Komunitní fórum stránek Svět Might and Magic

Obecná diskuze => O hrách a hraní obecně => Téma založeno: tajo Červenec 12, 2014, 19:50:52

Název: Divinity: Original Sin
Přispěvatel: tajo Červenec 12, 2014, 19:50:52

Hraje někdo? :)

Název: Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Elemir Prosinec 18, 2014, 07:03:31

Zakoupil jsem nedávno na předvánoční akci GOGu, ale těžko říci, kdy se k tomu opravdu dostanu :) Ještě, že Witchera 3 posunuli, jinak bych se snad už k ničemu dalšímu nedostal.

Název: Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Yuyana Prosinec 18, 2014, 07:26:37

Elemire, my víme, že ty hry vycházej rychleji, než to stíháš hrát :-D.

Název: Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Elemir Prosinec 18, 2014, 08:04:41

No, je to hrůza ... místo toho, aby se můj seznam ztenčoval, tak mi naopak dost kyne :) Tenhle rok stál opravdu za to. Samozřejmě, problém je v tom, že se často vracím k již odehraným titulům :) Ještě jedna noční a ... to si taky říkám pořád :D

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Milhaus Červen 15, 2015, 09:47:49

Tak jsem se do toho pustil :).

Jakmile jsem zapl hru, dýchla na mě klasika a staré časy. Ano, todle je hra ze staré školy a nijak to nezastírá. Už tvorba hlavních postav dala zabrat mojím šedým buňkám mozkovým a nemohl jsem se rozhodnout, jaká povolání a komu a jak přidělit, což bylo hodně ovlivněno tím, že ani nevím, jací další společníci ve hře jsou a kdo všechno se ke mě může přidat.

Nakonec tedy padla volba na Geralta, stínového válečníka (což je takový z jedné třetiny bojovník, 1/3 kouzelník a 1/3 asi i zloděj). Říkal jsem si, že zejména zlodějské dovednosti by se mohly hodit. Druhou postavu jsem nakonec udělal zrzavou Triss, čarodějku s ohnivou magií :D. Ano, jsem teď ještě ovlivněn zaklínačem 3.

Hra mě vyplivla někde na břehu nějakého světa, nevěděl jsem moc přesně, kam mám jít, co tam mám dělat a kudy tam jít. V intru s rozhovoru s kapitánem lodi jsem se dozvěděl, že jsem Stopař, což je svazek lidí, lovící a hledající zákeřné černokoněžníky Pramenu a že jsem byl vyslán do nějakého zdejšího města, vyšetřit vraždu místního radnního, neboť je zde podezření, že by jej mohli oddělat právě černokněžníci. Také jsem se dozvěděl, že místní mají problémy s nemrtvými a také s orky, kteří zde neustále útočí.

Cesta vedla jen jedním směrem, po cestě jsem pobral nějaké krámy, jako mušle a tak. Po chvíli jsem našel mrtvého muže, který skočil ze skály, protože mu nějaké zdejší mluvící sochy nakecaly, že umí létat. Tím se mi zapsal do deníku další záznam o sochách. (ve městě později jsem pak našel ještě další postavy se zkušeností se sochami)

Pak jsem došel k nějaké hrobce, ze které vyběhli nějací rabovači, nechtěli se mnou sice přímo bojovat, ale ani mě nechtěli nechat v klidu odejít, nebo dovolit, abych je pronásledoval a tak si na mě přivolali tři nemrtvé. Nastal tedy boj, Triss vyčarovala pavouka, jakožto živý štít, Geralt použil kouzlo Telekineze a jednoho z vojáků drapl a bouchl s ním o zem, čímž jej zabil. Po chvíli boje pak pak padli i ti ostatní. Todle bylo vcelku snadné.

Hra mě vedla do krypty, což je zřejmě výuková jeskyně, kde mě chtěla naučit základům hry a jejím mechanismům. Začal jsem tedy rabovat ve velkém a vše, co nebylo přikováno, jsem sebral. Vyzkoušel jsem si průzkum, zvýrazňování předmětů a jejich sbírání, otvírání truhel, likvidaci ohně pomocí vodních kouzel nebo předmětů s vodou, likvidaci mraků plynů pomocí ohnivých kouzel, přesun předmětů na zacpání děr, ze kterých vychází plyn, následně i plížení (velice zajímavě uděláno, Geralt i Triss se proměnili v pohybující se kámen :D), následný boj s kostlivci ze zálohy, kdy jsem je měl podpálit ohnivým kouzlem, protože stáli v oleji. Byly zde i nějaké hlavolamy, jak otevřít různé dveře atd, hra mě naučila, jak postavy oddělit, abych mohl používat každou zvlášť, což se hodilo právě při překonávání jednoho hlavolamu. To mě dovedlo do poslední místnosti krypty, kde byl nějaký mluvící kostlivec - strážce krypty, který nabral podezření, že jsem v kryptě jen proto, abych tam raboval a že jsem tam ukradl nějaký důležitý kámen, což jsem já samozřejmě popřel, protože to nebyla pravda. Nevěřil mi, skončilo to bojem. Tento boj byl už o něco těžší, nakonec jsme vyhráli a vylezli ven z krypty.

Cesta pak vedla dál, na pláži jsme potkali mluvící lasturu, která toužila být hozena do moře, což jsme učinili a dostali od ní poklad. Pak už se nedalo jít jinam, než do města, před městem proběhl boj s několika orky, šamanem a nějakým člověkem, co se k nim přidal. Tento boj byl už těžší, většinu nepřátel bohužel pozabíjeli místní stráže, protože já je načal, ale nestihl je oddělat.

Po boji vylezl z brány Artu (nebo tak nějak se jmenuje), což je místní kouzelník, který nás sem právě pozval, abychom to tu vyšetřili. Po pár základních informací o městě a jeho pořádcích jsme se domákli, že městu vládne vůdce legionářů a že bez rozhovoru s ním se nikam nehnu. Také jsem se dozvěděl, že z vraždy je nejvíce podezřelá žena radního, která má nějaké milostné pletky s nějakým vévodou. Ale že nejsou důkazy.

Jal jsem se zkoumat město. Prošel přístav, kde jsem narazil na tři námořníky hledající práci, sklad, kde nic nebylo a nechtěli mě nechat krást, dům starosty a knihovnu, kde se ke mě přidal nějaký kouzelník, přečetl jsem si zde nějaké knihy a získal tak nějaké návody na výrobu věcí a lektvarů, potkal zdejší knihovnici, což byl ork, kterého se starosta ujal jako mimina.

Narazili jsme i na obchod, ve kterém šéfovala vdova po radním, hlavní podezřelá v případu, moc výřečná nebyla, za to se neustále tulila k zdejšímu legionáři, který ji hlídal.

Další cesta nás dovedla kam jinam, než do hospody. Před ní mě oslovil nějaký užvaněný idiot a chtěl po mě, abych se přidal do nějakého spolku Bezvadné pětky, což jsem tedy i udělal a dostal od něj úkol s likvidací nějakého robota. V hospodě jsem potkal Vévodu, po pár otázkách se nějak urazil a moc rozumná řeč s ním nebyla. Dále nějaké další postavy, se kterými šlo trochu lépe obchodovat (zdejší obchodování je uděláno zajímavě a lze obchodovat s každým, ale jen obchodníci mají více zboží, umí opravovat věci a identifikovat věci). Ve sklepě jsem vyřešil pár pastí a vybral zdejší dvě truhle a posbíral nějaké krámy. Do pokoje, kde se stala vražda radního mě stráže nechtěly pustit, dokud mi to nedovolí velitel legie. Vypadnul jsem tedy ven.

Další průzkum města mě dovedl přes různé obchodníky a podobně k hrobníkovi. S tím jsem si zatím neměl moc co říct, zatím, tak jsem mu alespoň vybílil dům, našel identifikační lupu (potřebnou na identifikaci předmětů), pomocí plížení/maskování za sud mu Geralt štípl klíč od truhly a tu jsme tedy také vybrali.

Další průzkum nás dovedl na hřbitov, kde jsme vykopali hrob radního, zjistili, že tam není, ale že je tam ovce. Také jsme tu našli nějaký tajný průchod do podzemí, ale tam jsme nešli. Pokračovali jsme raději dalším průzkumem města.

To nás dovedlo až k vedení legionářů, kde jsme ukecali nějaké legionáře, aby nám svěřili do péče nějakou lovkyni, která se k nám přidala do party. Následně jsme promluvili s velitelem, nebyl moc vstřícný, když jsme mu řekli, že jsme našli ovci místo těla radního, skoro nás vyhodil, ať se jdem zeptat hrobníka a jeho tím neotravujem. Ve vrchním patře byl náš známý kouzelník, co nás pozval, který se proměnil v kočku, protože mu tato podoba více vyhovuje. Ten nám řekl nějaké další info, také nám dal dálkové ovládání na robota, kterého jsme měli zlikvidovat a našli jsme zde i návod na jeho ovládání. Trochu jsem to tu vybral pomocí plížení.

Stejně tak jsme trochu odlehčili truhlám a věcem v táboře legionářů a ve zdejší kuchyni.

Šel jsem do hospody, abych si prohlédl místo činu, když už máme to svolení. Byl tam nějaký zářivý kámen, který nás z ničeho nic přesunul úplně někam jinam, do vesmíru, kde nás rovnou oslovil nějaký skřet, badatel.

Pomocí dalekohledu nám ukázal vír prázdnoty, který ničí čas a byl v šoku z toho, že umíme ovládat ten hvězdný kámen. Že prej asi budeme ti, kteří můžou zachránit vesmír, respektive čas, na kterém je vesmír závislý. Taky se otevřel portál, kterým jsme prošli do zase nějakého jiného místa. Zde jsme pokecali s ženou, která tkala tapiserii času. Ta z nás byla ještě víc v šoku, protože ačkoliv věděla úplně o všem, od každé události až po každý pohyb zrnka písku na pláži, o nás nevěděla a my byli mimo tapiserii. To, že o nás neví a nejsou o nás na tapiserii žádné stopy, ji dovedlo k takovému šoku, že s náma začala mluvit a poprvé v životě použila svůj hlas. Také nám řekla, že jsme hrozně důležití, že jsme mimo čas, že jsme ti, kteří ho mohou zachránit atd atd. Byl jsem z toho trochu zmatený, protože o žádném času nic nevím a mým úkolem je vyšetřovat vraždu a černokněžníky. Skřet byl potěšen, že s námi promluvila (jeho ignorovala) a dal nám nějaký kámen, který nám umožňuje se různě teleportovat do portálů. Vrtáili jsme se tedy pomocí teleportu do města, do pokoje, kde byl zabit radní, ale už tam nic zajímavého moc nebylo (krom vyhaslého šutru).

Šli jsme za hrobníkem, zeptat se jej na mrtvolu a ovci. Moc výřečný nebyl, museli jsme jej přesvědčovat pomocí "minihry" kámen-nůžky-papír, což přišlo poněkud zvláštní. Nakonec jsme jej ukecali a on nám řekl o čtyřech hlavních podezřelých, kteří mohli ukrást tělo radního. Starostu, vdovu a velitele stráží legie jsme již potkali, ještě měla být ve hře nějaká pomocnice léčitele, ale tu jsme ve městě nějak nenašli. V druhém přesvědčování jsme hrobníka ještě ukecali, aby nám dal zlato, co dostal za mlčení o ukradeném těle.

V hospodě jsem nabral nějakou zdejší starou bojovnici-stopařku, která byla zapálená do lovu černokněžníků a vůbec všeho, co zavání magií. Vyhodili jsme mága. Zašli jsme znovu za velitelem legie, zeptat se jej na podezřelé. Víceméně všechny podezřelé vyvrátil a u vdovy řekl, že nejsou důkazy, tedy jsme se nikam moc neposunuli. Měli jsme sice dopis od vévody pro vdovu, kde psal ve verších, že by měli radního zabít, aby mohli být spolu, ale to jako důkaz nestačilo. Když jsem mu naznačil, že podezřelým je i on, urazil se.

Vdova obsah dopisu popřela a řekla, že jí vévoda nezajímá a zase se začala lísat k tomu legionáři, co jí tady hlídal.

No, bude to zapeklité vyšetřování, rozhodl jsem se to nechat na jindy.

Zajímavě zde probíhají volby v dialogách, které někdy ovlivní obě hlavní postavy. Přidává jim o do různých povahových rysů, což má pak vliv i na to,co umí či neumí a dává jim to určité bonusy. Také některé volby mění vztah postav k hrdinovi a to jak v rámci společníků, co mohou dva hrdiny doprovázet, tak i okolních NPC. Pracovat na dobrých vztazích tedy zřejmě bude nutné a může se to snadno pokazit špatnou volbou v dialogu, nebo třeba i jen tím, že mě postava přistihne při krádeži.

Ve hře není žádná GPS navigace, které ukazuje místo úkolů, mapa se postupně odkrývá, jak jí hráč zkoumá, předměty, které lze najít jsou omezeny někdy vlastnostmi (síla, obratnost atd), mají své levely a pokud je jejich level vyšší, než hrdinův (nebo než level potřebné schopnosti daného hrdiny), je náročnější je používat.

Rozvoj postavy se mi jeví docela propracovaný, je zde hodně věcí, hodně různých magických škol atd atd, do kterých se dají učit i různé schopnosti přes knihy a podobně. Zatím se v tom moc neorientuji, ale dosáhl jsem 3 levelu s oběma hlavníma postavama. Ale nevím jistě, co přesně se mám učit. Navíc nároky na učení se schopností docela rostou, tedy pokud se chce naučit hráč třeba magii vody, musí do toho dát 1 VB, nicméně pokudse v ní chce zlepšit o další bod, už do toho musí dát 2 VB, přitom zdá se, že za level dostává jen 1 VB a to ne vždycky (na druhém levelu mi dala hra bod do vlastností, zatímco na třetím levelu mi dala hra bod do dovedností a umožnila mi vybrat si jeden perk - jednu spešl schopnost).

Zdá se, že i peníze budou dost potřebné a bude jich málo.

Tak uvidíme, jak to půjde :).

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Elemir Červen 15, 2015, 13:52:51

To už vyšla čeština nebo to hraješ v angličtině?

Jinak hezké, to si musel hrát snad celý den :) Já musím přiznat, že jsem po tom Zaklínači 3 docela vyčerpaný.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Milhaus Červen 15, 2015, 14:32:26

jo, čeština už vyšla. Ale todle jsem nedělal moc dlouho. Ono ta hra je úplně jiná, než zaklínač a po dohrátí zaklínače je to docela "šok" :)

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Yuyana Červen 15, 2015, 15:02:31

Já sice nebejvám po hrách vyčerpaná (nehraju věci co mě vyčerpávaj :-D), ale taková ta nostalgie po dohrátí je přítomná a nemůžu hrát nový věci.

Už jsem nic novýho nehrála dlouho... on by to noťas možná ani nevydejchal :-D. Ale něco novýho/starýho bych možná mohla. To DAI je super (styl boje mi naprosto vyhovuje), ale začíná to bejt ohraný :-D.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Elemir Červen 15, 2015, 15:17:25

Od prosince mám za sebou několik her s herní dobou 100+ a musím opravdu přiznat, že je to znát. Už to není jako dřív, hlavně musím ten čas dělit mezi další činnosti, takže ta únava se dostavuje častěji. Možná proto ta averze k některým titulům, na experimentování to už moc není.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Milhaus Červen 16, 2015, 12:36:52

Včera jsem ve městě našel doktora  i jeho pomocnici, je nějaká divná. Má spešl šutr, kterým léčí lidi a chtěla po mě, abych si ze dvou vybral, kterého vyléčit. Jak kdybych to já mohl vědět. Nic zajímavého o vraždě jsem z ní ale nevymámil, tak alespoň zamaskován za sud jsem jí vybral pokoj.

Vrátil jsem se do obchodu té hlavní podezřelé, maskován opět za sud jsem jí vybílil dům a našel nějaké podezřelé důkazy, jak v pokoji, tak i ve sklepě. S tím jsem šel za ní a už s ní něco konečně vymáčkl. Prej si mám dát bacha na tu pomocnici doktora, protože prej každého, koho tím šutrem vyléčí, pak očaruje a chová se pak divně. Prej to udělala i jejímu muži.

Vydal jsem se tedy znovu za pomocnicí, ta ale zdrhla. Alespoň tam nechala klíč od svého domu, který jsem jí hned vzápětí vyraboval. Opět jsem našel nějaký střípek k případu, nějaký svitek, dopis od nějaké kněžky. Zřejmě bude mít někde venku bunkr a pomocí svitku bych jej mohl najít.

Město jsem již tedy dále neřešil a vydal se trochu zkoumat venek. Nejprve na pláž východně, kde bulel nějakej skřet, protože mu umřel brácha. O kousek dál byli již nepřátelští skřeti a byli docela silní, tak jsem to vzdal a šel jinou branou z města.

Zde bylo hodně nemrtvých, různě silných. Pomalu mi i začali občas umírat společníci, naštěstí jsou ty svitky, kterými je možné je oživit. Boje ale prostě krapek přituhli. Probojoval jsem se až k majáku, což byl jeden z úkolů, zjistit, co se tam děje. Po cestě jsem potka nějaké vojáky legie, kteří se tu hrdinsky schovávali. šel jsem tedy na maják, tam byl nějký ghúl, kterého jsem sejmul i s jeho smečkou oblud. V majáku byl pak nějaký nešťastný duch, co zabil ze závisti manželku i celou posádku jedné lodi a tak tam za trest straší. Maják byl tedy vyřešen, ještě jsem to řekl těm dvoum vojákům a šel zkoumat další část světa.

V jedniich troskách s nemrtvými byly mrtvoly a dopis s rozkazy pro legionáře, což tedy byla další skupina, kterou jsem měl najít pro velitele legie. O kousek dál jsem našel archeologa, což byl další úkol pro velitele. Po cestě byly nějaké ty boje, atd. Narazil jsem ještě na studnu, ve které byl zloděj, který se ke mě přidal. Jedna cesta skrz studnu vedla na hřbitov, (tu jsem našel už dřív, ale nezkoumal jí), druhá vedla někam do města a třetí cesta plná pastí vedla do starého obchodu/domu, který patřil onomu mrtvému radnímu. Vše, co jsem našel, jsem šel říct veliteli. Vojáci, co jsem s nimi mluvil u majáku tu už stáli a chlubili se mu, jak to dobře s majákem zařídili.  Nechal jsem velitele u toho, přece jen pro ně to znamená cestu domů, zatímco pro mě jen malou odměnu. Všechno jsem mu vyklopil o vyšeřování vraždy, atd.

Pak jsem šel zase ven z města. U jedné zříceniny jsem našel dva přátelské kostlivce, kteří si chtěli povídat. Řekli, že jsou to bývalí legionáři, co měli prošetřit kostel a že v kostele jsou nekromaceři, kteří stojí za tím vším nemrtvým tady a že tam nemám chodit. Jeden mi dal taky dopis pro svojí milou. Pokračoval jsem ve zkoumání, na jednom místě jsem narazil na pyromana a nějaké jeho obludy. Začalo přituhovat a dali mi nakládačku,

Zde jsem pro zatím skočil.

Hra mi něčím (především dějem a příběhem, ale i složením oblud atd) připomíná českého Inkvizitora. Tam tedy byli kacíři a pekelníci a hráč byl inkvizitor s povolením zabíjet, mučit atd, zde jsou černokněžníci a hrdinové jsou stopaři, mající stejná povolení, i když mučit a upalovat tu asi nejde. Nicméně zakládní úkol s vyšetřováním podezřelé vraždy je stejný, vůbec průběh toho vyšetřování je podobný a celkově ta hra prostě působí podobně, i když je tedy po technické stránce na tom mnohem lépe a jsou ti i jiné odlišnosti.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Milhaus Červen 19, 2015, 07:30:40

Tak jsem začal znovu, s mírnými úpravami na postavách, odstranil jsem jim některé nepotřebné dovednosti, které mají již po startu a naučil je jiné, užitečnější. Relativně rychle jsem se dostal na stejné místo, kde jsem skončil, přitom jsem objevil věci nové, které jsem před tím přehlídl. Například jsem koupil mapy u obchodníka, které ukazují na poklady, našel nějaké tajné skrýše, které jsem poprvé minul, s novými postavami jsem měl i perk mluvení se zvířaty, takže tam přibyly některé nové možnosti dialogu a dokonce i jeden vedlejší úkol.

Nalezený kámen mi otevřel novou místnost v tom jiném světě, kam jsem se před tím přesunul (v mém utočišti) a to sice síň hrdinů, kam se mi současně přesunuli všichni hrdinové, které jsem našel, najal, ale nevodil sebou v partě. (před tím čekali v hospodě). Také tu byl chlápek, u které jde za peníze najímat víceméně snad neomezené množství hrdinů všeho druhu, což jsem příliš nepochopil. Tito hrdinové nemají žádné dialogy, žádný podúkol, prostě jen si je člověk může najmout ale jsou víceméně na prd.

Já tedy zůstal i nadále u své čarodějky a stínového zabijáka, jakožto hlavní postavy, v doprovodu s šílenou bojovnicí a šílenou lovkyní. Zloděje a mága učím dovednostem, které nepotřebují nutně v boji a když ty schopnosti potřebuji, tak si pro ně skočím do toho útočiště. Své bojové postavy jsem naučil všechny magii země na 1 levelu a kouzlo vyvolání pavouka. Díky tomu probíhají boje tak, že hned na začátku vykouzlím 4 pavouky jako živou barieru, přes kterou nepřátelé nepřejdou a já sám se pak snažím obludy zabíjet co nejdéle z dálky. Díky tomu se staly boje prozatím o něco jednoduší, mí společníci už nejsou tak často zranění a ani tak často neumírají. Tedy většinou. Zdá se, že magie obecně je zde důležitá a je třeba se zaměřit jen na některé.

Pokračoval jsem v průzkumu světa, narazil na velkého robota, což byl úkol pro Bezva pětku a zlikvidoval jej. Pak jsem se vydal na pláš, kde byli orkové a všechny jsem je vymlátil, zdejší cesta vedla dál do jeskyní, kde bojovali orkové s nemrtvými a já je vykuchal všechny. Na konci byl nějaký boss, hlavní nemrtvý - pirát, který měl na lodi nějaký další kámen (tentokráte krvavý). O kousek dál jsem potkal dva duchy, kde jeden byl bez hlavy a druhý - jeho dcera, by po mě chtěla, abych tu hlavu našel. O té jsem věděl, že je ve městě jako atrakce, takže stačilo pro ní jen zaskočit. Také tu byla vedlejší chodba, která vedla k obřímu pavoukovi. Na boj s ním jsem už včera neměl sílu a nechal jsem to na Indy.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Milhaus Červen 20, 2015, 11:34:30

Tak pavouk vypadal silnější, než ve skutečnosti byl. Padl relativně rychle, mí pavouci jej ukousali. To mi otevřelo cestu ke splnění dvou vedlejších úkolů, jednak jsem našel ozdobený obojek a mohl jsem tak těm dvoum kočkám ve městě domluvit rande a jednak jsem zde potkal ducha ženy, kterou jsem poslal do majáku. Duch v majáku se hrozně moc omlouval, že ju zabil, ona byla moc naštvaná, že ju zabil, rozhodnutí co dál, nechali na mě. Já tedy usoudil, že by mu to měla odpustit. Ještě jsem předal hlavu tomu duchovi, co jí ztratil a tím jsem dořešil i tento úkol. Zdálo se tedy, že západ mám víceméně vyřešen, musel jsem jít nyní na sever a podívat se konečně na zoubek té Evelyn (lékařové pomocnici) a najít její skrýš.

Uplně na severu jsem našel mluvící sochy, které na mě zkoušeli stejné lži, jako na jiné lidi, 3 jsem usvědčil se lži, třetí mi předpověděla budoucnost (tj spustily se závěrečné titulky hry :D). Nevěděl jsem, co s nimi, tak jsem to nechal být.

Kousek dál na pláži mě přepadla nějaká banda chuligánů, po jejich zabití jsem získal úkolovou hůl pro starostu města, který jí chtěl. Pak jsem šel do té skrýše. Dle jejího deníku jsem věděl, kde se nachází (měl jsem i značku na mapě).

Unvitř nic moc zajímavého nebylo, na dveře bušili nějací orkové, tak jsem je nejprve ukecal, ať jdou pryč a pak je zabil. V další místnosti bylo pár otravných fanatiků, takže mí pavouci měli hodně práce a jídla. Celé jsem to tu vybílil a poslední dveře v místnosti již vedli k samotné Evelyn.

Po promluvě s ní jsem zjistil, že je to nekromacer a že radního nezabila, jen oživila, nevím proč a k čemu, jako zombii a pak jej vyslýchala. Nakonec to skončilo bojem, ona si přivovlala nějaké obludy, já pavouky a začalo se to řezat ve velkém. Nakonec jsme to vyhráli, radní v podobě zombie byl sdílnější a řekl nám, kdo jej zabil. Nějaká bílá čarodějnice, co žije někde v lese, zřejmě asi na jiné mapě. Tím tenhle úkol a celá tadla pasáž skončila a já se vrátil do města.

Ve městě kupodivu se mnou o tom moc nikdo mluvit nechtěl. Žena-vdova z toho byla jakási mimo, že má za muže zombii. Velitel legionářů se mi vysmál s tím, že na pohádky o čarodějnicích, nekromantech a zombiích nemá čas.

Ještě jsem tedy předal tu hůl starostovi, ve městě vyřešil chlapa, který chtěl zabít orčí knihovnici s tím, že jsem to ukecal. (ukecal jsem orka, ať mi dá amulet a ten jsem předal chlapovi, který tak byl spokojen v domnění, že jsem jí zabil). Šel jsem ještě zkoumat nějaké resty (místa, které jsem neprošel). Na jednom místě byly dva vstupy do podzemí, s nějakým hlavolamem. Po chvíli zkoumání jsem zjistil, že jsou zrcadlové, že návod v jedné, patří pro tu druhou a naopak a tak jsem to nakonec celé vyřešil, a získal vstup do velké pokladnice, kterou jsem vybílil.

Nyní už nemohla cesta vést jinam, než na východ. Je tu někde ještě kostel, kde mají hnízdo nekromaceři, které bych měl vymlátit a taky tu bude někde cesta do další mapy. Po cestě jsem potkal psa, který mi řekl, že na mě čeká a pak se pustil do smečky vlků (a já mu šel samozřejmě pomoci). Dále tu byla taková spálená země s hořícími kostlivci, asi nejsylnější olbudy na první mapě (dle levelu), tak jsem to tu vyřídil a zjistil, že tato cesta vede ven z mapy. Kousek dál byl kostel a nad ním nějaká opuštěná barabizna, kde jsem našel velmi zajímavé informace o hrobníkovi ve městě, podle kterých se ukázalo, že není zas tak nevinný, jak to vypadalo. Asi se ně na něj budu muset zajít podívat. Taky jsem tu našel mluvící studnu přání, která mě chtěla přenést někam jinam pro něco, ale to jsem zatím odmítl. Dole na jihu je ještě nějaká pevnost, která je kolem dokola polita jedem, tak tam jsem zatím také nebyl.

Práce mám tedy ještě dost.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Milhaus Červen 22, 2015, 07:45:10

Jal jsem se zkoumat kostel. Po pár rychlých bojů jsem narazil na pár duchů, kde jeden se sháněl po kocourovi. Toho jsem čistě náhodou znal, byl to ten, co chtěl donést pozlacený obojek, aby mohl zazářit před kočkou starosty a sbalit jí. Tak jsem za ním zašel, pokecal s ním o tom duchovi, on mi řekl o něm ne zrovna hezké věci, tak jsem se zase vrátil za duchem a dal mu nakládačku.

Šel jsem dál do kostela, uvnitř jsem pro mě překvapivě narazil znovu na oživlou mrtvolu radního a umírajícího doktora z města, z obou vylezlo, že za všechno můžou oni. Doktor měl špatné svědomí a tak se mi svěřil, že všechny ty nemrtvé atd oživil on. Mrtvola radního se spíše chlubila, pověděla mi, že i on byl s velekněžkou jedna ruka a že jej bílá čarodějka vyhmátla a pak vykuchala. To mě trochu zmátlo, nevěděl jsem, jestli jsem sem nešel dřív, než jsem měl. Ostatně mluvili o i nemrtvém baronovi, kterémužto bych měl dát nakládačku, ale kterého jsem též minul (je to ten v té pevnosti, která je oblita jedem). Za dveřmi byl už hlavní boss oblasti a tak jsem se rozhodl sem zatím nejít a vyřídit nejprve toho barona kostlivců a pak jít za čarodějkou, aby byl "správný děj".

Do pevnosti za baronem jsem se dostal relativně rychle. Vedli sem dvě cesty. Jednak buď přes ten jed, který šlo podpálit, nebo přes starou barabiznu plnou pastí. Nakonec jsem vyzkoušel obě cesty, ve finále tak či tak jsem stál před baronem kostlivců, jeho armádou i jeho kostěnou  manželkou :). Pavouk dal pavouk, kosti lítali vzduchem, po chvíli nebylo co řešit.

Vydal jsem se tedy do další části, najít Bílou čarodějku, v domnění, že to bude jen krátká odbočka, že jí prostě po Stopřasku proklepnu, zjistím, že je nevinná a zase se vrátím zpět dát nakládačku tomu hlavnímu bossovi - nějakému nemrtvému černokněžníkovi. Ale to byl omyl.

V nové lokaci vedly cesty různými směry. Kousek u mostu mě potkal prchající chlapík, který mi dal pár základních informací. Cestu jsem zvolil kupodivu rovnou k domu Bílé čarodějky, po chvíli jsem potkal nějaké stráže Neposkvrněných (místní sekta maniaků), kteří hlídali dům čarodějky, kterou zajali. Po chvíli přesvědčování mě pustili dál, nicméně kolem domu byla magická bariera, kterou se nedalo projít. Mohl jsem ale pokecat s místními houbami, které měly vcelku upovídanou náladu, ale říct mi nic nechtěly, dokud je nepřehádám v hádankách. To jsem udělal, ale stejně mi nic důležitýho neřekli. Prej je někde v lese chlap, jterej má kouzlo, které umí rušit bariery.

Kousek dál po cestě jsem potkal obchodníka-kováře s ženou a poraněným zvířetem, které prej přepadli banditi. Chtěl doprovodit domů. Se zvířetem jsem promluvil a pak jej vyléčil pomocí krvavého kamene, který jsem dřív našel. Tím se použil i hvězdný kámen, což mi otevřelo novou lokaci v mém útočišti. Obchodníka i s ženou a zvířetem jsem tedy doprovodil do Stříbrné zátoky, což byla taková malá vesnice plná právě těch fanatiků.

Ve městě jsem dostal nějaké úkoly, v hospodě potkal ženu kostlivce-legionáře, které jsem předal závěť, v horním patře ženu, kterou hlídal kostlivec-bomba (což je takový místní druh výbušného kostlivce, který vždy přiběhne k hrdinovi a bouchne, ale také bouchne po prvním zásahu). Žena chtěla osvobodit, kostlivec vyhrožoval, že jestli se přiblížím, že bouchne. Nakonec jsem jej pomocí kouzla teleport odteleportoval pryč a tam vybuchl a žena byla zachráněna. Před hospodou jsem také potkal prostitutku a prostituta. Nejprve jsem tedy najal prostitutku pro mého hrdinu, vypadalo to slibně, ale nakonec mi jen přečetla nějakou pohádku a tím to haslo. Pak jsem najal prostituta pro svojí hrdinku a z toho se vyklubal fanatik, který mi jí chtěl zabít.

Místní Neposkvrnění tu měli i kostel, před kterým byl čaroděj-kočka, kterého jsem znal z první vesnice a který mě do toho celého namotal a který mi řekl pár základních info o vesnici. Také mí dal úkol infiltrovat tyto fanatiky zevnitř. Šel jsem tedy promluvit z jejich vedoucím kostela, ten mi dal knížku a pak mi položil pár otázek a tím jsem byl skoro přijat. Další zkouška měla probíhat někde v jeskyni mimo město. Nicméně stráže, které jsem po cestě potkal mi říkali, že bych měl nejprve posílit a zlepšit se (což podle potvor na 14 levelu o kousek dál se ukázalo jako pravda). Vybodl jsem se tedy na to a šel hledat to kouzlo k odstranění bariéry.

Chvíli jsem zkoumal svět, po boji s pár opilými golbiny a naštvaným trollem jsem nakonec našel místo plné pastí, po jejíž překonání jsem konečně našel ten svitek. Také jsem tu narazil na místní orky, ale ti byli nějací moc silní a tak po té, co jsem narazil na větší skupinku a dostal od nich nakládačku, jsem se rozhodl se na to zatím vybodnout.

Šel jsem do domu čarodějky. Kouzlo na odstraňování bariér fungovalo, nicméně uvnitř nebyla nešťastná čarodějka, ale průchod někam dál, do nějaké jeskyně. V jeskyni byli opět fanatici. Bylo jich hodně a boje s nimi byli opravdu těžké. V jednom místě jsem našel posledního přeživšího jejich útoku a zachránil ho před jisto jistou porážkou. Ten mi pak pomohl pomocí svého rypáku za odměnu najít truhlu s pokladem čarodějky. Neustále tu na mě mluvily kaluže vody, že mám jít dolů k jezírku. Tak jsem tam šel, nicméně tu byla silná sestava Neposkvrněných i s jejich velitelkou, která si navíc vyvolala 3 kamenné golemy. Pokud se mi zdálo, že ty předchozí boje jsou docela těžké, tento byl extra tuhý. Musel jsem byprovokovat bitku jen s jním hrdinou, zatímco ostatní jsem nechal dál můstku a jakmile začala bitka, utekl jsem k nim i s tím jedním. Na můstku, kde mě nemohli obklíčit, jsem se na to já a mí pavouci vrhl, ale i tak to bylo těsný. Každopádně bylo po nich a mě pomalu začalo docházet, že to s tou čarodějkou nebude jen krátká odbočka.

Po rozhovoru s jezírkem jsem otevřel nějakou bránu mezi dimenzemi a vlezli do třetí mapy. Po chvíli bojů s robotickými krysami a robotickými sovami a po mačkání různých tlačítek, hejblátek atd navihován zdejšími sochami, jsem našel tu, která se mnou neustále mluvila přes ty kaluže vody i přes sochy. Nicméně zrovna ve chvíli, kdy chcípla. Každopádně cesta vedla dál na ledové pláně, kde byla neustálá vánice a mí hrdinové byly podchlazení až na kost.

Po pár přátelských rozhovorech s místními neposkvrněnými, kteří tu měli tři tábory, jsem se dozvěděl pár základních informací. Osvobodil jsem z ledového krystalu nějakého zemského elementála, který byl uvězněn kvůli boji za svobodu proti diskriminaci, za což mě napadli 3 sněhuláci. Později jsem našel i ještě jednoho uvězněného elementála, a opět mě napadli sněhuláci a pak jsem našel trolla, po jehož osvobození mě napadli opět sněhuláci, nicméně se ukzalo, že troll je psychopat a a tak jsem nakonec zabil i jej.

V tomto světě taky zuřila válka elementálů všeho druhu, takže jsem každou chvíli narážel na hloučky bojujících zemských, ohnivých, ledních a vzdušných elementů, které ale neútočili jen na sebe navzájem, ale i na mě. Našel jsem tu i nějakého skřeta, který postavil vezení pro zdejšího psychopatického krále elementů a zjistil, že čarodějka bude nejspíše v něm. Nicméně mě tam nechtěl dovést, dokud nevykuchám kovárnu živlů, kterou obsadili neposkvrnění a kteří tam vykuchali všechny skřety.

Šel jsem tedy ke kovárně, před kovárnou mě čekal další extra tuhý boj. Uvnitř jsem narazil na samotnou velekněžku, která měla všechno todle vraždění na svědomí. Mluvila jaksi zmateně a vše to nějak směrovalo k oné prázdnotě, kterou mi ukázal ten skřet již dřív. Po rozhovoru zmizla a poštvala na mě nějaké své obludy, které jsem vykuchal. Našel jsem zde i svitek, který odstranil barieru do hradu samotného krále elementů. U hradu jsem byl již dřív, ale právě jsem se tam nemohl dostat.

Také mi bylo jasné, že hledání čarodějky nebude tak snadné a tak jsem se vrátil do svého útočiště, podívat se na novou místnost, která se mi otevřela. Dostal jsem na výběr jeden z živlů a podle toho se mi otevřel portál. Já si tedy vybral oheň a za portálem byl element ohně prodávající kouzla a útoky do dovednost zbraně. Prodal jsem mu co se dalo, koupil chybějící kouzla a různé útoky pro svojí bojovnici.

Vrátil jsem se do první lokace do kostela, vyřídit zdejšího bosse. Využil jsem zde opět taktiku dveří a nalákal jej jen jednou postavou, aby mě nemohli nepřátelé obklíčit. Dveřmi mohl projít jen jeden z nich a tam se do něj pustili pavouci. On si přivolal všechny tři silné obludy této mapy (ghúla, barona kostlivců a pak nějakou obludu ohnivých kostlivců). Nebylo mu to nic platné a stejně chcípl. V jeho doupěti jsem našel další hvězdný kámen, nějaké cetky. Zaskočil jsem do města říct veliteli legie, jak to dopadlo a ten měl snad poprvé za celou hru ze mě radost.

V útočišti se mi otevřel nový portál, místnost s pracovnou, kde byla vypravěčka tajemství, která prodávala mapy k pokladům. Peníze v této hře jak jsem zjistil moc velkou roli nehrají, na normální kupování zejména kouzel stačí nalezené krámy a i tak jsem měl kredit 35 tisíc. Nicméně kdybych si chtěl koupit všechny mapy od ní, stálo by mě to 75 tisíc. Tedy zdá se, že peníze nějaké využití mít budou.

Ještě jsem se vrátil ke kostelu a ke kouzelné studni, která hledala svého kamaráda a chtěla mě přenést do nějakého jiného světa.  Tentokrát jsem se tedy nechal přenést, nicméně jsem zjistil, že je to přesně ten svět ledových plání, jen za dveřmi, které se dají otevřít jen z druhé strany. Tedy vlastně nic nového.

Přesunul jsem se hradu zdejšího krále, odstranil barieru a připravil se na boj s ním. Tento boj byl asi zatím nejtěžší z celé hry. Ledový král byl ne jen že imunní proti všem kouzlům, ale oni ho naopak všechny elementární útoky léčily. Vylákal jsem jej ven, a bojoval s ním mimo jeho komnatu, jelikož tam kouzlil různá prostředí, od ledu až po blesky (prostě všechny elementy) a vyvolával na mě nějaké obludy. Byl to boj veskrze zoufalý, i přes tento strategický manévr mě drtil jak prd. Ale nakonec jsem jej asi na čtvrté umlátil. Získal jeho kouzelnou hůlku, ve které byli uvěznění jeho bráši (element ohně, země a vzduchu). Ti po mě chtěli, ať je osvobodím v kovárně živlů. Tak jsem tam zašel, hůl položil do výhně a tím je pustil. Byli mi docela vděční a slíbili pomoc.

V hradě byla ještě cesta dál, jednak další magická bariera, kterou se mi nepodařilo odstranit a pak o kousek dál venku byla cesta k portálu, na které ale byla všude láva a nedalo se přes ní přejít. Nechal jsem to tedy být s tím, že mi asi něco chybí.

Další cesta logicky vedla do vězení, kde by měla být Bílá čarodějka. Poklop jsem našel snadno, pár pastí překonal také snadno, z cely do které jsem vylezl, jsem se skrz  druhou celu taky dostal v klidu, nicméně pak zde byla místnost, kam pokud někdo vstoupil, i hned uhořel. Což byl docela problém. Nikde žádný vypínač, nic jasného, jak to vyřešit. Nakonec mi pomohli magické pyramidky sloužící k teleportování. Jednu jsem dal pomocí telekineze na druhý konec místnosti a pak se tam prostě přeteleportoval. Takto jsem se tedy dostal až k samotné Bílé čarodějce, která byla ale u ledu, přes který se nedalo dostat. Nyní přišel čas požádat o pomoc elemety, které jsem osvobodil. v kovárně živlů na mě stále čekali, ten ohnivý byl pro a dal mi runu, kterou jej mám přivolat. Šel jsem tedy zpět do vezení čarodějky, přivolal elementála, ten odstranil led a hurá, Bílá čarodějka byla zachráněna.

Hned se tam zjevil i skřet z útočiště a oba zmizeli. Z toho, co mi Bílá čarodějka stihla říct, jsem pochopil asi tolik, že ona zabila radního, že ona je ta dobrá, zatímco ta zlá (ta velekněžka) je její sestra, se kterou mají silné pouto, takže když zemře jedna, zemře i druhá. Že radního zabila proto, že jí nasralo, že jí zabil chlapa - kouzelníka, ale že jinak by nikdy nikomu nic. Taky tam byl zase jakýsi náznak, že nejsem stopař, ale že jsem něco víc. S těmito náznaky, která hra dává, mě už začíná hra docela štvát. Vždycky postavy jakože nakousnou něco, ale nic jasného mi neřeknou. Pak si to musím domýšlet sám. Každopádně pachatele vraždy jsem našel, ale bylo poněkud nejisté, co s ním. Ostatně zmizel do útočiště, takže jsem tak či tak musel jít za ní.

V útočišti jsem si s ní tedy promluvil znovu, vylezlo z ní, že ona i její ségra jsou obě černokněžnice, ze slavného rodu černokněžníků (kde jejich rodiče vyvraždili stopaři), umějící využívat pramen, nicméně že ona je ten dobrý černokněžník, zatímco ségra je popletený a tedy zlý černokněžník. Že se obě zamilovali do stejného mága. A že mág dal přednost té bílé, tudíž té černé to nějak asi polámalo srdíčko a tak vůbec. A že i to sesterský pouto už nefunguje, jak by mělo. No, prostě jsem dostal dva úkoly, jednak zjistil, co má ta černá zlá černokněžníce za lubem a jít do nějakých dolů a tak. A jednak obnovit sesterské poutu a přivést zlou na stranu dobra.

Jo, až tak jsem klesl. Stopař lovící černokněžníky, dostává úkoly od černokněžníka a snaží se zachraňovat jiného černokněžníka. Nechal jsem to zatím být a vrátil se do hradu ledového krále.

Zde mi pořád zůstávalo několik věcí nevyřešených. Jednak kouzelná studna a jednak cesta přes lávu k teleportu. Cestu k teleportu jsem nakonec vyřešil pomocí kouzelných teleportovacích pyramid a za portálem byla místnost mříží a bednou, nicméně tam se mi zatím dostat nepovedlo. Bariera mě dál taky nepustila.

Šel jsem tedy z venku k místu, kde byla kouzelná studna, kterou jsem měl zachránit. Před vstupem byl hodně silný Strážce. Ten pojal ledové kouzla jako léčivá, ostatní kouzla jako neubližující, zbraně a vůbec útok fyzický jako jemně lechtající a jediné, co mu trochu vadilo, byl oheň. Jinými slovy pavouk, který běžně dával zranění 60-100, mu dával zranění 5-10. Moje bojovnice, která dávala běžně zranění 150-200, dávala zranění 10. Boj trval nebývale dlouho, on tedy nijak moc nic nedělal a moc mi neubližoval, ale i tak tam padlo asi 30 pavouků, 5 elementálů ohně, 4 vlci a 5 silných kostlivců, než jsme jej nakonec umlátili. Pak tu bylo potřeba vyřešit jednu malou past a už mi nic nebránilo otevřít dveře ke studni a k truhle, co zde byla. Ta nešla otevřít, tak jsem jí rozbil kouli. Uvnitř byl nějaký amulet stráží, což bude zřejmě ten předmět, který mi chyběl k postupu dál v hradě krále. Budu na to muset přijít, kam to patří a jak to použít.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Milhaus Červen 22, 2015, 08:00:17

Co se týče taktiky s vyvoláváním oblud, dospěl jsem ke dvoum zjištěním. Jednomu dobrému a jednomu ne zas tak dobrému. Dobré je, že vyvolané obludy levelují společně s hrdinou. Což se pozitivně odráží na jejich útoku, životech i akčních bodech. Nevýhodou je, že boje jsou na tolik těžké, že to nestačí a začínám mít opravdu hodně velkou spotřebu pavouků. Je výhodné, pokud postavy umí vyvolat více oblud. Tedy má čarodějka Triss umí třeba vyvolat pavouka a pak ještě ohnivého a vodního elementála. Můj Geralt umí vyvolat pavouka, vlka a má našlápnuto k vzdušnému elementálovi. Má lučišnice umí vyvolat ještě dvě verze kostlivců. Na sílu vyvolaných oblud zřejmě nemá vliv level magie. Nicméně ten má vliv na obnovu kouzla a také na množství akčních bodů, potřebných pro jeho vyvolání.

Jak jsem zjistil, maximum u magií a specializací na boj, je asi 5 level. Na tomto levelu se může postava naučit neomezené množství kouzel nebo útoků/fint. Kouzla se dají nejspíše i vyrábět přes nalezené návody, a zřejmě ta nejmocnější kouzla ve hře se nedají získat jinak, než tím, že si je hráč vyrobí.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Elemir Červen 22, 2015, 22:24:13

Mluvící houby, kaluže, studny, boj se sněhuláky ... to zní zajímavě :) Ale jinak vidím, že se nenudíš. O obtížnosti soubojů už jsem četl dříve, akorát z toho příběhu jsem nějaký zmatený.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Milhaus Červen 23, 2015, 01:02:56

Příběh je zatím poněkud nejasný. Nicméně jsem vyřešil ty věci v zimním království a hradu, vybral truhlu v lávě a dostal se do pokladnice krále. To mi dalo další hvězdný kámen, který otevřel další věc v mém útočišti. Skřet tam mi řekl, že ve mě jsou dvě duše a že ta jedna je dvou bývalých válečníků - králů, kteří po boku s bohy bojovali proti prázdnotě. Také se mi otevřela nová možnost vybrat si druhý živel. Vybral jsem si tedy vodu, což mi umožnilo kupovat si kouzla vody od tamního elementa. Ten měl nejprve rozhovor s nějakou černou obludou, která asi nebude dobrá a která říkala něco ve smyslu, že jsme jednou selhali a že zase selžeme a že on, i když je podvodník atd, jako jediný říká pravdu.

Jinak po té, co jsem tedy vyřešil tu vraždu a je jasné, že vražedkyní byla ta Bílá čarodějka, se hra stočila k té prázdnotě, co ničí svět. Zdá se, že ta velekněžka - ta sestra - černá čarodějka, s ní má něco společného, ale že s ní nechce bojovat, ale naopak její příchod urychlit, protože to vnímá jako jediné řešení. Proto dělá ty zlé věci, které dělá. Myslím, že nyní už přestane hra mlžit a půjde víc k jádru věci.

Co se týče mluvení všeho možného, od zvířat až třeba po kouzelné studny, které jsem měl zachránit, řekl bych, že je to takové trochu až drogové fantrasy :). Tedy občas to působí, že autoři asi ujíždí na nějakých drogách :). Ale zas proč ne, no. Nedá se říct, že by to tam nesedělo.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Elemir Červen 24, 2015, 07:48:50

Ale tak proč ne, Belgie je od Holandska kousek :D

Mě u toho zajímá celkem ještě jedna věc a to, nakolik je nutné hrát i předchozí díly? Tedy pokud si je předtím hrál. Co jsem tak na netu našel, ono to s nima zas tak nesouvisí.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Milhaus Červen 24, 2015, 12:16:43

Tak včera jsem napsal další dílek své historie slavného hrdiny tamního světa. Po vyřešení problému ledem trýzněné země, kde jako poslední jsem zachránil studnu přání a pomocí kouzelného svitku jsem jí přesunul k jejímu dvojčeti ke kostelu na první mapě (mimochodem tato studna, ještě v době, kdy byla u ledu, mi splnila jedno přání a měl jsem a výběr buď zastavit tu neustálou vánici v této oblasti, nebo zrušit bombardování kusů lávy v jednom místě. Obě věci měly negativní vliv, více ta vánice, která způsobovala, že jsem byl na každém kroku podchlazený a tedy více zranitelný ledem - jakože tu většina oblud útočila ledem. Nicméně jsem na to přišel v době, kdy jsem měl celou oblast už projitou a tedy mi to bylo k ničemu. Druhá studna mi pak za záchranu bráchy splnila za peníze přání a to ve smyslu, že mi dala náhodně vygenerované magické předměty dle navíc počtu peněz, které jsem dal. Já tedy dal 1500, a vždy mi vygenerovala 3 věci.

Když už tu bylo hotovo, přenesl jsem se na druhou mapu do toho Stříbrného zapadákova a jal se procházet tamní lesy. Hlouček orků, který mi dal před tím nakládačku, jsem už zvládl relativně hravě. Cesta dál vedla do dolu goblinů a neposkvrněných, kam mě ostatně posílala i Bílá čarodějka, abych zjistil, co tam kuje její sestra za zlé pikle. Nicméně to znamenalo projít dlouhou cestu v zemi goblinů.

Hra mě z nějakého důvodu přesvědčovala, že by bylo dobré se do dolu mezi gobliny proplížit a nebojovat s nimi. Nicméně to jsem zavrhl a říkal jsem si, že každý exp se hodí a tak jsem se těmito místy plížil pomocí meče, ohnivých koulí a pavouků. Hra to ale nějak nepojala a pořád žila v přesvědčení, že se mezi gobliny plížím, což vyvrcholilo docela vtipným rozhovorem mezi oběma hlavními hrdiny, kdy jsme došli do tábora, kde spala armáda goblinů, já je všechny vyvraždil, ale když jsme jím procházeli dál, mí hlavní hrdinové utrousili, že když se budeme pohybovat potichu, tak je nevzbudíme. :)

Došel jsem tedy až do dolu. V dole se těží nějaký spešl špatný materiál (zřejmě uran), který každému, kdo jej těží nebo používá, způsobuje rakovinu (tedy ve hře nákazu Rot). Nicméně jak jsem brzy zjistil, důl nepatří goblinům, jak si jeden chlápek ve Stříbrném zapadákově myslel (poslal mě sem zabít vůdce dolu - goblina), ale Neposkvrnění. Ti pomocí kouzel nejprve masakrují obyčejné lidi (vymasakrovali takto jednu vesnici a dle jednoho přeživšího v tom měla prsty i stará bojovnice-stopařka, která mě po celou dobu hry doprovází a která tak nesnáší vše magické, nicméně mi o tom nechtěla nic říct) a když je zmasakrují, tak je pak oživí jako kostlivce, kteří zde pak bezduše kopají ten matroš.

O kousek dál jsem ostatně narazil na první hlouček Neposkvrněných, kteří se schovávali za barikádou. Po chvíli dialogovém přesvědčování jsem z nich vymámil nějaké nové informace a zjistil, že zas tak úplně kontrolu nad dolem nemají, jelikož se tu z ničeho nic objevili hrozně silní Rytíři Smrti, kteří jsou neporazitelní a všechno masakrují (to ostatně vysvětlovalo ty mrtvoly neposkvrněných všude kolem). Také v jejich táboře byla připravená rozbuška, která vedla neznámo kam a po krátkém průzkumu jsem zjistil, že vede do cely s gobliny (ve které byl i ten, kterého jsem měl zabít). Nicméně byl tam i nějaký skřet, takže rozbušku jsem nepoužil, jelikož by to zabilo i jej. Místo toho jsem si šel s gobliny pokecat, byli docela naštvaní, že jsou v base. Neposkvrnění je tu měli proto, aby z nich udělali další dělníky do dolu. Kousek dál byla páka, tak jsem celu otevřel, goblini se na mě hned vrhli, ale todle již nebyl příliš těžký boj.

V cele jsem pak pokecal s tím skřetem, zjistil jsem, že Velekněžka v dole vyrábí armádu neporazitelných Rytířů smrti, pomocí právě té horniny, co se zde těží a také pomocí Krvavých kamenů, kterými je oživuje. Navíc to, že se tito rytíři momentálně zbláznili a že masakrují vše živé, je vina toho skřeta, který jeden kámen upustil, rozbil a všichni oživení rytíři si začli dělat co chtěli. Ale zas ho k tomu prej donutili nedočkaví Neposkvrnění, kteří chtěli zkusit oživit rytíře, i když tu nebyla Velekněžka. Nakonec jsem jej poslal do svého útočiště k tomu druhému skřetovi. NEvím, jestli k něčemu bude, ale co s ním, no. Po tomto jsem ještě použil rozbušku a vyhodil celu do vzduchu, čímž se splnil jeden úkol.

Pak už cesta vedla dál do dolu. Jak jsem zjistil, nefungují v dole teleporty ani teleportační pyramidy. Respektive v dole je jeden teleport, který se dal použít přímým kontaktem, ale nedalo se teleportovat odkudkoliv kamkoliv. Hned po chvíli v dole jsem potkal prvního Rytíře Smrti. A..., a byl opravdu nesmrtelný a prostě se nedal zabít. (zatímco mě zabil na dvě rány). Bylo tedy jasné, že zde se plížit pomocí meče, ohně a pavouků nepůjde. Vzal jsem tedy Geralta, který byl v plížení nejlepší a navíc měl i perk, díky kterému se plížil rychle, zbytek party jsem nechal u cely a jal se zkoumat důl.

Prošel jsem potají důl, našel nějaká místa s mrtvolama Neposkvrněných, i nějaké zbraně z té temné škodlivé suroviny, ažjsem se dostal ke druhému teleportu v dole. Pomocí prvního teleportu u vstupu jsem tak za Geraltem přesunul i zbytek party a jal se dál pokračovat zkoumat důl pomocí Geralta.

Narazil jsem na další hlouček zabarikádovaných Neposkvrněných, opět jsem je ukecal, prodal jim nepotřebné věci a zjistil, že za tu armádu rytířů můžou oni, protože je chtěli oživit i bez přítomnosti velekněžky. Také mi řekli, že ke vstupu do výrobny rytířů se bez hesla nedostanu a že to znají jen oni a kostlivci, ale že oni ani kostlivci mi jej neřeknou.

šel jsem dál, na jednom místě byla velmi úzká chodba, kde chodil jeden Rytíř a pomocí plížení se mu dalo vyhnout jen těžko. Byla zde ale přes tábor Neposkvrněných i jiná cesta plná pastí, kde byla na konci palisáda, která se dala rozbít. Tím jsem se dostal k oné bráně, která se opravdu nedala otevřít. Na stole vedle ní sice byli nějaké roznětky a odpalovače, ale hrdina vždy prohlásil, že jsou rozbité.  Přesunul jsem sem tedy i zbytek party, kde má bojovnice umí kování s tím, že to třeba ona dokáže opravit, ale nedokázala. Nastal problém. Jak přes bránu. Bylo jasné, že jsem asi musel něco přehlédnout.

Začal jsem tedy bloudit Geraltem znovu po dole a plížit se mezi těmi Rytíři, už jsem to chtěl vzdát a odejít s tím, že asi musím nejprve udělat něco jiného a pak se vrátit, ale nakonec jsem si všiml jednoho místa - dalšího táboru Neposkvrněných, kde jsem ještě nebyl a kde měli nějaký nekromacerský totem. Náhle bylo jasné, co je cíl, ale nebylo jasné, jak se k němu dostat. Cesta tam byla zavalená (proto jsem si toho při první prohlídce nevšiml). Ale jak mi došlo, zával se dá normálně zničit zbraněmi či kouzli. Brzy si tak Geralt mohl s nimi promluvit, opět jsem je ukecal, oni se mi pochlubili, jakým způsobem vyrábí kostlivce. Bylo jasné, že musím zničit totem, (aby ztratili nad kostlivci kontrolu), ale také bylo jasné, že se jim to nebude líbit a že Geralt sám by proti nim neměl šanci.

Zbytek party se tedy musel dostat pomocí plížení a teleportu k němu. Jak jsem zjistil, hned u vstupního teleportu byl též zával, který se dal rozbít a který vedl právě k tomuto hloučku. (veškeré mé plížení před tím se ukázalo jako zbytečné). Zničil jsem totem i tudle bandu, kostlivci byli volní a už u vstupu do dolu v hloučku slavili a pařili (tancovali). Po rozhovoru mi dali heslo od brány a pak se rozpadli. Opět teleport dolu do dolu, nenápadná cesta k bráně, použil jsem heslo, brána se otevřela, super. Posbíral jsem zde i další materiál z té zdejší horniny. Nějaké tyče které po mě chtěl zase jiný maník ze Stříbrného zapadákova), zbraně a tak.

Byl jsem přímo v továrně Rytířů smrti, nicméně moc šanci na prhlídku jsem nedostal, jelikož se zde po chvíli objevila Velekněžka, která mi odhalila další část svého temného plánu. Považuje prázdnotu, která přichází, za šanci na jednotu, kde díky ní budou všichni jedna a ta samá duše a bytost. Proto vyrábí armádu nesmrtelných vojáků atd atd. Trošku divné, ale to nebylo to nejhorší. Horší bylo, že hned po rozhovoru oživila své rytíře a sama zmizla. Navíc jak jsem zjistil, celý důl se zalil lávou, která i všechny hloučky neposkvrněných zabila. Načtl jsem hru a nejprve šel ty dva tábory vykuchat. Každá zkušenost se hodí. Pak jsem se zase tedy vrátil, opět projel dialog, opět se objevili Rytíři a opět byla otázka, co s nimi.

Bylo jasné, že bojovat nemá smysl, dokud nezjistím, jak je zabít. Jiná možnost tedy byla dát se na taktický, dobře naplánovaný a strategicky propracovaný ústup. Utíkat se dalo víceméně jen jedním směrem, po cestě jsem pobral nějaké věci a vybral bedny. Já měl hodně akčních bodů pro pohyb, zatímco Rytíři se šinuli jak šneci, takže času bylo dost. Na jednom místě byl vidět nějaký zelený protál, nicméně byl zavalen krabicemi a harampádím, nic, co by dobře mířená ohnivá kouzle neřešila. Vlezl jsem tedy do portálu a dostal na výběr, kam chci jít. Knihovna nebo hrobka.

Jak se ukázalo, on ten důl nebyl zas tak úplně důl, ale spíše nějaký starý zničený chrám. Tydle teleporty pak vedly do jeho různých čtvrtí. Nicméně byl ponořen do lávy a moc z těch čtvrtí nezůstalo. Rozhodnutí jestli do hrobky nebo knihovny pak bylo jedno, protože z obojího se dalo pomocí dalších portálů přesunout do druhého. Navíc z každé této místnosti vedl portál ještě do další, jiné místnosti.

šel jsem tedy do knihovny, trochu to tu vybral, portálem jsem se přesunul do laboratoře velekněze, po chvíli jsem došel do bubliny ze silového pole, kde byl trochu klid na odpočinek. Ukázalo se, že je to laboratoř Velekněžky, našel jsem tu staré dopisy od různých lidí adresované jí. (například i dopis od mága, do kterého byla zabouchnutá Bílá čarodějka a kterého radní zabil a kvůli kterému pak ona zabila radního, kde se zjistilo, že Mág zřejmě píchal obě sestry, aniž by o tom věděly, prostě chytrej kluk). Hlavně jsem tu ale našel deník Velekněžky a kouzlo, pomocí kterého by mělo jít udělat rytíře smrtelné. (nicméně potřeboval jsem k  tomu ještě krev Velekněžky).

Vrátil jsem se zpět do knihovny a přes ní do krypty, zde pokecal s nějakým duchem, který by zřejmě asi hodně dlouho mimo a neměl ponětí, co se děje. Přes teleport jsem se dostal do vstupní haly, po cestě vybral nějakou truhlu, ale musel jsem rychle, protože zem a celá jeskyně se začala bortit a já tu párkrát při pokusu o její vybrání uhořel. Nakonec se mi to povedlo a pak jsem už zdrhal jedinou možnou cestou k poslednímu portálu, který vedl ven.

Šel jsem do Stříbrného zapadákova předat hlavu goblina tomu jednomu zdejšímu chlapovi. Nicméně ten mě seřval, že je důl zavalen a že je mu tedy hlava goblina k ničemu. (asi jsem sem měl jít ještě před tím). Druhému chlapovi jsem předal ty tyče z té horniny a ten mě za odměnu naučil používat zbraně z této látky (tj naučil mě novou dovednost, do které je možné dávat VB - zdá se, že v závislosti na hodně bodů v ní, pak hrdina onemocní/neonemocní tím Rotem a že někde bude ještě i látka, která tu nemoc léčí. Nevím ale, co je to za nemoc a i když zbraně vypadají docela silně, zatím jsem je nepoužil a nechal je v té spešl odstíněné bedně, kterou jsem na to již dřív dostal). Taky mi dal důkaz o tom, že ten chlápek co chtěl hlavu goblina, posílá horníky vědomě na smrt do dolu, protože ví, že umřou na Rot, ale chamtivost byla silnější. Tento důkaz po mě chtěla jedna zdejší obchodnice, které jsem jej předal a ta si to pak s ním šla rovnou vyřídit. On jí nabídl peníze, aby zapomněla a ona se mě ptala, jestli je má vzít, nebo ne. Já řekl, že ne a ona šla všem horníkům říct, co je ten chlápek zač. Horníci jej chtěli umlátit, chlápek zase pro změnu mě žádal o záchranu a já tedy v dialogu vybral, aby jej nezabíjeli. On pak z města zmizel, horníci nebyli spokojení a řekli, že zas bude v nějaké jiné vesnici vraždit. Předpokládám, že to bude mít nějakou dohru, jako i jiná podobná rozhodnutí.

Šel jsem do útočiště říct té Bílé, co a jak v dole, ona mi řekla, že mám infiltrovat Neposkvrněné. Tento úkol jsem již dostal dřív a již jej  i z části řešil, ale pak se na to vybodl, protože mě stráže varovali, že jsem moc slabý. Nyní už to byla jediná možnost, kam by se dalo ještě jít. Tedy má budoucnost, co mě čeká dál, je jasná.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Milhaus Červen 24, 2015, 12:18:03

Citace: Elemir  Červen 24, 2015, 07:48:50

Ale tak proč ne, Belgie je od Holandska kousek :D

Mě u toho zajímá celkem ještě jedna věc a to, nakolik je nutné hrát i předchozí díly? Tedy pokud si je předtím hrál. Co jsem tak na netu našel, ono to s nima zas tak nesouvisí.

Já nějak ty předchozí hry od studia hrál, poslední byla tuším s nějakýma drakama. Nicméně si to moc nepamatuji a nemyslím si, že tato hra na ně jakkoliv navazuje. Tedy si myslím, že ty předchozí díly není nutné vůbec hrát. Navíc ta s těmi draky byla i úplně jiný styl hry.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Elemir Červen 24, 2015, 19:30:10

Tak to je dobře, měl jsem právě obavy, abych to pak nemusel vzít při jednom. GOG už mi to několikrát nabízel, ale předtím mě to jako hra moc nezaujalo, teprve Original Sin se mi zalíbil.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Milhaus Červen 24, 2015, 21:52:27

Tak on v těch hrách je trošku zmatek, ty úplně předchozí byly jakštakš, nicméně ta s těmi draky byla taková slabší. Pamatuji si jen, jak moc mě naštval konec té hry. Nicméně oni to pak ještě nějak dodělávali, takže ta hra se potom ještě asi nějak změnila a to jsem již nehrál. Nevím, moc přehled v tom nemám. Nicméně to byla hra spíše z pohledu třetí osoby. Tady je to v isometrickém pohledu. Tamtá hra  byla trochu celkově divná a naprosto zásadně záleželo na rozdílu levelů hrdiny a nepřátel. Tedy pamatuji si, že když jsem to hrál, bojoval jsem v jednom místě s bossem a asi 30 obludami a nedělali mi vůbec nic. I kdyby do mě kousali třeba celý den. Bylo to dáno tím, že jsem před tím vykuchal létající města v podobě draka, kde jsem získal velký level, protože jsem nepochopil moc děj a to, kam mám jít a tak jsem lezl někam, kam jsem vůbec chodit nemusel.

Jediné, co to má dle mé paměti společného, je obluda "skřeta". Což je spíše imp (myslím v té češtině s draky se to i jmenovalo imp). Tam byli nepřátelští, taky jsou přátelští.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Milhaus Červen 25, 2015, 09:16:58

Včera jsem toho příliš nezvládl a moc nikam se nedostal. Začal jsem zkoumat další část druhé mapy, kde jsem ještě nebyl. Od vypravěčky tajemství v útočišti jsem si koupil všechny mapy na všechny poklady a tedy možná se pokusím hledat i je. Také jsem zjistil, že se od ní dají koupit unikátní knihy, které přidávají 1 bod do vědomostí nebo vlastností.

Cesta vedla poměrně přímo do krypty Neposkvrněných, kde se měla odehrávat další část mé zkoušky k přijetí. Nicméně rozhodl jsem se tam ještě nejít a nejprve se v této části porozhlédnout. Jak jsem zjistil, neprozkoumaná část této mapy je je ještě dost velká.

Nejprve zde byl úsek s pavouky, kde byla písečná bouře, která zpomalovala mé hrdiny. Geralt se naučil perk, že na něj okolní počasí nemá vliv, takže toho jediného to moc neovlivňovalo. Ostatní byl trvale pomalejší a to i v bojích, což se projevilo opravdu dost. Pavouci byli docela nepříjemní soupeři. Je jich víc druhů, navíc tu mají i vejce, ze kterých se po čase vylíhnou další (nebo je lze zničit ještě v nevylíhlém stavu). Pak tu byl chlapík, který byl nějaký zmatený a říkal, že je přepadla královna pavouků.  Pavouci zřejmě vrcholili bojem s královnou pavouků. Kus dál na sever bylo vidět i nějaké zničené město či chrám, ale ani tam jsem zatím nešel.

Kousek dál na východ a jih už nebyla písečná poušť, ale lesík.

Zde jsem našel poklop, který vedl do nějaké jeskyně. Nic moc tu nebylo, až na jejím konci byl skřet, který cosi mumlal, a ještě kousek dál zahrada, kde byla přerostlá masožravá kytka. Po boji jsem získal klíč od pracovny. V pracovně na zemi leželi živí kostlivci, které se dalo zabít, ale kteří sami o sobě o boj zájem nejevili. (i když je ghra prezentovala jako nepřátelské). Každý měl spešl jméno. Pro jistotu jsem je tedy zabil, aby neoživli zrovna v nejméně výhodný moment a prozkoumal pracovnu. Byli tu různé knihy o nějakém trhlém chlapíkovi-mágovi a jeho životních stratech, jak bojoval s bohy a počasím a tak. V menší místnosti byl krvavý kámen a nějaká úkolová kniha. Po té, co jsem vzal krvavý kámen, se objevil v první místnosti duch toho potrhlého chlapíka. A ten si navíc postupně oživoval ty kostlivce, které jsem před tím zabil do podoby ducha. Tedy jsem musel všechny zabít 2x. Boj to ale nebyl příliš těžký.

Byla zde gobliní vesnice, kde goblini pařili kolem totemu, ale zde jsem zatím nebyl. Všiml jsem si ale, že dole nedaleko královny pavouků pod vesnicí stojí nějaký zraněný chlapík a naříká. Seběhl jsem tedy ještě k němu, ukázalo se, že je to nějaký mág Neposkvrněných, kterého dolů shodil jeho otrok skřet (zřejmě ten, co byl v té jeskyni a mumlal nesmysly). Vyléčil jsem jej pomocí krvavého kamene a on byl asi 2s vděčný, protože hned poté, co zjistil, že mám vliv na hvězdné kameny (krvavé kameny jsou hvězdné kameny obdařené ještě krví), mě napadl. Títmo se mi též otevřela nějaká nová místnost v útočišti, ale zatím nevím jaká, nebyl jsem tam.

Dále zde byl kousek od gobliní vesnice chlápek, který šel prodat dobytek na porážku do Stříbrného zapadákova. Pomoci nechtěl, nicméně jeho zvířata žila v domnění, že jedou do zaslíbených pastvin a když jsem jim řekl, že jdou na porážku, byla z toho docela překvapená a chtěla zachránit. Chlapíka jsem tedy ukecal, zvířata se vydala hledat ty zaslíbené pastviny :). Krom králíka, ten se na to vyprdl.

Kousek od nich byl jelen, který ztratil hlas a nemohl mluvit. Ukazoval, že někdo na východě mu jej ukradl. Kousek od něj pak byl Troll, který vybíral mýtné na mostě (jak velí trollí tradice) a který zaučoval svého malého synka tomuto umění. Nějaká karavana orků a otroků zaplatit odmítla a tak tu byla zmasakrovaná. Vzhledem k tomu, že tu bylo dítě a děti nezabíjím a ni nebiju, jsem se rozhodl zaplatit. Dítě bylo zklamané, že nebudou dělat bum-bum. Kousek od nich pak byli 2 orkové a jeden otrok, kteří přežili. Otroka jsem tedy zachránil, ale nic víc se tu dělat nedalo.

Po mostě dál za trolla jsem nešel. Přišlo mi, že jsem se již docela vzdálil od původního cíle a tak jsem se vrátil zpět k jeskyni se zkouškou Neposkvrněných. Zde mě nejprve nakazili tou nemocí Rot a hra mě informovala, že bych měl pohnout zadkem a ty zkoušky vyřešit co nejrychleji, jinak zdechnu a hned v zápětí jsem se zasekl v místnosti s nášlapnýma spínačama. Přijít na to, co se zde má dělat, mi trvalo asi dvě hodiny a stejně jsem to nevyřešil celé a jeden spínač mi prostě chybí. Postupně jsem našel předměty i vypínače, kam by toto předměty měly být položeny (těžký sud, vázu a vědro vody), tím jsem vypnul 3 silová pole, která brání v cestě dál, ale co se má dát na ten 4tý, který vypíná to 4té pole, to vůbec netuším. Posbíral jsem a vyzkoušel jsem zde úplně všechny vázy, co tu byly (jakože jich je tu požehnaně) a nic. Žádný jiný předmět či věc jsem nenašel. Možná to půjde zatížit i něčím obyčejným a hra kontroluje váhu, nikoliv předměty (protože jeden spínač šel zmačknout i obyčejnou vázou), ale těžko říct, kolik kilo by se na to mělo položit a jak moc to zatížit. Žádné info či nápovědu jsem tu nenašel.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Milhaus Červen 26, 2015, 11:30:04

Včera jsem konečně dokončil zkoušky pro Neposkvrněné.

Spoiler: ukázat

Klíčem v místnosti se spínacími plošinkami byla kniha o Neposkvrněných II. (1kg), vědro vody se značkou neposkvrněných (2kg), váza se značkou neposkvrněných (5kg) a sud se značkou neposkvrněných (7,5 kg). Nebo jakákoliv věc, mající stejnou váhu.

Pak tam byla ještě jedna místnůstka s vypínači a správnou kombinací jejich sepnutí, to nebyl problém udělat systémem pokus-omyl. Dále cesta vedla již za opatem, který chtěl nejprve provést rituál s hvězdným kamenem a udělat z něj kámen krvavý, nicméně když zjistil, že se naším vlivem stal jaksi z hvězdného kamene kámen bezcenný, moc to neunesl a napadl nás. Z jeho mrtvoly jsme získali klíč od sklepa v kostele ve vesnici a také amulet osvícených.

Splněním zkoušek se mi taky uvolnila druhá místnost v mém útočišti, takže byl nejvyšší čas se tam přesunout. Při prvním přesunutí se otevřel portál, ze kterého se vyhrnula armáda skřetů, kteří měli různé méně či více zábavné dialogy a kteří mě začali pronásledovat na každém kroku v útočišti. Za portálem pak byla místnost s démonem, který mi nabízel různé úpravy mých hrdinů (jejich vlastností, dovedností atd). Při druhé návštěvě útočiště jsem se dozvěděl víc o mých bývalých já, zjistil jsem, že Bohové vyrobili truhlu, kam zavřeli prázdnotu a moji dva hrdinové byli vybráni jako strážci této truhle, byla jim dána nesmrtelnost. Ale zřejmě jsme selhali, když se prázdnota zase dostala ven. Také jsme dostali na výběr po třetí z teleportů k elementům, vybrali jsme tentokráte zemi a za ním byl element země prodávající kouzla země a čarodějnictví.

Ve sklepě byl teleport, vedoucí do další části druhé mapy, kam zřejmě není jinak přístup. Zde byla vesnice Posvátný kámen, kterou považovali Neposkvrnění za svojí hlavní základnu. Úkol v deníku nám řekl, že máme tuto oblast důkladně prozkoumat a že se tak možná dozvíme mnoho věcí o této sektě. Jinak ale žádný konkrétní cíl zadán nebyl.

Nejprve jsem prošel vězení, nic zajímavého. Pak jsem si zde koupil od obchodníku zbraně z té škodlivé rudy a vybral jim obchod. (zdá se, že ty zbraně budou vyloženě nutné potřebné). Dále tu byla budova s hlavní vedoucí Neposkvrněných v této vesnici, se kterou jsem nejprve promluvil a vymámil z ní co nejvíce informací a pak jí zabil.

Vrátil jsem se ještě do vězení, pomocí kouzla Pírko jsem teleportoval z vězení ven orka, který se tak přidal na mojí stranu v boji a vykuchali jsme tu všechny stráže. Pustili jsme všechny vězně, nikdo ale nic důležitého nám neřekl.

V jedné jeskyni za vodopádem jsme našli kamoše naší lučišnice, která se k nám přidala a která měla menší vedlejší úkol právě s ním a s jeho najítím. Nicméně během rozhovoru se přidala na jeho stranu a společně nás napadli. (load, nechci o ní zatím přijít a nevím, jestli lze docílit toho, aby zůstala a přitom splnit tento úkol).

Ve vesnici zdá se jinak nic zajímavého nebylo. V okolí jsem si ale ještě všiml dvou jeskyní. Nejprve jsem šel do jeskyně na jihu, která byla plná teleportů a byl zde takový hlavolam z nich. Ten jsme vyřešili, po cestě jsme našli "ovcodlaka", což byl jeden z menších úkolů, nicméně to byl jen jeho duch a my zřejmě potřebujeme jeho tělo (pravděpodobně se dá z jeho vlny vyrobit nějaké brnění). Na konci hlavolamu byla knihovna, kde nás oslovil nějaký duch s tím, že si můžeme vybrat jednu ze tří knih dovedností.

Na kopci kousek od této jeskyně byl pak nějaký magický luk "Hledač srdce" a pod ním byla mrtvola chlapa, který jej hledal. Z jeho deníku bylo patrné, že nevěděl, jak se k němu dostat a tak skočil dolů s tím, že jej po cestě chytí a přitom se zřejmě krapánek zabil. Nicméně jak získat tento luk jsem nezjistil.

Teleportoval jsem se ještě zpět do gobliní vesnice. Bylo jasné, že toto místo klidně mohu projít, jelikož zřejmě nesouvisí s hlavním dějem. Tamní totem po nás chtěl pár odpovědí, jak bychom se rozhodli v různých situacích, ve kterých jsme skutečně během hry byli a skutečně jsme se v nich nějak rozhodli. Odpověděli jsme tedy popravdě tak, aby naše odpovědi odpovídaly našim činům a on nás ve vesnici nechal a nechtěl nás zabít. Já jej za odměnu sejmul ohnivou koulí a následně zlikvidoval i všechny zdejší gobliny. Díky tomu jsem našel krvavý kámen. Nicméně někde dřív jsem našel už dva, tedy mám v batohu tři. Přemýšlím, jestli je použít (a aktivovat si tak tím další portál v útočišti), nebo si je šetřit a použít je na léčení v pravou chvíli (tyto kameny umí léčit i nemoc Rot). Nicméně mnoho portálů na otevření v útočišti už nezbývá, myslím že chybí 2. Jeden neznámo kam a pak ještě portál vzduchu.

Pořád nebylo jasné, co je cílem průzkumu ve vesnici Posvátný kámen a jeho oblasti. Zbývá tam jen jedna nějaká jeskyně, kde jsem ještě nebyl. Tedy se půjdu podívat ještě i tam a pokud nic nenajdu, tak nevím.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Elemir Červen 26, 2015, 14:56:23

Při zmínce o tom luku jsem si hned vzpomněl na Heartseeker (http://baldursgate.wikia.com/wiki/Heartseeker) z Baldur's Gate II, ale to bude asi jen náhoda.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Milhaus Červen 29, 2015, 09:22:09

Poslední jeskyně v oblasti, nebo spíše starší chrám, bylo to pravé, kam bylo třeba jít. Byla to hlavní základna sekty, kde kupodivu mnoho nepřátel nebylo. Dovnitř jsem se dostal bez boje, díky amuletu osvíceného. Po chvíli procházky jsem se dostal k oltáři, kde zrovna nějaký maník obětoval zajatce a jejich krev dával zřejmě do hvězdných kamenů. Ve snaze jich zachránit co nejvíc jsem tam vlítl jak tajfun, po pár vymlouvačských kecech zmizel a místo něj se tam objevili dva démoni a par sektářů. I nadále zde ale zůstali zajatci, které bylo třeba zachránit. Pomocí kouzel teleport a pád pírka jsem je přesunul dál od démonů (jeden z nich se pomocí nich léčil), a pak jsem na pár ran v jednom kole vždy každého z nich zabil. Cesta byla volná. Kousek dál jsem našel vypínač, který posunul oltář a na druhé straně ducha knihovnice, která žila ještě v době dávno minulé, ale která mi mnoho zajímavého neřekla.

V nižším patře byl hlavolam, který bylo nutno vyřešit. Čtyři tlačítka, zavřené dveře uprostřed, nápověda v knize, klasika, která spolehlivě ničí nervy každému, kdo nezná řešení :). Nakonec jsem na to přišel, po příchodu ke dveřím se znovu objevil ten maník, který si přivolal na pomoc další 4 ohnivé démony (kouzla ohně je léčila) a začala bitka. Po jejich smrti jsem v malé místnůstce našel krom jiných věcí Leandřinu krev (krev velekněžky), kterou jsem potřeboval na vyrobení kouzla, které udělá rytíře smrti smrtelné.

Začal jsem trochu experimentovat se zdejší tvorbou věcí. Zajímavý a poměrně složitý systém. Na výrobu jsem obětoval kouzelníka, kterého jsem nabral již dřív v prvním městě a kterého jsem učil jen  Identifikaci věcí, kování a výrobu. Všechny suroviny, co jsem během hry našel, jsem přesouval do svého útočiště do truhel (hra v tomto ohledu hráči klacky pod nohy neklade a je možné odkudkoliv posílat věci do těchto dvou osobních truhel hrdinů). Nicméně jakmile jsem vzal rudu z škodlivého materiálu, můj kouzelník onemocněl Rotem. Zjistil jsem, že nemá tu dovednost, která mu umožňuje s tím pracovat bezpečně. Naštěstí jsem někde našel knihu, ze které se to dalo též naučit. Musel jsem jej ale vyléčit pomocí krvavého kamene (tím se mi otevřel nový portál v útočišti, k tomu později). Výroba v této hře je poměrně složitá, je to o kombinaci různých věcí, předmětů nebo zařízení ve světě.

V útočišti se mi otevřela za novým portálem kovárna, kde byla vysoká pec. Jak jsem zjistil, chybějících neotevřených portálů jsem tam měl přece jen víc. Todle byl prostě další. Skřet mi při jeho otevření zase řekl něco dalšího o mých bývalých já. U pece jsem rovnou tedy využil tvorbu a roztavil všechnu rudu na pruty. Pomocí prutů se dá pak vylepšovat zbraně (získají extra poškození). Pomocí červených kamenů lze dodávat různým brněním odolnosti proti živlům a stejně tak to lze udělat pomocí esencí živlů (tam vždy jen k jednomu živlu). Zvedl jsem si tak odolnosti u všech postav na 80%, víc to zřejmě nejde. Esence Temnoty dodává danému vybavení ještě bonus +1 k plížení. Pomocí kladiva a šrotu lze vyrobit brnění, které se dá pak ještě vylepšit přes pláty. Vyrobil jsem si tak zbroj pro svojí bojovnici. Přes magickou nit a kousky kůži lehkou zbroj a pomocí nože a kůže se dají vyrobit kousky kůže. Pomocí magického inkoustu a prázdných svitků se dá vytvořit svitek s kouzlem (žel náhodným), pomocí svitků a prázdné knihy dovednosti se dá vyrobit kniha dovedností atd atd. Variant a možností je tam hodně, nechtělo se mi to moc řešit.

Každopádně jsem si vyrobil knihu dovednosti, která učí postavy schopnosti zbavit Rytíře smrti nesmrtelnosti. Ta navíc nezmizla po přečtení, takže se jí naučili všichni mí hrdinové a já tak byl připraven na boj s nimi.

Použil jsem ještě dva krvavé kameny a otevřel ještě portál vzduchu (poslední portál živlu s učitelem vzdušných kouzel) a pak ještě tržnici. Zbvá mi poslední portál v útočišti, který jsem ještě neotevřel.

Pak jsem ještě chvíli pokračoval v průzkumu a přemýšlel jak získat ten luk Hledač srdce. Nakonec jsem jej prostě sestřelil i se skálou a získal jej. Vrátil jsem se do gobliní vesnice a našel tu tajný vchod dolů, který jsem dřív minul. Zjistil jsem, že je tu nějaký gobliní šaman, který skrz mluvítko mluvil jako ten totem. Ten mě napadl, tak jsem jej musel zabít.

Šel jsem do části na jihu, kde jsem to ještě neměl prozkoumané (byla zde láva a nějaký rozbitý chrám). Před vstupem se mi zde zjevil ten skřet z útočiště a oznámil mi, že je útočiště pod útokem démonů a že útočí skrz otevřený portál, který je někde tady v té oblasti. Že je třeba zničit velký krvavý kámen, který je někde ve středu a který ten portál napájí energií. Že k němu vedou zřejmě 3 cesty, přes Neposkvrněné, přes démony nebo přes lávu. Démoni by pak měli být zranitelní jen pomocí rudy z toho magického materiálu. Nicméně to mi nějak nefungovalo, nebo jsem to nějak nepochopil, protože ač vybaven těmito zbraněmi, jsem jim nedělal nic. Cesta přes neposkvrněné byla schůdná, nejprve jsem je přes dialog ukecal, takže jsem s nimi ani nemusel bojovat, nakonec jsem si ale říkal, že je to škoda zkušeností a všechny je sejmul. Nicméně přes jejich místní teleport jsem se dostal do místa, kde bych se boji s nesmrtelnými démony stejně nevyhl, což byl dost problém. Nakonec jsem to vyřešil pomocí kouzla neviditelnost, prostě kolem nich prošel, zničil ten šutr, tím všichni démoni chcípli a bylo to vyřešeno.

Druhou mapu v okolí Stříbrného zapadákova jsem tak měl zřejmě asi komplet prozkoumanou. Někde by tu sice asi měl být ještě král trollů, ale nějak jsem nepochopil, jak jej najít. Další cesta vedla do Temného lesa, kde mě Icara (bílá čarodějka) poslala hledat mága. (já měl za to, že je ten mág mrtvý a že jej sejmuli v té hospodě na začátku, ale asi ne, no).

Na nové mapě jsem šel směrem na západ a pak jih a dostal se tak do zdejší vesnice, která byla okupována orky a pak ještě nějakými horskými bojovníky. Nicméně i když plnily obě frakce úkoly pro velekněžku a i když jam mi vůdce lidí řekl, byli úplně stejně brutální a barbarští bojovníci, měli mezi sebou nějaké napnuté vztahy a vypadalo to, že se každou chvíli porvou. To by mi náramně vyhovovalo, zbavil bych se obou frakcí. Bylo ale potřeba nejprve zjistit, kdo ukradl krvavé kameny lidem a najít důkaz proti orkům.

Celkově zde bylo více úkolů a možností, co dělat. Například jeden ork ztratil klíč od zbrojnice a bálse, že se to domákne jejich velitelka. Další ork se zamiloval do jednoho bojovníka lidí a oba svojí lásku tajili před svými vůdci. Další ork prodával nelegálně zbraně a bál se, že se to domákne jejich šéfka. Bylo jasné, že todle všechno jsou možnosti, jak orky oslabit, pokud bych je napráskal jejich velitelce, ale já to neudělal. Klíč od zbrojnice jsem našel v truhle v krčmě (měl jej schovaný zdejší asi jediný přeživší původních obyvatel, který tu dělal barmana). Pomocí klíče a plížení jsem se do oné zbrojnice dostal a vybrakoval jí. Pak jsem klíč vrátil orkovi. Dva zamilované milence jsem nepráskl, obchodníka také ne. Jednomu orkovi šamanovi, co prodával svitky a kouzla, jsem prodal zbraň z toho škodlivého materiálu a ten tak onemocněl rotem - tato nemoc způsobuje, že postava pomalu ale jistě přichází o životy) :).

Vůdce lidí mi tedy řekl, že chce najít zloděje těch krvavých kamenů. Taky mi řekl, že u nich ve sklepě nějaký ork-mučitel vyslýchá chycené lidi, ale že není moc šikovný, protože vždycky umřou dřív, než mu něco řeknou. A že je tedy jaksi můžu vyslechnout, jestli chci. Celý problém vězel v tom, že zde měl onen mág, kterého mám najít dům, který byl ale zapečetěný nějakým kouzlem a nikdo se nemohl dostat dovnitř (a já dovnitř musel kvůli nějakému amuletu). Jediný, kdo by mohl znát cestu dovnitř, jsou bývalí služební mága, nicméně ti někam utekli a někde se schovávají ve městě ale nikdo neví kde. Ti vyslýchaní v mučírně by pak mohli vědět, kde jsou.

Šel jsem tedy do mučírny ve sklepě, všechny zdejší orky i lidské bojovníky jsem sejmul, promluvil si s vězni a ti mi řekli, že tu někde bude tajný tunel, kudy by mohli utéct. Po chvíli hledání jsem jej našel, kousek dál v tunelu jsem narazil na nějaké agresivní houby a obludy, které jsem musel sejmout a vyčistit tak cestu dál ven. Pak už nic nebránilo tomu, aby vezni mohli utéct, jeden z nich mi řekl, že se služební mága skrývají ve sklepě pod velkým šutrem a že klíč od něj je v úlu včel, za mágovým domem.

Šel jsem se tedy podívat do mágova domu, dovnitř se jít nedalo, ale z v úlu opravdu byl klíč. Ve vesnici jsem našel zmiňovaný kámen a zničil jej a nic mi tedy nebránilo jít do podzemního bunkru. Zdejší služební mága mi řekli co a jak a poslali mě do domu mága. Navíc mě požádali, abych vypnul zdejší ochrany a pasti a oni mohli skrz jeho dům uniknout. Byl zde portál, který vedl přímo do domu mága a tedy jsem vyrazil.

Objevil jsem se na velké nášlapné desce, všude okolo létaly ohnivé koule. Jak jsem zjistil, pokud z desky slezu a uvolním ji, vyteče do prostoru olej, který hned následně vybuchne díky těm ohnivým koulím. Naštěstí stačilo tu plošinku zatížit židlí a pak už jsem se relativně bezpečně tu mohl pohybovat. Vybral jsem toto patro i tajné podzemí a pak šel do patra horního. Zde byli všude miny, které jsem tedy jaksi odpálil pomocí mága, celá místnost začala hořet, ale nebylo to nic, co by nezvládlo kouzlo deště. V jednom pokoji byla truhla a 4 svícny. Truhla mi položila otázku na jméno největší dámy, ale všechny nabízení možnosti nefungovaly. Svícny stačilo všechny zapnout, otevřel se portál do další místnosti, kde byla páka, odstraňující magické bariery (především tedy tu, co vedla do třetí místnosti, kde byl teleport a další páka. Páka v třetí místnosti vypla ochrany domu (tedy ty ohnivé koule v přízemí a já tak služebnictvu mohl říct, že mohou bezpečně projít. Vybral jsem i celý dům, našel v jednom místě amulet, který jsem potřeboval, skočil jsem ještě za služebnictvem jím říct, že mohou jít a oni mi na oplátku dali heslo k truhle, co mi nabízela všechny možnosti špatně. Šel jsem tedy ještě i tam a pomocí správného jména jí vybral.

Vrátil jsem se do vesnice. Měl jsem možnost zdejším orkům uvařit pálenku a pořádně je opít, což by se před bojem s nimi mohlo hodit. Každé oslabení by mohlo být dobré. Sehnal jsem potřebné suroviny, postupoval dle návodu v knize, nicméně jsem musel čekat asi 10 let, než z toho bude opravdu dobré pití. To byl docela problém, naštěstí pomohl skřet v útočišti, který uměl nějak podvádět čas. Ten mi jí "zestárl" a tedy již nic nebránilo tomu, abych dal sud s pálenkou barmanovi a ten jí mohl dát orkům a ožrat je tak (včetně její šéfky) :).

Chybělo už jen najít toho zloděje těch krvavých kamenů a rozpoutat bitvu. Dle stop (postava s vysokou všímavostí je dokázala najít), se mělo jít východně dolů, pod dům mága. Zde jsem nejprve potkal hlouček orků, které jsem nejprve ukecal po dobrém a pak je zabil. Byl zde nějaký chrám, který byl ale blokovaný. Musel jsem najít 3 páky a otevřít dveře.

Po vstupu se na jednom místě objevil nějaký kostlivec, který oživil 4 obří sochy a pak zmizel. Sochy šly hned po mě. Vyčaroval jsem jako vždy pavouky a jal se bojovat, ale jak jsem zjistil, tento boj bude asi krapek problém. Sochy dávaly průměrně zranění 3000 životů (když se opravdu trefily i 7000) a tedy cokoliv, co trefily, zabili jednou ranou. Navíc ony samy zřejmě měly tak 7000 životů, tedy to bylo dlouhé mlácení a jako bonus jakýkoliv elementární útok (tj jakékoliv kouzlo) je nezraňovalo, ale léčilo. Moc jsem tento boj nepochopil, je možné, že se daly zničit nějak snadno, nicméně na nic jsem nepřišel a tak jsem bojoval klasicky. Bylo jasné, že se budu muset nejvíce spolehnout na lučišnici a bojovnici s obouruční zbraní, která může útočit objedno pole. Pavouci a další vyvolané obludy musely udělat živou barieru, která sochy zdrží a nedovolí jim útočit na mé hrdiny. Nakonec jsem to zvládl, i když mi nejprve umřela bojovnice, kterou jsem ale oživil pomocí kouzla a pak můj Geralt, kterého jsem již oživit nestihl.

Další cesta vedla do místnosti, kam pokud člověk vlezl, okamžitě chcípl na úplně čistě náhodný zásah bleskem. Naštěstí pomocí všímavosti si má lučišnice všimla stop. A když tam šel někdo jiný, muselo se tam projít dát. Prošel jsem tedy pomocí ní celou místnost dle stop a když jsem byl konečně na konci, přesunul za ní pomocí teleportačních pyramidek i ty ostatní. Zde jsem našel tělo zavražděného lidského hlídače kamenů, v jehož břišě byl roh jednoho z orků. Důkaz o vině orků jsem tedy měl. Kousek dál stála dva lidští strážci, kteří pracovali pro démony a kteří hledali uprchlé skřety (přesně ty, co se mi nastěhovali do útočiště a furt mě pronásledují). Měl jsem možnost jim ty skřety naprášit, nebo je krýt. Nakonec jsem se rozhodl skřety krýt a poslal jsem je špatným směrem. V bedně za nimi pak byl hvězdný kámen, který mi tak otevřel tentokráte už nejspíše opravdu poslední portál v útočišti.

Ale do útočiště jsem nešel, naopak jsem vyrazil do vesnice, naprášit vše, co jsem zjistil, zdejšímu lidskému vůdci. Ten, jakmile se to dozvěděl a měl důkaz proti orkům zavelel a nastala mela. Asi 10-15 lidských bojovníků proti asi 15 opilým orkům. Ork obchodník nakažený Rotem byl už se životy na nule :) i tak to ale byla těžká bitva a nevím nevím, jestli by lidé vyhráli, kdybych se do boje nezapojil. Ke konci už to bylo třeba 1 ork na 15 lidí a já se ani málem nedostal k tahu. Když bylo po všem, pomocí kouzla pírko jsem si odteleportoval z lidského hloučku lidských bojovníků jejich velitele a promlubil si s ním pomocí Geralta (tím splnil jeden úkol), ale dialog jsem neukončil a jejich vůdce si tak zablokoval. Triss mezi tím hodila na zbytek skupiny Déšť meteoritů, což se jim sice moc nelíbilo a nadávali, ale boj nespustili. Následně na ně ještě prdla kyselinové střely, což v kombinaci s tím, že hořeli většinu zabilo, zbývající začli bojovat, ale to již nebyl problém je dorazit. Vrátil jsem se ke Geraltovi a rozhovoru s vůdcem, který mi poděkoval za pomoc v boji a za statečnost a řekl mi, že vyráží pryč z vesnice drancovat nějaké jiné vesnice a tím dialog ukončil. Hned po něm jsem jej zabil taky. :). Každá zkušenost se hodí. :).

Nyní bych se tedy mě jít do útočiště podívat na portál, který se mi otevřel a pak asi pokračovat v průzkumu temného lesa a dostat se tak do lesa přízračného, kde by snad měl být onen mág.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Milhaus Červen 29, 2015, 09:24:20

Citace: Elemir  Červen 26, 2015, 14:56:23

Při zmínce o tom luku jsem si hned vzpomněl na Heartseeker (http://baldursgate.wikia.com/wiki/Heartseeker) z Baldur's Gate II, ale to bude asi jen náhoda.

Ta je jasné, že se autoři inspirovali v mnoha různých hrách. Včetně i třeba Might and magic. A všechny prvky, které se jim líbily, nějak skouleli do jedné hry. Tedy je dost pravděpodobné, že baldury hráli. Ale nakolik je to náhoda či nikoliv, to těžko říct.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Milhaus Červenec 07, 2015, 13:12:06

Poslední portál do zakázané zóny v útočišti se mi neotevřel. Nevím proč a nevím jak jej otevřít, ale je to jediný, který zůstal uzavřený nezávisle na tom, kolik hvězdných kamenů jsem našel.

Vyrazil jsem tedy do přízračného lesa. Jak jsem záhy zjistil, vstup je chráněn nějakým duchařským-magickým kouřem, proti kterému chránil amulet, který jsem našel v chalupě u mága. Nicméně chránil jen jednu postavu, takže ty zbývající pochcípaly. Load, znovu a lépe.

Přízračný les je relativně malé místo, nicméně jsou tu již relativně silné obludy. Pohybují se s levelem okolo 18, takže slabší postava by zde asi měla problém. Já touto dobou byl na levelu 20 a po projití venkovní části jsem se dostal na level 22, takže jsem tolik problémů neměl.

Kousek od vstupu jsem na jednom místě našel nějakou naštvanou partičku dobrodruhů-kostlivců, které jsem všechny pozabíjel. Kousek dál se zjevil Berengar (potrhlý mág), který mi dal na výběr ze tří sudů. Promluvil jsem i s kamenným elementálem, který byl učněm ducha lesa, který úzkostlivě žádal o záchranu ducha lesa, kterého zajal nějaký démon v jeho chatrči. Na severu byl chrám, kolem kterého byla docela solidní armáda skřetů, neposkvrněných, goblinů, i rytířů smrti (konečně jsem na ně mohl vyzkoušet to kouzlo, které je udělá zranitelnými a jak jsem zjistil, toto kouzlo ruší nezranitelnost úplně všeho, ne jen rytířů. Tedy lze pomocí něj například zlikvidovat i strážící sochy, které jsou také nezranitelné a které spouští pasti na některých místech).

Jal jsem se tedy pomalu ale jistě likvidovat tuto armádu, během to si ještě odskočil po cestě na severozápad, kde byla Cassandra, královna lichů, sestra toho bosse z první mapy, která s ním měla krvavé (sourozeneské) pouto a proto s ní udělal kdysi licha. Ta se mu chystala pomstít a proto vyrobila kouzlo, které obnovuje toto pouto, pokud se poláme. Nabídla mi jej, že mi jej dá, pokud sejmu kočku-kouzelníka (toho, co mě do toho všeho namotal úplně na začátku hry) a který v podobě kočky byl nedaleko zdejší vesnice. O kousek dál byl ještě teleport a u něj kanec, který přišel o hlas. Našel jsem tedy krom mého zloděje již 3 oběť zloděje hlasů (stavil jsem se v útočišti pro zloděje a promluvil s kancem, tím se mi podúkol zloděje posunu o kousek dál). Po pár metrech jsme i narazili na toho zloděje, dali mu nakládačku a, a nic. Úkol se nesplnil, nic se nevyřešilo.

Pokračoval jsem dál v průzkumu severozápadu, našel nějaké místo s tajným chrámem, mrtvoly uvězněné ve stromech mě na něj upozorňovali. Po chvíli bádání jsem přišel na to, že teleport přesunu jen mrtvolu a tak jsem musel jednoho ze svých hrdinů i s teleportační pyramidou zabít a přesunut jej pomocí vypínače dovnitř. Pak jsem se k němu přesunul i se zbytkem a oživil jej. Todle místo bylo hodně o mrtvolách a tak vůbec, prostě nekrofilové by byli v ráji. Mě to zas tolik nenadchlo, ale pokračoval jsem v průzkumu. Na jednom místě mě přepadli nemrtví, a kousek dál byl zvednutý most, který bylo třeba dostat nějak dolů. Po chvíli jsem i na to kápl a tak jsem se zase dostal o kousek dál. Ve finále jsem našel skrýš s hrobem Cassandry, ze kterého jsem vykopal její mrtvolu, kterou jsem pár dobře mířenými světlicemi spálil, jak mi radil Arhu (mág-kočka). Dále po cestě byl ještě nějaký kostlivec-alchymista, se kterým se dalo obchodovat a teleport.

Vrátil jsem se za Cassandrou, ta z toho byla nějaká překvapená a nevěděla, co s ní je. Dal jsem jí tedy nakládačku, aby se uklidnila a z její mrtvoly sebral kouzlo obnovy spojení duší.

Pokračoval jsem dále v čištění okolí chrámu, tentokrát jsem jej obešel více ze severu, pak mě to ale přestalo bavit a říkal jsem si, že bude rozumnější vrátit se na cestu, na kterou mě poslal učeň ducha lesa. šel jsem tedy na jih, probojoval se skrz močály, na jednom místě mě oslovil znovu Berengar a otevřel mi nový teleport do jeho bludiště. Nakonec jsem došel do chatrče ducha lesa, vyřídil pár oblud a nakonec i samotného démona. Tím se mi splnil podúkol pro čaroděje, který byl jeden z mých společníků a který na něj měl pifku. Duch lesa byl osvobozen, dal mi runu, kterou se dá otevřít chrám a radu, že se dá dostat do první zahrady, aniž bych musel podstupovat zkoušky nanebevzetí, pomocí zkratky.

Pomocí teleportu jsem se přesunul do toho bludiště toho Berengrara, zde byla šachovnice a tři vypínače. Každý vypínač měnil zvířátko na začátku na nějaké zvíře (jeden na kočku, druhý na psa a třetí na krysu). Na šachovnici pak byli tři různé dobroty, ryba, kost a sýr. Šlo o to dostat zvířátko na určitá místa, aby se otevřely dveře k třem pokladům. Docela zajímavý úkol, jak jsem se později dozvěděl, tyto úkoly dělali a vymysleli lidé, kteří přispívali na kickstarteru větší částky. Ale nebylo to moc složité.

Nyní už bylo jasné, že jediná možná cesta je do chrámu a že jej tedy budu muset dočistit a vše okolo něj pozabíjet a pak se vydat dovnitř. Okolo ještě zbýval ohnivý démon, několik spešl pojmenovaných bossů gobliních šamanů, rytíři smrti. Tydle boje mi už ale nedělali velký problém. Přímo u vstupu pak byl Lord smrti (takový větší rytíř smrti).

Vlezl jsem dovnitř, prozkoumal menší jeskyň, našel nějaké poklady a..., a zničené zrdacdlo, které mělo vést do zahrady. Leandra (zlá velekněžka) mě jako vždy předběhla a tuto cestu zničila. Měl jsem tedy jít do chrámu, podrobit se zkoušce na nebe-vzetí a prostě jít tou složitější cestou, kterou nikdy nikdo zřejmě nezvládl.

Jak se ukázalo, největší problém byl s tím, vůbec zjistit, kudy se do toho chrámu leze. Prolítl jsem celou mapu přízračného lesta atm a zpět několikrát, ale žádný vstup do chámu jsem nenašel. Nakonec jsem zjistil, že je to přímov  té malé jeskyni, jen je třeba zmačknout malé tlačítko, které odstraní barieru kamenů. Hurá, šel jsem dál, byly zde zavřené mluvící dveře, které by mě zřejmě nepustily dál, pokud bych neměl nalezeny všechny krvavé kameny a aktivovány všechny portály krom toho jednoho. Kdybych je neměl, asi by mě ty dveře odpálkovaly je najít. Já je tedy již měl a tak mě bez problémů pustily dál.

Nastalo peklo. V chrámu se nebojovalo (vůbec). Nicméně byly zde hádanky a hlavolamy, jejiž řešení bylo více, než komplikované. Na jednom místě v knihovně byl na zemi kruh ze svíček, které se daly zapalovat a zřejmě to sloužilo jako zámek na cestě dál. Nějakým omylem se mi povedlo to nějak aktivovat, do deníku se mi zapsal záznam, ale nic se nedělo. Zřejmě bylo třeba jinou kombinaci. V knihovně jsem ještě posbíral knihy, které by mi zřejmě měli poradit, ale já jsem asi dost dutej a moc chytrej jsem z toho nebyl.

V přední části, kterou jsem před tím jen prošel, byl systém mnoha dveří, které byly uzavřeny. I z nich zde byla taková poměrně rozsáhlá hádanka, kde bylo třeba různě otvírat dveře pomocí zemních spínačů, byli zde i skrytá tlačítka na zdi, která otevírala další dveře a také tu byli dvoje dveře označené živlem, které se daly otevřít jen pomocí klíčů (které byli také vidět, ale nebylo jasné, jak se k nim dostat). No prostě peklíčko a očistec. Nakonec jsem na to ale došel, vždy v určité části pak byly dvě sochy, kde každá představovala nějakou možnost a bylo třeba jednu z nich (tu správnou) zničit. Když jsem našel nedaleko pokladnice první, tak jsem to odhadl a trefil správně. Po projít přes pasti za zemskou bránou jsem trefil správně i druhé dvojsoší a té špatné soše jsem to dost natřel. Pak byla cesta za dveře označené jako vzdušní, kde bylo potřeba projít složitým labyrintem teleportů v různých místnostech, až k dvojsoší třetímu, kde jsem to netrefil a zničil sochu špatnou. Následoval vyhazov z dungenonu a restart a vše znovu od začátku.

Po opětovném procházení, odemykání, teleportování, rozbíjení soch, jsem konečně zničil tři správné sochy a na podstavcích uprostřed místnosti, se objevily tři knihy. Zřejmě právě v těchto knihách měla být rada, jak otevřít ten zámek se svíček, kterou jsem ovšem absolutně nepochopil. Po hodinách marného zkoumání, zkoušení atd, jsem zjistil, že zámek se svíčkami je třeba aktivovat 3x, skrz 3 různé kombinace ve správném pořadí. Každá kniha popisovala jeden způsob aktivace. 1 aktivaci jsem udělal omylem a tak mi zbývaly 2. To byl zásadní posun, už zbývalo jen přijít na to, které svýčky zmačknout. Druhá kombinace šla v klidu, třetí byla horší, ale nakonec jsem na to přišel. Posunul se regál a za ním pokračovala cesta dál.

Po chvilce cesty jsem našel mága, kterého jsem celou dobu hledal. Ten se přesunul do Útočiště, kde s Icarou (Bílou čarodějkou) a skřetem zase kuli pikle, koho já zničím příště. Měli to dobře naplánovaný. Stačilo projít jedním portálem do První zahrady, všechno tam zabít a ukončit hru. Pohoda. Nicméně udělat jsem to musel já, né oni.

Ale alespoň to chvíli vypadalo, že budou ochotni jít se mnou a pomoci mi, to je ale přešlo hned u prvních dveří v První zahradě, ze kterých vylezla Leandra a já na ní použil kouzlo spojení duší. Icara, Leandra i mág to v ten moment zabalili a šli si to zase rozdat ve trojce a mě tam nechali stát samotného v otevřených dveří a záchrana světa je již nezajímala.

Šel jsem tedy dál, po chvíli jsem narazil na toho temného démona (co mě občas oslovoval během hry v útočišti) a který podvedl bohyni a otevřeli truhlu bohů, ze které pustili prázdnotu. Moc pokec s nim nebyl a začala bitka. K nám se přidala ta bohyně. On si na pomoc vyvolal nějaké otravné démony prázdnoty. Víceméně ale neměli moc šancí a po jednom kouzlu pádu meteorů a pár kousnutí od pavouků bylo po něm.

Říkal jsem si, že je to nějaké divné a že je to nějaké snadné na posledního bosse, zvlášť, když se již dlouhou dobu v těch posledních dungeonech nikde nebojovalo. Nicméně po pár korcích se teprve objevil závěrečný boss, Drak prázdnoty, který si přivolával na pomoc nějaké démony. Tento boj byl už o trošku těžší, ale ne o moc. Přivolané obludy nemělo smysl zabíjet, protože si je hned přivolal zpátky a tedy mělo smysl zaměřit se jen čistě na něj a zabít jej co nejrychleji. Ale moc těžké to nebylo, některé boje během hry mi přišli o poznání těžší.

Ač tak či onak, drak prázdnoty byl poražen, prázdnota opět uvězněna v truhle bohů, svět zachráněn a dva strážci poslání jako hrdinové na svět, kde spáchali ještě mnoho dalšího dobra.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Elemir Červenec 11, 2015, 01:44:25

Tak gratuluju k dohrátí.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Milhaus Červenec 28, 2015, 13:17:32

videa ze hry
https://www.youtube.com/playlist?list=PL5Sp4CJqAwzFkeZLu5JDcRJ_QuaUTBx3W

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Lord Owl Září 29, 2015, 20:29:35

Díky za vyčerpávající poznatky z hraní Divinity: Original Sin.

Jenom k těm starším hrám: na začátku ságy bylo Divine Divinity (RPG v izometrii a grafice ala Diablo, ale systémem boje jako Baldur´s Gate - myslím že Elemir by zaplesal). Pak přes pár verzí a mnoho let odmlky se to dostalo k Divinity:Ego Draconis, následně vylepšené Divinity: The Dragon Knight Saga (mimochodem úžasné, svojské a poměrně oldschoolově obtížné hraní). Pak bylo něco jako Dragon commander, ale to byl mišung s nějakou tahovkou či co, takže to jsem nehrál.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Elemir Září 29, 2015, 20:44:20

Divine Divinity mi GOG už nabízel mnohokrát a mnohokrát jsem nad ním uvažoval. Systém ala Baldur's Gate je pro mě opravdu to pravé. Dodnes jsem se třeba nesžil s pravidly AD&D 3. Mě ta dvojková pravidla přijdou prostě lepší a cokoliv, co se jim konceptem podobá, má u mě dveře otevřené :D

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: flash Září 29, 2015, 20:48:32

První Divinity mela boj prave jako v Diablu, spis ta ukecena část trochu připomínala BG. A nemelo by se zapomínat na Beyond Divinity která vysla  po prvním dilu, takze tam vlastne k zadne velke odmlce nedoslo, i když je fakt ze do vydani Divinity 2 nejaka doba ubehla:)

me osobne krapet mrzi ze Lariani museli ustoupit o krok zpet a vrátit se do casu izometrie, preci jen s Divinity 2 měli naslapnuto uplne nekam jinam. Ale holt v tom vezi peníze, když jsme videl kolik toho z Divinity 2 museli vyškrtat kvůli vydavteli a penezum...no skoda mluvit. Vincke prohlásil ze ma v planu jednou udelat nejlepší rpg všech dob (samo nutno brat s rezervou) a myslim ze tyhle mensi projekty jako Dragon Commander nebo Original Sin mu na to mají zabezpecit finance. Talent na to udelat skutecne aspoň z casti prelomove a uzasne rpg Lariani urcite mají, jen ty peníze jim chybi.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Chidlink Říjen 09, 2015, 19:25:58

Divinity original sin 2 je pro mě jasná koupě, jednička byla něco parádního, kam se hrabe Zaklínač :D

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Milhaus Říjen 12, 2015, 13:53:25

Brzy již vyjde ta rozšířená edice jedničky, na kterou jsem tedy opravdu zvědavý.


Ze dvojky mám docela obavy, jestli se jim to krapek nevymkne z rukou. Přece jen, tydle hry by měly být vyvíjeny primárně jako single hra (tedy hra pro jednoho hráče s příběhem).

A u dvojky jsem pochopil asi tolik, že tomu tak úplně není a největší pozornost kladou na hru více hráčů. Navíc hodně podivným způsobem. Ještě bych pochopil hru v kooperaci, tedy že třeba 2-4 hráči hrají za své postavy to stejné (stejnou kampaň), co hraje hráč sám se 3 PC postavami. Jenže pokud opravdu bude hra fungovat tak, že bude zadávat úkoly, které hráče povedou přímo proti sobě (ve stylu zabij svého kamoše, se kterým si prošel půlku hry) s tím, že to nebude jakože mít žádný efekt (mrtvá postava prostě zase ožije jakoby nic) a jakmile se hráči dostanou do další fáze hlavního děje, tak budou zase jakože největší kamoši a budou spolupracovat (protože jinak se v hlavní ději dál nedostanou), tak nevím nevím. Nějak se mi to nezdá.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Milhaus Listopad 05, 2015, 07:41:24

Vyšla již ta rozšířená verze. Prozatím na ní zřejmě není čeština, respektive omylem vyšla nějaká alfaverze češtiny, která by ale měla být již stažená (a s ní zřejmě i ta čeština na původní verzi :D)
viz: https://prekladyher.eu/tema/vyjasn%C4%9Bn%C3%AD-situace-kolem-p%C5%99ekladu-d-os-ee.298/

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Elemir Listopad 05, 2015, 07:48:57

Zrovna před chvilkou jsem si při H7 vzpomněl i na tohle :) Co si vybavuju, tak původně ani čeština do předchozí verze vyjít neměla, protože se právě čekalo na EE edici. Nicméně už v základní edici byly předpřipravené části pro EE, které byly tudíž přeloženy. Akorát se čekalo na plnou verzi EE, aby se to mohlo dotáhnout do konce. V podstatě je to vlastně v tom odkazovaném článku popsané.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Milhaus Listopad 05, 2015, 10:30:04

No, to nevím, vím, že čekali na nějaký velký patch, ale jestli to měl být todle EE, to nevím. Nakonec ale ten patch tuším nevyšel a tak se autoi rozhodli vydat to pro tu verzi bez něj. Zde u EE to překládat začali (tj měli přístup k textům od autorů), ale protože se autoři rozhodli vydat EE dřív, než bylo v plánu, nestihli to otestovat a tak je ta čeština v alfaverzi. Jenže chybou komunikace byla tato verze součástí steamu. Nebo alespoň tak nějak jsem to pochopil.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Elemir Listopad 05, 2015, 10:45:12

Je to možné. Vím, že jsem tam na tom fóru už něco četl na začátku, když jsem se rozhodoval o nákupu hry, takže tam nějaký podzimní patch zmiňovali, ale měl jsem právě za to, že se jedná o EE.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Milhaus Listopad 06, 2015, 11:29:00

recenze: http://www.hrej.cz/recenze/divinity-original-sin-enhanced-edition-5280/

Citace

Používání ovladače svědčí také fakt, že mnohá menu byla přepracována a GUI jako takové obecně je nyní s analogovými páčkami pod palci skvěle ovladatelné.

Takže hra je upravená na konzolové menu a na PC tedy bude opět jako vždy neovladatelná. Ach jo.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Chidlink Listopad 06, 2015, 12:01:29

Vysoké hodnocení to dostalo i na games tiskali 9/10. Už se těším na češtinu až si to zahraju :D
Zkoušel jsem i anglickou verzi zatím a s tím ovládáním to není tak strašné, boje jsou o dost těžší, protože s přibývající obtížností hry, přibývají i nepřátele a zdá se mi že jsou inteligentnější.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Elemir Listopad 06, 2015, 12:25:10

Hodnocení na Games už delší dobu neberu vážně. Pokud jde o hru, naštěstí mám pořád instalačky původní verze, takže pokud mi to nebude vyhovovat, mám pořád na výběr.

Ale tak takhle je to vždy, nejprve test a jakmile se dostaví úspěch, tak někoho v pozadí napadne, že by to možná chtělo prodat ještě více kopií, tedy ještě více to otevřít dalším platformám. Jako proč ne, ale ať se taky snaží udělat to ovládání jak se patří. Po Zaklínači 3 začínám notně uvažovat, že příště už hru, která vychází jak na PC, tak i na konzole, prostě nekoupím, dokud se to nenaučí vývojaři odlišovat.

Název: Re:Divinity: Original Sin ee
Přispěvatel: Thorr Září 02, 2016, 20:09:47

Zdárec.
Dohrál to už někdo? Já se zasekl a už nevím, jak dál... Ach jo!

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Milhaus Září 16, 2016, 14:50:08

Na steamu vyšla EA verze druhého dílu.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Elemir Září 16, 2016, 21:28:11

Budeš to zkoušet?

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Milhaus Září 16, 2016, 22:46:36

No, je to asi jen v angličtině a nevím, jestli když jsem to podpořil přes kickstarter, na tuto verzi mám nárok. Moc jsem to nezjišťoval a nezkoumal, ale kupovat to spešl nebudu. Tak nejspíše asi ne. Stejně bude EA aso nedotažená a mě nebaví dělat betatestera a ještě za to platit.

Já se tedy nedostal ke hraní ani té vylepšené verze prvního dílu, tedy bych si měl asi zahrát to.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Jandik Leden 10, 2017, 21:44:23

Ahoj , mám prosbičku.
Utekla mě Avelyn od doktora na sever mapy , a nenašel jsem tam žádnou cestu , poradíte prosím jak se tam mám dostat , moc moc prosííím , a jinak díky za návod

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Chidlink Leden 10, 2017, 21:46:38

Dostaneš se tam skrze jeskyni, která je severně od města, jsou tam dost silný příšery, tak bacha :D

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Jandik Leden 10, 2017, 22:12:20

Ahoj . Už mám prozkoumané vše kromě ohnivé oblasti a kostela , můžeš prosím trochu přiblížit o jakou jeskyni se jedná , prosííím , moc děkuji

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: petstr Leden 10, 2017, 22:36:41

Zdarec, souřadnice tý jeskyně:
x:271
y:368
Před ní tě čeká trošku tužší souboj :-)

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Jandik Leden 10, 2017, 22:59:50

 ??? , tvl já jsem ale kokot , no robota jsem už udělal dříve , ale vůbec mě nedošla ta druhá cesta ven a nějak jsem ji přehlídnul. mooooc díky , a nejdříve jsem si myslel že se otevře ta cesta ven , když budu mačkat ty páky co jsou dole. ale ty asi na nic nejsou že

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: petstr Leden 11, 2017, 21:42:23

myslím že ne, sice už je nějaká doba co jsem tam byl, ale mám za to že jsem jen porazil robota a prošel jeskyní dál.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Jandik Leden 12, 2017, 17:56:26

ok , díky.  :)

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Milhaus Září 15, 2017, 22:49:32

Vyšel druhý díl. Což pro mě znamenalo se konečně zabývat tím, co se okolo hry děje, jak získat klíč na steam a podobně. (od dob podpoření na kickstarteru jsem to skoro nesledoval). Chvíli mi trvalo, než jsem zjistil, že se musím registrovat na stránky www.larianvault.com a až po přihlášení na tamní účet jej ještě propojit s kickstarterem. Zjistil jsem mimo jiné, že jsem mohl zkusit i tu alfa a beta verzi na steamu, která vyšla dřív.

Také již vyšly různé recenze, které jsou hodně lichotivé, jedna česká, kterou jsem četl: http://skillzone.cz/divinity-original-sin-2/review/

ta je až překvapivě hodně juchající, až z toho mám obavy. Nicméně čeština není a nejspíše dlouho dlouho nebude a zde asi texty budou oříšek i pro ty, co anglicky umí dobře, tedy je to prozatím mimo mé možnosti.

Název: Re:Divinity: Original Sin
Přispěvatel: Dygon Leden 12, 2018, 14:25:04

Ahoj,
potřeboval bych poradit, jak vybrat truhlu v lávě a dostat se do královi pokladnice v zimním království.