Přispěvatel: Elemir Prosinec 04, 2021, 16:21:31
Raveni uvádějí Black Crypt slovy:
Black Crypt byl vůbec prvním titulem vydaným společností Raven Software. Zakladatelé společnosti Raven, Brian a Steve Raffelovi, dostali koncem 80. let nápad na RPG hru a rozhodli se ho uskutečnit. V dubnu 1990 bratři přibrali na palubu dva programátory, kteří jim pomáhali s vývojem hry. Čtveřice vytvořila demoverzi hry Black Crypt a rozeslala ji několika vydavatelským společnostem. Společnost Electronic Arts (EA) si demo prohlédla a souhlasila s vydáním hry - Black Crypt vyšel 20. března 1992.
Tým zahrnoval kromě Briana a Steve (oba grafici) ještě Kevina Schildera, Bena Gokeye a již zmíněného Ricka Johnsona. Ben a Rick byli nejmladší (22 a 20 let) a v týmu působili jako programátoři. Kevin se postaral o hudební stránku hry a na zvucích pak pracoval Jon Medek, který není v manuálu zmíněn. Všichni měli ještě před tvorbou hry jeden společný koníček a tím bylo Dungeons & Dragons.
Black Crypt původně existoval jen ve formě papírového dobrodružství, ale později si oba bratři splnili svůj sen a hru převedli do formy videohry. Inspiraci našli v Dungeon Masterovi, potažmo v Eye of the Beholder, kterému jsou bližší i implementací pravidel. Nicméně už EOB sám je odpověď na Dungeon Mastera, takže se pro tenhle typ gameplaye někde vžilo označení hra DM typu. Black Crypt měl v EOB zároveň konkurenta, protože oba díly vyšly ještě před BC a tak se Raveni museli snažit, aby svou hrou vůbec zaujali. Podle dobových recenzí se jim to opravdu povedlo a dodnes slyším na BC pět chválu.
Ale zpět k samotnému Ricku Johnsonovi. V prosinci 2002 začal Rick znovu pracovat na PC portu hry a zprvu se zdálo, že tentokrát je to na dobré cestě. Bohužel, v prosinci 2004 vyšlo v podstatě jen další demo (vytvořené už v roce 2003) a Rick se na webu definitivně odmlčel. Oproti původnímu demu tu byla technologie OpenGL využita naplno a přepracovány byly i zvuky. Svou roli tu asi sehrála i práva ke hře, protože Rick se před rokem ozval na Ringův podnět o rozehrávce BC, kde popisuje, že Electronic Arts pracovali na portu pro PC a SEGA Genesis, ale ani jeden z nich nedokončili. Rick soukromě vlastní full verzi předělávky pro Windows a iOS, ale nejspíš je nemůže vydat. EA a Raveni mezitím prodali práva GenConu.
Odkazy na dema:
- Původní demo (V1.0) si můžete stáhnout a vyzkoušet z OldGames, viz Black Crypt - OpenGL PC Port (Demo) (https://www.oldgames.sk/download.php?filedownload=3088)
- Druhé demo (V2.0) si můžete stáhnout a vyzkoušet přímo ode mě, viz GLCryptTest (https://www.svetmightandmagic.cz/download/jine/glcrypttest2-0.zip)
V2.0 se umí krásně přizpůsobit FullScreenu, ale obraz je dost mázlý, takže nic moc. Originál balíček V1.0 si můžete samozřejmě najít i na stránkách Ravenů, demo V1.0 (https://web.archive.org/web/20010118230100/http://www2.ravensoft.com/crypt/downloads.htm) se totiž archivovalo, ale na Windows 10 mi nešlo spustit. Ostatně ona funguje celá stránka CLASSIC RAVEN DEMO PAGE (https://web.archive.org/web/20000519233626/http://www2.ravensoft.com/source/other.htm).
Odkazy na weby:
- stránky Ravenů (archiv) viz http://www.ravensoft.com/ (https://web.archive.org/web/2019*/http://www.ravensoft.com/), opět je třeba jít hodně do minulosti, protože stránky později využívali technologii flash, která se nearchivovala
- stránky Ricka Johnsona (archiv) viz http://www.rickmus.com/ (https://web.archive.org/web/2019*/http://www.rickmus.com/), končí rokem 2004
- fanweb Ravenů (archiv) viz http://www.ravengames.com/ (https://web.archive.org/web/2019*/http://www.ravengames.com/), ukončeno k roku 2019, ideál je jít opět hodně do minulosti
Úvod do hry
Před dvaadvaceti lety byl Estoroth Paingiver, mocný klerik, vypovězen z vaší země Astery za nevýslovné činy. O rok později se vrátil s armádou démonů a dalších nemrtvých stvoření a Asteru si podrobil - nebo si to alespoň myslel. Čtyři Gildy Astery se spojily a díky jejich neuvěřitelnému úsilí a statečnosti čtyř mužů, byl Estoroth opět vyhnán - tentokrát do jiné dimenze. Nyní se pomalu otevírá dvojdimenzionální trhlina, která Estorotha a jeho přisluhovače zadržuje. Čtyři noví šampioni se musí vydat do jeho doupěte, získat v něm čtyři magické zbraně a navždy jej zapečetit. Vaše parta je čtyřčlenná. Pomocí svého důvtipu, kouzel a zbraní, které najdete roztroušené po okolí, se musíte probojovat přes stále silnější nepřátele a nakonec se postavit samotnému Estorothovi a udělat to, kvůli čemu jste sem přišli. Hodně štěstí, hrdinové Astery.
Originální Amigu samozřejmě nemám, takže jsem se uchýlil k emulátoru WinUAE:
WinUAE - emulace Amiga 4000
Kickstart - KS ROM v3.1 (A4000) rev 40.68 (512k)
zobrazení: windowed 800x600 (původní 720x568, vnitřek okna je stejný, jen černý rámeček kolem se zvětšil), filter: žádný
klávesnice: redefinice pohybu na kombinaci kláves WASD+QE
Původní myšlenka, proč se do Black Cryptu pouštět, vyplynula z pokusů o rozehrávku The Shadows of Sergoth. Ne že bych BC neměl už léta v plánu, ale u The Shadows of Sergoth mě zaujaly poněkud omezené možnosti boje. Ta hra je doslova líná a čeká na různá dokončení animací. Během boje mi tak třeba nešlo efektivně krokování a s tím spojený combat waltz. Proto jsem si spustil BC, abych se ujistil, že nejde o umělé omezení Amigy. A vskutku nejde :) No a když už jsem měl BC spuštěný, tak jsem si řekl, že bych u něj měl zůstat a konečně se mu pořádně podívat na zoubek.
Originální stroj sice nemám, ale za to mám originál hru. Jenomže zas nemám nástroj, jak vytáhnout obrazy disket, takže jsem se uchýlil ke stažení obrazů disket z OldGames.sk (https://www.oldgames.sk/game/black-crypt/). Funguje to naprosto perfektně, akorát by se mi asi hodilo trochu zvětšit obraz, ale to budu muset nejprve zapátrat v možnostech WinUAE.
Amiga verze disponuje dvěma sloty pro ukládání hry, což je dáno nejspíše tím, že savy se ukládají na samostatný obraz diskety (tzv. save disk). Hra samotná je pak na 3 obrazech. Samozřejmě je možné BC nainstalovat i na obraz harddisku, ale to jsem zatím nezkoušel - jaksi jsem zapomněl, jak se to dělá :D Jinak mám k dispozici obraz HDD včetně nainstalovaných Workbench 3.1. Ale abych to nezakecal, PC demo má slotů pro ukládání více, takže předpokládám, že v případě HDD instalace tomu bude stejně.
Tvorba postav a základní ovládání hry
V BC jsou sice k dispozici 4 povolání, ale váš výběr je omezen tím, že v družině musíte mít od každého povolání jednoho člena, což dá přesně ty 4 potřebné postavy. Volit si můžete akorát pohlaví, portrét, jméno a upravit si statistiky. Základních statistik je 5:
STR - fyzická síla
INT - inteligence
WIS - moudrost
DEX - obratnost
CON - tělesná odolnost
Každé povolání má nastavené defaultní hodnoty statistik, které jsou zároveň nepodkročitelným minimem. Maximální hodnota každé statistiky pak může být 20. K dispozici máte u každé postavy 25 bodů, které můžete libovolně rozdělit.
Defaultní hodnoty statistik:
Bojovník - 14/8/6/12/10
Klerik - 12/8/14/6/10
Drud - 8/14/6/12/10
Uživatel magie - 6/8/12/10/14
Jakmile si navolíte družinu, tak lze přejít do hry. Ještě předtím vás však hra vyzve k uložení družiny.
Na obrázku výše je základní herní okno. Ovládání BC není úplně klasické, rozhodně doporučuji změnit klávesy pro pohyb na něco rozumnějšího. Ovládat pohyb myší není úplně nejlepší nápad. Lebka ve sloupci napravo mění menu hned pod sebou, kde přepíná mezi ikonkama pohybu a ikonkama pro menu a odpočinek. Úplně nahoře tohoto sloupku je trojice ikonek, kterými se rychle přepíná mezi kouzlícími charaktery ve hře (klerik, druid, mág). Pokud byste místo toho klikli dolů na portrét postavy, tak postava zaútočí. Invetář se totiž otvírá kliknutím pravého tlačítka myši na ikonky statistik vedle zbraní. Kliknutím na zbraň byste pro změnu zbraň uchopili, to může být zprvu problém během bojů (ještě jednou, pro boj se kliká na portréty postav!). Klik levým tlačítkem myši na statistiky vedle zbraní vyvolá okno rozložení družiny, kde lze charaktery přesouvat.
Okno statistik vedle zbraní je důležité nejenom jako rychlý přehled o levelu postavy, ale 6 šedých dlaždic pod jménem znázorňuje aktivní podpůrná kouzla. Ten oranžový čtvereček u prvního charakteru pak upozorňuje, že první charakter je nyní vůdcem družiny. Kliknutím na stejný čtvereček u dalších charakterů tuto roli předáte dále (má to význam vzhledem k některým interakcím postav s prostředím). Máte? Fajn, přesuneme se na obrazovku inventáře.
Kliknutím na brnění lze přepínat mezi jednotlivými vrstvami nasazených předmětů (brnění, doplňky atd.). Pod zbraní je trojice ukazatelů (zdraví, stamina, hlad + žízeň). Kliknutím na tyto ukazatele se zobrazí okýnko se základními statistikami a případnými efekty, které se na postavě projevují (např. hlad). Kouzelná kniha není pro bojovníka dostupná, ale nebojte, za chvilku se k ní taky dostanu ;) Poslední důležitou složkou inventáře je dostupné místo. To vzniká tak, že sbíráte různé vaky, truhly apod. Teprve díky nim máte prostor pro ukládání (dostupné sloty jsou podbarvené šedě, každý typ kontejneru má totiž jiný počet slotů dostupného místa).
Magie se ukrývá v magické knize, kterou disponují všechny kouzlící charaktery. Dostupná (známá) kouzla jsou ta, co mají čitelné názvy. To nečitelné jsou kouzla, která postava ještě neumí ovládat. Pokud chcete kouzlit, tak si musíte stejně jako v D&D kouzla namemorovat, což znamená, že kliknete na jeho název, ono se přesune nahoru do pravého sloupce a v knize se znečitelní. Jakmile ho vyvoláte, tak zmizí i z pravého sloupce a budete muset počkat, než uplyne potřebný čas, až budete schopni si ho znovu namemorovat.
Jak jsem psal, ovládání BC je trošku nezvyk, proto jsem se mu věnoval více. Ono na nějaké dlouhé experimentování není moc času, potvory na prvním patře jsou docela tuhé, takže čím dříve se s družinou sžijete, tím lépe. BC umí i automapu, ale ta je spojena s kouzlem Wizard Sight. Aby se mapa zaznamenávala, tak je nutné mít toto kouzlo stále aktivní! Je to obdoba mapovacího kitu ve Wizardry VII. Automapa se pak zobrazí tím, že kliknete na ikonku aktivního kouzla u statistik jedné z postav (hlavní obrazovka). Dalším užitečným kouzlem je kompas v podobě kouzla Location. To má k dispozici bojovník a jde spíše o jakousi dovednost (bojovník nemá knihu kouzel). Vyvolává se tak, že v inventáři bojovníka kliknete na ikonku nad knihou kouzel - dole se pak objeví současná pozice družiny (lze využít např. při manuálním mapování).
Jídlo bude z počátku asi limitujícím faktorem, ale klerik se časem může naučit vhodná kouzla, která tuto mechaniku odstraní (tedy alespoň doufám :)). Hlad ovšem nijak extra rychle neroste, takže by to neměl být problém i tak. Horší byl opravdu úvodní střet s potvorami, který mi prozradil, že nesmím brát BC na lehkou váhu.
Ale teď něco málo k událostem, které předcházeli současnou výpravu ...
Historie Black Cryptu
Jako poslední žlutý zub v ústech zaklínače, zůstává země Astera poslední jiskrou života v téměř mrtvém údolí Gohls. Koruny stromů se poddávají pozdně odpolednímu vánku a země vdechuje do mé paměti vůni kůže a vlhkého sena. Přemítám o minulosti.
V Asteře mě znají jako Maatoka, stařešinu kleriků, a žiji déle než většina ostatních; dost dlouho na to, abych si pamatoval dobu před Bílou válkou, kdy byl Estoroth Paingiver ještě chlapec.
Byl to zkušený student akademie kleriků. Uplynuly jen dva roční semestry, než mladý Estoroth ovládl nejvyšší stupně zvoleného umění. Ani ti nejmoudřejší profesoři nedokázali uspokojit jeho touhu po vědění a moci. Lothar, ředitel klerické akademie, věděl lépe než kdokoli jiný, kam takové ambice mohou vést.
"Maatoku, já sám jsem strávil dlouhé hodiny tím, že jsem ho učil naše nejsilnější zaklínadla, nejtemnější kletby a nejsložitější alchymistické recepty," řekl, když jednoho zimního večera přecházel po podlaze mé pracovny. "Takového studenta jsem neměl od dob Thorstena, a vzpomínáš si, jak to dopadlo."
Opravdu jsem si to pamatoval. Thorsten byl před mnoha lety vypovězen z Astery za mnohé ohavnosti. Později se k nám donesla zpráva, že zmutoval v zuřivou bestii a napadl malou vesnici pastevců ovcí. Bylo potřeba přes dvě stě šípů, než padl. Když se ohlédnu zpět, přál bych si, aby Estoroth dopadl stejně.
"Matko Orlinova!" Lothar pokrčil rameny, aby si urovnal své těžké roucho a posadil se na židli naproti mně. "Je skvělý, to nemohu popřít, ale Estoroth přesáhl rámec vědění, které mu můžeme dát. Doslova zhltl všechny svazky naší knihovny a předčil všechny mé instruktory. Tolik moci v tak mladých rukou může být nebezpečím - měl by být pod dohledem."
"Jsi moudrý muž, Lothare - možná nejmoudřejší muž, kterého znám." Při mé chvále lehce zrudl a předstíral, že studuje svůj hrnek s moštem. "Jestli jsi ho naučil všechno, co jsi mohl, pak Estoroth už na akademii nepatří. Nech ho předčasně odpromovat a udělej z něj cechmistra. Společenstvo ho může v případě potřeby usměrnit."
Tak se stalo, že Estoroth byl požádán, aby opustil akademii kleriků. Chvíli se zdálo, že mu postavení a povinnosti plnohodnotného klerika budou stačit. Ve skutečnosti však bylo jen otázkou několika málo týdnů, než začal během soukromých experimentů skládat vlastní runy a vyvolávat špatný druh duchů. Jeho srdce se shořelo na popel.
Jeho dovednosti a techniky budily respekt, laikové z národa ho chválili, ale brzy jeho veřejné ukázky nabraly nehezký směr. Dokonce způsobil, že poražené prase vyskočilo ze špalku a vyhnalo vyděšeného řezníka z jeho krámu. Estorothův okázalý exhibicionismus ho přímo odhalil. Bylo více než zřejmé, že v rozporu s klerickým kodexem experimentuje s černou magií.
Zvony se rozezněly, svolávaje nouzové zasedání rady Společenství čtyř. Zadumaní klerici, zjizvení Bojovníci, učení Mágové a mírní druidové vyšli ze svých sídel a vydali se do Síně ročních období, aby odhalili a prodiskutovali důsledky Estorothových praktik.
Čtyřiadvacetičlenná rada, usazená na kůžích ve velkém kruhu, se sešla ve velké místnosti bez střechy, obložené žulou a černým mramorem. Uprostřed seděl osamocený Estoroth, vzpřímený navzdory váze svých záslužných medailí, kterými byl obtěžkán. Měl na sobě nádherné safírově modré roucho. Krvavě rudý plášť mu pevně obepínal ramena a jeho převisy tvořily na zemi nespočetné množství vlnek. Měl silné a pohledné rysy, přesto na svých devatenáct let vypadal již starý. Navzdory rozhořčení, které musel při této inkvizici pociťovat, vypadal trpělivě, skoro jako dítě. Ruce měl naprosto klidné, zkřížené v sametovém klíně.
S mým svolením se Lothar jmenoval prokurátorem. Srazil těžké obočí k sobě a přecházel před Estorothem jako tygr. Jeho prosté hnědé klerické roucho se vyhrnulo, když se otočil čelem k radě, a jeho hlas zněl prosebně.
"Co dobrého může vzejít z tohoto odporného experimentu?"
Estoroth se usmál, naklonil hlavu na stranu a odpověděl vyrovnaně, takměř jako geniální padouch. "Co dobrého z toho nemůže vzejít? Představ si, co dobrého bych mohl udělat." Bledými prsty si prohrábl kaštanové vlasy a v tváři měl přitom zamyšlený, téměř zasněný výraz.
Lothar nad Estorothovou drzostí zrudl nezvyklým odstínem a pak se obrátil ke stařešinům.
"PŘEDSTAVTE SI, JAKÉ ŠKODY BY MOHL NAPÁCHAT!" Zařval až mu šedivý plnovous potřísnily sliny.
"Ano," souhlasil Estoroth, "představ si, jaké škody bych mohl napáchat - proti nepřátelům v boji." Estorothův úsměv se změnil v pohrdavý úšklebek. " Škoda těch, kteří se postaví mým legiím!" Jeho tón vzbudil u ostražitých zástupců cechu zlostné zahučení:
"Intrikuje proti nám!"
"Všechny nás zabije!"
"Šílenec!"
"JÁ NEJSEM ČLOVĚK!" Estoroth zařval a vzdorovitě se postavil do náhlého ticha, které následovalo. Odmlčel se, nechal svá slova doznít a pak pokračoval chraptivým šepotem, který se rozléhal ozvěnou po celé velké síni.
"Nejsem obyčejný smrtelník," zasyčel a ukázal prstem na staré muže sedící před ním. "Pamatujte na to, až budete mluvit proti mně!" Jeho poslední slova dozněla. Věděl, jak rada řeší podobné problémy - vyhnanství - a jeho rozzlobená pýcha jim to potěšení nechtěla dopřát. Odlepil se od židle, zvedl ruce a bouchl s nimi o sebe. Zůstal po něm jen oblak třpytivého prachu.
---
Podle asterských historiků se Estoroth usadil v pavučinami zarostlém a mrtvém klášteře mnoho mil na jih. Tam pokračoval ve svém temném výzkumu a pečlivě plánoval pomstu těm, kteří jím pohrdli. Astera však byla jen prvním krokem na krvavé cestě, kterou si představoval. Estoroth, jako všichni geniální šílenci, věřil, že jeho osudem je jednou vládnout celému světu. Zpráva pro Společenstvo zněla:
Připravte se, neboť já přijdu. Na příkladu vaší maličké země se mí odpůrci naučí, že boha, jako jsem já, je třeba se bát a poslouchat ho.
Estoroth Paingiver
Tak sám sebe pojmenoval a tak se snažil konat. Zdokonaloval svá zvrácená kouzla a oživoval vše od čerstvě mrtvých tvorů až po dávno mrtvé kostlivce - byla to první z jeho padlých legií. Časem dokázal přivolat bytosti z jiných dimenzí. Démoni všech tvarů a velikostí se k němu hrnuli a dychtili plnit jeho příkazy.
Brzy byla Estorothova armáda vskutku hrozivá, přesně jak si to vyžadoval rozsah jeho plánů. Aby však mohl vést své "muže" do bitvy, musel si nejprve vytvořit skupinu spolehlivých poručíků. K tomu si povolal nejmocnější z pekelných nemrtvých.
Prvním z nich byla tichá bestie z moře, velikostí podobná člověku. Její modrozelená kůže se ve slunečních paprscích blýskala jako perleť. Estoroth si chtěl pojistit, aby oceán neposkytl jeho nepřátelům možnost úniku.
Druhým poručíkem byla Medúza. Stvoření bez kůže a s hadími vlasy mělo moc proměnit vše živé v kámen. Její nadání by bylo vskutku užitečné.
Třetím poručíkem byl Posedlý démon. Byl celý ohořelý a svou sílu čerpal z černých myšlenek a prohnilých srdcí.
Čtvrtý byl nejmocnější. Byl to démon s tělem člověka a hlavou velkého berana. Byl povolán ze samotných útrob pekla. Estoroth ho jmenoval svým generálem on mu za to byl věrný jako opilec svému kvasu.
---
Když Znamení Sedmi zahalilo oblohu, Estoroth shromáždil své vojáky a přenesl je na Asteru, kde zahájil svou "křížovou" výpravu smrti. Spojená magie Estorothových temných legií byla tak silná, že nejsilnější bojovníci a nejmocnější mágové Astery byli proměněni v prosté nic! V této válce, Bílé válce, nebyla prolita žádná krev.
Astera byla zlomena. Estoroth pokračoval ve svém tažení za ultimátní mocí a během následujícího ročního období zmizelo z tváře země mnoho života a krásy. Estoroth se zdál být nezastavitelný.
Lidé Astery zůstali bez naděje. V Síni ročních období se opět sešlo Společenství čtyř.
"Musíme najít způsob, jak ho zastavit," řekl jsem, když jsem stál před radou. Dívali se na mě, jako bych se zbláznil.
"Kdysi to možná šlo, Maatoku," zavrtěl Lothar smutně hlavou, "ale teď jsme slabí - nemáme sílu ani vůli s ním bojovat."
"To je pravda," souhlasil stařešina Gunther. Byl to štíhlý, silný muž, ale poslední rok se na něm nehezky podepsal - zanechal ho bledého a unaveného. "Mí nejlepší bojovníci se proměnili v spráskané psi."
"Všechno, co se naučil, se naučil od nás." Oponoval jsem a ostře se podíval na Lothara, který se tiše rozvzlykal a díval se při tom na své zaťaté ruce. "Prosím tě, Maatoku. Nemusíš mi to připomínat."
"Pak ti nemusím říkat, že s dostatečným úsilím ho můžeme porazit v jeho vlastní hře!"
"Samozřejmě máš pravdu." Byl to Fenn, stařešina mágů. "Účelem cechů je bojovat proti takovýmto věcem. Zatím jsme byli proti Estorothovi bezbranní, ale jen proto, že jsme nehráli podle jeho pravidel."
"Ano!" Juniper, stařešina druidů, důrazně přikývl. "Estorothova moc přesahuje Nebe i Zemi - a stejně tak musí přesahovat i tu naši."
A tak se stalo, že klerici, mágové a druidi spojili své síly a vytvořili novou magii. Magii, která zahrnovala vše, co jsme o vesmíru věděli a mnohé, co jsme nikdy nepochopili.
Během mnoha měsíců intenzivního studia a experimentování se podařily úžasné věci. Vznikly nové prvky, byla vymyšlena nová kouzla, objeveny nové lektvary a nové schopnosti. Když byla magie kompletní, každý cech přinesl posvátný artefakt k očarování.
Konečně jsme byli připraveni. Společenstvo svolalo všechny čtyři cechy a jmenovalo čtyři mistry - nejsilnější a nejušlechtilejší z každého cechu. Runetek z bojovníků, Kaolic z kleriků, Dvergar z mágů a Oak Raven z druidů.
Při půlnočním obřadu za úplňku žlutého měsíce, byly těmto čtyřem mužům předány očarované artefakty. Protector byl dřevěný štít druidů, který poskytoval ochrannou bariéru. SoulFreezer od mágů byla křišťálová hůl, která trvale ochromovala všechny druhy tvorů. Vortex, příspěvek bojovníků, byl stříbrný meč, který dokázal roztrhnout samotnou strukturu času. Forcehammer, artefakt kleriků, bylo zlaté válečné kladivo s telekinetickými silami.
Za úsvitu se čtveřice šampiónů a jejich malá armáda vydala pročesat údolí a najít Estorotha. Kdyby byli bohové s nimi, navždy by vyhnali jeho zlo do jiné dimenze.
---
Estoroth proměnil Údolí Gohls v pustý, zčernalý kráter na zemi. Obyvatelstvo zredukoval na hrstku třesoucích se rolníků, které mučil a zabíjel jednoho po druhém. Pro zábavu svou a svých pekelných vojáků. Brzy se z údolí odstěhuje a bude si nárokovat zbytek světa, ale zatím odpočíval a užíval si kořisti ze svých vítězství.
Právě proto, že odpočíval, a že si nedokázal představit nikoho dostatečně odvážného, kdo by se mu postavil, dokázala asterská armáda provést překvapivý útok. Objevili jeho vojsko utábořené kolem znesvěceného hradu na vzdáleném konci údolí a zahájili bitvu, která zuřila dlouhých 40 hodin. Mnoho Asteranů přišlo o život, ale Protector Oak Ravena uchránil většinu z nich před újmou a Kaolic použil Forcehammer, aby stovky nemrtvých vojáků proměnil v prach.
Nakonec šampioni zahnali zlé bytosti do rozbořeného hradu a hnali je dále dolů do labyrintu kobek. V nejhlubším patře, přímo v černé kryptě hradu, Dvergar vyvolal magii SoulFreezeru, aby znehybnil Estorotha a jeho přisluhovače. Runetek se ve vzduchu rozmáchl Vortexem a otevřel trhlinu v čase. Ústí mezidimenzionální trhliny pak pohltilo Estorotha a celou jeho armádu.
Vyčerpaní hrdinové začali stoupat ven z kobky. Když dosáhli vrcholu prvního schodiště, Runetek se otočil a podruhé máchl svým magickým mečem. Vortex znovu roztrhl strukturu času a celé spodní patro labyrintu zmizelo v nicotě.
Runetek, Kaolic, Dvergar a Oak Raven se zhroutili těsně před druhou trhlinou. Povídá se, že Estorothova čerň infikovala jejich pozemská těla a jejich duše uprchly. Na počest všeho, co pro Asteru vykonali, byli hrdinové i se svými očarovanými zbraněmi pohřbeni na místě své smrti. Dungeon byl zapečetěn a venku byla vztyčena velkolepá pamětní deska, aby se všichni, kdo půjdou kolem, dozvěděli o jejich hrdinném posledním dni.
---
Dvě desetiletí po Černé válce se znenadání probudil spící pes. Bylo to zatoulané zvíře, na kterém si stařešina Fenn testoval SoulFreezer den předtím, než ho představil Dvergarovi. Od toho dne ležel pes ve svém pelechu, nehybný jako kámen. Když Fenn viděl, že pes vstává, protahuje se, zívá a třese se, dal mu trochu masa a misku s vodou. Poplácal ho po hlavě a odkulhal do mé chalupy, vzdálené půl míle.
"Ach, Maatoku, jak málo jsme věděli o silách, s nimiž máme co do činění," povzdechl si a nepřítomně šťouchl holí do žhavého polena v krbu.
"Ano, Fenne," souhlasil jsem a podal mu hrnek horkého moštu. "Ale udělali jsme, co jsme museli. V současné době nevidím důvod k obavám. Estoroth je stále bezpečně zavřený kdoví kde. Jen doufám, že si nenašel další nevinné lidi, které by mohl mučit v Podsvětí."
Uplynul však pouhý týden, než se ve velké Síni ročních období znovu rozezněl poplach. Toho dne jsme se dozvěděli, jak žalostně jsme podcenili Estorothovu vůli.
Jerrod, mladý misionář, se právě vrátil z jihu. Cestou procházel kolem míst Černé války a zastavil se, aby vzdal hold Čtyřem šampionům.
"Jerrode," pomohl mu Gunther, "pověz nám, co jsi viděl."
"Byla to trhlina," řekl Jerrod vzrušeně. "Trhlinu ve zdi! A uviděl jsem tvář, strašlivou tvář ... a utekl jsem." Sklopil zrak a podíval se na své sandály, neboť se styděl za svou zbabělost.
"Kolegové z cechu," Gunther vstal a postavil se čelem ke shromáždění, "musíme předpokládat, že mezidimenzionální trhlina vytvořená Vortexem se začíná otevírat. A jak nám řekl Fenn, magie SoulFreezeru mohla ztratit svou moc nad tak silným tvorem, jakým je Estoroth, už před deseti lety. Musíme se připravit na Estorothův návrat a musíme se mu postavit čelem."
Sepisuji tuto historii a čekám v naději, stejně jako my všichni. Byli vybráni čtyři noví šampioni, které rada vyslala do hrobky svých předchůdců, aby získali zpět očarované zbraně. Dvacet let výzkumu přineslo nová kouzla, lepší a silnější než ta, která byla použita v Černé válce. Bojovníci-mágové použijí nová kouzla k očarování artefaktů a pak vyčkají na otevření trhliny. My ze Čtyř cechů jsme si jisti, že tentokrát bude Estoroth a jeho zlo definitivně zničeno. Pokud se mýlíme, nečekáme návrat našich hrdinů, ale příchod Estorotha a válku - Rudou válku.
Přispěvatel: Ringo Prosinec 04, 2021, 20:24:33
Když jsem si loni po dlouhých letech letech znovu dohrával Black Crypta a deníčkoval jej pak, tak jsem hodil zmínku do Facebookové skupiny Dungeon Crawlers a ozval se tam Rick Johnson osobně a podal zajímavé informace. Ona ta PC verze existuje celá a má ji jen on :-) Pak jsem tam házel ještě echo, že jsem dojel ShadowCaster a taky tam k tomu něco řekl.
Jinak k volbě verze a instalace z disket - nebylo jednodušší od Hoborga z Hobringu stáhnout HWA balíček a samoinstalačku hry? Šlape perfektně.
Přispěvatel: Elemir Prosinec 04, 2021, 21:24:43
U BC asi HWA balíček ještě zvážím. Krom toho zatím koketuju i s myšlenkou, že bych si to kreslil. Je to vlastně vůbec první hra pro Amigu, kterou budu rozjíždět (Turricana nepočítám), takže to bude celkově zajímavé.
Přispěvatel: Ringo Prosinec 04, 2021, 22:01:06
Přispěvatel: Elemir Prosinec 06, 2021, 20:55:02
Samozřejmě jsem zůstal u disketové verze, HWA mi totiž kolidoval s mou verzí WinUAE, takže nešel spustit. Další alternativou byl WHDLoad balíček, ale u toho jsem doposud nepochopil, o co přesně jde, tedy jak to napasovat na mou konkrétní konfiguraci WinUAE. Podobné experimenty tedy nechám na později. Problém HDD instalace totiž spočinul v tom, že se rozsypala grafika, takže to mi nevyšlo (jinak HDD instalace má opravdu více slotů pro savy). Navíc jsem skoro na 10 hodinách ve hře a to už by se mi opakovat nechtělo.
BC je docela zákeřný, ani ne tak z pohledu bojů, jako v puzzlech. Hned první dvě patra se řeší dohromady. Ostatně kdo BC zná, tak ví, pro ostatní začnu postup popisovat až zítra :) Dostal jsem se až na počátek patra 6 a málem to vypadalo, že sem ani nedojdu. Narazil jsem totiž na neskutečný bug!
Patra 3, 4 a 5 se taktéž řeší jako jeden blok, přičemž na 3. patře jsou tuhé neviditelné potvůrky. Nemá smysl s nima bojovat. Hned úvodní "hlídka" se dá sice obejít a cvičmo si danou místností procházet, ale potvůrek je tu celkem dost, takže dříve či později to stejně skončí smrtí někde v rohu, kde družině zablokují ústup. Vztahuje se k nim i pár vzkazek, ale tady má BC připravenou další zákeřnost - některé z informací jsou fake! Naštěstí mi to došlo a na dalším patře jsem našel kýžený předmět pro jejich visualizaci (masku).
Nj, jenomže maska se dá na postavu navléknout, ale i nosit v ruce. Obojí totiž funguje. Problém je v tom, že při nošení v ruce zůstávají potvůrky velmi odolné vůči útoku!! Takže jsem je sice viděl, ale zabil jsem jich jen pár (cca 3-4), po několika hodinách mi došla trpělivost. Jako dokázal jsem si poradit úskokem s pomocí svitků teleportace, takže potřebný klíč jsem získal, ale dost mi vrtalo hlavou, že by to mělo být standardní řešení. No a tak jsem koukl na YT a viděl, jak je jiní krájejí jednu podruhé ... a už jsem pěnil :D Nešlo mi do hlavy, co je jinak, než jsem si všiml, že ani jeden neměl vidět masku. Zkusil jsem tedy masku nasadit dotyčné postavě přímo na obličej a ejhle, najednou to šlo :D
Jako je to v podstatě blbost, já tu masku měl prvně nasazenou, ale ona jí smí nosit jen jedna postava (povolání). Navíc musí být přepnuta do role vůdce. Jenomže to jsem zprvu nevěděl a tak jsem si masku předával skrze nošení v ruce mezi postavami, jestli to bude něco dělat a pak jsem teprve zkoušel přehazovat i vůdce. Díky tomu jsem dospěl k variantě, že postavě zůstala maska v ruce a jaksi jsem už neměl důvod jí navlékat přímo na postavu ... proč taky? Docela by mě zajímalo, kolik lidí se asi nechá nachytat jako já ...
Přispěvatel: Elemir Prosinec 06, 2021, 21:25:41
Přispěvatel: Elemir Prosinec 07, 2021, 14:31:24
Po příjezdu na místo Černé války zjistíte, že nejste první, kdo se do Hrobky čtyř hrdinů vydal. Kdysi zapečetěný vchod do kobky byl násilím vyražen a mezi mnoha kostmi a relikviemi, které tu zůstaly ještě po Černé válce, jsou ostatky desítek nešťastných dobrodruhů; jejich zbraně a deníky ti mohou pomoci přežít nebezpečí BLACK CRYPT ...
Zprvu je na Black Cryptu trošku zvláštní, že se do hry pouštíte se čtveřicí pevně daných charakterů. Jedno z prvních vysvětlení, které vás napadne, spočívá v příběhu, kdy i první družina byla složena ze zástupců všech čtyř gild. Každý z nich pak dostal specifickou zbraň. No a to je právě ten důvod. V kryptě jsou k dispozici předměty, které smí nosit nebo využívat jen jedno konkrétní povolání. Přitom jde o věci, bez nichž se nelze skrze kryptu dostat dále.
Black Crypt má i kratičké textové intro, akorát je dobře schované hned za úvodní obrazovkou autorů, kdy je potřeba čekat a na nic neklikat. Pak se zobrazí text uvedený v úvodu kapitolky a po stranách můžete vidět čtveřici hledaných artefaktů. Je to opravdu takové ranné připomenutí, že všechny charaktery v družině si jsou v poslání rovny a všechny budou plnit klíčovou roli. Souvisí s tím mimo jiné role vůdce družiny, který se mění dle konkrétních podmínek na jednotlivých patrech krypty.
Do boje jsem poslal své léty prověřené hrdiny - bojovnici Shivu, klerika Elemira, kouzelnici Lathiu a druidku Rebeccu. No, trošku jsem si tu musel ty role prohodit, protože ženské portréty nejsou nic moc a u některých gild bych řekl, že snad ani ženy neznají :) Sám jsem se tedy pasoval do role klerika a Rebbecca se holt přesunula ke zpřátelené gildě druidů. Rozdělení základních statistik jsem vzal čistě podle toho, co mi k danému povolání sedí nejlépe a všem jsem upravil inteligenci alespoň na 12 (nevím, jestli to bude mít nějaký význam, ale rozhodně nebudu hrát za bandu hlupáků :D). Vysoká odolnost u Lathie a Rebeccy je dána tím, že jsem předpokládal nižší přísun HP za levelup, tak jsem trošku doufal, že vysoká odolnost zvýší výdrž těchto postav. Zvyšovat u nich sílu nemělo smysl, je to druhá řada družiny, tudíž jde hlavně o podporu.
Nakonec se ukázalo, že systém základních statistik má opravdu mnohem blíže k AD&D a měl jsem to udělat asi trošku jinak. Hlavně u sebe jako u klerika, protože brzy se ukázalo, že třeba vysoká obratnost významně zkracuje dobu mezi útoky. Jenomže ono není moc odkud brát, pokud chci klerika držet více jako bojovou podporu, aby byl platným parťákem Shivy. Naštěstí se to trošku pořešilo nálezen lepších zbraní, kdy Elemir mlátí palicí rychleji, jak Shiva mečem. Další možností je korekce pomocí předmětů s bonusy ke statistikám. Jenom ještě drobná poznámečka ke zbraním, záhy se ukázalo, že bojovník a klerik nemohou používat úplně vše, což jsem u klerika tak trochu čekal (viz zmínka o AD&D), ale že Shiva nemůže používat jeho vylepšenou palici?
1. a 2. patro
Jako vůdce družiny jsem nechal prozatím Shivu. První patro už jsem si částečně prošel v minulosti, když jsem s Black Cryptem experimentoval, takže úplně neznámé to pro mě nebylo. Navíc jsem si toho o hře v minulosti dost přečetl a viděl i nějaké to video, takže překvapení na druhém patře pro mě nebylo žádnou novinkou a moc dobře jsem věděl, co budu potřebovat. Mno, ale realita byla najednou úplně jiná :) Zpětně jsem si totiž uvědomil, že ve videích jsem vlastně neviděl nic navíc, než co je zřejmé hned na počátku hry (buďto se dotyčný moc daleko nedostal, nebo bylo video tvořeno přeskakováním mezi savy, takže nic uceléného). Až v tuhle chvíli jsem si uvědomil, jak málo toho vlastně o hře vím :D
Teprve během hraní dotyčných her si uvědomíte, že jen málokdo vám ve videích zprostředkuje skutečně klíčové informace ke hře. Málokdy je to taky ucelené, což je vlastně na druhou stranu dobře (mám na mysli jen ukázky, nikoliv Let's playe, na to ani vcelku nekoukám). Buďto vás ta hra zaujme a budete jí chtít sami hrát, nebo jen získáte jakýsi přehled o tom, jak vypadá a jak se hraje. Je pravdou, že za tu hodinu až hodinu a půl se toho moc nestihne, obzvláště u cRPG, to vím sám. Takže jsem nyní stál v chodbě 4x4 a musel jsem začít hezky od začátku, tedy ovládáním družiny.
Čekal jsem podobný rozjezd jako v Eye of the Beholder, ale Black Crypt hráče nešetří už od samotného počátku. Ta úvodní chodba a její blízké okolí by se daly označit za zrychlený tutorial. Je tu interakce s inventářem nebo s tabulkami na zdi, kdy jedna je čitelná až po aktivaci druidského kouzla Read Rune. Zrovna na této nečitelné tabulce je klíčové varování před potvorou níže a náznak toho, co musíme nejprve nalézt. Další seznámení se týká mikromanagamentu družiny, kdy se tu válí pár kousků jídla a vak s vodou. Není to zrovna moje oblíbená mechanika, ale hlad a žízeň postupují pozvolna a hra na to upozorňuje, takže se to dá uhlídat. Drobný problém je akorát v tom, že hlad a žízeň mají společný ukazatel, takže čistě podle něj se řídit nedá. Obvykle to končí tak, že po jídle ještě postavy doplním vodou. Jíst a pít samozřejmě nejde do nekonečna, proto je dobré nečekat až na skoro prázdný ukazatel, protože to na jeden zátah nedojíte (nedopijete).
Zdroje jídla jsou zprvu omezené, ale z manuálu jsem věděl, že klerik bude časem umět patřičné kouzlo. Horší se to ukázalo s vodou, protože tu je potřeba nejprve objevit (fontánka) a pak se k ní vracet. Každý vak udrží zhruba 2 loky vody, čím více vaků tím tedy lépe, ale lepší je nepouštět se do delších akcí dříve, než se najíte a napijete. Později se mi totiž začalo stávat, že mě některé boje/puzzle uvěznily na delší dobu mimo dosah vody a jako na potvoru mi postavy začaly trpět žízní :) Kouzlo Create Food se později stalo velmi užitečným, ale první dvě patra je potřeba přežít bez něj.
Zdroj vody na prvním patře stráží několik nepřátelských koulí. Při úvodních testech emulátoru jsem byl nemile překvapen tím, jak tuhý souboj to je. V tomhle je EOB mnohem přívětivější. Koule lze nalákat na combat waltz, ale podobně jako v Cardhalii, i tady potvory mění náhodně rotaci, takže je potřeba dávat velký pozor. Navíc ne u všech je dobře poznat okamžik těsně před útokem, takže jsem se musel spolehnout na pravidelný rytmus odvozený od prvního úhybu a hlavně z něj nevypadnout. Navíc jsem si zprvu dost pletl pokyn k boji, kdy se kliká na portrét postavy. Místo toho jsem kolikrát vzal zbraň z ruky, čímž jsem přišel o možnost útoku, a hlavně jsem musel dál držet rytmus :) Finální postavy už na tom byly o poznání lépe, protože navýšené statistiky udělají své.
Snažil jsem se hlavně neumřít, protože kříšení není zrovna jednoduché. Je k tomu potřeba krystal s duší padlého hrdiny a svitek s kouzlem Raise Dead. Krystalů je tu poskrovnu, je to vlastně odkaz na jiné padlé hrdiny, takže s nimi není radno plýtvat. Velmi záhy jsem se dostal do kolotoče postupných soubojů a nucených odpočinkových pauz, kterým jsem se tak snažil vyhnout :D Potvor je naštěstí definitivní počet a nic nového už se nerespawnuje. Po 1/2 hodině jsem tak byl v relativním bezpečí. Mno, proč relativním?
Souboje jsou jedna věc, to obtížnější se však skrývá v puzzlech! Ne, že by to bylo něco extrémního, ale dost mě tlačil čas kvůli omezenému množství jídla. Automapa jasně ukazovala, že jsem rozhodně neobjevil vše. Nakonec ono to ani nejde, protože jak jsem později zjistil, Black Crypt si libuje ve sdružování pater do rébusových celků. Nj, ale co teď? Dole mě čekal velký sál s neporazitelným ogrem a žádné viditelné světlo na konci tunelu.
Poznámka: původně jsem zvažoval, že bych si mapy kreslil, ale nakonec jsem se rozhodl pro automapping v podobě kouzla Wizard Sight. Prodleva mezi memorováním kouzel se naštěstí obejde bez odpočinku, stačí jen nějakou dobu posečkat, takže obnovování kouzel není takový problém, jak jsem se zprvu obával.
Musel jsem se vrátit k jednotlivým interaktivním prvkům a začít přemýšlet, jaký je jejich smysl. Páky a tlačítka jsou zatím dobře viditelné, ale hůře se odhaduje, co to kolikrát udělá. Někdy třeba tlačítko odkryje páku někde dále na patře, takže je potřeba znovu procházet ta samá místa a hledat. Další záludností jsou silová pole, která si lze na první pohled splést s teleportem. Silové pole se dá snadno odstranit pomocí kouzla Dispel Magic. Ostatně hned první hrátky s teleportem navádějí hráče k nápovědě. Jenomže chvilku trvalo, než jsem pochopil, že ta jedna páka neaktivuje silové pole, ale právě teleport :) Čas mezitím stále běžel ...
Silová pole nebo glyphy (pasti ve vzduchu) mohou mít rozdílnou úroveň. To, že jsem to nyní dokázal zrušit kouzlem, je dáno designem patra. Kouzla na svitcích, která zprvu suplují omezený kouzelnický arzenál postav, mají pevně danou úroveň, s jakou se sesílají. Jakmile je kouzlo slabé (má nižší úroveň než odčarovávaná překážka), tak jednoduše selže. Kouzel, neboli lépe řečeno pokusů, je na svitcích obvykle více, teprve po jejich vyčerpání svitek nadobro zmizí. Ve chvíli, kdy dokážete s postavou seslat kouzlo na vyšší úrovni než je úroveň svitku, tak už nemá smysl si ten svitek nechávat.
Pomalu jsme si s družinou prošli většinu prvního patra. Nechyběl ani spinner vtipně ukrytý v jedné chodbě. Nicméně dodatečná animace jasně upozornila na to, co se děje. Zákeřné nejsou ani teleporty, protože automapa ihned prozradí, o jaký posun (a kam) došlo. V tomhle je Black Crypt oproti Eye of the Beholder méně zákeřný ... alespoň něco :) Bohužel nám tu zůstaly jedny zamčené dveře a dvojice zlověstných propadel. Ještě jednou jsme oblezli všechny stěny a znovu prozkoušeli funkčnost pák a tlačítek. Zbytečně. Začalo být čím dál jasnější, že klíč bude někde na druhém patře!
Každé z propadel vede do jiného rohu sálu pod námi. Ogr se po našem prvním shledání přesunul ke schodišti na 1. patro, takže jsem začal tušit, že by se ta propadla dala využít právě tak, že ogra vždy odlákáme někam bokem, zdrhneme nahoru a pak dolů proskočíme propadlem. Tím bychom ho mohli snadno setřást a získat čas na průzkum sálu. Ukázalo se to jako dobrý nápad ... eh, co nám taky asi zbývalo, že? :D Klíčový byl nález páky na západě sálu, která družinu odteleportovala na východ a zároveň odemkla tajný průchod stěnou. Zprvu jsem si toho nevšiml, ale další pokusy s pákou jasně ukázaly, co to dělá.
Rázem jsme se ocitli v komplexu chodeb, kde nás překvapilo hned několik teleportů a spinnerů. Nejzákeřnější místní rébus spočíval v pohybujících se zdech, kdy se po stisku páky začnou přeskládávat zdi. Postupně se tak zpřístupní jedna ze tří možných cest. Zpátky už to pak většinou nejde, takže je nutné najít jinou cestu zpět (teleport apod.). Výhodou bylo, že jsme hned napoprvé nakráčeli do bloku, kde se ukrýval klíč od zamčených dveří v 1. patře. Díky tomu jsme se dostali k dalšímu teleportu, který nás vzal do místnosti ukryté na východě patra. Zde ležel krom hledaného Ogreblade také Necromancer's guide.
Tyhle knížečky slouží jako rozšíření základní knihy kouzel, kterou mají všichni uživatelé magie (tzv. Starter Book). Ten se skrývá pod římskou číslicí I. Další sloty označené II, III atd. se pak zaplňují dodatečnými manuály kouzel. Necromancer's guide např. přidává slot II pro mága. Dalším nalezeným (na 2. patře) je pak Prayers of Orlin (slot II pro kněze), který obsahuje kouzlo Create Food. Manuály se aplikují tak, že se přesunou na knihu kouzel v inventáři postavy. Aby toho nebylo málo, znalost rozšiřujících manuálů je klíčová pro opuštění 2. patra. Bez manuálu k samotné hře to tedy nejde ;) Další zajímavostí byl nález Runetekova tabletu. Tyhle destičky se aplikují na příslušný symbol povolání v invetáři. Runetekův tablet přidává +1 síly bojovníkovi, tedy Shivě.
S Ogreblade už byla porážka ogra celkem triviální. Vypadl z něj smaragdový klíč od zamčených dveří v sále a za nimi nás čekal vstup na další patro ...
Popravdě jsem nečekal, že tohle úvodní dobrodružství mi zabere celé 3 hodiny :) Obě patra jsou přitom celkem malá. Bylo to tedy dostatečné varovnání, abych začal brát Black Crypt vážně. Je pravdou, že je velký rozdíl mezi hrou, kde je automapa a tou, kde není. Při ručním mapování si mnohem více všímáte detailů, protože si nemůžete chyby dovolit. Navíc to většinou doplňují poznámky, co který prvek ve hře provádí apod. Automapa a barevnost BC mě zprvu lehce ukolébaly. Nakonec je dobře, že hra začne tlačit na pilu už na začátku. Postavičky mi za ty 3 hodiny poskočily na 4. level.
Přispěvatel: Elemir Prosinec 07, 2021, 20:10:54
Že máme za sebou něco významného, bylo zřejmé z načítací obrazovky při přechodu na 3. patro. Bylo nám oznámeno načtení další části. Došlo mi, že ty příslušející celky se nejspíše načítají najednou, ale praktický význam to pro mě asi mít nebude. Leda, že bych si chtěl zpětně vypisovat, která patra patří do jednoho rébusového celku. A možná díky tomu půjde odhadovat velikost pater na základě počtu pater a obráceně, ale to je spíš čistě zajímavost.
Důležité je, že na 3. patře nejde prakticky nic dělat. Jsou tu jedny zamčené dveře bez viditelného mechanismu, jedny dveře na rubínový klíč a pak dveře s táhlem, před nimiž je varovná cedulka. A taky se k nim vztahuje několik svitků s varováním. Skrývá se za nimi unsean dangers! No, varování nekecá, za dveřmi jsme popošli jen kousek a něco neviditelného se nám postavilo do cesty. Ba co hůře, ono nás to začalo kousat! Svitek hned za dveřmi nás varoval, že skrze neviditelné nebezpečí je možné projít, ale musíme nejprve schovat všechny zbraně. Je to samozřejmě nesmysl! Časem se nám do rukou dostalo kouzlo, kterým je možné odhalit fake zprávy a tohle byla jedna z nich.
I když v tuhle chvíli jsem neměl zas takový důvod pochybovat. Možná skrze neviditelné potvory nějaká cesta opravdu vede. Jenomže ta potvora u dveří se nechtěla pohnout. Po chvilce pendlování po patře, myslím tím obě chodby, se přeci jen objevila skulinka v cestičce a my se podívali o kousek dále. Moc význam to nemělo, neviditelných potvor je tu více a záhy nás uvěznily v rohu. Nicméně to ukázalo možný způsob, jak se v této místnosti pohybovat. Stačilo by, pokud bychom ty potvory byli schopní vidět.
S tím by nám mohl pomoci reliéf hned vedle dveří k neviditelnému nebezpečí, kterému ovšem chybí oči. Zřejmě jde o ovládací mechanismus k zamčeným dveřím. Nj, ale to asi na tomhle patře nepořešíme. Úplně se mi odtud nechtělo, pořád jsem doufal, že řešení by mohlo být zde. Přeci nebudeme pořád pendlovat mezi patry. Jenomže jinak to opravdu nejde. Chtě nechtě jsme tedy sestoupili o patro níže.
Na uvítanou se před námi zjevila gargoyla, která po chvilce zase zmizela. Ejhle, Shiva byla hnedle o zbraň lehčí! To se opakovalo ještě párkrát, takže jsme se ani pořádně nerozhlédli a půlka našeho arzenálu byla fuč. Pár svitků po patře popisuje kult zlodějů, který tu má někde skrýš. Prý je to za kruhem z lebek. Další možností je zloděje zabít a možná z něj vypadne vše, co ukradl. Druhá varianta se mi líbila mnohem více, ale pomohl nám s ní až nález kouzelné hůlky, kterou šlo gargoylu zabít velmi rychle - dříve, než stačila zmizet. Nakonec se ukázalo, že těch gargoyl nás okrádalo hned několik.
4. patro sestává ze tří hlavních částí. Na severu je sál s několika uzamčenými mřížemi a další cestičky kolem jsou pro změnu zatarasené sloupy. Jediná cesta tak vede do jižní části, kde je menší sál plný slizů. Třetí lokace je dostupná skrze teleport u vstupu na patro a vede do části se čtyřmi dveřmi bez zámků. Místní cedulka popisuje, že máme nejprve sehnat vodu ze čtyř fontán. V jižním sále je tlačítko a klíč. Tlačítko otevřelo vstup skrze východní zeď sálu, ale hned za ní se před námi zjevil glyph z lebek. Je to onen kruh z lebek, který popisoval svitek jako vstup do doupěte zlodějů. Další svitek se pak o něm zmiňoval jako o iluzi, ale opět je to fake. Glyph je ve skutečnosti silná past, prakticky instakill. Na jeho odčarování nemáme dostatečný level a to se týká i vlastněných svitků s patřičným kouzlem. Obejít a jinak zrušit taky nejde.
Klíč odemkl mříž na severu severního sálu, kde je další tlačítko. To odkryje nenápadnou páku na jedné ze zdí a ta ovládá sloup, který chrání vstup do boční chodby na SZ. Sloup se vždy na chvilku odsune a pak zas cestu zatarasí, takže je potřeba pospíchat. V odkryté cestě je vždy nutné pořešit nějaký rébus a najít klíč od mříží. Je tu také další tlačítko, které odkryje další páku atd. Je to činnost, která se opakuje 4x, stejně jako je zamčených mříží. Jakmile je každý z rébusů vyřešen, tak se sloup definitivně odsune a s klíčem se dá odemknout jedna ze čtyř fontán. Dva rébusy zapojují do řešení i 5. patro, což je jakási pomocná lokace kvůli propadlům. Nicméně jedna část 5. patra je spojená s lehce obtížnějším rébusem. Zajímavý je také časový rébus, kdy je potřeba po stisku páky pospíchat k odsunutému sloupu nebo hra na honěnou s jiným sloupem, který lze obelstít naplněním výklenků jídlem.
Do hry přišly krom viditelných prvků i ty neviditelné, jako jsou iluzorní zdi nebo neviditelné plošinky. Zaznamenal jsem i trigger v podobě aktivace teleportu za družinou poté, co jsme vybrali výklenek na konci chodby. Problém není ani tak v obtížnosti puzzlů, jako pochopit, co se kde změnilo. Když jsem psal o spojení tlačítek a pák ke sloupům, tak ono to není úplně triviální na zjištění. Než jsem vůbec přišel na to, že se odkryla nějaká páka, tak to chvilku trvalo. Komplikovanější je to i kvůli členitému okolí, kdy kolem páky můžete několikrát projít a všimnete si jí až tehdy, když vás něco donutí se jejím směrem natočit. Do toho mi stále vrtal hlavou úkryt zlodějů. A úplně vynechám drobná obdélníková tlačítka, která při letmém pohledu na zeď zaniknou v textuře :) Ještě, že jsem zvolil zvětšení okna. Do detailu puzzlů každopádně zabíhat nechci, to by bylo zbytečné.
Po odemčení všech čtyř fontán se v odlehlé části odemknou jedny z uzamčených dveří a do výklenku lze vložit vak s vodou. Není třeba se bát, při průzkumu jsem našel extra vaky, takže jsme o nic nepřišli. Místnost se tím uzavře a družina je teleportáva před znovuzamčené dveře. Mezitím se otevřou jiné dveře atd. Po vložení posledního vaku zmizí jedna stěna aobjeví se výklenek s dvojicí modrých očí - Eyes of True Sight. Ty padnou do reliéfu na 3. patře a opravdu se tím odemknout uzavřené dveře kousek od něj. Za nimi je sál plný zpětných teleportů a neviditelných pastí. Cílem je výklenek na konci sálu, kde je Mask of True Sight a kniha Cult of Magic (slot III pro mága). Maska slouží ke zviditelnění neviditelného nebezpečí, v knize kouzel je pak užitečné Dispel Illusion, kterým se dá odhalit falešná zpráva (zpráva se dá mágovi do ruky a po zakouzlení buď svitek zůstane, nebo se rozpadne - tzn. jde o fake).
No a tady právě začaly mé peripetie s bugem :D Vývojáři asi nepočítali s tím, že by tu masku mohl někdo držet jen v ruce. Blbé na tom je hlavně to, že ta maska funguje částečně i tak. Vzpomněl jsem si u toho okamžitě na Grimoire, kde Cleve taky s oblibou měnil zaběhnutý způsob používání předmětů, ale u něj šlo spíš o sklerózu :) Kdyby ta maska v ruce nefungovala vůbec, tak bych s ní určitě laboroval dál. Jenomže ona to klíčové dělala, zviditelnila červy, takže jsem neměl důvod se domnívat, že je chyba v ní. Navíc já první 3-4 červy zabil. Sice to chvilku trvalo, ale šlo to. Teprve s dalšími jsem měl značný problém.
Během jednotlivých pokusů o průzkum místnosti, která je mimochodem dost rozlehlá a nepříjemně členitá, se mi podařilo objevit silové pole na jihu a tak jsem začal osnovat alternativní plán. Došel jsem s družinou k poli, abych si odkryl patřičné políčko před ním a s pomocí svitku teleportace jsem poté přesunul družinu do bezpečí. Teleportační kouzlo totiž funguje jen na políčku, které je už odkryté, takže jsem si tím odkryl cílový bod. Poté jsem si připravil svitek s Dispel Magic a k silovému poli se znovu odteleportoval. To jsem zkusil několikrát, protože silová pole jsou hned dvě a v okolí je dost červů, takže se mi nepodařilo projít poli dostatečně rychle a do toho ještě vybrat výklenek na konci. Udělal jsem to proto jinak. Červy od silového pole jsem vylákal ke dveřím z místnosti a pak se teprve k poli odteleportoval. Tím jsem získal dost času na jednotlivé akce a konečně jsem v ruce třímal rubínový klíč.
Družina časem určitě zesílí natolik, že červi nebudou problém ani tak, proto jsem to nechal nyní být, i když už vím, že by stačilo masku nasadit přímo na obličej Lathie a červi by šli pozabíjet snadněji. Bez ohledu na to se stejně budu muset vracet k lebkovému glyphu, protože ten zatím nemám šanci odstranit, takže to pak vezmu při jednom.
V poznámkách mám napsáno 6 hodin 45 minut, celkový čas strávený v BC je tedy 9 hodin 45 minut. Level postav mám 5. No, asi je z toho času jasné, že popisovaná trojice pater je oproti prvním dvěma notně komplikovanější, ale taky je pravdou, že ty červy jsem řešil určitě 2 hodiny, protože jsem se je nejprve snažil pozabíjet. Zítra mě čeká nejenom posun dále, ale i test WinUAE na novém notebooku. Podle toho se rozhodne, jak dlouho mi bude dohrátí BC trvat.
Přispěvatel: Elemir Prosinec 08, 2021, 18:53:42
Trochu jsem se toho bál, hlavně ve spojitosti s nahrávacím softwarem, ale pokud ten notebook nebudu vysloveně trápit, tak by to mělo být v pohodě.
Přispěvatel: Elemir Prosinec 09, 2021, 00:24:24
6. až 9. patro
Šesté patro je poněkud tajúplné, než jsme se stihli rozkoukat, tak na nás z chodby vylítl démon. Ani jsem ho nestihl blýsknout. Úvodní pasáž je naštěstí kruhová chodba s centrální zdí, takže jsme si snadno dokázali udržet odstup a během kroužení démona usekat. Démon s oblibou kouzlí, což má dva nepěkné efekty. Jednak to samozřejmě přináší citelné poškození družiny a pak u každého kouzla se nejprve vypočítává výsledný efekt, takže hra na chvilku zamrzne. Jenomže u zamrznutí není dost dobře vidět, kdy hra zas odmrzne a jakmile jsme promeškali šanci na odvetný úder, tak démon zakouzlil podruhé. Později se mi párkrát stalo, že jsme přesně na tohle zaváhání dojeli, takže ideální je nenechat místní potvory vůbec kouzlit. Pořád je to prostě o striktním dodržení rytmu. Jakákoliv odchylka je bohužel po zásluze potrestána.
Úvodní cedule na zdi nás varovala, že máme zapomenout na bojová kouzla. Tohle je totiž náš fyzický test. Kouzlit jdou jen "enviromentální" kouzla, např. Dispel Magic na silová pole nebo léčení, Create Food apod. Buffy a debuffy nejdou. Kupodivu jsem zjistil, že třeba kouzlo Quake seslat jde, takže možná lze sesílat i jiná bojová kouzla, ale to jsem popravdě nezkoušel. Možná má ten nápis na mysli jen sesílání buffů. Další cedule varuje před temnotou v cestě, ale text není dokončen.
Cesta vede skrze další kruhovou chodbu a odtud do jižní chodby, kde jsou dva teleporty a reliéf. K reliéfu se vztahuje text, který říká, že druid vyhlíží slunce a měsíc. Místo pro oba symboly je na reliéfu dostatečně zřetelné, takže na nás nejspíše bude chybějící symboly najít ... jak jinak? ;)
Vzali jsme to teleportem hned kousek od reliéfu, což nás dovedlo do "modré" lokace. Ve skutečnosti jde o 7. patro. K předchozímu démonovi se nově přidaly létající hlavy, které rády chodí ve dvou. Zprvu to bylo trošku náročnější, ale mezitím jsme poskočili na level 6 a hnedle to šlo lépe. Úvodní část patra tvoří opět kruhová místnost se zdí uprostřed. Kousek od teleportu jsou dveře na zlatý klíč a po stranách je dvojice chodeb zatarasených sloupy.
Středovou zeď je potřeba obejít kolem dokola, tím se na její severní straně otevře chodbička a v ní je tlačítko od sloupu na východě. Cesta odkrytou chodbou vede do členité místnosti, kde je páka schovaná za propadlem a schodiště na další patro (8). Je potřeba si tu pohrát s dvojící nášlapných plošinek, které jsou propojené a těmi uzavřít propadlo. Páka pak otevře dveře v tajné místnosti, kde je ve výklenku zlatý klíč a Manual of the Planes (slot II pro druida). Schody na 8. patro vedou do malé místnosti se skrytou chodbou, ale nic významného tu není. Ostatně celé 8. patro je jen support pro horní patra, podobně jako 5. patro v předchozím zápisku.
Po odemčení dveří zlatým klíčem se před námi objevily další stejné dveře a za námi ze středové zdi zmizel růžek. Tím se odkrylo tlačítko, kterým se otevírá severní tajná místnost, kde jsou dva výklenky s předměty a cedule s podivným nápisem. Na první pohled to vypadalo jako změt znaků a nedávalo to smysl. Zkoušel jsem to přečíst ze všech stran a i pozpřeházet písmenka, ale nic kloudného z toho nevzniklo. Zbytečně jsme tu ztráceli čas, protože cesta skrze druhý sloup nebyla zřejmá a tak mě napadlo, že to bude potřeba deaktivovat odjinud. Vzali jsme tedy předměty z výklenků a vydali se skrze teleport na 7. patro.
Odtud jsme to vzali pro změnu druhým teleportem, což nás přivedlo na "červené" patro (9. patro). Hned v úvodu nás uvítal zdánlivě neškodný sliz, ale časem se ukázalo, že tahle potvůrka přenáší nemoci, takže není radno jí dát moc šancí k útoku. Rebecca zatím neumí nemoc odstranit a v batohu se jí válí jen 3 lektvary proti nemoci. Ve východní chodbě je dvojice cedulí (jedna skrytá). První hovoří o 12 měsících roku smrti, kdy každému měsíci náleží jedna duše. Jen čtyři jsou však správné. Druhá cedule přímo uvádí měsíce: únor, duben, červenec a říjen.
Celé se to vztahuje k chodbě na sever, která je po obou stranách lemována 6 výklenky poskládanými cik-cak. Dohromady je tu tedy 12 výklenků a v každém je lebka. V některých se po vyjmutí lebky aktivuje past, jiné jsou bez pasti (kupodivu jde právě o 4 výklenky ;)). Potíž je jen v tom, jak určit přiřazení výklenků k měsícům. Zmátlo mě totiž to cik-cak rozložení, kdy jsem si nejprve myslel, že leden je první výklenek vlevo, únor pak první výklenek vpravo, březen druhý výklenek vlevo atd. Ve skutečnosti je to mnohem prostší, měsíce jsou přiděleny od prvního výklenku vlevo po směru hodinových ručiček (a tomu právě odpovídají výklenky bez pasti). Stačilo tedy vyjmout jen 4 správné lebky dle seznamu z cedule a na severu se otevřela cesta dále.
Na SZ je větší sál s několika létajícími lebkami. Kousek před ním a pak přímo v něm jsou zamčené dveře. V JV rohu sálu je vstup do dlouhé chodby, před jejímž koncem nás něco začalo citelně zraňovat. Červená barva zdí je tu mnohem jasnější, takže jsem se dovtípil, že jde o žár. Na konci této části je za rohem výklenek s klíčem a několika užitečnými předměty. Kvůli žáru je potřeba pospíchat. Krom výklenku je v této chodbě ještě vstup k fontáně.
Poznámka: v sále se mi prokázala jedna věc, které jsem si všiml už na modrém patře a to je trigger, který spouští spawnutí potvor. Navenek dotyčné místo nijak nepoznáte, většinou jde o běžnou podlahu, ale jakmile na něj stoupnete, tak se někde na patře spawne minimálně jedna potvora. Může to být kousek od vás, ale klidně i několik místností nazpět (občas mi pak nějaká vpadne do zad). Funguje to však jen jednorázově, expit se na tom tedy nedá. Někdy je tenhle trigger spojený i s výklenky nebo otevřením dveří a zaznamenal jsem ho zřejmě i po stoupnutí na viditelnou plošinku (úplně jistý si však nejsem).
Klíč z výklenku pasuje ke dveřím v sále, ale za nimi je jen zeď. Jde ovšem o iluzi a nejinak je tomu s dalšími zdmi dále. Ve skutečnosti jde o čtvercové bludiště, kde se skrývá klíč od dveří v chodbě před sálem a je možné zde objevit ceduli se zmínkou o Oakravenovi, který v dungeonu zmizel v posledních hodinách Černé války. Těžko říci, jestli je tím myšleno toto konkrétní patro nebo celý dungeon. Raději jsem tedy zůstal na pozoru, kdyby tu bylo skryto ještě něco dalšího.
Dveře na severu vedou do malé místnosti, kde jsme našli vzkaz, že Oakraven leží v rakvi z bílého dubu. Na severu jsou zamčené dveře a chodba na jih pak vede do spleti temných chodeb, které nás notně zaskočily. Tedy zaskočila nás krátká trvanlivost kouzla Light. A většinou zhaslo ve chvíli, kdy se na nás vyřítily potvory :) Temná políčka jsme poznali už na 4. patře, ale to byl jen malý kousek temnoty, ve kterém se rozhodně nedalo zabloudit. Ve zdejší temnotě je ukryt klíč od zamčených dveří, kterými se pak dá dostat k ceduli s otázkou. Po správném zodpovězení se otevře chodba dále na východ a zde je pak ještě druhá tázací cedule:
První: Who was the druid's champion?
Spoiler: ukázat
Druhá: Of which holy wood is Oakraven's tomb made?
Spoiler: ukázat
První otázka může být matoucí, protože na patře se hodně skloňuje jméno Oakraven, ale mě kupodivu přišlo na mysl jiné jméno a to zafungovalo. Druhá otázka souvisí s nalezeným svitkem v předchozí místnosti. Jedinou záludností otázek je to, že hra je na vás vyhrkne bez přípravy a nejde z toho vyskočit, takže je dobré si dělat pečlivě poznámky nebo screenshoty.
Za jednou iluzorní zdi je dobře ukryt štít Displacer, nicméně automapa mi začala iluzorní zdi zobrazovat, takže jsme to nemohli minout. Je zde také výklenek s knihou Wisdom of the Druids (slot III pro druida) a symbol slunce. 9. patro se tak zdálo být kompletní a nyní nastal čas, zkusit znovu 7. patro.
O moc moudřejší jsem však nebyl. Pořád tu byla zatarasená chodba a "nečitelná" cedule. Začalo mi být jasné, že řešení spočívá ve výklencích, ale co s nimi? Zřejmě požadují určitý předmět. Možná dokonce chtějí něco prohodit, ale tady jsem s hrůzou zjistil, že jsem si neudělal screenshoty předtím, než jsem výklenky vybral! Věděl jsem akorát, že v tom v pravo byl luk. Zkusil jsem tedy nejprve pár předmětů strčit do levého výklenku a pak jsem tam vložil i nějaký luk a ejhle! Něco cvaklo a v dáli se cosi posunulo ... bohužel, ten sloup to nebyl. Obešli jsme tedy zeď ještě k druhému výklenku a zkusili jsme laborovat.
Výhoda kontejnerového inventáře spočívá v tom, že do jednoho kontejneru lze strčit jiný kontejner (pokud to jeho velikost dovoluje), takže existovala dost vysoká šance, že hledaný předmět by mohl být právě nějaký kontejner. Dva jsme totiž měli, přičemž jeden z nich jsme museli najít už někde na počátku průzkumu této soustavy pater. Sice jsem do výklenku nejprve nastrkal pár jiných věcí, ale teprve po vložení krabičky cosi cvaklo a za zdí se otevřel tajný vstup do chodby.
Nově odkrytá SZ část patra obsahuje mnoho schodišť, která vedou na 8. patro. To slouží jednak pro kombinované prolézání obou pater a sem tam jsou tu navíc tlačítka odkrývající různé skryté stěny. Dokonce jsme narazili na další dva výklenky, které vyžadovaly prohození předmětů. Hm, nedalo mi to, a znovu jsem se podíval, co je na ceduli poblíž napsáno ... a teprve teď mi to docvaklo. To slovo je HCTIWS, což čteno pozpátku znamená SWITCH :D Mě totiž nedošlo, že jde o W, já v tom fontu viděl N. Cílem celého prolézání schodišť je nalézt cestu k dalšímu zlatému klíči. Jenomže za zamčenými dveřmi jsou opět další stejné dveře :D No, ale také zmizel další růžek středové zdi, kde se odkrylo tlačítko a tím jsme konečně pohnuli se sloupem blokujícím západní chodbu.
Díky tomu jsme se dostali do JZ části patra, která je dost rozlehlá a komplikovaná. Zasahuje dokonce až na východ. Jedna část vede k otázkové ceduli (vrátím se k ní za chvilku) a druhá do bludiště propojeného teleporty, kde jsou celkem 4 informativní cedule, přičemž každá obsahuje jedno slovo:
HERE
TODAY
GONE
TOMORROW
Další cedule pak obsahují popis hádanky:
1. The Black War lasted many hours. One for each champion, two for each power ...
2. three for each weapon wielded with might, four for each hero whose death came that night.
Celé se to váže k otázkové ceduli zmíněné výše, která se ptá:
For how many hours did the Black War rage?
Spoiler: ukázat
Nj, jenomže k téhle otázce se vztahuje i jeden svitek, který říká 10 hodin a cedule to v pohodě vzala! Přitom je to fake svitek!! Bylo mi to divné, protože podle zadání z cedulí to rozhodně 10 hodin být nemohlo a cluebook v manuálu souhlasil. Pojal jsem tedy podezření, že stažená verze hry není jen cracklá, ale má i deaktivované otázky. Tzn., že i odpověď na hrdinného druida měla být opravdu jinak (doplnil jsem info do příslušného spoileru).
Mírně mě to rozladilo. Schválně jsem využil zálohy save diskety před bojem s ogrem, kde je před vstupem na 3. patro taky otázka, a zadal jsem tam úplný nesmysl. Hra mě opravdu pustila, jako by to byla správná odpověď. Rozehrávat Black Crypt znovu určitě nebudu, ale zkusím se poohlédnout po verzi, která to nebude mít upravené. Zatím o nic nejde, správné odpovědi jsem doposud trefil, nebo bych se snadno opravil, ale do budoucna by mi tohle "ulehčení" nejspíš vadilo.
Skrze hádanku jsme se dostali k poslednímu zlatému klíči a nyní jsme si mohli dojít pro finální odměnu - symbol měsíce. S oběma symboly jsme se vrátili na 6. patro a vložili je do reliéfu. Otevřela se tím dvojice stěn. Hned za první se povaloval meč Frost Razor. Jde o magický meč, ze kterého je možné sesílat mrazící kouzlo (útok se neprovede pravým tlačítkem myši, ale levým). I za druhou stěnou bylo pár zajímavých věcí, ostatně celkově jsme si na této soustavě pater polepšili. Krom výbavy i levelem (poskočil na 7). Na dalším patře bude nutné inventáře protřídit, protože plno věcí už asi nosíme zbytečně.
Nesmím zapomenout ještě na jednu věc. V nově odkryté chodbě se objevil lebkový glyph, který Lathia dokázala odčarovat. Srdce mi poskočilo a okamžitě jsme vyběhli nahoru ke skrýši zlodějů a ... prd :D Na tenhle glyph Lathia stále nestačí. Holt to budeme muset zkusit zas někdy později. Vrátili jsme se proto dolů a shromáždili se před vstupem na 10. patro.
Na papírku mám zapsáno 3 hodiny 15 minut. Dohromady mám tedy za sebou už 13 hodin a jsem zhruba ve 1/3 hry. I na to tápání na 7. patře jsem očividně zrychlil. Nejhorší ted bude reorganizace inventářů a hledání jiné verze disket s hrou. Výsledek pátrání samozřejmě zveřejním ;)
Přispěvatel: Elemir Prosinec 09, 2021, 02:42:48
Asi nejkomplexnější archiv všech možných obrazů disket s hrou jsem zprvu našel na My Abandonware (https://myabandonware.com/). Je zde dokonce hned několik verzí od TRSi, pak verze od Lamer Exterminator, Conspiracy a jedna neoznačená (tváří se, jako by byla vytvořena v roce 1981 :)).
Verze od Lamer Exterminator reaguje na hádanky tak, jak by měla. Stejně tak i ta neoznačená.
Verze od TSRi jsou tu dvě. První pochází z roku 1999 (to je ta, co má na OldGames ke stažení DJ, a kterou jsem doposud používal). Druhá je z roku 2001. Obě mají hádanky upravené, takže vypadávají ze hry.
Verze od Conspiracy je zřejmě (?) neúplná, protože je v ní nějaký zmatek s disketami, tedy alespoň tak se to zprvu zdálo. Jenomže pak mi došlo, že ona vlastně stačí upravená jen první disketa a tu pak stačí nakombinovat s libovolnými dalšími disketami 2 a 3. Zkusil jsem to s verzemi od TSRi a hádanky fungují, akorát mi najednou začaly hned u té první cedule rotovat - po loadu jsem tam měl jinou, než popisuji v deníčku, a když jsem jí neuhodl, tak přišlo zranění a po opětovném kliknutí se objevila zase jiná hádanka atd.
DJ má na stránkách ke stažení i dokument Black Crypt Protection Codes - Mikey Mike, což je soupis hádanek a odpovědí ke hře, které se právě vztahují k verzi od Conspiracy. Myslel jsem si, že to bude nějaká mýlka, ale hádaky rotují i u verze od Lamer Exterminator, takže část hádanek souvisí s příběhem a část hádanek je skutečně protipirátská ochrana, protože jde vesměs o otázky na věci z manuálu (level kouzel, výše poškození kouzly apod.).
Další zajímavosti přinesl Old Games Finder (http://www.oldgamesfinder.com/), kde na dotaz ohledně Black Crypt vypadne halda souborů ke stažení. U některých jsou jakoby poznámky v názvu souboru, které naznačují, že jsou to různé verze i včetně různých chyb. Krom známého je tu např. ještě verze BGS9 nebo ipf obrazy disket.
Každopádně v každé zvolené kombinaci je funkční moje save disketa, takže můžu směle přesedlat na jinou verzi :)
HDD verze pro emulátor FS-UAE
Krom obrazů disket jsem našel ještě HDD verzi pro emulátor FS-UAE na Games Nostalgia (https://gamesnostalgia.com/). Je to předpřipravený balíček včetně nainstalovaného WHDLoad, takže už není potřeba nic extra nastavovat. Před spuštěním se hra ještě optá, zda-li chcete vypnout ruční zadávání otázek (to je ta chybějící protipirátská ochrana jako u TSRi) a zda-li chcete zapnout ingame cheaty. Oboje je tu tedy volitelné.
Přispěvatel: Elemir Prosinec 09, 2021, 15:15:28
Ráno jsem si ještě trochu zaklikal ve hře, když mi u toho došlo, jak mám na tyhle problémy s obrazy disket "štěstí". Když vynechám Might and Magic II pro Apple II, tak problém jsem měl už s jedničkou pro Apple II, kdy se na netu povalují dvě dosti odlišné verze her, a nyní už i v případě Amigy u BC, kde si jako na potvoru stáhnu verzi s deaktivovanými hádankami. No nic, asi bych si měl začít zvykat :D
Ale to není to hlavní, proč píšu. Zjistil jsem, že můj Black Crypt nainstalovaný na image HDD je normálně funkční! Grafický problém je totiž problémem použitého grafického čipu - WinUAE defaultně nabízí AGA, kdežto hra se korektně zobrazuje jen s OCS nebo ECS.
Přispěvatel: Elemir Prosinec 10, 2021, 03:24:51
10. patro a první boss
Desáté patro je taktéž sdružené do většího propojeného celku pater, ale vzhledem k jeho rozlehlosti a komplikovanosti jsem se rozhodl popsat ho zvlášť. S družinou jsme se objevili v místnosti na jihu, ze které vede zamčená mříž na východ, běžná mříž na západ a na severu je několik výklenků blokovaných sloupy. K tomu nás hned na úvod uvítalo komando krabů.
Sloupy se ovládají kombinací několika tlačítek, čímž se odkryje cesta dále na sever. Problém je v tom, že je tu na podlaze velmi silná past, takže jsme udělali čelem vzad a vydali se mříží na západ. Za nimi se chodba rozděluje na jižní a severní úsek. Jižní vede do dvojice místností s drobným lootem, severní končí lebkovým glyphem, který samozřejmě nedokážeme odčarovat :) Mno, a jsme v pytli :D
Rebecca ve svém inventáři vyštrachala svitek s kouzlem Glyph na 15. úrovni, takže jsem začal přemýšlet o změně plánu. Už bylo na čase protřídit inventáře a možná by nebylo od věci, kdybychom zaběhli na 3. patro a konečně pořešili červy a doupě zlodějů. Tenhle svitek si opravdu dokázal s lebkovým glyphem v doupěti poradit. Zřejmě je to záměr, dokud prostě nenajdete dostatečně silný svitek, tak máte smůlu. Trochu mi díky tomu svitla naděje, že podobně tomu bude u lebkového glyphu na 10. patře. V doupěti jsme získali pár zajímavých kousků výbavy, ale nakonec jsem se rozhodnul loadnout a nechat to raději na později. Ve svitku bylo jen jedno kouzlo a nechtěl jsem prostě riskovat.
Vrátili jsme se proto na 10. patro a v úvodní místnosti jsme začali třídit jednotlivé předměty z batohů. Všechny malé vaky jsme vyměnili za větší a vše nepotřebné jsme odložili. Bylo toho požehnaně, časem jsme prakticky zaplnili každé volné místo na podlaze. Většina odložených věcí už asi nebude mít žádný význam, ale raději jsem je chtěl mít poblíž, než se pak pro ně trmácet někam nahoru.
No, ale to nijak nevyřešilo náš problém s postupem. Přes lebkový glyph projít nejde, to je jistá smrt, ale u podlahové pasti mě napadlo, že bychom to mohli uhrát tak, že to jednoduše riskneme a kdo padne, toho na druhé straně zase oživíme. Černý Petr vyšel na Lathii, ostatní to jakž takž ustáli. Za pastí je naštěstí bezpečná zóna bez krabů, takže plán nám vyšel a za chvilku už jsme měli odemčenou cestu zpět.
Po odpočinku jsme se vydali prozkoumat, co jsme si to vlastně odemkli, protože i cestu dále blokovalo několik sloupů, takže nebylo zřejmé, jestli to vůbec mělo nějaký smysl. Důležitý je tu jeden skrytý spínač, který spustí časově omezené posouvání sloupů. Je potřeba vyčkat na vhodný okamžik a pak urychleně proběhnout do severní chodby a sešlápnout plošinku. Tím se cesta definitivně uvolní a dalším spínačem se pak otevře spojovací chodba na začátek.
Chodba na sever vede do svatyně, kde dvojice cedulí popisuje draka Temina a trojici idolů, které ho dokáží přivolat. V jednom z výklenků jsem ke své radosti našel Tome of Life (slot III pro klerika) a pod ním byl klíč od zamčených dveří na východ. Samotná svatyně obsahuje trojici výklenků, přičemž dva jsou chráněny zpětným teleportem. V tuhle chvíli nemáme nic, co by alespoň vzdáleně připomínalo idoly, takže jsme se otočili a zamířili si to ke schodišti a od něj k zamčené mříži na východ.
Omezený dohled nám prozradil, že se nacházíme v rozlehlých prostorách a lehce to u nás vyvolalo paniku, protože během chvilky nás obklopilo šero, ze kterého čas od času vyběhla skupinka rozzuřených krabů. Už jsme měli čest i s přerostlým krabem, ale ti menší se nakonec ukázali nebezpečnější, protože někteří z nich jsou jedovatí! Otrava už sice nebyla takový problém jako o pár pater výše, protože nyní jsem jí vedle Rebeccy dokázal léčit i já, ale kouzlo léčení otravy se refreshuje celkem pomalu, takže více jak dva otrávení členové najednou nejsou žádoucí.
Celý JV prostor je opravdu obří. Na jihu je vstup do chodby s fontánkami, kde se dá doplnit voda a kousek od nich jsou další zamčené dveře. Uprostřed je stavba ve tvaru dutého kříže, v němž je každé rameno chráněné teleportem. Uprostřed je vidět nějaký loot, ale přes teleporty se k němu nedá dostat. Každý teleport totiž vede do izolované oblasti na patře, kde je spínač. Teprve po aktivaci všech čtyř spínačů se na východ od kříže odkryje páka, která zmíněné teleporty deaktivuje.
Mezi lootem je truhla s velmi zajímavým obsahem. Je v ní svitek s kouzlem Glyph na 23. úrovni, Teminovy rukavice, zpráva od Temina, kroužkový set +1 a kniha Book of Retribution (slot IV pro klerika). Zpráva popisuje manipulaci s idoly - k jejich uchopení je potřeba mít nasazené Teminovy rukavice a pokud je budeme chtít přenášet v inventáři, tak na to potřebujeme speciální truhlu. Tu jsme našli o něco později, ale není zapotřebí. Idoly je možné přenášet uchopené myší a pak je třeba pokládat na podlahu.
Díky svitku Glyph jsme si nyní snadno poradili s lebkovým glyphem v západní chodbě. Cesta za ním se různě klikatí a končí mříží, za níž je jen zeď. Hned za mříží je ovšem spínač, který zeď odstraní a chodba dále pak vede skrze temnou místnost do sálu, kde se povaluje halda ostatků. Napočítal jsem pět padlých hrdinů. Ve výklenku na zdi je klíč od zamčených dveří v JV části patra.
V sále jsme ve výklenku našli něco málo lootu, dračí klíč a první idol. Idol způsobuje bez nasazených rukavic zranění, ale nic extrémního. Donesli jsme ho do svatyně, kde jsem ho umístil do volného výklenku. Ten se rázem uzamknul zpětným teleportem, který se sem přesunul z východního výklenku. V nově odkrytém výklenku byl svitek s kouzlem Teleport, ale nic dalšího. Nj, ale co teď? V ruce mám klíč, ale žádný zámek nikde není vidět!
Následovalo dlouhé tápání, během nějž jsme si zaběhli vyzvednout loot do úkrytu zlodějů a pozabíjet červy. 10. patro jsme pak opakovaně prošli hned několikrát, jestli jsme přeci jen něco neminuli. Už jsem to chtěl vzdát, protože jsem začal mít podezření na bug. Nalistoval jsem si mapu patra v cluebooku a chystal jsem se začíst do legendy, když tu jsem si vzpomněl na spínač u mříže na západě, který předtím odkryl vstup do chodby na sever. Předtím jsem ho minul hned několikrát, ale nenapadlo mě na něj znovu klikat.
V tomhle je Black Crypt záludný. Většina interaktivních prvků něco provede a dále už nedělá nic. Tohle je zrovna jedna z výjimek. Ten spínač postupně odkryje celkem čtyři další chodby :) Šel jsem k němu s nedůvěrou, nečekal jsem, že se něco změní, ale byla to poslední možnost, co mě napadla. Pak už bych si opravdu musel legendu k mapě pročíst. Uf, to bylo o fous :D
Nakonec jsme se s pomocí dalších klíčů dostali k dvěma dalším idolům a konečně nastal čas, abychom vyzkoušeli, co to udělá. Po vložení posledního idolu se odkryla stěna po naší levici a v ní stál kostěnný drak! Aby toho nebylo málo, chodba za námi zmizela a my se tak ocitli tváří v tvář Teminovi a bez možnosti uhnout. První pokus jsem v podstatě odpískal, protože Temin je dost silný. Bez přípravy to prostě nepůjde.
Namemoroval jsem si proto pár nejsilnějších kouzel a to samé udělala Lathia. Spolu s Rebeccou se pak pojistily ještě kouzelnými hůlkami, které si šetřily na horší časy. Hluboký nádech, opatrné položení idolu do výklenku a prudký obrat doleva doprovázený salvou kouzel ... Temin se na chvilku zarazil a než se stihl zcela vzpamatovat, tak schytal ještě sadu z kouzelných hůlek. I tak to byl hodně našponovaný souboj. Následovalo pár výměn a kdyby se Temin stihl ještě jednou dostat na řadu, tak už by se to bez ztrát neobešlo. Nakonec padl a za ním se objevilo schodiště.
V rychlosti jsem nakoukl, co mě čeká dále, ale jinak jsem si musel dát pauzu. 10. patro mi zabralo 5,5 hodiny, za což může opět tápání při postupu a hodně času mi zabralo i třídění inventáře. Pro příště budu raději interaktivní prvky zase zkoušet 2x :) Nejhorší je vždycky takovéto ukolébání, kdy dlouhou dobu věci nějak fungují, a pak se najednou objeví něco, kde to zrovna musíte provést jinak. Celkový čas ve hře mám nyní 18,5 hodiny.
Patro 11 a 12
Následující dvě patra jsou oproti 10. patru podstatně menší. Navíc jsou bez puzzlů a bojů. 11. patro slouží jako hrobka hrdinů. Jsou zde 4 sarkofágy, každý pro jednoho z hrdinů Černé války. Všechny jsou však poškozené - ostatky Runeteka, Kaolica, Dvergara a Oakravena si odnesli Estorothovi mazlíčci a spolu s nimi se ztratila i čtveřice artefaktů, pro které jsme si sem přišli. Co naplat, na tomto patře tedy naše dobrodružství nekončí, musíme hledat dále.
12. patro je s hrobkou hrdinů propojeno skrytým teleportem. Je to vlastně jediná iluzorní zeď na patře, kterou je však snadné objevit (na 10. patře jsem objevil prsten, který funguje jako kouzlo automapa, takže už ho nemusím kouzlit). Jde o velice malou lokaci, ze které vede schodiště na 13. patro a tím také končí sdružená lokace 10 - 12.
Hrobka hrdinů je ovšem dosti významnou lokací, protože se zde povaluje několik tabletů s permabonusy a jsou zde přítomné všechny knihy pro slot V u každého povolání. K tomu je tu pár zajímavých předmětů. Za 1/2 hodiny jsem měl hotovo.
Tím se mi čas posunul na rovných 19 hodin.
Přispěvatel: Elemir Prosinec 12, 2021, 13:43:23
13. patro
Výstup z hrobky hrdinů, ano jde se pro změnu nahoru, vede do rozlehlé lokace, ve které to na mě dýchlo povědomým dojmem ... nějak to ve mě vyvolalo vzpomínku na finální patro Eye of the Beholder. Může za to nejspíše barevná paleta místní textury a poněkud neurčitá atmosféra. Z povzdalí se linou zvláštní zvuky, ale rozhodně z nich nejde strach. Tedy až do té chvíle, než jsme za rohem našli jejich původce - pavouky! První pokus nevyšel, boj se velmi rychle zvrhnul v boj o čas. Do boku nám totiž vpadli ještě hlavonožci s klepety.
Hlavní problém obou druhů potvor je, že v přesile se stanou nezvladatelnými. Chladné zbraně musela vystřídat magie, teprve pak jejich řady dostatečně prořídly a úvodní nápor tomu úměrně polevil. Docela jsme si oddychli. Úvodní místnost je naštěstí malá a od okolí je izolovaná zavřenými dveřmi, takže nehrozil příchod posil. Oba druhy potvor mají ovšem ještě jedno eso v rukávu - dokáží postavu nakazit. Šance na nákazu je přitom prakticky jistota. Poškození z nemoci však není zprvu nijak výrazné, takže to jde v pohodě doléčovat i spánkem. Nicméně je kumulativní, takže časem to opravdu chce začít nákazu léčit, jinak jsou úbytky zdraví už příliš vysoké. Boj v okolních částech patra už tak hektický nebyl, protože pavouci nedokáží procházet přes rám dveří a hlavonožci jsou zase pro změnu pomalejší a je snadné je od sebe na chvilku oddělit.
Poznámka: potvor, které neumí procházet rámem dveří, jsme potkali už více. Byli to např. slizy nebo červi. U takových potvor je ideální taktikou k nim přiskočit, seknout a pak zas rychle zmizet za rámem dveří.
Na 13. patro jsme přišli ještě s levelem 8, ale následující boje nás velmi rychle vytáhly na level 9. Přispěla k tomu svou měrou novinka, která je typická i pro další patra. Od schodiště jsme si to namířili do severní části patra a po vyčištění spleti chodeb jsme zjistili, že se sem odněkud spawnují pavouci. Naštěstí po jednom. Vždycky jsme ho zabili, oběhli kousek zdí a byl tu další. Sledováním se nám postupně podařilo odhalit konkrétní místo, kde se spawnují. V první chvíli jsem si myslel, že jsme našli bod nekonečného respawnu, ale pavouků je konečné množství. Sice jich vyleze postupně asi 20, ale pak to ustane. Normálně se spawnují zhruba co každé 2,5 minuty, ale je to odvislé mimo jiné i od počtu kroků, které v daném místě nachodíte.
Dokonce by se dalo říci, že poblíž místa spawnování existuje políčko, které funguje jako čítač, a když přes něj budete chodit sem a tam, tak se potvora spawne už po pár krocích. Tím se dá celý cyklus významně urychlit. Popravdě mě to zprvu vadilo, tedy to (re)spawnování, neboť se to velmi rychle změnilo v rutinu, kdy jsem nejprve několik minut strávil likvidací bodu respawnu a pak jsem teprve mohl pokračovat. Na 13. patře je těchto bodů skoro 10, na malých patrech jsou to obvykle jen dva. Ale pak jsem si řekl, že je to vlastně pořád lepší, než permanentní respawn jako třeba u zmiňovaného Eye of the Beholder. Tady víte, že to jednou skončí. Navíc nám to přihrálo další level (10), což byla dostatečná odměna za výdrž.
Poznámka: postup mezi levely 8, 9 a 10 je ještě celkem schůdný, proto to tak rychle naskákalo. Zkušenosti za pavouka jsou cca 550 xp, za hlavonožce 310 xp. Level 9 je cca 65k zk, level 10 cca 130k zk. Časem jsem díky jednomu tabletu, který zvyšuje level formou přísunu patřičného množství zkušeností, zjistil, že požadované množství zkušeností roste exponenciálně a kopíruje bitové hodnoty ... 256 (level 2), 512 (level 3), 1024 (level 4), ...
Při průzkumu severní části patra jsem v jednu chvíli zajásal. Našli jsme tu předmět označený jako Orb of Planes, který pasoval do výklenku, ke kterému nás pro změnu přesunul teleport po sešlápnutí místní plošinky. Shiva odhalila, že teleport nás přesunul do dvoupolíčkové místnosti na 14. patře. Po vsunutí orbu nás to vyhodilo zpět před plošinku na 13. patře a vedle nás se otevřelo schodiště na 16. patro. Plošinkový teleport je jinak obousměrný, z místnosti s výklenkem se dá vrátit i bez orbu, není to tedy žádná past. Zajásal jsem proto, neboť jsem se domníval, že jsme našli cestu vpřed dříve, než jsme vůbec stihli prozkoumali celé patro, ale byla to samozřejmě předčasná radost :) Orby jsou totiž 4:
- teleport na severu vede k výklenku na 14. patře a otevírá vstup na 16. patro
- teleport na západě vede k výklenku na 15. patře a otevírá vstup na 14. patro
- teleport na jihozápadě vede k výklenku na 16. patře a otevírá vstup na 21. patro (jedná se o podvodní oblast)
- teleport na jihovýchodě vede k výklenku na 17. patře a otevírá vstup na 24. patro
Naštěstí mě napadlo celé patro nejprve doprozkoumat, protože ty odbočky na další patra souvisejí s místními "pokladnicemi". Každá je uzamčena dvojicí dveří. Klíč k prvním dveřím je vždy v příslušné části patra, tedy stejně jako orb. Druhý klíč se pak nachází v části, která se otevře skrze schodiště. Na počátku patra ležel na zemi svitek, který nám oznámil, že orby nás dovedou k lordovi, což se dá nyní vysvětlit tak, že klíč od druhých dveří hlídá nejspíš boss. A to by mohlo pro změnu souviset s ukradenými artefakty hrdinů. Pokladnice jsou čtyři, stejně jako bylo artefaktů.
Otázkou nyní bylo, kam vstoupit dříve? V rámci testování orbů jsem se samozřejmě podíval, co mě kde čeká. Nejzajímavější bylo v tomto ohledu 21. patro, což je podvodní lokace. Už dříve jsem našel jednu helmu tritona, která umožňuje dýchání pod vodou. Spolu s druhou helmou, která byla k nalezení na 13. patře, jsem ovšem dokázal ochránit jen dvě postavy. Třetí by se sice mohla spolehnout na podobně účinný prsten, ale pořád mi zbyla jedna nechráněná postava. Museli jsme si tedy vybrat nějakou suchou oblast. Nakonec jsem se rozhodl, že nejlepší bude pokračovat tam, kam jsme vlezli už na počátku, tedy severním schodištěm na 16. patro.
Patra 16 až 20
No, jak už je z názvu kapitolky patrné, čekal nás docela slušný výlet napříč několika patry :) Naštěstí jde o malá čtvercová patra, což bylo zřejmé už po průzkumu části patra 16. Patra 16 - 18 obsahují vždy dva body respawnu.
Ve výklenku naproti schodišti už na nás čekala zpráva od Estorotha, ve které nás varoval, že ram generál nás nenechá jen tak odejít. Další zpráva za rohem nás pro změnu varovala, že místní ram démoni jsou imunní vůči magii, resp. magie je léčí. Ani jsem netestoval pravost svitku, démony je skutečně jednoduché umlátit chladnými zbraněmi, tak nebyl důvod. Navíc se dají snadno utáhnout na valčík, tedy pokud to okolní prostor dovoluje.
Schodiště vede do vodorovné chodby, v níž je uzamčená mříž. Chodba vede na západě do dlouhého sálu, který dosahuje až na severní okraj patra. Je tu několik chodbiček zatarasených sloupy a dvojice lebkových tlačítek. Jakmile jsme zlikvidovali místní bod respawnu, tak došlo na hrátky s tlačítky. Smysl má jen to jižní, které postupně odstraňuje sloupy v chodbičkách. Dá se tak přijít k prima lootu, pár bojům a hlavně klíči od mříží. Překvapil nás zde i nový typ protivníka - mimik v podobě stěny. Mimic se naštěstí dopředu ohlásí patřičným zvukem, navíc falešnou stěnu lze snadno odhalit útokem zbraní, které bezpečně najdou svůj cíl.
Cesta za mříží vede k dalšímu užitečnému svitku, který nám osvětlil, odkud ram démoni pocházejí. Nicméně to podstatné nás čekalo v SV místnosti, kde v podlaze zela velká díra. Pohled na mapu prozradil, že nemáme prozkoumanou ještě středovou část patra, ale vstup do ní nebyl nikde vidět. Nakonec jsme po chvilce váhání skočili do díry.
K našemu překvapení jsme dopadli až na patro 18. V něm se nám odkryly celkem dvě možné cesty. Jedna je zřejmá hned a vede skrze dveře na SZ patra, kde končí bez viditelné možnosti jít dál. Cestou sem jsme minuli zamčenou mříž, ale klíč, který se dá na patře najít, do ní nepasuje. Správná cesta vpřed vede skrze iluzorní stěnu na JV. Ta končí pro změnu otázkovou deskou, která se nás optala:
In what plane from hell did the demon-ram rule?
Spoiler: ukázat
Opět tu zbyla část patra neodkrytá, ale to už jsme tušili, že se obě patra budou procházet nějak kombinovaně, takže se do této části dostaneme až časem.
Po schodišti jsme vystoupali na 17. patro. Krom další díry v podlaze jsme tu mohli uplatnit předchozí klíč a jeden další nově nalezený. Díky tomu jsme se dostali až ke dvojici schodišť do středové části 16. patra. Každé schodiště vede do jednoho segmentu, odkud se pak dá skrze díry seskočit do severní neodkryté části 17. patra. Tím také nastalo časté přeskakování mezi patry, které skončilo až nálezem klíče od mříží na 17. patře. Skrze ní jsme se dostali až na patro 19, k němuž se vztahuje jeden svitek (popisuje způsob, jak projít dalším patrem). Fígl je v tom, že severní a jižní polovinu 20. patra odděluje pole teleportů, skrze které vede cestička. Dá se to udělat podle svitku, ale i s pomocí automapy, která krásně zobrazuje nejbližší okolí (1 čtverec okolo družiny).
19. patro je jinak jeden velký čtvercový sál, ve kterém jsou jen dva démoni a trojice výklenků s lootem (je tu tablet Runeteka, který zvyšuje level bojovníka o 1 - schoval jsem si ho na později). Pak je tu teleport, který funguje jako zkratka k výstupnímu schodišti na 16. patře (cesta ven na 13. patro). A pak je tu jedno schodiště, které vede do místnosti s přerostlým ram démonem! Démon není tak děsivý, jak se může zprvu zdát, je dokonce pomalejší než jeho podřízení. Akorát to chvilku trvá, protože má dost HP. Naštěstí jsem o patro výše sehnal prima palcát +4, takže jsme ho mohli s Shivou sekat dva. Vypadla z něj dvojice klíčů a lepší loot. S klíči se dá odemknout dvojice dveří, ale cesta za každými z nich končí odolnými silovými poli (za iluzorní stěnou je naštěstí ukrytý svitek Dispell úrovně 25).
Za silovými poli se skrývala bossova pokladnice, kde ležel klíč od druhých dvěří pokladnic na 13. patře. To nejdůležitější ovšem leželo v prostředním výklenku - Vortex, Runetekův meč! Měli jsme tak první ze čtyř hledaných artefaktů. S klíčem lze odemknout kteroukoliv z pokladnic na 13. patře, přičemž nejbohatší na loot je pokladnice Kaolica na SV patra a druhá významná je Oakravenova pokladnice na JV patra, kde je další prsten dýchání pod vodou. S tím bychom už mohli bezpečně na 21. patro.
Teď si uvědomuji, že se příliš nevěnuji konkrétním kouskům lootu, ale už toho začínám mít v inventářích opět plno, takže hodně věcí jsem ještě ani nevyzkoušel. Trollí opasek třeba regeneruje zdraví svého nositele, ale u těch ostatních opravdu ještě nevím. Velkou pomůckou v odhalování vlastností je šestice ukazatelů pod jménem postavy na hlavní obrazovce, protože na aktivní políčko lze kliknout a dole se pak zobrazí, co to představuje. Takto se právě dají určit některé vlastnosti předmětů. Další možností je sledovat statistiky postav. Různé figurky a sošky jsou třeba analogií hůlek, akorát jsou v nich druidí kouzla. No a něco se dá odhadnout už z názvu předmětu.
Nečekaně jsme se tak prosekali hned šesti patry, díky čemuž máme za sebou celkem 18 pater z 28 a tím pádem 2/3 hry. Průzkum 13. patra zabral 5 hodin 15 minut, což jde na vrub hlavně bodům respawnu. Pekelnou doménu jsme pak stihli projít za 2 hodiny 45 minut. Celkový čas ve hře je nyní 27 hodin. No a čeká nás další reorganizace inventářů :D Prozatím nemám ještě jasno, kam půjdeme dále. V principu je to asi jedno, ale nejvíc mě nyní láká podvodní říše.
Přispěvatel: Elemir Prosinec 12, 2021, 21:39:18
Ani jsem nemusel dlouho rozvažovat, co nakonec opravdu zkusím jako další :) Mě vždycky přišlo zpestření kobek v podobě lokací pod vodou zajímavé, protože to obvykle znamená přizpůsobit strategii nejen nepřátelům, ale i novému prostředí. Pod vodou totiž nejde normálně dýchat, takže je potřeba postavám zajišťovat pravidelný přísun lektvarů nebo kouzel a to často bývá spojeno s tím, že jste těmito prostředky limitování např. na množství. Každý další kus nacházíte třeba během průzkumu lokace a podle toho je potřeba plánovat i samotný průchod. V Black Cryptu to jde takto dělat také, ale krom toho je možné postavy dopředu vybavit předměty, které umožňují dýchání pod vodou (helmy a prsteny). Má to ovšem jeden háček, tyhle předměty se mohou rozbít! A taky se mi to přihodilo, proto to zmiňuji ;) Pod vodou je naštěstí pár kousků výbavy navíc a halda lektvarů dýchání pod vodou.
21. patro je sice rozlehlá a spletitá podvodní lokace, ale hodně mě překvapilo, že místní potvory nejsou tak nebezpečné, jak by se mohlo podle čísla patra zdát. Nedisponují žádným speciálním útokem a celkem málo vydrží. Je to v podstatě mnohem pohodovější než průchod 13. patrem. Bodů respawnu je tu taky jen pár a většinou z nich vylezou max. 3 potvory. Díky tomu průzkum lokace odsýpá. Na SV je místnost, kde je několik cest blokováno sloupy. Svitek s nápovědou říká, že je potřeba zavírat a otevírat vstupní dveře a sloupy pak začnou mizet. Zavřít a otevřít je potřeba 3x. Odměnou je perla a přístup ke škebly, do které se perla vsune. Tím se otevře tajný úkryt a v něm je klíč s černou perlou. Tímto typem klíčů se pak odemykají mříže na západě patra (jsou celkem čtyři).
Zajímavá je také místnost na severu, kde se nachází klikatá chodba, v níž je několik zamčených dveří (bez viditelného ovládání). Jakmile jsme se přiblížili k prvním, tak se otevřely a po nich se začaly postupně otevírat i další. Je to na čas, takže je potřeba pospíchat. A nejen kvůli cestě tam, ale omezený je i čas, po který tu lze zůstat, protože na konci vlny otevírání dveří přijde vlna, která nás spláchla zase zpět před první dveře. Cestu jsme proto museli absolvovat hned několikrát. Na konci je trojice výklenků. Ve dvou je celkem mizerný loot, ale v jednom je perla. S ní si lze vyzvednoud další perlový klíč. V části se škeblí se nachází ještě jedna dvojice dveří s postupným otevíráním, ale ty už nic extra nepřinesou. Ostatně různých slepých uliček je na patře plno.
Nejméně záludná je JZ část patra, kde je jen několik zadržovacích pastí. Jenomže potvor je tu jen pár, takže to není nijak nebezpečné. Perlový klíč jsme si tu v podstatě vyzvedli bez námahy. Naproti tomu JV část je o poznání komplikovanější, protože perla se nachází v izolované lokaci, která je přístupná skrze patro 22. Je to malé patro s trojicí cel. Vstup se otevírá klíči z předchozího patra (vypadnou z tritona strážícího schodiště na toto patro). Další se odemykají lebkovou pákou. Uvnitř cel jsou přáteští tritoni. Po jejich osvobození se otevře schodiště do suchého skladiště, kde je perla. S ní se pak dá snadno vyzvednou patřičný klíč.
S klíči jsme odemkli mříže na západě a po cestě si vyzvedli meč Evils Bane. Shiva si ho prohlédla, ale pak zastrčila do inventáře s tím, že jí Vortex vyhovuje lépe. Na konci chodby jsme objevili schodiště na 23. patro, kde nás čekal tritoní lord ...
Souboj to byl poměrně rychlý, tritoní lord vydržel méně než-li jeho démoní kolega. Na druhou stranu se oproti němu pohyboval svižněji. V jeho pokladnici jsme našli hezký loot (oživovací hůlka, dračí brnění, ...) a klíč s bílou perlou, kterým se odemyká mříž poblíž vstupu na 21. patro, kde je ukryt štít Protector, hledaný artefakt Kaolica.
Rychlostí průchodu jsem byl překvapen - 2 hodiny 15 minut, z toho skoro 45 minut jsme si přeskládávali inventáře :) No, svůj podíl na tom má i můj respekt vůči podvodním lokacím, nechtěl jsem riskovat možný problém, kdyby něco došlo/přestalo fungovat, tak jsem se snažil pospíchat. Po návratu na 13. patro jsme všechny věci s bonusem dýchání pod vodou odložili, už je asi nebudeme potřebovat.
Patra 24 až 26
Normálně bychom asi měli ctít číslování pater, ale když už jsme to vzali napřeskáčku, tak jsem si řekl, že nakoukneme na 24. patro a kdyby to nešlo, tak se holt vrátíme. Na úvod nás zaskočila létající nemrtvá hlava, zřejmě nějaký druh ducha, ale moc nevydržel. I když podceňovat tyhle hlavy taky není dobré. Oni umějí mizet a během toho mění pozici útoku, takže pokud jsme promeškali první ránu, tak nastalo hledání směru, ze kterého na nás duch znovu vybafne. K tomu se hůře trefuje do intervalu mezi zhmotněním a odhmotněním - obyvykle jsme promáchli naprázdno :) Prostě jakmile jsme udělali první chybu, tak už se to hůř napravovalo.
Cesta vede okolo galerie zkamenělých hrdinů, kteří tudy procházeli před náma a očividně narazili na něco mocného. Je tu:
Redloheb the Dull
Haric the Unwise
Naver the Slow
Klave the Clumsy
Barlet the Bungler
Zřejmě komentář oné entity :) Za touhle částí je ještě jedna místnost, která je zatím prázdná, ale jsou tu připravené další výklenky na sochy. Ze severu je v ní skrytá místnost uzamčená na smaragdový klíč. Vrátili jsme se do galerie, kde je svitek s radou, že máme následovat vznášející se lebku ... už to samo o sobě bylo podezřelé. Mříží na západ jsme proto prošli plně nachystáni na cokoliv, co tu bude. Nejprve na nás vybaflo pár duchů a poté to opravdu přišlo ...
Nejprve jsme zkoušeli bojovat, ale obří lebka je očividně imunní proti fyzickému útoku. O moc lépe jsme si nevedli ani s magií. Lebce přitom stačilo pár útoků a šli jsme pod kytičky. Další problém působili duchové, kteří se do boje také zapojili. V sále jsou totiž dvě místa respawnu. Sice to spawne jen pár duchů, ale s velkou lebkou v patách to není nic moc. Na nějakou velkou taktiku to nevypadalo. Rozhodli jsme se proto zariskovat a vzít sál po částech, přinejmenším si musíme odkrýt jeho vzhled ... no, nic malého na průzkum.
Na JV jsme objevili náhrdelník a smaragdový klíč. Na východě pak jsou dveře s teleporty, ale záleží na tom, kolikrát se za dveře vleze - první vstup za dveře vyvolá teleport na úplný začátek sálu, druhý vstup za dveře odkryje teleport do místnosti na sever a pak zase od začátku. Vezmu to teď jinak, než jsme postupovali, ať v tom není zmatek a zůstanu u této místnosti. Je zde zpětný teleport před dveře a pak halda lebkových pák. Jedna otevírá skrytou místnost (má časovač), jiná spustí propadlo (směr malá místnůstka na 25. patře, taktéž s teleportem před dveře na 24. patře). To mi ani tak nevadilo, Lathia umí teleportaci, takže jsme se vrátili zpět k pákám pomocí kouzla. Další z pák spustila teleport do místnůstky na jih, kde je fontánka. Ostatní páky nedělaly nic viditelného. Klíčová je ovšem páka, co původně spustila propadlo. To se dá středovou pákou znovu zavřít a poté zmíněná páka odkryje další místnost na severu. V ní jsou už jen čtyři páky, přitom důležité jsou jen dvě z nich. Jedna spustí zpětný teleport, druhá odkryje chodbu do menší spleti chodeb, kde stojí v cestě sloup. Ten se dá odstranit spínačem, ale tím se spustí vlna podobná v podvodním patře, takže je nutné pospíchat a dostat se do SV růžku, kde na zemi leží zrcadlový klíč. Tyhle klíče jsou celkem tři a hrají významnou roli v porážce medůzy (ano, to je ta velká lebka).
Na SV velkého sálu s medůzou je teleport na 26. patro. Jde o malou místnůstku s množstvím nebezpečných pastí. Hned na počátku je výklenek a deska, která napovídá, že do výklenku patří prsten Damajens truth a pak se cesta uvolní. No, vzali jsme to s kombinací spánku a pasti postupně přešli. Cestou zpět jsem je deaktivoval kouzlem, což mě kupodivu napadlo právě až při cestě zpět :) Na konci místnosti je výklenek a v něm orb a Eye key. Orb of Life jsem mylně identifikoval jako úkolový předmět, ale časem se ukázalo, že je to jen předmět nabitý kouzlem. Důležitý je jen ten klíč. Eye key jsou dva a každý funguje samostatně (tzn. nejde je prohodit). Mimochodem, prsten Damajens truth je ukrytý za mříží na smaragdový klíč na 24. patře, ale po vložení do výklenku nic viditelného neudělal.
Na severu velkého sálu je iluzorní zeď ke dveřím na Eye key, jenomže ne na ten, co máme. Naproti této zdi jsou dveře na zrcadlový klíč. Jenomže za nimi jsou další stejné dveře, takže zatím taky nic. Akorát jsme sem vylákali medůzu. Na SZ velkého sálu, kousek nad vstupem z galerie, je místnost s trojící teleportů. Oba krajní vedou na dvě místa v sále, ten prostřední pak vede do větší místnosti na severu (je zde jeden bod respawnu). Krom toho tu jsou propadla na 25. patro, opět do menší místnosti, kde je výklenek s druhým Eye key a teleport zpět do místnosti nahoře. Další prvek je teleport vázaný na nášlapnou plošinku, za níž je výklenek s lootem (dá se obejít skrze iluzorní zdi z boku). Na jihu jsou dveře na Eye key, které jsme nyní mohli otevřít klíčem z 26. patra. Za nimi je další teleportační plošinka, ale teleport se dá vypnout z druhé strany tlačítkem na zdi. Za teleportem je položený další zrcadlový klíč. Poslední zrcadlový klíč je za dveřmi na severu velkého sálu. A abych byl kompletní, tak na JZ velkého sálu je další iluzorní zeď a za ní je vzkaz předchozí party dobrodruhů, kde zmiňují, že někde museli něco minout, proto dopadli tak, jak dopadli.
Náš případ to naštěstí nebyl :) S trojicí klíčů jsme si postupně otevřeli trojici dveří uprostřed velkého sálu a na konci jsme si z výklenku vzali zrcadlový štít a klíč k pokladnicím na 13. patře. I zlo nesnese pohled do vlastní tváře. Vybaveni štítem jsme se vydali najít medůzu a k jejímu překvapení jsme jí štít srčili přímo před nos (ze štítu se ve skutečnosti musí vystřelit). Stačil jediný pohled a hlava se celá rozpadla. Zbylo po ní jen kladivo - hledaný Kaolicův artefakt Forcehammer, postrach nemrtvých.
Původně jsem tomu velké šance nedával. Hned při prvním setkání s medůzou jsem totiž nabyl dojmu, že k jejímu zabití budu potřebovat něco, co je v jiném bloku pater, ale pak jsem se rozhodl vytrvat a holt si zahrát s medůzou na honěnou. Nejhorší byl začátek, než jsem si dokázal odkrýt východ sálu. Tím jsem byl schopný před pronásledováním utéct a medůzu dále zmást teleportací. S duchama jsem si přitom poradil poměrně snadno. Teprve s nálezem prvního zrcadlového klíče bylo jasné, že řešení medůzy leží někde tady. Postavičky mi při tom poskočily na level 12 a uběhly další 2,5 hodiny.
Překvapila mě akorát velikost některých pater, které tvoří třeba jen jedna malá místnost. Je pravdou, že na počet čtverců bude blok pater vždy +/- stejný, tam kde je prostě velké patro, musí být ostatní menší apod. Díky medůze jsem se dostal až na 26. patro, tedy dvě patra od konce. Chybí mi však ještě blok pater 14 a 15, kde bude nepochybně ukryt artefakt Soulfreazer.
Celkový čas ve hře je nyní 31 hodin 45 minut.
Přispěvatel: Elemir Prosinec 15, 2021, 22:23:27
14. patro je domovem Soultakera. Je to takový zombík se zelenou aurou, který se náhodně zjevuje a útočí na družinu. Pokaždé ho stačí dostatečně zranit a on se zas na chvilku stáhne. Není to nic tragického, zjevil se mi cca 5-6x. Zajímavé na tom je, že Soultaker je jediná potvora, která se na obou patrech objevuje. Jeho pravým domovem je 15. patro, kde ho lze definitivně zničit. Nj, jenomže cesta na 15. patro je dosti trnitá :)
Poznámka: že jde o stále tu samou potvoru, jsme poznali podle toho, že po každé jeho porážce zůstaly všem stejné zkušenosti, takže bylo jasné, že se ta potvora jen někam stáhla.
Zprvu se nedá na patře nikam dostat. Trojice cest je uzavřená mříží a ta čtvrtá končí na východě sálem s podivným reliéfem. Jde o nějakou pamětní desku, na které se rýsuje místo pro tři korunky. Pohled na automapu ukázal, že cestou do sálu jsme minuli iluzorní zeď, za níž je větší místnost s truhlou. V ní jsme našli trojici klíčů k mřížím. Jejich odemčení nám ovšem život příliš neulehčilo, protože každá ze tří nových cest vede ke složitějšímu puzzle. Začnu cestou za jihovýchodní mříží.
Tu tvoří chodba, na jejímž konci je teleport, který nás zanesl do podobné chodby hned vedle. Na severním konci této chodby je spínač, který aktivuje teleport na jihu a zároveň se v cestě k němu objeví propadlo. Tím se dá seskočit na 15. patro do většího, ale jinak izolovaného, sálu. Odtud je možné uniknout skrze teleport, který nás vyhodil zpátky u JV mříže. Ideální je proto jiný postup. Nejprve v chodbě dojít na její jižní konec, aby se odkryl na mapě, pak teprve aktivovat teleport a poté s pomocí kouzla Teleport "přeskočit" propadlo. Teleport vede do další podobné chodby a z ní pak ještě do jedné. Teprve odtud vede cesta k první korunce.
Pasáž za severní mříží je o kus komplikovanější. Skrze východní teleport je potřeba projít za západní teleport, kde je tlačítko rušící první teleport a za ním je další tlačítko, tentokrát otevírající pasáž dále. V ní je lebková páka a silný lebkový glyph. Naštěstí jsem si ponechal svitek z 10. patra, na kterém zbylo ještě jedno kouzlo. Lebková páka odstraní jeden sloup, za nímž je další glyph. V tu chvíli mě polil studený pot, další silný svitek jsem neměl! Nicméně jsem zkusil glyphem projít. Ukázalo se, že je to iluze, která zakrývá zpětný teleport. Tudy tedy cesta nevede. Za prvním glyphem je naštěstí na zdi malé tlačítko, které odsune jiný sloup a tím se zpřístupní cesta ke dveřím.
Za dveřmi je vodorovná chodba. Cesta nalevo vede k lootu a Z-klíči, kterým se odemyká cesta napravo od dveří. Tou se dá dostat postupně až k další korunce. Není to však jediná věc, která se tu dá najít. Na stěnách jsou různě tlačítka, která přeskládávají zdi. Dá se tak postupně projít celou soustavou chodeb, čímž jsme se dostali až k Malikovu amuletu. Není to tedy nic, co by bylo nutné podstupovat, ale zajímalo nás, co se v těch stěnách všechno ukrývá.
JZ mříž vede k trojici teleportů. Ten napravo v pravidelných intervalech mizí a za ním je páka deaktivující teleport napravo (deaktivace trvá jen chvilku). Za ním je další páka, která deaktivuje teleport naproti. Celou sekvenci stisků je tedy nutné provést rychle a urychleně proběhnout za prostřední teleport. Tím se nám zpřístupnila další chodba, která bohužel končí dalším teleportem. Za ním bylo zřetelně vidět rovnoběžnou chodbu, ale nebylo vůbec zřejmé, jak se za teleport dostat. Pomohla nám náhoda, protože od teleportu stačí odejít do postranní chodby a on se na chvilku vypne. Všimli jsme si toho ve chvíli, kdy jsme do postranní chodby couvali a přitom se otočili. V ten okamžik bylo dobře vidět, že teleport zmizel.
V nově odkryté části je další dvojice teleportů a svitek s kouzlem Glyph (nyní už zbytečný). Severní teleport je zpětný, ten jižní pak vede do izolované místnosti na JV patra. Zde se dá tlačítkem aktivovat mechanismus přeskupování stěn. Funguje to tak, že je potřeba po místnosti přecházet v určitém sledu a na jihu pak zmizí část stěny (popravdě jsem nesledoval, kam konkrétně jsme šlápli). To je potřeba zopakovat i v další místnosti, kde jsme kolem sloupů doslova vykreslili osmičku.Odměnou nám byla poslední korunka. Kompletně osazený reliéf odemkl výklenek na jihu, v němž byl klíč od schodiště na 15. patro.
15. patro je celkem malé. Z úvodní místnosti vede dvojice chodeb skrze iluzorní zdi. V nich jsem opět potkali Soultakera. Na konci chodeb je větší sál, ale v jeho vstupu už zase čekal soultaker. Tentokrát jsme ho zabili definitivně. Přišlo mi, že byl už dostatečně načatý všemi těmi předchozími boji, protože padl poměrně rychle. Zbyl po něm klíč od zamčených dveří v sále, kde se ukrývá čtveřice teleportů. Ten SV vede do místnosti s artefaktem Soulfreazerem. A krom je tu samozřejmě klíč od pokladnic na 13. patře.
Průchod soustavou pater nám zabral jen 1 hodinu 45 minut. Navíc to všechno jde na vrub puzzlů, protože střety se Soultakerem byly zřídkavé a rychlé. Nejvíc jsem se zapotil u teleportů za JZ mříží a pak v JV lokaci s pohyblivými stěnami, protože v obou případech nebylo příliš jasné, co dělat. Základem je přitom trpělivost a vydržet sledovat okolí. Ono jak máte možnost používat teleportační kouzlo, tak to docela svádí k netrpělivosti a to se tu moc nevyplácí.
Black Crypt
Vstup do Černé krypty se odemkne až po otevření poslední pokladnice na 13. patře (nechal jsem si jako poslední Dvergara). Nic extra už to ovšem nepřinese. Nejzajímavější byla z pokladnic asi pokladnice Kaolica, ale i tak mi nepřišlo, že bychom získali z pokladnic něco, co by výrazně předčilo naší současnou výbavu. No, odemkne ... popravdě se postupně odemkne čtveřice nášlapných plošin okolo středové zdi na patře, přičemž ta poslední spustí teleport k bráně do krypty.
27. patro je středně velká okrouhlá lokace, kde nás hned na úvod uvítal kostěnný rytíř. Je to trochu tužší a rychlá potvora. Rytíři jsou tu celkem dva, přičemž každý hlídá jednu část patra. To je totiž rozděleno středovou částí na rovnocenné poloviny. Na severu, východě, jihu a západě jsou malé místnůstky. V jedné je zpráva, ostatní jsou jakoby do počtu (další dvě zprávy jsou mimo tyto místnůstky). Při pohledu na automapu je však vidět, že místní sloupy tvoří jakoby ciferník hodin. Každá z těch místností je tedy významná i ve formě času.
Díky tomu jsem se dostal k úvaze, že by místní puzzle mohlo být založeno na otevírání a zavírání mříží, podobně jako v podvodním patře. Ono tu popravdě ani nic jiného dělat nejde. Znovuzamčení a otevření každé mříže vždy vyvolalo dalšího rytíře. Tentokrát podstatně tužšího (pár loadů tu přineslo). Po likvidaci každého z nich zbyde rubínový klíč. Postupně jsme takto získali 4 klíče. Jeden pasuje do severních dveří středové části patra, další pak do postupně se objevujících dveří po obvodu středové části. Poslední klíč nám odemkl vstup na 28. patro.
Estoroth Paingiver
Trochu jsem zatrnul, abychom nevlítli přímo do náruče hlavního záporáka, ale schodiště ústí do malé místnosti, kde jsou zavřené dveře. Vedle nich je cedule oznamující vstup do Estorothovy domény. V klidu jsme se tedy mohli připravit. Po vstupu za dveře stačilo jen pár kroků, než jsme zahlédli Estorotha ... je to tady!
Trojice zpráv z 27. patra nám poskytla pár cenných rad. Jedna byla samozřejmě fake, podle ní jsou artefakty na Estorotha už krátké, což nás asi mělo znejistit. Jenomže kouzlo Reveal Truth odhalilo pravdu. Další dvě zprávy nás informovaly o tom, že nemáme na Estorotha plýtvat magií a artefakty máme použít až ve chvíli, kdy bude Estoroth dostatečně zraněn. Do té doby budou nefunkční. Ostatně to jsme věděli, artefakty doposud nešlo použít jako jiné magické zbraně - chyběl jim alternativní útok. Ten by se tedy měl objevit až nyní, v blízkosti Estorotha. No jo, ale jak ty artefakty použít? O tom naštěstí píše manuál v části Historie Black Cryptu ... "Soulfreezer Estorotha znehybní, Vortex otevře trhlinu v čase" ... s tím jsme se pustili do boje.
Výměna střídala výměnu, ale dlouho nebylo vidět, že to někam spěje. Estoroth je zbraněmi normálně zranitelný a dá se snadno udržet na valčíku, ale i tak jsme se pár chybek dopustili. Po pár zásazích, kdy jsme nestihli včas uhnout, bylo zřejmé, že chyby se budou postupně kupit a Estoroth nás nakonec zabije. Na počátku boje jsme samozřejmě zkusili alternativní útok artefaktů (Forcehammer, Vortex), ale nic se nedělo. Teprve po delší době jsem si vzpomněl, že štít Protector umí chránit před magií - a ejhle, Rebecca seslala magickou ochranu na celou družinu :) Ochrana zabrala a učinila nás doslova imunními. Jenomže jen po krátký čas. Počkali jsme tedy na okamžik, kdy se nám Estoroth dostal do zorného pole a Lathia skusila Soulfreezer. Bingo! Estoroth ztuhl.
Obešli jsme ho zezadu a stále do něj bušili zbraněmi. Dostal od nás slušnou nakládačku, ale pak se najednou probral. Během boje bylo vidět, že artefakty mění barvy, jakoby se nám snažily něco napovědět, ale nebylo jasné co. Zopakovali jsme tedy předchozí postup a Shiva zkusila na ztuhlého Estorotha použít Vortex. Objevila se čtvercová trhlina v čase, ale nic dalšího se nedělo! Trhlina po chvilce zmizela a Estoroth se opět probral a ... a tohle jsme si zopakovali ještě několikrát. Teprve pak mi došlo, že musíme Estorotha do té trhliny strčit. Ale jak to udělat? No, přeci Forcehammerem :) Kladivo alternativním útokem poslalo Estorotha přímo do trhliny a padouch v ní v mžiku zmizel. Past zklapla!
Když to tak vezmu, tak na bossfight jde ve skutečnosti o jednoduchý souboj, klíčové bylo akorát použít ve správný čas artefakty a to ještě ve správném pořadí. Tedy nahodit ochranu, Estorotha zmrazit, vyvolat trhlinu a popostrčit ho do ní kladivem. Okamžik zranitelnosti Estorotha artefakty se dá poznat právě díky Protectoru, který sešle magickou ochranu. Po zabití Estorotha nás hra informovala o možnosti uložení hry před finální sekvencí. Estorothova doména totiž obsahuje pár zajímavostí včetně lebek předchozích hrdinů. Po loadu se dá dokonce podívat do místnosti za teleportem, kde je opravdu hezký loot, akorát nyní už k ničemu :D
Finálová sekvence ...
Průchod 27. patrem nám zabral 1/2 hodiny, stejně tak příprava a souboj s Estorothem. Celkový čas ve hře tedy činí 34,5 hodiny. Hodnocení bych viděl tak 85%, což raději píši ještě před komentářem, protože k tomu budu mít rozsáhlejší vysvětlení ;) Trochu jsem se tu chytil do pasti, ale kdo chce, tak si klidně místo toho představte 90% :D
Přispěvatel: Elemir Prosinec 16, 2021, 18:04:50
Když jsem psal souhrn ke Cardhalii, tak jsem si naplno uvědomil, že k tomu vlastně ani není důvod. Cardhalia je skutečnou poctou krokovacím dungeonům zlaté éry. Není to žádné inovativní dílko, prostě si jede v zaběhnutých kolejích, tak jak jí je vystavěly její předchůdci odvození od Dungeon Mastera. Ostatně Cardhalia vznikala v době, kdy byl žánr krokovacích dungeonů už léta mrtvý, a proto se o ní snadněji píše formou příměrů. U Black Cryptu je to mnohem těžší, protože ten stojí naopak skoro na počátku této éry. Pro řadu pozdějších her to byl právě on, kdo byl jejich inspirací. Přesto mám tendence ho popisovat současným pohledem a k tomu se samozřejmě váže porovnávání. No a o tom asi většina souhrnu nakonec bude ;)
Proč 85 procent? Cardhalia ode mě dostala 80%, Ravenlofty, kterých si cením více, pak začali na 90%. V deníčku tolikrát skloňovaný Eye of the Beholder ode mě získal taky 80%. Black Crypt je o něco lepší než EOB, ale na ty Ravenlofty opravdu nemá. Pokud na něj ovšem pohlédnu jako na takového Dungeon Mastera na Amize, tak si stejně jako DM zaslouží 90%, proto jsem na závěr deníčku uvedl dvojí hodnocení :) Vím, hlavní problém spočívá v tom, že jsem měl na počátku hraní krokovacích dungeonů využít větší škálu procent. Kdybych chtěl být opravdu akurátní, tak Carhalia by správně měla klesnout pod 80%, protože to lépe vystihuje její obsahu. Jenomže jak zajisté víte, já hodnotím hry spíše podle toho, jak moc mě bavily a tím pádem mám tendenci to hodnocení cpát nad 80% a blízko sebe.
U Black Cryptu jsem pak narazil právě na to, jestli to hodnotit i z pohledu IMB/PC nebo to brát čistě jen v rámci Amigy? Mě to druhé úplně fér nepřijde, protože na Amize vyšla i řada krokovacích dungeonů pro MS-DOS, takže oni na ní nechyběli. Legendární status BC pramení z toho, že jde o Amiga-only hru, tím byl pro celou řadu hráčů léta nedostupný. Zafungovalo tu tedy něco na způsob hype, který byl léta pěstovaný a skončil až v době smysluplné emulace Amigy. Ale to není zrovna můj případ. Navíc BC je moje první Amiga-only hra, takže nemám ani porovnání :) Ale vážně, pro mě to nemusí být zrovna stovková hra, abych jí vychválil. Úplně ideální by asi bylo použít něco na způsob Chetova GIMLETu, kdy to sice na konci vyplivne nějaké souhrnné číslo, ale mnohem důležitější je hodnocení každé jednotlivé kategorie, protože to hráči řekne mnohem více.
Přesto jsem zjistil, že v tom hodnocení určitý systém mám a i na tak krátké paletě procent dokážu hry řadit k sobě. První věc, kterou ve mě BC evokoval, byla totiž kreslená grafika Anvil of Dawn. Společných prvků by se našlo více, AoD je ovšem výrazně zjednodušený po stránce statistik, navíc se v něm hraje jen za jednu postavu. AoD oproti BC exceluje v puzzlech, ale vše ostatní už pak BC dělá lépe. Jako celek je tedy mnohem vyváženější. Tak a teď přijde drobná rána ze stejné doby a tou je Stonekeep ;) Atmosféra a příběh, to je právě to, kde je ta barevná grafika BC na škodu a čím dál více si myslím, že na tohle dojel i AoD.
V celém tom příběhu BC mi chyběla naléhavost. Proč sakra koncil gild pošle do podzemí bandu zelenáčů, když jde o přežití celého světa? Jasně, já vím, to je klasika :D Ale i ten Stonekeep pochopil, že je lepší to nějak zaobalit a před ním to byl EOB. Naopak kvituji Estorothovu snahu družinu popichovat. On je samozřejmě jako hrozbu nebere a celou dobu si s nimi hraje. A pak už je prostě pozdě. Ano, koncil Estorothovu povahu znal, byla to sice sázka na risk, ale mělo to svůj důvod. Tečku tomu ovšem dá finální zničení krypty, u čehož si řeknete: " a to nešlo tu kryptu zasypat rovnou?" Příběh BC zní mnohem lépe na papíře, než co pak vidíte ve hře.
Bez ohledu na výše napsané, ten hlavní důvod rozporu je právě v tom, že i já podlehl hype a tak prostě k BC přistupuju jako k legendě. Jenomže to drhne a tak hledám mouchy a snažím se pro sebe zdůvodnit, proč mi to tak kultovní nepřijde. Bude to hodně podobné tomu, proč mě nechávají herní časopisy z devadesátek chladným. Holt jsem ten správný okamžik prostě prošvihl. Nicméně BC je stále výbornou hrou. Ostatně překonal EOB a vyšplhal se na úroveň EOB2, což jsou v podstatě současníci BC. Pokud bych u toho nepsal deníček, tak bych ze hry odcházel opravdu jen v nutných případech. A to je rozhodující. Takže i když pociťuji lehké zklamání, tak jsem ve výsledku nadmíru spokojen.
Přispěvatel: Elemir Prosinec 17, 2021, 20:01:08
U Cardhalie opravdu platilo, že k ní stačí napsat veškeré inspirace, ze kterých vychází a pak popsat konkrétní implementaci a funkčnost mechanik, plus vyzdvihnout příběh a atmosféru. A bohatě to stačilo, protože ty souhrny beztak vycházejí ze samotného textu deníčku, kde to vše bylo zachyceno. Takže u ní mi přišlo zbytečné cokoliv dalšího dodávat. U Black Cryptu se však pár věcí najde. A to teď nepíšu jen proto, že by mi třeba mailem dorazila rozhořčená reakce, popravdě, ono ty deníčky zas tolik lidí nečte ;)
Začnu ale úplně jinak a návážu na část, kde jsem zmiňoval Chetův GIMLET. Kdo je Chester Bolingbroke alias CRPG Addict (http://crpgaddict.blogspot.com/), asi zmiňovat nemusím. I když jsem původně začal své deníčky psát z úplně jiného důvodu, tak jsem časem narazil na tohohle chlápka a řekl jsem si, že by možná nebylo od věci formu deníčků více standardizovat a doplnit právě i o závěrečný souhrn.
Souhrny zprvu sloužily jako rekapitulace mých začátků s dungeony, kdy jsem si nejprve ujasňoval některé věci a vzájemné vztahy mezi hrami, což začalo časem postrádat význam (čím více her jsem odehrál, tím méně toho bylo třeba). Potíž je v tom, že narozdíl od Cheta nehraji hry chronologicky ale napřeskáčku, nesleduji tedy jejich vývojovou linku a pak se v pohodě může stát, že postavím vedle sebe Black Crypt a Stonekeep. Ne, že by to nebylo legitimní, ale záleží na tom, v jakém kontextu to je a to může být právě problematické a matoucí.
Nicméně u Cheta mi nesedí jeho mechanika hodnocení her, kterou označuje jako GIMLET (ne, nejde o nebozez, je to zkratka pro Game Innovation, Merriment, Likability, and Engagement Test). Je to desetibodový systém, který je postavený na obsahu typickém pro cRPG. Každá kategorie může dosahovat hodnot 0-10 a celkové skóre pak může nabývat hodnot 0-100 (součet všech kategorií). Problematické na tomto systému je, že příliš škatulkuje a zahrnuje i věci, které nemusí být v daném cRPG zahrnuty (typicky ekonomika). Jelikož GIMLET má u všech kritérií stejnou váhu, tak to může dost výrazně ovlivňovat celkové hodnocení, které tím pádem trpí. Není to ani snadno převoditelné na procenta. Výsledné číslo má spíše akademickou hodnotu, než že by to něco rozumného hráči sdělilo. Podstatný je tak jen rozbor jednotlivých kategorií, podle čehož si lze udělat mnohem lepší obrázek.
Vymyslet nějaký rozumný model, který by dokázal hry roztřídit, je totiž oříšek. Když řeknu, že Black Crypt a EOB I mají shodně 80%, tak vlastně neřeknu nic. Obě hry mají něco společné, ale pak tu jsou věci, které dělá lépe BC a věci, které dělá lépe EOB. Fanda BC může být dost zklamaný z toho, jak EOB vypadá a jak se hraje, protože se např. nevyžívá v mapování a puzzlech. Problém je, že se jen velmi těžko určuje shoda na důležitosti konkrétních prvků. Hodnocení tak může v pohodě kolísat v rozsahu +/- 15-20%, což je docela dost. Jedno souhrnné číslo prostě nikdy nebude vystihovat, jak si hra stojí vůči ostaním hrám žánru. Může akorát říci, zda-li je špatná, průměrná nebo dobrá, přičemž ty přechodové oblasti budou právě to rozmezí, které rozhodne, kam to kdo přiřadí.
Ale proč se k tomu vracím? Kdybych se býval na hodnocení her vykašlal, udělal bych asi lépe. Mělo zůstat jen u souhrnů. Jenomže ty souhrny mají dost proměnlivý formát, přesně jak jsem se prokousával jednolivými hrami. Napadlo mě tedy, že bych možná mohl jít jakousi střední cestou. Představuji si to tak, že bych si vytvořil vlastní set kritérií, které by pak tvořily kostru souhrnu. Bylo by z toho zřejmé, co je klíčové pro mě, a každá kategorie by byla zároveň podrobně rozebrána. A samozřejmě by to bylo doprovázeno pětibodovým hodnocením ... popravdě už jsem něco takového vytvořil, takže:
1. Příběh a děj
- seznámení s herním světem (intro, manuál)
- lore
- vztah hlavního úkolu k příběhu
- zapadnutí případných předpřipravených charakterů do příběhu a prostředí
2. Tvorba postav a jejich vývoj
- možnosti tvorby postavy
- komplexnost RPG systému
- viditelný růst postavy v průběhu hry
(pozn.: jednoduchý RPG systém nevadí, podstatné je, jak dobře funguje, jestli to dává ve hře smysl atd.)
3. Boje
- obtížnost
- taktické možnosti
- různorodost potvor
- respawn apod.
4. Interakce s prostředím
- puzzle a hádanky
- interakce s NPC
- systém úkolů
5. Atmosféra
- grafika
- hudba
- zvuky
- naléhavost děje
- míra sžití se s herním světem
- možnost ovlivňovat okolní svět svými rozhodnutími v průběhu hry (nemyslí se tím finální vyřešení hlavního úkolu)
- ekonomika
- managament družiny (jídlo, nemoci, spánek apod.)
- alchymie, bylinkaření, lov apod.
- vlastní vs předpřipravené charaktery, tedy zda-li to bylo na škodu, nebo to naopak do hry perfektně sedlo
- pevná družina vs vyměnitelné postavy atd.
Nejkomplikovanější je asi 5. kategorie, ale v principu jde o to, že mnoho aktivit ve hře jen upevňuje herní atmosféru. Ekonomika nemusí být ve hře vůbec přítomná, ale také může sloužit pro prohloubení sounáležitosti s herním světem, nebo vás tím může hra záměrně tlačit do úzkých. Tam, kde není ekonomika, jí nahradí zase jiný prvek atd.
Přepočet na procenta by pak vypadal takto: (1 x kat. 1) + (5 x kat. 2) + (5 x kat. 3) + (5 x kat. 4) + (4 x kat. 5) = XX% (0-100%)
A konkrétně např. takto:
Black Crypt: (1 x 4) + (5 x 5) + (5 x 5) + (5 x 3) + (4 x 4) = 4 + 25 + 25 + 15 + 16 = 85%
Cardhalia: (1 x 4) + (5 x 4) + (5 x 4) + (5 x 3) + (4 x 4) = 4 + 20 + 20 + 15 + 12 = 71%
EOB I: (1 x 2) + (5 x 5) + (5 x 4) + (5 x 5) + (4 x 4) = 2 + 25 + 20 + 25 + 16 = 88%
Ravenloft I: (1 x 5) + (5 x 5) + (5 x 3) + (5 x 5) + (4 x 5) = 5 + 25 + 15 + 25 + 20 = 90%
Ravenloft II: (1 x 5) + (5 x 5) + (5 x 4) + (5 x 5) + (4 x 5) = 5 + 25 + 20 + 25 + 20 = 95%
Betrayal at Krondor: (1 x 5) + (5 x 4) + (5 x 4) + (5 x 5) + (4 x 5) = 5 + 20 + 20 + 25 + 20 = 90%
Je to opravdu jen nástřel, aby bylo vidět, jak by to fungovalo jako hrubý přepočet. Moc jsem se nad konkrétním číselným hodnocením kategorií nerozmýšlel, nicméně se to tolik neodlišuje od toho, jak to skutečně vidím a hodnotím. Reálná čísla, která hrám třeba sázím na OldGames, totiž plynou z toho, že tam je škálování po 5%, což ve výsledku znamená, že si určím procentuelní hodnocení podle jiné hry, ke které mi ta hodnocená sedne, a pak si řeknu, jestli to nechám nebo tomu 5% přidám anebo uberu (plus je to samozřejmě trochu ovlivněné tím, jak hodnotí ostatní, což ale není dobře). EOB I přeskočil BC zcela po právu, protože EOB je mnohem zajímavější z pohledu puzzlů, má interakci s NPC atd. Pro mě jsou to důležitější parametry. Ravenloftu I třeba zase uškodily souboje.
Já vím, v podstatě je hovadina to řešit :) Deníčky se nečtou proto, že by někoho zajímalo hodnocení. Jestli se mi hra líbila, je zřejmé už ze samotného deníčku. Pro mě osobně je to ovšem důležité z toho důvodu, protože bych rád jednou provždy uzavřel střílení čísel od boku a rád bych tomu dal nějaký řád. Druhá věc jsou ty souhrny. Nechci to prostě brát jen jako povinnost, což se poslední dobou bohužel děje. Takže si dám kafe a zkusím to ještě jednou a lépe :D
Přispěvatel: Ringo Prosinec 17, 2021, 21:52:21
Pro mě je osobně Black Crypt neskutečná modla a jeden z nejlepších Dungeon Crawlerů vůbec. Byť má třeba Dungeon Master 1 lepší vývoj postav, tak Black Crypt u mě jasně vede předvedeným prostředím a rozmanitostí, které ani mnohé TOP dungeony nedosáhly. A sranda je, že já na počátku 90. let byl ryzí PCčkář a dokázal jsem vést žabomyší války s Amigisty a když vyšla v Excaliburu 12 recence na BCa v ní jsem se dočetl, že v mnohém předčí i Beholdery, tak jsem si říkal, pchá, pendrek, Amiga je již za zenitem, jak může konkurovat Beholderům, koukněte na grafiku těch obličejů.......jenže uvnitř mě mimo mou demagogii byly jiné pocity. Obrázek z fialového levelu z recenze mi pořád svítil před očima a s tím i touha tuhle hru mít a hrát. A to se mi poštěstilo až s emulátorem Amigy někdy záhy po roce 2000, ortodoxní soutěžení PC vs Amiga bylo dávno pryč, naopak už se začaly pomalu zvedat vlny nostalgie a cokoliv z počátku 90. let začalo být pro mě svaté, včetně ryze Amiga her jako byl právě BC, Crystal Dragon a Ambermoon. Black crypt u mě potvrdil vše, co ve mně hra vzbuzovala v rámci tajného nadšení a představy, že hru mám a mohu hrát. Prostě to prostředí a atmosféra, která sálala z obrázku z recenze Excaliburu 12 byla věčná, zůstala mi vypálena do mozku a něco mi říkalo, že tohle opravdu může být nej kobkařský dungeon vůbec. Já dal 100% a z mé TOP 10 vystrnadil Black Crypt právě paradoxně Beholdera 2 :-)
Jinak co se týče číselných hodnocení, to je věčný boj a já už jsem se smířil s jedním, mé hodnotící čísla udávají jednu jedinou věc, jak mě hra bavila. Přirovnávám to k potlesk metrům z někdejších přiblblých televizních estrád :-) Prostě hře zatleskám závěrečným hodnotícím číslem na základě celkové zábavy, nehledě na jednotlivé prvky typu grafika, hudba, příběh, vývoj postav atd. To nechávám textu v recenzi. Závěrečné číslo je potlesk meter toho, jak mě hra bavila celkově. Black Crypt byl pro mě naprosto bezchybně strhující od začátku do samého konce.
A jo, 100% může u mě dostat klidně čtyřbarevná hra bez hudby, pokud mě svou zábavou totálně rozseká.
Přispěvatel: Elemir Prosinec 17, 2021, 22:39:14
Black Crypt mi tou pohodovostí hraní připomněl Anvil of Dawn. Žádný výrazný zákys, přítomná automapa, decentní příběh a rozumně navržené úrovně. Oproti Anvil of Dawn lepší vývoj postav a souboje. Sice méně puzzlů, ale na kobku podobně nelineární průchod. A samozřejmě lepší atmosféra. To jsou prostě devadesátkové parametry, jenomže tady jsem si položil otázku: "Dungeon Master vs Eye of the Beholder vs Black Crypt?" DM je pro mě více než EOB, a to i přes mé původní výhrady k UI. Dorovnal ho až EOB II, vůči kterému mám však pár výhrad. A BC bych přeci jen zařadil lehce pod DM/EOB II. No a tím to vzniklo, protože ani jedno z toho nepřešlo 90% :D
Recenze/komentář asi nemusí nutně korespondovat s finálním číslem, nicméně od Black Cryptu bych asi zkusil to, co jsem si navrhl výše, aby to mělo jednotný základ a k tomu případně doplnit polemiku.
Přispěvatel: Ringo Prosinec 18, 2021, 00:42:33
Přispěvatel: Yuyana Prosinec 18, 2021, 01:43:44
Přispěvatel: Elemir Prosinec 18, 2021, 02:03:39
Přispěvatel: Elemir Prosinec 18, 2021, 02:26:46
Na úvod bych měl asi zodpovědět otázku, proč Black Crypt a proč vůbec Amiga? Začnu hezky od zadu ... odpověď na to druhé je potřeba hledat na konci 90. let. K Amize jsem žádný vztah neměl, znal jsem jí, ale nikdy jsem jí fyzicky nevlastnil a ani jsem po tom netoužil. Herní bída a omezený výkon mého Pentia 166 mě v té době dovedly na web, kde byla k mání halda starších her, které by můj stroj ještě v pohodě utáhl. Ten web sídlil na adrese http://dungeony.cz. Mělo to však hned dva háčky.
Prvním byly jazykové mutace her, které krom angličtiny zahrnovaly třeba i němčinu nebo francouzštinu (teď bych nerad kecal, ale mám pocit, že jsem jí tam zahlédl). Ostatně mé zápolení s německým Blade of Destiny jsem už mnohokrát popisoval. Ale ani ta angličtina pro mě nebyla v té době výhrou. Druhým háčkem byly verze her, protože vedle IBM/PC se tu povalovalo dost Amiga verzí. U nich se navíc psalo cosi o hezčí grafice a zvucích ... no, to vyprávějte zrovna člověku se SB AWE32 :) Jenomže emulujte něco na P166, to byl vlastně třetí háček. Nicméně mi tahle zmínka utkvěla v paměti.
No a proč Black Crypt? Tuhle odpověď lze nalézt pro změnu tady na Elemir's Page. Byl to tuším StriderCZ, kdo se zmínkou o této hře přišel jako první a vychválil Black Crypt do nebes. Nebyl důvod tomu nevěřit, ostatně informace o jedinečnosti této hry se na mě nahrnuly z vícero stran. Black Crypt mě tedy začal zajímat mnohem více a něco málo jsem si o něm vyhledal. Hra se mi líbila i vizuálně, to samé Crystal Dragon, a tak jsem zatoužil tyto kousky vlastnit i fyzicky. Původně jsem nechtěl vody IBM/PC opouštět, ale rozehrávka Might and Magic I v emulaci Apple II byla jakousi první vlaštovkou. Black Crypt to má v tomhle jednodušší, protože je to Amiga-only hra, takže alternativa ani neexistuje. Klíčové ovšem bylo, že mě postupem času začala zajímat samotná Amiga a odtud už byl jen krůček k tomu, abych si seznam restů doplnil i o Amiga-only hry. Black Crypt pak byl logicky první na ráně. Konečně jsem dostal chuť se mu podívat na zoubek :)
Dlouhá léta jsem podceňoval práci s manuály, ostatně on nebyl důvod manuály používat. Plno her po roce 2000 přešlo na model, kdy je vše důležité nacpané do UI a na zbytek si už přijdete sami. Do manuálu maximálně kouknete na tabulky statistik, ale jelikož hodně her nějak vycházelo z D&D, tak po pár hrách nebylo nutné už ani to. Manuály jsem začal brát na vědomí až se sérií Realms of Arkania (bez toho to ani nešlo), poté následovala série starších dílů Might and Magic a nakonec i Ravenlofty. No a u Ravenloftů se mi zalíbila forma, jakou jsou jejich manuály napsané. Je v tom vše, co do začátku potřebujete a o zbytek se postará hra. No a stejně je to s manuálem k Black Cryptu.
Přitom manuál k Black Cryptu je poměrně úsporná knížečka, která je navíc rozdělena na manuál a cluebook. Přesto jde o klíčovou část hry, protože manuál budete potřebovat k luštění specifických otázek ve hře. Krom toho obsahuje úvodní povídku, která vysvětluje předchozí události a je v ní ukryt hint k poražení hlavního záporáka. Mimo to se z ní dozvíte, proč je vaše družina složena ze čtyř konkrétních povolání. Tohle se totiž může zdát jako výrazné omezení ve volbě, ale do krypty jdete hledat čtveřici předmětů, které vytvořila čtveřice gild pro své šampióny. Mohou je tedy používat jen konkrétní povolání. To je tedy to jediné, co si vybrat nemůžete. Jméno, portrét a statistiky už jsou čistě na vás.
Vtažení do děje a světa Astery tu není tak silné, jako u nedávno dohrané Cardhalie, ale je plně dostačující. Vím, kde jsem a vím, za co bojuji. Jsme banda zelenáčů, která je hlavnímu záporákovi k smíchu a to je taky naše jediná šance, jak se mu dostat na kobylku. Kdyby do krypty nakráčela partička nabušených hrdinů, tak by je zřejmě zničil dříve, než se k němu vůbec dostanou. Proč přeci riskovat? Od nás mu žádné nebezpečí nehrozilo. Sem tam nám dokonce zanechal vzkaz, kterým se pokusil nalomit naší morálku.
Tohle je mimochodem prima nápad, akorát bych si to představoval více dotažené. Black Crypt je na úvod docela tuhý, což vám má zdůraznit, že to rozhodně nebude procházka růžovým sadem. Do toho nevíte, jak moc si můžete dovolit umírat, protože zprvu jste hodně limitováni zdroji. A pak je tu hlad a žízeň. Tím se dostanete do pressu, který ještě více umocní bloudění po dvou patrech najednou. Hned od samého začátku hry se tím nastartuje opravdu hutná atmosféra. Jenomže jídlo přestane být problém hned na konci 2. patra (naučíte se ho vykouzlit) a po vyřešení 10. patra vás přestane zajímat komplet (další kouzlo nahradí nutnost jíst a pít). V tu chvíli si výrazně oddychnete. Pokud přežijete první dvě patra, tak máte v podstatě vyhráno. S každým dalším patrem pak ve vás zesílí přesvědčení, že už vás Estoroth nemůže zastavit. On prakticky jen sleduje, jak sílíte a nacházíte zbraně, kterými ho ve finále porazíte. Od 13. patra začne jít vše celkem hladce, výjimkou je akorát level s medůzou, takže Estorothovy posměšné svitky začnou postrádat smysl - vy už víte, že vás nemá jak zastavit.
Když odhlédnu od jídla a pití, tak největší komplikací v průzkumu pater je jejich sdružování do větších celků. Krásným příkladem je 3. patro, které nemá smysl prozkoumávat dříve, než na dalších patrech najdete klíčové předměty pro postup. S tím je spojen další prima nápad, který je bohužel taktéž nedotažený. S cestou vpřed vám budou pomáhat různé hinty na cedulích a zprávy ze svitků. Svitky přitom mohou obsahovat falešné informace, které vás mohou snadno vlákat do pasti. Jenomže falešný svitek lze snadno odhalit už na prvním levelu díky klerickému kouzlu. Navíc to jde obejít metodou save/load. Je to zajímavé zpestření, ale vliv na postup to nemá žádný. Kdyby to nešlo snadno odhalit a chyba by se projevila např. o 2-3 patra dále, pak by to bylo něco jiného. Tak nějak bych si to právě já představoval. Klidně deadendy na základě chyby provedené před hodinou :)
Do třetice zmíním ještě jeden nevyužitý potenciál a tím je funkce vůdce družiny. Zprvu to vypadá jako klíčová mechanika, kdy bude nutné do role vůdce přepínat různá povolání podle konkrétní situace, ale ve výsledku je to potřeba jen z počátku hry. Později jsem úplně zapomněl, že něco takového ve hře je.
Samotná patra jsou poměrně různorodá. Mnohdy se těžko odhaduje, jak mohou být velká a spletitá, protože jen málo z nich má pravidelný tvar. Zprvu se v tom hůře hledají iluzorní zdi nebo tajné dveře, protože se není čeho chytit a automapa na začátku hry iluzorní zdi neukazuje. Tohle je třeba velký rozdíl oproti jiným dungeonům, kde se dá existence tajné místnosti snadno tipnout podle vzhledu mapy. Časem už to opět není problém, mapovací kouzlo reaguje na level sesilatele a iluzorní zdi se začnou na automapě objevovat. Různorodá jsou i puzzle, protože každá skupina pater vyžaduje jiný přístup. Neděláte tedy pořád to samé dokola. Nejde o nic komplikovaného, vesměs je potřeba dobře sledovat okolí a sem tam i dobře poslouchat. Osobně jsem se na delší dobu zasekl jen jednou a to u první víceúčelové páky.
U puzzlů mě vadí akorát jedna věc. Black Crypt nasadí na prvních dvou patrech laťku docela vysoko a podtrhne to hned další trojicí pater. Jenomže pak vyměkne a znovu přitvrdí až ke konci. Možná je to tím, že už jsem si v dungeonech užil dost zapeklitostí, tak mi mnoho těch puzzlů přijde triviálních, ale nemohu dělat, že mi to nevadí. Je mi jasné, že se najde někdo, kdo mi teď řekne, že ani zapeklitosti prvních dvou pater nic nebyly, s čímž já nemám problém, ale zkuste si řešit puzzle s rozčileným nesmrtelným ogrem v patách :) A to je to, co mě na tom bavilo. Sice nejde o tuhé puzzle, ale jeho řešení je zkomplikováno okolnostmi. A znovu se to zopakuje až na patře s medůzou, což je asi vůbec nejlepší puzzle ve hře.
Výtku mám i ke zbraním. Zprvu jsem byl rád za každý nalezený lepší kousek, ale s příchodem na 13. patro došlo k výrazné devalvaci předmětů. Postavy se jednak poměrně rychle vyzbrojí artefakty a pak hodně zbraní a zbrojí poskytuje bonusy, které by se bývaly hodily dříve. Tady už postrádají smysl. Např. předměty s odolností proti otravě, když místní pavouci rozsévají místo jedu infekci. Jedovatí byli přeci ti krabi o 3 patra výše! V podstatě je to i jedno, protože s nepřáteli na dalších patrech snadno vyběhnete s pomocí valčíku, na který se dají snadno utáhnout. Ono když to tak vezmu, zlomové je v tomto ohledu 10. patro, odkud vede cesta k hrobce hrdinů, kde postavy získají poslední knihy kouzel. V tomto okamžiku končí managament družiny a po zdolání úvodního náporu na 13. patře pak končí i bojové trable. U předmětů je potřeba mít na paměti ještě jednu věc a to je fakt, že některé jsou vázané na konkrétní povolání (neplatí to tedy jen pro artefakty, ale můžete se s tím setkat i u dalších předmětů).
Mě teď napadá, že jsem úplně pominul učení kouzel formou sbíraní knih, ale to není zas tak důležité. Důležité ovšem je, že magii jsem využíval vesměs jen jako podporu a léčení. Všechna kouzlící povolání jsou kupodivu vyzbrojena arzenálem útočných kouzel, ale jejich sesílání v boji je komplikované díky krkolomnému ovládání. Tam, kde by se kouzla hodila a máte čas na jejich sesílání, tak tam je ještě neumíte. No a tam, kde máte prostor, se zase raději spolehnete na chladné zbraně a valčík. Ve hře tak existuje jediné místo, kde budete muset krkolomné ovládání zkousnout, a tím je souboj s prvním bossem. Nicméně i ten je lepší přenechat magickým hůlkám. A teď jsem si vzpomněl ještě na jednu věc, při magickém zásahu nikde nevidíte, jestli jste potvoru trefili a způsobili jí újmu. Žádná animace, prostě nic.
Pokud jsem u puzzlů vychválil patro s medůzou, tak po grafické stránce musím zase vychválit podvodní patro. A vlastně nejen po té grafické, ale i atmosférou je výjimečné. Je tedy pravdou, že po zkušenostech s podvodními patry v jiných hrách jsem čekal trošku našponovanější průchod, ale i tak to nezklamalo. Alespoň jsem byl pořád ve střehu z možné zrady - selhání předmětů, nedostatek lektvarů dýchání pod vodou atd. Možná jsem měl taky jen štěstí, že jsem ještě před návštěvou patra našel dostatek bonusových předmětů. Black Crypt je asi nejstarší hrou, ve které jsem podvodní patro objevil a zřejmě se u něj inspiroval Eye of the Beholder III. Podvodní svět lze navštívit ještě v Anvil of Dawn, Realms of Arkania: Shadows over Riva, Wizards & Warriors nebo Might and Magic VII.
Tím se pomalu dostávám na konec a musím přiznat, že opáčko souhrnu se vyplatilo. Když to tak vezmu, negativ je ve hře poskrovnu a nic z toho není vysloveně rušivého. Black Crypt pro mě sice i tak není stovkovou hrou, ale během psaní jsem si třeba uvědomil, že puzzly sice nebyly pro mě složité, ale byly nápadité a co se mě může zdát jednoduché, to může jiné potrápit. Jako celek je totiž Black Crypt výborně odladěný. Nemá to přepálenou obtížnost, zástupy respawnujících se potvor nebo hodinové zákysy. Pokud budete postupovat obezřetně, tak bude hra pěkně odsýpat. Největší chyba bylo asi úvodní očekávání, respektive očekávání nějakého wow efektu, který samozřejmě nepřišel. Ale tak jednou se mi to přihodit muselo :)
Každopádně Black Crypt bych pro jeho vlastnosti doporučil klidně i nováčkům. Hra staví na pravidlech D&D, ale prakticky není potřeba s nimi mít žádnou zkušenost. Stačí použít rozum a statistiky rozdělíte i bez manuálu. Případný přešlap se pak dá ve hře korigovat předměty s patřičnými bonusy. Drobná záludnost se skrývá v parametru agility, který rozhoduje o rychlosti postavy, a taky není radno podceňovat sílu u kouzelníků, protože je na tom závislá jejich nosnost. Nicméně je tu ještě jedna věc, na kterou jsem doposud neupozornil a tím je ovládání hry. Je to docela nezvyk, rozhodně doporučuji pročíst si manuál a pak si to na prvním patře potrénovat.
Příběh a děj - 4
Tvorba postav a jejich vývoj - 5
Boje - 5
Interakce s prostředím - 4
Atmosféra - 4
Výsledné skóre by tedy bylo nakonec 90% ;)
Přispěvatel: Elemir Prosinec 18, 2021, 02:53:04
Já ty své začátky hodnocení beru s rezervou, ale čas od času mě přepadne nutkání to narovnat a pak to dopadne jako včera :) Lepší je to spíš hodit za hlavu a začít jinak až od nově rozehraných titulů. A u toho starého holt mít na paměti, že to je sem tam podstřelené.
Ohledně hranic to mám podobně. Legendární hry začínají na 80%, přičemž pod 80% by to byla možná ještě legenda, ale např. s výraznými technickými problémy. Spodní hranice únosnosti je pro mě zhruba 60%, byť to je něco, co bych se zdráhal udělit, což se mi ostatně stalo u Swords of Xeen - dobrá myšlenka, promyšlený systém úkolů, proměna světa, ale bugy a slabý design lokací. 75% to ode mě dostalo spíš z milosti, aby to právě nevypadalo tak blbě. Realita je 65-70%. Přesto je to pořád zábavná hra, která stojí přinejmenším za vyzkoušení. 50% je průměr, což je hra, která by šla na řadu jedině tehdy, až bych měl lepší kousky za sebou ... anebo ze zvědavosti.
Je pravdou, že si taky vybírám spíše hry, které mají šanci mě bavit. Proto mám celkově průměr hodnocení vyšší.
Přispěvatel: lasice Červen 17, 2023, 12:36:05
BC považuji za nejhezjčí cRPG na Amigu proto používámj avatar s nejsilnějším démonem generálem, škoda že raven software nepokračovali dále , ale to už je jiná písnička :D
Přispěvatel: Elemir Červen 18, 2023, 06:22:19
Na Amize bych si rád pár věcí vyzkoušel, ale když jsem měl možnost jí získat, tak jsem to tenkrát promrhal a tak jsem odkázaný jen na emulátory. Byla to tuším shodou okolností zrovna A1200, kterou mi nabízel příbuzný z Německa.
Přispěvatel: lasice Červen 25, 2023, 20:15:27
jak jsem psal hru jsem již před cca 20ti lety jednou prošel, říkal jsem si že si to budu i trochu pamatovat, no nepamatuju si vůbec nic :D a o to mě to zase víc baví, zatím jsem sestoupil do šestého podlaží, respektive do modrého patra, celkový čas cca 7 hodin
Přispěvatel: Elemir Červen 26, 2023, 07:11:58
Přispěvatel: Richmond Červen 26, 2023, 20:30:58
Přispěvatel: Ringo Červen 27, 2023, 08:25:34
Přispěvatel: Elemir Červen 27, 2023, 16:01:57