Přispěvatel: Elemir Srpen 05, 2013, 11:39:53
Předně bych chtěl poznamenat, že ani tak nepůjde o podrobné zápisky den po dni, ale spíše o sumarizace a hlavně začnu od datadisků. Důvod je jednoduchý. Základní hru jsem už dávno odehrál a prošel ji skoro celou ... tím je myšleno, že mi nejspíše zůstalo pár vedlejších úkolů a možná i nějaká ta neprozkoumaná jeskyně :) Od jihozápadu mapy mě to totiž přestalo bavit, neboť nebyla už žádná motivace pokračovat. Nutno podotknout, že jsem základní hru hrál v době jejího vydání, takže nebyly ještě ani žádné mody.
Nebudu se tu ani nijak extra vyjadřovat k rozhraní hry, holt je to konzoloidní paskvil a s intuicí daleko nedojdete. Pokud nemáte z předchozích dílů ponětí o určitých možnostech nastavení, Skyrim vám je celkem slušně zatají. Např. volba rychlých slotů. Celé rozhraní se totiž chová podobně jako samotný inventář. Myší najedete na požadovaný předmět/akci, klávesou F je "uložíte" do oblíbených, vyskočíte na herní obrazovku a klávesou Q otevřete oblíbbené. Myší najedete na příslušný předmět/akci a stiskem klávesy s požadovaným číslem oblíbené přiřadíte. Lze použít čísla od 1 do 8.
Mnohokrát jsem se nachytal i na záměně klávesy R, která je víceúčelová (a neni sama). Je třeba si dávat dost bacha, co se u ní v dané situaci píše - neni nic hnusnějšího, než-li si pracně roztříděné věci do schránek zas jedním klikem R vzít všechny zpět ... grrr :( Naučilo mě to třídit opravdu pečlivě, abych v nejhorším případě měl všechno zas pod jedním heslem invetáře, např. v jedné schránce zbraně, v druhé zbroje apod.
Skyrim jako takový prodělal krom herního rozhraní i změny v mechanismech hry. Zmizelo klasické levelování ve formě odpočinku a hlavní a vedlejší skilly. Postava získává zkušenostní body za jakoukoliv zvýšenou dovednost a za každý level pak talentové body. Každá dovednost je prezentována formou souhvězdí a je obšancovaná perky ... ano, právě na jejich otevírání slouží talentové body. Můžete mít tedy klidně lukostřelbu na 100, ale hlavní výhody z ní získáte až formou perků. I ty sami o sobě požadují k otevření určité podmínky (úroveň dovednosti, otevřené předchozí perky). Systém to vůbec neni špatný, rozhodně vám neumožní stát se mistrem ve všem a specializace postavy tu má mnohem větší význam.
U levelování platí ještě jedna věc, volí se při něm jeden ze tří bonusů - buďto postavě vzroste zdraví, mana nebo výdrž (souvisí i s celkovou nosností postavy). Výběr se musí provést jako první, teprve poté přibyde talentový bod. Abych nezapomněl, dovednosti nebyly překopány jen formou perků, ale došlo i k jejich prořídnutí. Novinkou jsou dračí řevy, ale upřímně, celé dění okolo draků mi nepřijde moc zajímavé a jako hlavní dějovou linku bych uvítal cokoliv jiného.
Nevýhodou v původní verzi bylo, že některé věci se daly trénovat velmi snadno. Např. kovařina a očarovávání věcí. Stačilo vyrábět železné dýky ze snadno dostupné železné rudy / ingotů a pomocí kamenů duší je očarovávat. Skyrim totiž nezná neúspěch a každá z těchto akcí se vždy povede a ukazatel pokaždé o notný kus poskočil. Na velmi nízkém levelu se tak postava mohla sama vyzbrojit velmi silnými zbraněmi. V datadisku Dragornborn už mi to přijde o poznání pomalejší, i když možná je to jen můj pocit. Když se k tomu přidá kumulace efektu ala Morrowind a lektvar posílení inteligence, tak tu máme kupříkladu snadno dostupné zbraně s vysokým damage.
Kovařina je jinak zábavná a hru významně zpestřuje. V Dragornborn jsem se velmi vzhlédl ve výrobě vlastních šípů. Vytavim ingo příslušné rudy, naštípu si dřevo na podpal a vykovu si vlastních 24 kousků atd. Šípy navíc nic neváží, takže jich postava může nosit u sebe i pár tisíc. Svým způsobem vyjde jejich výroba méně nákladná než přímý nákup + díky vyšším perkům kovařiny lze brzy vlastnit i lepší hroty.
U tréninku si dobře pamatuju ještě situaci, kdy jsem v základní hře trénoval krytí tak, že jsem si našel slabšího banditu střelce, nastavil štít, zatížil myš hrnkem a za 2 hodiny bylo hotovo. Banditi mají totiž neomezeně šípů a postava hrdiny si navíc regeneruje zdraví, takže občasné proražení krytu vůbec nevadí.
Alchymie se nijak nevymyká standardu, za zajímavost spíš stojí uvés již zmíněné očarování věcí. Efekt je sice částečně kumulativní, ale nelze přesáhnout určitou hodnotu - má maximum. Např. lze alchymií vyrobit lektvar posilující očarování, vyrobit věc s bonusem do alchymie, nasadit si ji a vyrobit lektvar posilující očarování znovu. To lze zopakovat tuším až do úrovně lektvaru +50%, předmět má bonus tuším +17% a nelze tak očarovat komplet zbroj, ale třeba jen helmu a rukavice. Efekt více lektvarů se mám pocit nekumuluje, efekt předmětů ano. Ovšem lektvar + bonusy z předmětů ... :) Zkusmo jsem si takto vyrobil trpasličí luk s damage lehce přes 190. S tím se dá na levelu cca 25 nejenom vystačit :D
Když už jsem u tréninku postavy zmínil nosnost, postava má určitý limit daný výdrží, po překročení je automaticky přetížená, ale narozdíl od předchozích dílů neexistuje horní limit, tudíž nehrozí, že by se postava nemohla pohnout. Ovšem je to o nervy. Z počátku je postava přetížená každou chvíli a při přetížení nefunguje fast traveling nebo koňský povoz (navíc Skyrim nezná cestovní kouzla). Dostat se tak z divočiny k nejbližšímu obchodníkovi může být časově dost náročné.
Obchodníci mají podobně jako dříve omezené množství peněz a ne každý vykupuje vše. Při obchodování se automaticky zvyšuje dovednost výmluvnost.
Pokud si člověk odmyslí těch pár negativ, je Skyrim výborná hra a rychle hráče vtáhne. Levescaling je zde narozdíl od Oblivionu mnohem přátelštější, hodně protivníků má konečný level, nestane se tedy, že byste narazili na blátokraba s levelem 50 apod. Určitý odstup si drží hlavně zajímavější protivníci (jsou vždy o pár levelů výše) a je zde vidět i podobný princip jako u Morrowindu - čím vyšší level, tím tužší protivnící se začínají objevovat. Např. obyčejné dreughy doplní páni dreughů, obyčejného draka vytlačí krvavý drak apod. Samozřejmě se toho dá využít podobně jako v Oblivionu a nechat postavu na nízkém levelu co to jde. Hlavní dějovou linku jsem napoprvé dokončil na levelu 19. Oproti tomu s novou postavou jsem po hlavní dějové lince datadisku Dragornborn už na levelu 29 a je opravdu vidět, že Oblivion se nekoná.
Ale teď obecného k ... ;)
Přispěvatel: Elemir Srpen 05, 2013, 14:14:58
Původní herní nuda s létem přešla a začal jsem uvažovat o pokračování ve znovunačatém a vzápětí zas odloženém Skyrimu. Už od minulého roku jsem měl v merku ohlášení nového DLC jménem Dragornborn, které se vrací na Solstheim. Ano, na onen legendární a tuhý ostrov známý z datadisku Bloodmoon pro Morrowind, ve kterém jsem strávil nemálo času. Využil jsem proto letní akce na Steamu a nakonec rovnou nakoupil všechna 3 dostupná DLC (Dragornborn, Dawnguard a Hearthfire).
Navenek to do hry nepřineslo žádný ergonomický prvek, ovládání a vše kolem zůstalo stejné. Dokonce nebylo vůbec zřejmé, kdy a jak se vlastně na Solstheim dostanu, resp. kde se to vlastně dozvim? Nevydržel jsem a nakoukl na UESP. Nu což, tak holt kus hlavní linie základní hry teda odehraju a počkám na návštěvu. Abych řekl pravdu, moc se mi do toho nechtělo. Představoval jsem si, že na Solstheim vlítnu hned na začátku, byť UESP bez uzardění doporučovala až level 20+ Jakmile se tedy objevila ta správná chvíle, rozhodl jsem se, že alespoň nakouknu. A tak se stalo, že Ulgar se znenadání objevil na Havranní skále (Raven Rock) a na kontě měl pouhý level 8.
Po úvodním rozhovoru jsem zkusil projít se kousek po pláži směrem na JV, ale zastavil měl zajímavý souboj kapitána stráží s popelavci. Dychtivě jsem se zapojil, ovšem jakmile kapitán vysílen klekl, pustila se trojice do mě ... ani jsem nestihl utéct. Měl jsem chuť to vzdát, protože dost tuze se tvářilo i pár dalších monster v okolí. Ovšem po letmé návštěvě vesnice Skalů jsem se rozhodl a nahrál save z přístavu - přeci to teď nevzdám ;)
Raven Rock doznal velkých změn, je z něj vesnice v redoranském stylu, ale najde se zde prakticky vše, co každý dobrodruh potřebuje. Jenom důl už nefunguje. Podobně doznal několik změn i samotný ostrov. Rámcově je shodný s bloodmoonovskou verzí, tedy jeho obrys, ale jinak je zde zřetelný vliv nového enginu. Namísto oblých kopečků jsou zde vytvarovány nádherné masy skal a ledu. Je to značný pokrok a člověk si chvilkama připadá jako v novém světě, nikoliv na místě, které důvěrně zná. Na ostrově zůstalo i několik původních lokací, jako třeba Kolbjorn Barrow, Brodir Grove, Altar of Thrond, Castle Karstaag nebo Gyldenhul Barrow. A naopak se tu objevila nová místa, zejména trpasličí zříceniny (jen k té angličtině, mám sice cz verzi, ale protože Bloodmoon je v angličtině, tak to kvůli návaznosti nechávám v originálním znění).
Na počátku to působí podivným dojmem, ale je třeba mít na paměti, že ostrov postihla erupce Rudé hory na konci 3. éry. Změnilo to i ráz krajiny, proto okolí Raven Rocku vypadá jako popelavá poušt a dokonce to znamenalo zánik pevnosti Frostmoth (ovšem na jejího velitele zde ještě narazíte ;)). Dá se na to zvyknout a člověk poměrně rychle zdomácní. Po pár dungeonech začal být zřetelný pokrok a ze soubojů jsem přestal tak často utíkat. Prostě klasický začátek. Dokonce jsem se přistihl při myšlence, že by mi vlastně nevadilo, kdyby Skyrim měl jen takovýto rozsah. Jinými slovy, Dragornborn neni jen nějaký přívěšek, je to plnohodnotná hra.
Příběhově je Dragornborn o něco zajímavější, vše se točí okolo úplně toho nejprvnějšího drakorozeného jménem Miraak, který si dělá zálusk na znovuzrození a začíná se postupně tlačit ze Zapomnění ven. Konkrétně z Apocryfy, říše Hermanea Mory, daedrického lorda vědění, jehož je služebníkem. Apocryfa je dostupná jen formou tzv. Černých knih vědění a je to vskutku nehostinné a tuhé místo. Hezky je na něm vidět pokrok postavy. Zatímco na počátku jsem jejími jednotlivými částmi jen probíhal, na konci jsem jej už systematicky čistil. Příběh je tedy zajímavý, celkem rozvětvený, na konci se hráč dokonce naučí ovládat draka a létat na něm ... ale co si budeme povídat, jak už jsem psal, kdyby ve Skyrimu draci nebyli, vůbec by mi to nevadilo. V ovládání draka jsem zalíbení nenašel, chová se to divně a zkrátka, draky budu raději dál jen zabíjet :D
Jak už jsem zmínil, na 8. levelu se toho moc dělat nedá. Začal jsem proto jednoduššími úkoly kolem a narazil i Nelotha (bývalý představený Sadrith Mora z Morrowindu). 200 let navíc se na něm zrovna nepodepsalo a chtě nechtě jsem brzy musel vyrazit napříč ostrovem, no vlastně jen do jeho středu, kde je Miraakův pozemský chrám. Po bok se ke mě přidala Frea, šamanka skaalů - ve skutečnosti dost tuhá bojovnice. Díky ní jsem chrámem prolezl a našel svou první Černou knihu - první a taky vlastně nejhlavnější. Z chrámu jsem vylezl nedalo Skaalské vesnice, jaká náhoda a šel si promluvit s freiným otcem, taky šamanem, toho času v aktvní službě. Vyřešil pár věcí a pospíchal za Nelothem, který mě doprovodil do trpaslíčích ruin Nchardaku za další Černou knihou. No a tady jsem potkal samotného Hermanea Moru a po rozhovoru pospíchal zpět do skaalské vesnice.
Další úkol se ukázal být nad moje současné síly, byť jsem o nějaký ten level poskočil a v luku se notně zlepšil. Začal jsem se proto různě potulovat a hlavně se věnoval kovařině a nějaké ty dva levely dohnal plížením. Nijak systematicky, do levelu 40 v rámci úkolu spiknutí v Raven Rock, poté kdekoliv jinde a bez investice perků - nechtěl jsem skončit jako v Oblivionu. Bonus 2x ke zranění lukem ze zálohy postačil, abych 1 - 2 potvory dokázal v chumlu načít a přitom neztratil nic z hratelnosti. Ostatně takhle si použití plížení představuju, jsem přeci bojovník, jehož hlavní náplní je férový boj ;)
Od levelu 20 jsem se rozhodl provést rovnou i bližší průzkum ostrova a začal systematicky čistit dungeony. Řada z nich je celkem "hluchých" a hlavně mě překvapilo, že se tak šíleně nerespawnují jako v základní hře. Postupně jsem se tak dostal až ke konci a na levelu 28, s ebenovým rukem v ruce a orčí výstrojí na sobě vydal za Miraakem. Cestou jsem nenechal nic živé a samotný souboj taky nebyl ničím významným. Vynechám tedy Miraakův trojí respawn, ale dá se to uběhat. Základ je nenechat se příliš zranit, aby to hrdina ustál až do konce. Původně to byl jen test, takže jsem sebou neměl ani dostatek lektvarů.
Po opuštění Apocryfy jsem se pustil do zbytku vedlejších úkolů a ty plním ještě dosud. Poskočil jsem akorát na level 29, luk dostal na úroveň 92 a popelavce zabíjím na max. 4 výstřely, přičemž mě nijak extra nezraňují. Svůj dům v Raven Rock, ano to jsem zapomněl, v rámci splnění úkolu spiknutí jsem dostal vlastní dům, je teď plný kořisti.
Dům je vlastně vůbec zajímavý, je v něm prakticky všechno, co člověk může jen potřebovat - vlastní kovárna, očarovávací dílna, alchymistická laboratoř a vůbec je celkem velký. Jen se bohužel stále jmenuje po původních majitelích.
Hned na úvod jsem psal, že kovařina se v Dragornborn cvičí pomaleji (podle mě), spotřeboval jsem už opravdu hodně rudy a dostal se na úroveň 82. Hodně se mi zalíbila výroba vlastních šípů, v jednu chvíli jsem nosil 5k trpasličích šípů v batohu. Nejspíše to bude i vděčný objekt pro zkoušky očarovávání. Z pěnezma jsem se dostal přes 60k, ale jakmile jsem si otevřel kování ebonitu, tak nezbylo, než-li ingoty nakupovat (důl jsem zatím nevyužil). To a nějaké další nákupy mě zase o něco ochudily. Na druhou stranu mám možnost vyrábět a vylepšovat věci tak, že bych mohl začít vydělávat. Ovšem nechám to zatím být. Jediné, co se i nepodařilo, je kování Stalhrimu - UESP mi však odpověděla, že na to musím mít právě aktivní kování ebonitu, což jsem v době testu ještě neměl, vyzkouším tedy až večer. Alchymii jsem protentokráte upozadil a zůstal jen u sběru a hromadění surovin.
Zpestřením je možnost sponzorovat vlastní vykopávky v Kolbjorn Barrow (čekám na závěrečnou etapu) nebo si zabít ducha Karstaaga (opravdu tuhý soupeř, férově ustřílený ze skály :D). Některé úkoly jsou propojené i s pevninou a na ty dojde později. Krom toho se tu obejvuje nový typ monstra - medvědodlak. Sic jen pár kousků, ale na počátku jsou opravdu smrtícím překvapením. Kdybych se měl obecně vyjádřit k dungeonům, mohl bych říci, že velkých je tu jen pár a ani ty nejsou nijak přehnané. Je to tak akorát.
I přes počáteční lehkou skepsi jsem si na "nový" Solstheim rychle zvykl a co naplat, nostalgie se opravdu dostavila. Jen tu skupinku vlkodlaků jsem měl asi nechat žít ... :D
Přispěvatel: Elemir Srpen 06, 2013, 06:57:12
U rozhovorů je totiž vůbec jedna zajímavost. Vyčerpané téma obvykle jakoby zešedne, zatímco nové nebo aktualizované téma je psané jasně bílým písmem. Jenomže čas od času se stane, že se najednou zaktivní u postavy téma, které ve skutečnosti nepřináší žádnou novou informaci, jen se v něm zopakuje vše, co už bylo předtím řečeno. Naopak už se mi i dříve stalo, že nové informace se objevily v již zašedlém tématu. Občas to tedy chce se při nejasnostech k postavám vracet a prohlídnout si rozhovory znovu.
Pravděpodobně se jedná o jednu z berliček, které mají hráči napomoci, aby ve hře netápal. Druhou výraznou berličkou je nápověda k úkolům. Obvykle je cíl úkolu v deníku popsán celkem srozumitelně, navíc se u většiny úkolů dá nastavit zobrazení pomocné šipky (mapa + kompas), která hráče dovede až na místo určení (nastavení aktivního úkolu). Doby Morrowindu jsou prostě dávno pryč a nějaké bloudění ve Skyrimu tak nepřipadá v úvahu. Na druhou stranu jsou ve hře paradoxně úkoly, které nejsou v deníku nijak jasně popsány a ke kterým nápověda prostě ani neni :)
Opravdu si nejde nevzpomenout na Morrowind, kdy mě třeba pár úkolů přivedlo do oblasti Molag Amur, kde jsem měl hledat nějakou jeskyni. Jeden kaňon jako druhý, žádný záchytný bod. A to byla většina úkolů. Navíc v Morrowindu neexistuje fast travel, jako třeba v Oblivionu (už taky obsahoval jistou formu nápovědy zápisem oblasti na mapě), takže to byla halda lítání sem a tam. Oproti tomu Skyrim vede hráče rovnou za ručičku, ale celkem to chápu. Skyrim je určen pro mnohem širší publikum a hlavně chce oslovit i mladší generaci hráčů. Nakonec se na to dá zvyknout a chvílemi jsem vlastně rád, že to tam je, neboť občas lennost dožene i mě :D Ostatně pokud to nechci, tak aktivní úkol prostě jednoduše zrušim.
Včera jsem zapomněl ještě jednu věc, která se mi v Dragornborn stávala docela často, tedy relativně často vzhledem k počtu postav, kterých se to týká. Jedná se o grafický bug související se soupeři, kteří mění podobu - medvědodlaci a vlkodlaci. Pokud se taková postava změní v místě, kde hrozí plno záseků, tak se opravdu zasekne a běhá potom na místě. Potíž je v tom, že taková postava je navíc nezranitelná, byť sama z těsné blízkosti útočit může. Lokaci s vlkodlaky jsem kvůli tomu nahrával několikrát, dokud se mi nepovedlo, aby ani jeden nezůstal zaseknutý. U úkolového medvědodlaka jsem byl navíc svědkem až groteskní změny - v jednu chvíli vypadal jak postava s hlavou brontosaura :), teprve po nějaké chvíli se změnil v tu správnou chlupatou potvoru.
Přispěvatel: Elemir Srpen 08, 2013, 15:59:43
Půl hodiny po půlnoci se mi podařilo po nějakých 14-ti hodinách dojet i toto DLC. Zdánlivě kratší herní doba mě ani zas tak nepřekvapila, přeci jen, vstupoval jsem do něj na 31 levelu a hlavně prakticky s vycvičenou lukostřelbou. K tomu všemu jsem po celou dobu využíval doprovodu jednoho z hlavních NPC :)
Dawnguard má poměrně svižný spád, ale jinak málo zvratů a v jednom místě je úzce svázán s hlavní dějovou linkou základní hry - naštěstí tu neni kvůli tomu nutné nijak rozvíjet. Většina děje probíhá v nových lokacích a dungeonech, přitom řada z nich působí opravdu úchvatně. Překvapením bylo potkat starodávné falmery (sněžné elfy), kteří opravdu nevypadají tak zrůdně, jako ti mutanti kolem, ale přesně naopak. Vrcholem byla bitva se třemi draky na zamrzlé říčce, když z ničeho nic prorazili led a postavu obklíčili. Vlastně jsem bojoval jen se dvěma, jeden si to bohužel namířil pryč.
Příběh hry je celkem standardní a vlastně i dost krátký. Upíři mi nečinili žádné obtíže, nakazit se mi podařilo jen jednou, jinak jich většina padla dřív, než ke mě stihli dorazit. Hned v první třetině hry mi navíc k mému překvapení vypadla do náruče pohledná Serana, která to se mnou jako společník dotáhla až do konce. No, vypadla z jakéhosi sarkofágu a její červené oči mě nenechaly na pochybách, ale co už :D
Škoda, že se mi ji nepodařilo přimět k vyléčení. I když na druhou stranu, přestože je kouzelnicí a používá krátkou dýku, tak je poměrně slušným bojovníkem nablízko. To mi jako lučištníkovi perfektně vyhovuje a ona navíc jako upír dost vydrží, takže si chvilkama připadám jako Legolas s Gandalfem okolo :) Nevýhodou je, že se neumí tak dobře plížit, resp. moc brzo útočí. Díky tomu odpadá poklidný průzkum nových oblastí.
A to je obecně problém. Byť jsou nové lokace nápadité a mnohdy opravdu rozsáhlé, neměl jsem potřebu je plně prozkoumávat. Řadů pokladů jsem na svém místě nechal už jen kvůli hrozícímu přetížení. Proplétat se potom komplikovanými a spletitými dungeony neni zrovna zábava. V tomto byl Solstheim na tom lépe a hlavně na Solstheimu jsem postavu teprve trénoval. V Dawnguradu jsem se pohnul o 2 levely a plně si vystačil s tím, co umím. Jediný pořádný souboj byl ten závěrečný, ovšem Miraak byl v Dragornbornu oproti Lordu Harkonovi výrazně tužší.
Bylo to zajímavé a příjemné zpestření, ovšem Dragornborn pro mě vyhrává. Dawnguard je prostě typické DLC, kdežto Dragornborn je mnohem komplexnější a více vyhovuje významu slova datadisk.
Jenom bych si ještě posteskl nad umělým natahováním herní doby. Samozřejmě, že centrála a klíčové dungeony upírů jsou přesně na opačném konci mapy, než-li lovci upírů. Je to halda cestování a odemykání nových lokací. Za poměrně šílené považuju i hledání jednoho z klíčových NPC, které jsem našel až na Solstheimu.Byl to takový typický úkol najdi a doveď, jenomže zapomněli alespoň naznačit, kde pořádně hledat. Šipka nápovědy fungovala až po přestupu na mapu Solstheimu. Při představě, že bych měl projíždět systematicky jeden dungeon za druhým, mi začalo být nevolno.
Přispěvatel: Adam23 Srpen 08, 2013, 20:21:09
Přispěvatel: Elemir Srpen 09, 2013, 08:38:05
Za kratší herní dobu tu zcela určitě může především systém nápovědy. Celkově mi Skyrim totiž přijde třeba oproti Morrowindu zřetelně kratší a je to právě tím, že nemusím prakticky nic zdlouhavě hledat + tu máme fast traveling nebo povozy. Dawnguard asi ještě přinese nějaké úkoly podobně jako družinící (companions), tedy ve stylu jdi tam a tam a všechno pozabíjej :D Ovšem už nic komplexnějšího.
Přispěvatel: Elemir Srpen 09, 2013, 18:49:39
No nic, v mohyle jsem se jal plnit pro mě zatím neznámé úkoly, což znamenalo mohylu projít celou a tentokrát podrobně. Konečně jsem našel i autora podivných poznámek a v batohu se mi válí nějaký zajímavý krystal duše. Krom toho jsem si chvilkama pohrát se zdejšími bleskovody, ovšem jejich účel mi zatím uniká. Našel jsem i nějakou kryptu Žněce, či jak je to přeloženo, ale chce to spešl krystaly duše (pravděpodobně už mám všechny, mají jeho jméno, ale zastavil jsem se na cestě do krypty nejprve právě u autora výše zmíněných poznámek a pak jsem holt musel vyrazit na cestu do reálné práce :D). Jen tak na okraj, u spisovatele jsem se dozvěděl, že mám "jen" 7 z 10-ti jeho stránek rukopisu ... sakriš, přitom jsem to procházel opravdu pečlivě ... jsem zvědav, co jsem minul.
U Serany jsem si všiml, že se opět objevila nabídka rozhovoru na téma vyléčení vampyrismu, zítra vyzkouším (doufám, že nejde jen o "respawn" tématu, jak už jsem popsal u Dragonbornu). Nejprve v Mohyle duší zajdu opět za její matkou ... ne žádat Seranu o ruku :) ..., ale povědět, jak to dopadlo s jejím manželem a celým proroctvím. Mimochodem jsem v hrobce zjistil, že jsem se opět někde nakazil vampyrismem, přitom jsem na upíra už hodně dlouho nenarazil. Naštěstí sebou tahám preventivně lektvary proti nákaze.
Serana mi dokonce v mohyle jednou nevydržela nápor zdejších kostlivců, ale svou práci odvedla jinak dobře, takže si následný odpočinek plně zasloužila (všiml jsem si, že regeneruje podstatně rychleji než můj hrdina :)). Přeci jen někteří zdejší potvoráci mají opravdu silný útok a jsou obecně tuzí. Je přitom zajímavé, že se všichni jmenujou stejně, jenomže např. Zuřivý na JV mapy padne po jednom max. dvou výstřelech, Zuřivý na SV ustojí víc jak pět střel. Podobně další dva typy kostlivců. Našel jsem dokonce i nějakou knížku, kde jsou popsáni podle účelu. Předtím jsem tu našel na SV i lebku nějakého koně, o kousek dál mi jeho bývalý majitel "požehnal", ale zatím jsem koníčka vyvolat nezkoušel ... nakonec přeci víme, jak ono to s těmi koňmi ve Skyrimu je :D
Chvilku jsem litoval, že jsem se Mohyle duší nevěnoval více už při první návštěvě, kdy jsem měl plno míst vyčištěných. Ona se totiž respawnula taky :) Předpokládám však, že je to poslední místo z Dawnguardu, kam jsem se vracel. U ostatních to za podrobnější průzkum nestojí, neboť jsem je rámcově prošel celkem pečlivě, vyjma pár zákoutí (např. údolí falmerů).
Je to zajímavé, ale podrobnější procházka tak pochmurným místem, jakým Mohyla duší je, trvala dobré 2 hodiny a ještě jsem neskončil (mimochodem Mohyla duší připomíná volnou lokaci, neni to žádný dungeon v podobě hrobky). Na druhou stranu je škoda, že podobně se nechovaly i jiné lokace Dawnguardu, aby měl člověk potřebu se vracet, protože mu tu zůstalo něco nesplněné nebo ho sem prostě hnala sílící zvědavost.
Přispěvatel: Elemir Srpen 09, 2013, 23:34:57
Tři draci v zapomenutém údolí byli ve skutečnosti opravdu jen dva. Pravděpodobně tím, jak vylítli z vody a prolétávali za stěnou ostrůvku, jsem nabyl dojmu, že jsou celkem tři. Je pravdou, že jsem opravdu během zaměřování luku ztratil přehled, takže bych se s UESP nehádal :)
Zvláštní soulgem v Mohyle duší je nakonec soulgem s mou vlastní duší :) Je jen zajímavé, že jsem se celou dobu bez něj obešel, resp. po opuštění Mohyly duší se moje statistiky automaticky srovnaly - vstup do mohyly totiž vyžaduje, buďto aby byla postava nemrtvá (upír, resp. upíří lord - dle situace) nebo podstoupila částečné uvěznění duše (a právě ztrátu určitého podílu statistik po vstupu). Možná je to spíše tak, že díky němu je možno trvale obnovit statistiky ještě v mohyle, což se slabším postavám může hodit vzhledem k obtížnosti bojů.
Tři typy kostlivců a jejich rozdílná výdrž. Vypadá to, že Zuřivý (třetí typ) nebyl zrovna ideální příklad, podle UESP má zrovna ten konstantní zdraví a to ne zrovna malé. Proměnné má naopak kostlivý střelec (druhý typ). Těžko říci, podle mě jsem sundaval občas snadno i melee typy, což mi na střelce zrovna nepřišlo ;) První typ nemrtvého totiž nemá vůbec nohy a to bych si nejspíš i v té tmě všiml.
A teď k UESP obecně - je to vůbec nebezpečná věc. Člověk se tu dozví i to co nechce, třebas i to, že do Ztraceného údolí falmerů nejspíše pošupajdim ještě jednou :D
Druhá věc je, že se tu dá u každého dungeonu snadno zjistit doba respawnu. K mému velkému překvapení obvykle činí pouhých 10 dní. Prostě jak už jsem několikrát popisoval jinde i v Knize návštěv, ve Skyrimu se nevyplatí něco prozkoumávat předem. Pokud projdete nějakým rozlehlým "bludištěm", riskujete tak akorát infarktovou situaci, když se o něco později dozvíte, že tam kvůli questu musíte ještě jednou :D Tohle třeba v Oblivionu hrozilo jen u zlomku dungeonů, v Morrowindu si tohle nepamatuju vůbec, byť je taky pravdou, že tam jsem systematicky nic nečistil. Ve Skyrimu je jich o poznání více a obvykle jsou to ty, které se po kompletní prohlídce na mapě neoznačí jako hotové.
Když nad tím tak zpětně přemýšlím, zrovna respawn mohl/může být příčinou některých nesrovnalostí (ne-li zrovna bugů). Pamatuju si, jak se mi při prvním hraní po každém přečtení Legendy o Červeném orlovi zapsal do deníku i příslušný quest, byť byl již dávno splněný. Odpovídalo by to i obnovování topiců v rozhovorech NPC.
Přispěvatel: Elemir Srpen 10, 2013, 18:42:22
U Arvaka se rovnou zastavím. Chvilku jsem ještě se Serenou cestoval kvůli vedlejším úkolům strážců (radiant úkoly, vysvětlím dále). Přitom jsem dorazil opět na Solstheim a rozhodl se přepravit veškeré alchymistické, kovářské a očarovávací přísady do svého domu v Bílém průsmyku (White Run). Samozřejmě jsem skončil notně přetížen a loď mě odmítla nabrat. Zkusil jsem teda vyčarovat Arvaka, na pohled nic moc (žádná kost a kůže, jen kost :D), ale v pohodě mě unesl a s přehledem jsem se do Bílého Průsmyku dostal. Výhoda tohohle nemrtvého koně je hlavně v tom, že je za prvé nesmrtelný (dá se znovu vyvolat) a za druhé nepotřebuje ustájení. Pokud se na něj nenasedne do určitého limitu, tak zmizí a stejně tak zmizí po vstupu do města. Prima věc. Údajně se na něm dá jezdit i v některých interiérech, např. zrovna v Mohyle duší, kde jsem na něj i na cestě narazil - viděl ho pobíhat. Nejspíše jde o dungeony typu volných lokací. Budu to muset někde zkusit.
Generické, alias radiant úkoly, jsou nyní vesměs to jediné, co od Strážců úsvitu dostávám. Jedná se v podstatě o to samé, co dělají ostatní frakce ve Skyrimu, případně to vypadá jako úkoly s lovením banditů, zadávané radními měst. Dle příběhu apod. se generují náhodné úkoly, které lze plnit. Ale je to spíš jakási vata, už mě to zahnalo i do již dávno vyčištěné a odškrtnuté oblasti.
Při téhle příležitosti jsem měl právě na Solstheimu v Raven Rocku vystopovat a zabít upířího infiltrátora. Seděl si hezky v hospodě, ale než jsem se nadál, bylo plno ... naštěstí si sedl kousek bokem, tak jsem zacouval do pokoje, zaklekl do plížení, natáhl tětivu a ... jedna tichá a rychlá rána mezi tesáky a nos ... :D Nikdo mě neviděl a neslyšel.
Bohužel, jak už jsem napsal, je to taková vata. Honí vás to po celé mapě z jednoho konce na druhý a nic nového to nepřináší. Využil jsem rovnou situaci a v pevnosti Strážců úsvitu při zpateční cestě propustil Seranu. Romance už z toho nebude, tak je na čase zkusit jinou :D Po propuštění se už u ní neobjevil dialog s možností vzít ji zpět, tudíž je to vyřešeno asi jednou pro vždy. Holt jsem někde v rozhovorech udělal kritickou chybu.
U plížení jsem se dostal přes hranici 60-ti bodů, ale pořád platí, že v tom nemám žádné perky, byť další násobení střely by se občas hodilo :) Už takhle je to na pováženou. Za dnešek jsem nahrával jen dvakrát a to vesměs kvůli vlastní chybě. Od včerejška totiž zkouším hrát převážně z pohledu první osoby a občas se mi stane, že se v boji docela zamotám, v horším případě i blbě zahnu a ke všemu se rovnou zaseknu za nějakou překážkou. Je to zvláštní, ale už jsem si u her obecně na pohled z třetí osoby zvykl. Jenomže u toho se zase blbě ovládá míření. Takže pak musim narychlo kolečkem scrollovat. Ale draky už sundavám jako přerostlé kachny :D
Pro další den mě asi čeká další stěhování domova na Solstheimu a mohl bych se konečně pustit do tréninku očarování a alchymie.
Jedna věc mě ale ještě celkem vadí. Od hlavní linie Dragornbornu se mi v batohu válí všechny Černé knihy a nemůžu se jich zbavit ... grrrr :(
Přispěvatel: Elemir Srpen 11, 2013, 02:32:10
Jenom pro zajímavost. Před pár měsíci jsem na notebooku rozehrál cvičně Morrowind, ale bohužel tomu vypadává grafika. Nicméně jsem ze zvědavosti vyrazil na Solstheim, abych si to trochu připomněl. Po odehraném Dragonbornu je to docela zvláštní pocit. Rámcově tam opravdu řada věci sedí, ale výšková členitost je úplně jinde. Jezero a řeky jsou v podstatě ve stejné úrovni, tedy všechno dole na úrovni moře. Horský masiv je jen oblý vyvýšený kopeček a Hrotgarova mohyla má vstup v podobě stanu. Celkově je mapa už od pohledu menší - někde jsem se dočetl, že Skyrim má větší velikost buněk. Poloostrov s telvanijskou kolonií z Dragonbornu je tu totiž zřetelně užší. Nesedí moc ani zvířecí kruhy. Zajímavé je, že třeba Thirsk je v Bloodmoonu na mapě ve skutečnosti níže, než-li Skaalská vesnice, kam jsem utíkal před rozzuřenými monstry nahoru do kopce :)
Byť se mi dragonbornské ztvárnění Solstheimu opravdu líbí, přeci jen to bloodmoonovské pojetí je plné nostalgie a má to své kouzlo. Po zkušenostech se Skyrimem a předtím Oblivionem je už dneska těžší se k Morrowindu vracet, protože mi tam chybí řada detailů, které oba uvedené následovníky dělají živějšími a uvěřitelnějšími světy. Možná je na čase zkusit se podívat po modech :)
Mírná polemika na téma herního mechanismu
Přes noc mě to nedalo a v Morrowindu jsem se u postavy jal trénovat plížení. Kam se na to hrabe Oblivion nebo Skyrim. Dlouho mi trvalo vůbec přijít na to, jak tuhle dovednost zvyšovat. Na hezkých 10 bodů jsem se ze základu dostal náhodou už někde v rozehrávce, ale jen si vzpomenout :) Nic naplat, svých 9000 septimů jsem nakonec utratil za trenéra, abych poskočil na level 45. A ejhle, najednou už to šlo přirozenou cestou lépe, přio hranici 55 postava přestávala z módu plížení konečně tak často vyskakovat a před hranicí 70 už v ní zůstala (roh hospody, jedno NPC v dohledu). Samozřejmě jsem se musel vůči rohu otočit a nastavit permanentní chůzi + klávesu pro plížení jsem standardně zatížil na cca následující 2 hodiny. Výsledkem byl opravdu vydřený level dovednosti 80.
Při tom mě celkem napadaly různé rozdíly mezi jednotlivými díly od Morrowindu výše a jejich výhody a nevýhody. Byť jsem skyrimovský systém už nejednou pochválil, pořád nevycházím z údivu nad tím morrowindským. Ono je na jednu stranu hezké, když ve Skyrimu se level postavy napočítává ze zvyšování jakékoliv dovednosti, ale hráč tím pádem ztrácí plnou kontrolu na levelováním postavy. Pořád je třeba mít na mysli hlavně všudepřítomný levelscaling monter.
Stačí se třeba jen zabývat nějakou dobu nebojovými dovednostmi a rázem skočíme o pár levelů výše. Jenomže potvoráci kolem taky a co teď? Samozřejmě jde nechat levelování na později (naštěstí neni automatické) a začít mezitím dotrénovávat pro změnu bojové dovednosti. Ovšem tím si tu hranici dosažitelného levelu posouváme stále výše. Celá potíž pak je v tom, že dokud nedolevelujeme až na dosaženou hranici, nebude možno rozdělovat talenty do perků.
Oproti tomu systém Morrowindu a Oblivionu umožňuje mnohem zajímavější věci díky tomu, že si určité klíčové dovednosti strčíme do vedlejších dovedností. Tím pádem nebudou mít vliv na růst levelu postavy. Sice je jejich trénik v takovém případě o něco delší, ale prakticky se mu jde bez problému věnovat v kuse. Klasickými příklady jsou právě plížení, akrobacie a alchymie. Morrowind si navíc připravil jednu nepříjemnost. Ono sice jde levelovat více úrovní za sebou, resp. vždy se postava posune na max. dostupný level a nijak jinak, ale bonus k řídícímu atributu dovednosti dostane postava jen do jeho max. výše a ten činí +5 bodů. Vytrénovat alchymii na 100 v kuse a pak zalevelovat neni proto totéž, jako levelovat po každých 10-ti úrovních alchymie! Byť např. 50 úrovní alchymie by samostatně levelováno přineslo až celkově 25 bodů k inteligenci, postava při "hromadném" level-up dostane jen těch zmíněných max. 5 bodů. Samozřejmě to jde vhodnou volbou profilujících skilů a jejich střídavým navyšováním trochu korigovat, ale chce to počítat nebo si udělat tabulku tréninku. Oblivion už tohle nemá, tam se level-up rozdělí na jednotlivé části a o nic se tedy nepřijde.
V tu chvíli se u Morrowindu zcela logicky objeví ještě jeden problém, viditelný obzvláště s nainstalovaným datadiskem Tribunal. Každé spaní znamená určitou pravděpodobnost, že se objeví člen temného bratrstva s úkolem hlavního hrdinu zabít. První 3-5 levelů to jde, jenomže pak už bude vrah podstatně lépe vyzbrojený ... holt levelscaling ;) Jasně, Tribunal je možno po dobu tréninku vypnout, ale kdo na to má pořád myslet? ... :D
Poznámka: Navíc důrazně nedoporučuji jakýkoliv datadisk odpojovat, pokud už jste rozjely jeho linii, může to vést až k poškození save pozic, čehož si nemusíte hned všimnout. Bohužel, k podobným hrátkám budete nuceni díky češtinám, je proto lepší zatnout zuby a Tribunal s Bloodmoonem odehrát v angličtině.
Oblivion podobně jako Skyrim zavedl jiné omezení na trénink než-li Morrowind a tím je omezený placený trénink. Za každý level postavy lze vylepšit maximálně 5 úrovní dovednosti. Oproti tomu Morrowind omezení nemá skoro žádné, vyjma toho, že různí trenéři trénují dovednosti do různých úrovní (proto je dobré hledat rovnou mistry). K tomu je pak třeba započítat ještě nutnost odpočinku pro level-up postavy, plus vhodnost trénovat více dovedností kvůli maximální výtěžnosti bodů do atributů.
A teď co je vlastně lepší? Mě osobně se morrowindský systém zdá lepší. Na druhou stranu umožňuje postavě snadno trénovat dovednosti a případně levelovat s minimem námahy. Je totiž snadné pustit se do alchymie, která je při troše cviku do hodiny na maximu. K tomu při jednom lehce dopilované řečtnictví a nakonec kupa lektvarů k prodeji. Díky scumpovi v Caldeře se dá každý herní den získat až 5000 septimů, takže do počátku slušná sumička a za tu si potom zaplatit trenéry. Naštěstí lepší trenéři nejsou na každém rohu :D
Oblivion tedy tento handicap odstranil omezením placeného tréninku, Skyrim to převzal, ale zase zrušil dělení na hlavní a vedlejší dovednosti + zrušil rovnou i atributy. V principu tedy neni potřeba ve Skyrimu moc co hlídat. Levelovat se dá rychle jako v Morrowindu a přitom neni třeba se zaobírat tolik trénéry a pěnezi. Svým způsobem tohle celé zjednodušení jen nahradilo výše zmíněný morrowindský "přístup". Ostatně kdo si chce úrovně dovedností opravdu vydřít, ten tu možnost stále má, kdo nechce, nemusí zdlouhavě něco obcházet. Proto se mi asi systém ve Skyrimu líbí i přes to očividné zjednodušení ;) Vlastně naopak, díky ostřejšímu levelscalingu je nutno si dobře rozmýšlet, co a jak zvyšovat a k tomu si rozmýšlet výběr perků, nikoliv spoléhat na automatický bonus z úrovně dovednosti.
Jen ještě poznámka k levelscalingu - ne že by ho Morrowind neměl, ale oproti Oblivionu to celé působilo přirozeněji, podobně jako nyní u Skyrimu.
Edit: Zkusil jsem schválně v rozehraném Morrowindu, jak snadno a daleko se dostanu s placeným tréninkem. Musím ovšem konstatovat, že to rozhodně neni jen nějaké pohodlné klikání. Jeden se u toho docela naběhá a vlastně jsem s tím strávil celou noc. Po velkou část mi vystačily finance utržené prodejem lektvarů obnovení výdrže z tréninku alchymie. Později jsem si jich pár ještě dovyrobil. Cílem bylo trénink kombinovat tak, abych pokud možno dosáhl vždy na bonus 5 bodů k atributu, tedy rovnou ke třem atributům. V tom neni celkem žádný problém, nakonec oni jsou ti trenéři docela rozumně rozmístěni. Skončil jsem tedy se třemi atributy na plných 100, další přes 90, osobnost 75 a štěstí 45. Skilly se v průměru vytáhly k hodnotě 45 nebo 55 (porůznu), v krátkých zbraních a lehké zbroji dokonce exceluju (76 a 70), byť to ale nejsou moje hlavní dovednosti :) Prože řada lepších trenérů vyžaduje podmínky vstupu do cechu, případně mít v něm už dostatečný postup (pokud zrovna nechci hledat po celém ostrově někoho bez podmínek), tak to dále už prostě s "nicneděláním" nešlo :) Horko těžko jsem uzavřel level 36 a dál už mě čeká nutnost plnit questy. Jako zkušenost je to zajímavé a neni to o tolik odlišné od klasického průzkumu - prolézání hospod, cechů apod. Jinak plížení se v Morrowindu ukázalo spíše jako nic moc dovednost (?)
Edit 2: Odvolávám, co jsem nad ránem napsal :D Plížení v Morrowindu se sice z počátku zdálo takové nemastné neslané, ale opravdu funguje výborně. Zkusil jsem to jen tak cvičmo v pustinách okolo pevnosti Marandus, kde jsem mimo jiné našel ebonový jednoruční meč. Ještěráci a spol si mě ani nevšimli a uvnitř pevnosti jsem se dokázal k postavám krásně připlížit. I když bylo nepřátelských NPC v místnosti více, věděla o mě po zahájení souboje jen ta dotknutá postava, ostatní dělaly, jakoby nic. Horší je to se silou a úspěchem útoku, přijde mě, že to asi brzdí nižší dovednost jednoruček, protože dokážu i kriticky minout. Ovšem venku jsem ebonovým mečem krásně na jeden sek probodl ze zálohy obra ... :D
Přispěvatel: Elemir Srpen 19, 2013, 19:08:29
Ostatně trénink očarování předmětů se nakonec stal dnešním ústředním tématem. Po tomto krátkém cestování jsem se jal do kování a k tomu mě napadlo zkusit to rovnou spojit s očarováním. Tak jsem vybral svoje zásoby kamenů s dušemi, nakoval plno dýk a začal. Mno, musím říci, že očarování věcí je zatím nejrychleji se trénujícím skillem, byť má dost nešikovné ovládání. Skončil jsem až někde na 77, dohodil pár perků a hlavně očarované dýky se výborně prodávají. Konečně asi skončilo období šetření peněz :) Samozřejmě tuhle taktiku znám z dřívějška, ale neměl jsem důvod se k tomu hnát v nové hře hned.
Využil jsem i své dovednosti kovat daedrické věci a vytvořil si prima luk (s bonusem mám teď primární damage cca 134). Šípy používám sice pořád trpasličí, ale ke konci hraní jsem si do luku vložil efekt vysátí duše, nabral prázdné kameny duší a vyrazil do divočiny směrem na Rorikův statek. Je na čase je taky naplnit a očarování věcí dotrénovat ;) Naštěstí mi postava tolik neleveluje, takže je to v pohodě. Všiml jsem si u toho, že NPC se opravdu chovají k hrdinovi adekvátně k jeho úrovni skillů, stráže se mě třebas ptají na očarování zbraní apod.
Lovem a tréninkem teď strávím asi více času, neni kam spěchat a alespoň si prohlédnu lépe všechny kouty, které jsem dříve vynechal. Do dungeonů lezu jen zřídka, nejvíce v souvislosti s questy. Napadlo mě rozjet ještě trénink alchymie, surovin už mám nastřádáno taky plno. Stal bych se tak zcela soběstačným ... i když lektvary léčení apod. se mi už hodně dlouho kupí, neb jsem se už dlouho nedostal do konfliktu, kde bych měl vyloženě namále :)
V noci mě ještě čeká rozhodnutí, zda-li pokročim iv Morrowindu. Postavu jsem hezky potrénoval minule, možná bych si mohl střihnout už Bloodmoon. Jak jsem se totiž přesunul zpět na Skyrim, tak začínám na Solstheim z Dragonbornu zapomínat, tak aby bylo nakonec ještě co srovnávat :D
Přispěvatel: flash Srpen 20, 2013, 22:18:14
Ale k ocarovavani predmetu a vylepsovani zbrani a armoru bych něco mel.
Když se clovek nauci všechny perky co zvysuji hodnotu ocarovani dosahne třeba hodnoty 25% zraneni lukem navíc v nejakem prstenu a zda se ze vic to nejde, ale ono jde. Daji se nalezt lektvary které zvysuji hodnotu ocarovani, jsou třeba jen na 30 vterin ale dokážou zvýšit ocarovani třeba o 20%.
Ještě lepsi je situace u vylepsovani zbrani a vybaveni. Do prstenu a par dalších věci jde naenchantovat posileni kovarstvi a lektvary jsou na tohle taky. Lektvary jsou opet asi na 30 vterin, a jsou dost vzacne, takze když ho clovek vypije, nasleduje 30ti vterinova freneticka akce vylepsit vse co je potřeba. Za pomoci ocarovanych věci z posilenim kovarstvi a lektvaru se daji zbrane a vybaveni vylepsit pomalu dvojnasobne. Variabilita tohohle procesu je obrovska, protože když pripocteme ze se daji pomoci lektvaru zvýšit hodnoty ocarovani nad maximalni mez (bohužel se mi nikdy nepodarilo naucit se v ocarovavani zvyseni sily enchantu, nikdy jsme předmět z kterého by to slo naucit nenasel, takze vůbec netusim jestli to vůbec ve hre je) a sila lektvaru a pomocných ocarovavani bude asi u každého trochu jina, vyjde ze každý by mohl mit na maximalnim levelu kovarstvi a perku k tomu urcenych uplne jiné vysledne statistiky zbroji a zbrani. Navíc se tyhle lektvary daji i vyrábět, a samozrejme existuje posileni alchymie nad maximalni mez.Je to peknej zmatek a jedno souvisi z druhym, ale když tomu clovek venuje docela dost casu, jdou vyrobit neskutecne silne zbrane i vybaveni:)
Přispěvatel: Elemir Srpen 20, 2013, 22:45:54
Jinak v tom mám docela zmatek. Na UESP je sice nějaké pojednání o kovařině a enchantu, jenomže z toho nejsem zrovna moc moudrý :D Proto jsem se na to i takhle zaměřil. Mám pocit, že lze nalézt lektvary i s bonusem +30% (nijak nevylučuju, že to patche od mého prvního hraní už upravily). Zatím jsem přišel na to, že pro prvovýrobu předmětu (vykování) se žádné posílení atributů nepoužije, resp. základní dýka bude mít stejné zranění (zkoušel jsem to s i bez nasazených rukavic s bonusem ke kovařině). Teprve u vylepšení dýky se to projeví.
Jestli jsem to pochopil správně, tak nejprve je třeba vylepšit na maximum kovařinu, očarování a alchymii. Pomocí alchymie se vyrobí lektvar pro posílení enchantu a vyrobí se předmět s bonusem do alchymie. Ten bude generovat lepší lektvar pro enchant atd. Teoreticky by to však mělo mít strop, za který už nepůjde jít. S tím se vyrobí i vysoce bonusový lektvar kovařiny. S max. posíleným enchantem se potom vyrobí předměty s bonusem pro kovařinu a díky nim a lektvaru pro kovařinu se vylepší potřebná výbava po stránce kovařské, případně se adekvátně posílí enchantem.
Uvidím, jestli se k tomu zítra dostanu. Ještě mi chybí komplet alchymie, takže to jen tak nebude.
Přispěvatel: flash Srpen 20, 2013, 22:59:26
Strop to samozrejme ma, ovšem potiz je v tom ze dosáhnout toho stropu da strasny práce a casu.Takze clovek se třeba spokoji s necim co je nekde kousek pod tim stropem. Vůbec bych se nedivil kdyby jsme oba vyrobily luk a každý mel jiné statistiky i když by jsme oba mela za cil ten strop. Jinak ta sila lektvaru co jde najit, tak jsou i 50% na kovani.
Přispěvatel: Elemir Srpen 23, 2013, 07:51:49
Každopádně tentokrát jsem ony kameny nenavštívil. S kovařinou jsem se vyhoupl k 98 a s enchantem k 90. Nemá to tedy pro mě už takový význam a docvičím to v poklidu i bez případného bonusu. Myslel jsem, že to za včerejšek stihnu dostat na 100, ale narazil jsem na nedostatek duší. Proháním se po pláních o 106 a nic moc k ulovení tu neni. Vcelku mě překvapila jedna věc, ono jde do obyčejných kamenů duší ulovit duši falmera ... přitom na klasickou duši jakékoliv rasy v Tamrielu je třeba černý kámen duše. Jakoby se falmeři už k elfům nepočítali.
Na draka jsem přitom narazil jen jednou a ke všemu to byl jen obyčejný drak. Sám už jsem na levelu 40 a co si pamatuju, tak od levelu 25 jsem narážel dříve na krvavé draky. Snad to neni nějaký z dračích bugů :) I když absence draků mi obecně moc nevadí. Alespoň je nepotkávám na každém kroku (opakované útoky na Raven Rock na Solstheimu mi přišly chvilkama až přitažené za vlasy - drak útočil periodicky a celkem často).
Jinak jak je patrné, občas do nějakého dungeonu vlezu, ono to nakonec ani jinak nejde, pokud se nechci prohánět po planině jen sem a tam a ... Naštěstí většina z nich byla vyčistitelná (oznámení Hotovo u mapky/značky). Nehrozí tudíž, že bych tam omylem vlezl ještě jednou :D Nicméně si stejnak budu muset vytisknout i papírovou mapku, abych si mohl odškrtávat - jistota je jistota.
Černotou jsem třeba jen proběhl kvůli svitku (v rámci Dragonborn) aniž bych se tam nějak víc rozkoukával. Přitom je to celkem škoda, je to jedna z těch zajímavějších podzemních lokací. Na druhou stranu mě tam už nic nenutí jít znovu. A teď jak s tím? Tohle byla asi jediná věc na Dragonbornu, která nebyla moc dobře domyšlená do konce. Naštěstí Černota neni na mapě, takže ji nemusím jakkoliv odškrtávat. Svým způsobem tohle byla jedna z oblastí, kde je nápověda vysloveně na škodu, protože tady to nutí jít přímo k cíli. Je tedy fakt, že díky horší přístupnosti Černoty jsem do ní vstupoval přetížen (jak nyní tak i dříve), což neni zrovna ono. Věcí k sebrání je tu taky dost. Nicméně nakonec asi vyhraje lektvar z červeného kořene nirnu :)
Podobné balancování mě napadlo u frakcí/cechů ve Skyrimu - kam se přidat a kam ne. Ohledně války zvažuju protentokrát Bouřné hávy, byť s nima moc nesympatizuju. U cechů je to složitější, málokterý mi má ještě co nabídnout. Temné bratrstvo tentokrát vynechám určitě, u zlodějů si nejsem moc jistý, docela bych uvítal možnost nějakého zvratu - např. vyhnat cech z Riftenu apod. :D Univerzita v Ledohradu je ...
No, tohle se táhne svým způsobem už od Morrowindu, hráč nemusí být vysloveně mág a přesto se může s přehledem stát arcimágem. Ve Skyrimu je to o to horší, že nejsložitější magická ukázka je potřeba jen na začátku (vyčarovat kouzlo na podlahu mostu, kdy jsem zápasil s nedostatkem many na jeho seslání :)) V Morrowindu stačilo mít vysokou alchymii, což neni vůbec problém a lehce navyšovat formou placeného tréninku dvě další magické dovednosti. Arcimág byl ve finále obyčejný mastičkář, který se oháněl obouruční katanou :D
Zbývají Družiníci jakožto celkem neutrální frakce. Ovšem bez nákazy lykantropií to taky nikam dál nevede. Moc mě to nenadchlo. Pro mě je tohle asi obecně jedna velká slabina Skyrimu - zhušťování obsahu a omezení volby. Každý z cechů má perfektně napsaný příběh, ale na jeho konci mám podobný pocit jako v Gothic 3 - jako bych vlastně nikam nepatřil. V Morrowindu jsem alespoň dojel jeden cech, který byl obvykle roztahaný po celém ostrově formou poboček a když jsem skončil, zkusil jsem jiný. Ve Skyrimu se cech váže na konkrétní město a cesta vzhůru je příliš strmá, tudíž jinak řečeno rychlá.
Na druhou stranu mám ještě dost času. Zatím se motám kolem Whiterunu a od Dawnguardu jsem nesplnil snad jediný quest :)
Přispěvatel: flash Srpen 23, 2013, 17:07:21
Přispěvatel: flash Srpen 23, 2013, 17:18:22
Přispěvatel: Elemir Srpen 23, 2013, 17:25:25
Na Solstheimu jsem narážel už i na ledové draky, ovšem ve Skyrimu to byl jen jeden směrem na Riften (opuštěný důl v horách s hornickou vískou). Dneska se ještě dostanu k "termálním" pramenům, tam byl drak respawnovaný často, navíc mu nešla sebrat duše, tak jsem zvědav, jestli ho už opravili.
Přispěvatel: Elemir Srpen 24, 2013, 07:49:55
S úrovní kovařiny 100 už lze kovat dračí zbroje, k mému překvapení jak těžké tak i lehké (myslel jsem, že k lehké zbroji je třeba otevřít i levou stranu perků zabývajících se lehkými zbrojemi, ale opravdu to neni třeba). V základním vylepšení bez bonusu ke kovařině jsem si vyrobil zbroj o něco lepší, než-li byla má současná ebonitová. Ovšem vzhledově nic moc, ebon je holt ebon :D
Očarování, enchant, už snad taky půjde dodělat. Trpaslíčí ruiny jsem sice nenavštívil, ale dodělal jsem úkol pro Meridii a pak se pěšky vydal do Whiterunu (ještě jsem nedošel :)). Po cestě to zas pár zvířat udělalo a dost jsem toho pochytal u Meridie v dungeonu.
Cestou jsem potkal i "kamarádksého" draka. Udělal pár koleček a protože se mi ho nepodařilo naštvat (minul jsem, no ...), tak po chvíli odletěl kamsi na východ do hor. Stávalo se mi to už u první hry, asi ne všichni draci jsou zákonitě krvelační.
Po cestách jsem nabral opět kupu přísad, tak snad až se vrhnu na alchymii, tak budu moci stát už jen u stolu v domě a ven vyjdu rovnou s úrovní 100 :)
Přispěvatel: flash Srpen 24, 2013, 14:52:12
Vůbec v Morrowindu dat dokupy Daedric zbroj byl kumst, komplet set byl ve hre jen jeden a to ještě bylo třeba obou datadisku, teda pokud clovek nezabil Fyra, ale to ze zasady odmitam, pac to je sympatak.
Přispěvatel: Elemir Srpen 24, 2013, 15:44:46
V Morrowindu jsem nosil masku Clavica Vile, nějak si totiž nevybavuju, že bych našel jinou daedrickou ochranu hlavy. V základní hře to nejspíš opravdu ani nebylo, ale koukám na UESP a tam je toho na výběr více. S datadiskama jsem se přeorientoval na lehkou zbroj kvůli akrobacii, takže tohle mi asi komplet uteklo :) Vybavuju si akorát pár speciálních kousků střední zbroje (Tribunal, Bloodmoon).
Přispěvatel: flash Srpen 24, 2013, 15:59:00
Daedric helmy byly jen v zakladnim Morrowindu a jsou myslim tri. Daedric face of terror,god a inspiration, nevim kde uz presne byli..ale jednu nosilo nejake NPC, a bylo ho terba zabit když tu helmu clovek chtěl.
V tomhle me zklamal Oblivion kde daedric zbroj mel kazdej trouba, a o to vic me potesil Skyrim kde uz to zase tak lehke není, a je preci jen hure ziskatelna.
Přispěvatel: Elemir Srpen 24, 2013, 17:16:21
V Morrowindu nebylo nic krásnějšího, než-li shánět suroviny na výrobu setu a pak se z něj naplno těšit. Pamatuju si na svoji první skleněnou výbavu a těch nervů, než jsem nasbíral dostatek skla :) Tohle všechno Oblivion zkazil. Ve Skyrimu jsem si na to právě zase vzpomněl a celkem si kovařiny užívám.
Přispěvatel: Adam23 Srpen 24, 2013, 23:41:01
Přispěvatel: Elemir Srpen 25, 2013, 06:30:21
Přispěvatel: Adam23 Srpen 25, 2013, 12:01:45
Přispěvatel: Elemir Září 02, 2013, 08:14:10
Vedle toho se mi plížení zvednulo na 81 a těžká zbroj na 65. Otevírání zámků vynechám, 75 a jde to samo. Zbytečné do toho vůbec perky strkat. Paklíčů mám beztak tolik, že nevím, co s nima. Svým způsobem mi přišlo užitečné řečnictví, které má nahoře zajímavé perky. Jenomže problém je s talenty, mám jich teď jen 5 volných a musím hodně rozmýšlet. Krom luku, kovařiny, alchymie a očarování jsem ještě nic jiného "netrénoval", takže je to na pováženou. Lukem tedy sundám cokoliv, ale alespoň těžkou zbroj bych ještě vycvičit chtěl. Magii se vyhýbám a asi se k ní ani nedostanu - při levelingu dávám vše do zdraví, jen chvilku jsem dopoval i staminu, manu však vůbec.
Přišel jsem i na zajímavou věc. Pokud je postava nemocná, může se krom lektvaru nebo oltáře léčit i u Stendarrových bdících (strážců). Je možné je nalézt různě v přírodě. Je to celkem milé, když se notně přetížen plížím krajinou a leze na mě kostilamná horečka ... :)
Dungeony jsem čistit ve větším a pomalu i systematicky. Zatím mám kliku, že většina je vyčistitelných, takže to na mapě poznám. Pořád jsem se ještě nedostal k vytištění mapy, což budu muset dnes napravit.
Ohledně levelscalingu - všiml jsem si, že cestu na Vyšší Hrotgar obsadili ledoví trolové, na nižším to byli ledoví vlci. Tudíž systém je hodně podobný Morrowindu i v krajině. V hrobkách je to zřetelné hned, ale venku jsem si toho neměl moc jak všimnout, tedy vyjma draků. Portfolio draků se konečně taky rozrostlo. Už jsem našel i jednoho krvavého a na mnoha místech čekal starší drak (toho jsem pro změnu nikdy neviděl v předchozí hře).
Sundal jsem s přehledem dalšího dračího kněze - Krossise, a u Ivarova statku narazil na jeden prima quest s náhrdelníkem. Už se na něj těším, neb na finální bitvu vzpomínám dodnes. Je zajímavé, jak některé vedlejší úkoly mají zajímavější zakončení, než-li je hlavní dějová linka ;)
Přispěvatel: Elemir Září 06, 2013, 19:05:51
Vyrobil jsem si železný set sestávající ze zbroje, rukavic a helmy + jsem vyštrachal rubínový náhrdelník. Nabral jsem lektvary s bonusem k očarování (max. mám 25%), drobné kameny duše a vyrazil ve Whiterunu k očarovávacímu oltáři do Dračí síně. Ale ejhle, nemám naučený bonus k alchymii :) Naštětstí kovářka dole ve městě měla nějaký kus zbroje s efektem, tak jsem ho s radostí zakoupil. Vypil jsem lektvar a protože mám i poslední perk v očarování, tak jsem se rozhodl nahodit bonus kovařiny a alchymie na jeden předmět (pokud to efekt umožňuje - např. u rukavic). Stihl jsem to v časovém limitu, ale hned taky zůstal na výsledek nevěřícně koukat. Oboje dvoje +2% :o Nakonec se ukázalo, že to ovlivňujě velikost kamene duší a malý je prostě malý :D Vyřešil to tedy velký kámen s velkou duší. Hnedle to bylo +18%
Efekt ke kovařině však nic moc, daedrický luk jsem dokázal ze 109 dostat jen na 119 bodů zranění. Ovšem u alchymie to bylo hnedle jiné. Lektvar posílení kovařiny měl +94% Díky tomu a bonusu na předmětech jsem daedrický luk vylepšil na 166 bodů. S bonusem +35% ke střelbě v ebenové přilbě jsem se dostal na výsledných 225 bodů. A je to setsakramentsky v bojích znát. Dál jsem však zatím nepokračoval, protože mi chybí bylinky pro výrobu lektvaru posílení očarování.
Namísto toho jsem se vrátil do riftenské oblasti dokončit pár průzkumů. V Darklight Tower jsem narazil na Illii, dceru nekromancerky, které jsem pomohl matku zabít a vzal ji do družiny. Ne že bych potřeboval pomoc, ale jako mág umí hezky odpoutat pozornost, když bojuju se skupinkou nepřátel. Vyrazil jsem s ní zabít dračího kněze Raghota, kterého mi hezky odloudila od pánů smrti a podobné havěti. Byť ji Raghot usilovně smažil, vůbec jí to nevadilo. To bude asi ta výhoda mága a jeho ochranných kouzel. Navíc ráda používá mrazivá kouzla o jejichž výhodách neni třeba diskutovat ;)
Když se vrátím ke kovařině, stále mi vrtá hlavou, jak to vlastně s tím zraněním je. U daedrického luku se v základu píše 19 bodů zranění. Umím kovat daedrické zbraně, mám kovařinu na 100 a teď nevím, jak se to vlastně do zranění zbraně promítne. S kalkulačkou v ruce se nemůžu nějak dopočítat :) Asi to bude další věc na pořadí, na kterou se budu muset lépe zaměřit.
Přispěvatel: Elemir Září 08, 2013, 18:29:58
Kritické zranění podléhá jednoduchému vztahu - odlišuje se podle typu zbraně (jednoruční, obouruční ...) a investovaných perků (šance max. +15%). V kombinaci s plížením se hodnota pro kritický útok a pro útok ze zálohy počítají samostatně. Přijde mi to dobře promyšlené. Je totiž třeba mít na paměti, že ve Skyrimu neexistují modifikátory jako je vlvi síly apod. Netrénované postavě tak zůstává krásných 5% a k tomu velká šance, že protivníka mine :D
Ale zas ke hře jako takové. Včera jsem pokročil rochu s průzkumem a večer si v práci vytiskl konečně mapku pro odškrtávání. Ta našla hned dneska uplatnění a docela mě překvapilo, kolik už jsem tho prošel. Zatím jsem narazil jen na dva dungeony, kde se bez příslušného questu vůbec nehnu (popř. se vůbec nepodívám dovnitř). Jinak jde s přehledem procházet i questovými dungeony, což člověk pozná např. podle úkolových předmětů, které nejdou uložit do truhly. Jen doufám, že později tohle vše nepovede ke krásným bugům :D Ale nakonec co už, beztak už jsem to jednou odehrál, tak se tentokráte opravdu klidně vystačím jen s průzkumem.
Jediná věc, co mě neustále rozčiluje, je pravidelné přetížení. Pomalost postavy by ani tak nevadila, horší je to na cestách, kdy si trasu k cíli nemohu efektivně ukrátit, neboť přetížená postava neumí tak dobře skákat po skaliskách a snadno ji strhává říční proud :)
Pro zítřek mě čeká vyčištění oblasti Falkreathu, poté příhraničí směrem na Riften, pás k Windhelmu a podle pohoří se vrátím k Whiterunu. Zůstalo mi tu ještě přiměřené množství neobjevených dungeonů, tak bych si to rád odškrtl co nejdřív :) Dělá to bezmála 2/3 rozlohy mapy.
Přispěvatel: flash Září 09, 2013, 03:40:20
Přispěvatel: flash Září 09, 2013, 04:03:06
Vyrobil jsem 3 zelezne dyky.Prvni jsem vylepsil bez jakýchkoliv bonusu na kovani a dmg se zvednul z 10 na 16.pak jsem si vzal prsten z 26% na kovani a kupodivu vysledny dmg byl zase 16.takze jsme si vzal ještě celenku z 26%, celkem tedy 52% a výsledek byl 18 dmg. Jeste jsem ten samy postup opakoval se zeleznymi rukavicemi ale výsledek byl stejny, z 26% to bylo stejne jako bez nich. Tak ted nevim jakym zpusobem se tohle pocita a co vse na to ma vliv. Asi bude nejlepší když clovek bude něco vyrábět naboostovat se vsim co jde a moc nad tim nepremyslet:)
Přispěvatel: flash Září 09, 2013, 04:22:24
Přispěvatel: Elemir Září 11, 2013, 07:18:35
Na UESP je k damage (kovařině) nějaký šílený vzoreček, který jakoby rovnou posouval hranici, odkud se vliv počítá. Mě s kovařinou na 80 i na 100 šlo vždycky vykovat předmět jen se základním damage (rukavice kovařiny 17% bez vlivu). Překvapení bylo jen u luku - na Solstheimu jsem si totiž všimnul, že zatímco dýku apod. vykovám se základním damage, u luku mi to psalo podstatně vyšší čísla. Nevěnoval jsem tomu však žádnou velkou pozornost, ve finále totiž vylepšování dopadlo vždy stejně (do úrovně legendární), jako když jsem vylepšoval nalezený luk ze stejného materiálu a se základními statistikami. UESP o vlivu jiných dovedností nehovoří (jeden můj předpoklad byl, že se mi do toho promítá dovednost luku, což asi ve skutečnosti vliv nemá). Škoda, že jsem se k testu ještě nedokopal :D
Na druhou stranu si se současnou výbavou v pohodě vystačím. Včera jsem se svým levelem 47 konečně narazil na prastarého draka a boj to nebyl o nic zdlouhavější, než-li s jinými draky (samozřejmě jsem musel použít léčivé lektvary, přeci jen ten útok už je znát, třetí sadu bych už neustál). Illia se mi snažila pomoct, ale nějak ho nemohla trefit. Navíc drak brzo dosedl do údolí, takže jsem na něj viděl akorát já.
Přispěvatel: Elemir Září 17, 2013, 19:07:51
Podle původního plánu jsem po vyčištění falkreathské oblasti přešel na zbytky v okolí mezi Riftenem a Wildhelmem (hranice jezero - moře). Odhadem jsem doteď prošel zhruba 2/3 dungeonů/míst ve Skyrimu. Cílem je se za Wildhelmem postupně stočit k Dawnstaru a odtud protáhnout celý pruh až po Solitude (protože z jihu mám taky už skoro hotovo - vesměs celé to hraniční pohoří). Na papírové mapce hnedle přibylo taky pár dalších poznámek o uzavřených dungeonech + třeba ve Forsaken Cave bylo jasně vidět, že mě sem zavane ještě úkol - skryté dveře ve stěně). Výhoda tohoto postupu je, že solitudská oblast je menší a zbyde už jen okolí Markarthu, které je i podnebně příznivější :D
Ve Falkreathu se mi zatím líbilo asi nejvíce, plánuju zde později postavit i dům. Připomíná mi to podhůří na severu Cyrodiilu v Oblivionu a to jsem měl opravdu rád - podobně jako travnaté pláně Alvilu ;)
Illia mě stále doprovází a mám pocit, že se jí magie ničení ještě zlepšila. S Draughy si poradí celkem hravě, takže ji obvykle nechávám v mohylách konat, zatímco sám rabuju poklady :) Moc se mi ani neplete do cesty, byť občas to šípem taky schytá, nicméně už jsem to od ní taky párkrát koupil ledovým hrotem. Většinou se drží vzadu, takže mi jakoby kryje záda, jen při větší potyčce se prodere dopředu a pak je lepší ji nechat a najít si cíle dále od ní. Horší je to s jejím plížením, často je důvodem našeho brzkého prozrazení :D
Původně jsem neměl v plánu sebou tahat doprovod, ale čloěk si alespoň nepřipadá ve hře tolik osaměle. Škoda jen, že ji nelze upravit oblečení. Už dvakrát jsem našel prima velmistrovskou róbu ničení, ale nemám pro ni díky tomu využití. Edit: Aha, na UESP jsem se právě dočetl, že zrovna u rób je s tím problém. Společník si navleče věci, jen pokud jsou lepší, než to co má zrovna na sobě. Protože róby jsou definovány jako obyčejné oblečení a nemají tudíž žádný armor class, nemá je umělá inteligence jak vyhodnotit. Zítra to zkusím s brněním.
Přispěvatel: Elemir Září 20, 2013, 09:46:07
Prastaré draky už potkávám pravidelně, nakonec jsem sám už na levelu 50 a dokonce jsem se po mnoha hodinách hraní setkal s bugem, kdy z draka nelze vysát duši. Nic se neděje, mám jich v zásobě dost :) Pořád je to přijatelnější, než-li nahromaděné kostry před vlastním obydlím na Solstheimu (nakonec všechny zmizely, ale trvalo to dost dlouho).
Zkusil jsem Illii dát kožené brnění, ale efekt nulový. Stále má na sobě jen tu svou róbu. Až se navrátím do Whiterunu, tak zkusím vyštrachat něco lepšího. Každopádně mám s Illií ještě jednu zkušenost. V rámci jednoho úkolu se ke mě dočasně přidalo ještě jedno NPC (Anska v High Gate Ruins) a Illia kupodivu zůstala ve skupině. Měl jsem docela obavy, že půjde v jednu chvíli mít sebou jen jednoho společníka. Na UESP jsem totiž někde četl, že jde mít max. 2, z toho ten druhý může být jen pes nebo bojový trol (datadisk Dawnguard). Podobných úkolů s dočasným NPC bude ještě více, ale po čištění dungeonů asi Illii propustím a dojedu to o samotě.
Zatím je ve hře ještě pořád co dělat, ale v současné chvíli mě motivuje jen ten průzkum. S úkoly to bude už horší. Fast travelling neni špatná věc, ale nemůžu si prostě pomoci, prožitek ze hry to docela degraduje. Jakmile budu mít odkryté všechny body na mapě, tak se plnění řady úkolů stane obyčejnou rutinou, podobně jako tomu bylo nakonec v Oblivionu. Samozřejmě bych ho používat nemusel, ale kdo by odolal, že? :D
Přispěvatel: Elemir Září 25, 2013, 17:46:52
Jak jsem psal už minule, pohnul jsem se až na hranici Morthalu a postupně přešel do oblasti Solitude (Samota). Je sice o poznání menší, než-li jiné předchozí, ale za to je dost kopcovitě členěná. Znamená to dost běhání. Podle ukazatele se mnohdy zdá, že dungeon už je nadosah, jenomže vchod je zrovna z druhé strany skal :D Nakonec jsem to postupně prošel a skončil před thalmorským velvyslanectvím.
Po celou dobu jsem se nijak nesnažil odvážet posbíraný náklad, takže jsem to absolvoval celé v přetížení. Už jsem si na to docela zvykl ;) Při nejbližší příležitosti to však zas vyložím ve Whiterunu.
Solitudská oblast je jedna z mála, kterou si z předchozí hry celkem pamatuju. Už jen kvůli hlavní linii a hlavně již zmiňované rozloze. Když to porovnám, dungeony na východě byly o něco nápaditější. Po tolika hodinách hraní bych docela uvítal pár změn. Za zmínku stojí asi jen podzemní hájek a zasypaná pirátská skrýš (vzpomněl jsem si přitom na Oblivion a alvilský dodatek s jeskyní pirátů, která byla taky zasypána).
Už po několikáté mě navíc po cestě přepadli krom vrahů z Temného bratrstva i úpíři. Možná se mi to jenom zdá, ale upíří komanda docela slušně levelejují. Jsou to kupodivu jedny z obtížnějších soubojů, hlavně díky nepřehlednosti v boji (primárně jsou to mágové, takže jde vidět jen metající ohnivé a ledové střely, přes které se mi jako lučištníkovi hůře zaměřuje - vlastně dost často střílím naslepo :)).
No, jakmile se zas objeví vhodná chvilka, zkusím popojet zas o kus dále. Zbývá už jen markvartská oblast a pak úkoly. Horší je ovšem to, že současné školení nebude dovolená, takže se snad budu muset i učit :D Dříve jak v polovině října to asi nebude, ostatně jako cokoliv dalšího.
Přispěvatel: Elemir Říjen 07, 2013, 15:19:03
Jako další bod jsem zvolil úkoly pro univerzitu v Ledohradu (Winterhold). Je s tím samozřejmě spojeno i několik uzavřených lokací, které se otevírají až v průběhu úkolu. Řekl bych, že "kampaň" za mágy je zrovna ta slabší a z minula si dobře pamatuji na bug s okulárem (tentokrát se nekonal). Bohužel Gauldurnův amulet bez členství složit nejde a připravil bych se tak i o jeden z těch zajímavějších soubojů ... no, nakonec to bylo slabší, jako lučištník jsem byl hotov velmi rychle :D Navíc se jedná o úkoly spojené s rozsáhlými dungeony, takže lepší je to projet hned v jednom, dokud je člověk ještě na průzkum zvyklý. Zádrhel prakticky žádný a než jsem se nadál, byl ze mě arcimág - přitom jediné, co opravdu umím, je očarování věcí a alchymie :D
V mezičase jsem zkoušel ještě lítat po vedlejších úkolech, ale místo toho, aby rychle ubývaly, tak se spíš objevovaly nové. Začal jsem proto raději brát jen to, co mi přišlo zajímavé, resp. hlavně to, co jsem v předchozí hře vynechal. Windhelm jsem třeba předtím ani pořádně neprolezl, takže teď byla příležitost a hned jsem narazil na prima úkol se stahovačem mrtvol. Taky jsem si v rychlosti ověřil, že Bouřné hávy opravdu nejsou nic pro mě. Postupně jsem to takhle vzal přes Ledohrad, Jitřenku až po Morthal (ve všech třech jsem navíc zemanem). Se zemanstvím je podobně jako ve Whiterunu spojena možnost zakoupit nemovitost, jenomže v uvedených městech nic není, namísto toho se u Morthalu a Jitřenky objevila nová volba - koupit pozemek. A tím přecházím k novému obsahu ...
Hearthfire
Není vůbec pochyb, že pozemky souvisí s tímto DLC, tak jsem nabídky zdvořile odmítl a přišel čas přesunout se do Farkreathu. Když už tedy bylo jasné, jak na to, tak jsem pro jarla splnil menší službičku a za 5000 zlatých koupil pozemek opodál.
Po doražení na místo mě už čekalo rýsovací prkno, truhla s trochou stavebních hmot (jíl, opracovaný kámen, železný ingot), ponk a kovadlina. Na ponku se povalovala i podrobná příručka ke stavbě. Na nic jsem nečekal a začal stavit malý příbytek. Dřevo se dá v pohodě objednávat v nedaleké Měsíční pile (majitelé jsou upíři :)), jíl hned na svahu vedle domu a podobně kámen kousek od prkna ve skále. Jediný problém je tedy železný ingot, korundový ingot (bez něj nejde vykovat zámek) a doplňkové materiály jako je sláma a sklo. Ve skutečnosti je materiálů potřeba více, ale to až při zkrášlování interiéru.
Malý příbytek byl celkem rychle hotový. Následovalo tedy jeho rozšíření a tím pádem příprava na přístavbu křídel. U těch jsem moc netušil, co vlastně stavit a co ne. Každé ze tří křídel má totiž další tři možnosti. Vybrat lze samozřejmě jen jednu a jak jsem se později praxí dozvěděl, po dostavbě je volba nevratná - křídlo nelze přestavit. Kdybych věděl něco více o interiéru (možná to bylo dokonce v příručce :)), tak bych byl s volbou opatrnější.
První jsem postavil tzv. skleník (kupodivu klasická plná přístavba, se skleníkem nic podobného). Poté následovala alchymistická věž a nakonec kuchyně. Po dostavbě skleníku se mi navíc Illia sama nabídla jako budoucí správce, tak jsem ji vzal. Tím se vyřešil problém co s ní, protože od téhle chvíle už nejde nabrat zpět do družiny. Místo toho má možnost starat se o objednávky stavebnin a jde u ní nakupovat i nábytek do domu a zvířata. U nábytku jsem nepostřehl moc velký rozdíl mezi tím, si ho u ní koupit, nebo vyrobit - tedy vyjma finanční zátěže.
Uvnitř stavby čekal v každé místnosti další ponk. Krom nadšeného kutění od této chvíle započalo i méně nadšené cestování po obchodech, protože chybělo dost dodatečných surovin, např. kozí rohy na lampy a lustry. Začal jsem nejdřív předsíní, potom hlavním sálem a skleníkem. U předsíně jsem udělal vše, co šlo. Sice je to celkem přeplácané, ale třebas Thirsk na Solstheimu mi přišel horší :D Skleník začal nabývat taky své podoby, hlavně díky květináčům a truhlíkům, do nichž lze zasadit požadovanou bylinku. Ostatně venkovní doplňky taky nejsou k zahození - kovárna, zahrada, včelín, stáje.
Mírné rozčarování přišlo v případě hlavního sálu. Uprostřed velký stůl a krb, v patře pak postele ... mno, proč jsem teda vlastně stavěl kuchyni? Navíc lze mít v hlavním sále i očarovávací a alchymistický aparát. Nevadí, nedá se nic dělat. Zbrojnici bych viděl radši, ale musí se to zvládnout i bez ní. Největší "bordel" v místnostech působí sudy, krom nich se totiž objevují i pytle a krabice, prostě takové typické skladiště. Po stránce vzhledu se proto nevyplatí vyrábět vše. Ovšem kovadlina hned za hlavní síní je přínosem ;) Ve sklepě legrace pokračovala, nakonec tu mám i druhou kovárnu :D
Chybí toho už poměrně málo a to zejména doplňky. Poté mám v plánu popadnout do družiny pro změnu Lydii a vyzkoušet si Mařin medailon. Horší je to s věcma, asi je z Whiterunu stěhovat nebudu. Začal jsem docela usilovný rozprodej, protože se mi kredenc už kvůli přeplnění zasekával. Hodně je toho v lektvarech a u předmětů ještě řada padne na demontáž kvůli učení vlastností k očarování. Podívat bych se chtěl i po úkolech v různých vesničkách.
Přispěvatel: Elemir Říjen 23, 2013, 18:57:48
Uvítala mě tu scénka "další" vraždy a než jsem se nadál, zapletl jsem se do vyšetřování. Lekce z historie v Talosově chrámu mi objasnila události okolo tzv. Zapřísáhlých (odštěpená frakce původních bojovníků za svobodu Skyrimu) a další sled událostí mě dostal až do vězení. Zde jsem potkal Madanacha, krále Zapřísáhlých a původního vládce města a nezbylo prakticky nic jiného, než se na chvilku přidat na jeho stranu.
Na chvilku odbočím, Skyrim má jednu nepříjemnou neřest ohledně zadávání úkolů - mnoho z nich člověk dostane, aniž by o to vlastně stál. Např. daedrické questy zrovna zde ve městě nebo tlačení do určité dějové linky. V deníku tak mám kolikráte věci, o které jsem nestál a když už něco se skřípěním zubů splním, tak se často stane, že hned dostanu navazující část úkolů, což končí třebas smrtí určité NPC. Pokud nechci hrát za bezcharakterního hrdinu, musím prostě dělat, že dobrá 1/3 úkolů v deníku neexistuje.
Markarth obsahuje vlastní trpasličí ruiny a vlastně sám je na zbytcích trpasličího města postaven. Vedlejší úkoly jsou zde jednoduché, ale k vlastnímu domu a zemanskému titulu vede trošku složitější cesta - 2 úkoly pro jarla + 5 vedlejších úkolů pro NPC z oblasti. Využil jsem příležitosti a postavil v domě dětský pokoj, kam jsem později poslal jedno nebohé dítko z Windhelmu (malou prodavačku květin :)).
Když už jsem měl vše potřebné hotové, rozhodl jsem se pro změnu poskočit v hlavní dějové lince. Tedy zpět za Delfínou a získat přístup na thalmorskou ambasádu. Úkol mě zavedl i do Solitude (Samoty), kde jsem jednomu špehovy předal věci k propašování na večírek. Na ulici jsem se tak ocitl jen v "ručníku" a zkusil obchod s oblečením naproti ... uslyšel jsem cosi o pokleslé morálce, ale cinkot peněz udělal své. Nakonec to bylo i zbytečné, potřebné oblečení jsem dostal od Delfíny v přilehlých stájích.
Po menším pozdvižení jsem se z večírku vytratil a sundal pár strážců v pokojích. Myslel jsem, že projdu zcela neviděn i do soukromýh pokojů velvyslankyně (samozřejmě jsem přeci nešel na večírek jen tak pro nic za nic ;)). Nepovedlo se, padl teda i zbytek strážných a brzy jsem s požadovanými dokumenty a dvěma "utečenci" mizel podzemím pryč. Netuším, zda-li jsem to už psal, ale oproti původní verzi se neobvyklý drahokam (úkol s cechem zlodějů) neobjevuje přímo na ambasádě, ale v únikové jeskyni, takže ho lze sebrat i v rámci běžného průzkumu Skyrimu.
Další sled událostí už nabral na obrátkách. V Riftenu jsem vyzvedl Esberna, navštívil Alduinovu zeď a připravil mírovou radu. Esbern už byl herně opraven, takže jsem si konečně mohl užít nerušeného hraní bez bugů a sledovat plynulé titulky. Císařství jsem připravil o Markarth a naopak mu přihrál Riften. Po poradě po mě chtěla Delfína zabít Paarthurnaxe (dračí vůdce Šedovousých), ale nějak se mi do toho nechtělo neboť moc velké pochopní pro Čepele ve Skyrimu nemám (opět jedna z dějových linek (?), která prostě požaduje nesmyslné rozhodování).
Před radou ještě proběhl první souboj s Alduinem (drak z počátku hry atd. ...). Protože dračí svitek jsem získal už v rámci Dawnguardu, po rozhovoru s Paarthurnaxem jsem svitek na určeném místě rovnou přečetl, naučil se požadovaný řev a poté se utkal s Alduinem. Souboj celkem tužší, náročný na lektvary uzdravení, ale šlo to rychle (vynechám tedy bug po opětovném načtení, kdy byl Alduin najednou nesmrtelný, trvalo několik loadů, než se zase zadařilo ... holt jsem trefil v jednu chvíli i Paarthurnaxe a tak jsem se rozhodl nahrát bitvu znovu a to byla chyba ...).
Alduin utekl a následovala část s lovem draka, který by mi pomohl dostat se do Sovngarde. Bez míru to nejde a právě kvůli tomu byla již výše zmíněná mírová porada. Drak Odahviing se nechal chytit snadno a ještě snadněji se nechal přemluvit. Následovala celkem nudná pasáž s průchodem přes Skuldafn (vně i uvnitř). Navíc jsem byl přetížen ebonovými zbraněmi, protože jak se patří, všude byl samý lepší draugr a ty jsou náležitě vyzbrojeni. Mohl jsem to nechat ležet, ale každý peníz dobrý :D Dračí kněz Nahkriin před portálem padl druhým výstřelem. Cesta byla volná.
Když jsem hrál Skyrim dříve, plnil jsem hlavní linku už před levelem 20 a bylo to podstatně tužší (podobně obtížný byl jen první boj s Alduinem). Tentokrát mě překvapila snadnost, kterou podtrhlo následující dění v Sovngarde. Poražení strážce před mostem k Shorově síni bylo opravdu snadné, postavil jsem se mu v rovném boji (předtím jsem ho ustřílel z nedostupného místa :)). V síni na mě čekalo pár známých jmen z historie a hlavně trojice bojovníků známá už z dračího svitku. S nimi jsem došel zpět před most, naštval Alduina, přilepil ho řevem k zemi a po pár ranách se milý dráček odporoučel (zasáhl mě jen jednou = jeden lektvar na kompletní doplnění zdraví). Navíc jsem celou dobu pobíhal ještě v obyč oblečení z večírku (i když, vypadá to jinak dobře, člověk si připadá ještě tužší, než ve zbroji). Jo, takhle si představuju finální souboj hlavní dějové linky :D Ale co už, beztak to byla po tom všem už jen formalita.
Po návratu ze Sovngarde jsem stanul opět na Jícnu světa, Paarthurnax se jmenoval novým vůdcem draků a Odahviing bokem cosi prohodil o jeho tyranii (že by Delfína přeci jen věděla něco více? ;)), přičemž mi slíbil bezmeznou loajalitu. Samotný Paarthurnax kamsi zmizel. Takže hlavní linka za mnou a zůstaly už jen dvě města se svými vedlejšími úkoly, plus samozřejmě pár cechů ke vstupu a nejspíše možnost stále zasáhnout do bojů mezi legií a Bouřnými hávy ...
Vedlejších úkolů bude ve skutečnosti více, než by se mohlo zdát, ale protože některé nechávám být, nebo se určitým tématům rozhovorů záměrně vyhýbám, tak se jejich okruh zužuje. Pořád je ve hře ještě co dělat. Jsem na levelu 51, takže i ze strany skilů mám co dohánět. Přesto se hra nemilosrdně blíží ke konci a nemá smysl si ji násilně protahovat vstupem do všech možných cechů. Temné bratrstvo opravdu vynechám a nejspíše i zloděje (byť jsem jednu špinavou práci pro ně musel kvůli nalezení Esberna provést).
Přispěvatel: Pietrac Duben 04, 2014, 18:00:45
Přispěvatel: Elemir Březen 15, 2023, 08:00:55
Skyrim jsem od posledního zápisku rozehrál ještě několikrát, ale už jsem v něm strávil jen pár desítek hodin hraní. Vždycky jsem si jen něco vyzkoušel a pak jsem hraní zase ukončil. Od té doby vyšlo několik zajímavých reedicí, které začaly tzv. Legendary Edition (LE), která do hry přidala vyšší rozlišení textur. LE vyšla už v roce 2013 a dostal jsem jí zdarma díky tomu, že mám komplet verzi původního Skyrimu (základní hru + datadisky).
Zkusmo jsem jí tenkrát rozehrál, ale dostal jsem se jen na křižovatku k Vorařovu, kde jsem zase skončil - v té době nebyla k dispozici upravená čeština. Vyšší textury nefungovaly úplně všude, např. na skaliskách šlo vidět i kostičkování, ale jinak hra vypadala lépe. Dalším bonusem byly tzv. legendární skilly, což znamená, že po dosažení úrovně 100 u každého skillu je možné skill resetnout a tím uvolnit případné investované perky. V průběhu hry je tak možné operativně měnit zaměření postavy.
Další edicí je Special Edition (SE) z roku 2016. SE vychází z LE (jde o bezplatný upgrade) a oproti LE lehce rozšiřuje herní obsah. K SE přibyl o rok později Creation Club, což je moderská platforma pro další rozšiřování obsahu, která je pod kuratelou Bethesdy (kvůli kompatibilitě a nezávadnosti obsahu). Do SE se tak automaticky dostal třeba mod survival nebo rybaření. Další si pak uživatelé mohou stáhnout sami (něco by mělo být zdarma a za něco by se mělo platit - osobně jsem to nezkoušel). V tomhle bodě je dobré zmínit, že z SE zmizela správa datových balíčků, kterou je nyní potřeba řešit externími manažery.
Nejnovější edicí je Anniversary Edition (AE) z roku 2021, což je placený upgrade k SE (SE i AE je samozřejmě možné koupit i jako plnou verzi hry). AE se oproti SE liší v tom, že obsahuje celou řadu vybraných modů z Creation Club.
SE i AE je možné počeštit. V případě Steam verze je to v pohodě, protože jazyk se vybere v nabídce Steamu, ale u GOG verze je potřeba si trochu pohrát s datovými soubory (na GOG mám zakoupenou AE). Důvodem komplikací jsou mimo jiné integrované modifikace, protože AE vyžaduje počeštěný Creation Club, teprve pak bude čeština fungovat (já to pak popíšu extra zvlášť).
Původně jsem si nebyl jistý, jestli tentokrát u Skyrimu vydržím déle, ale nakonec se ukázalo, že po letech uzrál opět ten správný čas a v současné chvíli jsem se zastavil lehce pod 90 hodinama. Přitom jsem se většinu času věnoval jen průzkumu základní hry. Žádné velké úkoly nebo členství ve frakcích - načal jsem akorát linku drakorozeného v Bílém průsmyku a spolu s císařskou legií jsem vyřešil konflikt s Bouřnými hávy. Pak jsem se naplno vrhnul do rozkrývání mapy, abych si do budoucna ulehčil cestování a vyčistil si všechny dostupné dungeony.
Opět bych nechtěl deníčkovat příliš podrobně, jen bych tu rád načrtl současný postup a zkušenosti s SE (popř. AE) edicí hry. K tomu bych rád dodal i nějaké screenshoty, aby to bylo i trochu barevnější :).
Když už jsem u těch rozdílů ... hraji SE na Steamu a docela mě překvapilo, že některé achievementy získalo jen malé procento lidí (okolo 9%). Přitom jde o achievementy, u kterých bych čekal, že je získá mnohem více lidí, protože nejde o nic pokročilého. Důvodem může být fakt, že SE nepřidává nic extra, co by nešlo dodat už do původní verze (formou modifikací). Hodně lidí tak nemá důvod přecházet, popř. si jen něco vyzkouší. Dalším důvodem může být to, že pokročilé modifikace (např. změna UI) vyžadují spuštění hry přes jiné programy, které tak mohou Steam obcházet a ten poté nezapočítává postup ve hře (je to jen má domněnka, vyzkoušené to nemám).
Přispěvatel: Elemir Březen 16, 2023, 08:19:25
Nikdy jsem nefandil modifikacím a dodnes se na tom nic nezměnilo. V základu chci hrát hry tak, jak je zamýšleli samotní vývojáři. U TES to platí obzvlášť, byť některé věci si o úpravu přímo říkají. Ostatně proto si zkouším separátně s modifikacemi hrát a do budoucna nevylučuji, že si Skyrim projedu s úpravami. SE se oproti originálu liší jen málo, kdežto v AE už je celá plejáda modifikací z Creators Club, které mají vliv i na samotnou hratelnost. Já si přitom vystačím jen s "vylepšenou" grafikou a originální hratelností, proto tedy SE.
Začátek hry byl poněkud roztahanější, protože jsem se po letech úspěšně zapomněl na všechny vychytávky, které jsem předtím objevil a musel jsem je tedy objevovat znovu. Např. zrychlení kovařiny výrobou šípů namísto dýk, nebo zlepšení finanční situace výrobou šperků, což zároveň zvyšuje i tu kovařinu. Drobnou chybou bylo i to, že jsem se hned na úvod snažil maximalizovat plížení a to včetně investovaných perků, protože později už levely naskakují pomaleji a najednou mi chyběly body do perků dalších klíčových dovedností.
Ke kovařině samozřejmě patří očarování věcí a alchymie, na druhou stranu není u těchto dovedností potřeba odemykat vše. Nakonec jsem se tedy rozhodl, že budu klíčové dovednosti rozvíjet postupně. Odemykání zámků mi třeba jde i bez perků, čímž se mi daří šetřit šperháky, kterých už mám přes 300 a úroveň odemykání mám na nějakých 93 bodech. Vzhledem k tomu, že jsem prolezl většinu dungeonů, tak mám zásobu šperháků na další dvě hry :). Bylo by zbytečné, abych do odemykání strkal body do perků.
Pečlivě nasyslené peníze jsem hned po odkrytí linky drakorozeného v Bílém průsmysku nacpal do vlastního domu, čímž jsem velmi rychle získal místo pro odkládání přebytečných věcí. Zprvu jsem je nechával v kryptě, ale vlastním dům je holt vlastní dům. Další peníze jsem pak vždy investoval do nákupu surovin na kovařinu a výrobky jsem pak zase prodával zpět (samozřejmě silně pod cenou).
Mezitím jsem si začal odkrývat cestu směrem do Samoty, kde jsem se přidal k císařské legii a spolu s ní jsem pořešil Ulfrika. Během vzniklé války jsem navštívil Šedovousé a linku drakorozeného jsem prozatím pozastavil. Cesta k Šedovousým byla docela trnitá, protože jsem se tam vydal v době, kdy jsem na to ještě neměl level. Naštěstí jsem do zisku domu v Bílém Průsmyku mohl využívat Lydii, která se mnou od té doby cestuje. Používám jí jako tanka, abych pak mohl v klidu z povzdálí střílet.
Tohle se mi ostatně taky zvrtlo, protože jsem si na počátku myslel, že přejdu rychle na boj zblízka, ale nakonec jsem si řekl, že si tedy nejprve projdu celou mapu a až pak se vrhnu na další dovednosti - ruku v ruce s tím, jak se budu přidávat ke konkrétním cechů. Nechám si to tedy na Družiníky v Bílém průsmyku. I když vzhledem ke kompletaci průzkumu by bylo lepší, kdybych začal s mágy v Ledohradu (většina zamčených dungeonů souvisí právě s nimi).
V současné chvíli jsem těsně pod 90 hodinama ukončil základní průzkum a finančně jsem již za vodou (přes 100k Septimů). Problém volného průzkumu má ovšem nejdeno úskalí, např. to, že mám v inventáři docela dost úkolových předmětů, které sebou musím tahat a přitom u řady z nich netuším, kde k danému úkolu vůbec přijdu :D.
Přispěvatel: Elemir Březen 20, 2023, 09:33:47
Při instalaci češtiny je klíčové, o jakou edici hry se jedná. Základem je společná čeština pro SE a AE, která se dá najít např. na Nexusu (nicméně se dá stáhnout i odjinud):
Czech for Skyrim AE (https://www.nexusmods.com/skyrimspecialedition/mods/1444)
Na úvodní stránce toho odkazu je důležitý screenshot z adresáře DATA. Čeština je totiž primárně určená pro čistou instalaci SE a pokud tam vidíte cokoliv navíc nebo máte AE verzi hry, tak si musíte stáhnout ještě překlad obsahu z Creation Clubu:
Creation Club Content Czech (https://www.nexusmods.com/skyrimspecialedition/mods/31521)
Instalace samotné češtiny probíhá tak, že obsah archivu Czech for Skyrim AE nakopírujete do kořenového adresáře hry, v případě AE pak ještě nakopírujete obsah archivu Creation Club Content Czech do adresáře DATA.
Aby to nebylo jednoduché, tak je potřeba ještě rozlišovat mezi Steam a GOG verzí hry, protože obě instalačky se významně liší. U Steamu je to přesně tak, jak jsem popsal, u GOGu bude nutné si pohrát ještě se souborem Skyrim_Default_en.ini (resp. příslušným souborem k nastavenému jazyku ve hře). Hned v úvodní části nastavení se provede změna z:
[General]
sLanguage=ENGLISH
na
[General]
sLanguage=CZECH
Tím je hotovo. Po spuštění si hra vytvoří lokální profil v uživatelském účtu a v něm si uloží aktuální nastavení. Pokud by cokoliv haprovalo, např. už ten profil existuje z dřívějška, tak ho stačí smazat a hra si vytvoří nový aktuální profil. Normálně to ale není nutné.
Nečekané bugy
Skyrim jsem hrál už v době vydání a rovnou se přiznám, že jsem k tomu používal warez verzi od Skidrowa. Teprve po pár měsících jsem si Skyrim zakoupil. Od počátku si tedy vybavuji celou plejádu bugů napříč oběma verzemi, které se postupně odladily. S nástupem LE, potažmo SE a AE se ovšem některé bugy zase vrátily. Řešením řady z nich je opět konzole.
Konzole se ve hře vyvolává stiskem tildy (vlnovky) a ke štěstí si vystačíte s trojicí příkazů:
tcl
sestage
SetObjectiveCompleted
tcl off a tcl on vypíná a zapíná kolizní model, s tcl off tak lze procházet např. zamčenými mřížemi. Většina bugů totiž souvisí s tím, že něco uděláte dříve, než vás pro to hra oficiálně pošle. No a tím rozhodíte trigger scriptu.
setstage posunuje progress v daném úkolu. Potřebujete k tomu znát ID příslušného úkolu a hodnoty jednotlivých stupňů pokroku. Oboje dvoje najdete na UESP Wiki (https://en.uesp.net/wiki/Skyrim:Skyrim), kde si vyhledáte příslušný úkol a dole na stránce pak máte tabulku s potřebnými údaji. Za chvilku se k tomu vrátím u konkrétních příkladů.
SetObjectiveCompleted je trochu jiná forma předchozího příkazu. Některé úkoly totiž na setstage nereagují a pak se místo něj musí použít SetObjectiveCompleted.
A teď k jednotlivým bugům ... z ranné fáze hry mi v deníku zůstal zapsaný úkol:
- Hlaš se u jarla z Bílého Průsmyku
V originále jde o úkol Report to the jarl of Whiterun, který se zapíše do části Vedlejší úkoly. Problém u tohoto úkolu je ovšem v jeho identifikaci, protože návrat k jarlovi Balgruufovi je součástí hned několika úkolů. Tohle je čistě jednobodový úkol, který má ID cwpostwhiterunobj (popř. CWPostWhiterunObj, nicméně na velikosti písmen nezáleží). Vzniká jako "vedlejší" produkt úkolu Message to Whiterun, který je součástí války mezi císařstvím a Ulfrikem. Bugne se ve chvíli, kdy nedodržíte pořadí návštěvy jednotlivých aktérů. Odmazání úkolu se provede příkazem:
setstage cwpostwhiterunobj 100
Další problém činí hned několik úkolů na Bardské univerzitě v Samotě:
- Prozkoumej bardskou univerzitu (https://en.uesp.net/wiki/Skyrim:Investigate_the_Bards_College)
- Najdi Finnovu loutnu (https://en.uesp.net/wiki/Skyrim:Finn%27s_Lute)
- Najdi Rjornův buben (https://en.uesp.net/wiki/Skyrim:Rjorn%27s_Drum)
Úkol Prozkoumej bardskou univerzitu nejde posunout (ukončit) pomocí sestage, takže je potřeba použít příkaz:
setobjectivecompleted MS05Start 10 1
Zbývající dva úkoly jsou už klasika:
setstage bardscollegelute 200
setstage bardscollegedrum 200
Zaseklé úkoly nejsou naštěstí na překážku a asi by se jim dalo vyhnout pomocí neoficiálního patche, jenomže ten se mi nepodařilo do hry nainstalovat. Problém současné SE, a tím pádem i AE, je fakt, že v nich nejde volně manipulovat s moduly, takže je potřeba využívat externí programy. No a Vortex mi při instalaci neoficiálního patche zahlásil chybu, takže ho nejsem schopný nainstalovat.
Edit: tak v AE jsou některé z těch věcí asi opraveny, protože ty donáškové úkoly na univerzitě probíhají nyní trošku jinak. Loutnu i buben jsem měl už předtím, než jsem si s dotyčnými postavami promluvil, proto se ty úkoly nejspíše zasekly. Každá z postav má v tomto případě dvě dialogové volby - zadání úkolu a hned je vidět i možnost předání předmětu. V AE už je to jen předání předmětu, takže nedochází k tomu samotnému zadaní (to se nejspíš objeví jen tehdy, pokud bych ten předmět ještě neměl v inventáři - tak to probíhá třeba u flétny).
Přispěvatel: Elemir Březen 20, 2023, 11:59:20
Uvidím, jak to bude vypadat dále, když tak bych pak dopsal další + jejich řešení přes konzoli.
Ale teď k tomu mnohem zajímavějšímu ...
Celou dobu jsem si pečlivě snímal screenshoty, jenomže jsem ke vší smůle zjistil, že jsem si blbě nastavil Bandicam, takže tu mám jen haldu černých obrazovek :D. Abych to alespoň trošku zachránil, tak se musím podělit o jeden včerejší objev. Pamatujete si na článek 100+ Důvodů proč Dan Vávra nesnáší TES V: Skyrim? Bod 33 zní: "Oops, ve Skyrimu vlastně žádné záchody nejsou." A tady je důkaz o opaku ;)
Jde o snímek z Řeřavého dolu poblíž Vorařova. Vím, měšťáci tohle řešení moc neznají, ale věřte, je velmi praktické :D.
Přispěvatel: Elemir Březen 21, 2023, 07:56:33
Když už jsem u té AE. Zkoušel jsem na ní aplikovat neoficiální patch a šlo to úplně bez problémů. Jakoby SE už byla ze hry a veškerá pozornost by se nyní měla upínat k AE. Jako nic proti, AE jde osekat natolik, že obsahově bude shodná s SE, stačí prostě jen povypínat vše, co je v ní navíc ... jen kdybych to věděl dříve než jsem začal hrát. Doufám, že to krytí je jediná rozbitá věc.
Přispěvatel: Elemir Březen 24, 2023, 07:22:56
Pro další postup se tedy nabízí buďto pokračování ve frakcích nebo posun v hlavním příběhu. Alternativou je přechod do datadisků, přinejmenším najet na upírskou linku Dawnguardu. Jenomže tady jsem trošku zaspal s tréninkem. Už se sice pomalu přeorientovávám na jednoruční zbraně, ale bohužel už jsem taky level 51 a tím pádem jsou ve hře potvory, na které mám dovednost jednoruček nízkou (jsem teprve pod 50). Chybí mi i dostatek perků pro posílení brnění atd. Na druhou stranu se docela rychle přibližuju kombu alchymie + očarování věcí, takže bych se už mohl pustit do výroby ultimátních zbraní a zbrojí. Jenomže to taky nechci moc přehnat :). Ke všemu by mi to vyčerpalo výše zmíněný pool perků.
Alchymie navíc trošku vázne, protože na její trénink je potřeba opravdu halda surovin. Nicméně tady bych si mohl pomoci placeným tréninkem, který by mě mohl z fleku o 10 úrovní posunout (ideálně to dotáhnout ještě o pár bodů na 80 a pak placeným tréninkem na 90). Pak už je tam tuším cup, kdy to placeným tréninkem dál nejde (90 nebo 95 a zbytek se pak musí dojet praxí mícháním lektvarů).
Včera jsem pořešil jeden z úkolů, který do hry přibyl prostřednictvím Creation Clubu a mám z toho trošku rozpačité pocity. Daná příběhová linka přidává do Skyrimu předměty Zlatých světic a Temných svůdců, což je tak trochu odkaz na Sheogorathův datadisk Shivering Isles z Oblivionu. Přichází s tím i nové suroviny pro kovařinu a možnost tyto předměty kovat nebo nakupovat - slouží k tomu khajitský obchodník R'isaad. To je ten, co se svou družinou pendluje mezi Bílým průsmykem a Markarthem.
Problém celé příběhové linky je ovšem v tom, že je rozdělena na dva vícebodové úkoly a není úplně jasné, co po vás hra vlastně chce. Mě se totiž podařilo tuto linku odemknout náhodným setkáním s táborem Světců, takže jsem po nějaké době skončil ve slepé uličce. Originálně se totiž celý úkol točí okolo zmíněného khajita R'isaada, který vlastní důležitý předmět pro posun úkolu. Bez toho to nelze dokončit. R'isaad je sice zmíněn ve stručném zadání úkolu, ale nikde není řečeno, že si s ním máte promluvit a navíc ani nevíte, kdo vlastně R'isaad je. Trochu blbé je, že problém s bandity má i druhý khajit, který pro změnu pendluje na severu Skyrimu a co si budeme povídat, ty khajity si mezi sebou snadno spletete :D. No, musel jsem kouknout na UESP a pak R'isaada vychytat, protože R'isaad je ten, kdo by měl vlastně celý úkol zahajovat. Díky němu se pak dozvíte klíčový hint i pro ten druhý úkol.
Každopádně si dám teď chvilku pauzu a mezi tím se rozhodnu, kterým směrem budu pokračovat. Jinak hra probíhá celkem v pohodě, tedy až na těch pár bugů se zaseknutými úkoly. Překvapilo mě akorát pár úkolů, na jejichž existenci už jsem zapomněl, ale jinak hra probíhá stejně jako původní verze. Vlastně mě po letech překvapila jiná věc, a to je množství vedlejších úkolů, které plnit nechci - vadí mi, že mi je hra zadá a už se jich nejde zbavit dokud je nesplním, takže část těhle úkolů ruším tak, že loadnu a s danou postavou na dané téma vůbec nepromluvím.
Přispěvatel: Elemir Duben 03, 2023, 07:35:48
Přerod z lučištníka na bijce se mi ovšem do porážky Alduina nepodařil. Levescaling mi do cesty přihrál kupu tuhých nepřátel, takže jsem musel i tak sahat po luku, protože mečem jsem nepřítele skoro ani neškrábl. Výjimkou byly jen lokace, které mají strop na level potvor, ale ty jsem měl zas už prolezlé. Po většinu času tak se mnou běhala Lydie, která byla v boji zblízka mnohem úspěšnější. Alduina jsem nakonec porazil někde na 150 hodinách ve hře, kdy už jsem si řekl, že to nemá smysl dál natahovat.
Docela mě překvapilo, že jsem si úkoly hlavní linky už tak dobře nepamatoval, respektive se mi část vzpomínek smíchala s úkoly pro gildu zlodějů. Jenomže tu jsem tentokrát odložil, takže jsem každou gildu a tím pádem i hlavní linku odjel sólo. Obecně mi nejméně vzpomínek zůstalo z Markvartu, tedy JZ části Skyrimu. Ono je to tím, že to je oblast, kam jsem vždy zavítal až nakonec, takže při řadě rozehrávek jsem se do ní ani nepodíval (hru jsem ukončil je třeba ještě na severu).
Po zabití Alduina jsem se rozhodl pořešil resty a k tomu se poohlédnout po úkolech k předmětům, které mi zůstaly viset v inventáři (úkolové předměty nejde do vyřešení příslušného úkolu odstranit). Beztak mi pár předmětů zůstalo, hlavně těch, co souvisejí s gildou zlodějů. Nicméně Družiníky a zloděje jsem zatím odložil a nastoupil jsem do Dawnguardu.
Upírská linka datadisku mi přišla najednou nějaká krátká a opět jsem se dopustil klíčové chyby se Seranou. Chtěl jsem jí na konci datadisku vyléčit z vampyrismu a pokusit se s ní oženit, ale ani jedno se nezdařilo. Serany se totiž nesmíte z počátku moc vyptávat, protože jakmile vám sdělí, že bere vampyrismus jako dar, tak už jí nepůjde přesvědčit k léčbě. Blbé je, že tohle se z ní dá dostat už na začátku příběhové linky datadisku. Navíc se s ní oženit nejde, protože ona je i po vyléčení identifikována jako upír a s upíry je svatba nemožná (zkoušel jsem Seranu vyléčit přes konzoli). Tím pádem jsem se se Seranou na konci datadisku rozloučil a ona se vrátila do Pevnosti strážců (ono jí nejde najmout ani jako správce domu).
Dawnguard mi zabral 20 hodin a hned poté jsem se vrhl na další resty a mezitím jsem vstoupil do kruhu Družiníků. I tady mi to přišlo najednou nějaké rychlé, protože jsem se poměrně brzy stal vlkodlakem a hned na to jsem v ruce třímal lék na lykantropii. No, tady to bude zase pro změnu tím, že jsem byl v této části hry už dost silný a měl jsem prozkoumanou celou mapu, což celý příběh u Družiníků hodně zrychlí, protože Družiníci jsou designováni pro začátek hry a nízké levely postav. Když už se mi podařilo Družiníky tak prolítnout, tak jsem se nakonec přesvědčil i k lince pro zloděje. Ta byla o trošku náročnější a delší a hlavně ta část z Markvartu, kde se krade falmerský text, mi předtím splývala s hlavní linkou - bylo mi divné, proč mě Esbern neposílá cosi opisovat, ale ono to bylo prostě jen tím, že Esbern s tím nemá nic společného :D.
Během této části se mi zase pár úkolů buglo, ale už jsem to neřešil a na 182 hodinách ve hře jsem se vydal na Solstheim (datadisk Dragonborn). V současné chvíli jsem na 202 hodinách a mám většinu Solstheimu hotovou. Už mi chybí jen hlavní linka. Na ostrov jsem navíc vyrazil sám, protože už v rámci úkolů pro Družiníky a zloděje se moje bojeschopnost na blízko dost zlepšila, takže jsem si to mohl dovolit. Ještě před odjezdem se mi podařilo vycvičit alchymii na 100 (očarování jsem zvládl už behěm Dawnguardu, to šlo velmi snadno díky nasysleným kamenům duší). Nj, jenomže paradoxem je, že jsem doposud ani jedno nevyužil. Původně jsem si myslel, že si vykovám silné zbraně s pomocí bonusů ke kovařině (právě k tomu je alchymie + očarování třeba), ale zatím hrou procházím s běžnými výkovky, co zvládám jen "nebonusovou" kovařinou.
Současná rozehrávka je tak mix mé první a druhé rozehrávky (z ní znám výhody plížení, které jsem objevil až v Oblivionu a ve Skyrimu jsem ho začal zkoušet až s příchodem druhého datadisku). Jenomže i ten Solstheim mi nyní nějak odsýpá, ale zase ... důvodem je prostě celkem silná postava. Když jsem hrál Dragonborn poprvé, tak jsem na Solstheim vyrazil ještě na levelu 8, kdy jsem neuměl ani pořádně střílet. Najednou mi ten ostrov přijde i nějaký menší :D. Překvapila mě ale jedna věc - nějak jsem z hlavy vytěsnil část příběhu s Černými knihami. Pak už jsem si tedy vzpomněl, ale bylo to zprvu docela překvapení a hlavně nepříjemné, protože v souvislosti s těmito knihami se ve hře objevují nejtužší nepřátelé tohoto datadisku.
Každopádně největším překvapením současné rozehrávky je fakt, že jsem se v základní hře dostal v pohodě na 150 hodin a komplet mi pak zabere přes 200 hodin. Přitom bych neřekl, že mě předchozí kompletace zabraly tolik času, ale je pravdou, že dřív jsem strávený čas v hrách tak moc nevnímal.
Přispěvatel: Elemir Duben 05, 2023, 20:02:25
Alchymie a očarování věcí mi bylo nakonec k ničemu, vyplatila se mi akorát samotná kovařina. Jelikož jsem se levelem držel jen lehce nad 60, tak jsem měl postavu dostatečně silnou i tak (spawnoval se mi max. prastarý drak). Ve finále by se mi více vyplatilo trénovat zbraně na blízko a zbroje, stejně jako tomu bylo u úplně první rozehrávky. Problémem byla totiž samotná alchymie, kterou jsem nedokázal vycvičit dostatečně rychle, takže posílení kovařiny bych byl schopný aplikovat prakticky až ke konci hry, což už nemělo význam.
Každopádně byla to fajn připomínka hry, a když to tak vezmu, tak po těch letech by mi asi už ani nevadilo, kdyby v enginu Skyrimu fungoval i Morrowind a to včetně perkového vylepšování dovedností.