Přispěvatel: Elemir Červen 09, 2026, 20:19:23
V prosinci 2019 vydalo THQ Nordic hratelný teaser, aby si otestovalo případný zájem komunity. A zájem byl, proto o rok později bylo založeno studio Alkimia Interactive, které dostalo vývoj remake na starosti. Ono to popravdě zas tak hladce neprobíhalo a reakce na vývoj taky nebyly vždy úplně pozitivní. Vývoj se táhl, sem tam se překopával celý koncept a jestli si dobře vzpomínám, tak další klacec pod nohy přišel s přechodem na Unreal 5 Engine (Milhaus mě kdyžtak určitě opraví :)). Nejsem si totiž teď úplně jistý, jak to bylo s demy, protože před samotným release hry jsem zkoušel jen tzv. Nyras Prologue.
Ocitáte se v něm v kůži Nyrase, který je podobně jako Bezejmenný uvržen do kolonie a ponechán svému osudu. Narozdíl od Bezejmenného se však ocitáte rovnou v předávacím táboře odkud jste nasměřováni ke Starému táboru, ale cestu do údolí blokuje "zával". Jde o technologické omezení v rozsahu dema, které pokrývá jen Předávací tábor, Opuštěný důl a malou planinu nad dolem (ta je tu zcela nová). Demo zároveň funguje jako nenásilný tutorial a dějovou linku tu nahrazuje menší úkol, při kterém hledáte pohřešovaného trestance ... tedy jednoho z místních ;).
Po 40 minutách testování jsem napsal toto:
Zkusil jsem to demo, cca 40 minut, než mě pár potvor dohnalo, ale hru nakonec ukončil až Správce úloh ...
Demo funguje, hýbe se a asi by to šlo, ale něco mi na tom přesto nesedí. Rozumím, že je to jen ukázka a tak to nemusí ctít originál, ale vše je stěsnané na malý prostor mezi předávacím táborem a opuštěným dolem. Cesta dál do údolí je zablokovaná a naopak se tu v horách rozprostírá malá planina, která by tu být neměla.
Zbraň se mi nepodařilo vytáhnout, protože nabindované klávesy nefungují. A když mi jí pomohl vytáhnout úkol, tak jsem jí zas nemohl zasunout zpět za opasek. Ve chvíli, kdy jsem byl zabit, tak se objevilo neovladatelné menu a musel jsem vyvolat Správce úloh a hru zavřít v něm. Tohle není zrovna dobrý začátek .
Horší ovšem je, že to na mě nedýchlo tím, čím by mělo, tedy originální Gothicovskou atmosférou.
Ano, rozumím tomu, že remake necílí primárně na staré publikum, ale snaží se ke hře přitáhnout hlavně to nové publikum. Proto krom grafiky dochází ke změnám i v herních mechanikách apod. Pro mě osobně bylo v tuhle chvíli podstatné, že jsem remake rozjel na stroji, který nesplňuje ani minimální požadavky a přesto mi hra běžela celkem v pohodě. Proto jsem si ponechal otevřená vrátka pro případ, že bych se rozhodl změnit názor a hru se rozhodl rozehrát i v plné verzi.
Páteční release (5. 6.) jsem nechal proběhnout a pár dní jsem si počkal. Až dneska jsem se dokopal k tomu, abych hru spustil a otestoval.
Intro už jsem zdrbnul, přijde mi spíš jako nějaká parodie než něco, co by mě mělo navnadit na tu správnou atmosféru. Nicméně po intru přijde pasáž s mým svržením do kolonie, kdy mi mág Kruhu předává vzkaz pro představeného Mágů ohně v kolonii. Hra je v tomhle ohledu dost věrná originálu a stejně probíhá i zbytek, kdy mě dole "přivítá" Bullit a Diego mě zachrání před jistou smrtí. Dokonce mi přijde, že jsou tu i stejné dialogy a poznávám i hlasy postav. Demo mě totiž ohledně dabingu docela zklamalo, tak jsem měl obavy o výsledek.
Každopádně ještě než jsem do hry vstoupil, tak na mě hra bafla nastavením obtížnosti, které je o něco pestřejší a obsahuje i volitelnou permadeath.
Cesta údolím je nyní volná a obsahuje všechny významné prvky, které můžeme znát z originálu. Jen je to v lepší grafice a doplněné o haldu dekorací, které mají dokreslit vzhled konkrétních míst - povozy, harampádí a různé rozbité nebo nepotřebné věci okolo cest atd.
Novinkou je náhorní plošina, která byla už v demu. Nachází se nahoře nad mostem nad Opuštěným dolem. Je potřeba vyšplhat při okraji skály až nahoru. V demu tu bylo úkolové NPC, nyní jsou tu jen potvory a jeden goblin, který hlídá mrtvolu horníka/trestance. Z plošiny je navíc krásný výhled na údolí.
Oproti demu jsem konečně přišel na to, jak tasit zbraň. Nedělá se to totiž klávesami 1, 2, ale stiskem kolečka myši. Budu to muset ještě lépe prozkoumat. V šachtě Opuštěného dolu jsem totiž našel krumpáč, což byla moje první zbraň. Další je samozřejmě rezavý meč na plošině za mostem, ale tady jsem si trochu naběhl. V demu tu nic nebylo, ale v plné verzi je tu stejně jako v originále krysokrt. Jenomže ta potvora má jiný skin a je blbě vidět, takže než jsem pochopil, co se děje, tak jsem měl přes půlku zdraví fuč.
Rychle jsem pochopil, že bojovat nemá zatím smysl a dalším potvorám jsem se proto začal vyhýbat. Na planině nad dolem mě třeba dostihl zmíněný goblin, který mě málem zabil, ale stihl jsem mu v poslední chvíli utéct. Tím pádem jsem nemohl prozkoumat ležítcí mrtvolu, ale to je teď asi jedno. Místo toho jsem se vydal zpět a kaňonem dolů do údolí.
Dole v údolí jsem narazil na oba známé lovce z Nového tábora a i s nimi probíhal pokec podobně jako v originále. Okolí se však mírně změnilo. Namísto jednoduché skály a pár stromů je zde komplet přístřešek a mnohem více detailů. Po mostě pak směrem od Starého tábora chodí horníci, kteří pokračují dále do dolu za lesem, takže je tu celkem živo.
Celkově mi prostor okolo lovců přijde větší než je v originále, ale tomu celkem rozumím, holt dnešní doba si může dovolit větší prostory (lokace).
Trochu jiné je i prostranství okolo Starého tábora, kam jsem se od lovců vydal. Opět to je mnohem detailnější a díky tomu také mnohem méně přehlednější. Blbé je, že potvory jsou v té vegetaci opravdu hůř vidět, ale na to si budu muset zvyknout :).
Dovnitř Starého tábora jsem se dostal díky zmínce o Diegovi, takže jsem obešel vstupní poplatek a za branou už se mi naskytl poměrně známý pohled na bránu hradu a chatrč Diega. Moc daleko jsem se ovšem nedostal, protože při cestě k mému budoucímu příbytku mě odchytil Mud ... nějak mi vypadlo, že tenhle otrapa sedí hned u cesty. I z té krátké procházky po táboře jsem však poznal, že je to dost věrná kopie originálu, což je dobře.
A teď k celkovému dojmu ...
Z plné hry mám rozhodně lepší pocit než z dema, ale i když je tu plno známého a sálá z toho i věrohodná atmosféra originálu, tak mě prostě zatím nepřepadl ten správný pocit, který by mě přikoval k židli a donutil mě pokračovat. Místo toho jsem hru s klidem vypnul a nejsem si jist, jestli se mi nyní chce pokračovat. Určitě se ke hře vrátím, to bez debat, protože zvědavost je silnější, ale asi to budu muset kouskovat.
Přispěvatel: Elemir Červen 12, 2026, 08:06:44
Dalším nemilým překvapením bylo nové páčení truhel. Princip je mi jasný, je to 3D variace odemykání truhel z Oblivionu, jenomže s mým jedním paklíčem jsem rychle pohořel a další jsem zatím neobjevil. Původní systém mi přišel dostatečný, ale co se dá dělat, budu si muset zvyknout.
Třetím nemilým překvapením, které jsem objevil o něco později, je omezená regenerace zdraví spánkem. Ne vždy se totiž postavě výléčí veškeré ztracené zdraví, což prý souvisí s tím, že hra si (skrytě) počítá dobu, po kterou jste vzhůru a dokud se postava dostatečně neunaví, tak jí spánek nic nevyléčí. V takovém případě se jen posune čas a postava se probouzí tak, jak ulehla. Asi nemusím říkat, jak velký problém to může být. Alternativní formy léčení jsou omezené (jídlo, lektvary) a bez regeneraca spánkem je tak vše zbytečně zdlouhavé.
Okolí arény hlídá strážný Fletcher, okolo jižní brány korzuje Jackal a z druhé strany Bloodwyn. Jackal a Bloodwyn mě postupně požádali o příspěvěk na ochranu (10 nugetů), což jsem přijal. Nicméně platba se den co den opakuje, takže jsem od toho postupně ustoupil, protože jsem brzy zjistil, že nugetů není nazbyt a nemohu si je dovolit jen tak rozdávat :). Z dialogů jsem zjistil, že poplatek by měl brát i Fletcher, ale ten po mě zatím nic nechtěl.
Klíčovou postavou Starého tábora je samozřejmě Diego, který zároveň funguje jako učitel síly a obratnosti. Od Diega jsem získal úvodní přijímací úkol, který spočíval v klasické rutině drobných službiček pro další členy Stínů. Klíčovými postavami jsou Dexter, Fingers, Fisk, Scatty, Sly a Whistler. Rozhovor s Fingersem zprvu nikam nevede, je potřeba nejprve promluvit s Diegem a nechat se na něj odkázat. Poté mi Fingers zadal úkol, abych vykradl truhlu Scattymu.
Scatty šéfuje aréně, takže je to další Stín. Zároveň je to učitel boje s jednoručními zbraněmi. Abych si ho naklonil, tak pro něj musím v Aréně podstoupit souboj. Nejschůdnější je porazit Kirga, ostatně je taky jediný, kdo s bojem s nováčkem souhlasí. Ostatní, Gor Hanis a Kharim, mě rovnou odmítli. Jelikož jsem byl teprve na levelu 2 a s mizernou výbavou, tak to dopadlo dle očekávání blbě :D. Kirga si holt budu muset nechat na později.
Nejjednoduší úkol je asi klasicky pro Whistlera, který mě poslal za Fiskem pro meč. Dal mi na to 100 nugetů a měl jsem zapřít, pro koho meč kupuji. Jasně, to vím, a tak jsem před Fiskem zůstal zticha. Meč mě stál 110 nugetů, ale nechal jsem to být a Whistlerovi jsem to neřekl. Alespoň jednoho Stína jsem tak měl z krku.
Druhý celkem snadný úkol je pro Slye. Venku za západní branou jsem došel na sever k jeskyni, odkud jsem odlákal krysokrty. Jednoho jsem sundal a další jsem zkusil nalákat na stráže u brány, aby mi s nimi pomohli. Jenomže strážím se do toho moc nechtělo a tak jeden krysokrt naběhl rovnou do tábora a pronásledoval mě dál. Nakonec jsem ho udolal a stráže mezitím sundali dalšího, takže jsem měl nakonec kliku. V jeskyni jsem našel ostatky Neka a jeho náhrdelník jsem předal Slyovi.
Dexter mě odkázal do Tábora v bažinách, kde mám Cor Kalomovi ukrást recept. Jenomže cesta do tábora je dost nebezpečná a to i v případě, že jsem zkusil o doprovod požádat Baal Parveze. Za chvilku vysvětlím.
Od Diega jsem se dozvěděl, že bych si měl naklonit i Thoruse, což je celkem snadný úkol. Thorus mě sice zprvu odbyl, ale nakonec jsem z něj dostal, že bych pro něj něco udělat mohl - mám se zbavit Mordraga, překupníka z Nového tábora. Mordrag je zároveň verbíř Nového tábora, takže s jeho pomocí jsem si mohl dovolit cestu ven a nechal jsem se doprovodit až k hlavní bráně Nového tábora. Je to docela adrenalinové, protože Mordrag může zemřít, což se mi ke konci několikrát stalo, takže jsem musel loadovat a doufat, že tentorkát se trefí lépe. Největší problém pro něj představovaly krvavé mouchy. Sám jsem se do bojů nezapojoval, protože jsem na to prostě neměl (stále level 2 a rezavý meč v ruce). Mordrag mi předal svůj prsten a opustil mě. Tím jsem vyřesil jak vstup do Nového tábora, tak i problém s Mordragem - Thorus by ho raději viděl mrtvého, ale spokojil se i s tímto výsledkem. Jenomže Fiska odchod Mordraga rozčílil, takže pokud si ho mám udobřit, tak pro něj musím v Novém táboře najít jiného překupníka.
Podobný problém s přežitím jsem měl později i u Baala Parveze. Dokázal jsem se s ním dostat jen ke krvavým mouchám za můstkem a tam vždy zemřel. 4 mouchy najednou jsou na něj prostě moc. AI asi moc dobrá není, protože Parvez každou z much nejprve načal, ale tím se připravil o výhodu. Místo toho měl načatou mouchu nejprve zabít a pak se teprve pustit do další. Musel jsem proto loadnout a zatím jsem to nechal být.
Ale ještě zpět k cestě do Nového tábora ... na první pohled vypadá okolí stejně jako v originálu, ale krom lovce Cavalorna a Aidana je zde ještě pomocník ohnivých mágů Cohsel. Jeho příbýtek se nachází právě mezi táboram Cavalorna a táborem Aidana. Cohsel vlastní ochočeného vlka a mrchožrouta. Z dialogu s ním mi vyplynulo, že na mrchožroutech se dá jezdit, ale odmítl se o tom se mnou dále bavit. Uvidím, co se z toho časem vyklube. Most přes rokli pak hlídá dvojice strážných, kteří po mě chtěli při cestě zpět mýtné.
Poslední zajímavou postavičkou ve Starém táboře je ohnivý mág Torrez, který nyní korzuje na tržišti poblíž západní brány. V mém úkolu s mágy (doručit dopis) mi nijak nepomohl a ani se nezdá, že by měl cokoliv společného s možným přijetím mezi ohnivé mágy. Prozatím pro mě měl jen drobný úkol - mám mu obstarat prázdné listy papíru a ještě nějakou drobnost, co jsem zapomněl. Až mu to donesu, tak mi vytvoří 5 kusů svitků s kouzlem. Prázdné listy papíru by měl prodávat kartograf Graham, jak mi někdo v táboře sdělil, ale zatím jsem to nezkoušel.
Pojmenovaných, a tedy i nějak důležitých postaviček, je ve vnějším kruhu Starého tábora více, ale nemá smysl je všechny jmenovat. Zajímavý je třeba ještě Snaf a Dusty. Kuchař Snaff třeba nabízí více úkolů, než tomu bylo v originále a Dusty zase slouží při jednom úkolu pro Tábor v bažinách (to je ale stejné jako v originálu). Pak je tu urovnávač sporů Grim a pár dalších pojmenovaných kopáčů. Z pohledu originálu je tu tedy jen pár drobných změn, které ale jak se zdá, do ničeho významně nezasahují. Hratelnost tedy zůstává stejná.
Do této chvíle jsem postupoval velmi obezřetně a pomalu, abych se vyhnul zbytečným soubojům. Bez dovedností a s nízkými statistikami to prostě dost dobře nejde :). Jedna věc, která se remaku nedá upřít, je prostě ten prapůvodní strach o život, který jsem míval v prvních rozehrávkách Gothiců, a který se nyní znovu vrátil. I když jsem originál jedničku celkem nedávno znovu rozehrál, tak je to prostě jiné. Znalost původní hry je plusem, ale nikoliv výhrou. Ostatně v dalším příspěvku popíšu peripetie související s Táborem v bažinách. Půjde totiž navíc o část, kdy se můj vztah k remaku výrazně zlepšil.
Přispěvatel: Elemir Červen 12, 2026, 17:26:42
První cestu jsem zkusil v doprovodu Baal Parveze, ale jak to dopadlo, jsem popsal již minule. Druhou cestu jsem absolvoval ve chvíli, kdy jsem měl ve Starém táboře (podhradí) splněno vše, co jsem dokázal zvládnout. Kolem úvodních potvor jsem jen proběhl a pak jsem to vzal kousek okrajem lesa a rovnou k říčce. Dál už jsem nechtěl riskovat a tak jsem seskočil dolů a do bažin jsem doslova doplaval.
Cesta do Tábora v bažinách je jinak velmi podobná té z originálu, byť je o něco spletitější a místy vede mezi vysokými skalisky. Celkově mi přijde o něco delší a je na ní o dost více potvor. Na spodku cesty začíná les a v něm je ukryt komplet celý tábor. Ono by na tom nebylo asi nic divného, ale místní les je opravdu hustý a temný. A to se týká i severní bažiny, kde jsou úkoloví sběrači. Díky tomu je orientace v bažinách o dost těžší a o dost hůř jsou vidět i potvory.
Samotný tábor Bratrstva je hodně podobný originálu, takže tady jsem se zorientoval celkem snadno. Komplikací je hlavně šero, ale jinak vše a všichni jsou zhruba na stejných místech. Matoucí může být jen část tábora v korunách stromů, která je o dost větší a spletitější. Nicméně jsem tu hledal naštěstí jen 2 konkrétní postavy, většina postav jsou jinak noname NPC. V korunách stromů je zajímavá hlavně vyhlídka, což je jedno z mála míst, kde mohu bez vyřušení přespat. Bohužel je to příliš krkolomné na chození/šplhání po žebřících. Další vhodné místo na spaní se nachází přímo v přístřešku na hlavním nádvoří chrámu.
Tábor má nově zpracovavou část pobřeží, kde jsou písčité pláže. Kousek od chrámu je na pláži nové (?) NPC (horolezec), ale jeho jméno jsem zdárně zapomněl. Za 6 jointů mi ukáže, jak vyšplhat na útes nad táborem. Po pláži se dá celkem pohodlně přejít až na severní okraj bažiny, kde se nachází Viranův tábor. Viran je mimochodem jeden z předáků sběračů bahenní trávy.
Nejhorší bylo vzpomenou si na to, jak zahájit iniciační úkoly pro vstup do Bratrstva. Za mou denní dávku jointů jsem mohl tuhle informaci vymámit z Jorua, ale ještě předtím jsem si stihl vzpomenout, že vím jak na Baal Namiba. S tím mi totiž pomohl Lester, kterého jsem požádal o doprovod k trénérovi. Jakmile byl mimo dosah Baal Namiba, tak mi nabídl pomoc s úkolem - s Baaly není možné mluvit přímo, musíte je nejprve zaujmout, aby na vás promluvili první. Nejprve jsem však zaběhl za Cor Kalomem, aby se mi příslušná linka úkolů nejprve otevřela. Zprvu jsem si myslel, že bych Cor Kaloma rovnou okradl o recept, ale jeho truhla je pečlivě zamčená a já neměl u sebe ani jeden paklíč.
Baal Tondral na mě promluvil sám od sebe a po krátké přednášce mě požádal, abych pro Bratrstvo získal nějaké rekruty. Poblíž Tondrala jsem objevil kopáče Melvina, Dustyho kamaráda. Poradil mi abych přemluvil právě Dustyho - ostatně Dusty by sám chtěl ze Starého tábora vypadnout. Jenomže tak snadné to nebude. Dusty dluží 100 nugetů, které za něj budu muset nejprve zaplatit. A pak ho budu muset nejspíše ještě doprovodit, což asi jen tak nepřežijeme, když to nedal ani Baal Parvez :D.
Baal Orun byl poslední z Baalů, kterého jsem dokázal v tuhle chvíli rozmluvit. Stačilo pomoci Ghorimovi, který u Baala Oruna dře přesčas. Herek, který ho měl vystřídat, totiž místo práce lelkuje poblíž stánku Fortuna. Hereka jsem celkem snadno zmlátil a rovnou i okradl. Nikdo neměl nic proti. Horší bylo najít znovu Ghorima, protože ten mezitím zmizel. Po dlouhém hledání jsem ho našel v korunách stromů hned nad dílnou Baala Oruna.
Jakmile jsem se k Baalovi Orunovi vrátil, tak na mě promluvil a poslal mě pro várku bahenní trávy ke sběračům. Neomylně jsem zamířil na sever bažin, ale k mému překvapení tu krom potvor nikdo nebyl! Severní bažina je nyní mnohem komplikovanější a v porostu se nachází několik staveb a ruiny. V místě, které vypadalo jako vyvýšený tábor, jsem objevil šíleného Baala Netbeka, který v originále přebývá v opuštěné chatce uprostřed této části bažin. Nyní je to tak, že kousek od tohoto bodu už začínají skaliska a před nimi jsou další stavby. V nich se nachází skupina sběračů pod vedením Balora. Ten mi svou zásilku předal bez problémů.
Po krátkém bloudění, kdy jsem se nakonec vydal naslepo podél skal, jsem dorazil do tábora sběrače Virana. S ním už to bylo horší, protože po mě chtěl pozabíjet všechny krvavé mouchy v okruhu 20 čehosi. Prostě docela much najednou :D. Potíž s potvorama v remake je ovšem v tom, že se tu blbě odlákávají jednotlivci ze skupin, takže většinou hrozí přečíslení a to bylo zatím mimo mé možnosti. Navíc já měl problém i s jednou jedinou mouchou :D.
V tuhle chvíli jsem tedy úkoly pro Tábor v bažinách ukončil a vydal jsem se zpět do Starého tábora. Krvavé mouchy na začátku cesty jsem obešel a utekl od nich dál. Další v pořadí byla skupinka krysokrtů, které jsem celkem snadno udolal ... alespoň něco :). O něco dál jsem dokonce sundal bez jediného škrábnutí ještěra, ale byla to pouhá náhoda. Při té příležitosti jsem zjistil, že jsem někde našel lepší sekáček, který mohu nosit i se silou 10 a přitom dává slušný damage. Nicméně dospělého mrchožrouta jsem sundat ještě nedokázal, tak jsem pokračoval dál.
Zastavil jsem se až poblíž Starého tábora u lávky, kde jsem zdolal osamoceného ještěra a vlka. V táboře jsem u Diega zvedl sílu na 30 a u Scattyho jsem pocvičil jednoručky na úroveň pokročilý. S tím jsem se vrátil k lávce a postupně jsem udolal čtveřici krvavých much, které dělaly problém Baalu Parvezovi, a pak ještě trojici ještěrů u jezírka. I tak to drhlo, ale alespoň jsem si cestu do Tábora v bažinách předčistil. Poté jsem o doprovod poprosil právě Baala Parveze a najednou to bylo úplně o něčem jiném!
Baal Parvez se po cestě léčí, ale vždycky až po boji, takže to nejhorší jsem za něj vlastně vyřídil já. Ze silnějších skupin zbyla už jen trojice dalších ještěrů, ale s tím jsem mu pomohl. On ještěra nasekl a já ho mocným máchnutím dorazil. Tím pádem jsme z toho vyvázli skvěle a souboje odsýpaly. Dole u tábora se se mnou rozloučil a vrátil se do Starého tábora. Později jsem zjistil, že se na cestě respawnulo pár potvor - asi trigger související s doprovodem.
Nyní jsem byl opět v Táboře v bažinách a čekala mě kupa krvavých much v severních části bažin. Po pár soubojích jsem našel učinnou taktiku, ale mezitím mi poklesly zásoby jídla a jiné ozdravovací prostředky, takže jsem skončil materiálně docela vyčerpaný. Loadovat se mi ale nechtělo, tak jsem to nechal být. Jakmile jsem dorazil poslední mouchy v okruhu Viranova tábora, tak jsem to Viranovi vítězoslavně oznámil, vzal jsem od něj balíček a přesunul se k Baalu Orunovi. Úkol splněn, nyní mám další hlas na své straně. Jenomže tím jsem opět skončil.
Přesunul jsem se proto zpět do Starého tábora a pročistil jsem jeho okolí. Tím jsem dohnal drobný rozdíl, který mi chyběl do levelu 4 a zvedl jsem sílu o dalších 10 bodů na 40. Jelikož mi došly zásoby ozdravovacích prostředků, tak jsem byl nucen začít více přespávat. No a při té příležitosti jsem zjistil, že ne každý odpočinek mě vyléčí! Nechtěně jsem se tak dostal do dost nepříjemné situace, kdy je vše na dlouhé lokte a ke všemu nemám dostatečný přísun rudy, za kterou bych mohl něco nakupovat.
Soubojový systém mi nepřijde až tak odlišný od originálu. V základu jsou tu 4 typy úderu a jeden kryt. I jako pokročilý nemohu seknout 2x po sobě stejným úderem, respektive mohu, ale je pak mezi nimi velká prodleva. Místo toho je potřeba útoky řetězit do komb (skládat je ze sekvencí různých útoků), přičemž každé kombo má své pro a proti vzhledem k typu potvory, se kterou bojuji. V reálu to znamená, že musím vysledovat, jak vypadá útok potvory a jak rychlé jsou její jednotlivé typy útoku a podle toho vybrat, jakou sekvenci úderů nasadím já. Např. u krvavých much je ideální rovný sek s výskokem následovaný sekem doprava. Když se přímý sek povede, tak to mouchu přizabije a sek doprava je dostatečně rychlý na to, aby mouchu zasáhl dříve, než ona stihne bodnout žihadlem. Sek doleva by naopak znamenal jisté bodnutí. Je to samozřejmě i o načasování.
Musím přiznat, že až na to závěrečné zjištění o spánku jsem se konečně do hry ponořil a začalo mě to více bavit. Konečně v tom cítím tu správnou atmosféru, stejně jako je dobře vidět zlepšení, kterého moje postava za těch několik hodin dosáhla. Jsem zvědav, jak to bude probíhat dále, protože za nejvíce limitující nyní považuji nedostatek rudy.
Přispěvatel: Elemir Červen 16, 2026, 11:34:38
Přispěvatel: Milhaus Červen 16, 2026, 11:46:15
Přispěvatel: Elemir Červen 17, 2026, 09:14:53
Akorát mám ještě jeden problémek, ale ten je už snadno řešitelný. Ne vždy mi hra totiž při prvním spuštění funguje (nejde klikat na menu), ale stačí Alt-Tabem vyskočit na jiné okno a zase se vrátit. Podobně mi hra nenačítá Bandicam pro típání obrázků, který musím spouštět až při spuštěné hře a obvykle si také musím pomoci Alt-Tabem.
Přispěvatel: Milhaus Červen 17, 2026, 12:41:53
Přispěvatel: Elemir Červen 17, 2026, 20:02:33
Rychlost hry se mi drží v rozmezí 15-25 fps, přičemž část hry se drží stabilně okolo 18 fps a další část pak drží 15 fps. Jsem na tom tedy hodně podobně jako u první rozehrávky Zaklínače 3, kdy jsem disponoval postarším procesorem a Radeonem 5770 HD. Rozdíl je však v tom, že remake se hýbe o něco lépe a nižší fps nemají takový vliv na souboje jako u Zaklínače 3. Nejspíš za to může mnohem jednodušší a přímočařejší animace útoků. Mám nutkání provést drobný upgrade, ale vzhledem k celkovému stáří sestavy se musím poohlédnout po RTX 3060/70 a nejspíše bych potřeboval i nový zdroj. A než se rozhoupu, tak budu mít remake dohraný :).
Když už jsem načal ten boj ... úroveň boje má významný vliv na rychlost úderů anebo lépe na prodlevu mezi údery. Jako začátečník jsem na tom byl opravdu špatně a jediná smysluplná taktika bylo řetězení úderů do komb. Jako pokročilému se mi zotavení (prodleva) snížilo, ale pořád to ještě nebylo ono, teprve jako mistr mohu sekat stejné údery hned po sobě a jen s malou prodlevou. Na druhou stranu je to trochu nezvyk, protože je potřeba se znovu přeučit - ta komba už mi přešla do krve, ale občas je lepší na potvoru vyzrát rychlými seky nebo úhyby, takže sem tam prostě ze setrvačnosti použiji něco, co mě ve výsledku stojí život :D. Ale ten pocit z boje a celkové zlepšení postavy je prostě pocit k nezaplacení.
Časem jsem navíc zjistil, že některé zbraně poskytují trošku jiné útoky než základní meč. Liší se třeba sek ze spoda nebo ze shora. Palcát měl spodní sek odrážecí, kdy cíl zavrávoral a sekl sebou na zem. Běžným sekem jsem jej pak jen dorazil. Dlouhý meč má místo toho dlouhý vpich vpřed. Potvoru to sice nepovalí, ale krásně se tím třeba zastavují vlci ve výskoku.
Docela jsem vyzrál i na zámky, byť tady je klíčem hlavně pochopení mechaniky páčení. Každý zámek má několik západek a každá západka má 7 pozic pro zámkový (fabkový) čep. Některé západky se přitom posouvají společně, takže cílem je najít takovou pozici západek, kdy všechny čepy vyjedou nahoru. Paklíč se přitom láme (může a nemusí se zlomit) ve chvíli, kdy je západka v krajní poloze a vy se jí snažíte posunout směrem, kterým už to nejde. Proto je dobré nejprve otestovat funkci jednotlivých západek, která s kterou apod., a pak se teprve snažit posouvat západkami tak, abyste je drželi pokud možno mimo krajní polohy. Čím lehčí zámek, tím je to snazší.
Za poslední dva dny jsem se notně posunul. Minule jsem skončil na levelu 4 ve Starém táboře, kdy jsem přemýšlel, co dál. Na osvobození Dustyho mi chybělo dost rudy, takže primárním cílem bylo sehnat 100 kousků a podplatit stráže u brány. Začal jsem se proto potulovat i v blízkém okolí tábora, kde jsem sváděl bitvy s lehčími typy potvor. Omezení léčby během spánku mě kupodivu zas tolik nezbrzdilo. Při jedné obchůzce jsem u mostu ke Starému dolu narazil na Gor Na Draka, který mířil do dolu. Napadlo mě, že bych se mu pověsil na paty a nechal ho, ať pozabíjí potvory po cestě. Potvory na NPC kupodivu sami od sebe neútočí, ale když jsem byl poblíž, tak se situace změnila. Gor Na Drak mě však brzy opustil (vrátil se zpět) a tak jsem se přilepil na paty strážci a kopáčům. S nimi jsem pak pohodlně došel až ke Starému dolu. K mému překvapení je důl volně přístupný, ale zatím jsem toho nevyužil.
Místo toho jsem se vrátil zpět a po rozprodeji lootu jsem konečně mohl Dustyho vyplatit. Jenomže on se se mnou odmítl bavit! Podle rady na netu jsem prostě pokus o rozhovor několikrát po sobě zopakoval a ono se to nakonec chytlo. Dustyho jsem dopravil k Baalovi Tondralovi a on mi za to poděkoval. Pravda, zas tak nadšený z Dustyho nebyl, ale dohoda je dohoda. Čekal jsem svitek, ale žádný jsem nedostal ... hm, že bych se spletl?
Pak jsem si všiml, že mi v deníku stále visí úkol pro Baal Oruna, ale po pečlivém pročtení jsem zjistil, že se úkol jen updatnul a musím ke sběračům pro zásilku ještě jednou - tentokrát jí mám donést Cor Kalomovi. Poté jsem se stavil znovu za Orunem a dostal jsem svitek Spánku. Svitek jsem zakouzlil na jednoho z noviců Baala Cadara, čímž jsem Baala Cadar přivedl k údivu. Získal jsem tak poslední potřebný hlas pro přijetí k Bartrstvu a zároveň jsem získal dobrého obchodníka - Baal Cadar prodává svitky a věci kolem magie a zároveň navyšuje manu.
Připojení k Bratrstvu jsem tak mohl provést poměrně brzy, ale hra se tím automaticky přesune do druhé kapitoly, což mi nevyhovovalo. Místo toho jsem chtěl splnit maximum úkolů pro všechny frakce a rozhodnout se až potom. Když už jsem byl u Cor Kaloma, tak jsem mu vykradl truhlu a recept jsem donesl Dexterovi do Starého tábora. Ještě předtím jsem ve Starém táboře ukradl Scattymu prsten pro Fingerse, abych toho měl splněno co nejvíce. Poslední byl úkol pro Fiska (najít náhradu za Mordraga), ale ten není pro přijetí mezi Stíny klíčový. Teoreticky jsem tedy mohl přejít na Diegovu zkoušku, ale pořád mi chyběl komplet Nový tábor.
Jen na okraj, splnění úkolu pro mága Torreze mi přihrálo první kruh magie a volbu runy - buďto ohnivou šipku nebo léčení (stojí to dovednostní body). Vzal jsem léčení, ale žádné terno to není. Další magii už bych se musel učit jako regulérní mág.
Během plnění úkolů pro Nový tábor jsem na střídačku pročišťoval okolí, tedy ty lehčí lokace, abych postupně sílil v levelech. Ještě před návštěvou Nového tábora jsem měl sílu 50 a level 6. Cesta do tábora se lehce respawnula, což je děj, který se tu lokálně občas děje a přijde mi, že je to spíš bug. Venku u jezera nově přebývá bijec Jan, který by rád léčivou mast od mágů vody. Jelikož jsem se u jezera docela zdržel, tak jsem do tábora přišel v noci. Tím pádem jsem se vyhnul Leftymu na rýžových polích a mohl jsem rovnou vystoupat nahoru na hráz.
Rýžová pole jsou docela inovovaná. V základu je to to samé, ale celé prostranství je větší a trošku jinak organizované. Vršek s jeskyní vypadá hodně podobně, ale musím říci, že Nový tábor nyní vypadá mnohem majestátněji. A nejde jen o vylepšenou grafiku.
Nejprve jsem se stavil v hospodě, kam jsem se dostal podplacením strážného (100 nugetů). Hospoda je celkem klíčová, protože je tu Baal Isidro a pár dalších zajímavých postav. Nechci zabíhat do podrobností, ale je zde i komplet nový úkol, který se točí okolo hospodského Silase a Rýžového lorda. Část úkolu se pak řeší v jeskyni venku u jezera, kde dřív byla nelegální "varna". O postupu přitom rozhoduje, jak jste se k jednotlivým akterům úkolu v minulosti zachovali. Nejde tedy jen o ten jeden úkol, ale i to, jak jste vyřešili předchozí úkol.
Úkolů nad rámec originálu je ve hře více a musím říci, že to nepůsobí nijak rušivě, stejně tak ty drobné změny v některých původních úkolech.
Od Larese jsem získal úkol s Baalem Isidrem, ale ještě předtím jsem splnil donáškový úkol pro Baala Kagana (prodej vzorků trávy). Díky tomu jsem získal přístup k zásilce Baala Isidra. Základní nabídku jsem rozprodal banditům a žoldákům, zbytek pak obchodníkům (lepší modely jointů). Postupně jsem si tak přišel na něco přes 600 kousků rudy (využil jsem ještě obchodů ve Starém dole, který jsem mezitím zběžně prošmejdil).
Během dne jsem splnil úkol pro Homera s čihavcem. S čihavcem už jsem bojoval u řeky, taktika je snadná (meč, palice) - spodní sek, 2x úskok, spodní sek atd. (funguje to i na důlní červy). U rýžového pole jsem vyprudil Leftyho, kterého jsem sundal a okradl. Tím jsem se zcela vyhnul roznáškovému úkolu s vodou a zároveň jsem získal lepší palcát (poškození +26). V jeskyni jsem ještě sehnal překupníka pro Fiska a tím jsem měl splněho. Laresovi jsem předal 400 nugetů a 200 nugetů jsem ve Starém táboře utratil u Scattyho za mistrovství v jednoručních zbraních. Málem bych zapomněl, samozřejmě jsem si vyčistil svůj nový příbytek v Novém táboře od nezvaného najemníka, což mi poradil Gorn.
Moc nugetů mi po tom všem nezbylo, ale to teď bylo už jedno, protože mě čekalo velké rozhodnutí. Z venkovních lokací jsem postupně pročistil vše, co šlo, tedy lesy okolo Starého tábora a Starého dolu. Okolí jezera před Novým táborem, odkud jsem pročistil i cestu zpět do Starého tábora. Ve Starém dole se mi podařilo zabít dva důlní červy a venku u západní věže chňapavce (hodně se stěstím, ale dal jsem ho). Ostatní tuhé potvory jsem nechal být, jako skřetí psy, stínovou šelmu v lese a gobliny. Stejně tak místa s větším počtem chňapavců a pak samozřejmě vše na sever v okolí skřetí země.
Před Diegovým testem loajality jsem byl na levelu 10 a sílu jsem držel stále 50. Pár bodů jsem utratil na horolezectví, což je nová dovednost, kterou je možné pocvičit v Táboře v bažinách. V Novém táboře nebo na útesu je pak pár vhodných míst pro průzkum horolezectvím, takže to význam má.
Diego mě poslal za Ianem do Starého dolu, kdy jsem si udělal save, pro případnou budoucí změnu (test) frakcí. Seznam od Iana je totiž klíčový pro přijetí ke Starému i Novému táboru, záleýí jen na tom, komu ho odnesu. Rozhodl jsem se samozřejmě pro Starý tábor, protože takto jsem před léty s Gothicem začal a chtěl jsem jít ve stejných stopách. Diego mě poslal za Thorusem a ten mi umožnil vstup do hradu. Přes Miltena jsem doručil dopis mágům ohně a přes Gomeze jsem se stal Stínem.
Po přijetí mezi Stíny jsem zvedl sílu na 60, k tomu jsem za doručení dopisu získal prsten s dalším bonusem +5. Od kováře v hradu jsem získal dlouhý meč a stím jsem vyrazil plnit úkol pro Ravena. Bullita jsem zatím nechal být a vynechal jsem i podrobnější průzkum hradu. Už na první pohled je vidět, že tu bude pár drobností navíc, tak jsem si to nechtěl nyní komplikovat.
Venku jsem rychle dosáhl levelu 11 a konečně si mohu dovolit bojovat se skupinkami potvor - dospělí mrchožrouti, krvavé mouchy, dokonce jsem schopný sundat smečku vlků, když mám kliku :). Běžní ještěři nejsou problém už delší dobu, protože Leftyho palcát a síla 50 dělaly divy už předtím. Rozdíl mezi jednotlivými fázemi postupu je opravdu hodně znát, stejně jako v originálu. Možná bych si dovolil tvrdit, že v remake postupuji o něco rychleji, byť herní čas tomu rozhodně neodpovídá :D.
Přispěvatel: Milhaus Červen 18, 2026, 07:43:32
Ale vypadá hezky.
(https://i.postimg.cc/hzyRx8fd/G1R-Win64-Shipping-2026-06-14-00-37-55-826.webp) (https://postimg.cc/hzyRx8fd)
Přispěvatel: Elemir Červen 18, 2026, 19:41:55
Přispěvatel: Elemir Červen 19, 2026, 05:49:20
Cor Kalom a jeho stráž mi něco málo prozradili, ale zbytek byl už na mě. Klíčové je najít Cainův dům, který se nachází naproti dílně Baala Oruna. Původně jsem procházel celý tábor a díval se do každého příbytku, jestli Caina nezahlédnu. Fígl je ale v tom, že je potřeba do domu vstoupit, protože tím se spustí trigger, kdy hrdina zaznamená rozplývající se opar po nedávném hulení trávy :). Tím je Cainův dům identifikován. Ze stolu jsem sebral poznámku s nákreskem a požádal Nyrase o identifikaci. Nyras mě s tím odkázal za Lesterem, jakožto znalcem místního zeměpisu. Lester v nákresku poznal vstup do Opuštěného dolu, takže mám konkrétní stopu.
Vydal jsem se proto do hor směrem k předávacímu táboru a u vstupu do Opuštěného dolu jsem potkal Orryho. Je to strážný ze Starého tábora a jelikož i já patřím ke Starému táboru, tak bylo snadné získat od něj klíč od vstupní mříže. Uvnitř dolu se vyskytuje několik mláďat důlních červů, což pro mě nepředstavovalo žádný problém. Horší je to s navigací, protože část průzkumu probíhá pod vodou - jednotlivé části dolu jsou propojené vodními šachtami a tunely. V první řadě je nutné najít kolo od rumpálu, které je utopené v centrálním jezírku. S ním jsem otevřel mříž a pak už následovala jen cesta vpřed, na suchu a pod vodou.
Na jejím konci jsem se ocitl v hrobce, kde na mě vystartoval nemrtvý skřet. Hlídal tu Cainovo mrtvé tělo. Skřetovi jsem moc nerozuměl, ostatně měl jsem co dělat, abych odhodil louči a tasil zbraň. Boj to byl rychlý a kupodivu jsem celkem snadno vyhrál. Po prohledání Cainova těla jsem našel podivný amulet, který mi o chvilku později otevřel zapečetěné dveře. Rázem jsem se ocitl na útesu nad jezírkem náhorní plošiny (to je ta extra lokace u Opuštěného dolu). Skočil jsem do vody a poté jsem se vydal zpět do tábora za Cor Kalomem.
Za Ravenem nemá smysl v tuhle dobu chodit, protože jeho jedinou reakcí je, že mám veškeré info předat Bratrstvu a sledovat, co se bude dít dál. To jsem ostatně udělal. Do Starého tábora jsem se vydal jen na nocleh a mělo to zajímavý důsledek. U říčky poblíž jižní brány jsem totiž potkal Bullita, který tu o samotě postával. Dal jsem se s ním do řeči a rovnou jsem ho vyprudil k boji. Napadlo mě totiž, že bych mohl této příležitosti využít a zabít ho tu beze svědků. Od mrtvého skřeta jsem měl sekeru, která má větší útok (damage 50, potřebná síla 40), ale je to obouručka, takže pro mě v tuhle chvíli nic ideálního, ale s drobným úskokem jsem Bullita na dvě rány složil a pak jsem ho rovnou propíchl.
Bullit měl u sebe k mému překvapení jen obyčejnější meč, který je oproti mému longswordu horší. Na první pohled tedy nedává smysl ho zabíjet. Později jsem však přišel na to, že s Bullitem souvisí úkol od kuchařky Syry, kterou Bullit terorizuje. Slíbil jsem jí, že Bullita srovnám do latě a ona mi prozradila, že Bullita nemohu konfrotovat před ostatními, protože má většinu stráží na své straně. Nicméně Bullit v noci chodí s láhví kořalky k říčce ... aha, takže já se jen předběhl :D. A to jsem si myslel, že to byla jen nějaká náhoda. Syře jsem proto hned oznámil, že Bullita už se bát nemusí. Poté mi Syra ještě prozradila, že by ráda utekla, nejspíš do tábora Bratrstva, kde se prý k ženám chovají lépe. Mám proto pro ní očíhnout situaci. Jako další bonus jsem od ní získal recept pro kuchaře Snafa.
Po odpočinku ve Starém táboře jsem došel za Cor Kalomem, který mě bez prodlení odkázal za Y'Berionem. Tím jsem se dostal přímo k vůdci Bratrstva. Ještě před rozhovorem s Y'Berionem jsem si promluvil s Chani a Natalií. Jsou podobně jako Syra docela upovídané, což v originálu neplatí. Dozvěděl jsem se od nich něco málo o poměrech žen v táboře, což je info i pro Syru, která na to ovšem nijak nereagovala. Poté si mě převzal Baal Lukor a zavedl mě za Y'Berionem.
Y'Berionovi jsem pověděl vše, co jsem v Opuštěném dole zjistil a on mi na oplátku odvětil, že to celé je vlastně Spáčova vůle ... no, budiž. Prý je jeho vůlí, abychom amulet získali a tak poslal svou vidinu Cainovi, ten ho pak šel najít a tak dále. Prostě celý kolotoč událostí, který řídí Spáč. Y'Berion mě poté poslal za Nyrasem, protože je potřeba získat Focus stone a poloha jednoho z nich je naštětsí známá. Nyras mě k němu měl dovést.
Celá akce probíhá trošku jinak. Nyras mě doprovodil na útes, kde jsem našel v ruinách magické pole a v něm Focus stone. S pomocí amuletu jsem pole zrušil, ale taky jsem na chvilku omdlel. Krystalu se mezitím zmocnil Nyras, který mi ho odmítl vydat a po chvíli mě napadl. Nyrase jsem složil celkem snadno a on se ihned probral s tím, že si nic nepamatuje. Celý zážitek jsem pak přetlumočil Y'Berionovi, který se nad tím sice podivil, ale jinak mu to nepřišlo až tak zajímavé. Předal jsem mu focus stone a on mě odeslal pro další info do chrámu? Mám najít nějakou knihu.
V průběhu celé předchozí akce jsem rovnou pročišťoval původně pročištěné okolí od respawnnutých potvor za 2. Kapitolu. Tedy opět jen to, co šlo. Přidal jsem k tomu akorát gobliny ajednoho "loveckého" psa. Velkou goblinní jeskyni mezi Starým táborem a Táborem v bažinách jsem pročistil jen z části, protože v jednom místě jsem nedokázal projít přes nakupenou hromadu čtyř goblinů. Budu muset počkat, až zesílím. Každopádně loot z goblinů a pár dalších drobností mi vyneslo dostatek nugetů, abych komplet potrénoval lovecké dovednosti u lovce Aidana. Tím pádem už získávám trofeje a nyní by mělo být hromadění nugetů snazší ... tedy, doufám :D. Levelem jsem přitom poskočil na 13.
Přispěvatel: Milhaus Červen 20, 2026, 06:58:52
Ale je to dost peklo. Boje se zdejšími harpyjemi jsou dost složité. Hlavě tedy při boji na blízko. Moc si neumím představit tam bojovat s obouruční dlouhou zbraní. Nejsnadnější je je asi ustřílet lukem. Taky celá pevnost je trošku hlavolam, jak se vlastně dostat až nahoru.
U pevnosti je taky vcelku dobré kladivo se zraněním 50. A jelikož kladiva jsou zde jasně nejmocnější zbraně, díky útoku, který povalí nepřítele na zem (a kde jej pak lze dorazit), se to hodně hodí.
Přispěvatel: Elemir Červen 20, 2026, 08:18:24
V boji mám celkem primitivní taktiku, takže to beru tak, že jdu tam, kde je nejmenší odpor a kde mi to vychází bez většího snažení :). Teď už sundavám i skupiny chňapavců, každého na 2 rány.
Přispěvatel: Milhaus Červen 20, 2026, 15:51:59
Zatím to fungovalo všude. Celou běžně dostupnou mapu jsem pročistil (zbyly jen stínová šelma, žraloci a trol). Chňapavci třeba padali na tři rány - jeden povalovací a dvě na zemi.
Tady ta část s Horskou pevností, ruinami a Xardasovou zatopenou věží, tak byla poslední, kde nebyli skřeti. (došel jsem tudy i k jednomu z Xardasových golemů, ale nedal jsem zatím). Šel jsem tam po skalách kousek od cesty na skřetí hřbitov.
Pak jsem i prošel opravdu jen maličký kousek skřetího území. Od vstupu do starého tábora až po ten druhý výlez, co hlídají stráže. Našel jsem tam hlavně jeden z bestiářů.
Jinak já taky nejsem nějak extra silný. Sílu mám přesně 42 (i s prstenem od Leeho), takže to kladivo můžu nosit. Umí jednoruční zbraně na první stupeň. 30 v obratnosti a umím luk na první stupeň. Umím novicovský kruh magie a manu i s amuletem mám na 30. Jinak umím jen ty vedlejší věci, jako páčení, potápění, lezení a akrobacii.
Ale lze zkrátka relativně snadno mít v první kapitole odolnosti až 65 (i s dvěma prsteny s +10 do sečného a tupého zranění, co se dají najít). Já je tedy zatím nepoužívám, raději mám ten prsten síly od Leeho a Mordragův prsten s +5 do obratnosti (o který ale brzy přijdu, když jej dám Laresovi v rámci jeho úkolů).
Přispěvatel: Elemir Červen 20, 2026, 21:15:50
S mečem to vypadalo chvilku fajn, ale je pravda, že ten srážecí efekt palic je lepší. Dlouho jsem si akorát nemohl zvyknout na správné načasování, takže vždycky jsem potřeboval o ránu navíc, ale se silou 100 sundavám chňapavce apod. na 2 rány - povalení a dorážka. Když si to dobře rozvrhnu, tak stíhám sundavat postupně nabíhající potvory ze skupin.
První rozehrávku beru samozřejmě jako testovací, už teď je mi jasné, co jsem měl udělat jinak nebo v jiném pořadí, ale baví mě, že to na té hře není vlastně znát a pořád mám ten dobrý pocit z růstu :D. Zítra mě čeká citadela a stará Xardasova věž, pak už pro mě volný průzkum končí a budu muset jít po úkolech s ohnisky.
Potápění ani nevím, že má perk. Já to teď postupně doplňuji, náhodou jsem se třeba dokázal naučit i alchymii (asi předčasně), protože jsem mágy doslova přepadl a než se dotyčný vzpamatoval, že tam nemám co dělat, tak mě alchymii normálně naučil. Ale pak za mou poslal ohnivou kouli :D. Jinak toho golema ke Xardasovi jsem ani nezkoušel, vypadá dost děsivě i tak, tak jsem ho chtěl prubnout až s vylepšenou zbrojí strážců.
Zkoušel si ten zámek na dveřích vraku pod věží s Chromaninem? Přijde mi, že to paklíčem vyřešit nejde.
Přispěvatel: Milhaus Červen 20, 2026, 23:31:02
Perk na plavání učí Homer na hrázi v Novém táboře (chce po tobě zmlátit číhavce). A dost se to hodí. Už v jezeře u hospody jsou truhle pod vodou, které vypáčit je poměrně těžké. Zvlášť, když se topíš.
Nyní nový patch přidal i expy za odemčené truhle. Ale pozdě, už jsem většinu otevřel :(.
Já to právě zkoušel, co je jak silné. Kdybych chtěl, mohl jsem dát prvních 9 levelů do síly, pak si vzít bonus od Horatia, nasadit prsteny a mít sílu 115 (a s lektvary, co jdou najít, i víc). Na levelu 12 bych byl téměř nepřemožitelný. (jak v původní hře) a sílil už jen díky zbrojím.
Ale chtěl jsem tomu vyhnout. Proto jsem dal pár bodů i do obratnosti (ta zde má vliv na poškození na dálku, na rozdíl od původní hry). Ale všichni mají tak směšně malé odolnosti na bodné poškození, že i nyní s obratností 34 a lukem 40, dávám nepřátelům často větší škody, než se sílou 70 a palicí s 50.
Ale nyní již se asi budu muset rozhodnout, ke komu se přidat.
Přispěvatel: Elemir Červen 21, 2026, 18:40:14
Jde samozřejmě o tu jeskyni mezi Starým táborem a Táborem v bažinách, kde jsem předtím pohořel na čtveřici goblinů nahromaděných v jednom místě. Dobře jsem se proto vyspal a zkusil jsem to ještě jednou a precizněji. Nakonec jsem gobliny sejmul a z jejich skrýše jsem si ztracenou knihu vyzvedl. Byl to vlastně i poslední boj, který jsem tu musel absolvovat. Tím pádem jsem měl goblinní jeskyni komplet prolezlou.
Teprve nyní přišla na řadu pasáž s hnízdem důlních červů ve Starém dole. Nejprve jsem však rozprodal veškerý loot a u Fiska jsem si nechal vylepšit zbroj. Zbroj se v remake skládá ze tří částí, které je možné vylepšovat každou zvlášť - torzo, nohy a ruce. Na výběr je několik různých upgradů, které vylepšují jednotlivé statistiky zbroje. Každý upgrade to má přitom trošku jinak, takže je dobré nespěchat a lépe si promyslet, co se vám víc hodí. Na výběr jsou vždy 3 upgrady - od levného až po drahý, přičemž každý z nich má ještě 2 podvarianty, takže celkem je tu k dispozici 6 možností volby pro každou část těla. Zvolil jsem samozřejmě tu nejdražší variantu, s ohledem na obranu proti sečným zbraním. Vyšlo mě to na krásných 1210 nugetů.
Ale stálo to za to! Spolu s bonusovými prsteny jsem si obranu proti sečným zbraním zvedl na 65 bodů a proti tupým zbraním na 52 bodů. Zbroje poskytují obranu i proti elementům, kterou jsem neřešil, ale pak je tu ještě jedna statistika, která je velmi zajímavá - Point. Jde o obranu proti bodání. Souvisí to s tím, co psal Milhaus o střelných zbraních.
Efekt střelných zbraní je celkově zajímavý a zarazilo mě to už v první kapitole. U Starého dolu je kousek na sever jezírko, ve kterém se z nějakého důvovodu koupal černý goblin. První střela byla vždycky jakoby kritický útok a goblin měl rázem pod půlku zdraví. Další střely ho však už tolik nezraňovaly, ale jako načnutí to je dost efektivní. Dalším příkladem byly krvavé mouchy, které jsem i s pouhými 10 body v obratnosti a základním lukem dokázal sundat na 2 střely. Základní útok mečem přitom vyšel na 4 rány! A naopak, když někdo začal střílet lukem po mě, tak jsem šel velmi rychle k zemi a to i s lepší zbrojí, která mě jinak dokázala dobře chránit před sečnými a tupými zbraněmi. Proti střelám jsem však byl jako nahý.
Na levelu 14 tak došlo k jasnému zlomu obtížnosti, protože s upgraem zbroje jsem se stal mnohem odolnější. V ruce jsem nadále třímal longsword a vydal jsem se testovat tužší potvory ...
Poznámka: před cestou do Starého dolu jsem navýšil sílu na 80 bodů, což je už dostatečné na boj s řadou tužších potvor. Poté jsem sílu vytáhl na rovných 100 bodů, což je zároveň maximum, kterého lze dosáhnout tréninkem.
Kousek nad Starým táborem, kde Pacho hlídá průsmyk, jsem narazil na skřetí psy a nad útesem hlídala cestu trojice skřetů. Psy jsem prozatím vynechal, protože jsem nechtěl riskovat boj s naštvanou smečkou, tak jsem prubnul nejprve skřety. Nešlo to úplně ideálně, ale porazil jsem je. Byť za cenu toho, že mi zdraví kleslo na minimum, což je po pouhých třech bojích dost špatný výsledek. Na druhou stranu jsem si otevřel cestu na skřetí území a k ruinám hlásky (ta ruina nad Starým táborem, odkud pak vede cesta do Citadely).
A teď proč to bylo špatně? Jde o léčbu spánkem, která je odvislá od únavy. S nízkým zdravím jsem prostě nemohl dál pokračovat, další souboje se skřety prostě nepřipadaly v úvahu. Místo toho jsem se musel odebrat řešit snazší věci a čekat, než se postava dostatečně unaví a bude se moci zregenerovat spánkem.
Kopl jsem do sebe pár lektvarů, abych si zdraví lehce přizvedl a vydal jsem se do Starého dolu, abych splnil další část úkolu pro Y'Beriona - po nálezu Almanachu jsem od Cor Kaloma získal info o potřebě dalšího sekretu ze žláz důlních červů. Nejprve jsem si měl promluvit s Cor Angarem, abych se naučil odejímat červí žlázy a poté jsem měl najít Lestera ve Starém dolu.
Con Angar po mě chtěl nejprve test, kdy jsem měl porazit jednoho z jeho templářů. Celkem snadný úkol, vyřešený na dva zásahy. Silný jsem tedy dost :). Cor Angar mě pochválil a poté mi vysvětlil, jak odejmout z mrtvého červa žlázy. Spokojený sám se sebou jsem se vydal do Starého dolu a sešel jsem úplně na dno k závalu, kde mě už čekal Lester ... zával? Ano, to jsem opomněl zmínit. Vstup do hnízda důlních červů je totiž v remake zavalený, takže mříž je tu jaksi k ničemu. Většina úkolů okolo přístupu do hnízda ale sedí - sehnat tři ochotné templáře na hlídání a pro Iana najít náhradní součástku pro drtičku.
Ian mi však i po mé pomoci vstup odmítl a po chvíli zmizel. Stejně tak Lester. Našel jsem je oba až venku před dolem. Lester mě zavedl k jezírku severně od dolu, kde na mě čekal Diego, Gorn a Milten. Celá čtveřice se tak odhalila mnohem dříve než v originálu, ale nedostal jsem z nich, odkud se znají a proč pracují dohromady. Prý se to dozvím časem. Nyní je důležité jen to, že mají plán, jak zával odstranit. Výbušninou!! Dostal jsem soudek s magickou rudou a Milten mi předal svitek, kterým mám rudu aktivovat. Diego mi pak pomohl přemluvit Iana, aby s celou akcí souhlasil.
Jakmile byl zával pryč, tak se na nás vyřítilo asi pět důlních červů. Společně jsme je snadno zvládli, ale tady si neodpustím jednu poznámku. NPC v remake vydrží mnohem méně a mohou snadno zemřít, takže je dobré pospíchat a nenechat je na holičkách. Paradoxem je, že templáři zvládnou steží jednoho červa, dva už pro ně mohou být smrtící :). Krom toho se ale ve hře vyskytují i souboje, kdy NPC neumírají, jen upadnou do bezvědomí a později znovu vstanou. Jenomže na počátku nevíte, která z těchto variant to bude.
Cesta dál vede přes několik dalších červů a končí v hnízdě s královnou. Jde o dvoufázový bossfight, tedy dalo by se říci, že je to bossfight. Nejprve je potřeba královnu hodně zranit, ona se potom stáhne hlouběji do hnízda a tam je možné jí úplně dorazit. Nic komplikovaného, očividně jsem byl připravený lépe, než bylo potřeba. Z mrtvé královny jsem odejmul trofeje.
Cestou do tábora Bratrstva jsem v lese mezi dolem a Starým táborem zabil dvojici chňapavců a poté jsem zabil stínovou šelmu v lese mezi Starým táborem a Táborem v bažinách. V remake se šelma ukrývá v temné jeskyni, takže jsem v první chvíli nepostřehl, odkud na mě vyběhla. Vzal jsem to na férovku, bez uhýbání a bylo znát, že je to hodně vyrovnaný boj. Stačilo málo a měla by navrch ona (šlo o pouhý jeden zásah, který bych už neustál).
V táboře jsem navštívil Cor Kaloma, kde na mě čekal i Y'Berion. Oba se trošku chytli, ale Cor Kalom nakonec uznal můj přínos pro Bratrstvo a s obdivem si převzal výměšek královny důlních červů. Je to právě onen výměšek, který v sobě ukrývá neskonalou sílu, které bude potřeba při Velkém vzývání. Cor Kalom se pustil do výroby lektvaru a o půlnoci se prý všichni sejdeme na chrámovém prostranství. Šel jsem si proto odpočinout a vstal jsem přesně o půlnoci.
Y'Berion pozvedl focus stone a začal s rituálem. Když se naladil na správnou vlnu, tak všechny požádal, ať vypijí Cor Kalomův lektvar. Poté jsme všichni prožili stejnou vizi, ve které se nám ukázal starý hřbitov a nakonec i samotný Spáč. Jenomže nešlo o žádného dobrotivého boha, který by nás chtěl osvobodit, v naší vizi byl Spáč démon! Jasně, kdo zná originál, tak nebude překvapen, ale celé vzývání je v remake mnohem hlubší zážitek.
Y'Berion na konci vize upadl do bezvědomí a chvilku na to zemřel. Baal Lukor mezitím zmizel a v táboře nastal neskutečný chaos. Většina Bratrstva podlehla deziluzi a ztratila svou víru, což není úplně ideální situace, protože víra byla tím, co držela celé společenstvo pohromadě. Bez víry padne i řád a každý si bude dělat, co chce! To by ve výsledku neprospělo nikomu a tak se vůdčí role ujal Cor Angar. Víru ale neztratili všichni, někteří prostě odmítli uvěřit tomu, že by celou dobu vzývali démona. Jedním z nich byl právě Baal Lukor a na pochybách byl i Cor Kalom. Na mě nyní zbylo, abych šel prozkoumat starý orčí hřbitov a pokusil se najít odpovědi.
Cestou jsem se stavil ve Starém táboře, protože jsem si nebyl jistý, jestli bych neměl sdělit novinky Ravenovi, ale on už vše tak nějak věděl. Zkusil jsem proto zajít ještě k mágům, ale úplně dobrý nápad to nebyl. Měl jsem totiž kliku, protože Damarok zrovna něco míchal u stolu, takže když jsem na něj promluvil, tak se mnou navázal normální rozhovor. Při té příležitosti jsem se naučil alchymii. Jenomže jak rozhovor skončil, tak si Damarok uvědomil, že tu nejsem vítaný a s fireballem v ruce mě vyhnal ven :).
Orčí hřbitov se nachází kousek na sever směrem do hor - na cestě mezi Starým táborem a Táborem v bažinách. Cesta vede přes most do kaňonu, kde na mě vybafl lovecký pes a pak skupina potvor, na jejichž český překlad si zrovna nevzpomínám - takový osrstěný chňapavec. Porazil jsem je celkem snadno, až mě to překvapilo. Na konci údolí je velká kamenná lebka, která slouží jako brána na hřbitov. Po stranách lebky jsou vahadla, která je potřeba lukem odstřelit a čelist lebky poté spadne dolů a odkryje vstup.
Ještě než jsem se k lebce dostal, tak jsem musel porazit dvojici skřetů, kteří tu zmydlili jednoho z templářů. Uvnitř je pak skřetů více, ale jde jen o zvědy, takže jsem je snadno porazil. Vnitřek hřbitova je přitom hodně podobný originálu. První jeskyně skýtá hrátky s pákami, které otevírají mříže krypt a z mumií skřetů si pak lze brát loot (mumie se poté rozsype). O jeskyni dále se ke mě přidal Baal Lukor, který mi pověděl, co se tu stalo. Lukor byl prostě jen rychlejší, vizi si spojil s hřbitovem hned a tak sem vyrazil se skupinkou templářů. Jenomže uvnitř narazili na skřety a on jediný to přežil.
Cílem je prohledat všechna zákoutí a najít dva kusy klíče od hlavní brány. Tím jsme se dostali do pohřebního sálu, kde byl krom zvědů i jeden orčí válečník. Teleportace za zeď se v remake nekoná, místoho toho jsem musel vyskákat na ochoz, kde je brána, se kterou mi pomohl Baal Lukor otevřít. Za bránou je další pohřební komnata, kde se Baal Lukor zastavil u zdí s freskami. Na nich bylo zobrazeno vzývání Spáče. Ukázalo se, že jde o orčího Boha, který orky nabádá k vyhlazení lidstva. Baal Lukor byl zmatený a nechtěl tomu pořád uvěřit. Než jsem se nadál, tak mu přeskočilo a napadl mě. Porazil jsem ho ale celkem snadno.
Ze země jsem poté sebral Meč strachu. Na první pohled vypadá jako slušná zbraň, ale statistikama je jen o kousek lepší než longsword (damage 42 vs 40). Poté jsem opustil hřbitov a na mostě jsem se rozhodl, že za Cor Angarem ještě nepůjdu. Místo toho zkusím cestu do hor a uvidím, kam až se dostanu.
Přispěvatel: Elemir Červen 21, 2026, 18:41:09
Most k Citadele hlídá kamenný golem, na kterého jsem si zatím netroufl a tak jsem tento směr prozatím vynechal. Místo toho jsem se vydal opačnou stranou k rozbořenému mostu. Mezeru jsem přeskočil a rázem jsem se ocitl u zdi hlásky. Prostranství před vstupem hlídala břitva, ale snadno jsem jí porazil na 2 zásahy (povalení + dorážka). Břitva by měla být tužší než chňapavec, ale paradoxně je za ní méně zkušeností než za chňapavce. Další břitva poté hlídala vstup na stezku směrem dolů na skřetí území.
Uvnitř ruin hlásky není nic moc k vidění, ale z podzemí se ozývaly podivné zvuky. V originále se tu nachází tlačítko, které odkryje vstup do útrob hlásky, ale to v remake není. Místo toho je možné vlézt na střechu, kde se dá strčit do velkého zvonu. Ten se poté zřítí dolů a prorazí mříž průduchu.
Dole mě čekalo pár temných zákoutí a nakonec jakási dílna, kterou hlídal kamenný golem. Nakonec jsem se tedy boji s golemem nevyhnul :). Je to opět jakoby bossfight, ale kupodivu to šlo. Orčí palice prostě dělá divy. Jakmile byl golem mrtev, tak jsem vybral místní truhlu a vrátil se na povrch. Odejít se dá i úzkým tunílkem u podlahy, ale kvůli tomu je potřeba proměna ve žravou štěnici.
Mezi Citadelou a hláskou se nachází stará Xardasova věž. V jejím okolí je několik dalších stezek včetně občasné nutnosti horolezectví, ale to jsem prozatím vynechal. Z druhé strany hlásky vede stezka dolů až na útes, kde jsem dřív zabil trojici skřetů (poblíž cesty, kterou hlídá Pacho). Je odtud dobře vidět na Xardasovu novou věž. Díky dřívějšímu odstranění skřetů jsem měl cestu volnou a jelikož nastala noc, tak jsem se vydal rovnou za Cor Angarem. Jakmile jsem mu pověděl o událostech na orčím hřbitově, tak se hra přesunula do 3. Kapitoly.
Od Cor Angara jsem dostal teleportační runu do Tábora v bažinách a celkem nejasný popis toho, co mě čeká dál. Vrátil jsem se proto do Starého tábora, kde mě odchytil Thorus a nabídl mi, abych vstoupil mezi stráže. Alternativou by byli mágové, ale já měl jasno a tak jsem souhlasil. Nicméně nejprve musím splnit jeden drobný úkol - naverbovat trojici kopáčů a s nimi se pak vydat převzít náklad na překladiště. Thorus se totiž dozvěděl, že bandité plánují útok na zásilku z vnějšího světa a tak se rozhodl, že pomůžu s její ochranou. Pokud to zvládnu, tak mám místo mezi strážemi jisté.
Nikam jsem ale nepospíchal. Místo toho jsem pokračoval ve volném průzkumu a postupně jsem pročistil celou jižní část mapy. To znamená vše, kam jsem se dostal bez jakýchkoliv pomůcek. Trola v ruinách na jihu jsem ovšem nechal být, jen jsem pozabíjel gobliny okolo něj. Při té příležitosti jsem zjistil, že tábor "banditů" je nyní v jeskyni při cestě a nejspíš se k nim pojí úkol, protože mě strážný u vstupu do tábora jen vykázal se slovy, že tu nemám nic k vyřízení.
Vynechal jsem i opuštěnou věž u pobřeží, protože jsem se zatím necítil na boj s nemrtváky. Místo toho jsem pozabíjel ohnivé ještěrky dole u vraků a pak dvojici zombií v jeskyni na útesech (je potřeba k ní sešplhat). Poté jsem si zašel za lovcem Cavalornem, ke kterému se váží nálezy Bestiářů. Rovnou mu jde předat něco z trofejí královny důlních červů. Bestiářů je celkem 5, ale našel jsem zatím jen 2 (díl II a III). Je to zároveň takové něšťastné, protože bestiáře rozšiřují vědomosti o lovu a trojka se třeba váže k trofejím z potvor, které jsem už ale mezitím důkladně vybil (břitvy), takže nyní nemám jak ty trofeje získat. Cestou jsem se alespoň stavil u Fingerse a zvýšil si páčení na mistra.
Poté jsem se vydal od Cavalorna na sever k Aréně, kde jsem v okolí vybil vše dostupné. Do Arény jsem se však nedokázal dostat, protože vstup je nyní zatarasený. Uvnitř jsem si však všiml nějakého orka, takže tam přístup asi nakonec získám. Stezka okolo Arény vede nahoru na skřetí území, ale já to nakonec začal čistit směrem od útesu (od Pacha). Kupodivu to šlo, jen tužší verze skřetů mi trošku zatápěli. Moc se mi nedařilo časovat útoky, ale pak jsem zjistil, že orčí válečníci nejprve 3x seknou a pak mají dlouhou pauzu, takže když je nechám 3x promáchnout, tak pak mám dost času je na tři potřebné zásahy sundat. Všechno ostatní už bylo v pohodě. Při té příležitosti jsem došel až ke kamennému kruhu na východě, kde jsem si okolí předčistil už dříve, ale v jeskyni mi zbyla ještě jedna stínová šelma. No a tím jsem měl skřetí území pročištěné.
Na kopcích mezi skřetím územím a Starým táborem je pár zajímavostí. V jedné jeskyni tu přebývá kopáč Gilbert a v jiné, opuštěné jeskyni, jsem našel skici a malby neznámého umělce. Podobné překvapení je i v ruinách nad Táborem v bažinách, kde je dílna výrobce dřevěných hraček.
Nakonec jsem se rozhodl splnit úkol pro Thoruse a zašel jsem k předávacímu táboru. Poblíž Opuštěného dolu mě napadla trojice banditů, kterou jsem musel urychleně sundat. Všichni totiž umí používat luky, kterými mě snadno udolali, takže jsem musel na pár loadů odhadnout správné pořadí jejich likvidace. U předávacího tábora mě čekal Kirgo, ale bez kopáčů jsem tu byl jaksi prd platný, takže jsem musel zpět do Starého tábora a zde překecat trojici dobrovolníků (je prostě potřeba prokecnout pár kopáčů a najít tři, kteří budou ochotní jít). Jakmile jsem s nimi dorazil a promluvil s Kirgem, tak se tu spawnula pětice banditů. Kopáči jsou v tomhle souboji nesmrtelní, ale taky moc nevydrží, takže jsem opět musel najít vhodnou taktiku a pořadí, jak bandity urychleně odstranit. Oni totiž po porážce poměrně rychle vstanou a pokračují v boji, takže je nutné je po porážce rovnou propíchnout.
Tím jsem měl splněno a Thorus mě konečně přijal mezi stráže. Od Stona jsem si měl vyzvednout meč a zbroj. Meč není nic moc, stejně tak zbroj, ale u té zbroje je alespoň možné provést upgrade. Jenomže to nyní vyjde už na 1800 nugetů! Rozprodal jsem tedy co šlo, včetně trofejí, a Stonovi zaplatil. Spolu s prsteny jsem se tak dostal na poměrně vysoké hodnoty obrany.
Od této chvíle jsem se stal doslova tankem, což se ukázalo hned při následném průzkumu věže na útesu. Kostlivci mě zraňovali jen málo, přitom je za ně hodně zkušeností. Oříškem byl až kostěnný mág, který sice moc neútočil, ale zase v pravidelných intervalech mizel a pak se vždy objevil s plným zdravím. K jeho likvidaci jsem potřeboval plné 3 rány, ale stíhal jsem jen 2. Chvilku trvalo, než se mi nějak podařilo ho zaseknout (asi omráčit), takže jsem tu třetí ránu stihl. Zbyla po něm kniha Chromanin, čímž se odemkl nový úkol. Jsem zvědav, jak bude probíhat v remake.
Vrak dole na pláži (pod věží) má třeba zamčené dveře, které se mi nedaří vypáčit. Přitom jeden ze svazků Chromaninu se vztahuje právě k tomuto místu. Ve věži je navíc v místě, kde jsem porazil mága, dvojice místností uzavřených silovými poli, která nejdou odstranit. Nebo jsem alespoň nepřišel na to jak je odstranit.
Jelikož jsem v tuhle chvíli měl na jihu už vše, tak jsem se přesunul na sever na území skřetů a vydal jsem se směrem ke Xardasově věži. Cestu hlídá velký kamenný golem, který už na první pohled vypadá děsivě. A vskutku děsivý je, protože je větší a silnější než jeho menší verze v hlásce a na mostě do Citadely. Nicméně vylepšená zbroj udělala své a já golema zdárně sejmul. Později jsem si všiml, že plácek s golemem je možné obejít cestou od hlásky, ale je potřeba umět šplhat. Z golema mi jako trofej vypadlo kamenné srdce.
Okolí Xardasovy věže je celkem pusté. Jedna stezka však vede nahoru do zamrzlých hor, kde jsem v jeskyni objevil ledového golema. Padnul celkem snadno, stejně jako jeho ohnivý protějšek v ohnivé jeskyni na západ od věže. V zamrzlých horách je navíc pár ledových vlků, kteří jsou o něco nebezpečnější než chňapavci a je za ně taky odpovídající množství zkušeností. Po zabití obou golemů jsem vlastnil i ohnivé a ledové srdce.
Xardasovu věž hlídá nesmrtelný démon. Jde ho normálně usekat na nulu, ale nezemře. Nachází se hned v přízemí kde je zároveň vidět vstup zatarasený silovým polem. Pokrčil jsem rameny a odešel.
Přispěvatel: Elemir Červen 21, 2026, 18:41:45
Mezi Citadelou a hláskou je dole na jezeře Opuštěná Xardasova věž. V okolí věže je několik stezek, na nichž se uplatní horolezectví, ale vede to jen k lootu, anebo se tím odkryjí alternativní cesty k jiným bodům na mapě. Do věže se dá dostat z vody, ale je to trošku krkolomnější. Nejprve je totiž potřeba doplavat do jakéhosi přízemí, odkud se pak dostanete ven na samotné patro. V zamčené truhle se tu nachází Tower stone I. Kousek opodál je věž, kde je potřeba se potopit a proplavat dlouhým "tubusem" až do kobky. Uvnitř je větší množství zombií a kostlivců.
Cesta vede až do kruhové místnosti, kde jsem se srazil s dalším kostěnným mágem, ale tenhle se nijak neregeneroval, takže jsem ho celkem snadno porazil. Nicméně mi stihl do zad vyčarovat pár kostlivců, takže jsem chvilku bojoval s přesilou a musel jsem z boje vycouvat zpět do vstupní chodby. Poté jsem se vrátil a pustil se do postupné likvidace "přeživších". Jenomže tím jsem taky skončil. V místnosti jsou vidět velké kamenné dveře a žádný mechanismus, který by je otevřel. Tím jsem tedy ve věži prozatím skončil. Pomocí teleportačního kamene jsem se přesunul do Tábora v bažinách a jelikož byla noc, tak jsem se uložil ke spánku.
Nakonec mi zbyla Citadela, která je na první pohled podobná té z originálu, ale prochází se trošku jinak. Citadelu hlídají harpyje, které pro mě už nepředstavovaly žádný problém.
Vstupní patro má dvě odbočky. Jedna vede do podzemí a druhá do věže. Na konci vstupního patra je zbouraný most, který původně vedl na věž naproti, kde je vidět truhla. Zatím jsem nepřišel na to, jak se k truhle dostat (v ní je asi ta Milhausem zmíněná zbroj). Zkoušel jsem i svitek Telekineze, ale ničemu to nepomohlo. V podzemí je mrtvola s klíčem, ale veškeré zámky v Citadele jsem řešil páčením.
Cesta věží vede na balkón a do dílny. V místních knihovnách jsou 3 knížky (spínače), které je potřeba sepnout ve správném pořadí (správně zvolený spínač na konci vždy tak zvláštně cvakne). V krbu se tím odkryje vstup do tajné dílny a v ní je schodiště do dalšího patra. Z něj se pak dá snadno dostat na střechu nebo k dalšímu focus stone (cesta nad balkónem předchozího patra).
Schodiště ve věži je porůznu rozbité, takže nyní jsem byl zdánlivě v koncích, ale cesta dál vede skrze šplhání po vnější zdi. Tím jsem se dostal až na vrcholek věže.
Místní truhly obsahují celkově zajímavý loot, ale pro mě už to nemá takový význam, jako by to mělo na začátku. Nyní je to spíš loot vhodný k rozprodeji.
Celá ta legrace mi nakonec vynesla level 22. Volných bodů mám nyní 46, což si zatím nechávám v rezervě. Jakožto strážce bych se už mohl naučit boj obouručními zbraněmi, ale zatím jsem žádný vhodný obouruční kousek nenašel. Orčí palice je prostě to nejlepší, co nyní mám a taky nemám ani důvod se přezbrojovat.
Málem bych zapomněl, Thorus mě po přijetí mezi stráže pověřil dalším úkolem. Mám se zastavit v táboře banditů a něco s nimi dojednat (teď si nevzpomenu co :)). Jde o tábor banditů v jeskyni cestou k trolovi, takže to je další bod, který mi zbývá splnit. Poté bych měl mít splněno tak nějak vše, co mi z toho zásadního chybí a zbyde mi už jen hlavní linka 3. Kapitoly - ohniskové kameny. Cestu k nim mám předčištěnou, takže by to měla být jen rutina.
Přispěvatel: Milhaus Červen 21, 2026, 21:05:04
Přispěvatel: Elemir Červen 22, 2026, 06:30:05
Přispěvatel: Elemir Červen 22, 2026, 07:09:56
Pokud se někdo v mém popisu poloh jednotlivých míst ztratil, tak chyba není na vaší straně ;). Dlouhou dobu jsem totiž hrál bez mapy, takže jsem si tak nějak vsugeroval, že předávací tábor je na jihu kolonie a od té chvíle se to se mnou už jen vezlo. Ve skutečnosti je to přesně naopak.
Předávací tábor je na severu, takže první (hlavní) brána do Starého tábora je vlastně severní brána a ta boční je východní brána. Severní polovina mapy obsahuje i Starý důl, Opuštěný důl, trolí pevnost a harpyjí pevnost (obě poslední jsou místa úkrytu ohniskových kamenů).
Nový tábor je na západě mapy a Tábor v bažinách je na východě mapy. Nad táborem Bratrstva je věž, která původně sloužila jako maják a v podzemí věže se nachází kniha Chromanin. Skřetí území se rozkládá na jih od Starého tábora. Pro jistotu ještě jednou přikládám mapu kolonie:
Při obhlídce skalisek nad Táborem v Bažinách mě nějakým zázrakem dostihl templář, který mi sdělil, že Starý důl postihla katastrofa. Vůbec netuším, jak sem za mnou vyšplhal. Starý důl se zbortil a zasypal nemalou část kopáčů. Později jsem se o tom mohl sám přesvědčit, partička kopáčů se tu pokouší prorazit novou štolu.
Při té příležitosti jsem navíc zjistil, že se nad jezírkem v kopcích pne dřevěná lávka. Bylo tedy zřejmé, že jsem při volném průzkumu něco minul. U Starého dolu je totiž skála, po které je možné vyšplhat až ke vchodu do jeskyně. Uvnitř jeskyně se nachází tábor zelených goblinů a cesta k lávce. Za lávkou se cesta stáčí do hor a vede přes tábor černých goblinů. V táboře je dvojice strážných míst přímo nad jezírkem, takže ten plavající goblin odtud nejspíše jen spadl. Cesta poté vede ještě výše do hor až na zamrzlé prostranství plné ledových vlků. Našel jsem tu zajímavější loot a další stínovou šelmu.
Teprve nyní se tedy dá říct, že jsem volný průzkum dokončil. GOG mi píše čas 49 hod 35 min, save pozice pak hlásí 38 hod 11 min. Nevím, čemu z toho více věřit, ale těch 40 hodin jsem ve hře už určitě nechal.
Mezitím jsem pro Thoruse splnil úkol s bandity v horách u trolí pevnosti. Nejde vlastně o bandity v pravém slova smyslu, jsou to totiž odpadlíci, takže by bylo správnější mluvit o psancích. Thorusovi vadí, že verbují lidi ze Starého tábora a nikdo netuší, co vlastně od psanců čekat. Proto jsem měl navštívit jejich vůdce Quentina a promluvit si s ním.
Strážný v dole, který hlídá vstup do tábora, se jmenuje Brannok. Nějak jsem přehlédl, že jsem od něj získal úkol, který by mi zajistil volný průchod, takže jsem místo toho ihned z fleku prozradil, že jsem tu na žádost Thoruse. To Brannoka namíchlo. Nazval mě špehem a spolu se svými kamarády na mě zaůtočil. To pro změnu namíchlo mě, tak jsem je za to rovnou zabil.
Už jsem si nedělal velké naděje, ale Brannok a jeho kamarádi hlídají jen opuštěnou štolu. Samotný tábor začíná až o notný kus dál na planině. Něco se tedy nachází na povrchu a něco málo je v přilehlých štolách. Nikdo z psanců si mě nevšímal a nebyl nepřátelský, takže jsem vyhledal Quentina a promluvil si s ním. Psancům jde jen o to, aby je všichni nechali být, takže pokud si jich Gomez nebude všímat, nebudou se ani oni nijak plést do věcí Starého tábora. S tím jsem odešel a výsledek jednání jsem přetlumočil Thorusovi - hezky popravdě, nemám důvod Quentinovi nevěřit.
Poté jsem vyhledal Diega, který mi předal žádost mágů vody o setkání se mnou - Saturas by si rád promluvil. Díky tomu jsem se mohl dostat přes stráže v Novém táboře. Saturas se zajímal o talisman z hrobky v Opuštěném dole a krom toho ho zajímal i ohniskový kámen od Y'Beriona. Pokud by mágové vody získali celou sadu, tak by s jejich pomocí možná byli schopní strhnout Bariéru - usměrnit sílu vypuštěnou z haldy magické rudy. Otázkou ovšem je, kde ohniskové kameny hledat?
Klíč k této hádance mi samozřejmě poskytl Diego. Jakmile si promluvím se Saturasem, tak ho mám vyhledat u majáku. Čekal tu na mě spolu s Miltenem, Gornem a Lesterem. Čeká mě prý obtížný úkol, při kterém se mi bude hodit pomoc. Poté jsem od Diega dostal mapu, na které byla zakreslena původní pozice ohniskových kamenů z doby, kdy mágové Bariéru vztyčili.
Přispěvatel: Milhaus Červen 22, 2026, 22:41:23
Přispěvatel: Milhaus Červen 23, 2026, 08:59:56
Asi nejdrsnější potvora, co jsem zatím potkal :).
Ale píchnul jsem jí, to zas jo. Než mě zabila. Nakonec jsem jí tedy ale umlátil.
Co jsem měl vědět dřív, že lze vyrabovat celou potopenou věž Xardase, aniž by mě tam poslal. J u ní v první kapitole byl, i jsem si všiml, že tam lze doplavat dovnitř, ale dál jsem nešel, protože jsem si myslel, že je to příběhová lokace. A ono prd. Přitom ten teleport do Starého tábora by se dost hodil.
A pokud bych zvládl i démona (který je ale poměrně těžký), tak i zbroj. Róby všech mágů by tak byly definitivně k ničemu.
Přispěvatel: Elemir Červen 23, 2026, 09:31:46
Tu stínovou šelmu se mi zprvu nedařilo sundat, ale pak jsem jí nalákal k tomu dřevěnému můstku a ona za mnou odmítla jít, takže jsem hned ze začátku získal 2 potřebné rány navíc, aniž by pořádně zaůtočila - prostě tam chvilku jen stála. Do té doby mě vždycky škrábla hned na počátku boje, což rázem znamenalo 1/2 zdraví v háji.
Přispěvatel: Milhaus Červen 23, 2026, 10:57:20
U Xardase je třeba kouzlit, stačí i svitky, ale je třeba mít kouzla tří elementů (ohně, vody a vzduchu). Možná, když promluvíš s Xardasem ti to i řekne, těžko říct. Ale není to vázané na příběh. Což ale taky znamená, že se přesuneš teleportem přímo do svatyně mágů a nejspíše hned schytáš pár kouzel. (ale dají se tedy zmlátit a vzít jim runy, pak už jen boxují :D).
Já když se tam nyní přesunu, tak čekají všichni okolo na ten obřad přijetí k mágům :D.
V původní hře by již byli mrtví, když bys tu runu získal. Na druhou stranu by to v remaku ušetřilo hodně běhání a to i ve třetí kapitole, protože tam sice máš teleportační runy do nového tábora a k sektářům, ale ta hlavní, co je ve středu mapy, ta citelně chybí. Zvláště, když už ani není prostě důvod chodit někam pěšky. Žádné obludy se neobnoví a člověk furt běhá tam a zpět po prázdném světě. (mnohem víc, než v původní hře). Ale při hledání ohnisek se obnovil ten golem na mostě, kam se jde s Lestrem, takže toho se vyplatí zabít.
Taky jsem již zabil ty golemy Xardase, abych zkusil, jestli se obnoví v další kapitole. Ale dost o tom pochybuji. Na ledového a ohnivého stačí jeden svitek a dost many (nejlépe si nasadit nějaký amulet) a prostě mu dát tím svitkem nepřetržitou dávku (nepouštět levé tlačítko myši). Kameného lze prostě umlátit palicí, ten se od toho na mostě tolik neliší. Ještě jsem našel jednoho golema v ruinách, jak je třeba shodit ten zvon, když jsem řešil Chromanin.
Ty přísady z nich budou asi potřebné na alchymii pro lektvary s trvalým efektem.
Přispěvatel: Elemir Červen 25, 2026, 21:15:43
Přispěvatel: Milhaus Červen 26, 2026, 01:13:30
Druhá rozehrávka by připadala v úvahu asi na vyšší obtížnost a jinou frakci. Ale zdá se, že i zde je ten Starý tábor nejlepší.
Přispěvatel: Elemir Červen 26, 2026, 09:20:19
Přispěvatel: Elemir Červen 26, 2026, 12:11:51
Dál ve vodě je vidět vraků víc, tak jsem chvilku jen tak stál na pláži a pak jsem se rozhodl, že si zaplavu. Smysl to má, pár truhliček jsem našel, ale krom toho jsem si všiml, že zhruba v polovině útesu je tábor! Z vody k němu cesta nevede a kupodivu nebylo ani moc jasné, jak se tam dostat ze souše. Nakonec jsem zkusil to nejjednodušší - prostě jsem se pokoušel od majáku seskákat po skaliskách tak, abych to přežil. Po chvilce skákání jsem si totiž všiml, že dole je římsa a na jejích koncích jsou horolezecké stěny. Bylo tedy zřejmé, že sem vede i jiná cesta, ale odkud?
Došel jsem k táboru, pozabíjel zelené gobliny kolem a vstoupil jsem úzkou chodbou do jeskyně, kde mě krom goblinů napadl trol. Naštěstí jen dorostenec, ale přesilu to na chvilku vytvořilo. Jeskyně ústí do říčky, která protéká mezi majákem a klášterem, ale je schovaná pod vysokým jezem, takže ze shora není dost dobře vidět. Navíc se odtud nená nad jez vyskákat, jediná cesta proto vede dolů a vodopádem do moře. Normálně bych to tedy asi taky nezkoušel, protože by mi přišlo zbytečné zkoumat místo, kde zdánlivě nic není a nedá se odsud dostat lehce zpět. V ústí jeskyně je dvojice truhel. Jedna má podobně tuhý zámek jako dveře ve vraku na pobřeží. Ta druhá je jednodušší a obsahuje zajímavý klíč - kupodivu právě k tomu zámku ve vraku :).
Poznámka: některé kombinace zámků mi přijdou trochu ujeté. A ani to nemusí být zrovna nejtužší zámek (úroveň 4), někdy jsem prostě nerozluštil ani zámek úrovně 3. Asi to řešení má, ale ve hře jsem nad takovými zámky zlomil hůl a vykašlal jsem se na ně. Minimálně 2x se mi pak stalo, že k těmto zámkům existuje regulérní klíč. Krom toho jsou ve hře nevypáčitelné zámky, které si o klíč řeknou rovnou (možnost páčení u nich není dostupná).
Po průzkumu jeskyně jsem začal pátrat po přímé cesta do tábora. Tábor je jinak možné zahlédnout z vyhlídky, která se nachází u říčky a potom od tábora u majáku. Přímá cesta je však trošku záhadou a dá se jí všimnout jedině tak, že si dole na pláži u vraku lépe prohlédnete skaliska. Příďový stožár vraku totiž směřuje přímo proti horolezecké stěně! Stačí se tedy po něm rozeběhnout, skočit na zeď a dál už jen šplhat.
Goblinní tábor však není jedinou záhadou tohoto kousku pobřeží. Když jsem plaval ke vzdálenějšímu z vraků, tak jsem si všiml potopeného ústí nějaké stavby ve skále. Jde o Adanosův chrám, zřejmě předchůdce kláštera nahoře na útesu. Kus cesty jsem musel podplavat, ale na konci jsem našel jen nějakou svatyni, ve které ležel mrtvý mág, nebo lépe řečeno novic, a na podlaze byla dvojice pák nějakého puzzle. Nedalo se s tím nic dělat. Novic měl u sebe dopis, který naznačoval, že jde o vstupní zkoušku mezi mágy vody. Nijak jsem tedy neváhal a koukl na net - ano, je to opravdu úkol pro mágy vody, takže já ho splnit nemohu.
Jen v rychlosti ještě pár záběrů z výšlapu do hor nad Starým dolem. V táboře černých goblinů je dvojice vyhlídek, které jsou přímo nad jezírkem dole v rokli, takže se odtud dá bezpečně seskočit do vody a tím si zkrátit notný kus cesty při návratu.
Cesta končí na ledové planině, která je obklopena vysokými skalami. Žije zde početná smečka ledových vlků a zamrzlá stínová šelma. V jedné části údolí je vidět dřevěná lávka a kousek od ní je jezírko, do kterého ústí vodopád z hor. Nebyl jsem dost pozorný, protože lávka vede ke skále, která je jen vyšším převisem, takže se na ní nedá vyskočit, ale hned nad jí je i zespoda vidět horolezecká stěna. Kdybych si toho býval všiml hned (bohužel už byla tma), tak bych se asi začal pídit po tom, odkud nebo kam to vede :). Klíčem je samotný vodopád, ale to jsem se dozvěděl až od Nefaria (mága vody).
Za vodopádem se v jednom místě nachází trhlina v ledové stěně. Je to pod vodou a není to zprvu dost dobře vidět. Samozřejmě jsem to zkoušel už při první návštěvě údolí, stejně jako běžně zkouším podplavat všechny vodopády, ale prostě jsem si toho nevšiml. Uvnitř jsem se ocitl v jeskyni s kostlivci. Dole ve svatyni leží kniha, jedna z hledaných věcí, ale to klíčové se nachází až při cestě na vrcholek chrámu. Venku leželo tělo orka s ukradeným amuletem (je to Innosův artefakt Amulet of the Gods, +7 k síle a obratnosti).
Ostatně nebýt právě Nefaria, tak bych tohle místo úplně minul. Úkol mi zadal až mnohem později, někdy v době, kdy jsem plnil část úkolů spojených s Urizielem a byl jsem tedy vykopnut ze Starého tábora.
Ale teď k ohniskovým kamenům ... jak už jsem popisoval, od Saturase jsem si to zamířil k majáku. Zezadu je malý tábor, ve kterém mě už čekala čtveřice našich známých - Diego, Lester, Gorn a Milten. Tahle čtveřice moc nevěří na všechny ty snahy Bratrstva nebo mágů, jak nás odsud dostat. Ale jeden nikdy neví, co se z toho vyvrbí a tak mi jsou ochotni pomáhat. A to i navzdory zásadám svých táborů. Saturasova myšlenka se zdá nadějná.
První na řadě byl Adanosův klášter na útesu (pod horami, přímo severně od majáku). Je to oblast, která má volně přístupné podzemí, kde se nachází důležtý svitek proměny ve žravou štěnici. U mostu mě k mému překvapení čekal Gorn, což není podle originálu, ale vzhledem k dalším událostem to dává smysl. Okolí jsem měl dávno přečištěné, takže mi zbývali už jen chňapavci uvnitř na nádvoří. Proměnil jsem se ve žravou štěnici a měl jsem rázem problém ... nemohl jsem se proměnit zpět!! Hra v tomhle dost buguje, ostatně těch kritických bugů jsem od této chvíle zažil více. Pád hry třeba jen jeden za celou hru, ale bugů nebo chyb v triggerech, pathfindingu apod. je tu víc. Po reloadu jsem to zkusil znovu a dal si větší pozor na to, aby se mi správně zobrazilo okénko proměny i s patřičnou signalizací proměny zpět.
Poznámka: když už jsem zvládl proměnu vbe žravou štěnici, tak jsem později zkusil ještě koupit svitek proměny v krvavou mouchu a s tím jsem se vrátil do Citadely. V podobě mouchy jsem přelétl k nedostupné truhle a vylootil jí. Kupodivu se v ní zbroj nenachází, ta je totiž v jiné a lépe přístupné truhle. Jen jsem tu místnost při první návštěvě jaksi minul :D. Jde o místnost přímo ve věži Citadely.
Klášter se vyplatí prošmejdit, hlavně jeho věž a vrcholek věže. Vede odtud krom jiného cesta do patra kláštera a odtud pro změnu cesta do jeskyně. Cestu na druhou stranu kláštera je potřeba nejprve vyrobit - shodit sloup, který pak vytvoří lávku přes mezeru ve střeše. V jeskyni se to místy hemží chňapavci, ale ti pro mě už nepředstavovali žádný problém. V jednom místě jsem našel Sword of Death, ale oproti orčí palici nic moc.
Mnohem zajímavější byla jedna odbočka v chodbách kamsi pod klášter. Našel jsem zde jakési smetiště plné lidských ostatků. V tuhle chvíli jsem netušil, kdo to udělal, ale to nebylo podstatné. Důležitý je převis, který se nad tímto místem nachází. Vede do výklenku, kde u dalších lidských ostatků leží obouruční sekera Trolí pěst (Troll Fist). Jedná se o sekeru s damage 100 a na hodně dlouhou dobu jde o nejlepší obouruční zbraň, kterou je možné ve hře nalézt. Nebo alespoň tak to bylo u mě. Všechny ostatní obouruční zbraně jsou "papírově" slabší. Výjimkou je jen Gomézův meč, ale ten se dá získat až později a jen za určitých podmínek - nebudu ovšem předbíhat ;).
Cesta k ohnisku vede dolů chodbami, okolo jeskyně se stínovou šelmou. Jedná se o běžný exemplář, takže nic složitého. Ohnisko se nacházelo dobře chráněné poblíž okraje Bariéry. Bez problémů jsem ho vyjmul s ochranného pole a donesl ven za Gornem. Gorn stál kupodivu už na nádvoří, byť jsem hlavní bránu kláštera ještě neotevřel. Pochválil mě za můj výkon a poslal mě s ohniskem za Saturasem. Než však stihl domluvit, tak nás znenadání přepadl trolí dorostenec. Gorn byl docela vyděšený, ale pro mě tahle potvora už žádné nebezpečí nepředstavovala.
A tohle byl právě okamžik, který ospravedlnil výměnu aktérů úkolu. Trol by tu normálně nedával smysl, ale vzhledem k pokladům v jeskyni tu své místo má. Respektive to vysvětluje, jak se ty mocné zbraně v jeskyni objevily (jsou to pozůstatky trolových obětí). Gornova přítomnost je pak pojistkou v boji s trolem. Osobně mě tyhle změny nevadí, protože to nijak nekazí atmosféru originálu.
Když už jsem tu sekeru měl, tak jsem zvažoval přeškolení na obouruční zbraně, ale zatím jsem neměl dostatek bodů na mistrovství, proto jsem to prozatím odložil a místo toho jsem se vydal po stopách Chromaninu.
Úkol s Chromaninem probíhá trošku jinak, hlavně z pohledu lokací výskytu dalších knih (první díl vlastní kostěný mág v jeskyni pod majákem). V každé knize je však nápověda, která vám odhalí, kde další knihu najít. Podmínkou ovšem je, že si každou knihu nejprve přečtete, jinak se další kniha vůbec neobjeví!
První kniha mě odkázala na druhou stranu nějakého jezera. Jde o jezero před Novým táborem, kde přebývá Jan. Na druhé straně je v opuštěném domku 2. díl Chromaninu. Z něj jsem se dozvěděl, že další díl bude v nějaké pevnosti. Jde samozřejmě o Citadelu (Horskou pevnost). Knihu jsem našel v obytné části v patře Citadely. Docela se to vyplatí plnit souběžně s úkolem na nalezení ohniskových kamenů, protože pak vás na cestě doprovází Lester, což má svoje výhody, viz dále.
Čtvrtý díl se nachází v nějaké mučírně. Jde o mučírnu v podzemí hradu ve Starém táboře a tady se trošku předběhnu. Do mučírny se dá normálně projít z ubykací stráží a stráže v podzemí je možné případně bez postihu zmlátit, ale dá se to udělat i mnohem čistěji.
Jak už jsem zmínil, s ohniskovým kamenem v Citadele mi pomáhal Lester, což je stejné jako v originále. Lester v knihovně Citadely najde pozemkovou smlouvu (Title Deed), kterou je možné od něj získat a zpeněžit. Je to totiž předmět, který dost zajímá obchodníka Santina. To je ten, co měl původně stánek ve Starém dole. Po kolapsu dolu se přesune do Starého tábora, do domku hned nad Fistem. Získal jsem od něj 1000 nugetů a klíč od skladiště. Ten pasuje do mříže kousek od kuchyně (venku z nádvoří je žebřík dolů jakoby do sklepa). Doporučuji nelézt dovnitř přímo z domku Santina, protože ten to bere jako neoprávněné vniknutí a zaůtočí. Klíč odemyká hned několik mříží a cesta vede přímo do mučírny, takže stráže je možné efektivně obejít - zůstanou skryté za zavřenými dveřmi. Bohužel jsem na to přišel až poté, co jsem měl vězení již prošlé.
Další nápověda je už horší a tady jsem se popravdě trochu kouknul ;). Pátý díl se totiž nachází v podzemí ruin hlásky. Jelikož jsem to tu měl již pročištěné, tak by mě asi nenapadlo se sem vracet. Kniha leží v místnosti, kde byl předtím kamenný golem. No a tím kolečko po Hornickém údolí končí, protože finále úkolu se odehrává opět v jeskyních pod majákem. Z původně zapečetěných místností zde spadlo ochranné pole a tak jsem se dostal k drobnému lootu a 6. dílu Chromaninu. Po jeho přečtení se mi zapsal splněný úkol a hra spawnula 3 kostlivce ... ano, pouhé 3 kostlivce!!
Po úkolu s Chromaninem jsem se vrátil k úkolu s ohniskovými kameny. Vzhledem ke své aktuální poloze jsem se rozhodl pro kamenný kruh. Čekal tu na mě Diego, který mi pomohl odpečetit vstup do hrobky (je potřeba zapálit svícny na sloupcích ve správném pořadí). Uvnitř mě čekalo nemilé překvapení - nesmrtelná zombie!
Zombie stojí na mříži nad magickou rudou a všude kolem to srší energií. Fígl je v tom, že nad mříž směřuje trojice "vodičů" směrem od destiček se symboly. Do každého symbolu je potřeba vystřelit šíp/šipku a jakmile jsou všechny tři aktivní, tak se nad mříží po chvilce objeví řetězový blesk. V tuhle chvíli je proto nutné, aby zombie stála přímo na mříži nebo v její těsné blízkosti (a my bokem, jinak taky schytáme zásah). Vyžaduje to tři plné zásahy bleskem a zombie si mezitím na pomoc přivolává kostlivce (sama má dost drsný damage). Není to tedy tak triviální, jak se může na první pohled zdát. Po zabití zombie se objeví ohniskový kámen. Při cestě zpět jsem ještě vylootil místnosti u vstupu, které se otevírají taktéž střelbou do symbolů.
Úkol v Trolím kaňonu probíhá opět trošku jinak. Hlavním aktérem je tu Milten, který mi pomohl s místním trolem. Oproti originálu jsem neměl šanci trola sundat v jeho přirozené podobě, tak mi Milten nabídl pomoc v podobě zmenšovacího kouzla. Potřeboval k tomu ovšem ingredience, které jsem musel posbírat a donést mu je (srst trola apod.). Znamenalo to, že jsem si s trolem musel hrát chvilku na honěnou. Po zabití trola jsem s pomocí Miltena otevřel mříž a skrze jeskyni jsme se dostali nahoru nad nádvoří. Bylo tu několik harpyjí, ale žádný problém. Ohniskový kámen ležel na středové plošině, kolem níž předtím pobíhal trol, ale plošina byla od okolí odříznuta (chyběl most a mezera je příliš široká na skok). Tady pomohl svitek Telekineze, kterým jsem aktivoval jeden z krystalů naproti a tím si vysunul most.
Změna aktérů úkolu tu opět dávala smysl, respektive to lépe zapadalo do kontextu. V originále tu na mě čekal Gorn a svitek jsem našel u jedné z trolových obětí. V remake šlo naopak o improvizaci, se kterou mi pomáhal Milten, což vypadá věrohodněji než, že se tu potřebný svitek jen povaluje.
Ohniskový kámen z Citadely byl nejjednodušší, protože Citadelu jsem si již předčistil. Znovu se spawnul akorát kamenný golem na mostě, protože golem je součástí setkání s Lesterem, který na mě čekal právě před mostem. Společně jsme vyrazili na golema a pak už jen stačilo nechat Lestera dělat svou práci, protože Lester má v pevnosti pár triggerů, které musejí proběhnout. Drobný zásek přišel akorát u tajné stěny v krbu, kterou po mě chtěl znovu otevřít, ale nakonec stačilo, když jsem s ním jen znovu promluvil a trigger se posunul dál. Po získání ohniskového kamene jsem si od Lestera převzal i pozemkovou smlouvu, o které jsem již psal.
Než se posunu dál, tak jen pár zajímavostí. Při průzkumu žaláře pod hradem ve Starém táboře jsem objevil, že členové legendární skupiny In Extremo jsou zde vězněni. Plakát u Scattyho na domku zve na jejich koncertní turné, ale to se nakonec nekoná a důvod je nyní jasný :). Krom členů In Extremo jsem v žalářích objevil ještě dvojici vězeňkyň, ale jejich mříže stejěn jako mříže členů kapely nejde vypáčit a klíč jsem neobjevil.
Další zajímavostí je přítomnost suchých záchodů ve hře. První jsem objevil hned v předávacím táboře na počátku hry, další je třeba v žalářích pod hradem.
V téhle době už jsem si mohl troufnout na močálové žraloky, protože jsem získal dostatek dovednostních bodů, abych se naučil obouruční zbraně na mistra (v tu dobu jsem byl na levelu 25). S Trolí pěstí to bylo výrazně snazší. Žraločí zuby jsou náramně ceněné, ale je to trošku výjimka.
Tady si musím předčasně postesknout. Trofeje nehrají v remake takovou roli jako v originále a nedá se s nimi moc vydělávat, což je dost v kontrastu s tím, jak drahé naučení těchto dovedností je. Nakonec jsem trofeje jen sbíral a prodával jsem jen něco a v omezeném množství, protože každý další prodaný kus navíc, víc a víc snižoval cenu odprodeje. Vlčí zuby apod. se proto ani nevyplatí prodávat. Ceněné jsou hlavně kůže trolů, ohnivých ještěrek a pak vzácnosti.
Mnohem zajímavější je jít cestou vzácnějších trofejí a to skrze knihy Bestiářů. Jde o drobné podúkoly, které souvisejí s lovcem Cavalornem, ale je dobré je brát hezky popořadě. První kniha se nachází v domku Jana u jezera před Novým táborem. Její obsah se týká mrchožroutů. Díky Bestiářům se postava zdarma naučí vyjímat další typy trofejí, proto je dobré si tyto úkoly projít co nejdříve, tedy dříve, než ty potvory stačíte vyzabíjet. 3. a 4. kapitola hry se třeba vyznačují tím, že je v nich jen velmi, ale opravdu velmi, omezený respawn. Popravdě jsem našel jen jedno místo, kde se něco respawnulo (soutěska vedle Nového dolu). Celkem se mi podařilo objevit jen 3. díly Bestiáře, přitom jich má být 5 (trojku třeba prodává Scorpio - strážný ze Starého tábora). Scorpio je celkově zajímavý, protože stejně jako v originále po vzpouře ve Starém táboře zmízí a ukryje se u Cavalorna, kde pak prodává lepší kousky zbraní.
Podobně neužitečná se mi jeví kovařina, která jak se zdá, se navíc dělí podle typu zbraní, které chcete kovat. Nebo se mi to tak alespoň jevilo. Patřičný perk učí Huno ve Starém táboře nebo Darrion v Táboře v bažinách. Za celou hru jsem našel jen pár nákresů a přitom nic, co by v té chvíli bylo nějak významné. Vždycky jsem měl v tu dobu lepší věc nalezenou už dávno ve formě prostého lootu. Možná by se to hodilo spíš jako zdroj výdělku, ale zase je potřeba počítat se spotřebou surovin, které je nutné nacházet nebo draze kupovat.
Podobně je to s přepisováním svitků, protože k úspěšnému přepisu potřebuje inskripce, které nacházíte různě po údolí. Moc se to nevyplatí, leda byste šli cíleně (věděli, kde se jaká inksripce nachází). Mágové to ovšem mnohem efektivněji nahradí runami a bojovníci to taky moc nevyužijou. Já si třeba pool many zvyšoval až kvůli Orčímu chrámu, do té doby jsem žil se základem 5 bodů many, což stačí akorát tak na teleportační kameny nebo magické světlo.
A podobně neužitečná mi vyšla i alchymie, která je dost náročná na vstupní suroviny. Recepty se taky nacházejí hůře, stejně jako inskripce pro přepis svitků. Pokud si chcete přidat nový recept mezi své znalosti, tak si musíte recept nejprve přečíst. Jen pro ilustraci, v polovině hry jsem i přes množství nasbíraných surovin dokázal vytvořit jen pár lektvarů léčení/many, protože chybí lahvičky s vodou apod., které je nutné draze kupovat. Ve výsledku vás to nutí žít jen s tím, co najdete a holt si poradit jinak. Nemám nic proti ekonomice remake, smysl to dává a ve výsledku to nijak neomezuje postup ve hře, ale je to dost nevybalancované.
Přispěvatel: Elemir Červen 26, 2026, 14:32:28
Navenek je vše při starém, ale u brány hradu mě zastavil Thorus a sdělil mi, že moje vedlejší prácička pro mágy vody nezůstala bez povšimnutí. Neměl bych se tu proto raději nějakou dobu ukazovat, nebo alespoň nelézt Ravenovi a Gomezovi na oči. Raději jsem ho poslechl a vyrazil jsem rovnou k mágům ohně. Všichni mágové však stály venku na nádvoří a o něčem tu horlivě diskutovali. Gomez si postavil hlavu a přestal brát na rady mágů ohled, což bylo právě jádrem sporu. Něco tu nesedělo a hlavně to probíhalo jinak než v originálu, kdy se mi Starý tábor uzamkl komplet.
Corristo po drobném přemlouvání souhlasil se Saturasovým plánem, ale musel si jít kvůli tomu promluvit i s Gomezem a sdělit mu, co je jeho součástí. Chtěl tak předejít možné agresi vůči Novému táboru. Já měl mezitím v doprovodu Miltena zmizet tajnou chodbou z hradu, aby si mě s tím nikdo zbytečně nespojoval. Už jsem tu způsobil rozruchu až až.
Když jsme s Miltenem vylezli na hradby, tak Corristo zrovna odcházel od Gomeze. Ve vzduchu bylo cítit nepříjemné napětí, tak jsme se ukryli a sledovali, co se bude dít dál. Jednání zřejmě nedopadlo dobře a zklamaný Corristo se zrovna blížil ke skupince svých věrných, když Gomez vydal pokyn ke střelbě a vraždění. Všichni mágové ohně byli zabiti a my s Miltenem už na nic nečekali a utíkali pryč. Naštěstí si nás nikdo nevšiml. A takhle vlastně Milten ten masakr mágů ohně přežil. Cesta ven vede skrze podzemí, odkud jsme se dostali do opuštěného domku u říčky směrem k Táboru v bažinách.
Jakmile jsme byli venku, tak jsme se s Miltenem dohodli, že se setkáme v Novém táboře. Každý ovšem půjde po vlastní ose. Milten se pak přesunul přímo do gildy mágů vody, já tam pak přišel po svých. Saturas byl obratem ve Starém táboře zděšený, ale s tím už se nic nedalo dělat. Nový tábor má nyní palčivější problém - Gomez obsadil Nový důl. O téhl e věci mě informoval už strážný Jarvis, který mě nechtěl původně vpustit, protože jsem strážný Starého tábora, ale stačilo zmínit Saturase a měl jsem cestu volnou.
V tuhle chvíli nejde s Novým dolem nic dělat, Lee musí nejprve naplánovat odvetné akce, takže mi Saturas vyjevil alternativu svého plánu. Na tvorbě Bariéry se původně podílelo 12 mágů, 6 mágů ohně a 6 mágů vody. Jenomže na tom mi něco nesedělo. Milten se přeci stal mágem ohně až v po vzniku Bariéry, takže tu jeden mág chybí! Ano, tím mágem je Xardas, který se od mágů ohně v ranných dobách kolonie oddělil a začal se věnovat temnější magii. Je to však velmi schopný mág, jehož síla by absenci ostatních mágů mohla vykompenzovat. No a tím se děj přesunul do 5. Kapitoly.
Saturas mě samozřejmě poslal vyhledat Xardase, což není nic komplikovaného. Cestu jsem měl předčištěnou a během 4. Kapitoly dojde jen k drobnému respawnu potvor, který se navíc netýká skřetího území. Strážný démon si tentokrát se mnou promluvil, a když jsem mu vyjevil důvod návštěvy, tak mě pustil a rovnou mi předal teleportační runu do Xardasovy věže. No pustil, démon mi nabídl dvě alternativy úkolu, který pro něj mám splnit, aby mě vpustil dovnitř a jednou z nich je zisk 3 srdcí golemů (kamenné, ledové a ohnivé). Jelikož jsem ta srdce už měl, tak to bylo snadné.
Xardas byl poněkud nekompromisní a Saturasovy plány smetl ze stolu jako blbost. Už při tvorbě Bariéry bylo zřejmé, že se do celého procesu vložila cizí magie, která tvorbu Bariéry narušila. Xardas to cítil, ale zprvu netušil, co bylo zdrojem rušení. Teprve časem ho dokázal lokalizovat a tady jsem správně vytušil problém :). Zdroj je kdesi pod orčí enklávou. Potíž je v tom, že na orčí území se jen tak nedostanu, ale to už měl Xardas promyšlené - mám vyhledat šamana Ur-Shaka a požádat ho o pomoc. Xardas se totiž domnívá, že za vším stojí Spáč, ale potřeboval by znát podrobnosti. Skřeti Xardase respektují, ale zároveň ví, že Xardas sleduje jen své vlastní zájmy, proto by před ním nebyli tak sdílní a celý úkol tedy připadl mě.
Ur-Shak byl původně z kmene vyhnán, protože nevěří ve spásu, kterou sebou Spáč přináší, takže se stal raději vyhnancem. Abych byl s Ur-Shakem schopný lépe komunikovat, tak mě Xardas naučil základům orkštiny. Není to úplně nutné, protože Ur-Shak mluví obecnou řečí, ostatně jakožto duchovní se zabýval zvyklostmi a kulturou lidí, ale pomůže to vytvořit pouto důvěry.
Ur-Shaka jsem stejně jako v originále našel v ruinách hlásky, ale místo skřetů na něj útočila trojice břitev. Velmi snadný boj. Na celém rozhovoru je zajímavá ta část, kdy hrdina přejde do orkštiny, protože jde o komplet smyšlený jazyk (nejvíc to připomíná klingonštinu), takže to hodně podtrhuje celou atmosféru. Hrdina a Ur-Shak mluví orkštinou, která je doprovázena příslušnými titulky a pod tím je rovnou i překlad. Časem tenhle styl dialogu vede i k zábavným okamžikům, protože orkština je základním jazykem v enklávě orků a hrdina se během rozhovorů sem tam zapomene. Ur-Shak navíc učí 2. stupeň znalosti jazyka, což se vyplatí absolvovat.
Nijak jsem se netajil svými plány a Ur-Shak mi nabídl pomoc. Sám není přívržencem Spáče (Krushaka) a považuje ho spíš za zlo, než spásu orků. Ostatně ani další šamani orků si nejsou Spáčem tak úplně jistí. Ur-Shak se však jako jediný rozhodl proti Spáči vystoupit otevřeně. Abychom se dostali do enklávy, tak budu potřebovat symbol Hrdiny, tzv. Ulu-Mulu. Je to zástava, kterou prokážu své činy. Orci Ulu-Mulu respektují, ale neznámená to, že mi budou věřit. Budou mě ovšem respektovat natolik, abych se mohl po enklávě bezstarostně procházet - tedy nejspíš, Ur-Shak si zas tak jistý nebyl. Mám proto vyhledat Tarroka, který mi prozradí podrobnosti.
Tarrok je v současné době vězněný jako otrok v Novém dole, takže jsem se vydal do Nového tábora, kde si pro mě nechal poslat Gorn. Lee už vymyslel plán, takže já, on, Cord a pár žoldáků zaútočíme na důl a osvobodíme ho ... jakže, nás pár? Cord navíc zůstal stát hned u vstupu do dolu a zbylí žoldáci se jaksi vrátili zpět do tábora. Dál jsem šel tedy jen já a Gorn.
Nový důl je hodně podobný originálu, byť mi přijde trošku zjednodušený. Nedá se tu prakticky zabloudit a cesta do nitra dolu je přímočará. Likvidace okupantů byla hodně snadná, to v originále jsem se vždy zapotil více. Tady to bylo hodně pod můj současný level/dovednosti. Navíc Gorn je sám o sobě dost schopný. Tarroka jsem našel v kovárně, kde jsem ho osvobodil od důlních červů. Aby mi mohl Ulu-Mulu vyrobit, tak potřebuji 4 přísady - zub matky močálových žraloků, roh stínové šelmy, roh trola a jazyk ohnivého ještěra. Nejde však o běžné verze potvor, tyhle se spawnou až po zadání úkolu. Tarrok mi zároveň prozradil, jak ony trofejhe získat.
Poznámka: cestou do dolu mě zastavil Wolf, který mě požádal o krunýře místních důlních červů. Jsou o poznání tužší než ti ve Starém dole a Wolf by z jejich plátů rád vyrobil zbroj. Souhlasil jsem a Wolf mě naučil, jak krunýře stahovat. Později jsem mu pár krunýřů předal a on mi z nich vyrobil červí zbroj. Je to poměrně slušný kousek, který předčí i vylepšenou zroj strážných. Wolf se po předání krunýřů přesune do Nového tábora a jeho dílna se nachází v části pro Bandity - zhruba uprostřed čtvrti a nahoře. Je tam dobře schovaný.
Při lovu trofejí pro Ulu-Mulu je dobré kouknout do deníku, protože jsou tu zmíněny přibližné směry. Potřebné stínové šelmy se např. respawnou na místech některých dřívějších nálezů stínových šelem (jeskyně v lese, jeskyně u kamenného kruhu). Velká ohnivá ještěrka korzuje po pláži u vraku nebo u jezírka pod Xardasovou věží, velký trol žije v trolím kaňonu a matka močálových žraloků je samozřejmě v bažinách tábora Bratrstva. Jakmile jsem suroviny donesl Tarrokovi, tak mi z nich vyrobil zástavu a ve finále se rozhodl, že abych byl zástavy hoden, tak ho musím porazit v čestném boji. Bylo to zároveň jeho přání a způsob, jak čestně uniknout z otroctví. Nedal mi na výběr.
Jde o trošku nevyzpytatelný souboj, protože Tarrok je úrovní válečník a Ulu-Mulu je v jeho rukách docela účinná zbraň. Nakonec jsem ho ale zdolal a s Ulu-Mulu jsem se vrátil na skřetí území, kde na mě už čekal Ur-Shak (stál u mostu do orčí enklávy). Ur-Shakovi jsem pověděl pravdu, co se stalo a on to akceptoval. Tarrok byl jeho dlouholetý přítel a druh ve zbrani, ale nyní není ten správný čas na truchlení. S Ulu-Mulu v ruce jsem přešel most, zastavil se před bránou a Ulu-Mulu jsem zapíchl do země. Jakmile orci zástavu spatřili, tak mi bránu otevřeli. To nejtěžší mám zřejmě za sebou ...
V první chvíli není moc jasné, co se ode mě v enklávě očekává. Tábor je plný všemožných orků, ale krom bezejmenných orků jsou zde i pojmenované postavy. Jednou z nich je orčí válečník Backtrack. Bez jakéhokoliv varování mě vyzval na čestný souboj. Ulu-Mulu mi sice se vstupem do enklávy pomohlo, ale v otázkách cti a zvyků mají orci volnou ruku :). Backtracka jsem celkem bez problémů porazil, ale jeho porážka mi zajistila i pár nepřátel. A před nimi mě naštěstí Ulu-Mulu ochránilo. Chvilku jsem přemýšlel, že bych stejně jako v originále celou enklávu vyvraždil, ale na druhou stranu mě zajímalo, jak to bude vypadat v případě mírového průchodu.
Po porážce Chokty se mi zpřístupnila horní čtvrť enklávy, kde žije šamanka Ur-Nazkrog a je zde zároveň vstup do Spáčova chrámu. V této čtvrti už jsem neměl tak úplně svobodu, protože se mi na paty přilepil ork Umakhal, můj osobní doprovod. Jeho přítomnost je trošku nepříjemná, protože hlídla skoro každý můj krok. Jen na pár míst se mnou nešel. Je to trošku k vzteku už jen kvůli tomu, že orčí enklávě není striktně určeno vlastnictví předmětů a truhel, takže se tu dá beztrestně sbírat vše. Ale s Umakhelem v patách jsem si nebyl jistý.
V horní čtvrti enklávy se nachází ještě náčelník To-Churnagg a ork Muk. Muk také není zrovna horlivým uctívačem Spáče, ale moc se mnou nechtěl mluvit, dokud mám Umakhala v patách. Je to zřejmě jen jiná alternativa k tomu, jak se dostat do Spáčova chrámu, protože i když jsem se časem Umakhala zbavil, tak mi nic nového nepověděl. Do chrámu jsem se totiž dostal normálně vchodem. Z příbytku To-Churnagga jsem si vzal mapu chrámu, která se docela hodí.
Ještě předtím jsem si však prošel jeskyně před chrámem, protože cesta skrze ně vede do orčí arény. V ní mě uvítal orčí battle master Chokta, který se rozhodl, že otestuje mé schopnosti boje s orčími zbraněmi. Nijak se netajil tím, že jeho hlavní motivací je zvědavost, jak budu bojovat, protože mé slabiny mohou snadno odhalit, jak by mohli orci bojovat s lidmi efektivněji. Souhlasil jsem. Dostal jsem do ruky orčí kladivo a musel jsem sundat zbroj. První souboj byl celkem schůdný a odměnou mi bylo zlepšení techniky v orčích zbraních. Další souboj šel podobně ztuha, ale to jsem bojoval proti ohnivé ještěrce. Na Choktu to udělalo dojem, takže mi zvedl perk orčích zbraní na level 3. Od této chvíle je umím používat velmi efektivně.
Podle mě jde o alternativu k obouručním zbraním, když se rozhodnete šetřit dovednostní body. Nicméně orčí zbraně jsou těžkopádnější a chce to dost cviku. Spáčův chrám je přitom dost tuhý, vlastně mě jeho tuhost až překvapila, takže jsem se rychle vrátil k Trolí pěsti.
Poznámka: ještě před tím, než jsem dorazil za Ur-Shakem a vstoupili jsme do enklávy, tak jsem se od Homera naučil perk potápění a po první návštěvě ennklávy (Spáčova chrámu) jsem se od Jana naučil pěstní zápas level II. Když jsem Jana požádal o další trénink, tak mě nejprve vyzval na souboj. Odešel do nedaleké klece, kde jsem musel shodit zbroj a uklidit zbraně, abych nepodváděl. Ale nebyl to problém. Jakmile jsem Jana porazil, tak mě naučil pěstní zápas na úroveň 3. Akorát mi není moc jasné, k čemu je tahle dovednost dobrá. Naštěstí to stálo dohromady jen 30 bodů. Tím jsem navíc zkompletoval všechny melee dovednosti.
Klíčem pro vstup do Spáčova chrámu se pro mě stala šamanka Ur-Nazkrog. Chvilku jsem musel ukecávat jejího strážného, ale nakonec mě k ní pustil. S Ur-Nazkrog jsem mluvil narovinu (otevřeně) a stejně tak i ona se mnou. V jejím snu jsem byl tím, kdo odstranil pečeť ve Spáčově chrámu a tím ho osvobodil na tento svět. Bez okolků jsem jí ukázal talisman, který jsem našel v Opuštěném dole, a který mi pomáhal odstraňovat magické bariéry okolo ohniskových kamenů. Ur-Nazkrog v talismanu poznala Spáčovu magii a jen jí to potvrdilo, že jsem nejspíše opravdu tím vyvoleným z jejích snů. Je to trošku zvláštní, když orci usilují o životy lidí, že zrovna já mám Spáče osvobodit, ale jak mi Ur-Nazkrog prozradila, je to Spáčova vůle.
Nicméně to nestačí, abych jí úplně přesvědčil, tak jsem musel provést obřadní rituál s mrtvým tělem poraženého Backtracka. Ur-Shak mi prozradila, kde najdu vodítka k řešení tohoto úkolu, ale jinak to celé musí vypadat tak, jako bych na to přišel já sám. To je to, co chce Ur-Nazkrog vidět. Tělo Backtracka a nápověda se nacházejí v tunelech vedoucích do orčí arény. Jakmile jsem byl hotov, tak mě Ur-Nazkrog doprovodila do chrámu až k magické bariéře, která brání vstupu do vnitřní části chrámu. Umakhal mě konečně opustil, ale u bariéry nás dohnal náčelník To-Churnagg, který nesouhlasil s tím, abych se do celé záležitosti jakkoliv pletl, ale Ur-Nazkrog ho dost důrazně usadila a on musel ustoupit. S amuletem v ruce jsem se dotkl magické bariéry a ona přede mnou ustoupila.
Cesta je volná, alespoň nyní a jen pro mě ...
Přispěvatel: Elemir Červen 26, 2026, 15:44:44
Na počátku bylo 5 orčích šamanů, kteří se rozhodli povolat Spáče na tento svět, aby jim pomohl zvítězit nad lidmi. Spáč se tak stal jejich novým božstvem a osvoboditelem. Koho Spáč nezničí, ten bude uvržen do otroctví. Šamani byli úspěšní a na ochranu svého díla obětovali své životy, konkrétně svá srdce. Jako nemrtví se pak stali strážci tajemství chrámu. Zatím totiž nenastal ten správný čas, aby byl Spáč osvobozen na náš svět. Víra ve Spáče byla v té době mladá a nejistá, a tak se šamani rozhodli chrám zapečetit. Jednou přijde doba, kdy víra ve Spáče zesílí a sami orci Spáče osvobodí.
Cor Kalom měl tedy zčásti pravdu, Spáč je do určité míry opravdu vězněm orků, ale ty důvody pro uvěznění jsou jiné. Spáč trčí ve své "cele" už příliš dlouho a tak se rozhodl jednat. Když král Rhobar nařídil vztyčit nad Hornickým údolím Bariéru, tak využil příležitosti a narušil mágům jejich magii. Díky tomu uvěznil nejenom orky, ale i mágy a vše kolem. Z orků si tak snadno vytvořil skupinku svých věrných "obdivovatelů" a celkem umně využil i Bratrstva, které přesvědčil, že je jejich spásou. A tak vznikla víra ve Spáče. Cílem Spáče však bylo jen to, aby našel vhodného hlupáka, který pečeť jeho vězení rozbije a dokončí rituál osvobození. A tím hlupákem se stal Cor Kalom, který narozdíl od Y'Beriona podstatu Spáče neodhalil.
Chrám Spáče je docela věrný originálu, byť je samozřejmě graficky vyšperkovanější a pár změn tu přeci jen je. Nicméně to základní rozložení celkem sedí. Změna se týká třeba puzzlů, které jsou odlišné, ale nijak to neruší původní záměr Piraní. Cílem je vyhledat a zničit všech 5 šamanů "vyvolávačů". Všichni se nacházejí ve svých komnatách, kam vede přístup skrze různé spínače (nutná střelba do symbolů) a občas je potřeba pořešit nějaké to puzzle.
V první části chrámu je potřeba v postranní komnatě vyřešit puzzle se sochami. Správné řešení najdete vyryté na podstavcích soch - sochy musí ukazovat správným směrem a ten je na podstavcích vyznačený. Jakmile jsou sochy seřazeny, tak uprostřed místnosti vyjede sloup se symboly. Ty je potřeba nastavit na otočném válci v úvodním sále chrámu a tím se otevře cesta dál.
A zde začínají hrátky se šamany a drobné bloudění. Nicméně není to nic extrémního, do další části chrámu se dá dostat i tunelem s důlními červy. Kdo však chce, může vyzkoušet skákací puzzle. Jen je potřeba nejprve najít jednu ulomenou páku.
Na chvilku odbočím. Chrám Spáče je na okolní poměry dost tuhý. Místní kostlivci jsou ještě fajn, ale nově se zde nachází nemrtví orci a ti mi dávali zprvu dost zabrat. Zkoušel jsem na ně orčí zbraně, ale pak jsem se raději vrátil k sekyře. Časem jsem ovšem zjistil, že lépe se s nimi bojuje s obouručními meči, ale to je dané tím, že mám prostě jiný styl boje. Určitě by to šlo vypilovat i se sekyrou, ale jak mě hra po celou dobu do ničeho moc nenutila, tak mi prostě chyběla dostatečná praxe a na změny (pilování taktiky) už je prostě v chrámu docela pozdě. Proto to zprvu dost tuhlo. Abych příliš neplýtval lektvary léčení, tak jsem přešel na léčení runou a k tomu jsem si šperky navýšil pool many. Lektvarů many jsem měl přeci jen více a nemusel jsem jimi tak šetřit.
První nemrtvý šaman je Varrag Kasorg, kterého jsem z jeho sarkofágu uvolnil vyřešením puzzlu (skládal jsem obrázky na podlaze). Varrag Kasorg není zprvu nepřátelský, ale nakonec přeci jen podlehne vůli Spáče a zaútočí. Je to asi nejtužší boj, který tu lze se šamany svést a výsledek je korunovaný spawnutím dvojice nižších démonů. Když jsem Varraga konečně porazil, tak mi nezbylo než urychleně utéct a někde se v poklidu vyléčit. Zbylo mi jen málo zdraví a nechtěl jsem prostě riskovat, byť nižší démoni jsou jinak celkem slabí.
Poté jsem se dostal skrze chrám až k velké rudé stěně, ve které bylo magické pole. V postranních místnostech jsou další formy puzzle, kdy je potřeba střelbou do symbolů něco aktivovat a pak jednat. V prvním případě jde o přesměrování toku krve, mezi nádobami v druhém je to deaktivace pastí a pak vypuštění dalšího proudu krve z druhé strany. Tím se před bariérou objeví spínač a po jeho aktivaci z pole vylezl ohnivý démon. Pěkně tuhá potvora, ale udolal jsem jí a pole zmizelo.
Tím jsem se dostal do části, která obsahuje lávovou jeskyni a zde se ukrývá meč Uriziel. Další část pak vede k hlavní bráně do části, kde je uvězněn Spáč. Opět je to hodně věrné originálu, akorát Urizel se tentokrát neukrývá v kryptě, ale je přímo na vrcholu ostrůvku v lávovém jezírku. Cestu na ostrůvek je nutné vyrobit z duší démonů lordů, kteří přebývají v okolních místnostech. Jsou 3 a dají se sundat i bez jediného škrábnutí. Po porážce každého z démonů jeho duše doputuje ke sloupu před ostrůvkem a vytvoří jedno světelné lano. Jakmile jsou mrtví všichni 3, tak vznikne světelný most.
Uriziel se nachází v kuželu světla, pěkně vysoko nad podlahou a hlídá ho šaman Varrag Ruuushk, který je nepřátelský hned od počátku (a ostatní zbylí šamani taktéž). Po zabití Varrag Ruuushka meč klesl k podlaze a já si ho mohl vzít.
Další cesta mě zavedla k velké bráně.
Před velkou bránou se nachází mechanismus, který funguje jako lávová pumpa. Je to výrazný rozdíl oproti originálu, ale zjednodušená je vlastně celá tato pasáž chrámu. Mechanismus má jednu páku a obrázky kolem ní naznačují, že je potřeba s celým tímto obřím rumpálem zatočit. Pumpa se na konci sama zarazí a dole v místech, kde bylo původně jezírko, se objeví chodba.
V chodbě se dá najít další sekera Trolí pěst, ale podstatné je, že odtud vede cesta ze boční mříže před bránou. Mříže je možné otevřít a nahoře na ochozu je mechanismus do velké brány. Tím jsem se dostal zas o kus dá, až na most přes další lávové jezírko.
V originále tu byl v tuto chvíli nesmrtelný šaman Varrag Arushat (tedy jestli si to dobře pamatuji). Nyní šel celkem snadno porazit. Cesta za ním vede do části, kde je v originále samotné finále hry, ale ve vstupu do Spáčova vězení (rituální místnosti) mi zabránilo další magické pole, které už talisman odstranit nedokázal.
Poznámka: z každého zabitého šamana vypadne specifický drahokam/talisman, který je potřeba sebrat.
Tři šamani za mnou, takže dva mi někde unikli ... nacházejí se v místnostech před rudou stěnou, k otevření jejich místností je potřeba střelit do symbolu nad dveřmi.
První padl šaman Varrag Hashor a po něm Varrag Unhilqt. Tím jsem měl splněno. Meč mám, talismany nemrtvých šamanů taky, takže hurá ven z chrámu. V originále se tu operuje s meči šamanů, ale to bylo v remake odstraněno.
Šamanka Ur-Nazkrog ani náčelník To-Churnagg se mnou nechtěli mluvit. Magické pole, které původně bylo na počátku chrámu, přitom zmizelo, ale nikoho to asi nezajímá. Spíš mě ale překvapilo, že nikoho nezajímá, co jsem objevil uvnitř chrámu a to ani Ur-Shaka. Deník taky nebyl v tomto ohledu zrovna sdílný. Chvilku jsem zvažoval, že jsem možná něco minul, ale nakonec jsem vyrazil za Xardasem, on snad k tomu bude mít co říct.
Přispěvatel: Elemir Červen 26, 2026, 20:23:30
Vhodné kouzlo mi připravil sám Xardas, ale seslat ho může jen mág ohně. Mám proto požádat o pomoc Miltena. Jak se ale dostaneme k rudné haldě, je už čistě jen naše věc.
Abych se dostal přes poslední pečeť (magickou bariéru) v Chrámu Spáče, tak budu potřebovat i všech pět drahokamů mrtvých šamanů. Jen pro úplnost:
Varrag Hashor vlastní Worldcleaver Gemstone
Varrag Kasorg vlastní Lightbringer Gemstone
Varrag Unhilqt vlastní Timesplinter gem
Varrag Arushat vlastní Banstone
Varrag Ruuushk vlastní Fiendeye Gemstone
Drahokamy slouží jako klíč k odstranění magické bariéry do rituální komnaty a jejich moc je během procesu nabití Urizielu zabudována přímo do meče.
Ještě než jsem Xardase opustil, tak jsem se ho mohl optat na lepší výbavu. První otázka byla na lepší zbroj. Naznačil mi, že to už bych měl přeci vědět a měl pravdu. Když došlo k vyvraždění mágů ohně, tak Gomez vylezl ze svého sídla v podivně zářivé zbroji, což není nic jiného, než-li rudná zbroj, kterou v remake získáte právě od Gomeze. Poté následovala otázka na magické roucho, ale Xardas se jen podivil, k čemu mě, nemágovi, bude magické roucho? Čekal jsem, že mi prozradí něco více o potopené věži, ale tímhle náš rozhovor na téma opuštěné věže prostě skončil.
Poznámka: docela mě pobavila forma žádosti o lepší zbroj, kdy si hrdina postěžoval na kvalitu červí zbroje, která prý už nedrží pohromadě tak jako dřív :). Hra tedy umí poznat, i co mám na sobě a náležitě to zohlednit v rozhovorech.
Nebudu vás napínat, potopenou věž jsem o něco později navštívil ještě jednou a nechal jsem se podat. Ve věži se dá krom podzemí prozkoumat i část vršku věže, ale podzemí je klíčové a záludné. Před zavřenými dveřmi je na zemi rituální kruh s několika typy symbolů, které by měly být sami o sobě nápovědou. Na kruh je potřeba zakouzlit kouzlo vody, vzduchu a ohně. Po každém kouzle se rozsvítí příslušný typ symbolů a dveře se nakonec otevřou. Za nimi je Xardasova tajná pracovna, kde se dá najít nekromancerské roucho, ale hlídá ho démon lord. Pro mě už celkem pohoda. Dále se tu dá najít dvojice teleportačních run - do věže mágů ohně a sem do potopené věže. Obě se hodí.
Runu do věže mágů ohně jsem ihned využil a stejně jako v originále mě u toho zastihl Bartholo. Byl však jediný nepřátelský, byť měl po ruce dva strážné. Jakmile jsem ho porazil, tak jsem ho rovnou zabil. Nikomu to ovšem nevadilo. Drobná komplikace nastala akorát dole u vchodu do věže, kde na mě vyskočil jiný strážný a jakmile jsem zabil i jeho, tak se k činu pomalu rozhoupali další. No a tím jsem se dostal do kolečka zabíjení, které ale asi nebylo nutné. Všichni ostatní prostě jen přišli pomstít ty předchozí. Kdybych si jich nevšímal, tak mě nejspíše nechají být, nebo kdybych alespoň ty strážné rovnou nezabíjel.
Je to docela divné, hlavně v porovnání s originálem a těžko říci, jestli je to vlastnost hry (remake) nebo to prostě jen špatně funguje. Chtě nechtě jsem musel zabít i Thoruse, který jinak stál na mé straně. Než jsem se nadál, tak jsem vyzabíjel celé hradní nádvoří a kousek osazenstva před bránou hradu, ale Stíny a kopáče už jsem nechával žít.
Vyneslo mi to dost zajímavého lootu, ale krom rozprodeje mi byl už k ničemu. Opět se ukázalo, že Rudobaroni a elitní stráže mají dost dobré meče, třebas klasicky Scar a jeho jednoruční meč s damage 70. Ještě zajímavější bylo vylootit mrtvé mágy, což je v originále zdroj haldy lektvarů, ale tihle u sebe skoro nic neměli! Jen pár klíčů od ubykací, kde jsem pak našel zamčené truhly. Ne všechny jsem však odemkl, stejně jako truhly a dveře v sídle Gomeze. Prostě mě to po nějaké době přestalo bavit - moc práce pro nic.
Gomez byl poněkud překvapený, že mě vidí, ale byl ochotný si promluvit. Požádal jsem ho proto rovnou o jeho zbroj a vysvětlil mu, co je v sázce. Úplně proti nebyl, ale něco za něco. Pokud mu přinesu teleportační kámen do potopené věže, tak mi zbroj dá. Je-li totiž pravda, co jsem říkal o Spáčovi, tak bude potřebovat bezpečný úkryt, kde to bez úhony přežije. Souhlasil jsem a z kapsy jsem vytáhl požadovaný kámen. Gomez mi na oplátku předal klíč od svého pokoje, kde jsem v truhle našel rudnou zbroj. Krom toho jsem nečekaně objevil Gomezovu konkubínu, která se tu za plentou bezstarostně koupala.
Když už jsem u těch žen. Syra a Seraphia zůstaly po vyvraždění mágů stále v táboře, ale jakmile mě spatřily, tak obě zdrhly. Minimálně u Syry mi to bylo divné, protože jsem čekal, že její nespokojenost ve Starém táboře povede k útěku nebo něčemu podobnému, ale obě se prostě jen vyděsily a zmizely neznámo kam. Co jsem tak četl, tak Syra se opravdu měla zachovat trošku jinak, ale tenhle trigger podle všeho dost často buguje.
Gomeze je možné i zabít, ale dal jsem přednost mírovému řešení, protože je to novinka, tak proč toho nevyužít? Gomez jinak padl na dvě rány a zbyl po něm klíč od truhly a obouruční meč s damage 110 (Innosův hněv?). Ze Starého tábora jsem odešel severní branou, ve které mě zastavil Fletcher. Za drobný poplatek mě prý pustí, nic víc za to nechce. Jelikož je Gomez pryč a vůdčí role se po něm nejspíše zhostí Thorus, tak už mi vlastně nic nehrozí a on nemá důvod mě zabíjet ... heh, ale Thorus je také mrtvý :). Odmítl jsem a Fletchera jsem zmlátil a vylootil. Poté mi dal pokoj.
V Novém táboře jsem nejprve vyhledal Miltena a požádal ho pomoc s použitím Xardasova svitku. Milten souhlasil, ale nejprve se musíme zbavit strážného. S tím nám pomohl Gorn. Poté jsme s Miltenem sešli dolů až k můstku, kde stál další strážný. Jelikož jsem tento úkol dělal 2x, tak jsem využil dva odlišné přístupy. V prvním jsem strážného uspal svitkem Spánek a v druhém jsem ho prostě podplatil. Gorn mi totiž pohrozil, že cestou nesmím nikoho ze strážných zabít, jinak si mě podá.
U rudné haldy nás dostihl rozlobený Saturas, který mi oznámil, že haldy se dotknu jen přes jeho mrtvolu. Měl jsem kliku, protože Xardasův plán jsem s ním už dříve probíral (netajil jsem ho), ale Saturas ho tehdy zamítl. Jelikož jsem však byl předtím vůči němu otevřený, tak byl nyní ochotný poslouchat a nakonec souhlasil. Milten začal zaříkávat a já ponořil Uriziel do rudné haldy ...
Jakmile byl Uriziel nabit, tak mě Saturas vybídl k odchodu, ale mám být opatrný, ne všichni můj čin ocení. Svým konáním jsem si proti sobě poštval dost lidí, ale pravdou je, že jsem normálně napochodoval mezi ostatní mágy vody a nikdo se o tom ani slůvkem nezmínil.
A teď proč jsem si dal tuhle pasáž ještě jednou? U Saturase se totiž objevil dialog, kdy jsem ho mohl požádat o připojení k Novému táboru. Tohle mi předtím uniklo, protože jednotlivé události ve Starém táboře proběhly trošku jinak a tak jsem ztratil přehled. Podle všeho jsem byl ze Starého tábora vyloučen, což je jasné, a nejspíše se tak stalo poté, co Gomez obsadil Nový důl. Jakmile jsem pomohl s jeho znovudobytím, tak se můj status nejspíš změnil a v tuhle chvíli jsem si měl asi se Saturasem znovu promluvit. O nic nejde, na hru to vliv nemá, respektive nic nového mi to nepřineslo (jen drobnosti), ale chtěl jsem to zkusit.
Loadnul jsem proto zpět a dle rady Saturase jsem zašel za Leem. Dostal jsem od něj úkol, kdy jsem se měl na pobřeží setkat s mágem Myxirem a pomoci mu s jeho úkolem. Jde o pobřeží pod majákem. Myxir tu na mě čekal a požádal mě o nalezení artefaktu, který se podle všeho nachází poblíž jednoho z vraků. Hned u prvního vraku jsem pod vodou našel truhlu a v ní Druidskou knihu. Předal jsem jí Myxirovi a splnění úkolu jsem ohlásil Leemu. Tím jsem byl přijat mezi žoldáky a obdržel jsem zbroj a meč. Nic víc není třeba. Nenásledují ani další úkoly.
Někdy v této době mě zastavil ještě Nefarius se svým úkolem ohledně starého Innosova chrámu v tundře.
Každopádně nabitím Urizielu končí 5. Kapitola a děj se posune dál. Nový tábor jsem opouštěl na levelu 34 a s 66 volnými dovednostními body.
Přispěvatel: Elemir Červen 27, 2026, 00:19:50
V orčí enklávě se na první pohled nic nezměnilo, ale Ur-Shak se mnou zase konečně začal mluvit. Prozradil mi, že chrámem prošlo procesí templářů vedené Cor Kalomem. Nechali je být, protože se ukázalo, že vyvoleným ze snů Ur-Nazkrog byl právě Cor Kalom a ne já. S Ur-Nazkrog jsem si o tom později promluvil a nebyla na mě kvůli tomu ani naštvaná. Svou úlohu jsem i tak splnil a nejspíše to byl Spáčův záměr. Cor Kalom však dokončí to, co já nedokázal. V cestě do chrámu mi nikdo nebránil.
Poznámka: u popisu orčí enklávy jsem zapomněl zmínit jeden postřeh, který ale nemám ověřený. Jelikož je zvládnutí orčího jazyka dobrovolné, tak alternativou je prostě vzájemné neporozumnění, které nejspíš povede k tomu, že enklávu bude nutné vybít.
No nebránil. Při druhém pokusu se mi nečekaně přilepil na paty Umakhal. Hned v úvodní části chrámu se spawnulo pár kostlivců a nemrtvých orků, takže jsem musel opět bojovat. Nicméně nyní to šlo snadněji a velkou zásluhu na tom měl Uriziel, protože boj s obouručním mečem mi šel lépe - našel jsem lepší kombo strategii na orky. Umakhala jsem přitom nalákal na dvojici orků, kteří ho zabili a tím jsem se ho definitivně zbavil. Potvory se nespawnuly úplně všude, většina se jich objevila jen na hlavní cestě k (zapečetěné) rituální komoře. Ale i tak to bylo dost potvor, které postupně doplnili šílení templáři.
Po zkušenostech s prvním pokusem jsem se rozhodl, že postavu doučím kuše. Vyšlo mi to krásně až na mistra a k tomu jsem něco málo investoval do zvýšení obratnosti. Díky bonusovým předmětům jsem se tak dostal na obratnost 81 a mohl jsem začít používat válečnou kuši. Část bonusů šla ještě do poolu many, abych se mohl dostatečně léčit runou. Kuše se mi hodila asi na dvou místech, ale užitečná byla minimálně v tom, že protivníka načnula a mečem jsem ho pak už jen dorazil. Templáře jsem třeba stíhal ustřílet dřív, než ke mě doběhli, a to je přitom kuše docela pomalá zbraň (templáře je nutné ještě dorazit smrtícím úderem). V chrámu jsem o 2 levely poskočil, takže pořád tu byla možnost zvednout obratnost až na 100 bodů, ale nebylo to nutné. Jde spíš jen o pohodlnost, předtím jsem to taky zvládl jen s mečem.
Jak jsem se blížil k mostu přes lávové jezero, tak jsem si všiml všudy přítomných mrtvol templářů. Vypadalo to, jakoby mezi templáři došlo k rozepři, která skončila krveprolitím. A vyhrála samozřejmě ta část, která přišla vysvobodit Spáče.
U magické bariéry jsem se nečekaně setkal s Xardasem, který byl viditelně oslabený a stěží mi stihl prozradit, co mě čeká. Musím se prý dostat až ke Spáči a zničit všech 5 srdcí nemrtvých šamanů. Tím Spáče z našeho světa zapudím. Poté zmizel. Je to významný rozdíl oproti originálu, kde Xardas upadne do bezvědomí a zůstane tu ležet. Nyní za včasu rozpoznal hrozící nebezpečí a včas se odteleportoval. Jen pro připomenutí, Xardas měl původně v plánu získat Spáčovu moc (esenci), ale nedokázal odolat jeho moci a upadnul do bezvědomí dříve, než já se ke Spáči vůbec dostal. Tohle se ale nedozvíte z remake ani z originálu, protože Xardas svůj záměr odhalí až v druhém díle. Nicméně ta původní pasáž byla nejspíše námětem pro finále v remake. Za chvilku se k tomu dostanu.
Bariéra padla po zásahu Urizielem a hned poté jsem schytal pár šipek z kuše od templářů, kteří na druhé straně drželi stráž. V té tmě se mi blbě orientovalo, ale templáři byli jen tři, takže jsem je nakonec dostal. Podobně jako v originálu jsou tu postranní místnost, ale v každé je jen truhla s pár léčivými lektvary a lektvary many. Hrátky s esencemi s permaefekty se tentokrát nekonaly, což mě trošku zklamalo. Vyšel jsem po schodech u vstupu do další části stáli pro změnu dva přátelští templáři. Netuším, co tu dělali, protože o kousek dál stál opět jeden šílený templář a za ním ještě šílený Cor Kalom. Šílený templář se na mě vrhl, takže jsem instinktivně couvnul a ti dva normální ho prostě sejmuli. Takže k sobě asi opravdu nepatřili :).
Rozhovor s Cor Kalomem nikam nevedl. Bylo jasné, že ho nepřekecám a o pár desítek minut dál bylo jasné proč. Cor Kalom se odteleportoval a mě nezbylo nic jiného, než vstoupit do rituální komory.
Přede mnou se objevila půlkruhová místnost, kde na zemi sedělo několik templářů a odříkávali rituál. Před nimi stál oltář se srdci šamanů a nad ním se z dimenzionální díry vykláněl samotný Spáč. Byl vskutku obří, ale také bylo vidět, že v trhlině uvízl a nemůže z ní (zatím) vyjít celý. V první chvíli mě totiž napadlo, proč se prostě jen víc nevykloní a rovnou mě nesejme. Jenomže on na mě díky tomu nedosáhl. Místo toho se uchýlil k jiné taktice.
Jakmile jsem sešel dolů mezi templáře, tak mě Spáč ovládl a já upadl do bezvědomí. Je to vlastně poměrně přirozené, vždyť takhle Spáč své oběti ovládá. Upadnou do bezvědomí (nebo spíše hlubokého spánku) a už se z něj neproberou, protože se stanou vězni Spáčem vnuknutého snu. Spáč mi přihrál rovnou noční můru a tak nějak očekával, že se z ní už neproberu. Tedy alespoň do té doby, než rituál naplno proběhne. Přesně tohle se nejspíše stalo Xardasovi v originálu a tenhle námět se pak stal podkladem pro finále v remake.
Jenomže Spáč se přepočítal a stejně tak Cor Kalom. Moje noční můra se týkala Citadely, kde jsem sváděl tuhý boj s harpyjemi. Nakonec jsem je všechny porazil a noční můra skončila! Po probuzení jsem měl plné zdraví a manu, což je pro jednotlivé fáze finále typické. Ve snech je navíc možné využívat kouzel a lektvarů. Nyní jsem mohl seběhnout k oltáři a zničit první srdce nemrtvého šamana. Cor Kalom mezitím odlevitoval z mého dosahu a k tomu jsem si všiml, že všichni templáři už jsou po smrti - jejich role v rituálu skončila. Nyní je to jen o mě.
Ihned po zničení srdce mě Spáč znovu zachytil a uvrhl mě do další noční můry. Ocitl jsem se na poušti obklopené nezdolnými skalisky, takže jsem byl zdánlivě v pasti. Uprostřed byla kruhová plošina, která je pro vyřešení snu klíčová. Je to aréna, na kterou když jsem vstoupil, tak mě obklopila nepropustná bariéra a na bojiště postupně dorazilo několik kopií orka, jehož jméno jsem úspěšně zapomněl. Když jsem všechny kopie porazil, tak jsem se opět probudil a mohl jsem zničit další srdce.
V další noční můře jsem honil šíleného kopáče Muda po Starém dole. Do cesty se mi přitom připletla šílená královna důlních červů a nakonec jsem musel zabít i samotného Muda. Poté jsem se probudil a zničil třetí srdce nemrtvého šamana.
Poté následovala rovnou kaskáda nočních můr, ve kterých jsem musel postupně porazit šílené verze svých pomocníků. První byl šílený Diego. Jde o dvoufázový boj, kdy je potřeba k Diegovi co nejrychleji, ale zároveň hodně opatrně dojít, a srazit mu zdraví na polovinu. Diego střílí z luku a je dost přesný a smrtící. Poté se přesune a je nutné ho opět dohnat a dorazit. Po Diegovi následuje boj se šíleným Gornem, který probíhá v kulisách rudné haldy a je to tak trochu rutina. Gorn není úplné ořezávátko, ale vyřešila to hrubá síla.
Nejhorší byl následující souboj s Miltenem, protože zprvu není jasné, co po vás hra chce. Je tu sice jedna názorná pomůcka, ale dokud to neuvidíte v reálu, tak si to s tím nespojíte. Milten stojí v kamenném kruhu a okolo je podél zdi trojice převržených kotlů se žhavým obsahem. Milten po vás palí ohnivé střely, což je dost nebezpečné a sám je chráněn magickou ochranou, kterou zbraněmi neprorazíte. Nicméně jakmile se Milten trefí do jednoho z kotlů, tak ho zasáhne proud plamenů, který mu ubere 1/3 zdraví. Cílem je tedy donutit Miltena střílet tak, aby vždy trefil nějaký kotel. Dá se to udělat i tak, že se za kotel schováte ve vhodném úhlu a Milten se pak pokouší kotel prostřelit.
Další v pořadí je Lester, ale stejně jako u Gorna jde jen o rutinu, kterou pořeší hrubá síla.
No a poslední je Xardas. Sen mě vykopl v knihovně, kde jsem se dostal do potyčky s jeho šílenou verzí. Po prvním útoku na sebe nahodil ochranu (podobně jako předtím Milten) a odteleportoval se na jeden ze sloupů. Odtud na mě poslal pár kostlivců a mezitím se začal porůznu teleportovat a odstřelovat mě zdálky kouzly. Cílem je zničit všechny povolané kostlice. Poté se Xardas objeví uprostřed knihovny a je možné ho opět zranit. Tohle se opakuje celkem 3x. Jakmile jsem Xardase zabil, tak jsem byl z noční můry venku.
Tím ale skončila ta jednodušší část finále! Po zničení čtvrtého srdce nemrtvého šamana se Cor Kalom proměnil v démona a zaútočil na mě sám. Není to žádné ořezávátko. Démonní forma Cor Kaloma disponuje jedním dost nepříjemným útokem (takové chňapavé ruce s velmi devastujícím damage), který pro mě vždy znamenal rychlý konec. Asi se to dá uhrát, ale jednak už na tohle poskakování nejsem a pak jsem byl vzhledem k současnému počasí dost zpocený, takže to na nějaké přesné ťukání ani moc nebylo :). Jako popravdě, ani se mi to moc nechtělo řešit.
Zkoušel jsem pár dalších fíglů, jako si na pomoc přivolat golemy nebo armádu kostlivců, ale nebylo to dostatečné. I když jsem pak do boje zasáhl, tak se Cor Kalom vždy zaměřil přímo na mě a snadno mě sejmul. Vlastně to bylo ještě horší, než když jsem bojoval úplně sám.
Chtělo to buďto víc vyvolaných potvor nebo něco silnějšího, ale mé možnosti byly v tu chvíli dost omezené. Holt jsem se na tuhle alternativu vůbec nepřipravil. Zkusil jsem proto loadnout před finále, ale tím jsem si nepomohl. Jakmile jsem totiž vstoupil do chrámu, tak se Xardas přesunul. Přitom zrovna jeho jsem potřeboval, protože vím, že prodává vyvolávací svitky. Musel jsem proto loadnout až na úplný začátek 6. Kapitoly a dát si to celé znovu.
U Xardase jsem dokoupil pár svitků na vyvolání golemů (měl jsem jich dohromady 5) a k tomu jsem skoupil všechny svitky vyvolání ohnivých démonů (taky 5). Preventivně jsem docvičil kuši, abych vyvolaným potvorám mohl v boji pomáhat, ale nakonec to bylo zbytečné. Pět démonů zvládlo Cor Kaloma i bez mé pomoci.
Cor Kaloma jsem musel ještě jakoby dorazit, ale to byla už jen formalita. Poté jsem mohl bezpečně zničit poslední srdce nemrtvého šamana.
Po jeho zničení už následovalo známé intro, jen v novém grafickém kabátku. Spáče to začalo vtahovat zpět do dimenzionální díry a ještě než v ní zmizel nadobro, tak stihl vykřiknout. Jakmile byl pryč, tak se začal chrám bortit a já zde zůstal uvězněný a zasypaný.
Je trochu škoda, že tu vývojáři neukázali i zánik Bariéry, klidně jen ve formě slajdů. Místo toho následoval jen velmi stručný textový popis, který se týkal mého bezprostředního osudu.
Ve výsledku jsem dost spokojený, byť ten závěr jsem si představoval trochu jinak. Samotné provedení formou nočních můr mi přišlo fajn, možná i lepší než původní souboje s démony, ale ta část s Cor Kalomem je prostě divná. Skákací finále mi vadilo už u Risenu, tady to šlo alespoň vyřešit těmi démony. Mágové to mají díky tomu asi nakonec jednodušší, ale věřím, že s trochou trpělivosti bych to nakonec dal i tím mečem. Jenom už to prostě není nic pro mě.
Bilancovat asi moc nebudu, je to prostě pořád ten starý dobrý Gothic. Překvapilo mě jen, že jsem to v pohodě uhrál i na svém hardwaru a nijak výrazně mě to neomezovalo. Za celou dobu mi hra spadla jen jednou, horší to ovšem bylo s bugy. Z těch kritických si vzpomínám na dva - u dospělého trola se mi neobjevila nabídka vylootění (úkol s ohniskovými kameny), což naštěstí vyřešil reload savu. Štěstí hlavně bylo, že jsem si toho všiml a nepokračoval dál, protože v okolí se válí trojice trolích kůží, které jsem mohl mylně považovat za potřebnou trofej. Další problém nastal při zpětné přeměně ze žravé štěnice, kdy mi hra nezobrazila návratovou sekvenci a tak klikání myší nefungovalo. Potom různé drobné zádrhely v pathfindingu, ale to nebylo nic kritického.
Je pravdou, že u pár věcí si doposud nejsem jistý, jestli šlo o přirozené chování hry, nebo to byl nějaký bug, viz třeba osovobození Syry nebo "vlažný" útok stráží ve Starém táboře. Nicméně nyní mám remake za sebou, takže se klidně můžu po internetu porozhlédnout, co a jak mělo probíhat a co jsem případně minul. Další rozehrávka beztak připadá v úvahu spíš až s češtinou. Angličtina je ve hře srozumitelná, což o to, ale krom dialogů je tu pár drobností, které se mi nechtělo louskat a přitom mohou být zajímavé, jako např. glosář.
Každopádně remake mohu s klidem doporučit. Pár patchů to asi ještě snese, ale to už bude řešit jen detaily.
Přispěvatel: Milhaus Červen 27, 2026, 17:11:58
No a pak ve fázi útoku na Starý tábor jsem našel Syru mrtvou v té jejich kůlničce. V pokoji Gomeze se pak dohadovala Velaya se Seraphii. Seraphia je totiž zradila a nabonzovala Gomezovi, který pak Syru zabil. Ať jsem řekl cokoliv, skončilo to tím, že Velaya zabila Seraphii a utekla do tábora Sektářů, kde jí šlo pak i najít.
Horší je to s útěkem Stoneho. Ten v původní hře vylepšil rudnou zbroj, nicméně zde zdá se záleží na tom, kam uteče. Pokud se hráč naučí kovářství, tak asi od něj může dostat nějaké úkoly (již dřív) a nyní v této fázi tak uteče k bratrstvu a tam vylepší zbroj. Já to neuměl, tak utekl do nového tábora, ale tam mi ji nevylepšil.
Přispěvatel: Elemir Červen 27, 2026, 18:57:48
Na Stoneho jsem úplně zapomněl, v hradu pak vznikl takový chaos, že jsem ztratil přehled a kupodivu mě ani nenapadlo jít znovu prošmejdit vězení. Pořád mě totiž mátlo, že Starý tábor zůstal volně přístupný. Ke změně došlo až poté, co jsem použil teleportační runu z potopené věže, nebo mi to tak alespoň přišlo.
Přispěvatel: Milhaus Červen 27, 2026, 22:09:47
Ještě jsem narazil na nový úkol u hřbitova skřetů, kam se nasomrovali sektáři, kteří odešli s Kalomem. Tři novici od nich chtěli zdrhnout (nic extra), ale byla tam většina těch baalu, co zmizela z bažin.
Právě teď jsem konečně hru taky dohrál a popravdě nevím, co si o tom mám jakože myslet, no :D. Na jednu stranu je ten závěr lepší tak, jak je v remaku, na druhou stranu je celá pasáž počínaje cestou za Xardasem prostě divná. Xardas, Ur-shak jsou úplně jiné postavy, než v originále. Do Svobodného dolu se dá nejspíše dostat již dřív skrz jeskyni se stínovou šelmou nedaleko kobky. Skřetí město je docela divočina. A Spáčův chrám a to, jak jej celý změnili, dokonce i základní věci, jako sbírání mečů, je hodně divné. Také je dost divné, že nejtěžší šaman je hned ten první, který si alespoň vyvolá démony. Ti ostatní jen mlátí holí a ani nekouzlí. A úplně poslední (který byl v původní hře nesmrtelný) není ani boss.
V 6 kapitole se ale pro jistou obnoví potvory po celém světě. Takže 3-5 kapitolu hráč běhá hodiny a hodiny po prázdném světě, ale když má jít zabít Spáče, tak mu tam dají všude vlky, mrchožrouty, mouchy a podobně, které zabíjí na ránu.
Taky první tři noční můry při boji se Spáčem se nějak nepovedly. Hlavně první dvě, jsou dost nic neříkající a netuším, proč se hrdinovi zdálo právě toto. U třetí je potíž, že hráč nemusí Muda za celou hru potkat, tedy nemusí ani vůbec vědět, kdo to je.
Závěrečný boj s démonem Kalomem mě pak donutil si nasadit zbroj nekromanta a amulety a prsteny zvedající odolnosti proti magii. Až pak jsem jej umlátil (doslova umlátil - tedy stál jsem před ním a jen valil komba). I tak jsem se musel jednou léčit. Jinak bez šance. V té zbroji z rudy mě klepl na 3 zásahy.
Přispěvatel: Elemir Červen 27, 2026, 23:11:02
Jinak to běhání po prázdném světě mi taky vadilo. Přišlo mi, že v jednu chvíli jsem v kuse jen pobíhal z jednoho konce na druhý a zpět. Na počátku to nevadí, protože máš k dispozici haldu úkolů a tím pádem i cílů, ale pak už je to opravdu jen zbytečné natahování. Záměrně jsem kvůli tomu začínal s přebíháním po mapě ráno, abych to stihl ještě do večera, protože chození ve tmě mě po čase přestalo bavit.
Se skřetím městem měli vývojáři asi větší plány, ale přišlo mi, že od vstupu do enklávy to začalo být nějak uspěchané. Už jen ta finální pasáž, kdy zabíjíš šílené templáře, které ale ještě musíš navíc propíchnout, abys je definitivně dorazil. Přitom nikdo z nich nemá žádný dialog, co by tohle vysvětloval (ty dva pojmenované templáře a kopáče Melvina úplně vynechám, od nich bych tuplem čekal, že něco řeknou). Možná, když to hraješ za Bratrstvo? Těžko říct.
Pozměněný charakter Ur-Shaka jsem bral jako součást toho, že do hry přibyla orkština a vývojáři to prostě chtěli náležitě zůročit. S Xardasem je to ovšem takové divné, ale až tak jsem to popravdě nesledoval. Originál jsem přeci jen zas tolikrát nehrál, abych to mohl lépe posoudit. Pocitově ale vím, že mi původní Xardas charakterově sedl lépe. V remake jsem to přičítal tomu, že si vývojáři pomalu připravují půdu pro remake dvojky a snažili se Xardasův skutečný záměr nastínit už teď. A proto i ten zvláštní odstup, který si Xardas od hrdiny držel.
Pozměněný chrám by mi asi nevadil, pořád to mělo tu správnou temnou atmosféru, ale vadil mi ten obtížnostní skok. Jakobych něco ve hře přeskočil. Chrám byl pro mě díky neustálé potřebě léčení delší než ve skutečnosti je. Kdybych o tom věděl, tak jsem se alespoň lépe připravil - jakmile jsem byl uvnitř, tak jsem prostě zatnul zuby a postupoval s tím, co mám.
Souboj s Cor Kalomem byl pro mě nehratelný. Těm chňapajícím rukám se mi nedařilo vyhnout a jakmile mě dostihly, tak už jsem prostě neunikl. Anebo mě taky Cor Kalom jedním ze svých dalších útoků na ty ruce rovnou hodil. Vlastně bylo jedno, jestli stojím na místě nebo se hýbu, pokaždé to skončilo stejně rychle :). Stihl jsem mu sundat zhruba 1/3 zdraví a konec. Na konci mě pak napadlo, jestli by nešlo na Cor Kaloma aplikovat Smršťovací paprsek, ale už jsem neměl sílu se k savům vracet.
Přispěvatel: Milhaus Červen 28, 2026, 00:15:01
Já se třeba naučil všech 6 kruhů a stal se nekromantem, manu jsem se neučil, ale nakonec jsem jí měl kolem 80, ale ta kouzla, téměř všechna, byla víceméně nepoužitelná i na obyčejné potvory, na tož tady na toho démona.
Jako ohnivý šíp je vcelku dobrý, spíše na ty slabší ze začátku. Postupně taky sílí s kruhy, takže sem s ním třeba cvičmo zabil tu ledovou stínovou šelmu, aniž by se ke mně vůbec dostala. Jenže na jiné potvory to skoro nefunguje, protože to neporazí jejich odolnosti a to se dá říct i o dalších kouzlech.
Templáři a dorážení mi zas až tolik nevadili (alespoň jsou za ně 2x expy), spíše mi přišlo, že nějak špatně fungují. Měli by asi být všichni nepřátelští, když jsou posedlí, ale dva byli v pohodě a ještě mi pomohli zabít třetího.
Jinak já jako v chrámu neměl potíže s obtížností nepřátel. Spíše se mi nezdálo to, jak byl udělaný.
Hlavolam stylu: Otáčej třema sochama, aby někam ukazovaly. Čekal jsem, že bude někde nápověda a tak jsem si prohlížel zdejší fresky na zdi, ale nic mi to neříkalo. V tuto chvíli neřešitelný hlavolam. Pak jsem zjistil, že nápověda je přímo na sochách (což by mě ani nenapadlo, že tam bude) a v tu chvíli byl ten "hlavolam" směšný.
Ty další věci dejme tomu, to různé střílení na spínače a podobně. Domnívám se, že i to se dalo udělat lépe, ale řekněme, že něco vzdáleně podobného bylo i v původní hře.
Osobně mě ale opravdu na té hře asi nejvíce zaráží, že jsou v ní stejné bugy, jako v průvodní hře a přitom ještě zvládli rozbít i ty další věci. Úplně se ztratily určité vazby, mezi postupem v příběhu a věcmi, které hráč získá. Hlavně u těch zbrojí je to dost nešťastné. U zbraní to řekněme bylo i v původní hře.
Přispěvatel: Elemir Červen 28, 2026, 05:04:00
První byla zvládnutí jednoručních zbraní a secvičení komb pro tupé a sečné zbraně. Druhá byla ovládnutí obouručních zbraní a tady jsem se na strašně dlouho zasekl jen u sekery Troll Fist. Když jsem přešel na obouruční meč, tak jsem se zároveň naučil akrobacii a to mi úplně pozměnilo styl boje. To byla právě ta třetí fáze.
Přitom pro všechny tři fáze byl klíčový timing, který mi ale vycházel všelijak. Na chrámové stráže přitom platilo jedno konkrétní kombo s obouručním mečem, a když se použilo ve správný čas, tak si ork ani neškrtl. A právě tohle bylo divné, že jsem se boj musel jakoby učit pořád dokola podle toho, proti čemu jsem stál a zápasil jsem s odhadem vzdálenosti a načasováním útoku. Demon lorda šlo třeba taky zaseknout tak, že jsem mu v podstatě všechny jeho útoky přerušil a jen jsem ho usekal. Úplně nejvtipnější bylo, že až do konce hry jsem se nenačil na 100% sundat krvavou mouchu na jednu ránu :).
První návštěva chrámu tak byla úplně jiná, než když jsem se tam vracel vypořádat se Spáčem. V obou případech už jsem byl na maximu toho, co šlo zlepšit. Jediné další zlepšení tedy spočívalo v tom, že jsem se zlepšil já sám :D. Svou roli trochu sehrálo i to, že hra nejspíš dobře škáluje sílu a je rozdíl bojovat s orkem se silou 110 a 125, kdy je mnohem snazší ho srazit na zem.
Právě u tohohle si vzpomínám, jak strašný rozdíl v Zaklínači 3 bylo, když jsem přešel na GTX 1070 a v boji se najednou objevily prvky, které jsem při nízkých FPS neviděl. Je dost možné, že mi ten odhad vzdálenosti dělal problém proto, protože ta potvora v tu chvíli stála vlastně už trošku jinde, než jsem si myslel. Ale zase musím říct, že tady se mi bojovalo podstatně lépe, než tenkrát za stejných podmínek v tom Zaklínači.
Jinak k tomu otáčení sochama ... mě už tohle moc nepřekvapuje, ty puzzly jsou dneska dělané tak, aby u toho nebylo nutné přemýšlet. Sochy jsem si prohlídl tak nějak intuitivně, takže řešení bylo na světě hned. Ale třeba ten rituál v orčí enklávě s mrtvým orkem jsem vyřešil ani nevím jak. Někde jsem si měl něco přečíst, ale přitom ani nevím co (nic jsem nenašel) a postava tak nějak sama věděla, co dělat.
Přispěvatel: Milhaus Červen 28, 2026, 14:05:33
Hodně dlouho jsem prostě chodil s tím palcátem, vše shodil dolů a pak to umlátil. Tak jsem postupně pomalu zvedl sílu na 100 a pak už to bylo jedno. Jednoruční meč byl rychlejší, než palcát a tak jsem už moc tamní bojový systém neřešil.
Ale vypnul jsem si toho asistenta boje, který hráči umožňuje jen mačkat levé tlačítko myši a doplňuje útoky správným směrem (ale nedělá kombo), aby mě to nutilo mačkat správná tlačítka a pohyb v boji byl plynulejší.
Jediná "výzva" tak byly některé NPC v Novém táboře, které autoři z nepochopitelných důvodů udělali hodně silné. Hlavně jsem tedy zmlátil mágy vody, abych jim vzal runy. Třeba boj s Cronosem přímo ve středu Nového tábora u rudné haldy byl docela epický. Stačilo mu, aby mě 2x trefil a byl jsem zmražen :D.
U té hry je spíše důležité si všimnout, jak nepřátelé bojují, kdy uskakovat a kdy útočit. A důležitý je alespoň první level dané zbraně, aby hráč mohl přerušit útok úskokem. Třeba skřeti jsou vcelku jednoduší, navíc tam cosi držkují a frajeří, díky čemuž dávají hráči další čas, aby je sejmul. (pokud to udělali, byla to jejich poslední chyba a umřeli pro Beliara). Pokud útočili, tak většinou prostě dělali kombo tří útoku, to bylo třeba uskočit, pak zaútočit.
Osobně mi největší potíže dělali vlci (ať už ti slabí, nebo ti silnější) a stínové šelmy. Vlci mě v klidu trefili, i když jsem uskakoval, dokonce přímo za letu, nebo i když svým skokem dopadli metr před hrdinu, stejně jej trefili. A stínová šelma mi přijde hrozně nečitelná těmi svými třemi útoky, co dělá, u kterých nikdy nevím, který zrovna udělá. Když je hrdina dál, tak se nejspíše rozběhne jak tank a napíchne jej na roh a shodí, když je blízko, začne asi divně poskakovat na místě a hrdinu shodí a mezi tím občas normálně útočí.
Přispěvatel: Elemir Červen 28, 2026, 15:16:14
U orků jsem to bez úskoků řešil zase tak, že jsem odběhl a odpočítal si 3 údery, které promáchli do vzduchu. Chrámová stráž mě ovšem překvapila, tu se mi nakonec vyplatilo nenechat vůbec zaútočit, protože pak mi ta sekvence přišla nějak nečitelná. Pomohla teda kotoulovaná ala Zaklínač 3, ale zase jsem se musel dostatečně rychle srovnat, abych nesekal špatným směrem já :).
Stínovou šelmu jsem bral náhodně. V jednu chvíli jsem si myslel, že jsem na ně vyzrál, ale byl to omyl. Dobré občas bylo, že šlo využít okolní prostředí a jakoby se trošku schovat za roh, takže jsem rázem získal o útok navíc. Zprvu jsem to dělal u řady rychlých potvor, třeba i chňapavců. Prostě jsem donutil obejít kus skály apod.
Zůstat u jednoruček jsem taky zvažoval, ale mě se to máchání obouruční sekerou docela líbilo. Skřetí zbraně byly naprd i s dovedností, protože byly pořád pomalé.
Jsem zvědavý, jak to bude vypadat, až si třeba tu RTX 30xx pořídím. Ale je pravdou, že je už hodně znát, že mi ty rychlé akce moc nejdou. Asi jsem i ztratil tu tehdejší trpělivost.