Tisknout stránku - Assassin's Creed: Odyssey

Obecná diskuze => O hrách a hraní obecně => Téma založeno: Elemir Říjen 29, 2018, 20:45:24

Název: Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Říjen 29, 2018, 20:45:24

Mám za sebou nějakých 25 hodin a podle počitadla postupu jsem zhruba v 1/3 hry, takže už si mohu dovolit k tomu něco napsat ;)

Začnu poněkud neurčitě a možná rovnou vypíšu pár negativ. Trochu na vážkách jsem už u samotného příběhu. Odyssey má poněkud unylý začátek, dlouho mi trvalo, než jsem se dokázal s hlavním hrdinou sžít. Nepomohla tomu ani úvodní zápletka, která vlastně nemá s nosným příběhem příliš společného.

Na počátku jsem si mohl zvolit, za koho ze sourozenců Nikolaiose budu hrát (Alexios nebo Cassandra). Sáhl jsem po Alexiovi, jehož šťastné dětství ve Spartě skončilo za záhadných okolností, anebo lépe řečeno, Alexios se ke svému dětsví vracel zprvu jen nerad. Má to totiž smysl, protože minulost Alexia se hráči odkrývá postupně, neboť se tím odkrývá i pointa celého příběhu hry. Po úvodu v Kefalonii se příběh rozvine naplno, ale celé tajemno okolo Alexiovo minulosti a budoucnosti skončí návštěvou Delf, kde hra vyklopí karty na stůl a od této chvíle už je příběh snadno předvídatelný (to se stane zhruba po 20 hodinách od začátku hry).

Když to srovnám s Bayekem z Origins, tak zápletka Odyssey je podstatně slabší a není ani tak dramatická. Odyssey ani nevypráví o řádu Assassínů nebo Templářů, časově jde dokonce ještě před Origins, takže Alexios je tu jen řadovým žoldákem, který má jen pár speciálních schopností a nevšední rodiče. Odyssey možná mohla opustit komplet sci-fi prvky, bylo by to pro hru asi lepší.

Graficky je hra s Origins identická, jen množství písku nahradily zelené lesy a pásma hor. Z počátku je vše nové a vskutku nádherné, ale po několika hodinách jsem zažil pár prvních deja-vu. Jednak jsem narazil na identické struktury jeskyní a k tomu jsem na pár místech venku skoro přísahal, že tohle bylo v Origins. Zřejmě byly využity stejné modelace krajiny, jen se trochu upravily objekty, ale to nic nemění na tom, že některá místa vám budou prostě povědomá. Oproti Origins už se ani tolik netoulám po městech, jakoby jim najednou něco chybělo. Ona ta egyptská atmosféra mi asi byla bližší, na druhou stranu to dělá možná to, že Odyssey vypadá spíše jako rozšíření Origins a obě rozehrávky dělí málo času. A taky je pravdou, že do Atén jsem se třeba dostal teprve před pár hodinami :)

Poslední výrazná výtka bude směřovat k námořním bitvám. U Origins to byl chvilkový doplněk, který nijak nenarušil celkovou atmosféru hry, ale u Odyssey jsou některé bitvy pevnou součástí děje. Při troše šikovnosti se dá bitvám na moři vyhnout, ale dost záleží na tom, jak hra resetne pozice nepřátelských lodí. Loď se dá samozřejmě vylepšovat, ale tím se akorát kompenzuje level nepřátelských plavidel, protože zrovna lodě udržují vyrovnaný levelscaling. Nejhorší situace je při přepravě na dlouhé vzdálenosti, kdy si kvůli jednomu kiksu v boji zopákne kus celkem nudného přesunu po moři. V Odyssey je naštěstí také fast travel přes objevené pozorovatelny, takže stačí absolvovat jen cestu tam a pak už to pořeší fast travel.

V bojích na souši taky trošku přituhlo, což jsem věděl, takže jsem začal už jen v úrovni hard (teď si nejsem jistý, jak to bylo v Origins, protože tam se tuším přidávala dodatečně extra tuhá obtížnost, takže jsem možná vůči Origins zvolil stejně). Každopádně headshoty už nejsou zaručenou metodou úspěchu, řadu nepřátel je potřeba po výstřelu dorazit a to samé platí o vraždění ze zálohy. Z počátku je to dost znát, později to začnou kompenzovat dovednosti a výbava, takže při dobré konstelaci lze headshotem sundat i nepřítele o 3 levely výše, nelze na to však spoléhat.

Odyssey šla v tomto ohledu už plně ve šlépějích Zaklínače 3, takže hra si hlídá váš odskok od nepřítele (co je 3 levely nad vámi, to vás sundá na jednu kontaktní ránu - popř. speciální útok jedem apod.). Novinkou je navíc to, že mezi běžnými hlídkami se mnohem více objevují obrněnější velitelé, kteří jen tak nepadnou. V Origins byli tuším jen 4 extra tuzí velitelé, v Odyssey je jich mnohem více. Potíž tvoří i skupinová AI, takže tužšího protivníka nemusí být snadné odizolovat od ostatních. Nicméně tohle vše je určitě dobře řešitelné snížením obtížnosti, ale rozhodně bych se hard nebál ;) Mě to takhle docela vyhovuje a oproti Origins je to nakonec lepší (u nich časem ty boje upadly do rutiny, protože už neměly čím překvapit).

Tábory nepřátel se oproti Origins také chovají jinak. Už nedochází k jejich kompletnímu respawnu při opuštění oblasti nebo nahrátí hry, ale jejich obsazení se přizpůsobuje ději. Každá oblast Řecka je pod správou Atén nebo Sparty a mezi těmito státy probíhá neustálý boj. Pevnosti v oblastech tak náleží právě jedné z frakcí (nebo banditům apod.), takže čištěním táborů se mimo jiné oslabuje vliv dané frakce v oblasti. Ve finále tím oslabíte i místního vůdce, kterého potom můžete snadno zabít (oslabením jeho vlivu přijde o ochranku, zázemí apod.). Tím se v dotčené oblasti zpřístupní skupinová bitva, do které můžete aktivně zasáhnout a to buďto na straně dobyvatelů nebo na straně obránců. Je to nepovinné, ale jsou za to odměny, zkušenosti a hlavně můžete ovlivnit, kdo oblast do budoucna ovládne.

Není to úplně špatný nápad, ale brzy zjistíte, že kvůli podrobnému průzkumu oblastí musíte bojovat jak s Atéňany, tak i se Sparťany a dost to nalamuje vztah, který si s jednou z uvedených frakcí budujete. Mě ta rovina nezávislého žoldáka v Odyssey moc nejde, Bayek měl v Origins v tomto ohledu mnohem lepší výchozí postavení (byl Medžajem) a dávalo to té hře větší smysl.

Strom dovedností je standardní, ale došlo k úpravě kraftění. Nyní si hlavní postava už neupgraduje svoje speciální věci, ale nošené předměty může vylepšovat runami. V inventáři se navíc dají snadno připravovat šípy. Hlavní vražedná zbraň (Leonidovo kopí), se upgraduje ve svatyních (výhních) pradávných a na upgrade kopí jsou vázány i některé vyšší úrovně dovedností (něco je omezeno levelem, něco příběhem a něco právě úrovní Leonidova kopí). U zabití ze zálohy přibyla možnost nepřítele omráčit, což souvisí s možností najmutí postav do vlastní flotily. Ne každého tak musíte nekompromisně likvidovat.

Kdo si "oblíbil" v Origins Fylakytaie, tak nebude zklamán ani v Odyssey :) Nájemných žoldáků je mnohem více a obyvatelé je na vás budou aktivně posílat za různé prohřešky. Normálně si vás všímat nebudou, ale jakmile jim někdo zaplatí za vaši hlavu, je potřeba se mít na pozoru. Ke konci dnešní rozehrávky jsem například musel odstranit celkem 3 nájemné zabijáky při čištění jedné jediné pevnosti (přístavu). Naštěstí z Origins vím, že to nejsou zas tak nezdolní jedinci, takže pokud mi to level dovolí, tak se jim stavím přímo (... s lukem v ruce ... :D). Honbu lze navíc přečkat v ústraní nebo stačí zabít toho, kdo jim za vaši hlavu zaplatil (popř. je možné se na mapě světa přes patřičnou volbu vyplatit).

Odyssey pracuje mnohem více s adrenalinem hlavní postavy, takže mám k dispozici např. nabíjecí střely, které poskytují mnohem větší poškození. Tím se některé boje docela zlehčují, nebo přinejmenším jsou vůbec schůdné. Kontaktní boj moc nehodnotím, protože jak jsem se v Origins nakonec rozehrál, tak mi přijde kontaktní boj celkem standardní. Parírování je třeba dobře udělané a tvoří pilíř úspěšného boje. Tužší nepřátele bez něj nelze moc dobře likvidovat, navíc tu hraje významnou roli i typ použité zbraně. Jenom je potřeba si chvilku zvykat na ovládání úskoků a přepínání mezi slabým a silným úderem.

Celkově jsem s hrou zatím spokojen, ale pokud jde o úkoly, tak jsem nenarazil na nic, co by mi nějak utkvělo v paměti. Je to takový slepenec akcí vsunutý skoro jako vata mezi hlavní příběh a nutnost levelovat. Ono ani v tom příběhu nebylo ještě nic až tak překvapivého a od návštěvy Delf už mě asi ani moc překvapení nečeká. Hm, vlastně jo, vzpomínám si, dnešní večírek u Perikla a bisexuální bohém, to byla zatím asi nejsilnější a poměrně vtipná příhoda ... tedy pokud přistoupíte na jeho návrh :D

Jinak už jsem to před chvilkou načnul, Odyssey také staví na setkáních s historickými postavami a tahle část je tu velmi povedená. Příběh se odehrává za dob Perikla a kolem něj se točí celá plejáda známých jmen. Večírek u Perikla byl vlastně jen o historických postavách.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: flash Listopad 01, 2018, 23:56:29

Me se ta Odyssea taky docela libi, rozhodne si myslim ze v UBI jdou dobrym smerem, tedy aspon pro me. Ale po nejakych 30ti hodinach jsem to prestal hrat. Ne ze by me to nebavilo ale proste musim pockat az budou hotova ty DLC. Koupil jsem si gold edici se season passem a po zjsiteni ze ty velke pribehove DLC rozdeli jeste na tri male DLC me malem uvedlo do stavu berserk. Jako to ze DLC kouskuji hru mi vadi od zacatku, mam rad hry kdyz jsou hotove. Ale s prominutim ktery debil v tom UBI vymyslel rozdelit DLC na tri mensi tak toho by meli poslat nekam do mist kde nemuze tropit uz zadnou skodu, treba nejaka zemljanka na sibiri. Proste pockam az to bude vsechno. Dvou hodinove pricmrdky jednou za mesic jim hrat nebudu.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Listopad 02, 2018, 07:18:10

Já zakoupil jen Deluxe edici, zbytek pak kdyžtak dokoupím později, takže vývoj DLC moc nesleduju. Vlastně já nakonec nesledoval DLC ani u Origins, protože tam to bylo taky nějaké zmatečné kvůli míchání placených DLC a různých bonusů. Nicméně už ta základní linka byla tak dlouhá, že DLC už by pro mě bylo asi už jen natahováním herního času a podobně by to u mě asi dopadlo i v případě Odyssey. Mezi Origins a Odyssey uběhlo tak akorát času, takže jsem se do hry nakonec zcela ponořil :)

Jsem už tedy lehce nad 50 hodinami a za sebou mám 55% obsahu a musím říci, že od Delf to naopak začalo nabírat na tempu a přišly i překvapivější příběhové momenty. Oproti Origins to tedy není pořád ještě ono, ale děj hry se už zlepšil a konečně mám nutkání ten svět pořádně prozkoumávat.

Na můj vkus jsou ty světy Origins a Odyssey možná až moc velké, ne vždy je čas si vše prohlížet a vracet se mi kolikrát už pak nechce, ale včera jsem v jednu chvíli zažíval úplně jiný pocit deja-vu. Když jsem pobíhal po jednom z ostrovů, tak se mi do mysli neustále vkrádala vzpomínka na Gothic 3 :)

Včera jsem zažil ještě jednu prima příhodu. Ve hře už došlo i na romanci, ale je to hodně decentně udělané. Nedlouho poté mi hra kvůli novému patchi spadla a po restartu mi Alexios začal mluvit dabingem Kassandry :D Bylo to docela vtipné, protože v té době jsem se zrovna dostal k další možné romanci a bylo zábavné sledovat, jak Alexios mluví ženským hlasem a v titulcích o sobě mluví jako u muži ... dokonale mě to zapudilo jakékoliv myšlenky na nevěru :D Po dalším restartu už to bylo ok.

Na hře mě vysloveně vadí už jen jedna věc a to je skoro totální levescaling všeho. Všiml jsem si, že leveluje i většina úkolů, které už mám zadané, takže hra se snaží držet krok za každou cenu. Vyjímkou je snad jen úkol s Arénou, který se zastavil na levelu 25 (já jsem už level 30). Navenek se to vlastně netváří ani jako akční hra, protože Alexiovi docela dochází dech (tedy je pravdou, že ho cvičím jen minimálně :)), takže ty RPG prvky tu jen kompenzují levelscaling okolí (už mě sejmuli i naštvaní kohouti level 29 ... ano ta drůbež :D ... jaksi jsem nečekal, že to na mě taky může zaůtočit). U akční hry bych totiž předpokládal, že obtížnost bude +/- stejná a tvořená jen typem potvor. Okolo levelu 30 jsem se však dostal k prima luku, takže už zase začínám nabírat na síle - předěl byl tak level 20-25. Každopádně je vidět, že si Ubisoft opravdu testuje RPG systém a zkouší, co bude asi schůdnější, jestli jít cestou Origins nebo Odyssey.

Pokud jde o craftění speciálních věcí, ono to nakonec v Odyssey tak úplně nezmizelo. Alexios si sice nemůže tvořit bonusovou výbavu na sebe, ale místo toho si podobným způsobem vylepšuje loď. Jinak nutnost námořních bitev není nakonec tak velká, v těch dalších hodinách jsem podstoupil jen 3 příběhové bitvy a v pohodě je zvládám se zhruba 1/3 vylepšením lodě. Nejhorší na tom vylepšování je hlavně náročnost na dřevo a drachmy (peníze). Nyní už bych mohl zase něco dovylepšit, ale raději si šetřím, až to bude vysloveně nutné (kvůli vylepšování lodi jsem v jednu chvíli neměl peníze na jeden klíčový úkol, takže do podobné situace už se nechci znovu dostat).

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: tono Listopad 02, 2018, 18:01:13

A už si vyliezol tej veľkej soche Dia na penis ? :D

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Listopad 02, 2018, 20:10:17

Myslíš hned tu na Kefalonii? To byla první věc, které jsem si všiml, ale lezl jsem nahoru přeci jen jinudy :D

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Ivan Listopad 02, 2018, 21:18:29

Elemir nelezl předem, ale zadem.:-D Akorát nevím, jestli Tě má pak Zeus radši a pomáhá Ti, když mu lezeš do pr...:-D

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: flash Listopad 03, 2018, 01:00:05

Tak obejmout Zeusovo muzstvi urcite stoji za zkousku, vtipne je ze vyvojari s tim pocitali a postava k tomu ma prupovidku :)

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Listopad 03, 2018, 12:26:46

Třeba se k soše ještě vrátím a vyzkouším to ;)

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Listopad 07, 2018, 20:10:43

Překročil jsem 80 hodin a postoupil na 92% kompletnosti. Na Kefalonii jsem dle rady zkusil Dia zatahat za kulky :D

S časem vs kompletace jsem se dlouho držel na podobné úrovni, ale od včerejška se hlavní dějová linka dost zlomila a najednou to nabralo na obrátkách, přičemž kompletace nesouvisí s celkovým obsahem, ale skutečně jen s hlavní dějovou linkou. Od chvíle, co jsem dosáhl zkušeností pro pokračování na Peloponéském poloostrově, tak už mi stačí jen zkušenosti získávané v rámci hlavního děje, do čehož jdou zahrnout i vedlejší úkoly, které ovšem také vedou k řešení dílčích kroků hlavních úkolů.

Úkoly jsou v Odyssey vůbec zajímavě řešeny. Jednak je tu samotná hlavní linka a pak vedlejší aktivity. Hlavní linku přitom tvoří dvě samostatné větve, které se občas prolínají. Alexios jednak postupuje vpřed při hledání své minulosti (a budoucnosti) a paralelně s tím řeší kult Kosmos. A právě členy tohoto kultu občas vyhledáváte tak, že plníte různé vedlejší úkoly a pomalu tím odkrýváte indicie k patřičnému členovi. Odlišit skutečný vedlejší úkol od podobného "podpůrného" úkolu, je pak poněkud komplikované. Hlavní linka kultu Kosmos pak zasahuje do druhé hlavní linky jako milníky příběhu. Výsledek je takový, že nemůžete jít jen po hlavní dějové lince, ale hra vás nutí více se zapojit do všednějšího života strabylého Řecka. Není to úplně špatný nápad.

Nicméně asi v tom cítíte to ALE ;) Problém je v samotném množství úkolů. Odyssey je skutečně obří a úkoly jsou různý mix. Jenomže mnohdy na jedno brdo. Odyssey se narozdíl od Origins mnohem více inspiruje v Zaklínači 3, ale detektivní mód je tu naštěstí implementován poněkud jinak. Hra navíc občas vůbec nenapovídá ukazateli, namísto toho jen popíše, kam máte jít a nabídne vám mapu, se kterou díky tomu docela často pracujete. Jak moc podrobná nápověda k lokaci bude, to záleží na tom, jak moc podrobný rozhovor s dotyčným NPC provedete. Problém je ovšem ta rutina, občas mě dialogy moc nebaví, opravdu zajímavých úkolů zas tolik není.

A opět, je to dáno hlavně velikostí, možná bych řekl až roztahaností hry. V Origins Bayek sledoval nějaký cíl a hra ho krásně a plynule posunovala vpřed. V Odyssey se ty linky úkolů moc promíchávají a jednotlivé momenty se moc rozmělňují, takže člověk si ani moc neužije těch silnějších okamžiků. Celá ta linie s honbou za vlastní sestrou by se dala určitě udělat více kompaktněji. Ono to finále je totiž tak nějak překvapivé spíše tím, že přemýšlíte proč teď a co se vlastně vůbec stalo :) Pořád ještě čekáte nějaký zvrat, protože podobných okamžiků jste při honbě za Kassandrou zažili povícero a ono se už najednou nic nestane.

Nechtěl bych samozřejmě předbíhat, možná tu svou roli sehrály mé předchozí volby, ale osobně si nemyslím, že hra dává hráči do rukou příliš klíčových rozhodnutí. Dost dílčích voleb mi přijde jen pro efekt, výsledek bude podle mě tentýž. U Kassandry asi existují 2 možné konce, o finále se však podle mě rozhoduje až těsně před jeho koncem, což ale dopředu nevíte ;)

Ze hry už mi toho k průzkumu vlastně moc nezůstalo, linka s Kassandrou končí objevením Makedonie a pak už zbývají jen ostrovy na východě, které jsou z části pro level postavy nad 45. Já jsem nyní level 43 a poslední záporáci se jeví jako max. level 50. Dlouho jsem držel Alexia jen málo potrénovaného, ale v rámci dějové linky jsem se okolo levelu 35 dostal do jedné hromadné bitvy, kde jsem chtě nechtě musel začít svůj handicap kompenzovat. Hra mi opravdu začala obtížnostně docela utíkat, takže je vidět, že vyšší obtížnost má skutečně význam a funguje to tu.

Nefunguje však volný průzkum lokací. Z počátku mě to nevadilo, ale čím dále jsem byl ve hře, tím to bylo horší. V Origins měl Bayek dost volnou ruku a s nikým nesympatizoval. Likvidovat tábory řeků nebo římanů mu nebylo proti srsti, navíc on jako medžaj byl beztak lovnou zveří. Alexios je naproti tomu sparťan a už od počátku se občas dostává do kolize se svým rozhodováním, což vygraduje na Peloponéském poloostrově, kdy se Alexios defacto stane občanem Sparty a přesto ho hlavní děj občas nutí napadat sparťanské tábory a pevnosti.

Nejhorší je právě to, že napadání pevností je spojeno s vlivem určité frakce na danou oblast, tahle mechanika se tedy ukazuje jako docela špatná a opravdu to hodně koliduje s dějem. Osobně od Peloponésu na pevnosti apod. tak nějak kašlu. Beztak je to na jedno brdo a vlastně i na obtíž. Když si třeba vezmete, že v Athenách vám athénští výrazně pomáhají a vy jim pak jdete povraždit jejich velitele a vykrást národní poklad ...

Origins mě opravdu hodně bavily, u Odyssey je to přinejmenším o stupínek horší a nemyslím si, že je to nakonec jen tou rozlohou. Některé menší celky si udržují výborné tempo a jsou nabité zajímavostmi, ale některé jsou naopak roztahané a méně záživné. Úplně tak přesně to nedokážu popsat, jde hodně o samotný pocit ze hry. Do toho mě moc nesedí ten levelscaling, protože on není lineární, ale jak jsem výše popisoval, nakonec si okolí vytvořilo ode mě dostatečný odstup, který už jsem musel kompenzovat.

Není to ovšem takový extrém jako u Zaklínače 3, kdy na vás naběhne vidlák level 30 a sejme vás na jednu ránu :D V Odyssey je to přizpůsobení okolí více přirozené, jen u těch obrněných cílů jejich tuhost roste neúměrně, což se asi tak úplně ošetřit nedá.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Ivan Listopad 08, 2018, 09:14:11

Elemire, ta válka mezi Athénami a Spartou mě docela zajímá, i když z recenzí jsem se toho moc nedozvěděl. Je možné si (podobně jako třeba v Tyranny) vybrat už předem jednu stranu a té od začátku nadržovat, aby pak nedocházelo ke konfliktům v rozhodování? Je možné si tím třeba zavřít úkoly od druhé strany, jak to známe třeba z jiných RPG? A co když si vyberu Athény? Tak nějak mi přijde, že hra počítá s tím, že hráč dá přednost Spartě, protože má postava spartský původ. A je možné ten konflikt třeba vůbec neřešit? Podobně jako v Zaklínačovi 1, plnit úkoly pro obě strany, ale k nikomu se nepřidávat a jako správný žoldák se starat jen o svůj vlastní prospěch a hromadné boje mezi provinciemi třeba vůbec neřešit a nezapojovat se do nich.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Listopad 08, 2018, 19:08:07

Ve hře začínáš jako zcela nezávislý žoldák a o válce se dozvíš teprve po opuštění Kefalonie. Ještě na Megaris se hra chová tak trochu jako tutorial, protože tě bez ohledu na tvé preference natlačí na stranu Sparty (je to z důvodu postupu). Teprve poté tě hra seznámí s mechanismem bitev mezi Athénami a Spartou o území, plus ti řekne, co vše je potřeba nejprve zařídit. Ovšem to není vše :)

Normálně je každá oblast Řecka zabraná jednou ze stran a každá strana má v dotyčné oblasti svého dobře bráněného vůdce. Pokud chceš vyvolat boj, tak musíš vůdce oblasti nejprve zlikvidovat. Poté se na mapě objeví aktivní bojiště, kde si volíš stranu (obránci vs dobyvatelé, takže klidně můžeš podpořit i stávající stranu). Problém totiž je, že občas musíš dotyčného vůdce zabít kvůli nějakému úkolu, takže zcela neutrální zůstat nejde. Vůdce můžeš navíc napadnout přímo, pokud se na to tedy cítíš, nebo ho lze nejprve oslabit záškodnickými akcemi (to je třeba to mnou propírané dobývání pevností a táborů). V krajním případě se vůdce uchýlí mimo svůj tábor a zůstane bez stráží.

Krom uměle vyvolaných bitev o území se čas od času někde strhnout i spontánní bitvy, do kterých se lze také zapojit. Nevím, jestli mají nějaký vliv na celou oblast, ale jsou za to odměny a zkušenosti. Podle mě to však skutečné dobývací bitvy nejsou (popravdě jsem zkusil jen jednu, ale zrovna jsem si vybral obtížnější boj, takže jsem to o fous projel). Dobývací bitva jinak končí tak, že oblast zabere vítězná strana. Teoreticky tedy opravdu můžeš většinu Řecka převést pod správu Athén, jen se u toho docela zapotíš :)

Poznámka: teď mě tak napadá, že Athény nebo samotná Sparta dobývací bitvy nemají a jelikož jsou tyhle dvě oblasti klíčové pro hlavní příběhovou linku, tak hra vlastně ani alternativu nepotřebuje.

Navíc si myslím, že ty spontánní bitvy mají smysl jako udržovací boje, kdy jednou za čas musíš potvrdit svojí převahu, ale opravdu jsem to nezkoušel, tak bych jen hádal. Hra má k tomu jen takovou drobnou nápovědu, kdy v rámci tutorialu prozrazuje, že obránci mají vždy navrch, takže teoreticky by měli mít přinejmenším vyšší šance, že si území udrží.

Z pohledu příběhu těžko říci, Odyssey podle mě nemá scénář B, jak jsem v poznámce výše naznačil. Hra tě v určitých chvílích opravdu nutí pomáhat i straně, kterou nepreferuješ. Nicméně na pozadí jim klidně můžeš podrážet nohy, hra to nijak nereflektuje. Megaris se třeba časem dostane zase pod správu Athén, což zařídila jedna z příběhových postav, která mi vydatně pomáhala, načež jsem jí za odměnu převedl Megaris zpět pod Spartu a nic se nestalo.

Do bojů mezi provinciemi zasáhneš nuceně v rámci příběhu 2x, jinak si toho nemusíš všímat (v obou případech budeš bojovat za Spartu). Jeden boj za Athény je pak nutný kvůli jinému úkolu, ale výsledek bitvy pro něj není podstatný - zrovna ten jsem projel, jinak bych asi Athénám pomohl v expanzi na Peloponéský poloostrov. V Odyssey jsou krom toho přímo úkoly, kdy provádíš záškodnické činnosti za jednu ze stran, takže to skutečně můžeš naoko hrát na obě strany. Jsou to však vedlejší aktivity a ty se na příběhu nijak nepodílí. A pak je tu cílená likvidace vůdců v rámci hlavních úkolů, což lze tak nějak za neutrální brát. Bohužel to koliduje s tou variantou, kdy si na počátku vybereš preferovanou stranu a pak budeš muset chtě nechtě kopat i do vlastních.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Ivan Listopad 08, 2018, 22:50:34

Zajímavé..

Každopádně začátek za sebou mám, Kefalonii a tak. Ale jak jsem se objevil na moři, tak to už můj počítač nedává. Hromadným bitvám bych se musel taky vyhýbat, protože ty by nedal určitě.

A která ze stran Ti je sympatičtější?

Já naopak někde četl, že hra by měla mít až 9 konců. Každé malé rozhodnutí na to asi mít vliv nebude, ale jestli ve hře řešíš jednak svoji minulost, jednak ten tajemnej kult a jednak pátrání po první civilizaci, tak kdyby měla každá větev dva konce a namíchaly se různý varianty, tak těch konců může být docela dost.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Listopad 08, 2018, 23:31:48

Zaklínač 2 měl taky haldu konců, ale jen dvě nosné kostry ;) Jestli vedlejší postava xy žila spokojeně až do konce věků, kdežto postava yz propadla šílenství ... to nepovažuji za různé konce a přesně k tomu Odyssey taky směřuje. Těch 9 variací z toho určitě vypadne.

Sympatická mi není ani jedna strana jako celek, sympatické mi jsou určité lokace ve hře, bez ohledu na to, kdo je má zrovna pod správou, protože to vlastně není až tak důležité. Pokud bych však musel volit, tak Athény mi jsou o něco bližší, ale hodně je to dáno tím, že od Athén je vůči hráči ta interakce rozmanitější, kdežto Sparta zas poskytuje pocit sounáležitosti, jakože opravdu v tom světě někam patřím a mám se kam vrátit. Na Spartu je navíc naroubováno jedno morální dilema, které spočívá v roli rodiny a vztazích jako je přátelství apod., což ale hráči dojde asi jen tehdy, pokud zná život ve Spartě. Nechci však spoilovat.

Námořní bitvy jsou občas opruz. S vyzbrojenou lodí není problém se pustit do křížku s větší lodí, ale bitvy se mohou stát snadno chaotické. Rozhodně se nevyplatí vyjet pomáhat lodím proti pirátům, protože i když si dávám velký pozor, abych netrefil něco jiného, tak mě beztak okolní lodě po likvidaci pirátů taky napadnou (vyvěšená vlajka na to nemá vliv).

Problém je i souboj s dvěma a více loděmi najednou, protože byť je okolní moře čisté, tak za chvilku se vám do trasy z ničeho nic nacpou jiné lodě a pokud zrovna nechtěně bojujete s něčím, s čím jste nechtěli, tak vězte, že v tom příchozím konvoji jedou jako na zavolanou posily, takže rázem nebojujete s dvěma loděmi, ale hned se šesti loděmi apod. ;) Během manévrování není vůbec problém, když nechtěně v tom nahuštěném prostoru najedete do jiné lodi, což se samozřejmě rovná útok. Tohle se jim v Ubisoftu nepovedlo, naštěstí těch povinných bitev je málo, zbytek je čistě volitelný.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Listopad 09, 2018, 20:13:05

Jsem na 100 hodinách a 97% kompletnosti. Nakonec jsem musel podstoupit ještě jednu povinnou dobývací bitvu, takže jsou celkem 3 (pro další bitvu už nic nenasvědčuje). Podařilo se mi k tomu uhnat skoro všechny členy kultu a díky tomu již znám hlavního záporáka. Velké překvapení to není, dostupné indicie k tomu pomalu naváděly, takže jsem jsem zhruba v polovině začal jeho totožnost tušit.

Děsí mě spíše jedna opomenutá linka příběhu, protože k hlavnímu záporákovi se asi dostanu až po splnění plejády "loveckých" úkolů. Jenomže tohle jsou úkoly, které mě nebaví, protože nyní dojde na boj s mýtickými stvořeními a popravdě, tohle je ve hře jak pěst na oko. Vůbec se na to netěším.

Jinak jsem dneska zůstal trochu konsternován, když jsem zaslechl v souvislosti s Odyssey mluvit o RPG. Myslel jsem si, že je to jen úlet, pak jsem stejnou poznámku našel i na Bonuswebu a teď opravdu neví, jestli se tomu vůbec ještě bránit, nebo vzít za fakt, že Odyssey je zkrátka RPG :D Asi to už opravdu nemá smysl řešit.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Listopad 09, 2018, 22:59:38

Hm, je to tak. Možná to s dokončením hry nesouvisí, ale moc bych na to nespoléhal. Byly doby, kdy se jRPG inspirovaly západem a dneska západ mermomocí tlačí jRPG do západní produkce. Anebo prostě už jen stárnu ;) Věděl jsem přesně, co mě čeká, a jak to bude probíhat. Nutno dodat, že ovládání pro klávesnici tvořil imbecil, ale o to asi ani tak nejde. Chvilku jsem si myslel, že něco dělám jen špatně (to není jen nyní, ten pocit mám již déle), ale ta hra opravdu nereaguje plynule. Ale ani to asi nevadí, problém je, že začínám být pomalý. Vůbec jsem se u těchto bojů nerozpakoval snížit obtížnost, ale u čtvrtého bosse jsem to již odpískal. Tak pěkná hra to mohla být, ale je to úplně stejná úchylárna jako finále Risenu!!

Vůbec nechápu, jakým směrem se úvahy moderních vývojářů ubírají. Tohle mě fakt nebaví, je to jako pěst na oko vůči celé hře. Origins měl pár podobných prvků, ale ty alespoň hezky zapadly do konceptu a dalo se to v pohodě přežít ... rozumějte, neotravovalo to. Takže Odyssey dostává stopku a pro mě už asi skončila.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Ivan Listopad 10, 2018, 02:09:52

Co se stalo tak dramatického, že jsi skončil na 97 %?

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Listopad 10, 2018, 10:44:46

Asi to můžu prozradit, to vlastně není nic spoileroidního, protože to Ubisoft beztak vykecal sám. V rámci hlavní příběhové linky se má odkrýt vstup do Atlantidy, což je úkol, který souvisí s tou linkou současnosti. Je k tomu potřeba získat čtveřici klíčů, které ovšem stráží mýtické obludy. Dlouhou dobu jsem doufal, že tohle nebude povinné, podobně jako nejsou povinné boje s egyptskými bohy v Origins (vyjma jednoho, ale to je naopak perfektně zakomponovaná věc přímo do příběhu a Bayek je ke všemu zdatnější bojovník ;)).

Jde o to, že se samozřejmě jedná o docela tuhé boje, které se navíc odehrávají na velmi malém bojišti, takže když se potvorák rozmáchne svou zbraní, tak moc prostoru pro úhyb není. Na tohle to chce navíc opravdu precizně odladěné ovládání a ten úhyb je dost podivně provedený. Potvorák má navíc samozřejmě haldu života a to mu ubývá pomalu, takže jde klasicky o zdlouhavý boj a to je věc, kterou už jaksi nedávám. Přesně z tohohle důvodu bych třeba nehrál Dark Souls.

V Zaklínači 3 jsou například v DLC Srdce z kamene taky zdlouhavé boje, třeba můj 40 minutový boj se Strážcem, ale Geralt se oproti Alexiovi hýbe mnohem svižněji a celý boj jde dostat do rytmu. Vůbec si nedělám iluze, že na gamepadu se Odyssey hraje mnohem lépe, ale na tuhle hru nehodlám přistupovat.

První potvora je nebojová a druhé dvě by šly určitě zvládnout, ale mě už nebaví něco pořád dokola opakovat kvůli snadným chybkám, navíc ty boje mají interně dvě fáze, kdy potvorák po dosažení poloviny zdraví změní taktiku. Tak jsem to vyřešil snížením obtížnosti, abych snížil počet smrtících útoků, ale poslední potvora má haldu speciálních útoků už v základu a připomnělo mi to právě onen souboj s titánem v Risenu.

Těžko říci, jestli si tréninkem nebo vylepšením vybavení pomůžu, pořád k Odyssey přistupuji jako ke klasické akční hře. Navíc s těmi luky nic moc neudělám, takže předpokládám, že podobně to bude i ve větvi zbraní na blízko. V Odyssey se také hraje mnohem více na adrenalin, bez toho jsou ty útoky celkem slabé. Zrovna luky pak generují adrenalinu nejméně. Kouknu na nějaké video a uvidím, třeba najdu nějakou inspiraci. Teď už o nic nejde.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: flash Listopad 10, 2018, 16:28:52

Tak snaha UBI prezentovat AC serii jako rpg trva uz delsi dobu ackoliv jeji arkadove prvky to moc nesnesou. Odyssey ma, kdyz uz teda, k rpg asi nejbliz a tudiz plno webu to prijalo jako fakt. Ono kdyz se nekdo snazi dlouho neco prosadit nakonec se mu to vetsinou povede a v duchu dnesni doby a mladsi hracske natury to neda ani moc prace.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Listopad 10, 2018, 21:32:45

flash: hm, co naplat, tohle se asi bude dít mnohem častěji :D

111 hodin, 100% ... ano, zatnul jsem zuby a čtvrtého bosse porazil, stejně jako jsem musel zatnout zuby v Risenu ;) Jak jsem zkoumal větve schopností, tak jsem si všiml, že jedna dovednost obnovuje zdraví za dílky adrenalinu, takže jsem tím vyřešil největší problém v těch bojích, protože nějaký adrenalin jde nasbírat vždy. Pak už to bylo jen o tom vydržet. Nakonec bych to tedy zas tak příkře nesoudil, holt to nejde úplně pojmout jako akci bez naučených schopností a samozřejmě jsem u tohoto boje opět nechal sníženou obtížnost, aby to nebylo zbytečně zdlouhavé.

Poslední boj jsem si nechal až nakonec, nejprve jsem ve vyšší obtížnosti prozkoumal všechny otazníčky na mapě (něco jsem jen odkryl, něco i pořešil) a pak jsem si střihl zbytek bojů v Aréně. Tím jsem se dostal i k poslednímu kultistovi a hlavu kultu jsem odkryl tedy jako úplně posledního člena.

Hodně mě překvapilo finále, protože jsem z toho vůbec nepochopil, že jde o finále a už je konec :D Devět konců to asi má, ale je to přesně tak, jak jsem popsal. Vlastně je to ještě více předvídatelné, protože každá hlavní dějová linka má svůj vlastní konec. Hledání rodiny je první linka, poté zničení kultu Kosmos a nakonec Atlantida. Teoreticky jsem se na Atlantidu mohl vykašlat, protože nějaké sumarizující outro ve hře není a po Atlantidě mě to vrátilo zpět do hry, podobně jako je tomu třeba u Might and Magic 6. Mohl bych tak dořešil zbytek úkolů apod, vlastně hodně podobně funguje spíše Morrowind. Úkolů mi zbylo docela dost, ale jelikož level 50 je maximum, tak odpadl jakýkoliv důvod je ještě řešit.

A celkový dojem, no ... Origins se mi opravdu líbil více, ale není to zas tak strašné. Hodně věcí se dá ve hře ignorovat, např. boj mezi Spartou a Athénami, a s tím třeba i spojené zkoumání všech pevností a táborů. Hra v tomto ohledu nabízí velkou volnost. Svět je opravdu perfektně zpracovaný, jen škoda, že není moc důvodů ho podrobněji zkoumat. Příběh by pak zasloužil vyšší míru kompaktnosti, aby se silnější momenty děje zbytečně neromělňovaly tím ostatním. Jako pěst na oko tu působí místní fauna, lvi v Řecku?? Ale ok, to jsou drobnosti, podobně jako to množství ledních medvědů ... ;) Nakonec jsem tedy spokojen.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Ivan Listopad 10, 2018, 22:08:32

Tak bylo poznat, že Origins Tě bavil víc.

Když jsem začal číst Tvůj předchozí koment, tak jsem myslel, že Ti tam vadila ta implementace mýtických stvoření, protože na internetu jsem zaznamenal, že s tím má problém dost hráčů. Za sebe teda musím říct, že jsem žádný předchozí Assassin's Creed nehrál, takže úplně nevycházím z jeho kánonu a Odyssey jsem si nepořídil proto, že to je Assassin's Creed, ale protože to je obrovské "RPG" ze starověkého Řecka. A jako v takovému jsem vyloženě chtěl a jsem rád, že se vyskytují souboje s medúzou, s minotaurem, s kyklopem a podobně. Doufám, že přidají co nejvíce těchhle potvor ze Starých řeckých bájí a pověstí, rád bych třeba i chyméru. Ta mytologie k tomu prostě patří.

Jinak já se nebudu stydět za to, že bych případně stáhnul obtížnost u boss fightů, a to klidně až na tu úplně nejnižší. Ne, že bych neměl rád výzvy, ale někdy je promě problém hrát něco 40 bez možnosti uložení, kdy musím počítač najednou vypnout a jít a opakovat to několikrát by mě asi taky nebavilo. A poslední dobou už taky nedávám vyšší obtížnost než Normal u ničeho. Ne, že bych neměl rád výzvu, ale radši už postupuju příběhem než opakuju náročné souboje. Zvlášť, když toho času není tolik.

Co se týče konců, tak jsem na něco nespoileroidného koukal na internetu a dozvěděl jsem se, že konců je 9 opravdu v základu, ne jen kombinace různých variací, ale opravdu 9 konců té rodinné linky. Lišit by se měly podle několika klíčových rozhodnutí, které ve hře uděláš a asi jejich kombinací. Ale víc jsem o tom vědět nechtěl, takže to nebudu rozebírat ani tady.

Co se týče end gamu, tak do hry je plánován dlouhodobě nový obsah (a to i zadarmo, pokud nemáš seasson pack), teďka na listopad tam je, tuším, nějaký free questík a hlavně zvednutí level capu na 70. Zkušenosti, které nabydeš přes 50 už teď, tak se Ti pak přepočítají, takže ani hráči, kteří už jsou na 50, nepřijdou o ty dodatečné zkušenosti.

Škoda, že můj PC to teď moc nedává, měl bych úplně chuť se do toho pustit. Docela i ta linka s tou Atlantidou a mýtickými potvorami by mě lákala. Asi zkusím Origins, jestli to třeba nebude schůdnější, když tam nejsou ty velkolepé námořní bitvy a mohlo by to být relativně hratelné.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Listopad 10, 2018, 22:32:05

Citace: Ivan Listopad 10, 2018, 22:08:32

Když jsem začal číst Tvůj předchozí koment, tak jsem myslel, že Ti tam vadila ta implementace mýtických stvoření, protože na internetu jsem zaznamenal, že s tím má problém dost hráčů.

Vadilo mi, že je to povinné, protože to nezapadá do celkového příběhu. Origins to má taky, ale je to čistě volitelné. Normálně by mi to bylo jedno, pokud by hráč měl volbu. Tohle není fantasy "RPG", byť se to z toho snaží Ubisoft vytvořit.

Citace: Ivan Listopad 10, 2018, 22:08:32

Jinak já se nebudu stydět za to, že bych případně stáhnul obtížnost u boss fightů ...

Na vyšší obtížnosti je hra v pohodě hratelná, pro mě je důležitější, aby ta obtížnost byla plynulá, tedy aby byla plynule kompenzovatelná lepší výbavou a dovednostmi, což ta čtveřice, resp. trojice, mýtických potvor silně narušuje. Nejde o to, jestli se za to budeš stydět nebo ne, k tomuhle vůbec nemá docházet.

Citace: Ivan Listopad 10, 2018, 22:08:32

Co se týče konců, tak jsem na něco nespoileroidného koukal na internetu a dozvěděl jsem se, že konců je 9 opravdu v základu, ne jen kombinace různých variací, ale opravdu 9 konců té rodinné linky.

Finále je souhrn kombinací těch tří samostatných úkolů. Kult a Atlantida mají omezené možnosti, ale rodinná linka je bohatší. Všechna klíčová rozhodnutí v ní jsou navíc jasná, nebo přinejmenším dobře odhadnutelná. Ve finále je to tedy kombinace jednotlivých variací, to prostě ani jinak být nemůže ;) Na konci není žádné outro, co by něco vysvětlovalo, jsou tu jen jednotlivé kroky, co ve hře podnikneš a máš je na paměti.

Citace: Ivan Listopad 10, 2018, 22:08:32

Co se týče end gamu, tak do hry je plánován dlouhodobě nový obsah (a to i zadarmo, pokud nemáš seasson pack), teďka na listopad tam je, tuším, nějaký free questík a hlavně zvednutí level capu na 70. Zkušenosti, které nabydeš přes 50 už teď, tak se Ti pak přepočítají, takže ani hráči, kteří už jsou na 50, nepřijdou o ty dodatečné zkušenosti.

Odyssey nemá co dalšího nabídnout, jen natahování toho stávajícího. Možná pak skutečně přijde nějaké outro, ale nevidím důvod, proč se hrou dále zabývat. Tohle bude zajímavé spíše pro ty, co hru rozehrají v nějaké GOTY edici.

Origins určitě zkus, ale hardwarově to nebude o moc lepší. Podstatné je, aby plynule fungovaly souboje.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Listopad 10, 2018, 22:45:08

Teď mě tak napadá, že asi tuším, jak to bylo s těmi variacemi v rodinné lince myšleno. Ono to není tak, že by to bylo zcela volně kombinovatelné, každá volba sebou nese nové možnosti, ale to je z toho vývoje událostí jaksi zřetelné ...

Spoiler: ukázat

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Listopad 10, 2018, 23:18:25

flash: ještě drobný dodatek k předchozímu, nyní už vesele koukám na různá shrnutí jinde a těch "narážek" na RPG nacházím celkem dost. Já osobně si myslím, že si vlastně můžeme pogratulovat. Dark Messiah of Might and Magic vyšel v roce 2006, Ubisoftu tedy trvalo celých 12 let, než hráče přesvědčil, že tenhle koncept je skutečné RPG ... to je vlastně celá herní generace, takže to tomu Ubisoftu asi můžeme odpustit :D Nová generace už ani o skutečné RPG nemá zájem, takže je to v podstatě jedno, ta předchozí zůstala ochráněna a to je důležité.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: flash Listopad 11, 2018, 14:19:19

Je skoda ze tak nechutne zazdily MM. Pri predstave ze by mohli vytvorit hru, rpg, z toho sveta s moznostmi a vzhledem co jsou shopni dodat do serie AC si clovek rika ze to nemaji v hlave v poradku. Velke kvalitni open world rpg ze sveta MM, bylo by to fajn.
otazku momentalni popularity MM a pripadneho vydelku oproti AC bych nechal stranou :)

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Listopad 11, 2018, 20:29:30

MM od Ubisoftu už nečekám, byť uznávám, zasadit to do prostředí, které jsou schopni vytvořit, by bylo úžasné, jenomže i kdyby šli cestou původních pravidel, tak vznikne poněkud komplexnější hra, než si vzhledem k mainstreamu přestavují ;) Podle mě pohřbili i možné pokračování Dark Messiaha a dále půjdou spíše cestou AC. Je ještě dost lokací, které mohou použít (Persie, Japonsko, Indie ...) a fantasy složku si doplní těmi místními bohy. Pro mě by byla skvělá zpráva, že Ubisoft prodal práva k MM Nordicu, to by bylo skutečně terno, protože od nich by se dalo čekat, že to budou umět využít.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Ivan Listopad 13, 2018, 01:25:59

A jaký konec jsi měl Ty? Myslím, že to nebude spoiler, když Ty už jsi to dohrál a píšeš tady o tom.

Já jsem na to tak lehce koukal a trochu jsem se zapomněl. Konců je sice hodně, ale v podstatě to jsou ten takové ingameové cut-scény, maximálně je pak nějakej finální boss-fight nebo není (předpokládám), animačka skončí a hra jede dál, konec na její další hratelnost asi nemá vliv. Akorát si říkám, že když zabiju nějakou tu důležitou osobu, tak získám její legendární vybavení. Pokud ji nezabiju, tak myslím, že ho nezískám, zato mám větší šanci na lepší konec. Nebylo by teda logicky nejlepší všechny zabít, abych získal co nejvíc legendárních zbraní a ten špatný konec nějak oželet, když se jen přehraje animačka a hra jede vesele dál? Nebo získám to legendární vybavení, i když postavy ušetřím a nezabiju je?

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Listopad 13, 2018, 08:20:16

Našel jsem Myrrine (svou matku), zachránil svou sestru ze spárů kultu, ušetřil svého nevlastního otce a tím pádem jsem zachránil svého nevlastního bratra - vznikla jedna velká a šťastná rodina :) V případě kultu jsem nechal Aspasii žít a zničil jsem artefakt. V případě Atlantidy jsem svého skutečného otce přesvědčil slovy (tohle má asi vždy stejný konec bez ohledu na dialogové volby - možná to do budoucna bude mít ještě nějaký dodatek). Pokud jde o romanci, tak se mi úspěšně povedlo dotáhnout romanci s Roxanou (taková černoška z Obsidiánových ostrovů), tedy tvářilo se to jako běžný a dlouhodobý vztah, neboť ke mě chovala náklonnost i na lodi, což bylo nejvíce ze všech těch romancí, co jsem nějak načal.

Ty cut-scény sedí, každý završující úsek rodinné linky má kratší video. Delší finální video je akorát u Atlantidy a Kultu, kde se to ovšem také prolíná s možností dialogových voleb. Pořád si to ale nepředstavuj jako nějakou haldu konců, tohle se děje průběžně v rámci postupu hrou. Rodinnou linku ukončíš podstatně dříve, než ten zbytek a hra už se k tomu nevrací.

Finální boss-fight nevím co je. Všechny ty tři hlavní linky jsou paralelní, to nemá žádné souhrnné zakončení. Za Atlantidu se mlátíš s mýtickými bytostmi, za Kult lze zřejmě bojovat s Aspasií, ale nepřijde mi, že by byla nějakou výzvou a v rodinné lince těžko říci, jestli to v případě opaku končí bojem s Kassandrou (dle volby hlavního hrdiny). Vzhledem k tomu místu ukončení této linky by to navíc mohl být poměrně rychlý boj :)

Pokud jde o to vybavení, tak i za ty lepší volby dostáváš vybavení, ale ve finále je beztak Tvým cílem získat vybavení pro level 50, takže tě mnohem více zajímají silní kultisté a žoldáci. Zabít všechny klíčové postavy moc logické není, hlavní hrdina by měl být v podstatě dobrák, byť se Odyssey snaží do toho mermomocí nacpat i možnost totálního zvratu.

Nevím, mě to přijde divné, že bych hrál za zlouna. Pochopím ještě zabití nevlastního otce (Nicolaia), ale pak by mi třeba do toho konceptu nesedlo přiklonění se na stranu Brassidia (spartský přítel hlavního hrdiny), tedy podražení nohou Kassandře, protože pak bych upřednostnil povinnosti na úkor rodiny, tedy bych udělal to samé, co udělal Nicolaios své rodině (potažmo hlavnímu hrdinovi). Tohle scénárista moc nedomyslel, i když chaotické jednání je také způsob, jak hru hrát.

Podobně je to s Aspasií, její argumenty jsou celkem logické a těžko se v tom hledá důvod, proč jí zabít. Ubisoft samozřejmě může přijít s nějakým DLC, kde to bude mít nečekané konsekvence, ale já většinou nehraju s ohledem na známý výsledek, tedy že bych se snažil něčemu záměrně předejít. To má smysl spíš u opakovaného hraní, kde je cílem vyzkoušet si jinou variantu.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Ivan Listopad 13, 2018, 12:02:23

No já právě koukl jen na nějaký video na Youtubu, co se jmenovalo final boss fight, a davalo mi to i smysl. Byl jsem zvědavej a sám si to asi dlouho nezahraju.:-D Kassandra zabila Kléose, který předtím vystřelil na Alexia a získala jeho legendární luk + ještě nějakej legendární předmět. Pak byla cutscéna, kdy Alexios, kterej se tady ale jmenuje Deimos, zabije matku a Kassandra pak bojuje s Alexiem (Deimosem), po jeho zabití sice končí sama nad dvěma mrtvolama, ale po skončení cut scény Kassandra dostane kompletní Alexiovu legendární výbavu a jede se dál. A myslím, že když je necháš žít, tak ty jejich legendární materiál nezískáš. Nebo získáš?

A level předmětů asi neřešíš, ne? Protože předměty můžou přece levelovat, i když se to asi prodraží. Jinak by to přece nemělo smysl. Hráč by jen běhal po mapě, zabíjel vlky, loupežníky a plnil bezvýznamné vedlejší úkoly, aby pak na ty hlavní, za které dostane legendární předměty, byl na maximální úrovni..

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Listopad 13, 2018, 13:58:07

Deimos je jiné označení sourozence, co je v opozici. Pokud hraješ za Alexia, je jako Deimos často označována Kassandra a naopak - nemluví o sobě skutečným jménem. Pokud jde o ty předměty, tak já bych právě řekl, že je dostaneš za oba způsoby vyřešení, ale nijak jsem se tím podrobně nezabýval.

S tím levelem nevím, jak to myslíš, podle mě jde měnit jenom kvalitu předmětu, nikoliv level samotný - i to jsou klidně částky okolo 5000 drachem a vyžaduje to celkem dost surovin. Level některých získaných předmětů se navíc tak nějak přizpůsobuje podle toho, na jakém levelu onen úkol plníš, což tak nějak souvisí s levelscalingem. Legendárky jsou zhruba od levelu 5 do 50. Občas ukořistíš něco, co je na tom vzhledem k dané chvíli levelem lépe, ale jakmile nemáš patřičný level i jako postava, tak to stejně nemůžeš nosit. Postupnou obměnou vybavení se pak pomalu škrábeš nahoru.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Ivan Listopad 13, 2018, 14:38:28

No to jo, Deimose jsem neřešil, protože mi je jasné, že to bude nějak příběhově ošetřené.

Ten levelscaling předmětů jsem to pochopil podobně jako levelscaling nepřátel a zatím se mi to z videí potvrdilo. Ve videu to hráč dohrál na levelu 49 s dostal legendární vybavení na levelu 49. Vycházím z toho, že kdyby byl na úrovni 40, tak získá vybavení level 40 (minimální level úkolu, nepřátel a lootu je daný, ale pokud je hráč na vyšším levelu, tak to roste s ním), pokud je na levelu 50, jsou nepřátelé taky na levelu 50 a loot taky na levelu 50. To sedí, ne?

A když už mám vybavení level např. 45, ale postoupím na level 50, tak můžu to vybavení za drachmy a materiál upgradovat na svoji současnou úroveň, ne? V recenzích se psalo, že to je drahý na suroviny, a proto se nevyplatí upgradovat legendární vybavení každou úroveň nebo nějak často, ale opravdu.jednou za čas nebo právě až na maximálním levelu. A smysl by to dávalo.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Listopad 13, 2018, 15:19:18

Ruku do ohně bych za to nedal, ale neleveluje úplně vše. Legendární předměty u sebe mají jen určité postavy a právě level těchto postav je předem daný. Od levelu této postavy se pak odvozuje level získaného předmětu, to je víceméně to, co popisuješ. Ovšem když na levelu 30 skolíš žoldáka level 45 s legendárkou, tak získáš legendárku level 45. A naopak, občas jsem získal legendárku nižšího levelu, než byla úroveň mojí postavy (místo legendárky si klidně můžes dosadit prakticky jakýkoliv obyčejnější předmět).

K té druhé části těžko říci, jaksi jsem neviděl důvod cokoliv za peníze vylepšovat, když jsem měl dostatek jiného adekvátního vybavení. Musel bych se na to podívat.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Ivan Listopad 13, 2018, 16:59:05

Jasně, tak žoldáka na levelu 45 asi na Kassandřiným levelu 30 nesložím, ale už na Kefalonii jsem si všiml, že nepřátelé levelujou se mnou a tomu odpovídá i vybavení. A u bossů by to dávalo ještě větší smysl. Právě jsem si říkal, že veškerý nepoužívaný věci nebudu prodávat a jen je rozložím na materiál. A ten si potom nechám na upgrade. Nechám si jen legendárky a na 50. levelu je upgraduju rovněž na 50. (Těch legendárních věcí není ve hře zas tolik). A všechno mi zbude na konec hry a end game ve formě nejlepšího dostupnýho vybavení. Dělat z obyčejných věcí legendárky asi ani nebude možný. Protože by pak nemělo smysl dávat do hry legendární věci na levelu 30., když nys je na levelu 35 vyhodil a vyměnil za něco obyčejného, což by díky vyššímu levelu bylo lepší.

Zkoušet to nemusìš, já to pak někde dohledám, až budu mít čas, jak to s těma upgradama předmětů vlastně funguje..

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Listopad 13, 2018, 17:22:51

Levelování u bossů by dávalo smysl? Legendárek je ve hře naopak halda. Pokud nebudeš nic prodávat, tak hodně štěstí se sháněním peněz ;) Podle mě zbytečně pitváš něco, co není pro hru podstatné. Za chvilku o tý hře budeš vědět tolik, že už nebude smysl jí hrát.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Listopad 13, 2018, 19:16:24

Upgrady skutečně fungují tak, že se daný předmět za poplatek a suroviny vylepší na level shodný s levelem uživatele. Úroveň předmětu (obyčejný na vzácný atd.) takto měnit nejde.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Ivan Listopad 13, 2018, 22:27:42

Tak přesně tak jsem si to myslel.

Tak já to tak mám, o hře si něco zjistím, abych neudělal chybu, nevedl postavu špatným směrem nebo neprodával špatné věci. Pak si buď zablokuju nebo ztížím postup a to bych restartoval hru a štve mě to. A nějak nehraju hry znovu, abych je hrál jinak. Je pravda, že třeba Fallouta 2 jsem hrál několikrát, ale vždycky stejně. Prostě mě to tak baví.

Jinak ano, dávalo by to smysl. Přece by byla hloupost, kdyby řadoví nepřátelé levelovali s Kassandrou a bosse by šlo "přečíslit" vyšším levelem.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Listopad 13, 2018, 22:46:46

Citace: Ivan Listopad 13, 2018, 22:27:42

jinak ano, dávalo by to smysl. Přece by byla hloupost, kdyby řadoví nepřátelé levelovali s Kassandrou a bosse by šlo "přečíslit" vyšším levelem.

Mno, to by si ty bosse taky nemusel nikdy dohnat ;) Právě proto to smysl nedává. Bossové jsou přeci předěly mezi jednotlivými částmi příběhu, oni musejí mít odstupňovatelný level.

Citace: Ivan Listopad 13, 2018, 22:27:42

Tak já to tak mám, o hře si něco zjistím, abych neudělal chybu, nevedl postavu šptným směrem nebo neprodával špatné věci.

Z pohledu RPG je to naprosto špatně ;)

Neber to nijak špatně, taky jsem dříve přistupoval k hrám jinak, ale pokud to s žánrem RPG myslíš vážně a budeme teď předstírat, že Odyssey je RPG, tak si to tímhle přístupem moc neužiješ ... , ale to je nejprve potřeba poznat, co je to si RPG užít.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Ivan Listopad 14, 2018, 06:14:17

Neberu to nijak špatně.:-) A máš asi pravdu v tom, že byť se Assassin's Creed Odyssey snaží tvářit jako RPG, tak tam asi nehrozí reálná šance, že by si člověk nějak zablokoval nebo zkomplikoval postup šoatným vývojem postavy nebo postupem hrou z důvodu neznalosti herního systému..

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Listopad 15, 2018, 19:53:55

Nakonec jsem zkusmo rozehrál znovu Origins a už jsem o 15 hodin dále, jsem level 24 a mám komplet okolí Alexandrie a dva mrtvé fylakytaie na kontě (Vesničan a Ptolemaiova Pěst). Opravdu musím znovu konstatovat, že Origins je chytlavější. Není to tak úplně ono, Odyssey má také své kouzlo, ale jak dojde na boj a příběhové předěly, tak je to o třídu výše. Docela mě udivilo, že Origins vlastně nemají příběhové volby, přitom mi to vůbec nechybělo a teprve nyní jsem si toho všiml :D Jiný vztah mám i k průzkumu Alexandrie. V Odyssey bylo těch měst plno, ale jaksi nebyl čas něco lépe zkoumat nebo si prohlížet. U Alexandrie si naopak vybavuji orientaci hlavních cest a zhruba vím, kde co najdu. Athény v Odyssey jsem také znal, ale to bylo dáno hlavně tím, že já v Athenách skutečně 2x byl, takže významná místa (torza staveb apod.) si tak nějak vybavuji.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Ivan Prosinec 18, 2018, 10:26:17

http://www.hrej.cz/novinky/2018/12/17/alexios-nebo-kassandra-jak-voli-hraci-aco-49921/

A co Vy? Kassandra nebo Alexios?

Za mě jedině Kass. :)

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Marien Únor 04, 2019, 16:53:33

Nevím, asi příliš mnoho testosteronu, ale nikdy nehraji ženské postavy. Jsem před dokončením hry a vcelku se mi líbí. Ovšem je to první assassin, který mastím.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Únor 24, 2019, 11:28:19

Já jsem nějak moc neváhal, za ženské postavy obvykle nehraju, pokud nemusím. Zrovna nedávno jsem udělal výjimku u Mass Effect: Andromeda a opravdu to nebylo ono :) Ono obecně záleží na tom, jak moc ta postava bude interagovat s okolím, konkrétně třeba dialogy, dialogové volby apod., a zrovna tady v tom ohledu hraje volba Kassandry nezanedbatelnou roli. U němé hrdinky (jako třeba v Neverwinter Online, ale stejně tak Baldur's Gate atd.) by mi to bylo asi jedno, ale s postavou chlapa se přeci jen lépe sžívám. Kassandru možná zkusím někdy v budoucnu při druhé rozehrávce.

I když musím ke Kassandře dodat ještě jednu drobnost - po dlouhé době je to konečně hrdinka, která vypadá nějak normálně. Připomnělo mi to doby, kdy jsem sledoval Xenu ;)

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Yuyana Březen 08, 2019, 18:56:09

Jednoznačně Kass, na tom chlapovi je něco divnýho.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Marien Březen 27, 2019, 16:39:37

Citace: Yuyana Březen 08, 2019, 18:56:09

Jednoznačně Kass, na tom chlapovi je něco divnýho.

Jasně, vypadá jako chlap...:)

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Srpen 14, 2019, 07:07:10

Po druhém dohrátí Origins jsem musel znovu zaplout i do Odyssey, a aby se neřeklo, tak jsem pro změnu zvolil Kassandru :) Netuším, co za patche všechno vyšlo, ale Kassandra jakožto herní postava vypadá poněkud jinak, než jak vypadala v roli antagonisty Alexia (asi to není úplně vzhledem postavy, ale působí tu mnohem více žensky a hlavně normálně). Za Kass, kterou jsem poznal v roli za Alexia, bych asi hrát nechtěl.

Projel jsem si celou Kefalonii a celkově to takhle hned po Origins vypadá trošku jinak, protože tu mám najednou bezprostřední porovnání. Obtížnost jsem snížil na normal, protože mě nyní zajímá, v jakém bodu se to více příblíží zážitku bojů v Origins. Na vyšší obtížnosti totiž nejde moc rozdávat headshoty, jejichž četnost vzroste zase až na normal a na easy se asi RPG prvky upozadí ještě více. Asi je nakonec dobře, že nejde tábor nepřátel vystřílet někde z úkrytu z povzdalí. Když člověk nepotřebuje mít odškrtnuté úplně vše, tak se ta nadmíra plížení a útoku skrytou čepelí dá přežít ;) Zrovna na Kefalonii jsem si uvědomil, že terén tomu plížení dost nahrává.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Srpen 28, 2019, 08:20:58

Normální obtížnost nakonec nemá na boje takový vliv, jak jsem si původně myslel. Možná jsou boje o něco jednodušší, ale spíš jde asi jen o můj pocit, protože třeba boj se žoldáky mi přijde stejně náročný jako na vyšší obtížnosti a headshoty taky nerozdávám na potkání a to ani slabším jednotkám. Jak jsem se vyšvihl k levelu 35, tak i slabé jednotky na stejném levelu mi kolikrát odolají. A naopak, když s něčím bojuju a dostanu zásah, tak to bývá občas slušná šleha. Speciální útoky žoldáků mě klidně pošlou po chvilce k zemi.

Anebo bych to měl možná formulovat jinak - vliv obtížnosti je nejvíce znatelný asi někam do levelu 30, pak už začne být postava limitována pomalým nabíráním damage. Z minulé rozehrávky vím, že obtížnost silně ovlivňovala boje s mýtickými bossy, kde to opravdu bylo vidět, ale to je asi zase dáno tím, že nastavení obtížnosti snižuje damage v poměru procent a je tedy logické, že u potvory s velmi vysokým damage půjde o značnou redukci zranění. Asi bych se neměl divit, práce s obtížností Ubisoftu nejde, stejně jako se nezadařilo ani CDPR ;) Klidně jsem to mohl znovu hrát na vyšší obtížnost a snížit jí jen u bossů.

V současné chvíli jsem na levelu 42-43 a pomalu mě to sune k finále. Herní čas je zatím zhruba třetinový oproti předchozí rozehrávce, ale to je dáno tím, že jednak znám posloupnost průchodu hrou a pak řeším mnohem menší množství vedlejších úkolů a neprozkoumávám úplně vše (vynechávám část pevností apod.).

U úkolů jsem se ovšem docela pobavil, protože si mnohem více všímám, jak jsou vlastně konstruované. Ve hře je totiž minimum úkolů, kde by zadavatel stál poblíž cíle vašeho budoucího snažení. Skoro každý úkol vás žene na druhý konec města nebo lokace a po jeho splnění zas musíte stejný kus zpět. Někdy je to opravdu vtipné, hlavně ve chvíli kdy kecáte s nějakou postavou a mezi tím jí jiná postava něco uzme a odkráčí. Za tu chvilku přitom urazí 20 km a ještě se stihne nechat zajmout bandity :D Na druhou stranu tomu rozumím, vývojářům bylo očividně líto, jakou si dali s mapou práci a musejí vás prostě prohnat i přes místa, která byste normálně neprocházeli. Je pravdou, že mě to občas donutí se zastavit a rozhlížet se po nových místech ... když už mě to sem tedy zavedlo ;)

Do hry přibylo pár zajímavých úkolů, které mají bohatší náplň a většinou je v nich potřeba učinit nějakou volbu, která pak ovlivní celkový výsledek. Je v tom vidět inspirace Zaklínačem a dopředu nejde tak úplně odhadnout, jaké následky bude vaše rozhodnutí mít. Tyhle úkoly se navíc skládají z více částí, takže pokud by výsledek nebyl podle mých představ, tak bych si ten úkol musel dát komplet celý znovu.

Volby v rámci hlavní linie jsou celkem odhadnutelné, protože tady jde kolikrát jen o to, koho si chcete na svou stranu více naklonit a jestli vás to vůbec táhne ke Spartě. V minulé rozehrávce jsem třeba neposlouchal Brasida a úkoly jsem řešil proti jeho přesvědčení. Nyní jsem se rozhodl pro opačný postup, ale asi to nebude mít takový efekt, jak bych čekal. Ve hře je totiž několik okamžiků (a to teď myslím obecně), kdy vás hra vysloveně vtlačí do pozice, která tak úplně neodpovídá vašim volbám nebo vedení rozhovoru - prostě nemáte možnost s tím cokoliv dělat. Brasidas zřejmě zemře bez ohledu na to, co udělám. Možná bude míň naštvaný, ale jeho osud bude zpečetěn hned další volbou, která mě čeká.

Důsledky voleb v hlavní linii se projevují s výrazným odstupem a každý efekt se v nich řetězí, takže hned vaše první volba bude mít vliv na údalosti okolo levelu 38 a samozřejmě i na konec příběhové linky, která sleduje rodinu hlavního hrdiny. To jsou právě ty body, které už pak nemůžete nijak změnit, byť byste si to kolikrát přáli. Hra vám prostě už nedá šanci (např. boj se Stentorem, k tomu prostě dojde ať chcete nebo ne). Ono to v kontextu děje samozřejmě dává smysl, proto se důsledek takové volby dá celkem dobře odhadnout, jak jsem již zmínil výše.

Komplikované to bylo jen s tím Brasidem, protože u něj přesně netušíte, jak do toho všeho zapadá. Z pohledu příběhu je to asi jediný důvod, proč hru znovu rozehrát ;) Na druhou stranu si myslím, že preference hráčů budou povětšinou inklinovat k zachování rodiny, takže ten průběh hry bude +/- stejný.

Zkusím Odyssey co nejrychleji dojet, abych se podíval ještě na DLC a konečně se dozvěděl něco o pozadí celého AC. Do 1. září mám šanci zkusit první DLC zdarma, ale to asi nestihnu. Musel bych oprášit savy s Alexiem.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Září 08, 2019, 08:21:17

Včera jsem se dostal zhruba na konec toho základu a vyšlo mě to na nějakých 75 hodin, jsem tedy zhruba na 2/3 původního času. Zbyl mi drobný seznam doplňkových úkolů a samozřejmě halda vedlejších úkolů různě po světě, ale vše spojené s příběhovou linkou mám komplet. Kassandra přitom postoupila na level 55.

Vyšší level je oproti release celkově novinka, plus hra ještě nově připravuje podhoubí pro DLC Fate of Atlantis, takže je mnohem zřetelnější, že ten příběh ještě není zdaleka ukončený. Jak už tu bylo dříve zmíněno, původní konec je vlastně takový nijaký a celý příběh se točí okolo trojice hlavních úkolů, které jsou na sobě nezávislé. Jejich splněním skončí celá zápletka hry, ale hráč může pokračovat dále. Odyssey tedy nemá podobně jako Origins žádný epický konec, ale u Origins máte alespoň pocit, že jste v tom světě něco hmatatelného odvedli a dokončili. Porážka Kultu třeba vyzní do ztracena, chybí tomu prostě nějaká vhodná tečka. Nehledě na to, že Kult se rozpadne jen v rámci té příběhové linky, ale po světě zůstane dost autonomních základen, kterým je to vlastně jedno.

Potíž Odyssey je také třeba v tom, že hra v určitých místech nedokáže reagovat na změny událostí a tohle se pak prolíná i v těch jednotlivých linkách havního příběhu. Při získávání hintů k odpečetění Alantidy například prožijete umučení sochaře Feidase, ale po skončení příslušného úkolu vás hra nechá v jeho dílně, no a protože on je shodou okolností součástí vedlejšího úkolu, který jsem doposud nesplnil, tak jsem ho tam měl živého a zdravého :D Samozřejmě se to dá vysvětlit skrze samotný svět assassína a jeho fungování, ale pokud na to budu koukat jako hráč neznalý toho pozadí, tak to je přinejmenším zvláštní. A pak jsou tu i horší věci, jako když jsem po nalezení rodiny vybíjel zbylé členy Kultu a Chrysis se mnou mluvila, jako bych byl teprve na počátku hledání stop ke své matce. Hra úplně ignorovala vše, co se mezitím přihodilo.

Pokud jde o obtížnost, tak okolo levelu 45 jsem nakonec začal mít pocit, že normální úroveň obtížnosti se opravdu projevuje, protože hra mi v určitých místech přišla oproti předchozí odehrávce citelně lehčí, ale těžko soudit. Když jsem před pár týdny dohrál podruhé Origins, tak mi to i přes stejně nastavenou vyšší úroveň obtížnosti přišlo také jiné, což podle mě souvisí s tím, že jsem už věděl, co od hry čekat, co a v jakém pořadí řešit a obecně, co si mohu na určitých místech dovolit. Je proto klidně možné, že to samé platí i pro Odyssey.

Hra za Kassandru je jinak opravdu trošku jiná a tím teď nemyslím jen drobnosti, které jsou dostupné jen pro ní, protože jde o ženský charakter, ale s tím ženským charakterem třeba souvisí určité emocionální situace, do kterých postava Kassandry prostě zapadne o poznání lépe. Ale není to zas takový rozdíl, aby to hraní za Alexia nějak degradovalo :) Spíš jde opravdu jen o určité situace, které prostě řešíte jinak, protože hrajete za ženský charakter z pozice muže a tomu pak odpovídají i určité volby (třeba setkání se žoldačkou Roxanou, jehož výsledek závisí na tom, zda-li se podvolíte romanci). V tomhle ohledu jsem třeba vedl Kassandru tak, že romance prostě žádné nebudou.

Teď na konci hry akorát uvažuji, jestli se pustit i do DLC, protože cena seasson passu je celkem výhodná, nebo si to zas nechám na později. U Origins jsem se na rozšíření obsahu zcela vybodl, ale u Odyssey mi trochu vadí právě to, že ten příběh je neukončený. I když na druhou stranu si nedělám iluze, že mi s tím DLC pomohou. Ubisoft možná sleduje nějakou ideu, pro kterou je to retrospektivní odhalování pozadí důležité, ale problém to samozřejmě začíná být pro ty, co třeba zrovna s Odyssey začali a nemají zájem se pitvat v těch předchozích dílech. Teoreticky by to při tomhle trendu mohlo skončit dalším dílem zpět v Persii a možná to je zrovna účel :D A pro mě by bylo možná výhodnější počkat právě až na další díl AC.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Ivan Září 09, 2019, 23:18:24

Tak jsem se rozhodl taky přispět svojí troškou do mlýna. S novým počítačem jsem se pustil do rozehrávky Assassin’s Creed: Odyssey a potom, co jsem po Kefalonii přišel na to, jak zapnout vertikální synchronizaci, tak si ji i graficky neuvěřitelně užívám. Mám za sebou nějakých 24 hodin a Kassandru na levelu 22. Zatím jsem jen na začátku třetí kapitoly, ale hra mě neskutečně baví. Je pravda, že příběh úplně neřeším, asi jsem od něj nic neočekával, ale docela mě zajímá, jak se bude vyvíjet dál. Hlavně si ale užívám vedlejší úkoly a doplňkové aktivity, takže vysbírávám otazníčky, zabíjím bandity, bojuju se žoldákama a hodně mě ve hře baví lov. Taky plním úkoly z vývěsky a hromadím zdroje, za který pak vylepšuju loď. Jelikož jsem teprve na začátku Fokidy, na pořádné otevřené moře jsem se ještě nedostal a velkolepé námořní bitvy mě teprve čekají. Vedlejší úkoly jsou docela nápadité, to jsem neočekával. V podstatě mě zatím ani nic nenutí pokračovat v příběhu dál, takže očekávám, že mi dohrátí hry zabere tak 1.000 hodin, nebo se to v nějakej okamžik zlomí a pak už půjdu jenom po příběhu. Zatím jsem získal čtyři legendární předměty, který se vyplatí mít na sobě a s přibývajícími levely je zlepšovat, a všechny získané a nalezené další předměty rovnou prodávat nebo rozkládat na materiály. Jedním z nich je jedno kopí, se kterým mi přijde hra fakt zábavná. Většinou se ve hrách orientuju na meče, ale tady mě to s tím kopím fakt baví tolik, že ho ani neměním, i když mám už i jeden legendární meč (získaný na konci druhé kapitoly).

Obtížnost mám Normální, akorát jsem si dal to zvyšování úrovně Slabší. Jde o to, že hra normálně funguje tak, že když Kassandra na úrovni 20 vstoupí do oblasti, která má úroveň 10 (level nepřátel, zvířat, úkolů a odměn), tak se automaticky zvedne úroveň oblasti taky na 20 (jakože zůstane hra stále výzvou a kdesi cosi, takový ty jejich dementní kecy). To jde ještě ovlivnit výběrem obtížnosti na slabší, normální a silnější s tím, že normální udržuje oblasti a nepřátele na stejné úrovni jako je Kassandra, silnější udržuje nepřátele vždy 4 levely nad Kassandrou a slabší „až“ 4 levely pod Kassandrou. V praxi to funguje tak, že Když Kassandra na levelu 20 vstoupí do oblasti s úrovní 17, tak ta zůstane na úrovni 17. Když vstoupí do oblasti s levelem 10, automaticky vyskočí na úroveň 16, čili 4 úrovně pod Kassandrou. Pokud Kassandra získá level, automaticky se zvedne o ten level i celá oblast. Nevím, proč nejde v nastavení zaškrtnout volba, aby se úroveň oblastí prostě vůbec nezvedala a zůstala konstantní celou dobu. Ona tím totiž hra podle mě dost cheatuje, protože když Kassandra vstoupí na levelu 20 do oblasti s levelem 50, tak samozřejmě Kassandra těch 30 levelů nedostane a úroveň oblasti se taky nesníží.

Pak je tady pár věcí, které mi moc nedávají smysl. Například v inventáři jsou speciální sloty na úkolové předměty, ale spousta mi jich tam zůstává i po splnění požadovaného úkolu. Některé zmizí, je to zvláštní. Nejvíc by mě ale zajímala jedna věc, a to, že mám v inventáři jeden luk, je to „Toxarchův prohnutý luk“ (Toxarchos Reflex Bow), který se chová, jako kdyby ho Kasandra měla v ruce, i když ho tam nemá. Luk nejde prodat, nejde rozebrat a nejde ani strčit do truhly na lodi, aby nezabíral místo v inventáři postavy. Luk ani není legendární, ani z předobjednávky ani z Uplay shopu. Legendární předměty a předměty z předobjednávky a Uplay shopu sice taky nejdou prodat ani rozebrat, ale jdou dát aspoň do truhly na lodi, když je člověk nepoužívá. Zajímalo by mě, jestli je to nějaký úkolový předmět, nebo se jedná o nějaký bug nebo jestli s tím někdo máte taky nějaký zkušenosti. Těch věcí je víc, ale třeba úkoly a úkolové předměty (v té speciální sekci) s případnou New Game Plus zmizí, ale ten luk by tam nejspíš zůstal, protože tyhle předměty postavě zůstanou a rád bych se ho zbavil, chci si nechat jen legendární předměty a pak ty z předobjednávek a Uplay (těch se zbavit nejde). Takže tady bych poprosil, jestli mi k tomu můžete někdo poradit.

Ještě jsem koukal, že jsem v úkolech mám nabraný nějaký úkol z vývěsky v Megaris, kdy mám zabít tři Áreovy stoupence v oblasti Megaris. Nevím, jestli se k těmhle stoupencům dostanu až nějak v příběhu, zatím jsem na ně nikde nenarazil, tak snad pak budou i v oblasti Megaris a úkol půjde splnit. Tenhle úkol není jak na sviňu ani omezený časem, kdy by se za nějaký čas prostě jen nesplnil a automaticky zmizel.

Dneska po vypnutí hry jsem koukal na Uplay na achievementy, která hra má a docela mě tam pobavil jeden, který hráč dostane za to, že získá na Kefalonii Kyklopovo oko z mrtvé kozy. Tohle jsem nějak zaspal, ale při příští rozehrávce se o to určitě pokusím. Teda pokud je hra opravdu takový openworld, jak slibuje, mělo by čistě teoreticky jít získat i kdykoli zpětně, ta koza by měla po Kefalonii pořád pobíhat, i když se na ni člověk nevrhne okamžitě po souboji s Kyklopem, ale to se mi zatím nějak zkoušet nechtělo. Ona Kefalonie není zas tak malá, abych po ní pobíhal na blind a zkoušel zabíjet každou kozu, na kterou narazím.

Co se týče rozdílů mezi Kassandrou a Alexiem, tak jsem snad kdysi dávno při vydání hry někde četl, že každý dostane v průběhu hry odlišnou legendární sadu brnění nebo nějakou odlišnou legendární zbraň. Ale teď o tom nemůžu nic najít a ani nevím, jestli je to pořád aktuální..

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Ivan Září 09, 2019, 23:25:29

Screenshot z neúspěšného pokusu dostat nepoužívaný luk do bedny na lodi nebo ho rozebrat..

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Září 10, 2019, 07:45:08

Toxarchův prohnutý luk je úplně standardní luk, který mívám běžně v inventáři v různých variantách a lze ho rozebrat. Úkolových předmětů mám jinak taky plno. Hodně málo splněných mám pak těch tabulek s hádankami, to prakticky ani neřeším a většinou jsem na to přišel náhodou.

Areovo stoupence budeš muset nejprve vyhledat, bývají v různých jeskyních, což je ve spojení s Megaris tedy trošku zvláštní úkol. Ve vedlejších úkolech se k tomu tuším nic nevztahuje, ale možná budou v té pevnosti přímo nad městem, u Téreova hrobu (tady jsem určitě nějaké zabíjel) a u rozbořeného chrámu Apolóna. Úkoly z vývěsek si už ani neberu, jedním z nich je myslím i ten, kdy máš prozkoumat xy jeskyní a podobné vtipné úlohy :) Měl jsem tam snad i úkol na potopení 5 Spartských lodí, což jsem pak plnil paradoxně ve chvíli, kdy jsem se přidal právě na stranu Sparty :D

Jinak jsem včera po drobných peripetiích s hesly zakoupil Seasson Pack za krásných 20 EUR a do hry mi přibyla i všechna DLC. Opravdu je to nepoměrně výhodnější nákup, než dokupovat ta DLC samostatně. Akorát je to skoro 40 GB nového stahování (jako bych Odyssey instaloval úplně znovu). Zrovna plním tajemství skrytých čepelí, což je přímý odkaz na linku assassínů, který se shodou okolností týká Peršanů :D Celé se to zatím odehrává v Makedonii, což byla lokace, která byla původně jen do počtu.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Ivan Září 10, 2019, 08:48:21

Jojo, jsou tam takový vtipný úkoly jako rozbij 5 spartskýh lodí, zabij 5 divokých zvířat, znič 5 válečných zásob Athéňanům, zabij 5 žraloků, ale to mě docela baví plnit. Hlavně za ty úkoly z vývěsky je nejvíc peněz a některý z nich jsou hodně rychlý. Například zabít politika. Ten se toulá někde na pobřeží 50 m od vývěsky, jenom k němu přiběhneš, zavraždíš ho a je splněno, dostaneš odměnu, ani nemusíš běhat nikam zpátky. Úplně nevěřím Ubisoftu, že by se ve starověkým Řecku podobný požadavky jen tak napsaly veřejně na vývěsku. Spíš mi ale přijde vtipnější, když se úkol jmenuje Víno na večírek, zadavatelka začne mluvit o tom, že ztroskotala loď, která jí měla dovýzt krabici vín na dnešní večírek a ona ho nitně potřebuje co mejdřív. Jasně, říkal jsem si, budeš chtět vylovit vína z vraku lodi a donýst, nejspíš v nějakým časovým limitu do večera. A on se z toho vyklubal časově neomezený úkol Zabij 5 žraloků, to mi přišlo už docela k smíchu.:-D

Season Pass mám taky zakoupený přímo od začátku, ale já se k němu asi jen tak nedostanu.:-D

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: flash Září 10, 2019, 09:47:37

Kolik GB to má na PC? Na ps4 to poslední patch zarovnal na 100, docela dost.
Tuším že dnes by měla vyjít Discovery tour jako byla v Origins.
Když člověk kupuje hru při vydání docela se u UBI vyplatí vzít rovnou gold verzi, season pass pak vyjde kolem 600 korun.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Září 10, 2019, 10:02:28

Nyní je to 105 GB. Takže původně to tedy bylo okolo 60 GB, což je při porovnání s Origins v základu o nějakých 10 GB více. Asi to narostlo o ty nové lokace, protože Odkaz první čepele se odehrává na původní mapě, takže ten by tolik dat nepotřeboval.

Pokud jde o příběh, tak Odkaz první čepele zatím vede. Je to kompaktnější a poměrně zajímavý obsah.

Gold verzi jsem kupovat nechtěl, jednak to byla docela pálka a pak jsem si nebyl jistý obsahem - jestli mě to bude třeba zajímat natolik jako Origins.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: flash Září 10, 2019, 10:15:10

Ona to nafoukla ta atlantida, pac je docela mohutná, poslední část atlantidy měla 11 GB.
Jsem zvědav kdy se k ní dostanu.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: flash Září 10, 2019, 10:23:46

Mimochodem kdybys měl zájem Elemire.
https://www.bookshop.cz/dk-publishing/assassin-s-creed-odyssey/
Dobra cena a je to moc pěkné udělaný:)
Plus obsahuje pěknou a velikou mapu.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Září 10, 2019, 11:27:59

Poznamenám si a uvidím. Teď musím financema zas chvilku šetřit :)

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Ivan Září 10, 2019, 12:32:00

A zajímá Tě hra tolik jako Origins? Nebo Origins vedou?

Mimochodem tu knížku mám a je vážně luxusní.:-)

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: flash Září 10, 2019, 14:04:11

Mě určitě přišlo zajímavější Origins, Egypta si člověk ve hrách moc neužije a vůbec to byla zajímavá doba divu a zázraků:)
Herně se mi víc líbí ale Odyssey.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Září 10, 2019, 18:12:30

Oproti původnímu release je ve hře několik novinek, které to hodnocení trochu mění. Jde hlavně o některé nové úkoly, které jsou vskutku zajímavé. Nicméně Origins stále vedou. Mě Origins vyhovovali jak kompaktnějším příběhem, tak i herně. Celý ten svět na mě působí tak zvláštně a dlouho jsem přemýšlel, odkud ten pocit znám - je to Gothic 3. Ať jako Alexios nebo jako Kassandra se tu cítím spíše jako cizinec, který nemůže najít své místo ve světě, protože tu ani nic takového není. Je to zkrátka simulátor žoldáka, který žije jen pro ten jeden den a příliš nepřemýšlí nad tím, co bude zítra, protože nikdy neví, jestli se vůbec dožije večera ;) Tohle mi opravdu nesedí.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Září 11, 2019, 07:28:23

Oklikou jsem se vrátil do prvního DLC a asi už to moc dlouho trvat nebude a budu na konci. Mezitím jsem splnil všechny doplňkové úkoly plus úkoly, které mi náhodně naběhly po splnění určitých podmínek, takže nyní mám v přehledu úkolů už jen hlavní úkoly. V DLC jsem strávil zatím zhruba 6 hodin a s tím vším jsem se posunul na 85 hodin a level 58. Některé z těch doplňkových úkolů byly docela dlouhé, ale pak mezi nimi bylo i pár takových oddychovek, takže pokud bych do nich započítal zpětně i čas z těch, co jsem splnil už dříve, tak je to zábava tak na 5-6 hodin. Blbé na těhle úkolech je akorát to, že do seznamu úkolů naskáčou ať chcete nebo ne, takže se jich jde zbavit jedině tak, že je prostě splníte :)

Obtížnost hry mi přijde už nějakou dobu konstantní, úplným zlomem byl asi level 50. Od té doby se mnou vše drží krok. Headshot dokážu uštědřit jen nejslabšímu typu protivníka a moc tomu nepomáhá ani nový typ šípu, který má vyšší damage. Paradoxně k tomu nenacházím adekvátní (lepší) výbavu jako takovou, ale používám stále předměty o řadu levelů níže. Ne že by mi to vůbec neházelo předměty patřičného levelu, ale je mezi nimi strašně málo legendárek. Možná budu muset přejít na vlastní úpravu zbraní a zbrojí.

RPG model v té hře prostě moc nefunguje a kdyby AC zůstal čistě akční hrou, tak by to bylo mnohem lepší. V Ubisoftu je řada chytrých lidí, ale ve vedení vývoje her musí sedět někdo, kdo má ten mozek zamrzlý. Toho chytráka si totiž představuju tak, že si svolá tým, pochválí ho za pokrok na hře a pak se zeptá, proč věc xy nefunguje jako u Zaklínače 3, vždyť je to strašně cool a každý to přeci chce. A tak okolo levelu 45 zjistíme, že vlastně hrajeme už jen 3D akci, ve které nám jistý analog staminy silně pije krev. Tohle bylo právě v Origins pořešeno lépe.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Ivan Září 12, 2019, 23:56:14

Tak jsem zatím ve hře moc nepokročil, po 30ti hodinách jsem na levelu 30, takže mi to zatím pořád vychází, že + 1 level Kassandry na 1 hodinu hraní. Příběhově se pořád nacházím na začátku třetí kapitoly ve Fokidě, plním vedlejší úkoly a zakázky z vývěsek. Ale dostal jsem s k pár restům.

Podařilo se mi vyřešit tu záhadu s tím lukem a nejradši bych si nafackoval. ;D Při prozkoumávání inventáře jsem přišel na to, že je možné si (za nemalý obnos) nastavit další sloty na zbraně a zbroje a pak mezi nimi přepínat (známe to z některých her, kdy si nastavíte třeba dva zbraňové sety), kterých je možné si odemknout celkem až 5. Klidně můžete nechat slot úplně prázdný, jako jsem měl já (Kassandra pak bude bojovat "nahá" a pouze pěstmi), ale luk se tam vždycky promítne ten, který máte v používaném zbraňovém slotu. Zbraně a vybavení tam sice být nemusí, ale luk ano. Takže stačilo přepnout luk na ten můj legendární a už šlo ten původní rozebrat.

Co se týče Áreových následovníků v Megaris, tak hra asi opravdu počítá s tím, že by se teoreticky nemělo dát nikde zaseknout a všechny úkoly se budou dát nějak vyřešit. Tenhle jsem splnil s YouTube (https://www.youtube.com/watch?v=Wx_YT3wjRlE), i když se to nějak loaduje náhodně, tak jsem je tam měl asi až na šestej pokus (vždycky jsem splnil 2-3 mise a pak se tam šel podívat. Takže i tohle mám splněno.

Co se týče romancí, moc příležitostí jsem zatím neměl, ale taky jsem se rozhodl mít svoji Kassandru frigidní a těma romancema se moc nezabývat, sice jsem se polezbil s Odessou než jsem ji nabral na loď, ale to bylo stejně jen kvůli achievementu a pak jsem to loadnul. Nevím, jestli bych hrál za Alexia jinak, ale nejspíš bych za něj nehrál ani při opakovaném hraní, takže to neřeším. :)

Co se týče porovnání Origins a Odyssey, tak jsem Origins zatím ani nezkoušel, i když mě taky dost lákají (to Řecko ale určitě víc), ale ten styl toho žoldáka mi právě strašně sedí a vyhovuje mi. Jezdit po celým světě, plnit úkoly, nikde se nezdržovat moc dlouho, prostě to tam jenom vyzobat a jet dál. Navíc konečně hra, kde si člověk může užívat to být zlá postava (rozuměj jet čistě na svůj osobní zisk bez pomoci ostatním), kdy za to neztrácí karmu, neubírá mu to body nebo není někde neoblíbenej se mi strašně líbí. Je to asi trochu zvrácený, ale dost si užívám takovej ten mafiánskej přístup. Příklad: Dostanete úkol získat dluh z vdovy, samozřejmě chce, abyste ho umořili za ni, ale když jí začnete rozbíjet vázy, tak to nakonec ráda zaplatí sama a je ráda, že jdete pryč. Kassandře neklesá karma, prostě beru a plním úkoly, které by v jiných hrách byly za tu zlou stranu a směřovaly by ke špatnému konci. Dostanete úkol někoho zabít, přijdete k němu, ten člověk zaplatí za to, že ho nechám být, tak si peníze samozřejmě vezmu a pak ho stejně kuchnu. Protože zakázka je zakázka. :) Navíc jsem zjistil, že tenhle přístup je i docela žádoucí, protože když to uděláte takhle, v rozhovoru se domluvíte a pak ho zavraždíte zezadu, čehož si nikdo moc nevšímá (pokud Vás zrovna nevidí stráž), pokud mu ale v rozhovoru řeknete, že svoji práci uděláte, okamžitě začne souboj a naběhne na Vás půlka strážných. Když k tomu svým kopím tak nějak omylem ještě vezmete po hlavě pár měšťanů, co stojí moc blízko, je hned zaděláno na malér. Celkově je zvláštní, kdy se úkoly typu: zabij někoho někdy dají vyřešit jinak (nabrat na loď, nechat se uplatit atd.), kdy s postavami musíte mluvit, nejde je rovnou zabít, tak někdy s nimi naopak nejde mluvit a můžete je akorát kuchnout. To ale zjistíte až když k nim doběhnete.

Co se týče těch úkolů z vývěsky, tak se mi docela líbí, jak je to víceméně jen o tom někoho zabít, ale dají tomu nějakou omáčku. Jistý básník mi vyznává lásku, ale mně se to moc nelíbí, zabij ho. Moje sestra má nového přítele a chce s ním odejít, zabij ho. Jistý kupec přeprodává moje kůže a já tím přicházím o zisk, zabij ho. Obchodník se zvířaty mě podvedl a prodal mi chromého osla, zabij ho. To se tenkrát všechny problémy řešily takto? ;D To by dneska byla polovina lidí po smrti. ;D

Dále co se týče RPG prvků hry, tak volbu v rozhovorech asi neřeším, ta je podle mě opravdu jen taková kosmetická a proto, aby se v Ubisoftu poplácali po zádech s tím, že si to můžou napsat na krabičku a hráči na to slyší. Co se týče vývojového stromu, tak ze začátku mě bavilo přemýšlet, kam svůj dovednostní bodík přidělím, kterou větev budu preferovat atd., ale na levelu 30 mám odemknuté komplet všechny pasivní skilly (vždycky ve hrách tíhnu spíš k pasivním skillům) a Sparťanský kop. Ostatní aktivní skilly nemám, ani mě upřímně moc nelákají, užívám si hru i bez nich, ale když se kouknu na obrazovku dovedností a vidím, kolik toho mám na levelu 30, tak vidím, že mě čeká do stovky ještě 70 levelů (a to nepočítám skill pointy schované někde po světě jako bonusy), tak ještě dlouho před koncem hry bude mít Kassandra odemknuté úplně všechno a v tom případě to opravdu ztrácí význam. Mohly se skilly zpřístupňovat samy automaticky podle úrovně postavy nebo podle postupu v příběhu. Ale asi mi to úplně nevadí, rád si prostě vybírám, do čeho svůj bodík přidělím, i když to ve výsledku asi není takový benefit, jak to na papíře vypadá..

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: flash Září 13, 2019, 13:16:10

Nejake pozdejsi dopady rozhodnuti co udelas tam pozdeji jsou, takze ty rozhovory zas uplne nepodcenuj :) Ale zas tak strasne zasadni to neni, pravda.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Září 14, 2019, 09:49:29

Ubisoft nechal docela dobrou volnost v tom, jak se v tom světě se svou hlavní postavou chovat, ale Kassandra je v podstatě antagonistou Alexia, takže všechny příběhové zlomy by měly inklinovat k dobru. Hra na to skutečně dokáže zareagovat a obvykle je to o nějaký čas později, takže vracet se už moc nedá. Důsledky některých rozhodnutí dokonce nelze předvídat, protože ani není zřejmé, že hráč zrovna něco zvolil ;) Specialistou je na tohle hned DLC Osud první čepele.

První DLC vyjde časově asi na 15-16 hodin (Uplay mi přestal počítat, tak odhaduji z času uvedených u savů) a je rozděleno na 3 rovnocenné kapitoly. Každá se pak odehrává v jiné lokaci a snaží se z ní vytěžit maximum. Bohužel to občas koliduje s úkoly základní hry, takže Osud první čepele je asi vhodné plnit už v průběhu samotné hry, protože na některá místa jsem se vracel díky tomu všemu dokonce potřetí :) Jednou mě tam hnal hlavní příběh základní hry, podruhé doplňkový úkol a potřetí DLC.

První kapitola zahrnuje Makedonii a seznámení s dvojicí peršanů, kteří podobně jako Bayek v Origins patří ke kastě ochránců, leč něco se zvrhlo a nakonec se stali psanci. Nechci tu moc vyzrazovat z děje, ale výsledkem je, že je sem až z Persie pronásleduje jistý Řád, který se tu navíc snaží ovládnout místní politiku. Vedle větve původní Kultu Kosmos tak přibude ještě jeden diagram, který se zprvu zdá být poněkud jednoduchý, ale každá kapitola do něj dodatečně dokreslí nové větve, takže porážka vůdce Řádu je běh na delší trať.

V první kapitole se tedy Kassandra seznámí s nově příchozími (Dariem a jeho synem Nathakem) a nechtěně se tak zaplete do víru událostí, které se nakonec týkají i jí samotné, protože Řád po světě pronásleduje tzv. Poskrvěné, což jsou příslušníci lidstva, kterým v krvi koluje odkaz stejných předků jako u Kassandry. Je tu už vidět jasná linka mezi bojem Řádu a Chaosu, tedy Templáři vs Assassíni. Je to vskutku hutné dobrodružství a díky tomu, že je to jen v jedné oblasti, tak to působí mnohem ucelenějším dojmem.

Druhá kapitola pak pokračuje do Achaie, tedy další oblasti, která byla v původní hře tak trochu opomíjena. Místní oblast terorizuje mág Řádu jménem Bouře, která má také poněkud zvláštní minulost, ale to je místním vcelku jedno, protože díky její lodní blokádě zůstala v Achaii uvězněna řada "nepohodlných" lidí, které vojáci Řádu nyní pronásledují. Bouři lze porazit až na konci kapitoly, podobně jako tomu bylo v případě Makedonie, kterou pro změnu terorizoval mág jménem Lovec (už ty postavy sami mají opravdu zajímavý příběh, proto to DLC působí tak dobře). V Achaii jsem možná strávil více času než v Makedonii, ale to je dáno i tím, že na konci 2. kapitoly dojde k ještě jednomu zvratu, který se ovšem týká přímo Kassandry.

Kassandra totiž nachází ve vesnici Dyme zdánlivě klid a možnost žít konečně poklidný a usedlý život ... a samozřejmě nebude sama :) Tohle byla od Ubisoftu asi pomsta za to, že plno lidí preferovalo hru za Alexia a nejsem si jistý, jestli jsem to mohl udělat jinak, nebo to je pevná součást děje:

Spoiler: ukázat

Opravdu si nejsem jistý, že bych tomu zavdal nějakou příčinu, ale musím říci, že tahle pasáž hry mi ve skutečnosti přišla poměrně dobrá, protože to na monitor promítlo moje úvahy, které mě občas v souvislosti s Kassandrou a jejím odkazem napadly. Tohle vlastně zodpovědělo řadu mých otázek a hlavně to působí mnohem lépe, jak zakončení Origins. V tuhle chvíli by mě hodně zajímalo, jak by to probíhalo za Alexia.

Poklidný život je však faleš a asi se bude málokdo divit, že to Kassandře nemohlo dlouho vydržet. Druhá kapitola končí tak trochu dle očekávání a plynule přejde do 3. kapitoly, která nás zavede do Messenie, tedy oblasti, která byla v původní hře podobně plonková jako Makedonie a specielně tady mi to bylo hodně líto, protože Messenie je vcelku hezký kus starověkého Řecka - taková drsnější oblast pro život, ale za to s nádhernou krajinou.

Děj poměrně rychle vygraduje a jelikož vůdce Řádu je možné porazit ještě před odkrytím kompletního digramu Řádu, tak jsem po jeho porážce plnil ještě pár vedlejších úkolů z DLC a pozabíjel zbytek členů. Odměnou je pak jeden extra meč.

Osud první čepele mě tedy hodně mile překvapil a zatím je to asi to nejlepší, co jsem v Odyssey objevil. Kdyby byla podobným způsobem zpracována už původní hra, tak by to bylo mnohem lepší.

Jinak ještě k té obtížnosti, já si myslím, že v Ubisoftu bedlivě sledovali přípomínky a stížnosti k Zaklínači 3, takže zvolili trochu jinou cestu, kdy hlavní hrdina roste jen do určitého levelu a pak s ním hra všude srovná krok. Působí to totiž mnohem přirozeněji. Zprvu je samozřejmě potřeba hrdinu pocvičit a od toho je tu i děj, který by ho měl přirozeným způsobem udržet v lokacích pro něj určených. Teprve po nějaké době, až zvítězí zvídavost, tak by měl mít hráč možnost volného rozletu a to přesně v Odyssey jde.

Od levelu 35-40 jsem mohl jít prakticky kamkoliv a ohrozit mě mohlo jen pár věcí. A i do toho levelu 35-40 jsem měl docela velkou volnost, protože svět s adekvátní obtížností je i tak dost velký. Naproti tomu Zaklínač 3 si stále drží odstup a ty lokace jsou striktně zkušenostně omezené. Přitom je to celé jenom o tom, že jakmile Geralt ty zkušenosti získá, tak i obtížnost takové lokace prudce klesne. V principu jde tedy jen o jakýsi zámek, aby hráč do těch lokací nelezl dřív, protože ... vlastně mě nenapadá jediný důvod, proč by to mělo mít nějaký smysl :D Asi bych ten assassínskej přístup z Odyssey uvítal zpětně i v tom Zaklínači.

Včera jsem pak přešel plynule do druhého DLC, které už se motá okolo Atlantidy a bohů. V současné chvíli prozkoumávám Elysium, což je první z trojice dostupných světů (opět je tohle DLC rozděleno na 3 kapitoly). Dá se odtud pendlovat mezi Řeckem a novými mapami, takže to není vyslovená past, ale jelikož jsem první DLC končil nějak na levelu 61, tak tu není nic, co by mě mohlo překvapit.

V Elysiu už mi chybí jen jedna lokace a příběh prvního světa nejspíše bude gradovat a půjdu dále. Svět jako takový vypadá hezky, ale děj me zrovna neuchvátil. Zprvu jsem si myslel, že Elysium budu moci vyřešit hned několika způsoby, ale způsob je nakonec asi jen jeden. Popravdě mě ten náznak volnosti vzhledem k některým úkolům přišel podezřelý, protože ono by to pak nedávalo moc smysl - např. proč mě Persephoné posílá najít Hádova koně do sadu, který je chráněnou oblastí plnou jejích vlastních stráží, takže jsem se tu musel na dotyčné místo prosekat. Pochybuju, že by mi normálně bohyně tolerovala, že jí vraždím armádu :D Leda by mi její názor byl ukradený, protože mi jde beztak o to, abych jí namíchl ... ;)

Četl jsem už dříve nějaké recenze a moc nadšení kolem tohohle DLC nepanuje a musím říci, že oproti prvnímu DLC je opravdu slabší, už jen kvůli tomu kontrastu v náplni hry. V principu jsou tu zatím vidět jen hlavní úkoly, resp. hlavní úkol se rozštěpil do tří samostatných větví, které se na konci zřejmě zase spojí. Jsem na to zvědav.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Září 15, 2019, 13:34:34

1. kapitola Atlantidy mě nakonec překvapila svou délkou, protože jsem v ní podle všeho strávil 12 hodin. Je to sice úplně nový svět, ale na první pohled není Elysium nijak velké, takže to lehce mate. Důvodem bude nejspíše design úkolů a vertikální členění Elysia. Hodně času jsem tak strávil různým přesouváním mezi vzdálenými body.

Příběh má jasnou nosnou linku s možností ovlivnit jen různé drobnosti kolem, na výsledek to nemá prakticky žádný vliv, což je zřejmé už jen z toho, že beztak musíte plnit úkoly pro všechny frakce a ty úkoly jdou kolikrát proti sobě, takže podle toho se pak přelévá vaše "oblíbenost" v rámci dané frakce.

Pozor, budu výrazně spoilovat!!

Ústředním motivem Atlantidy je trojice simulací z prostředí světa řeckých bohů. Leyla se tu má skrze Kassandru nebo Alexia naučit ovládat (a pochopit) vliv hole Herma Trimestra, kterou dostala od jedné ze zmíněných postav. Vliv hole je u netrénované postavy poněkud zhoubný, otravuje mysl nositele, což je na Leyle dost zřetelné, v simulaci pak byl zářným příkladem tohoto vlivu samotný Pythagoras, otec Kassandry a Alexia.

První simulace obsahuje řecké podsvětí a začíná v ráji - Elysium. Je to takový privátní kousek podsvětí, který stvořila bohyně Persefoné, manželka Háda, který jí kdysi do podsvětí unesl. Vzhled Elysia je podřízen náladám bohyně, ale vcelku se jedná o malebnou krajinku plnou "života" ... no, smrtelníků je tu ve skutečnosti jen pár ;)

Kassandře se dostalo vskutku milého přivítání, kdy jí Persefoné vyhodnotila jako hrozbu a poslala na ní své stráže. Boj se strážci Isu je o něco komplikovanější kvůli jejich speciálním útokům, ale jelikož beztak adrenalinové útoky moc nevyužívám, takže třeba zmražení adrenalinu mi prakticky nevadilo. Taktiku jsem tedy obměnil jen nepatrně.

Problém činí hlavně větší skupiny stráží, protože pak se dá docela snadno chytit do pasti různých efektů a občas jsem hru podezříval z toho, že blbne pohyb. Když jsem se třeba dostal moc blízko pevné překážky a kolem mě to začalo různě vybuchovat, tak se mi nedařilo nikam uskočit apod. Namísto toho mě to přešpendlilo na místě a mohl jsem čekat akorát tak na smrt.

Po úvodu s Persefoné se mi za zády vyloupl Hermés, který mi pověděl něco o holi a jak zkrotit její síly a hned mě také požádal o pomoc. Hermés je takřka slepým obdivovatelem Persefoné a zároveň jejím skrytým ochráncem. Jenomže hned první úkol mě seznámil s potížistou Adonisem, který potají punktuje převrat a Hermés mě požádal, abych Adonise nějak zklidnil. Adonis není mrtvý, je to svým způsobem Persefonin vězeň a i přes svou lásku k Afroditě je také Persefoniným milencem :) Netuším, nakolik hra dodržuje řeckou mytologii, ale Persefoné se nakonec rozhodla Adonise uvěznit definitivně a on už nesmí Elysium opustit. Na konci první kapitoly se vlastně ukáže, že on tu možnost měl, ale sám se jí dobrovolně zřekl - holt k hrdinovi má setsakramentsky daleko :D

Nj, tím mě ovšem Hermés navedl na linku k povstalcům, což je přesný opak toho, co po mě chtěl. Opravdu se to nedá udělat jinak a než jsem se nadál, tak jsem začal Adonisovi pomáhat s převratem. Je to jeden z trojice hlavních úkolů. Další možností je navštívit čarodějnici Hekaté nebo se vrátit zpět s Hermovi. Zprvu se zdá, že máte velkou volnost, jak příběhem Elysia projít, ale je to jen zdání. Každý z těchto úkolů musíte prostě podstoupit, protože bez toho se nedá dostat dále. A právě podle toho, jak se pak v těchto úkolech budete rozhodovat, tak se to projeví ve finále 1. kapitoly.

Adonis je jasně proti Persefoné, Hermes se naopak snaží Persefoné ochránit stůj co stůj. Mezi nimi stojí Hekaté, která je Persefoninou blízkou přítelkyní a jejím jediným spojením mezí ní a Persefoninou matkou Démeter. Hekaté však pomáhá Kassandře z čistě zištných důvodů - chtěla by získat Persefonin trůn pro sebe. V principu jde tedy o to, koho se rozhodnete více naštvat.

Hekaté mě přinutila pokračovat v oslabování Persefoné, to je právě podmínkou Adonisova povstání, ale krom toho má poněkud vypečené úkoly, které by seděly spíše vysloveným zlounům ;) Tady mě to právě zarazilo a přestal jsem Hekaté důvěřovat. Navíc se mi podařilo zcela nevědomky na Hekaté ušít boudu, která později zafungovala jako odplata za to, že mě Hekaté bodla na konci 1. kapitoly pověstný nůž do zad. Hekaté jsem tedy v rámci jejích úkolů povětšinou zklamal a trochu jsem tím Persefoně otevřel oči.

Hermés po mě chtěl pro změnu protiakci vůči Adonisovi, na což jsem zprvu kývnul, ale jeho poslední úkol jsem striktně odmítl, což vedlo k boji mezi mnou a Hermem. Než jsem však Herma zabil, tak zasáhla Hekaté, která i přes mou neochotu jí pomáhat se najednou tvářila, že náš spor s Hermem je mnohem větším nebezpečím pro její plány, a jako že mi mé předchozí selhání tedy odpouští.

V samotném ději je i několik drobných zvratů, nebo lépe řečeno překvapení, protože Adonisovo spiknutí je mnohem rafinovanější a celkově jsem v Elysiu narazil na přemíru intrik a zrady. Příběh první kapitoly není vůbec špatný, jenom je holt striktně nalinkovaný a asi by to z mé strany chtělo bývalo jinou posloupnost plnění úkolů. Jenomže já si hodně dlouho myslel, že mám ve volbách mnohem větší volnost, takže mi pak ten děj nenavazoval tak, jak zřejmě vývojáři plánovali.

Někde v této části děje do celé záležitosti zasáhne i samotná Persefoné, která se o povstání dozvěděla a požádá mě o zabití generála, který má vojsko povstalců vést. Za odměnu mi slíbí oživit jednu z blízkých postav ze života Kassandry (Foebe nebo Brassida). Tím generálem je ovšem Kassandřin dědeček Leonidas, kterého jsem v rámci úkolů pro Adonise sám naverboval (Leonidas je jediná známá postava ze základní hry, kterou jsem v Elysiu našel). Persefoně jsem nevyhověl, ale dovedl jsem jí namísto Leonida jiného zrádce (z úkolu pro Herma). Podmínku Persefony jsem tím sice nesplnil, ale bohyně mě alespoň nechala prozatím být. Na tento úkol má asi vliv i jedna z voleb u Adonise, takže to možná má i jiné řešení.

Zbytek děje už se nesl v postupném oslabování Persefonina vlivu v trojici oblastí, což obnáší podobné aktivity, jako je tomu u porážky vůdců v základní hře. Před samotným finále mě ovšem Persefoné povolala ještě jednou a poslala mě najít Hekaté a zjistit, co má ta čarodějnice za lubem. Hekaté jsem našel a v utajení si vyslechl rozhovor mezí ní a Hemem. Každou část rozhovoru je potřeba potvrdit při běžící časomíře, ale obecně platí, že postava má jen 2 bezpečné pokusy poslouchat a při třetím už je načapána. Moc jsem to nehrotil a nezkoušel jsem, co udělají další volby. Ten rozhovor je navíc udělaný tak, že vás to nutí spíše jen poslouchat a poslouchat co nejvíce :) Zprvu se totiž zdá, že Hekaté a Hermes mluví o něčem jiném a mají úplně jiné úmysly.

S informacemi jsem zaběhl za Persefonou a Hekaté obvinil. A tady se mi právě hodilo, že jsem Hekaté slepě nedůvěřoval. Sice jsem se přiznal k punktování vzpoury proti Persefoně, ale bez pomoci Hekaté bych se nemohl dostat k několika věcem, o kterých mohla vědět jen ona. Rozhovor přerušil útok povstalců, který probíhá podobně jako dobývací bitva a během ní jsem čelil i jedné ze dvou Persefoniných dohlížitelek, které jsem nechal na živu (dohlížitelky jsou celkem 3 a každá brání jednu z trojice oblastí, ve kterých je potřeba zlomit Persefonin vliv, jejich zabití však není bezpodmínečně nutné, jak jsem později zjistil).

Výhrou dobývací bitvy však bitva ještě nekončí, protože mě čekalo další utkání s Hermem, tentokrát to byl o poznání tužší boj. Herma jsem opět nemohl nedorazit, protože nyní zasáhla pro změnu Persefona, která Herma za toto selhání shodila z útesu. Jo, takhle dopadá slepá oddanost. Persefona je v rámci celé 1. kapitoly líčena jako tyranka, proto není složité se zhostit role rebela, ale osobně bych si dokázal představit i alternativní dějovou linku, protože charakter Persefoné se dá snadno pochopit, tedy hlavně to, proč se takto chová. Pokud jsem to však dobře pochopil, Persefoné představuje Řád, proto to asi nejde.

Po boji s Hermem mě čekalo druhé kolo rozhovorů s Persefonou, kde se jasně prokázalo, že Hekaté má v povstání také prsty. Nicméně dopadla lépe než-li Hermés, Persefona jí jen dala "dar" pravdomluvnosti, takže Hekaté je odsouzena mluvit už jen pravdu, což je pro proradnou čarodějku více než-li dostačující trest :D Nejlépe dopadl Adonis, který dostal od Persefony svolení Elysium opustit. Ještě před svým odchodem se přimluvil za mírnější trest pro mou maličkost, ale moc to nepomohlo, o chvilku později stála Kassandra tváří v tvář rozzuřenému Kerberovi :D

Boj je to docela hnusný, obzvláště po tom všem předchozím bojování, kdy jsem si nemohl dostatečně odpočinou. Vůbec se mi nedařilo. Hned ráno jsem však na to naběhl ještě jednou a lehce jsem upravil Kassandře dovednosti a výzbroj. První pokus mi sice o fous nevyšel, ale u druhého jsem byl opatrnější. S Kerberem nemá moc smysl bojovat na dálku, je to delší a tím pádem náročnější na koordinaci (pejsek plive dost nebezpečné ohnivé koule), takže jsem se to snažil uhrát na kontaktní boj. Problém je akorát jeho změna útoku při polovině zdraví, kdy má ohnivý útok i na blízko, na což jsem při prvním pokusu právě dojel, ale tomuhle útoku se dá celkem v pohodě vyhnout, protože je včas vidět, co chce Kerberos udělat. Je potřeba se co nejvíce držet Kerberovi za zády a uskakovat před jeho údery tlapami a kousáním.

Blbé je, že mě v druhé třetině souboje už natolik bolely prsty od klikání, že jsem se držel už jen silou vůle :D Kdyby ten souboj byl jen dlouhý, jako tomu bylo u jiných předchozích bossfightů, tak je to ještě v pohodě, ale on je i dost náročný na koordinaci a frekvenci klikání (ohnivé koule mají větší záběr a chybka v úhybu je tak jen otázkou času, proto je lepší tenhle útok minimalizovat, ale na blízko je zase potřeba rychleji klikat). Řekl bych, že boj s Kerberem je výrazný upgrade souboje s Minotaurem. Pro mě už tohle opravdu nějak není.

Konec spoilování ...

A teď ještě jednou k dovednostem ;) Při odemykání nových typů útoků jsem si všiml, že dovednostní body lze cpát ještě do posílení určitých typů poškození, čímž by se dala dobře kompenzovat míra damage. V Elysiu jsem dostával dovednostní body i za plnění určitých aktivit, takže bylo jaksi zvláštní, k čemu by mi všechny ty body byly. Odemknutí všech dovedností je k ničemu, a i tak by mi body zbyly, proto bylo zajímavé zjistit, že si např. mohu posílit útok při cílení na hlavu nebo poškození při boji se zvířaty apod. Ta variabilita vývoje postavy je tedy mnohem větší, než by se mohlo zdát. Nejde to samozřejmě zvyšovat do nekonečna, jde např. max. o 20 investovaných bodů, ale rázem to také může být +200 procent damage navíc. Když se k tomu pak přidá možnost úpravy poškození zbraní, tak je to rázem mnohem zajímavější.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Září 16, 2019, 08:25:42

Trochu jsem se pídil po tom, jak by vypadal rodinný život v Odkazu první čepele, pokud bych ho hrál za Alexia. Přitom jsem zjistil, že té romanci se skutečně vyhnout nedá a navíc ten vynucený vztah vzbudil vlnu nevole některých hráčů :D Jako vzhledem k tomu, že v Odyssey nikde nefiguruje pořádná romance a vše je to děláno ve stylu "dejte tam toho co nejvíc, ať trumfnem Zaklínače a na kvalitu přitom nehleďte," je tohle první chvilka, kdy se ten vztah opravdu rozvine v něco více. Běžně totiž můžou Alexios i Kassandra střídat vztahy jak ponožky a nemá to prakticky žádné následky. Dost těch "partnerů" pak končí jako posádka na lodi, kde už prakticky nemají na nic vliv (nějaká drobnost tam předtím za Alexia s Kyrou ještě byla, ale jen v rámci dialogu). Navíc jak už jsem psal, celá ta romance s Nathakem je udělána celkem dobře, takže mi to ani v kůži Kassandry nijak nevadilo ;)

Za Alexia je to tedy podobné, ale v tomhle případě nemá Darius syna ale pochopitelně dceru :) A musím říci, že jsem podle videa už konečně pochopil, proč ty animace Nathaka vypadaly tak zvláštně. Ono je to totiž primárně určeno pro ženu, byť jsem ochotný připustit, že vedle Kassandry se asi většina mužů musí citít jaksi ... no, zrovna mě nenapadá vhodné slovo, upozaděně? :D Dialogově to lze vést jak v souladu s romancí, tak i proti, kdy svému partnerovi důrazně připomenete, že jste do toho šli jen kvůli zachování rodové linie, podobně jako Myrriné a Pythagoras.

Celý ten příběh Odkazu první čepele vlastně směřuje k tomu, že má ukázat rodovou linii assassínů, kdy tu jde vesměs o potomky Kassandry nebo Alexia (kdo by si třeba pomyslel, že Bayek není s Kassandrou nijak spřízneň, zatímco jeho žena Aya ano). Jasně, a teď vynechme, jaké pokolení vzešlo od Bayeka a Ayi, když jejich syn byl zavražděn a Aya v Origins dalšího potomka očividně neměla ;) ... tedy pokud mi něco neuniklo.

Ale zpět k Atlantidě ...

2. kapitola Atlantidy začíná vstupem do další úrovně podsvětí, kde mě čekal ne zrovna dobře naladěný Hádes. Zabití Kerbera umožnilo jednak mrtvým volný vstup do Elysia a hlavně došlo k prolnutí sfér, kdy se jednotlivé vrsty podsvětí místy vzájemně prolnuly a do Hádovy říše nyní pronikají nebezpeční vězni z Tartaru. Mno a mezi nimi je samozřejmě hezká řádka starých známých, kterým Kassandra do Tartaru pomohla :D Hádes mi nejprve vynadal a hned poté mi sdělil, že ten bordel si budu po sobě muset uklidit sám a běda, jestli se mi to nepovede ... prima, namísto toho, aby potrestal Persefoné, tak to odnesu já :D

Doupě Kerbera je vskutku nehostinná lokace a vůbec mě nepřekvapilo, že na cestě do Hádovy říše jsem procházel pustým kaňonem, ale to co je za ním, jsem opravdu nečekal. Hádova říše je přesný opak Elysia a musím dodat, že je to opravdu působivé. Tohle se v Ubisoftu vskutku povedlo. Je to správně depresivní místo s pochmurnou atmosférou a graficky je to velmi povedené. Už po pár krocích mi na mysl vytanulo jedno přirovnání a musel jsem se tomu smát, protože ta asociace je poněkud zvláštní, ale Hádova říše tou depresivní atmosférou strašně přípomíná okolí vulkánu v Morrowindu :D Je tu podobná pustina, kterou bičují větry a písečné bouře, na pozadí jsou vidět oblaka vulkanického dýmu, občas šlápnete do jedovatého jezírka apod.

Celá říše je oproti Elysiu menší a tvoří jí trojice oblastí. Už jen podle toho to svádí k myšlenkám na rychlý průchod, ale zas tak jednoduché to není. Hádes nepožaduje za Kerbera jen jednu náhradu, ale chce hned čtveřici legendárních válečníků, kteří se nacházejí v jeho říši - Perseus, Achilles, Agamemnón a Heraklés. Aby toho nebylo málo, tak někteří z nich se nacházejí za tzv. Závojem, což jsou místa, kde došlo k prolnutí Tartaru s Hádovo říší. Pro vstup za závoj je potřeba vlastnit speciální set zbroje a každý z jeho kousků vlastní jedna z postav, které jsem sem už dříve poslal. Začíná tedy klasické kolečko bojů, podobně jako u Kultistů, kdy jsem znal polohu prvního a po jeho zabití jsem se dozvěděl o dalším. Výjimkou je akorát pátý majitel části setu, který je součástí vedlejšího úkolu pro Chárona.

Ještě před zkompletováním zbroje se mi podařilo najít Persea, ale nebyla s ním řeč. Tyhle postavy slyší jen na boj, takže jsem Persea musel nejprve porazit a teprve poté byl ochotný stát se strážcem jedné z bran. Boj to není nijak složitý, akorát je potřeba dávat pozor na Perseův speciální útok, který odkoukal od Medůsy. Ostatně Perseus byl jejím pokořitelem a jaksi mu nešlo na mysl, proč za svůj hrdinský čin skončil právě zde a ke všemu uvězněn na místě jeho boje.

Celý ten vtip Hádovo říše totiž spočívá v tom, že obsahuje části reálného světa, které jsou s dotyčnou postavou spjaté, takže Perseus třeba skončil v doupěti Medůsy. Podobně travič z Athén, který má u sebe část zbroje, se nachází ve "svém" stanu, v jakém jsem ho viděl v táboře u Athén a kolem měl plno hadů. Neplatí to absolutně u každé postavy, ale bylo zajímavé sledovat, kdy se někde objeví něco známého, protože najednou začala řada míst ze základní hry jakoby nabývat na významu a bylo vůbec zvláštní, kolik detailů jsem si vlastně dokázal vybavit.

V průběhu večera (cca 6 hodin hraní) se mi podařilo získat zbroj a naverbovat trojici strážců, takže mi zbývá už jen Heraklés, jehož polohu jsem získal až po naverbování té předchozí trojice strážců. Tentokrát jsem záměrně nevstupoval úplně do všech jeskyní, pevností apod., protože mi bylo jasné, že na některá z těch míst mě dovedou úkoly. Všechno jsem si však odkryl, abych to měl poté jednodušší.

Krom míst s klasickým Závojem se po celé říši nachází ještě místa, kde se přímo objevil portál mezi oběma sférami Podsvětí. Kolem takových míst se pohybuje trojice zlých duší, které jsou v této formě nezranitelné (oni však zraňovat mohou), ale po vstupu do portálu se svět jakoby přepne a Kassandra se objeví ve sféře Tartaru. Má to ovšem jeden neblahý účinek a tím je snížení zdraví na polovinu (tohle pak eliminuje speciální zbroj pro vstup za Závoj). Jakmile se trojice "duchů" zlikviduje, tak portál a Závoj zmizí.

Není to úplně triviální, protože i když jsou ty duše jen 3, tak jsou docela silné a dobře koordinované. Navíc se poněkud rozostří obraz, takže mě to zdárně mate :) Obzvláště v kombinaci s ohnivými šípy je to prima boj, protože pak nejde ani vidět, kam mířím, jelikož oslňuji sám sebe :D Normálně by asi nebylo nutné ty portály zavírat, ale je za to 1 dovednostní bod za lokaci průniku, takže se to vyplatí. Každý průnik přitom obsahuje minimálně 2 portály, ale bacha na to, každý portál ovládá svou vlastní trojici duchů! Do boje se klidně mohou přimíchat nezranitelní duchové od vedlejšího portálu.

V Hádovo říši je možné narazit i na dvojici spřátelených duší, byť u té první by šlo o tom přátelství úspěšně pochybovat:

Spoiler: ukázat

Hned s tou první postavou souvisí úkol, který mě má zavést ke Štváči, což je kultista, který původně tyranizoval Khorint. Problém je, že Štváč se nachází za Závojem, takže právě v této souvislosti se dozvím o speciální zbroji. Nyní už bych tedy mohl tento úkol pořešit, ale nechávám si ho zatím až na konec.

Shledání s druhou spřízněnou duší je mnohem milejší a popravdě jsem to ani nečekal:

Spoiler: ukázat

Je s tím spojena sázka mezi Hádem a jeho bratrem Poseidónem, protože stejně jako v Elysiu, i tady má Kassandra možnost dialogových voleb a může se klidně chovat jako zloun.

Těžko říci, jak daleko jsem od konce 2. kapitoly, ale asi půjde celkově opravdu o krátký přídavek ke hře. Jakmile získám na svou stranu Herakla, tak splním Hádovu podmínku a to by mělo v podstatě stačit. Pak už jen dvojice vedlejších úkolů a víc už mě nenapadá. I když na mapě je přinejmenším ještě dvojice pevností, takže nějaká aktivita navíc bude asi vyžadována. Hůl se jinak v Hádovo říši nabíjí na 3 místech, přičemž jedno je skryto za Závojem a hlídá ho zrovna Achilles, takže je to takový bonus :)

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Září 17, 2019, 08:18:43

Nebyl jsem si tak úplně jistý zmíněným včerejším časem, tak jsem večer chvilku hrál, abych se podíval, jestli to je opravdu 6 hodin a je - tedy i se včerejškem už je to nějakých 7,5 hodiny. V porovnání s 1. kapitolou je to skutečně velký skok, přitom mi nepřijde, že by se toho v 2. kapitole dělo málo. Možná je to opravdu dané zejména velikostí mapy a snadnější přístupností terénu.

Včera jsem si prošel zbylé 2 jeskyně a 1 hrobku, čímž mi zůstala už jen trojice pevností (pokud vynechám dvojici budov okolo Hádova chrámu, které asi nehrají v příběhu 2. kapitoly žádnou roli). Jedna z jeskyní se vztahovala k jednomu z úkolů pro Chárona, kdežto hrobka je součástí úkolu pro další známou postavu, kterou je mu spartský spojenec Brásidás.

Jeho přítomnost na tomto místě mě popravdě až tolik nepřekvapila, po nálezu první známé milé tváře jsem pochopil, že nabídka Persefoné na oživení jedné ze dvou postav se vztahuje k tomu, co v Podsvětí najdu, tudíž mi logicky zbyl Brásidás. Setkání s ním je ovšem trošku zvláštní, protože jsem se s ním srazil na bojišti, přímo ve víru bitvy, která měla představovat střet spartských a athénských vojsk v Makedonii, kde Brásidás zahynul rukou Deimose. Nějak si nevzpomněl, kdo jsem a zprvu na mě zaútočil.

Boj na tomto bojišti byl kupodivu velmi snadný, stejně tak bylo snadné dostat na kolena Brásidáse a konečně se dozvědět, co se tu k čertu děje! Potíž je v tom, že Brásidás neumřel zrovna moc hrdinně, takže namísto Elysia zakysnul zde. Hádes v tomto ohledu nemínil zasáhnout, problém je prý na straně Brásida, který se musí nejprve postavit svému největšímu strachu a tím je Deimos. Jenomže ani moje pomoc a následná zkouška odvahy, kdy jsme se společně bok po boku postavili Brásidovu strachu nepomohla a pobavený Hádes jen prohodil, že Brásidas tenkrát v Makedonii možná nebojoval pro své ideály, ale ovládla ho pýcha. Namísto dalších hádanek nás poslal do nedalekého lesa, kde prý najdeme řešení ... tady jsem to prozatím ukončil.

Tento rozhovor s Hádem a předchozí rozhovory s Cháronem během plnění jeho úkolů mě totiž poněkud zmátly v tom, kde přesně se vlastně v rámci 2. kapitoly nacházím. Popravdě nejsem žádný odborník na řeckou mytologii a zřejmě tu motám několik věcí dohromady. Možná mě zmátlo i to, že mě Persefoné shodila skrze propast v Elysiu přímo do doupěte Kerbera. Oblast, kde se v rámci 2. kapitoly nacházím, by měla být tedy spíše Brána do Podsvětí, tedy vlastně jen taková přechodná oblast pro duše mrtvých. Kromě doupěte Kerbera je tu čtveřice bran, jejichž význam mi zprvu nedošel, ale tyhle brány zřejmě představují vstupy do různých částí Podsvětí podle toho, kam příslušná duše patří a zřejmě proto mám sehnat hned čtveřici strážců.

Je opravdu poněkud matoucí, proč jsem v rámci tohoto DLC musel začínat od Elysia, když jsem ve finále skončil na místě, kde to právě všechno mělo začít :) Jde asi jen o symboliku, prostě dát tomu mýtu o Podsvětí nějakou fyzickou podobu, protože když se v tom začnete více rýpat, tak není třeba vůbec jasné, odkud a kam Cháron ty duše vozí. Vždyť ony se tu mohou pohybovat zcela svobodně a dojít si ke kterékoliv bráně (tedy alespoň mě řeka nijak neomezuje :)). Ještě více matoucí je pak fakt, že na SZ mapy je pevnost Tartaros, což nápadně připomíná souvislost s bájnou propastí, která slouží jako vězení pro nenapravitelné hříšníky.

Něco mi asi prozradí ještě sama hra, ale nejspíše nebude od věci si potom vyzkoušet discovery mod, protože tohle bude opravdu nějaká představa designérů z Ubisoftu, jak oni si řecké Podsvětí představují a jak konkrétně ho převedli do téhle mapy.

Pokud jde o pokrok v této kapitole, tak už asi budu opravdu kousek od konce. Úkol s Brásidem asi o moc delší nebude, porážka Štváče bude předpokládám také jen formalita a z celé mapy mi zbyde jen jedna neprozkoumaná pevnost, která se možná k něčemu váže, ale také tu může být jen do počtu, podobně jako některé jeskyně. Jsem zvědav, jak se to nakonec celé vyvrbí a jakým způsobem se dostanu do další kapitoly.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Ivan Září 18, 2019, 15:09:18

Elemire, jak se to má, prosím Tě s maximálním levelem. Vím, že u Origins je to 40, u Odyssey to bylo 50, pak to zvedli na 70 a pak dokonce na 99, ale jak to reálně funguje? Dostanu se na level 99 (respektive 40 u Origins) a pak přestanu úplně levelovat? Nebo se dostávají jen nějaké ty levely do bonusových vlastností, ale úroveň hráče se nezvedá? A jak to funguje s levelama zbraní, lodě a nepřátel? Taky se zastaví na maximu a dál už prostě nijak nerostou?

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Září 18, 2019, 16:23:36

U Origins je to v základu až level 40, s DLC se to snad zvedne až na 50. Jakmile postava dosáhne maxima, tak už k žádným změnám nedochází. Upraví se podle toho akorát úroveň nepřátel a level předmětů. Maxima se dá jinak v Origins v pohodě dosáhnout. Odyssey fungují stejně, akorát je ten level postavy určitě vyšší, momentálně mám třeba level 71. Adekvátně tomu se přizpůsobuje počet zkušeností z úkolů, takže si myslím, že jestli je maximem level 99, tak to taky nebude problém. Lodě se mnou pořád držely krok, ale v boji se to už neprojevovalo.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Ivan Září 18, 2019, 18:11:51

Já jsem právě při brouzdání YouTubem narazil na video, kde má chlapík v Origins (které by měly mít max level 40, pokud říkáš s DLC 50) na předměty, které mají hodně přes 50. Proto mě zajímalo, jestli třeba předměty levelujou, i když postava už ne.

https://youtu.be/_hs7ONvAioA

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Září 18, 2019, 20:05:13

Co vidím, tak jeho předměty mají maximálně level 55 a on sám je taky level 55, což je tedy v pořádku (level cap v Origins je nakonec právě 55).

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Ivan Září 18, 2019, 21:38:51

V tom případě to dává smysl. Díky za upřesnění. :)

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Září 18, 2019, 21:47:36

Bez pár minut skoro 130 hodin a mám to komplet za sebou. 2. a 3. kapitola nakonec vyšly každá na 9 hodin, druhé DLC tedy vyjde komplet na nějakých 30 hodin (udělal jsem opravdu skoro vše, vyjma nějakých drobností - pokud bych chtěl, tak do každé mapy se mohu kdykoliv vrátit a cokoliv dodělat). Finální level Kassandry je 74 a v oblasti základní mapy mi zbyla halda úkolů, takže bych mohl klidně pokračovat dále, ale už to nemá význam.

S Hádovo říší se to nakonec má tak, že je to kombinace dvou lokací Podsvětí + okraj propasti Tartaros. Hodně mi toho prozradil právě Brásidův úkol, díky němuž jsem jednu z těch lokací mohl identifikovat (Truchlivá pole). Ona ta říše je vlastně udělaná jako výřez a na okrajích je jakoby naznačeno, že to pokračuje dále do všech stran i za hranice simulace.

Z pohledu příběhu jsem byl opravdu kousek od konce. Jakmile jsem splnil úkol se zabitím Štváče, tak mě čekala opětovná návštěva Háda, který se mi vysmál a určil mi osud strážce páté brány, kterou přede mnou tajil. S tím jsem se ovšem nemohl smířit, takže došlo na boj a závěrečnou tečku přerušil Poseidón, který mě odvedl do Atlantidy ... tím začíná 3. kapitola.

Atlantida je v podstatě velké kruhové město, které funguje podobně jako Podsvětí, akorát tady se namísto závoje vyskytují silová pole, která vyžadují různou úroveň znalostí Isu (má to celkem 3 úrovně). Znalosti se sbírají "skenováním" určitých konkrétních předmětů. Stejně jako v Podsvětí se tu hůl nabíjí na 3 místech, což upgradne další 3 dovednosti postavy.

Z počátku jsem se vykašlal na všechny úkoly a nejprve jsem si město prošel. Vyšlo to na nějakých 6,5 hodiny a tentokrát to byl dobrý tah, protože v rámci úkolů jsem se vracel snad jen na 2-3 místa a ještě to bylo ke všemu celkem jednoduché (nemusel jsem se znovu probíjet zástupy nepřátel apod.). V průběhu průzkumu Atlantidy jsem se krom jiného dozvídal informace ze života Isu, kteří zde žijí společně s lidmi.

Z počátku mi to město nedávalo moc smysl a kroutil jsem tu dost často hlavou. Poseidón ze mě udělal tzv. dikasta, něco na způsob soudce, a mým úkolem bylo pomáhat potřebným a moudře rozhodovat spory mezi lidmi a Isu. Jenomže velmi brzy jsem narazil na lokace, kde jsem musel podobně jako v předchozích kapitolách bojovat a to mě docela rozhodila - jak mám sakra hrát dobráka, když tu hned mám úkoly zabij, ukradni a bla bla bla ... ?

Přišlo mi to vysloveně debilní, ale to bylo způsobeno tím, že jsem se vykašlal právě na ty úkoly a unikla mi jedna podstatná pointa. Atlantida překypuje korupcí všeho druhu a Isu nejsou tak mírumilovní, jak by se mohlo na první pohled zdát!

Dále budu pokračovat spoilery!

Po městě existují různé vzkazky, kterak Isu dělali na lidech různé pokusy, včetně genetických. Poseidón sice všechny pokusy zakázal, ale ze strany lidí přesto zůstala směrem k Isu určitá podezřívavost, místy dokonce až nevraživost. Postupně jsem zjišťoval, že i někteří Isu porušují Poseidónovo zákazy a mezi nimi vyniká jistý Aita a jeho spolupracovnice Juno (ve skutečnosti jeho manželka).

Aita byl tvůrcem první lidské bytosti - Evy, a krom toho se postaral o vznik různých hybridů, se kterými jsem se už setkal - Minotaur, Kyklop atd. Cílem Aity a Juno bylo stvořit dokonalou zbraň a tu spatřovali v lidech, ale výzkum se časem tak trochu zvrtnul a Aita svým přístupem mnohé pobouřil, takže musel prchnout a dále pokračovat v utajení. Rasa lidí vzkvétala pod dohledem Isu a Aita si potají tvořil další hybridy, aby nakonec stvořil svou toliko vysněnou dokonalou zbraň.

Smyslem všech úkolů v Atlantidě je vysvětlit hráči vztah Isu k lidem, což není zrovna veselá podívaná a často vybíráte jen ze dvou špatných variant. Tohle mě na Ubisoftu docela štve, oni umí udělat dobrou hru, ale pak do těch svých nápadů prostě musí za každou cenu namontovat prvky z jiných her. Zkrátka, Zaklínač je jen jeden, navíc tady to dost podrývá smysl Kassandry jako soudce, protože to je pak opravdu volba jak stehno, když víte, že obě varianty jsou blbé. Samozřejmě na konci příběhu pochopíte, že to je kvůli tomu, že finále 3. kapitoly je prostě předem dané, takže k němu musí směřovat všechny možné dialogové volby, ale pak prostě nechápu, proč tu nějaká role soudce je.

Zvláštní je vůbec i celé pozadí tohoto DLC, protože v průběhu 3. kapitoly jsem si mnohokrát položil otázku, jaký to má vlastně význam? Kassandra se stala Strážkyní hole a v rámci Aletheiných simulací tu prožíváte Kassandřin výcvik, který je mixem Kassandřiny budoucnosti a Aletheiných vzpomínek, protože Aletheia byla původně také Strážkyní. Tenhle výcvik se zároveň stal i vaším výcvikem, tedy výcvikem postavy Layly Hassanové. Proč tedy nemohla zůstat Strážkyní Kassandra? Mohu se jen domnívat, že nesmrtelnost vlivem hole není absolutní a namísto nesmrtelnosti jde spíše o hodně velké prodloužení života, takže Kassandra musela tu štafetu nakonec předat, ale to v té hře jaksi vysvětleno není.

Layla se navíc nedokáže vlivu hole dobře bránit, což odskáče její přítelkyně Viktorie, kterou Layla v záchvatu zuřivosti zabije. A tím mimo jiné překvapí Aletheiu, která začne z výcviku Layly couvat. Já si u toho vzpomněl na Connora z trojky, což je indiánský míšenec, který taky působí spíše negativně. Tady máme pro změnu potomka z blízkého východu :) Přijde mi to spíše jako skrytý vtípek ze strany vývojářů.

Popravdě mi celá ta linka okolo Isu přijde dost zmatečná a osobně bych se téhle části AC na místě Ubisoftu už jednou pro vždy zřekl. Další díl AC to akorát zhorší, protože když tady máme Isu představené jako řecké bohy, tak už se AC těžko bude moci přesouvat jinam. Tohle nakonec skončí dalším DLC do Oddysey, kde se to Ubisoft pokusí napravit :D

Cílem příběhu Atlantidy je dle očekávání odhalení spiknutí Aita a Juno, kteří skutečně vytvořili svou vysněnou zbraň, což je potvora, která zde tvoří finální bossfight. Nejde o vysloveně tuhý souboj, ale je hodně zdlouhavý. 3. kapitola je v podstatě snadná, plná standardních bojů, takže tohle je navíc jediný vážnější souboj v rámci příběhu. Po porážce této potvory dojde na finální rozhodnutí, soud, který vede k definitivnímu zničení Atlantidy, protože to je jediná možnost, jak Aita a Juno jednou pro vždy zastavit. Spolu s tím zaniknou všichni Isu ve městě (lidé uniknou).

V rámci setkání a Aitem existuje ještě jedna drobná volba, ve které se můžete dozvědět, že vy jako Kassandra jste jen jedna z mnoha vyrobených kopiích, které po vzoru klonů ve Star Wars jsou připravené pro válku. Tahle volba však obnáší nepříjemné rozhodnutí, tak jsem si jí jen vyzkoušel a pak si vybral alternativu.

Mimochodem, na konci příběhu se mi potvrdilo, že Persefoné opravdu představuje řád, kdežto Hádes je ztělesněním chaosu. Elysium a Podsvětí tedy fungují jako lekce o vlivu řádu a chaosu. Atlantida je pak lekcí, jak by to vypadalo, kdyby Strážce měl moc vládnout.

Konec spoilerů ...

Jako není to úplně nejhorší, ale z celého DLC o Atlantidě mě nakonec nejvíce bavila 2. kapitola. 1. a 3. kapitola jsou zhruba nastejno, ale u třetí doporučuji plnit úkoly co nejdříve, ať se vyhnete tomu zmatení okolo nové role hlavní postavy. Já jsem totiž zprvu skutečně čekal příběh, který bude po tom všem čistě nebojový, protože se to tak tvářilo, ale realita je holt jiná. Prim u mě ovšem hraje první DLC, to mi sedlo perfektně.

Atlantida je jinak vizuálně hezky ztvárněná, tomu se mnoho vyčíst nedá. V tomhle je možná hezčí než Elysium, což je asi dáno tím, že Elysium je oproti kompaktnímu městu příliš roztahané a to vše mezi jednotlivými centry vypadá spíše jako grafická vata ... je mi jasné, že ta Zlatavá pole musí být nějak vidět, tomu rozumím, pořád lepší, jak kdyby to byla Rákosová pole :D Ale jde o celkový soulad a v tom Atlantida vede. Možná je to i tím, že v Elysiu jsem si nedokázal vybudovat vztah k Persefoně, která tu působila jako rušivý element. Vlastně ono je to spíš kvůli tomu, že v Elysiu se rozehrává kolečko intrik mezi trojicí postav a ani k jedné jsem si nedokázal vytvořit sympatie, kdežto Atlantida oproti tomu působí dějově mnohem bohatší a různorodá.

Musím navíc říci, že nyní už si nejsem příliš jistý ohledně preference mezi Origins a Odyssey :) Obě DLC z té hry udělaly poněkud jiný a hlavně intenzivnější zážitek, takže tím padly některé moje předchozí výčitky. Odyssey mě najednou začala více bavit, takže ve finále bych to postavil spíše tak, že rozhodující je svět samotný, tedy zda-li preferujete spíše Egypt, nebo se vám mnohem více zamlouvá Řecko.

Málem bych zapomněl, z těch nových dovedností jsem prakticky nic nezkusil, takže jsem DLC dohrál jen s tím základem, co jsem si nesl ze základní hry.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Září 19, 2019, 19:41:48

Prohlížel jsem si zpětně ještě nějaká videa s rozhodnutími a překvapilo mě, jak málo toho lze opravdu ovlivnit. V principu jsou to jen kosmetické úpravy, které slouží možná tak pro lepší pocit hráče, než že by to mělo dopad na hru. Obě DLC jsou tedy poměrně lineární, ale vzhledem k příběhu, který se Ubisoft snaží odvyprávět, je to logická volba. Mě osobně to nijak nevadilo, ba naopak, díky těm videím jsem si přestal dělat výčitky svědomí, proč jsem namísto téhle varianty nezvolil tamtu a podobně :D

A pak mě překvapila ještě jedna věc. Hodně těch rozhodnutí je odlišných skutečně jen navenek, ale vždy vedou ke stejnému cíli. Mezi nimi je pak třeba jen jedno, které opravdu může něco trochu ovlivnit a mě se zrovna podařilo vychytávat tyhle "výjimky". Je to zvláštní, protože já se mnohdy rozhodoval čistě podle toho, co mi přišlo vzhledem k dané situaci adekvátní. Někdy mě tedy překvapila ostřejší reakce Kassandry, což bych třeba nečekal, ale to je to samé jako u Zaklínače 2 a 3, kde je vidět nějaká odpověď ve zkratkovité formě, ale realita může být poněkud jiná. Vlastně je to takhle lepší, je to prostě taková ruleta, která naštěstí nemá v Odyssey velký vliv ;)

Ale to hlavní, proč píši, je Discovery mod. Čekal jsem od toho asi něco mnohem sofistikovanějšího, ale tenhle mod má jen několik předurčených okruhů, kterým se věnuje, takže to není tak, že bych si někam vyšel a po ruce měl průvodce. Podsvětí apod. tu třeba není vůbec zahrnuto. Každý okruh pak končí testíkem, což mě mile překvapilo :D

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Ivan Září 21, 2019, 16:16:21

To jo, ale Discovery mod je bohužel pouze v angličtině a na takový úrovni ji nemám. Takže to maximálně jen vyzkouším na chvilku, co to tedy vlastně je.

Jinak po 40ti hodinách jsem na levelu 40 a v příběhu jsem vůbec nepokročil. Pořád se věnuju jen vedlejším aktivitám, i když jsem splnil ten úkol z předobjednávky, který je možný si koupit i na Uplay Shopu za Uplay body. Úkol není těžký, ani není bojový, je to jen o navštěvování některých oblastí. Tam se dá s trochou opatrnosti dostat od začátku hry, jen je to dost daleko.

Jinak jsem se vrhnul na zajímavý úkol lovení mýtických zvířat. Zatím jsem ulovil jen tři, ale lov mě docela baví. S tou laní jsem měl docela problémy. Sice mě nedokázala v podstatě výrazně zranit, ale vždycky po chvilce odběhla a komplet se vyléčila, což mi dost vadilo. Naopak její útok, kdy mě zablokovala parohy je docela zajímavej herní prvek. Problém jsem měl i s tím kancem, který si přivolával menší kance a to mi docela dalo zabrat. Naproti tomu nemejský lev mi přišel velmi jednoduchý. Nachází se v takovém kaňonu, takže před soubojem s ním jde krásně lukem postřílet ty ostatní lvy (luk z dálky na ty legendární zvířata nefunguje), pak k němu skočit, dostal jsem ho do kouta a usekal. Sice mě odhazoval svým řevem, ale nebyl to v podstatě náročný boj. Ostatní zvířata jsem zkoušel, ale zatím se nechytám. Prdící kanec je absolutně nad moje síly, býk a druhý kanec povolávající malý kance zatím nejdou. Nejschůdnější se mi teďka jeví ta hyena, ale budu muset dorovnat level zbraní a zbroje. Jenže to je dost finančně nákladný.

Taky už mám za sebou první tři souboje v aréně. Ta hra má neuvěřitelný množství obsahu a možností..

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Září 22, 2019, 09:51:43

Hyena je podobná tomu lvu, prdící kanec je až poslední, tam navíc mohou do boje nechtěně zasáhnout medvědi z okolí. S laní musíš začít uprostřed bojiště, protože jinak hrozí, že ty nebo ona bojiště opustí a to znamená, že se komplet vyléčí (uvnitř bojiště neregeneruje). Dělají to v podstatě všechna mýtická zvířata, ale ten lev třeba nemá jak bojiště opustit, takže má smůlu :)

Arena je taky krásně rozkouskovaná podle levelu, ale v principu stačí porazit jen Bélu, ostatní už je vedlejší úkol.

Já tedy vsadil na luk, do konce hry jsem se v podstatě boji zblízka vyhýbal, výjimkou byl akorát boj s Kerberem, kde to bylo mnohem výhodnější. Možná jsem se měl soustředit na vylepšení zbraní a dobrat bonusové dovednosti, ale to si nechám někdy na příště. Teď už mám alespoň jasno, co je opravdu pro hru významné a co ne, takže ty volné body budu moci lépe rozdělit. Měl jsem nějak problém i s používáním takových dovedností jako je zpomalení času (přibyde tuším až v druhém DLC, jestli jsem správně koukal), protože jak jsem to neměl nacvičené, tak se mi začaly ty různé speciální útoky míchat a často jsem se překliknul. Ony se ty speciálky v rámci DLC trochu pozmění a už si popravdě nejsem jistý, jestli jsem to nakonec nějak více využíval nebo ne, protože něco z toho jsem uměl už předtím, ale aktivně jsem sáhl asi jen po tom zpomalení času.

Obsahu je ve hře hodně, ale je to moc různého skákání, které rozmělňuje tu zásadní pointu hry. Aréna je ovšem asi jediná výjimka, kde pak lze třeba lovit žoldáky, které zrovna nemáš na mapě Řecka. Na většinu míst nemáš důvod se vracet, což změní až první DLC.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Ivan Září 22, 2019, 13:09:49

Na to už jsem taky přišel, jak to funguje s tou regenerací. V noci se mi podařilo ulovit všechny zvířata, chybí mi už jen ten kanec, zatím nějak nevím, jak na něj. Z dálky jsem slabej, zepředu mě nabere, když se na mě rozeběhne, nepomůže mi úskok ani stranou ani k němu, když stojím bokem, tak mě dokáže povalit lehnutím na bok. A zezadu na mě prdí a jsem otrávenej. Ale už jsem byl docela unavenej, zkusím to dneska. Hyena nakonec tak jednoduchá nebyla, tu jsem v podstatě ustřílel s tím, že jsem uskočil, když se na mě rozeběhla. Ale trvalo to. Vydávala strašný zvuky. ;D Největší problém jsem měl asi s tím vlkem, co si povolával další vlky. Sice jsem ho zabil asi už na druhej pokus, ale pak mě ukousali ti zbylí vlci, kterých tam bylo asi 30 a už to nešlo. Pak mě pro změnu zase několikrát zabili dřív než já jeho. Nakonec se mi ho podařilo zabít, a rychle utéct z oblasti, kde jsem se zregeneroval a pak nabíhal už jen na ty samotné vlky. Naproti tomu mi přišla ta medvědice docela snadná. Byla teda dost silná, ale naopak pomalá, takže se dalo jejím útokům uhýbat a vždycky ji oběhnout zezadu. Měl jsem teda namále, on se ten úskok nepovede vždycky, ale dal jsem ji už na druhej pokus. Myslím, že by se mi líp bojovalo s mým klasickým kopím, ale měl jsem dýku s jedovým poškozením, která dávala větší damage, tak jsem musel bojovat natěsno.

Co mi ale moc nevyhovuje je to, že nejde ukládat v bojových zónách. Chápu, že by nešlo ukládat v přímém boji, ale asi jsem zmlsanej Sniper Elite 4 a Shadow Tactics, který hraju současně taky. Zvlášť, když se snažíte stealthově vyčistit pevnost, která je nad Vaším levelem, by to bylo fajn. Takhle to vždycky dřív nebo později propukne v otevřený boj a load před pevností, což mě nebaví. Pak musím polevelovat a to už mě nic nenutí hrát stealthově, protože otevřený boj už je docela snesitelný. Tohle by pro mě osobně byl důležitý prvek hratelnosti. Stejně jako když vyčistíte celou pevnost, ale nemůžete si do ní přivolat koně ani z ní odejít přes mapu. Musíte nejdřív vyběhnout ven, kde už není bojová zóna a tam už to jde. Podle mě hloupost.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: flash Září 22, 2019, 14:19:12

Mozna by s moznosti ukladat kdykoliv v tech pevnostech hra ztratila prvek napeti, jen si priznej ze si takhle davas mnohem vetsi pozor a je to vic napinavy :)

Samo po smrti to je znacne domotivujici se tam vracet a clovek radsi jde kolikrat nekam jinam, tezko rict jak tohle vyresit. Mozna tim nedavat do Asasinu uz konecne tyhle pomerne hloupe tabory/pevnosti kde mas zabit kapitana, pustit rukojmi a vybrat 3 truhly? Je to jedna z veci na kterych UBI baziruje skoro ve vsech svojich hrach a neni nic moc.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Ivan Září 22, 2019, 15:14:45

Nevím, to je první hra, ve který to vidím. Kromě Origins mám na Uplay akorát Heroes 6 a 7 a Might and Magic X a 6 a tam to nikde není. :)

Čištění táborů mi vůbec nevadí. Naopak v tom vidím ten prvek stálého hraní, kdy i po skončení příběhu a všech vedlejších questů stále plnit úkoly z vývěsky, které se asi pořád obměňují a tak nějak ovlivňovat válku mezi Spartou a Athénami, protože válka se tak nějak pořád přelévá. Takže se nebojím, že bych se ve hře nudil a nebylo v ní co dělat, když mě bude pořád bavit i po dohrátí příběhu.

Ukládání nevím, ve Sniper Elite i Shadow Tactics ukládám po každým killu a nepřijde mi, že by hra ztrácela něco z napětí. :) Naopak zkouším různý postupy a dovolím si víc a to mi přijde zábavnější. Bez možnosti ukládat se pořád jen někde krčím a jednám až se stoprocentní jistotou, že se někde něco nepokazí. Nebo zabiju 3-4 vojáky, běžím ven z pevnosti to uložit, pak se tam vrátím, ale to je u velkých pevností taky otravný. Ale chápu, že to je otázka vkusu, stejně jako například obtížnost hry..

Elemire, po tom, co dohraješ základní hru a pustíš se do příběhových DLC, je možný se v jejich průběhu volně vrátit do normálního světa? Nebo musíš DLC dohrát a teprve pak Tě to pustí?

A ještě k těm dovednostem z DLC: po dohrátí základní hry se odemknou nějaký další bonusový skilly až v podsvětí? Tohle přece mohli začlenit už do základní hry, když má člověk to DLCčko koupený. V ostatních hrách to tak normálně je.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Září 22, 2019, 17:52:16

Obě DLC jsou dostupná už v průběhu základní hry - první DLC je naplno začleněno do základní mapy, ostatně už jsem o tom psal, to druhé je pak vázáno na ukončení příslušné příběhové linky v základní hře. V rámci DLC se lze libovolně vracet. Dovednosti se nerozšíří, ale předefinuje se jejich efekt, což je ostatně logické, neboť hra leveluje dále a ty dosavadní efekty už by byly docela slabé.

Řadu těch větších pevností lze vyřešit velmi jednoduchou taktikou, kdy se zabije opravdu jen minimum osazenstva. Shodou okolností je to většina těch příběhových pevností. Chodit do pevnosti, která je o několik levelů výše, je jinak ztráta času. Pokud nejde nepříteli uštědřit instakill a dovednosti jako kop a odhození šípem moc nefungují, tak stealth postrádá význam, což je právě případ toho rozdílu levelů. Tohle funguje lépe v Origins.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Ivan Listopad 28, 2019, 10:31:29

Tak mám za sebou magickou stovku hodin hraní a moje Kassandra je na levelu 69. Co se týče pokročení v příběhu, tak jsem nepokročil vůbec, pořád jsem ve 3. kapitole a příběh jsem od začátku úplně přestal řešit. Je pravda, že ve hře se dají utápět desítky hodin bez toho, aby se hráč ve hře někam posunoval. Lov, zabíjení žoldáků, námořní bitvy, vedlejší úkoly a zakázky, to všechno se pořád obnovuje a hra tak v podstatě není nikdy dohraná. Tyhle činnosti můžete dělat tak dlouho, dokud Vás budou bavit. Taky mě baví hledání a objevování těch starověkých tabulek – tzv. Ainigmata Ostraka, jejichž úspěšné vyřešení Vás odmění legendární rytinou. Je pravda, že je to můj první Assassin’s Creed, takže nejsem přesycenej jeho mechanizmama a pořád mě v jeho světě baví nechávat večery, i když se v podstatě nikam neposunu.

Co je ve hře klíčové pro to, aby se mohl hráč pohybovat kdekoli, je podle mě důležité dostat se na level 50 (respektive 54 – to už necháváte všechny nepřátele pravidelně 4 levely pod sebou) a pak je jedno, kam se ve světě vydáte, už Vás nebude nic omezovat příliš vysokým levelem. Důležité je taky synchronizovat všechny vyhlídky, protože je pak můžete používat jako body pro rychlé cestování. Tím jsem si taky prozkoumal celou mapu a odkryl všechny volné plochy i na moři.

Vypozoroval jsem, že ač hra hodně propaguje velikost svojí mapy, obrovskou část zahrnuje právě moře. S tím je spojená i loď, kterou má hráč k dispozici. S ní je to asi trošku jinak než hra říká, v podstatě by se bez ní dalo obejít. Důležité je se dostat na každý ostrov a tam si sesynchronizovat vyhlídku, pak už se budete vracet jen přes rychlé cestování. A na ty ostrovy se dá dostat i plaváním (sice by to trvalo dlouho, ale při plavání na Vás na rozdíl od plutí neútočí nepřátelské lodě, když se nepotápím, neútočí na mě ani žraloci) nebo tam doplout i na takové té malé bárce. To kdyby se někomu nechtělo investovat obrovské zdroje do vylepšování lodi.

Námořní bitvy jsou ale (alespoň pro mě) neuvěřitelně zábavné. Vůbec pocit plachtění hra dokáže zprostředkovat skvěle a námořní bitvy jsou podle mě fakt vyřešené dobře. Potápění nepřátelských lodí navíc poskytuje velké množství surovin, hlavně teda dřeva, někdy i kůže a železa, což je fajn a což se hodí hlavně právě pro vylepšování té lodě.

Co se týče zdrojů, tak je vylepšování lodě a postavy běh na opravdu dlouhou trať. Všechna vylepšování jsou poměrně nákladná a shánění peněz a materiálů zabere hodně času. Jak hrdina leveluje, je potřeba, aby levelo i jeho vybavení, a to stojí hodně. Čím vyšší level, tím stojí víc, ale nevyplatí se ho aktualizovat každej level. Spíš když začnete ztrácet, tak vylevelovat a zase to nějakou dobu vydrží. Příklad: Kassandra na levelu 69 vyleveluje helmu na levelu 60 za stejnou cenu jako helmu na levelu 10 (na level 69), levnější jsou jen předměty max 2 levely pod levelem postavy, ale ani tak se nevyplatí levelovat pravidelně. Spíš bych to viděl tak, že si hráč vybere oblíbenou zbraň a zbroj, kterou si udržuje a ostatní vyleveluje ideálně až na levelu 99. Možnost by byla měnit vybavení podle toho, jak budete získávat nové v průběhu hry vždycky podle aktuální úrovně, ale to se podle mě nevyplatí. Jednak ty legendární předměty jsou prostě o dost lepší a pak bonusy za používání kompletní zbroje jsou natolik významné, že se ani nevyplatí mít od každé zbroje jeden kus vybavení.

Což mě přivádí k myšlence, že zvládnu možná maximální level 99 už při první dohrávce, že nebude potřeba hru rozehrávat znovu a upřímně k tomu podle mě není ani moc důvod. Všechno kromě hlavního příběhu se generuje pořád dokola, vyřešené oblasti jsou sice odškrtnuté a splněné, ale když se do nich vrátíte, tak tam ti nepřátelé pořád jsou a pořád se s nimi dá bojovat. Význam by snad mělo vzít si jinou postavu, ale ani v tom nevidím moc smysl. I na podruhé bych hrál stejně za Kassandru (Alexios mi je krajně nesympatickej, naproti tomu Kassandra je docela sympatická), i když je škoda, že nemá po vzoru Kassandry z Dragon Age 2 aspoň pořádný prsa. Přijde mi, že hrudník mají Kassandra a Alexios úplně stejnej.:-D Jedinej rozdíl, na kterej jsem zatím narazil, je ten, že Kassandra dostane za ulovení všech bájných tvorů zbroj Amazonek, zatímco Alexios získá Achillovu zbroj. Ta vypadá jinak, ale statistiky bude mít asi stejný, to nevím. Stejně tak nevím, jestli při opětovné hře za druhou postavu, kdy už mám předměty v inventáři dojde automaticky ke změně zbroje Amazonek za Achillovu zbroj, nevím. Třeba to sem doplnění někdo, kdo už na to přišel a může to ověřit.

Jak jsem psal, příběh opravdu neřeším, ve třetí kapitole ještě nemám otevřený ani ten kult Kosmos a nějakého toho kultistu akorát řeším sem tam v nějakém vedlejším úkolu. Ale hru si spíž užívám jako takový simulátor žoldáka ve starověkém Řecku. Vydělávám peníze a materiály, protože je pořád je za co utrácet. Loď už mám vylepšenou ve všech statech na předposlední úroveň, ona ta poslední je neskutečně drahá a tam jdou náklady do statisíců ve zlatě a do desetitisíců ve zdrojích, to už je opravdu běh na dlouhou trať. Utrácet se dá za vylepšování lodi, za vylepšování vybavení (nakupovat nové asi nebudete, v průběhu hry získáte spoustu legendárního vybavení a jiné už asi používat nebudete – nevyplatí se to) a jak jsem teď zjistil, tak i za vylepšování rytin v Hefaistově kovárně. Jak jsem zjistil, tak to taky poleze do statisíců, i když to stojí už jen peníze, ne materiály. Nejlepším způsobem pro vydělávání zdrojů jsou námořní bitvy, tam se dá vydělat hodně. Co se týče peněz, tak nejlepší způsob je podle mě vylupování národních truhel v pevnostech. Nejsou v každé, jen v hodně významných pevnostech a vždy tam je jen jedna, ale když si vytipujete několik pevností, tak se dá časem udělat takové kolečko, kdy jezdíte vybírat národní truhly a dají se nějaké peníze vydělat. Peníze se dají vydělat i ve vedlejších úkolech, tam se podle mě zvedá odměna podle levelu úkolu, resp. postavy.

Co se ale týče mého progresu, tak mám ulovené všechny legendární zvířata, stal jsem se králem arény, odkryl jsem komplet celou mapu i s vodou a synchronizoval všechny vyhlídky. Zároveň jsem převedl všechny oblasti kromě Lakónie a ostrova Naxos pod správu Athén.

Válka mezi Spartou a Athénami se má tak, že hra je rozdělená na oblasti a každou oblast má ve správě jedna ze soupeřících stran, která tam má nějakou úroveň vlivu. Tím, že tam plníte záškodnickou činnost, plníte otazníčky, přepadáte pevnosti, vraždíte vůdce, generály, pálíte válečné zásoby, osvobozujete zajatce apod. oslabujete vliv té dané frakce v regionu. Jakmile klesne vliv na nízkou úroveň, otevře se možnost bitvy. V bitvě se můžete přidat ke komu chcete (klidně i ke straně, která tam vládne a Vy jste ji celou dobu podrývali), jenom za bitvu, kdy se přidáte k útočící straně, by měla být odměněna jedním předmětem navíc, což podle mě ale nemá moc význam. Útočící bitva by měla být i těžší, ale to jsem taky nepozoroval, jestli je rozdíl, kdy útočím nebo když se bráním. Náročnost bitev mi přijde stejná. V dobývacích bitvách se pak dobře vylepšují rytiny, protože tam posekáte opravdu hodně nepřátel.:-) V bitvě se můžete přidat ke komu chcete – můžete se přidat vždycky k Athénám (můj případ), vždycky ke Spartě, pak vždycky k útočící straně (vyšší odměna) nebo vždycky k bránící se straně (snazší obtížnost). Válka se ale tak nějak vyvíjí i bez Vašeho přičinění, takže občas dojde k dobývací bitvě i v oblasti, ve které vůbec nejste, protože vliv dané frakce se v regionu tak nějak zvyšuje a snižuje tak nějak sám od sebe. Když pak dlouho ignorujete dobývací bitvu, po čase asi proběhne sama, protože někdy tak oblast přejde pod kontrolu druhé strany i bez hráče.

Co se týče těch regionů, tak úplně všechny pod správu Athén ani převést nejdou. Lakónie a ostrov Naxos zůstanou vždycky pod správou Sparty, i když snížíte jejich vliv na nulu. Tyhle oblasti prostě nemají ani možnost vyvolání dobývací bitvy a ono je to asi logické. Naproti tomu Attika, ve které se nacházejí samotné Athény a ostrov Paros naopak zůstávají pod správou Athén a hráč je pod Spartu prostě nepřevede. Jakékoli jiné oblasti může převádět jak chce.

Potom se vyjádřím ještě ke zbraním. Ono se to má tak, že ve hře je celkem sedm typů zbraní – šest zbraní na blízko a luk. Luk moc nepoužívám, teda kromě lovu zvířat, ale ty se Vám zase nezapočítávají do poražených nepřátel (tím vylepšujete rytiny), ale u kontaktních zbraní mám naopak splněné ty rytiny na maximum, což ve výsledku zahrnuje zabít s každým typem zbraně celkem 750 nepřátel v přímém souboji (zavraždění ze zálohy se nepočítá – to provádíte Leonidovým kopím). Takže k těm typům zbraní a k tomu, jak se mi osvědčily:

1) meče – klasika, která neurazí. Jsou středně rychlé i silné, vzdálenost nic moc, ale dá se to, prostě takovej standard. Výhodou mečů je, že při přesíleném útoku se zaměří na jednoho nepřítele, na kterém se vyřádí.

2) dýky – dýky mě dost zklamaly a za mě nejhorší skupina zbraní. Jsou sice dost rychlé, ale mají malou damage, ale hlavně jsou použitelné na strašně krátkou vzdálenost. Při souboji, kdy jste na koni, jsou téměř nepoužitelné. Mají tak malý dosah, že musíte až těsně k nepříteli, který Vás pak stejně z koně shodí. Rychlost by mohla být výhodná, ale kvůli těsnému boji není příliš prostoru na úhybné manévry, nepřítel Vás vždycky odkopne nebo odstrčí a Vy se pak musíte vždycky zase přiblížit až k němu. Sice jsem s nima taky splnil vylepšení rytin, ale moc mě bojování s nima nebavilo. Jejich výhoda je společně s meči taky v tom, že se při použití přesíleného útoku zaměří na jednoho konkrétního nepřítele a na tom se vyřádí.

3) hole – hole bych společně s meči považoval za standardní zbraň. Střední dosah, rychlost i poškození asi nikomu extra neužitečné nepřijdou, na druhou stranu jsou lepší typy zbraní. Při přesíleném útoku se nezaměřují na konkrétního nepřítele, ale Kassandra seká všechno kolem sebe, takže jsou výborné do dobývacích bitev. Na druhou stranu, pokud kolem nejsou nepřátelé, seká naprázdno.

4) sekery – tak tohle už je úplně jiný kafe. Sekery jsou moje druhá nejoblíbenější skupina zbraní. Sice jsou docela pomalé, ale jednak mají parádní dosah a pak brutální poškození. Když se s nimi naučíte bojovat, budete krájet téměř všechny nepřátele bez rozdílu. Akorát je potřeba si dávat pozor na to, aby nepřítel nevyužil chvíle, kdy se Kassandra napřahuje, v tu chvíli je docela zranitelná. Přesílený útok se pak skládá ze dvou brutálních útoků na jednoho nepřítele, který je možné jednou řetězit na jiného nepřítele. To jsem ale moc nepoužíval, pokud jsem prvního nepřítele při přesíleném útoku nezabil. Ten pak totiž odlétne silou úderu, Kassandra si najde jiného nepřítele a toho prvního pak musíte zase hledat. Další výhodou seker je boj proti nepřátelům se štítem. Nepřítel, který používá štít, blokuje všechny hráčovy útoky. Proto musí Kassandra buď čekat na výpad nepřítele, kdy se nekryje, zbavit nepřítele štítu pomocí speciální schopnosti nebo použít jinou (např. spartský kop, která nepřítele vyvede z míry a ten se tak chvíli nebrání). Samotný útok sekerou však funguje tak, že první úder na nepřítele bránícího se štítem, ho vyvede z rovnováhy a druhým útokem už protivníka zasáhnete (např. meči a ostatními zbraněmi můžete sekat jak chcete, ale nepřítel se štítem dokáže všechny útoky vyblokovat.

5) palice – palice mi přišly se sekerami docela podobné, ale není tomu tak. Palice jsou po dýkách snad nejhorší zbraňovou skupinou. Jsou ze všech zbraní nejpomalejší, dosah mi přišel kratší než u seker a bohužel ani to poškození není nic extra. Sice je u nich možná šance na ochromení nepřátel, ale to se mi nepodařilo ověřit. Přesílený útok funguje stejně jako u seker, ale bohužel délka nápřahu z nich nedělá dobrou zbraň. Jednak má nepřítel dost času Váš útok přerušit a jednak mu dokáže uskočit a Kassandra pak máchne naprázdno. Palice společně se sekerami jako jediné zbraně dokážou rozrazit obranu štítem nepřítele, ale palice mi nepřišly tak účinné. Než se podruhé napřáhnete, protivník se často stačí z prvního útoku vzpamatovat a znova se bránit.

6) kopí – a teď se dostáváme k tomu nejlepšímu. Jako hráči, který se ve hrách specializuje hlavně na meče a kopí jsem si nikdy nikam nebral, ani v původních MM 6 – 8 mi nepřišly kopí extra dobrou zbraní, tak v AC: O je to zbraň pro mě naprosto ultimátní. Kopí mají nejdelší dosah ze všech zbraní, jsou poměrně rychlá a mají průměrné poškození. I velmi silné nepřátele nebo zvířata dokážete bezpečně usekat, protože si dokážete udržovat dostatečný odstup. Při útoku nepřátel tak máte dost času na to uhnout a získat tak výhodu útoku ve zpomaleném režimu. Kopí jsou díky svému dosahu i výbornou zbraní do dobývacích bitev, protože dokážete zraňovat opravdu hodně nepřátel ve Vašem okolí. Přesílený útok je stejný jako u holí, tj. Kassandra máchá všude kolem sebe a zraňuje všechny v okolí, takže občas i naprázdno.

Kdybych to měl shrnout, nejraději bojuju s kopím, potom ještě docela se sekerou. Meče a hole jsou takový střed, palice mi moc nesedly a dýky už vůbec ne. Důležitý je i typ přesíleného útoku, kdy meče a dýky se zaměřují na udělení velkého poškození jednomu nepříteli a jedná se vždy o jistý zásah. Sekery a palice udělí poškození jednomu nebo dvěma (pokud řetězíte) nepřátelům, ale ti mohou při nápřahu uskočit a úder tak vyjde naprázdno. Navíc zraněný nepřítel pak silou úderu odlétne a Vy k němu musíte znovu doběhnout (což Vám samozřejmě komplikují další nepřátelé). Naopak hole a kopí se při přesíleném útoku zaměřují na to sesekat všechno v okolí, takže se to v souboji s jedním bossem moc nehodí, naopak je to výborné, když Vás nepřátelé obklíčí. Bohužel se často stává, že nepřátelé z dosahu zbraně uniknou a celý přesílený úder pak vyjde naprázdno. Je tedy potřeba si rozmyslet a vyzkoušet, co Vám bude vyhovovat. Celkově jsem ale rád, že mě hra díky vylepšování rytin donutila vyzkoušet a vylepšit všechny typy zbraní. Při častém střídání se tak může stát souboj docela svěží záležitostí. Ještě uvedu poznámku, že přesílený útok nejde blokovat štítem.

Co by mě ale zajímalo, jsou některé vedlejší úkoly (ty nascriptované – ne ty, co se obnovují samy stále dokola), asi to bude závislé na postupu v příběhu, protože oblasti mám objevené všechny a všechny nepovinné (vedlejší) úkoly taky splněné, přesto mám v seznamu Úspěchů na Uplay spoustu zamčených úspěchů – Dokonči tenhle úkol a tenhle úkol) Nebo nevím, jak funguje systém, kdy se zpřístupní vedlejší úkol. Stejně tak bájní tvorové. Zatím jsem absolvoval souboj jen s Medúzou (ten ale byl) a se dvěma Kyklopy. Zbývá mi ještě porazit Minotaura, Sfingu, Makedonského lva a Kyklopa (???), tak nějak tuším, kde by se měly objevit, ale prostě tam nejsou a nepovinné úkoly, které by mě k nim dovedly, se mi nikde nezobrazily. K souboji s Medúzou vedl vedlejší úkol, ale ten byl normálně přístupný.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Listopad 28, 2019, 15:47:27

Abys mohl bojovat s některými mýtickými stvořeními, tak musíš mít nejprve odemčenou třetí linku hlavního úkolu (ta o Atlantidě). Podle mě to tak mělo být u všech mýtických potvor z tohoto úkolu, ale ve hře to funguje podivně - při druhé rozehrávce jsem třeba nemusel bojovat s kyklopem, hra mi ten boj odškrtla jaksi sama od sebe a dala mi patřičný úkolový předmět.

Jinak pokud hru rozehraješ za druhou postavu, tak začínáš úplně odznova, nic se mezi postavami nepřenáší.

Ještě k té bárce, u mě to fungovalo tak, že s touhle loďkou můžeš plout jen při pobřeží, jakmile totiž vypluješ na otevřené moře, tak jí vlny zničí. Plavat jde ovšem bez omezení, což mi připomíná, že jsem takhle jednou v divokých vlnách stíhal pirátskou loď, protože jsem omylem skočil do vody a nezbylo mi nic jiného, než za tou lodí plavat. Naštěstí kroužila kolem, takže po čase jsem si tipl správný směr kam plavat a tak nějak jsme se opět potkali :D

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Ivan Srpen 02, 2020, 10:10:25

Je tu ještě někdo, kdo hraje AC: Odyssey? Nebo to má aspoň nainstalovaný? :)

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Srpen 02, 2020, 19:13:40

Nehraji, ale mám nainstalováno, co bys potřeboval?

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Ivan Srpen 02, 2020, 19:43:33

No, co 14 dní potápím týdenní lodě, protože za ně pak získávám legendární skiny. No, a v týdnu od 11. - 19. 8. budu na dovolený a bohužel si to nebudu muset splnit. Tak by mě jen zajímalo, jaká bude týdenní loď a jestli už ji mám třeba splněnou.

Stačí v tom týdnu doběhnout k nějaký nástěnce s úkoly a podívat se, jaké jsou. Je mezi nimi legendární nabídka (za tu spešl měnu) na potopení lodě. Tam je napsaný, jaká loď se loví. Třeba tento týden je Lakedaimonia. Týdenní questy začínají vždycky v úterý v 16:00 našeho času a přesně za týden se mění.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Srpen 03, 2020, 06:13:17

Zkusím si na to příští týden vzpomenout :)

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Ivan Srpen 03, 2020, 07:21:02

Já se samozřejmě připomenu. :)

Jen jsem mapoval terén. ;D

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Ivan Srpen 11, 2020, 17:14:22

Ahoj Elemire (nebo někdo jiný ochotný poradit), můžu se teda zeptat, jaká je tento týden týdenní loď?

A pevně doufám, že to nebude jedná z těch tří, který mi ještě chybí..

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Srpen 13, 2020, 20:50:18

Prošel jsem řadu nástěnek a nic. Jediná nabídka byla na lov žraloků.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Ivan Srpen 13, 2020, 21:08:19

Aha, divný. Máš hru normálně origo a hraješ přes Uplay? Já se koukám pravidelně na nástěnku na lodi a tam se právě střídá týden lovení lodě a týden lovení žoldáka. A ten quest je jakoby zlatej a jenž něj symbol, že je za něj to Orichalkum..

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Ivan Srpen 13, 2020, 21:09:19

A samozřejmě online.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Srpen 13, 2020, 21:55:42

Samozřejmě používám cracknutou verzi, takže už z principu online nejsem.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Srpen 16, 2020, 21:59:43

Fakt nic. Dal jsem tomu ještě pár dní, ale dostal jsem akorát několik "vedlejších" úkolů na žoldáky. Pokud je to ovšem tak jak píšeš, tak u mě je to správně, ale s tím rozdílem, že já jsem lovil Lakedaimonii v týdnu 4. - 10.8. a po ní v týdnu 11. - 17.8. logicky navazoval žoldák (tak jak to u mě opravdu bylo). Jsme tedy proti sobě o týden posunutí.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Srpen 09, 2022, 19:12:57

Nakonec jsem se rozhodl, že přeci jen nějaký souhrnější příspěvek za třetí rozehrávku sepíšu. Důvodem je mimo jiné připravovaná část se screenshoty, kterých mám opravdu požehnaně a rád bych z toho sestavil nějakou menší galerii.

Do třetice jsem Odyssey rozehrál opět za Alexia, hlavní rozdíl mezi oběma rozehrávkami za tuto nekánonickou postavu je v tom, že jsem předtím neměl k dispozici datadisky, ty vyšly až v době druhé rozehrávky, kdy jsem si obě DLC prošel s Kassandrou. K tomu jsem se rozhodl, že změním některá dřívější rozhodnutí, abych viděl, jak moc se dá děj Odyssey ovlivnit, potažmo nakolik to dokáže vyvolat zdání změn, které bych jako hráč opravdu vnímal jako změny.

V tomto ohledu mě Odyssey zklamala, protože skutečných voleb, které mají vliv na příběh je velmi málo. Naopak, hodně voleb spěje ke stejnému cíli. Je tedy jedno, co si zvolíte. V principu jde jen o to, jakou cestu k cíli si vyberete - po dobrém nebo po zlém, s pokorou nebo s arogancí atd. Na první rozehrání to moc vidět nejde, pokud tedy netestujete všechny volby metodou save/load. Překvapil mě akorát úkol okolo povstání vedené Kyrrou, což je postava, se kterou může mít Alexios romanci. Té jsem se schválně vyhnul a čekal jsem tedy, že se dá dohromady s Táletem (spartským vůdcem, který přišel Kyře na pomoc). Jenomže Táleta na hostině otrávil týpek, kterého jsem někdy předtím (hooodně předtím) v nějakém úkolu ušetřil :) Bohužel, takových okamžiků je ve hře opravdu málo.

První DLC mi přišlo za Alexia mnohem schůdnější, což je logické, protože jako chlapovi mi romance s perskou dívkou sedla lépe, než tomu bylo v případě Kassandry a jejího perského manžela (Natakas) :D Alexiova manželka se jmenuje Neema, ale jinak je celý příběh schodný jako u Kassandry. Je to dost lineární dobrodružství, což vzhledem k efektivitě "systému" voleb je vlastně plus a je to takový návrat do systému Originu, který mi sedl mnohem více. Alexiův syn Elpidios je opět začátkem větve assassínů v Egyptě - jeho potomkem je Aya, manželka Bayeka. Tohle je vlastně další zajímavost, protože Elpidios je dle kánonu synem Kassandry a Nataka, takže klíčová pokrevní linie pak pokračuje přes Ayu. Jenomže hlavní postavou Originu je ve skutečnosti Bayek.

Druhé DLC je na tom s linearitou podobně, což je dáno opět sevřením příběhu do menšího rámce, tentokrát navíc rozčleněného do tří samostatných kapitol (lokací/map). Opět jsem se snažil o jiné volby, ale efekt je jen kosmetický. V Elyssiu jsem se díky spolupráci s Hermem vyhnul bossfightu s ním, ale stejně ho to stálo život. Snažil jsem se totiž o jakousi neutralitu mezi znesvářenými stranami, ale moc to nejde. Například výsledek spolupráce s Hekaté, kterou jsem celou dobu sabotoval, vyšel naprázdno. Přitom se to zprvu tvářilo tak, jako bych si zadělával na nějaký budoucí problém, jenomže realita je taková, že to vyšumělo do ztracena. Hádova říše pak proběhla úplně stejně, ale to je i tím, že druhá část DLC je o poznání kratší. Nyní stojím na počátku třetí části, ale zatím jí rozehrávat nebudu.

Ještě před druhým DLC jsem si střihl přídavek s dovolenou na Korfu, což je jakési zakončení Alexiovo pouti, kde jsem si prožil některé události, které jsou v původní hře jen okrajově zmíněny - proč přestalo Leonidovo kopí fungovat a jak Alexios přišel o své dovednosti. Je to poměrně krátké lineární dobrodružství.

Jelikož mě zajímaly i časové údaje a vývoj Alexia, tak jsem si schválně udělal pár poznámek. Základní hru jsem skončil na levelu 62 s herní dobou 124 hodin, přičemž 2/3 herní doby zabral průzkum světa (konkrétně 85 hodin). Plno vedlejších úkolů jsem si nechal na později, abych viděl, jak moc velký vliv na postavu mají - před jejich plněním byl Alexios na levelu 58, vedlejší úkoly tedy přihrály další 4 levely. Dovolená na Korfu přinesla jeden level a zhruba 2 hodiny hraní. První DLC vyšlo na 8 hodin hraní a level Alexia poskočil na 68. První část druhého DLC přinesla level 75 a 11 hodin hraní, druhá část pak level 79 a 9 hodin hraní. Pokud bych v základní hře nevynechal dva vedlejší úkoly, tak bych byl přesně level 80, ale to je spíš jen shoda náhod, protože dost zkušeností se získává i dalšími aktivitami, které se mi náhodně pletly do cesty (aktivně jsem je nevyhledával). Oproti rozehrávce za Kassandru jsem tedy o 4 levely výše a přede mnou je ještě jedna část DLC.

No, ale to nejzajímavější na celé rozehrávce je fakt, že tomu assassínskému příběhu nyní rozumím lépe, za což vděčím tomu, že jsem minulý rok odehrál většinu AC série. Hodně drobností mi předtím unikalo nebo přišlo nesmyslných. Teď je ten obrázek mnohem ucelenější. Nicméně dohrávat to budu už víceméně z povinnosti, protože po současných 152 hodinách už je toho moc a hra mě nemá do třetice čím jiným překvapit.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Srpen 12, 2022, 06:40:23

Tak poslední část už je opět za mnou - 7 hodin a finální level 83. Dohromady jsem tedy za tuto rozehrávku nechal v Odyssey 162 hodin a mohu říci, že jsem to bral opravdu svědomitě (za Kassandru jsem toho dost vynechával). Pokud pak jde o celkový čas za všechny 3 rozehrávky, tak mám v Odyssey nahráno 420 hodin, čímž jsem možná přeskočil i Skyrim. V něm mám sice odehráno taky dost hodin, ale jen 2 plné dohrávky základní hry a jednou i s oběma DLC. Na druhou stranu mě to až tak nepřekvapuje, Odyssey má podstatně větší mapu, takže pokud jsem to chtěl brát opravdu svědomitě, tak to prostě sebere pořádný kus času. Navíc musím připočítat, že hru už celkem znám, takže jsem mohl postup po mapě optimalizovat, což bylo hodně znát např. u DLC.

Závěrečný díl Atlantidy mi nyní přišel mnohem srozumitelnější, protože zrovna v této části se hra opírá o znalosti předchozích her, takže mi ty texty a odkazy už nepřišly tak zmatečné. No a tím jsem asi Odyssey vytěžil na maximum a mohu jí s klidem uložit k spánku :) Na rozdíl od Origins, kde mě nejspíše čekají ještě DLC, kterým jsem se doposud vyhýbal. Navíc u Origins je více než pravděpodobné, že se k němu jednou vrátím kompletně od začátku, což u Odyssey už nehrozí.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Srpen 14, 2022, 06:52:50

Našel jsem video o 8 klíčových (kritických) rozhodnutí v Odyssey ...

Milenecký trojúhelník okolo Kyrry mi nějak unikl.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Ivan Srpen 17, 2022, 11:39:57

Tak to je úctyhodný. Já mám něco přes 300 hodin v mým prvním průchodu a příběhově jsem pořád po třetí kapitole s tím, že mám najít matku. Ten příběh je zkrátka to poslední, co mě na tom zajímá. Spíš se dost často vracím pro denní a týdenní questy a vydělávám drachmy, vylepšuju zbraně a zbroj, upgraduju rytiny, level samozřejmě dávno 99, mapu mám komplet prolezlou, všechny otazníčky splněný, všechny orichalka posbíraný. Do druhýho průchodu se určitě pustím zase s Kassandrou, v New Game Plus, ten Alexios mi je nějakej nesympatickej. Akorát teda do New Game Plus mě to pustí až po dohrání příběhu, do kterýho se mi teda vůbec nechce. Je to začarovanej kruh.:-D

A jen taková poznámka, ta hra mě takhle baví hrát. Baví mě ten simulátor žoldáka a svět starověkého Řecka. Baví mě spousta vylepšování postavy, generované vedlejší úkoly, skupinové bitvy, námořní bitvy, lovení žoldáků. Prostě mě baví to hraní jako takové, neberu to jako závod to mít co nejrychleji dohrané a odškrtnout si další hru. Z toho důvodu mě neláká ani Origins ani Valhalla. V Odyssey se vyblbnu dost.:-)

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Srpen 01, 2023, 22:23:58

Předevčírem jsem pro oddych od Wizardry 8 rozehrál Origin a narazil jsem na jednu zajímavost, která tak nějak souvisí s Odyssey. V jednom příspěvku jsem zmiňoval, že u Athén byla původně nudistická pláž, kterou pak Ubisoft patchem zrušil, protože mu prý přišly stížnosti na historickou "nevěrohodnost". V Originu jsou oproti tomu ženy nahoře bez ponechané, ale týká se to jen Egypťaněk. Tedy to jsem si alespoň doposud myslel, protože dneska jsem v Originu na východní pláži vedle Alexandrie narazil na podobnou pláž plnou Řekyň :D. Nevzpomínám si, jestli tam ta pláž byla vždy (asi jo), nicméně je vtipné, že z Odyssey svlečené modely Řekyň odstranili a v Originu je ponechali, protože ty modely jsou úplně stejné.

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Ivan Srpen 02, 2023, 13:55:02

No jo, a já začal hrát Odyssey až potom, co to odstranili. ;D

A Origins kvůli tomu instalovat a hrát nebudu, ale je pravda, že to je vtipný. Asi kvůli tomu nikdo neudělal takovej bugr. ;D

Název: Re:Assassin's Creed: Odyssey
Přispěvatel: Elemir Srpen 04, 2023, 20:38:14

Origins už podle mě nebyl v té době tak hraný, navíc pláž u Alexandrie je i přes přítomnost synchronizačního bodu docela přehlédnutelná. Kdyby jedna z těch ženštin nevylezla nahoru k altánku, tak bych to taky víc nezkoumal (když si navíc vezmu, že to hraji po čtvrté ...). Na druhou stranu, pláž u Athén v Odyssey nemá ani ten synchronizační bod, takže hráč nemá vůbec důvod na ní chodit :D.

Komunitní fórum stránek Svět Might and Magic

Obecná diskuze => O hrách a hraní obecně => Téma založeno: Elemir Říjen 29, 2018, 20:45:24