovala. Existenci či neexistenci pěšinek si budu muset ověřit až se dostanu do Rybonu, kde by měla existovat zkratka přes méně přístupné sedlo střední části Hjaldoru.
Do Orkangeru jsem dorazil stále ještě na levelu 1 a hned jsem byl vržen do sporu místních s kultisty. Zasáhl jsem až do poslední části konfliktu, kdy kultisté na hřbitově vyvolají kostlivce. Kupodivu jsem nemrtváky zvládl snadno, ale o jiných bojích na západní části mapy to už bohužel neplatí. Na návrat je zatím času dost, jakmile se mi podaří přejít na level 2, tak už to bude lepší a to se mi tu snad podaří. Musím si ovšem dávat mnohem větší pozor na souboje a častěji v nich loaduju, protože ani jedna z elfek neumí léčit nemoci, takže jsem odkázaný na drahé léčitele a to strašně vysává finance (9-11 dukátů). Je to s podivem, obě elfky mají dost bodů v dovednosti, ale jediné co zvládnou, je nemoc identifikovat.
Z Orkangeru jsem vyrazil na Clanegh a odsud na Tyldon. Ve zdejší hospodě jsem zažil prima scénku, kdy krčmářova dcera zatáhla Verdala do sklepa :) Jenomže důvod byl zcela jiný, potřebovala někoho silného, kdo jí pomůže vytahat sudy s pivem nahoru do hospody :D Ostatně pestrá je i komunikace uvnitř družiny během odpočinku. Rozhovor se dá vyvolat příslušnou volbou, nebo také může začít sám. Hra mi během dvou takových rozhovorů přinesla pohled jednotlivých členů družiny na smysl celého tohoto podniku a jeho důvody. Je to poměrně sympatické. Dává to těm postavám hlubší význam.
Z Tyldonu jsem došel do Vidsandu a odsud se pak lodí přepravil do Liskoru. TeĎ nevím, ve kterém z měst to bylo, ale v jednom jsem našel dům, který se tvářil jakoby souvisel s nějakým úkolem. Nejsem si moc jistý, ale mám pocit, že to má něco do činění s kapitánkou lodi, co má u sebe další část mapy. Tu lze totiž najít buďto právě na lodi, nebo občas někde přebývá na souši.
Další postup teď bude záviset na tom, jak se mi bude na západním pobřeží dařit. Dungeonů tu moc není, vlastně si odsud pamatuju jen boj s nějakým zlomyslným druidem, ale pak mě čeká postupný přesun na jih a tam už okolo Premu něco je. Časově jsem na tom taky dobře, jsem ještě pod 15 hodinami, z toho 8 jsem už měl načteno od minula.
Přispěvatel: Richmond Únor 14, 2018, 18:05:10
Přispěvatel: Elemir Únor 14, 2018, 19:35:11
Ale vybavuji si, že jsem jednou někde četl, že hra s finále počká. Jelikož v originále tohle neplatí, tak si říkám, jestli on neměl někdo na mysli právě ten HD remake.
Přispěvatel: Elemir Únor 16, 2018, 06:47:23
Z Liskoru jsem vyrazil zpět do Claneghu, abych si prošel ještě tenhle kousek cesty a v Claneghu jsem se hned otočil zpět. Zbyla mi už jen cesta na Thoss, která vede jižně podél pobřeží a cesta na Tjanset, odkud se dá dostat na ostrovy na západě. Rozhodl jsem se proto pro Tjanset a odtud se vydal lodí do Overthornu. Tohle město je ještě na pevnině, ale je dostupné právě jen lodí. V jednom domů jsem potkal Thorenora, který hledá svou ženu a děti. Z Overthornu jsem se poté přeplavil do Manrinu.
Manrin je další přístavní městečko, celkem nezajímavé, ale v hospodě The Gulper se dá setkat s Ervem, což je najmutelné NPC (Ervo je zloděj na levelu 4, nic za připojení k družině nechce). Do Brendhillu na druhé straně ostrova se dá dostat buďto lodí, nebo pěšky. Cesta není nijak náročná a je doprovázena několika událostmi včetně nočního setkání s lovcem v opuštěné chatě.
Do Brendhillu jsem dorazil lehce nachlazen, s čímž si Shiva kupodivu poradila a při té příležitosti jsem si všimnul, že Vedral může levelovat :) Byl to můj první levelup ve hře, takže jsem nikam nepospíchal a dobře si rozvoj postavy promyslel ... mno, ono ve skutečnosti není co promýšlet, část pokusů o zvýšení dovedností selhala, takže jsem dokázal navýšit jen to nejpodstatnější pro válečníka :)
Původně jsem se na ostrov plavil s tím, že je tu další majitel kousku mapy, ale asi jsem se zmýlil, takže jsem v Brendhillu nasedl na loď a zamířil zpět do Overthornu. Cestou jsem však narazil na podivnou scénku. Ze severu se znenadání přihnala mlha a v ní se objevila zdánlivě opuštěná loď - Ghost ship!
Tohle setkání jsem v originále zcela minul, protože jsem nenarazil na piráta v hospodě v Thorwalu, který by mi o lodi řekl a bez toho se Ghost ship neobjeví. Loď je celkem 4. patrový dungeon. Ne moc velký, ale e tu dost bojů. Ještě na palubě mi díky tomu dosáhl na level 2 i zbytek družiny. Paluba byla navíc celkem jednoduchá, přituhlo až v podpalubí.
Na palubě je démonská truhla, ale otevřít ji lze jen speciálním klíčem. Ten se nachází v truhle v podpalubí, ale ta je zase zamčena heslem (to se dá dozvědět až na 3. patře podpalubí). Bojů je to tedy opravdu dost a jelikož jsou to jen nemrtví, tak se to neobešlo bez nemocí. Hned první spánek mi přihrál smrtelnou horečku u čtyřech postav, takže nezbylo než loadnout a dojet co největší kus lodi na jeden zátah. Pomohl jsem si přitom lektvary zdraví z dungeonu pod Thorwalem a Lathia si k tomu doplňovala ještě manu kvůli otevírání zamčených dveří a zámků na dalších truhlách.
Až na dno lodi jsem se bez ztrát nedostal, takže jsem to víceméně odpískal a budu muset na pevninu a doplnit síly. Cvičmo jsem zkusil démonskou truhlu otevřít, ale démona uvnitř už jsem nedokázal porazit vůbec. Na lodi jsem ostatně loadoval velmi často, některé boje prostě s načatou družinou nešly dát a bylo pro mě tedy výhodnější udělat více jednodušších soubojů, než jeden tužší. Nejhorší jsou obecně mumie.
Moc mi toho na lodi asi nezbylo, ale nyní popadnu vše cenné a musím pryč, snad Ghost ship v budoucnu ještě jednou potkám. Jsem rád za nalezených 50 dukátů, protože je budu u léčitele potřebovat. Nejhorší krom tuhosti bojů a nemocí byl fakt, že se mi v bojích dost ničily zbraně. V jednu chvíli jsem dokonce zauvažoval, že bych sáhl na obtížnost a nemoci a rozbíjení zbraní vypnul, ale přišlo mi to nakonec dost blbé, tak jsem od této myšlenky upustil :D Ta možnost tu je, ale pokud to chci porovnávat s originálem, tak to prostě musím hrát i s podobně nastavenými pravidly. Časem budou elfky schopné léčitelky, ale chce to opravdu ten čas a vydržet. Osobně jsem rád, že už mám družinu level 2, v bojích to bylo hned znát.
V Ovethornu zkusím družinu vyléčit a poté budu chvilku korzovat po moři, jestli loď potkám ještě jednou, jinak bych se vydal do Thossu a na jih.
Přispěvatel: Elemir Únor 16, 2018, 08:48:03
Pořád je ve hře možnost úpravy obtížnosti a po těch dalších dvou hodinách o tom uvažuji více, Důvodem je fakt, že krom častých nemocí se ve hře nějak podezřele často ničí zbraně. Tohle si z originálu vůbec nevybavuji. Tady je to občas co boj, to něco zničeného a blbé je, že ono není kde ty zbraně brát ... leda nakupovat, ale to jsem opět u problému s financemi.
Při cestě z Tjansetu do Thossu jsem alespoň přišel na to, jak fungují zkratky, tedy pěšinky mimo hlavní trasy. Ono stačí najet kurzorem na město/osadu, kde družina zrovna je a hra automaticky zobrazí všechny možné směry, tedy i ty, které nejsou normálně zřetelné.
Přispěvatel: Elemir Únor 16, 2018, 11:16:37
Nejprve jsem chtěl zkusit zapomenutou stezku skrze Hjaldorské pohoří do Rybonu, ale na vrcholcích byla stále zima a mráz. Cesta se táhla a při sestupu mi dvě postavy vážně omrzly, tak jsem musel loanout a zkusit směr Thoss a dále přes Onkarger.
Měl jsem docela kliku na jedno náhodné setkání, protože jsem se mezi Thossem a Liskorem srazil s bardem Olvirem Gundridssonem. Má v repertoáru celkem trojici písní (jedna o Hyggelikovi, druhá o Trondem a třetí o dalším bardovi). Vydržel jsem poslouchat až do konce, takže odměnou mi byla trojice jmen, která mám vyhledat - Eliane Windenbek z Varhome, Ragna Firunjasdotter z Vidsandu a Jurge Torffinsson ze Skjalu. Tohle setkání je významné tím, že bez něj nejsou dotyčné postavy vyhledatelné. Dům Ragny jsem třeba ve Vidsandu předtím našel, ale Ragna byla někde na cestách. Nyní už by doma měla být :)
Naneštěstí mi dvě postavy cestou chytly bolehlav, takže z Liskoru jsem do Vidsandu odplul lodí a kvůli léčiteli jsem musel rozprodat skoro vše, včetně zbrojí. Zůstaly mi tak jen zbraně a nalomená vůle :D Podle mě už budu muset obtížnost překopat. Mám z té hry divný pocit. Originál není jednoduchý, ale vůbec si nevybavuji, že bych se v něm kdy dostal takto do úzkých. Podle mě je to tím, že jsem z počátku neměl kde nabrat finance a teď se to se mnou celé táhne. V originále je ohromný rozdíl už jen to, že po průzkumu dungeonu pod Thorwalem družina leveluje a inventář jí přetéká věcmi. Tady mám naopak pořád nějaký nedostatek.
Ragna byla doma a na dotaz mi pověděla další várku jmen - Osleif Oldgardsson z Felsteynu, Swafnild Egilsdotter ze Skjalu (toho času na své lodi jménem Pride of Hjaland), Gerald z Phexcaeru a taktéž mi zopakovala Hyggelikovu dceru Jurge Torffinsson ze Skjalu. S tím se rozloučila ... heh, Ragna je majitelkou části mapy, ale musí se na ní jít šikovně. Chyba byla, že otázky kladla Eona, jakmile to vzal do rukou Verdal, zapůsobilo jeho mužské kouzlo a Ragna nám mapu věnovala :) V tomhle je hra zrádná, krom všech možných kombinací otázek a odpovědí je potřeba kombinovat i postavy.
Map bude jinak asi dostatek, stejně jako v originále, ale byla by škoda nesbírat je, pokud je mám takto na dosah. Svůj herní achievment jsem si splnil s originálem, tohle hraji čistě kvůli ucelenému pohledu, takže není nutné jet hned na jeden pokus. Ostatně stejnak se řídím tím, co znám nebo najdu ve svém herním deníku apod.
Jmen mám docela dost a nyní bych měl asi urychleně zamířit zpět k Thorwalu. Možná jsem se opravdu neměl takhle utrhávat a hned vyrážet na dlouhou cestu. Zkusím to vzít ještě hezky poctivě, s originál nastavením obtížnosti, ale spíš ty nemoci asi nakonec vypnu. Jak už jsem psal, přijde mi to z pohledu četnosti divné. A vlastně to není jediná podivná věc, ono třeba vydělávání v hospodě hrou nebo podváděním taky není žádné terno.
Edit: je to s podivem, ale ze západního okraje mapy se mi podařilo dostat do Felsteynu celkem bez obtíží. Je tedy blbé, že kvůli jídlu často loaduju, protože úspěšnost lovu je tak 50:50, ale je to pořád lepší, než nutnost jídla vypínat. Podobně u nemocí, které jsou nyní zřídkavé, protože střední část mapy je docela příhodná na počasí a koneckonců je tu i dostatek potravy.
Zastavil jsem se v Angbodirtalu a definitivně si potvrdil, že dokud mi někdo o klíčovém NPC neřekne, tak se s ním nemám šanci setkat. Vyrazil jsem proto do Varhome, kde žije Elaine Windenbek a získal jsem od ní další jména - Asgrimm Thurboldsson z Breidy, zmínila i Swafnildu a pak Yasmu Thinmarsdotter z Claneghu (její dům jsem již objevil). A tady je vidět další nepříjemnost. Ono to běhání po mapě nenavazuje, NPC vás klidně budou honit z jednoho konce na druhý. Dost totiž záleží, jak velké máte štěstí a narazíte např. na pochodující NPC jako je bard Olvir někde na příhodném místě. Já ho bohužel potkal na západním pobřeží a bez něj bych se k Elaine nedostal, byť z Thorwalu to je do Varhome kousek, takže by to šlo bývalo pořešit snadněji. Teď se zas kvůli Yasmě budu muset časem vrátit na západní pobřeží.
Ono to asi jako velká komplikace takhle navenek nevypadá, ale to cestování stojí dost času a pak třeba i peněz. Jak jsem již dříve psal, hra má časový limit, takže zas tak bez rozmyslu cestovat taky nejde.
Elaine má u sebe kus mapy od jistého Alrika Deronda z Phexcaeru. Dá nám jí, pokud pro ní uděláme jednu laskavost - vymlátíme chrám The Nameless One. Chrám by měl být na jednom z ostrovů, ale to je teď mimo mé možnosti - ani ne tak fyzicky, jako finančně :)
Přispěvatel: Elemir Únor 16, 2018, 18:02:19
Z Varhome jsem vyrazil podél pobřeží do Thorwalu, kde jsem se na radnici dozvěděl, že od Storrebrandta mohu získat nějaké finance. Je to fakt, každý měsíc si mohu na dluh vzít 20 dukátů, tak jsem toho hned využil. Pak jsem se zastavil ještě v přístavu, kam mě z radnice taktéž nasměřovali a ke svému údivu jsem tu potkal Swafnild.
Získal jsem od ní další trojici jmen, z nichž dvě byla nová - Beorn Hjallasson z Angbodirtalu a Tiomar Swaffnildsson z Brendhilu. Rovnou prozradím, že Beorn zůstane nedostupný i tak. Swafnild mě poté zavezla do svého příbytku ve Varhome, kde mi předala část mapy.
Vrátil jsem se do Thorwalu, kde jsem zjistil, že už bych mohl pokračovat v dungeonu pod městem, ale kostlivci mi dávali trošku na frak, tak jsem si řekl, že nejprve pořeším Breidu, kde mám navštívit Tirulfa Steffanssona. No jo, jenomže ten taky není doma, byť by měl :D
Vzal jsem to tedy na východ a pak skrze zkratku až do Skelellenu. Cestou na jih do Kraviku však Shivu schvátila nějaká nemoc a tak jsem začal poprvé experimentovat s nastavením obtížnosti a zkusil jsem nemoci vypnout. Jenomže Shivu ta nemoc přepadla i tak!
Loadnul jsem a zkusil jsem začít zase s plnou obtížností od začátku zkratky. Vzpomněl jsem si u toho, že v originále bylo dobré postavy prohlížet po každém boji, protože nemoc se začala klubat dříve, než se objevily viditelné příznaky, ale ničeho jsem si nevšiml ani po pár dalších bojích, přesto se nemoc znovu objevila. Dorazil jsem do Angbodirtalu a okamžitě vyrazil za léčitelkou. Mno, heh ... Shiva prý není nemocná :D
Dobrá, třeba je to mizerná léčitelka, tak jsem to zkusil sám, ale Eona taky nic nepoznala. Nechal jsem družinu přespat a ráno už byly zdraví-nemocní všichni ... samozřejmě při dalších odpočincích začali všichni postupně umírat. Ano, jsem stejného názoru - bug jako prase a hlavně konečná!!
Netuším, co se přihodilo, ale zrovna jsem kroutil svých 20 hodin ve hře a rozhodně jsem to nemínil vzdát. Hru jsem restartnul a před dalším savem jsem vypnul všechny volby obtížnosti. Hra se zatím drží a snad to vydrží. Prošel jsem si takhle kousek cesty okolo Angbodirtalu a zkusím obtížnost zase pozapínat, jestli to byla jen chvilková anomálie, nebo v té hře opravdu něco blbne. Rozhodně to nechci hrát bez těch survival prvků, ale pokud to holt jinak nepůjde, tak to budu muset nechat vypnuté. Ono to možná blbne, když se to zkouší za chodu hry, proto ten restart asi pomohl (?).
Přispěvatel: Elemir Únor 17, 2018, 01:57:51
V podstatě o nic nejde, smyslem téhle rozehrávky bylo kouknout pořádně na to, jak si remake vede, takže to nebudu lámat přes koleno a všechna volitelná nastavení obtížnosti jsem proto definitivně vypnul. Striktně vzato, nevhodné přepadovky nebo neschopnost lovit beztak řeším loadem, takže rozdíl mezi tím nebo vypnutím je prakticky nulový. Zas tolik by mě to tedy mrzet nemělo :)
Remake má ještě jednu "vychytávku", na kterou jsem úplně zapomněl a začalo mi to vrtat hlavou až ve chvíli, kdy jsem se začal zajímat o růst zkušeností. V originále se dá bez problému ukládat jen v chrámech, kdežto save mimo stojí -50 xp pro každou postavu v družině. Je to zhruba jeden standardní boj, takže časem to je bezvýznamná platba. HD remake tohle nemá, navíc jsem si u něj všiml, že zkušenosti rostou velmi pozvolna. Absolvoval jsem už haldu bojů a moc jsem nezaskóroval. Dneska jsem s vypětím sil přelezl teprve level 3.
Z Varnheimu jsem se přepravil do Ljasdahlu, což je městečko na ostrově poblíž. Okružní cesta kolem ostrova vede kolem chrámu Nameless One, takže jsem do něj rovnou zahučel a vyříkal si to se zdejšími kultisty. Boje jsou to tužší, ale vzhledem k tomu, že mi nic moc nehrozí a teplá postel je poblíž, tak jsem to prubnul a kousek po kousku jsem postupoval až na druhé patro k oltáři. Z něj jsem si vzal sošku a oltář zničil.
Chrám je stále dvoupatrový, ale jak jsem již zmínil, hra skládá patra do roviny, takže je to takové trošku matoucí - chvilku jsem si podle toho rozvržení myslel, že patra budou nakonec 3 :) JIsté pochybnosti mám akorát o přítomnosti veškerých prvků z originálu. Průchod chrámem mi přišel nějak přímočarý. Na konci jsem akorát narazil na povědomou páku, kvůli které se musí družina rozdělit, ale páka nakonec zůstala viset sama, takže zkušenosti za zničení oltáře si mohli vyzvednout všichni. Chrám mi navíc zlehka vypomohl z finanční tísně, ale terno to taky zrovna není.
Cestou do Varnheimu jsem se znovu setkal s Ghost Ship, takže jsem neváhal a nalodil se. Postavy mi díky chrámu Nameless One poskočily na level 3, takže jsem levelupu hned využil a všechny potrénoval. Tohle je taky jisté ulehčení v remaku, protože chvilku levelupu si lze zvolit dle svého a k tomu lze trénovat postavu po postavě, takže save/load tu má větší význam.
Nemrtváci padali mnohem snáze a poměrně rychle jsem se prosekal až na dno lodi, kde jsem otevřel poslední místnost, která sloužila jako cela. Uvnitř jsem našel bojovnici Ardoru, což je NPC na levelu 7. Lze jí rovnou najmout, ale já si jí nebral, takže odešla do Thorwalu do hospody Four Wind, kde jí kdyžtak mohu dle potřeby vyhledat. Ardora patří k cechu inkvizitorů a měla za úkol vypořádat se s místním démonem, který má celé tohle "divadlo" na svědomí. Jenomže místo toho skončila jako jeho vězeň.
O patro výše jsem v centrální části našel starodávný svitek, který Lathia identifikovala jako recept na léčivý lektvar (už umí louskat starodávné jazyky). Krom toho jsem z jedné mrtvoly sebral hezký amulet, ale zatím netuším, k čemu mi bude dobrý, tedy jestli má i jinou než-li tržní hodnotu ;) S patřičnou znalostí jsem hesla jsem si pak v truhle na 1. patře vyzvedl klíč a šel se podívat na démonskou truhlu.
Boj s démonem byl celkem triviální, byť nevlastním očarované zbraně. Stačil jeden dobře mířený Fulminuctus a démon se odporoučel zpět do horoucích pekel :D
Nj, jenomže tím jsem zlomil kletbu a loď se vzápětí odpouroučela také :) Naštěstí mě vyzvedl najatý člun z Ljasdahlu a tak jsem v poklidu dorazil do Varnheimu.
Eliane už věděla o mé akci v chrámu Nameless One, takže mi bez okolků donesla svou část mapy a poté se s námi rozloučila. Nyní mám tedy 4 kousky a shodou okolností tvoří souvislý kus z okolí Phexcaeru.
Po dnešku jsem zase mírně rozčarovaný, protože na povrch vyplavalo několik dalších chyb, které celkový dojem ze hry opět sráží. Na grafické ztvárnění už jsem si kupodivu zvykl, ale ta hra prostě není zrovna věrnou kopií originálu a to mi vadí asi nejvíce. Anebo jinak, dost věcí tu ve výsledku funguje trošku jinak. Opravdu si nevzpomínám, že bych v originále byl na štíru s penězi, nebo levelem postav takhle zaostával. HD remake je díky tomu paradoxně ještě tužší, ale to asi nebyl záměr autorů :)
Spíše to vypadá, že jednak nefunguje generátor náhodných čísel a k tomu je hra podivně balancovaná. I kdybych dneska nenarazil na bug s nemocemi, tak to za to trápení se survival prvky nestojí. Ono je možná dobře, že jsem to musel vypnout, protože mě to v tom HD remaku nějak nebaví. Zvrhlo se to v úplně obyčejnou rutinu. Po těch dvaceti hodinách přežívání to už myslím mohu s klidným svědomím prohlásit.
Další plán je jasný, pokud mě nezastaví něco závažného, tak bych rád postoupil na jih mapy a pořešil zdejší majitele map. Hned poté bych se přesunul zpět do střední části mapy a vrhl bych se na dungeony v okolí. Vzhledem k tomu pomalému progresu družiny nemám vůbec představu, kdy se budu moci vrhnout na finální dungeony.
Přispěvatel: Elemir Únor 18, 2018, 09:48:00
Včera se mi nálada z putování po mapě a obecně ze hry zase zlepšila, ale pokud vynechám zabugované survival prvky, tak ekonomika hry je prostě taky šílená. Vydělávám hodně málo a cestování lodí si proto nemohu ani pořádně dovolit. Naštěstí ve hře funguje jeden fígl - cena dopravy a doba cestování se mění s každým loadem. Cokoliv od pár stříbrných do dvou dukátů je přijatelné. Mnohem častější jsou ovšem vyšší částky. V originále s tím nebyl problém, tam jsem vydělával dost.
Na jihu jsem konečně dorazil do lokací, které jsou celkem pohledné a je na nich vidět větší pečlivost. První takovou zastávkou je Skjal. Statický obrázek udělá své, ve hře jinak funguje i vítr a jak jsem již dříve psal, NPC korzují po městech. NPC, konkrétně jejich vzhled, je však největší slabinou hry. Původně to bylo ještě horší, těch modelů bylo méně a ženské byly obzvláště hnusné, ale nyní už to tak nějak jde.
Ve Skjalu bydlí Jurge Torfinsson, ale mapu od něj dostanu jedině tehdy, pokud mu ukážu jako důkaz dopis od hetmana. Podobně později zareagoval Tiomar Swafnildsson v Brendhilu. Vracet se zatím nebudu, takže jsem vyrazil do Premu, což je druhé velké město ve hře. Uvnitř města se ukrývá dungeon Desolated Mine, ale pro jeho průzkum je potřeba vlastnit hornickou výbavu, takže se sem budu muset později vrátit. Než jsem však do Premu dorazil, vydal jsem se na křižovatce mezi Skjal -> Prem do Guddasundenu a odtud pak lodí do Hjalsingoru, kde jsem si popovídal s Algrid Trondesdotter. Pověděla mi o Asgrimmovi z Breide a Tiomarovi Swafnildssonovi z Manreku, čímž mě trochu zmátla, protože Tiomar opravdu bydlí v Brendhilu. Pokud jde o mapu, tak tu prý před nějakou dobou prodala jistému obchodníkovi jménem Jorge.
Vzal jsem to zpět do Premu a odtud do Kordu. Cestou jsem vlezl do mlhy, ze které jsem se nemohl dostat, takže po mnoha marných pokusech jsem hru loadnul. Z Kordu jsem to vzal lodí do Trebanu a odtud do Runinshaven Lighthouse. Runinshaven je situovaný na malém ostrově, který lze projít opravdu důkladně. Uprostřed ostrova se nachází dračí dungeon. Je to třípatrová jeskyně. První patro patří pirátům, druhé nemrtvým a na třetím je jen spoutaný drak. Podařilo se mi ho okrást, ale když jsem kolem něj chtěl projít, tak jsem ho nechtěně vzbudil a musel jsem vzít jeho úkol (nevzít úkol znamená okamžitou smrt). O patro výše jsem tak musel zabít vůdce pirátů a získat od něj klíč. Drak mi poděkoval a uletěl. Chtěl mě odměnit, ale to co by mi dal, jsem mu předtím ukradl :D Ve skutečnosti to za tu odměnu nestojí.
Při jedné cestě z jeskyně do Runinshavenu (rozprodej lootu) jsem potkal Jorgeho, který by mi býval prodal mapu Algrid, ale chtěl za ní 60 dukátů, což bylo v tu chvíli skoro nereálné. Po okradení draka jsem sice získal 50 dukátů, ale to už byl Jorge pryč. Pokud si to rozmyslím, mám ho prý vyhledat v jeho domě v Claneghu. Z Runinshavenu jsem to vzal přes Aryn zpět do Premu a odtud do Skjalu, kde se nachází méně známá stezka přes Hjaldor Mountains. Cesta končí v Orvilu. Tím jsem se ocitl opět na západním pobřeží a zrovna začínal podzim.
V Orvilu by měl žít Umbrik, který souvisí s úkolem okolo zlého druida Goraha, ale nějak se nemůžu tomuto úkolu dostat na kloub (na cestě do Ottarje lze zachránit pasáčka, ale to na celé věci nic nemění). Z Orvilu jsem to vzal proto směr Ala -> Tjanset -> Overthorn. Odtud jsem sehnal loď do Brendhilu, ale jak jsem již zmínil i Tiomar po mě chce dopis od hetmana. Vrátil jsem se proto do Overthornu a sehnal si loď do Roviku. Do tohohle malého městečka se dá dostat i po souši z Orvilu, ale cesta je to jen pro silné nátury ;) Hra tu na informačních textech ukáže jednu prima chybu a to jak se vývojáři snažili přejmenovat některá kouzla.
Když už jsem to načal, ve hře místy nesedí i názvy měst, ale mnohem výraznější změny si krom systému úkolů všimnete v dungeonech, které jsou oproti originálu mnohem více přepracované a nebojím se rovnou říci, že i zjednodušené. Ono je to ovšem logické, aby ta grafická podoba dávala nějaký smysl, musela se např. jeskyně opravdu proměnit v jeskyni a ne jen v soustavu čtvercových místností. Dungeony však naneštěstí obsahují původní systém textových událostí a pokud velkou místnost neprojdete křížem krážem, tak vám hrozí, že něco důležitého minete - typicky loot. Ne vše je totiž vidět v grafické podobě. To samé platí o různých výklencích. Z Orvilu jsem se vydal do Otarje, kde cesta vede zrovna kolem vlčí jeskyně, která je podobných událostí plná.
Z Ottarje jsem se vydal podél pobřeží do Daspoty, odkud jsem chtěl dojít do Rybonu a zkusit druhou nepoužívanou stezku na západní pobřeží, jenomže cestou mezi Ottarje a Daspotou jsem narazil na ruiny hospody. Přespání v jejich útrobách mi přihrálo další dungeon.
Na hospodě bylo právě nejvíce vidět celkové přepracování dungeonu. Řada prvků v ní dokonce chyběla a nedokázal jsem jí projít komplet celou, protože mi nějak uniká smysl toho všeho. Vývojáři vzali původní prvky dungeonu, ty přepracovali a vzniklo něco, co moc nefunguje. Anebo to funguje jinak a není mi to v tom grafickém podání jen jasné. Každopádně na kompletaci dungeonu nezáleží, podstatné je, že mi tu družina komplet dosáhla na hranici levelu 4. Zatím jsem postavy neleveloval, řekl bych, že level 3 je proteď docela dostatečný. V hospodě jsem našel i pár zajímavých předmětů, jako jsou opasky síly nebo očarovaný palcát. Obecně moc magických předmětů nemám, ale není divu, dosud jsem dungeony docela vynechával :)
Nyní jsem už musel kvůli přetížení do Thorwalu, což jsem využil k návštěvě hetmana, od kterého jsem dostal doporučení. Před rozprodejem lootu jsem si všechno cvičmo identifikoval (kouzlo Analytica), abych poznal a roztřídil magické předměty. U bankéře jsem splatil svůj dluh, který už se vyšplhal na 40 dukátů a pak jsem zašel za mistrem Dramoshem a dopořešil Old Bailey. Zbyla mi 3 poslední patra, která tak nějak odpovídají originálu. Opět tu byl zatopený tunel a nutnost porazit démona. Vzal jsem to na jeden zátah, takže je zřejmé, že level 3 už dělá divy. Škoda, že to levelování je jinak dost pomalé, zabíjení potvor se tu skoro nevyplatí. Mnohem více zkušeností získávám za různé kompletace úkolů a setkání.
Z Thorwalu jsem se vydal lodí do Varnheimu a odtud lodí do Ottarje, odkud jsem se pak pěšky vydal do Skjalu, abych dopořešil všechny události v této oblasti. Cestou jsem ovšem narazil na pavoučí jeskyni ...
Steam mi ukazuje 34 hodin a pokud jde o hru, je to občas jak na houpačce. Na absenci survival prvků se dá snadno zapomenout, ale vadí mi ten systém úkolů, protože není jednoznačně určeno, jak se k těm dotyčným NPC mohu dostat. Netuším, jestli je to takhle dobře, nebo je to nějaký bug! Pořád se někam vracet a něco zkoušet, není rozhodně nijak zábavné, obzvláště když nemůžu využít rychlejší dopravy v podobě lodi (finance). Dost toho asi minu, ale uvidím, jak se to bude s částmi mapy vůbec vyvíjet. Ta hra má jedinou kliku, že vychází z tak dobré předlohy, ale bohužel nedokáže zprostředkovat ten komplexní zážitek, který je pro sérii typický. Přitom je to s podivem, když jsem zkoušel HD remake Star Trailu, tak ten mi přijde už jen pocitově povedenější.
Přispěvatel: Elemir Únor 18, 2018, 20:04:46
Pavoučí jeskyně z rána byl prima dungeon, u finálního souboje jsem musel postavy vylevelit (na 4), aby to šlo snadněji. Souboj je to nepovinný, ale kdo by pavoučímu démonovi odolal? :D Jeskyně hodně připomíná originál takže jsem to měl i se slovním puzzle. V průběhu čistění jeskyně jsem si zaběhl do Premu, abych dopořešil zdejší jednoposchoďové doly a pak si ve Skjalu vyzvedl další kousek mapy. Přes Daspotu jsem to potom vzal do Rybonu a odtud do Thossu, čímž jsem prošel všechna zákoutí Hjaldor Mountains.
Jih mapy bych tak měl mít komplet, zůstaly mi ovšem nepořešené záležitosti na západním pohoří a dlouho jsem netušil, co s tím. Nicméně o bug se nejedná, jen jsem zapomněl, jak užitečná může být hospoda :D Věděl jsem, že na to musím jít nějak přes krčmáře, ale vzal jsem to přes špatné volby - informaci je potřeba vytáhnout přímo z krčmáře, tedy po každé rundě ho zkusit zastavit a položit mu otázku. Bez toho se určitá NPC ve svých domech neobjeví!
Poznámka: Bug byl ovšem něco jiného a to ráno zmíněná hospoda na cestě Ottarje - Daspota. Pentagram má sloužit jako teleport, ale nesloužil.
V Orvilu jsem díky krčmáři našel Umbrika a mohl se konečně pustit do úkolu s druidem Gorahem. Toho jsem našel na úpatí hor poblíž Roviku. Boj to byl tuhý, i přes level 4, protože probíhá na dvě fáze - po nějaké době přijdou na bojiště posily. Dlouho mi to nešlo, ale pak jsem přišel na to, že posily mohu přerušit, prostě se stačí s postavami postavit ke vstupu na bojiště a je vymalováno :D Runovou kost z Gorahovi chatrče jsem předal Umbrikovi a dostal za to doporučení pro Tiomara z Brendhilu.
V Brendhilu jsem rovnou pořešil pirátskou jeskyni na cestě do Manrinu. Je to jednoposchoďový dungeon plný drahé kořisti, takže stejně jako v originále jsem si tu slušně nahrabal. Dost se mi to hodilo, protože Jorge chtěl za mapu nyní 75 dukátů. Jorgeho jsem také musel najít přes krčmáře. Mapa byla jen polovinou útržku, ale tu druhou jsem měl již díky Jurgemu ze Skjalu. V tuhle chvíli jsem právě měl rovných 7 kousků, což je dostatečné pro nalezení hrobu Hyggelika.
Když už jsem byl v Claneghu za Jorgem, tak jsem se ještě v hospodě zeptal, kde tu bydlí Yasma. Ona je totiž původem odsud, ale přestěhovala se do Thossu, což vím, ale bez té otázky na hostinského se v tom domě v Thossu neobjeví. Yasma o svůj útržek mapy přišla a má ho nyní kouzelník, co obývá ruiny na cestě Thoss - Rybon. Díky téhle informaci jsem mohl ruiny konečně najít, ostatně podobně to bylo s Gorahem. Dokud vám někdo o existenci těchto míst nepoví, tak je nemáte šanci objevit.
Jsem rád, že nešlo o žádný bug s úkoly. Ta hra má něco do sebe a hlavně už jsem moc daleko, než abych to vzdal :)
Přispěvatel: Elemir Únor 19, 2018, 11:37:02
Graficky vypadá vnitřek ruin dobře, je to jeden z mála dungeonů, který se povedlo převést i s atmosférou, kazí to ovšem horší ovládání družiny na druhém patře. Na té hře je zkrátka vidět, že převod krokovacího designu do free movementu je problém. Star Trail už třeba z touhle možností počítal, má volitelný typ pohybu, ale Blade of Destiny si na tom krokování vysloveně zakládá.
Vrátil jsem se do Thossu a přes Clanegh a Orkanger jsem se vydal do Felsteynu. Cestou jsem vyčistil goblinní jeskyni a vyřídil hlídku banditů u cesty :) Jeskyně nebyla úplně triviální, v jednom rohu byly opět hmyzáci a opět docela tuzí. Na levelu 1 by to opravdu schůdné nebylo, maximálně tak goblini, kterých tu ovšem zas tolik není. S hlídkou banditů jsem měl ještě větší problém, ale jak jsem se dočetl v záznamech deníku k originálu, ani v něm jsem tenhle souboj jen tak snadno nedal :D Pořád si držím level 4, nicméně ani na levelu 5 by to nebylo o nic snadnější. S vypětím všech sil jsem to pořešil, ale jaksi za to chyběla nějaká hmatatelná odměna :D Přitom v originále mi tenhle souboj tuším přihrál něco magického.
Ono obecně porovnání mezi HD remakem a originálem z pohledu magických předmětů vázne. Určitě jsem toho měl najít více, než u sebe mám, ale je skutečně možné, že to v HD remaku není, nebo některé věci naleznu jinde.
Z Felsteynu jsem to vzal do Angbodirtalu, abych si promluvil s Beornem a získal od něj poslední kus mapy. Ani jsem se s ním nemusel dohadovat a po chvilce mi jí přinesl. V originále jsem v tomhle rozhovoru udělal chybu, protože jsem ještě netušil, že se jedná o klíčovou postavu a Beorna jsem naštval. Díky tomu jsem od něj mapu nezískal. V tuhle chvíli jsem měl tedy komplet mapu, ale pořád mi zbyla trojice dalších postav k navštívení.
Od Beorna jsem se proto vydal přes Auplog do Varnheimu o odtud do Ottarje za Hjorem. Měl jsem u sebe nějaký deník, tuším z Vlčí jeskyně, který jsem mu ukázal a tím mu zařídil pohřeb - dostal mrtvici. I bez deníku rozhovor s ním nikam nevede, tak jsem to nechal tak a nasedl na loď do Thorwalu.
Z Thorwalu jsem se vydal do Serske a nejprve si doprošel JV část mapy - rozhodl jsem se, že nakonec nevynechám ani ta nevýznamná místa ve hře. Před odchodem do Skelellenu jsem si zašel do Breide za Asgrimmem a popovídal si s ním o jeho dědečkovi. Mapa už z toho není žádná, ostatně není divu. Přitom Asgrimm je zaručeně majitelem jednoho z útržků.
HD remake v tomhle ohledu pracuje trošku jinak. Klíčové postavy sice dávají útržky dle náhodného výběru, ale nikdy se mi nestalo, že by mi nějaké dvě postavy strčily ten samý svitek, což mi v originále přišlo jako možná situace. Hjore je fake i v originále a prokazatelně mi chyběla mapa jen od Beorna, takže mi v reálu chyběl stále jeden možný útržek. Jednorožec mi navíc taky nic nového nepřinesl.
Skelellen jsem opustil severní cestou do Stone Oak Forest, která na úpatí hor končí a dále jsem si musel cestu najít sám. Cílem byl zdánlivě Phexcaer, oficiálně jde o primárně o Orčí jeskyni ;) Na tenhle směr mě měly navést už zvěsti o patrolách orků poblíž osad. Cesta byla pomalá a už jsem si myslel, že jsem něco musel minout, když tu se přede mnou objevil nenápadný otvor na úpatí jedné z hor.
Orčí jeskyně je další věrná napodobenina originálního designu, ale v tom 3D provedení to není nic moc. Orčích hlídek je tu poskrovnu a největší bitva se udála v centrální části jeskyně. Přišlo mi to celkově nějaké slabší, než bych čekal, ani jsem kvůli tomu nemusel polevelit. S pákou od pokladnice jsem si tentokrát poradil snadno, hra mě na ní sama upozornila :D Horší to bylo s dvojicí soch a hádankovou truhlou, protože ty fungují nějak divně. Správnou identifikaci soch mi nic nepotvrdilo a heslo do truhly je jiné, takže jsem ho nějakou dobu v nabídce přehlížel - Rondra rozhodně není temným orčím bohem :)
Největším překvapením pro mě byly plány na invazi, tedy konkrétně zobrazené datum - poslední týden Peraina roku 1010. Mno, rok 1010 je právě nyní a měsíc Peraina jsem již o několik měsíců minul :D Upřímně, hra začíná na podzim roku 1008 a do invaze chybí zhruba 2 roky, takže bych měl mít naopak pár měsíců mít ještě k dobru. Za rok a půl herního času to normální hráč určitě nedá, obzvláště pokud neví, co a kde hledat. A už vůbec ne, pokud chce prolézt komplet celou mapu. Bez větších starostí jsem jeskyni opustil a vydal se do Phexcaeru ;)
V současné chvíli mi chybí už jen dvojice měst a jedno významné místo na mapě. Z dungeonů jsem vynechal pirátskou jeskyni u Daspoty a trpasličí dungeon v Upper Orcam. Pokud na ně zbyde čas, možná do nich ještě kouknu, ale nejprve musím pořešit Hyggelika. Časem jsem na 48 hodinách.
Přispěvatel: Elemir Únor 19, 2018, 19:51:57
"Rok začíná 1. Praiose, na letní slunovrat. Měsíce jdou za sebou takto: Praios, Rondra, Efferd, Travia, Boron, Hesinda, Firun, Tsa, Phex, Peraine, Ingerimm, Rahja. Každý z nich má 30 dní. Počet do 365 dní roku je doplněn pěti "bezejmennými dny", v přestupném roce je jich šest. Každý měsíc se také přiřazuje k jednomu ročnímu období: jaro (Peraine, Ingerimm, Rahja), léto (Praios, Rondra, Efferd), podzim (Travia, Boron, Hesinda), zima (Firun, Tsa, Phex). Prvním dnem prvního měsíce vždy začíná dané roční období. Obvykle se slaví nějaký svátek."
Rok 1010 tedy začal v létě 1. Praiose a bude končit bezejmennými dny. Jak je z posloupnosti měsíců patrné, Peraine mě v tomto roce teprve čeká ;) Jelikož se jedná o první jarní měsíc, tak mám před sebou ještě haldu času :D Nyní se totiž blížím teprve k podzimu. Díky tomu bych měl mít možnost dopořešit i těch pár zbylých věcí, co mi po dnešku zůstaly. Asi nezískám až takovou rezervu, ale ani nemusím příliš pospíchat.
V Phexcaeru jsem se otočil na podpatku a nejprve vyrazil ještě do Groenveldenu. Je to poslední možná zastávka na severních hranicích, ale město není ničím zajímavé. Phexcaer je co do rozlohy největším městem Hjalandu, byť obyvatel má méně než Thorwal a obsahuje vše, co si hráč může přát. Bohužel, většina z toho je jen na koukání a je to v podstatě komplet převzaté z originálu. Naneštěstí tu opět chybí prima kreslené obrazovky z domů různých služeb ... heh, ano, mám na mysli třeba bordel :D Tedy alespoň si myslím, že se mi to neplete s jiným dílem ;) Ve městě lze udělat jen jednu věc a to vyhledat poslední klíčové NPC - Alrika. Je to samozřejmě ztráta času, ale kvůli kompletnosti úkolů jsem to udělat musel.
Z města jsem chtěl původně vyrazit k Hermitovo jezeru, ale místo toho jsem se rozhodl jít přímo po stopách Hyggelika a vydal jsem se proto na jih cestou na Vilnheim. U ramene řeky mě textová událost upozornila na podobnost jednoho stromu se stromem na staré mapě a následovala cesta podél říčního ramene směrem k Stone Oak Forest. Opět je to co do událostí komplet převzaté z originálu a kupodivu jsem si cestu pamatoval :)
Ruiny hradu jsou vskutku děsivé, opět jedno z mála atmosférických míst v remake, ale hrad byl výrazně zjednodušen a vše se smrsklo na jediné patro! Průchod je navíc čistě lineární, zmizely veškeré puzzle, vyjma prokletého pokladu, který je ovšem umístěn tak, že nevyděsí ani neopatrného hráče. Vše nahradily poměrně tuhé souboje s nemrtvými.
Pořád se držím na levelu 4, takže jsem občas skřípal zubama. Nemrtvé hlídky jsou složené ze zombií, mumií, kostlivců a kostěných střelců, přitom střelci a mumie jsou v každé z nich + nějaký ten duch. Nevýhodou boje je fakt, že po určité chvilce přijde na bojiště další skupinka nemrtvých, takže prvních pár kol rozhoduje o případném úspěchu či neúspěchu. Bojiště má navíc 2 vstupy, takže zablokováním jednoho z nich se pořeší jen část příchozích jednotek.
Duchové jsou imunní vůči nemagickým zbraním, takže o to více je potřeba kouzlit a bojovníky s magickými zbraněmi šetřit na mumie a velké kostlivce. Počet úspěšných zásahů byl dost nízký, občas jsem si připadal jak na levelu 1 - skoro žádný progres družiny :D Nejvíce zamrzelo selhávání kouzel u Lathie, která byla jinak značnou oporou týmu. Nakonec jsem to dal, ale co boj, to v podstatě několikadenní odpočinek. V truhlách kolem jsem sice nacházel lektvary, ale jak u mě bývá zvykem, šetřil jsem si je na případné horší chvilky ;) Alespoň mi zůstala slušná zásoba.
U prokletého pokladu je jen jedna povinná hlídka, zbylé dvě jsou volitelné, takže družinu pak čeká vysloveně jen ochranka Hyggelika. Proto uzmutí prokletého pokladu nenadělá tolik škody, jako by byl k dispozici někde z počátku hradu (jakmile se družina pokladu dotkne, nebude už moci opustit hrad - neopatrný hráč by si tak celou plejádu soubojů musel dát ještě jednou). Je tedy pravdou, že těch povinných soubojů je méně, ono dost hlídek hlídá právě různé truhly, takže pokud bych si je nechtěl prohlídnout, bojoval bych asi jenom 5x (včetně ochranky Hyggelika).
Souboj s ochrankou Hyggelika je o chlup tužší, protože do boje přijdou posily celkem 2x, ale hra mi zrovna přihrála dobře rozložené bojiště, takže jsem to uhrál celkem dobře (jen Eona upadla do bezvědomí). Boj ve finále jakoby zastavil Hyggelik, se kterým jsem si mohl promluvit a povědět mu svůj příběh. Žádné záludnosti, jen přímý rozhovor, na jehož konci je odměna v podobě hledaného meče.
Z ruin hradu jsem byl celkem zklamaný, těšil jsem se např. na zrcadlové puzzle, ale průchod hradem je opravdu čistě akční záležitost. Snad je to dáno tím, že je to v podstatě poslední povinné místo, kde si družina musí něco vybojovat. Závěrečný souboj tipuju na podobnou formalitu, jako tomu bylo v originále. Meč Grimring je navíc jednorušní zbraň, což mě trochu překvapilo, protože jsem jako na potvoru nikoho pořádně netrénoval v obouručkách, takže to budu mít o něco snazší :)
Po odchodu jsem zamířil jižně do Vilnheimu, abych si prošel celou oficiální cestu mezi Vilnheimem a Phexcaerem. Pak jsem to zkusil na sever za Felsteyn, jestli se mi zobrazí méně známá pěšina k Hermitovu jezeru, ale nic se nestalo, takže jsem musel zpět po cestě a k jezeru jsem vyrazil od Phexcaeru. Cestou jsem potkal griffiny i s jejich otázkou, ale odpověď jsem si ještě pamatoval, tak jsem to ani pořádně nečetl.
Hermit doma nebyl, tak jsem si zkusil okružní cestu kolem jezera, abych se dostal k Dark Eye. Odměnou mi byla nápověda a potvrzení datumu orčí invaze, takže svitek z orčí jeskyně nekecal ;) Kolem jezera ovšem jaksi chybí zrádná bažina, takže cesta byla nadmíru pohodová. Teprve po dosažení jezera se mi objevily zbylé dvě cesty na jih - jedna do Felsteynu, druhá do Upper Orcam. Tím jsem pro dnešek skončil.
Jednou z cest se zítra, nebo jak budu mít čas, vydám na jih, abych dopořešil Daspotu a hned poté i trpasličí dungeon v Upper Orcam, odkud se pak přesunu zase zpět k jezeru a popřípadě si půjdou do konce časového limitu odpočinout do hospody v Phexcaeru. Daspotu jako takovou asi nechám být, jde mi spíše jen o pirátskou jeskyni. Jinak si nevybavuju nic jiného, co bych ve hře vynechal.
Časem jsem se dostal na 51 hodin a musím přiznat, že kdyby mi ještě před týdnem někdo řekl, že HD remake opravdu rozjedu a vydržím u něj, tak bych se nad tím jen pousmál a nebral bych ho vážně. Možná mě to zveřejnění videa z tvorby družiny nakoplo, ale mnohem větší roli v tom sehrál HD remake Star Trailu - když už něco rozjet a dojet, tak nejprve HD remake Blade of Destiny. Nakonec to není taková hrůza, za jakou jsem to před lety označil, i když s doporučením bych stále váhal. Plný zážitek to zkrátka zprostředkovat nemůže a originál je navíc i na dnešní poměry slušně hratelný. Mě ten remake přijde nedotažený.
Má to několik světlých chvilek, jako je třeba sdílení alchymistických receptů, které se nyní zapíšou do společné knihy a svitky tak nezabírají místo v inventáři. U družiny pak zřejmě striktně nehraje roli, kdo kde stojí, protože hra dá v případě příslušné interakce hráči možnost volby, popř. staré texty mi automaticky četla Lathia, bez ohledu na inventář, ze kterého jsem se pokoušel svitek (text) číst. Pozice postav v družině má ovšem vliv na rozhovory, jak jsem se sám přesvědčil. Pokud jde o cestování v divočině, tak tady asi míchání trpaslíků a elfů význam nemá. I Elemir mi našel vše, co bylo třeba. Možná to fungovat mělo, ale asi to není dotažené ... a to jsou právě ty drobnosti, které dělají z hraní originálu zcela jiný zážitek.
Přemýšlím, jestli se po dohrátí vrhnu na nějakou sumarizaci, nebo to nechám být. Vím, Ultimy Underworld by měly mít přednost, ale upřímně, opravdu musím psát, jak jsou UU skvělé? :D Nějak necítím, že bych k tomu byl schopný dodat něco nového nebo zaujmout trochu odlišný pohled. U HD remaku Blade of Destiny je to jinak, tahle hra skončila v herním pekle dříve, než stihla kompletně vyjít, takže by to mělo mnohem větší smysl, ale uvidím až po závěrečných titulcích ... zatím na konci ještě nejsem :D
Přispěvatel: Elemir Únor 20, 2018, 08:21:40
Trochu mě to štve, chtěl jsem mít ty dungeony komplet, ale co se dá dělat. Není to naštěstí nic fatálního a pořád mi zůstává Daspota jako taková, kterou ovšem čistit nebudu, takže by mi to vlastně ani nemělo vadit :) Přemýšlel jsem, jestli jsem hru nějak nerozhodil tím postupem přes západ mapy, ale pak mi došlo, že do Rybonu se lze dostat jedině tak, že se nejprve musí povinně do Daspoty. Cestou z Ottarje to totiž napřímo nejde.
Přispěvatel: Elemir Únor 21, 2018, 12:02:57
Z Upper Orcam jsem se vydal na sever poslední neprozkoumanou stezkou až k Hermitovu jezeru a u něj jsem se stočil na východ do Phexcaeru. Když jsem míjel místo budoucího setkání s orky, tak mě hra vybídla, že už bych tu na ně mohl počkat, tak jsem souhlasil. Hned na to mi hra oznámila, že je 10. Peraina 1010 a invaze začala přesně na čas ... heh, oficiálně je o pět měsíců dříve, protože já zůstal zaseklý stále v podzimu, což hra jaksi nereflektovala, ale nemá asi smysl se nad tím pozastavovat.
Orčí šampión mi dal chvilku na přípravu, takže jsem Verdalovi vyzbrojenému Grimringem dodal velké léčivé lektvary a nechal ho odejít na bojiště. Hra kouzlícím postavám vysála manu, asi aby nemohly do boje zasahovat. První pokus mi nevyšel, v jednom kole jsem dostal takovou ránu, že jsem jí neustál ani se 3/4 zdravím. Na druhý pokus se už orčí šampión odporoučel k zemi :D Byla to tedy podobná formalitka jako u originálu.
Postavy jsem až do finále nechal na levelu 4, byť jsem mohl všechny povýšit na level 5. Jednak jsem zkoušel, jestli to dám a pak mě také zajímalo, jak by vypadal dvojitý levelup, protože jsem se zkušenostmi blížil rovnou i na hranici levelu 6, ale bohužel i Verdalovi, který byl nejblíže, stále chybělo 60 bodů. U ostatních to bylo horší. Nakonec to tedy s tou obtížností nebylo nijak zlé a z pohledu levelů to vypadá podobně jako v originálu.¨
Nakonec jsem rád, že jsem ten remake dotáhl do zdárného konce. Časově to vyšlo na 57 hodin a poslední pasáž včetně trpasličího dungeonu mám nahranou, takže jakmile video zpracuji, tak ho rovnou nahraji na YT. V pátek bych se pak pokusil sesmolit nějaký souhrn ;)
Přispěvatel: Elemir Únor 21, 2018, 19:13:24
Přispěvatel: Richmond Únor 22, 2018, 18:28:29
Přispěvatel: Elemir Únor 22, 2018, 19:45:31
Původně jsem měl k remaku hodně odtažitý vztah, ale jakmile jsem počáteční odpor přemohl, tak jsem zjistil, že z toho ta atmosféra originálu pořád cítit je a musím říci, že jsem se na pokračování ve hře docela těšil. Je to samozřejmě hodně dáno tím, že originál znám, takže mě hnala vpřed hlavně zvědavost, ale remake občas umí překvapit. Je to ovšem docela odlehčené, zjednodušení některých dungeonů jsou kolikrát až moc provokativní. Už jen kvůli tomu bych vážnému zájemci o RoA doporučil raději originál. Remake může mít význam pro někoho, kdo chce nahlédnout pod pokličku originálu a nechce se přitom prát s vývojem postav a mechanikami.
Přispěvatel: Richmond Únor 22, 2018, 21:00:06
Přispěvatel: Elemir Únor 23, 2018, 17:08:13
Přispěvatel: tono Únor 24, 2018, 12:30:37
Ešte vyrieš synchronizáciu obrazu a zvuku a bude to ok.
Přispěvatel: Elemir Únor 24, 2018, 13:21:22
Přispěvatel: Elemir Březen 11, 2018, 11:54:06
Hra se mě během této nemoci snažila usilovně varovat, že dotčené postavy krom jiného hladoví, ale to jsem původně přičítal právě té nemoci, protože celkový stav je sám označen jako nemoc. Měl jsem skutečně za to, že hlad je jen vedlejším projevem oné nemoci, ale pointa toho celého je, že tou záhadnou nemocí je hlad samotný :D Nic dalšího těm postavám opravdu není a stačí se jen najíst, nebo něco ulovit.
Potíž obou remaků je totiž v tom, že lovem se dají zásoby jídla navyšovat jen zřídka, vesměs daný úlovek pokryje jen příslušný odpočinek a něco málo hodin po něm. Nijak se to tedy většinou neprojeví na fyzickém množství zásob v inventáři postav. Hlídání zásob proto vyžaduje mnohem větší pozornost a v případě kompletního vyčerpání mnohem lépe sledovat úspěšnost lovu, protože o té mluví jen info-okno. Tím jsou ty HD remaky náročnější, ale nejvíce mě zmátlo opravdu to, že hlad je označený za nemoc. Ve Star Trailu jsem na řešení přišel náhodou tak, že jsem se v hospodě omylem najedl a "nemoc" ihned zmizela (v Blade of Destiny je potřeba po jídle ještě odpočívat, vyjma lovu, kde se efekt projeví hned).
Přispěvatel: Elemir Duben 02, 2018, 14:02:30
Počátek mých vážnějších pokusů s HD remakem se dle deníčku datuje někdy na začátek března 2015, trvalo mi tedy skoro 3 roky, než jsem se dokopal k tomu, abych hru naplno rozehrál a taky dohrál. Březen 2015 však není tím měsícem, kdy jsem se o HD remaku dozvěděl. Kdybych zalistoval např. Knihou návštěv, asi bych našel mnohem starší odkazy z dob, kdy byl vývoj hry teprve oznámen, popř. přešel do Early Access (léto 2013). Tenkrát jsem opravdu reálně zvažoval, že bych namísto originálu rozehrál právě HD remake, ale něco mě od toho odrazovalo. Graficky to vypadalo velmi povedeně, ale jak jsem v deníčku názorně ukázal, vytvořit líbivý screenshot, není ve hře zas takový problém. Něco jiného je, když koukáte na statický obrázek a něco jiného je, když se to vše začne hýbat a to už taková hitparáda prostě není. Nicméně je to o zvyk. Osobně jsem se ke hře dostal někdy v roce 2014 formou zlevněného kódu na Humble Bundle, což se ukázalo jako drobná chybka - slevou se totiž dalo snadno odůvodnit otálení, protože onen 1 dolar byla poměrně zanedbatelná investice.
Nevýhodou použité grafiky je fakt, že tahle asset-store grafika se začala časem strašně nadužívat, takže to počáteční ohromení brzy vyprchalo, neboť podobně vypadajících her se postupně objevilo plno. Jako první vážnější projekt v Unity3D to bylo fajn, ale to ještě nikdo netušil, jak to bude vypadat s dalšími hrami, a že se krom assetů budou kopírovat i skripty, mechaniky apod. Na jednu stranu je to dobře, protože díky komunitě se k tvorbě her dostalo mnohem více lidí, kteří zkrátka své vlastní zázemí nemají, ale tihle lidé pak byli a jsou odkázáni na projekty, které si někdo nějak vymyslel a musejí vycházet z již navrženého. Když tomu pak nasadí podobný grafický háv, tak ty hry mezi sebou skoro ani neodlišíte. Vracet se k HD remaku Blade of Destiny bylo proto těžké, neboť jsem byl nastálou situací celkem již znechucen, ale ta hra má jednu ohromnou výhodu a tou je atmosféra! Za atmosféru však hra nevděčí pánům z Crafty Studios, je to přeci jen remake, ta hra si to vše přinesla z dob dávno minulých ;)
Oproti HD remaku Star Trailu je počáteční rozjezd hry pomalejší a déle trvá, než na vás hra začne více působit. Jednak je to dáno tím, že v případě HD remaku Blade of Destiny teprve začínáte do použitého stylu vplouvat, kdežto u Star Trail HD už vám to vlastně ani nepřijde, a pak je to dáno i tím, že znám originál, takže tu zlehka funguje i prvek nostalgie. I když je pravdou, že HD remake Star Trailu je o něco koukatelnější a jako bonus v něm hrají originál skladby původní CD verze hry. Těžko soudit, jak to působí na někoho, kdo o sérii Realms of Arkania ví jen z doslechu, protože remake ctí originál zhruba z 85% a tady je potřeba mít na paměti, co je předlohou a zda-li to je vůbec možné převést do modernější podoby. Zlomem byl úvodní dungeon pod Thorwalem, který mě přesvědčil o tom, že hra zas tak hrozná není a zároveň mi poodhalil, jak to bude vypadat dále ve hře a s čím mám tedy počítat a co naopak neočekávat.
Originál Blade of Destiny (BD) vyšel v roce 1992 a vývojáři se v té době prostě museli vypořádat s řadou technických omezení. Je to dáno dobou a zkušenostmi vývojářského týmu, který mohl vsadit na jistotu a střídmost, nebo se pokusit o inovace a riskovat problémy. U BD je té střídmosti vidět možná až moc, ale pokud je hra takto navržena a počítá se s tím, tak se to dá náležitě využít a jako celek to může fungovat na výtečnou. Základem všeho je krokovací pohyb. Rozparcelování prostoru vám umožní spřáhnout události s konkrétními políčky a krokování vám zároveň zajistí, že nic neminete ... tedy, pokud opravdu stoupnete na každé dostupné políčko. V tu chvíli je jedno, jestli sochu v místnosti vidíte graficky ztvárněnou jako fyzický objekt, nebo vám hra po vstupu na políčko oznámí její existenci apod. Stejnak máte v úmyslu projít úplně vše, takže dříve či později byste na takové políčko beztak stoupli ;) Hra je tedy poměrně chudá na zobrazené objekty (hlavně v dungeonech), ale bohatě to vynahrazuje infotexty. Na principu infotextů funguje i interakce s prostředím.
Remake krokování odstranil, což by ve venkovních lokacích ani tak nevadilo, ale vadí to v dungeonech. Hlavním problémem dungeonů totiž není v případě remaku jejich zjednodušení, ale grafické ztvárnění. U originálu bylo vše vesměs pravoúhlé a krásně rozparcelované čtvercovou sítí. U remake je jeskyně holt jeskyní, tedy např. nepravidelným a rozlehlým oválem. No jo, jenomže veškeré klíčové události se stále vztahují na konkrétní místa (pole), kde se pak schovává příslušný trigger. Navíc máte v remaku dost dobrý dohled, takže pokud tam někde v rohu jeskyně nic nevidíte, nemáte ani důvod tam lézt. A to je právě ono! Někde musíte opravdu až natěsno ke zdi, aby se příslušný trigger spustil. V případě krokování vám tohle nehrozí. Korunu tomu navíc nasazuje nejednotnost v použití viditelných objektů - hned vysvětlím.
V dungeonu pod Thorwalem je např. ukryto skladiště, a když se do něj podíváte, tak je to tu opravdu samý regál s všemožným harampádím. Interagovat s tím samozřejmě nejde, je to jen kulisa, ale určité objekty vás přeci jen mohou navést k tomu, abyste se k nim alespoň přiblížili. A pak tu máte kontrast s jinými dungeony, které více ctí originál. V pavoučím dungeonu např. narazíte na velkou kruhovou jeskyni, kde zdánlivě nic není. Jen na jednom konkrétním místě se nachází klíčová socha, o které samozřejmě nemůžete vědět (není reprezentována viditelným objektem)) a je snadné jí proto minout. Právě ta nejednotnost ve využívání objektů mě na tom trošku vadila. Bylo vidět, že i sami vývojáři se s tím perou a nemůžou se rozhodnout pro jedno nebo druhé. Osobně jsem toho názoru, že remake měl jít vzhledem k dnešním možnostem tou první cestou. Kombinovat staré postupy s moderní grafikou není zrovna nejlepší nápad. Proto je to přeci remake a mělo toho být náležitě využito.
Zjednodušení dungeonů mě překvapilo jen na začátku, hlavně v případě zmíněného dungeonu pod Thorwalem, ale časem jsem se na to snadno adaptoval. Mnohem překvapivější bylo menší množství fixně daných bojů, což je v kontrastu s tím, co si z originálu vybavuji. Občas to působí zvláštně, ale opět musím konstatovat, že to není nic fatálního pro atmosféru hry. To podstatné v těch dungeonech nakonec vždy je. Problém jsem měl akorát s absencí některých prima rébusů, protože v remaku je zjednodušený i tento aspekt hry. Na nějaké dělení družiny apod. tu v podstatě ani nedošlo. Za mě je to poměrně velké mínus. K tomu je potřeba počítat s občasnými bugy.
Změnou si prošly i hlavní a vedlejší úkoly. Volný průzkum měst je sice stále možný, ale klíčové postavy najdete jedině tehdy, pokud vás na ně někdo nasměruje. Hospody proto hrají v remaku mnohem větší význam, neboť jsou to hlavní místa, kde se dá na hledané osoby dotázat. Pokud jde o hlavní úkol s nalezením útržků mapy, tak ono je to pořád o náhodě. Každé příslušné NPC vám vždy poskytne další vodítka, ale vodítka se generují náhodně, takže to nejde řešit moc systematicky. Hlavní úkol je přitom opět časově omezený, takže není zrovna ideální se zdržovat neustálým křižováním mapy, nicméně na kompletní prolezení mapy a všech dungeonů je času dost.
Putování po světě funguje stejně jako v originále a společný je i mikromanagament družiny. Vadilo mi na tom akorát pár věcí, protože úplně identické to samozřejmě není. V průběhu putování se neopotřebovávají boty a hra moc neumí pracovat s vlivem počasí. Např. horský průsmyk je v zimě dostupný i v běžném oděvu, a když navíc vypnete nemoci, tak vám prakticky nic nehrozí ;) Podivně funguje i generátor náhodných čísel (RNG), u čehož jsem docela skřípal zuby. Lov a sběr bylinek je docela utrpení, často to totiž selhává. U lovu navíc neplatí, že lovíte jídlo do zásoby, to se poštěstí jen málokdy, ale většinou jde jen o drobnou dávku jídla, která pokryje jen malý časový úsek. Lovem se tedy rozhodně nedá živit, ba naopak, jídlo je docela běžný artikl k nákupu.
Když už jsem RNG načal, musím zmínit i souboje, které mu jsou taktéž podřízeny. Souboje fungují velmi podobně jako u Star Trailu, je to tedy oproti originálu Blade of Destiny docela významný rozdíl. Největší potíž činí možnost diagonální střelby, která je ve spojení s účinností střeleckého útoku dost nebezpečná a střelecké jednotky budou vašimi častými protivníky (jejich obklíčení jim střelbu neznemožní!). Silně to narušuje původní atmosféru bojů, ale pokud to zasadím do kontextu remaku, tak s tím problém nemám. Holt je potřeba se přizpůsobit nové taktice. V soubojích mi dokonce nevadila ani častá úspěšnost obrany nepřítele (Parry), ale krev mi pilo fázování soubojů. Jde o to, že u celé řady soubojů se v průběhu boje spawnovaly na bojišti další potvory. Někdy to byla jen jedna várka, jindy to bylo várek více. Protože počet nepřátel na bojišti nahrává zmíněné vyšší pravděpodobnosti úspěchu obrany nepřítele, tak je to občas docela opruz. Ale abych zase nepřeháněl, skutečně mi to vadilo až ve finále hry, kde už toho přeci jen bylo moc. Ono se z toho dá jinak docela úspěšně vybruslit kouzly. Jedinou hlavní nepříjemností je tak časté ničení zbraní, které vás nutí nosit si sebou zásoby náhradních zbraní.
Ke zjednodušení systému rozvoje postav se nebudu vracet, sice to pár věcí narušuje, ale to podstatné ve hře je a to je to hlavní. Anebo jinak, pokud nevíte, co ve hře chybí, tak to ani nepoznáte ;) Tím ale nechci říkat, že je to zrovna košér, protože při importu družiny do remake Star Trailu se vám to vrátí jako bumerang, ale v remake Blade of Destiny jsem opravdu musel zkonstatovat, že se bez těch několika absentujících věcí obejdu. Největším kamenem úrazu je ovšem ekonomika.
Možná si to jen špatně vybavuji, ale přišlo mi, že v originále jsem se nemusel finančně příliš škrtit. Peněz nebylo z počátku mnoho, ale na základní výbavu a občasné dokupování zásob to zcela stačilo. Když si třeba vezmu, kolik mě stály lahvičky s jedem, nebo jak často jsem cestoval lodí ... V remaku je všechno přestřelené a příjem je velmi skromný. Několikrát jsem se málem vyšachoval tím, že mi skoro došly peníze. Léčba u léčitele byla třeba často nemyslitelná, což bylo vzhledem k frekvenci nemocí hodně nepříjemné. Vlastně jsem mohl být rád, když jsem survival prvky vypnul. Dá se s nimi žít, ale musíte s finanční tísní dopředu počítat a přizpůsobit se jí. Původně jsem si myslel, že je to opravdu jen nějaký můj pocit, ale když jsem ještě před remakem Blade of Destiny rozehrál remake Star Trailu, tak tam mi ta ekonomika přišla opět v pořádku. Hlavně to bylo dané tím, že jsem byl schopný úspěšněji lovit a sbírat bylinky, tím pádem jsem se o nemoci dokázal postarat sám atd. Je to takový kolotoč drobností, ale každá jeho část musí dokonale fungovat, protože jedině tak to bude fungovat i jako celek.
Remake Blade of Destiny je pro mě stále víceméně rozporuplnou hrou, ale už si nemyslím, že je to zcela zbytečný počin. Svůj smysl tahle hra má, a byť pro veterány to asi není, tak té mladší generaci to může doby slávy trilogie Realms of Arkania docela věrně přiblížit. Pro mě osobně to byla užitečná zkušenost. Nakonec bych tedy hře nasadil finálních 60%.
Přispěvatel: Karol13 Leden 19, 2021, 12:43:25
Tvoj prístup k hre (zo začiatku vskutku odmietavý) je krásne aj milo vidieť v rozmedzí časovom.
Od kedy si hru prvý krát spustil a kedy si vstúpil do prvého dungeonu v Thorwalle (bežne to trvá max 20 minút), tebe vyšlo na 5+ rokov :) :) :)
O to viac si vážim tvoju vytrvalosť, ktorá po čase zvýšila aj tvoje hodnotiace číslo na 60%. Čo ale bohužiaľ nevidím rovnako optimisticky - šanca prilíkať novú generáciu hráčov.
Ešte to putovanie po v 3D svete by možno aj bolo pre nich prijateľné, ale ťahové súboje, hlavne podľa prísnych Das Schwarze Auge pravidiel, to už ich odstraší uhorka mačku.
Je to aj badateľné na Steam fóre, že aj tých pár hráčov, čo hre dáva šancu, šokovane píšu :"môj thorwallian, trpazlík, bojovník... nedokáže zasiahnuť úspešne nepriateľa, WTF!". Dnešný hráč nečíta často ani len tú pár-riadkovú popisku pri kúpe hry, žiadne recenzie, návod? Nesnívaj... a čakáme že si takýto človeičik prečíta náročne pravdlá? Kde by sa dozvedel o inak jednoduchom PARRY - ktoré nepriateľovi musíte "odobrať" a potom váš bojovník rieši len svoj Attack (to hit) a nebude negovaný oponentovou obranou (parry)?
To že strelec môže strielať aj obkolesený a diagonálne (čo inak bolo možné aj pôvodnom Star Trail, ak si dobre pamätám), to je fakt najmenší problém. Ale zvládať mikromanažment postáv (srkz skills, stats, spells, výbavu, a k tomu plánovanie v každej bitke - koho kam postaviť a akú súslednosť akcií vykonať s podporou akých kúziel..) to od mládežníka nečkajte. Dnes akoby všetky mláďatá mali akútne ADHD a investovať hre myšlienky a energiu navyše, je rozprávka ako o tá o dobrom socializme.
Ja som bol zo začiatku hrou rozčarovaný, lebo podone ako Fallout 3 mal priniesť 3D pohľad tak som zatúžil aj Realms of Arkania vidieť v novom šate (ktorý síce veľkú časť mal v 3D, ale v krokovm pixelovom) a hru som kúpil impulzívne. (Bol som ešte len v počiatočnej fáze mojej krivky učenia sa o tom, že hra v early access nemusí splniť čo sľubuje a že hráčom sa často ukáže namiesto patchov len stredný prst). Ale napriek tomu že svet RoA ako aj DSA pravidlá mi boji viac-menej známe, som sa stretával s problémami (A to, že mágom mám od levelu jeden zvyšovať Transversalis kúzlo, aby sa po prenose SAVE dát moje postavy v Star Trail rýchlejšie mohli Transversalis naučiť, mi bolo na nič, všetky extra vedomosti boli zastienené novým svetom s novými postupmi a len máločo reagovalo tak, ako som bol zvyknutý z originálky)
Znovu som si musel osvojit Haggle, úplne som zanevrel na kradnutie (pickpocket), ktoré bolo v originálke bezpečným zdrojom zbohatnutia, a naopak som znovuobjavil možnosti tanca a hre na hudobné nástroje v krčme. Napriek tomu, že ná Steame som akože "rozdával rozumy" iným hráčom, aj ja som dlho hľadal schodné možnosti ako aj ľahký boj efektívne vyhrať, bez zbytočných stratách ako na LE a AE.
Hru nehodnotím, lebo by som jej asi dal menej ako 60%, no v mojich očiach je jedinou a vzácnou možnosťou ako sa v novom šate vrátiť k nostalgickým spomienkam z pixelových Star Trail a Shadows over Riva. Dúfal som pôvodne ako ty, že sa tento žáner priblíži k mladšej generácií hráčov, avšak sledovať fórum na Steame ma rýchlo vytrhlo zo sna (a pozrieť si predaj tejto hry vs nejaké bezduché hry podného žánru, no bez hĺbky, je závratný, pomer nie je ani 1:10, anie 1:100, a dokonca ani nie 1:1000, je úplne inde kde už musíme uvažovať v SCIENTIFIC cifrách :( )
A že programátori to mohli spraviť lepšie, s tým až tak veľmi podľa mňa nesávisí, lebo len zopár z nás, čo sme v tento štýl RPG prepadli a radi si ho kúpime a zahráme znova, by sme boli vyššou kvalitou príjemne potešený, v konečnom dôsleku by to krivku predaja až tak veľmi neposunulo. Aj keby HD remake bol úplne že vyšperkovaný do detajlov, z ktorých by mne odletelo kolečko zo stoličky, neviem si predstaviť že omnoho viac mlaďasov by prišlo k rodičom s "K vianociam si prosím Blade of Destiny HD Remake! ... Áno, tati, počul si dobre, nechcem playstation, ani 60 eurové mesačné predplatné tej trapnej online hry designovanej len aby som do nej hádzal peniaze ako do automatu no aj tak nevyhral, ani nový skin do counterstriku, ktorý mi nijak nepomôže, len sa môžem pomachrovať pred ľudmi ktorích nepoznám a ktorím na mne vôbec nezáleží.. ja chem tento krásny remake BOD."
Ja osobne mám na Steame v BoD 225 hodín, no prešiel som to len raz, druhý krát som sa dostal do pasce v jednom neskorších dungeonoch (keď sa ulakomíte na extra zlato, dungeon vás doslov uzamkne.. a savy som si prepísal ) a neskôr som blúdil, lebo ako nové patche a DLC prichádzali menil sa aj postup ohľadom hlavného questu (mali ste navštíviť osoby v dedinkách a na mape mali byť tie slniečka ukazujúce v ktorom dome sú. Hra ale náhodne tíchto ľudí menila, no slniečka nemenila. A potom mi nezostávalo nič iné ako skúšať naslepo, čo prirodzene sa časom stáva únavným). Napriek problémom som v hre vydržal dosť dlho, a bol som rád že ponúka celkom širokú škálu možnosti ako sa od open-world očakáva.
Mňa osobne dosť sklamalo vyblancovanie efektývnych kúziel ako Horriphobus, či Evil Eye, ktorými som pôvodne na prvý šup vyhnal z boja, či ovládol slaboduchého orca, ale aj zlodeja aj banditu. HD remake akosi sa rozhodol tieto kúzla, ktoré väčšina hráčou ani nepoužívala (skôr Fulminictus alebo Ignifaxus), skrátka debuffovať, a teraz postavy majú "courage", niečo ako psychická stamina, a tieto kúzla znižujú túto hodnotu, a limit prichádza práve v tom, že jedno kúzlenie dokáže túto hodnotu znížiť iba o istú limitovanú hodnotu, a aj úplne bezvýznamného protivníka musíta "postrašiť" 2x minimálne, kým újde z boja :(
Rovnaká nežiadaná reakcia developerov bola ohľadom možnosti zarábať na herbarlisme, čo inak bolo celkom náročne, vyžadovalo cestovanie a vystavovanie sa riziku prepadom a chorobám, mikromanažmentu (hlavne vzľadom k faktu, že možnosť z originálky, kde pri kempovaní ste mali možnosť "Repeat last actions" a nemuseli sti priraďovať úlohy stráženia, lovenia, hľadania vody a hľadania byliniek, bolo to všetko all-in-one. ), hra prišla s patchom v ktorom znížili ceny byliniek a znížili aj šancu nájdenia byliniek ako aj množstvo nájdených byliniek. Pfuj.
Rovnako som sa stretával s "mechanickými" problémamy v 3D dungonoch, ako si aj spomenul (keď si porovnával jednoduchosť krokového pohybu, ktorý technicky zabraňuje aby si človek nevšimol nejakú páčku alebo vchod ..) 3D dungeony HR remaku vás niekedy "uzamknú" do textúry, alebo virtuálne skryjú dôležitú interakčnú vecičku, a hlavne často spôsobia zbytočné blúdenie (aj v spojení s jemne chaotickou minimapkou, ktorá nie vždy je nutne dôverne zobrazujúca vašu pozíciu, okrem toho že sa točí a mení). Dosť je tieto problémy badať aj dungeone v jednom menšom mestečku, kde musíte neprestajne bojovať s nemŕtvymi trpajzlami a zdvíhať ruku s kladivom záhadnej soche kováča...
Odhliadnuc od technikalít a drobných problémov, som v našiel väčšinu toho, čo som očakával, a to 3D mestá, dokonca jedno mestečko neďaleko od Thorwallu má aj krásny hrad "za kopcom", ktorý síce nie je aktívny (nedá sa doň vojsť) ale hneď mám iný a hlbší zážitok, keď sa rôžne budovy a stavby týčia do nebies a dominujú svojmu okoliu a svet v ktorom ste sa stáva ešte reálnejší aj krajší.
No všeobecne mám dojem, že hry tohoto rázu budú výsadou "necromancerov" ako sme my a keďže nie sme početná komunita, uvidíme ich asi len v podobe fan-projektov a indie developerov (podobne ako Arcante je snaha jedného vášnivého programátora priniesť herný štýl Might and Magic do nového šatu a novej doby. Veľké štúdio si ho nikdy nevšimne, komunita zákazníkov nebude nikdy početná, nikdy na tom nezbohatne.. jeho jediný drive je čisto sila vôle)
Alo týmto novým frontnitom a neviem čím, už naše hry konkurovať nedokážu. Dokonca ani tie hry, ktoré sú omnoho viac "casual gamer friendly" ako Baldur's Gate (ktoré svojho času prilákali veľa non-RPG hráčov do sveta RPG hier) za posledné roky sa pokúšali znovu povzniesť do siene slávy (a hlavne komerčne úspešného predaja), ako skrz remake, remastered alebo "inspired by" nových hier, ktoré buď stavajú na svetovo známom a úspešnom D&D alebo minimálne na niečom, čo nepotrebuje manuál o dĺžke románu od A. Dumas-a). Na GoG dodnes vidíme v ponuke pleádu remakov/remastered verzcií nedávnych titánov herného sveta. Dokonca s celkom dobrým predajom (v rámci možností GoG-u, nenápadného trpazlíka na scéne hier), avšak tento komerčný úspech je zatienený recenziami samotných hráčov, kde od Balduru, skrz Icewind Dale alebo Neverwinter, či Planescape, majú skoro totožné (a hromadné, nejde o ojedinelých pár hráčov, ktorí mohli mať rôzne dôvody, ide o početnú časť celej komunity) recenzie, ktoré technicky odrádzajú od zakúpenia a odporúčajú si radšej zahrať pôvodné verzie. Pričom účel (okrem zisku) bol presne opačný - nie vrátiť zákazníkov k už kúpeným CD, DVD, ale znovuoživiť tú prednedávnom početnú hráčsku základňu, miliónov a miliónov hráčov po celom svete, ktorí stáli rady na predpredaj alebo predaj nového RPG titulu, profesinálni recenzenti sa predbiehali chválou a kamaráti sa medzi sebou predbiehali, kto sa prv dostane v hre ďalej, na vyšší level alebo nájde vzácnejší predmet. Dnes táto komunita je zúžená do možno pár stovák tisícov, z ktorých je len zlomok aktívnymi hráčmi (majú v danej hre viac ako 2 hodiny odohrané, a aj sa aktívne o hru zaujímajú: diskutujú, hľadajú návody, čítajú články a pod. A aj tí aktívny sú na internete skôr charakterizovaní ako skeptický frfloši, ktorým je ťažko vyhovieť. Do kontrastu dajme "hru" Angry birds, ktorá komerčne bola tak obľúbená, že majiteľ práv sa dobrovoľne vzdal svojich royalty práv, lebo ako sám povedal, bojí sa že to bohatstvo nezvládne. Alebo nie až tak strašne tématicky vzdialené pseudo-RPG hry na platforme kartových hier, pričom napr. taký Magic&Gathering nie je od podlahy zlou hrou, či plytkou ani nudnou, avšak niektore elektronické hry vlastne kopríjujú extrémne jednoduchý kartový systém v smutne všetdnom prevedení a tvária sa ako praotec hier (čo by sedelo len v oblasti vyvolania neželanej závisloti pododobnej "slot machines" - automatom).
Tým chcem naznačiť moje vnímanie herného sveta ako takého: aj keď nedokonalo až chybne prevedenie hry ako BoD HD má svoj neblahý vplyv ako na herný zážitok, tak aj na svoj komerčný (ne)úspech, od začiatku a bez ohľadu na kvalitu samotnej hry, bol odsúdený k smutnému zapadnutiu prachom zabudnutia na poličke histórie hier. Ja som preto bol s iniciatívou daného projektu nadchnutý, lebo očividne to bol počin hodný Don Quijote-a, z ktorého môžem ťažiť len ja /so mnou malá komunita nadšencov/, napriek tomu že dodnes nenájdem protiargument k tvrdeniu "na túto hru si tie peniaze neefektívne vyhodil".
Dokonca aj developer (možno publisher?) sa dali do Star Trailu (ktorú som kúpil tiež :/ )
veľmi pravdepodobné v nádeji (BoD sme opravili, opatchovali a tým pádom sme odstránili všetky príčiny nízkeho predaja, že? Teraz sme si zlepšili renomé na hráčskom trhu a budeme už s druhým dielom ďalekoviac úspešnejší!) a Star Trail mal tak smutné predajné štatistiky, že hneď upozornili komunitu, že Shadows Over Riva aby nečakali. (Pôvodne chceli predávať niečo ako BULK predpredaj, kde si objednáme komplet sériu, a získame viac bonusov a oni dosť fin. prostriedkov na vývoj). Preto aj jedno, či dokonca dve DLC boli zadarmo, niečo ako kompenzácia za počiatočné, Unity typické bugy, a aj keď to niektorých isto potešilo, bohužiaľ základňu potenciálnych zákaznikov im to nezdvihlo.
Přispěvatel: Elemir Leden 19, 2021, 13:51:30
Ale je to tak, míra vyšperkování hry je úměrná tomu, jak na tom bude hra s prodeji a tady se žádný průlom nakonec nekonal. Okruh fanoušků je malý a je pravdou, že si poslední dobou také všímám, že větší projekty a s více penězi na tom nejsou nijak zářně. Ohledně remaků jsem začal být skeptický už u Beamdogu a jejich snaze o znovu vydání modernějších verzí Infinity her. Moc nových hráčů to ovšem nepřitáhlo a pamětníci si stále mohou zahrát originály, které si mohou případně omodovat sami. Nevalně dopadl i pokus o různé duchovní nástupce, protože opět ta komunita je malá a šampaňské mohli bouchnout akorát Lariani se svými Divinity: Original Sin. Obsidiani se naopak raději nechali koupit Microsoftem.
Proto jsem tak nějak začal být shovívavý k různým pokusům, za nimiž nestálo velké studio. Ostatně tyhle projekty mohou ve výsledku jen překvapit, protože počáteční očekávání nejsou obvykle přehnaná. I když zrovna u HD remaku BoD jsem vyšší očekávání měl :) Jenomže jsem si neuvědomil, že dneska už to nejde udělat 1:1 a výsledek bude rozpačitý - mladým to přijde nepochopitelné, starší zase budou prskat na chybnou implementaci toho či onoho. Nakonec to zas tak špatné nebylo, tak jsem hodnocení zvedl. Když to porovnám s takovým Underworld Ascendant, což byla první hra, kde jsem sáhl po 40% a klidně bych ještě ubral, tak HD BoD má více co nabídnout a díky dobré předloze (ostatně je to remake) má i solidní základy. Hodně tomu právě pomohlo i to, že po tom letitém návratu to nebylo takové zklamání, jakého jsem se obával, tedy že to budu dohrávat jen z povinnosti.
HD Star Trail bych chtěl taky ještě dojet, akorát si na to musím udělal čas :)