Tisknout stránku - Mass Effect: Andromeda

Obecná diskuze => O hrách a hraní obecně => Téma založeno: Elemir Březen 27, 2017, 20:49:08

Název: Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Březen 27, 2017, 20:49:08

Po drobných peripetiích s předáním balíčku mi objednávka dneska dorazila, takže jsem mohl Andromedu konečně vyzkoušet. Krom steelbooku mi dorazila i objednaná příručka, což je na herní poměry docela slušná bichle. Je zatavená ve fólii a zatím nemám v plánu jí vybalovat, ale tipuju, že obsahově to bude podobné příručce k Dragons Age: Origins, akorát je to prostě objemnější a v pevné vazbě.

Hru jsem stáhl přímo z Originu, s DVD se mi patlat nechtělo. Origin mi vypočetl zhruba hoďku stahování, ale již po dvaceti minutách (42%) mě to pustilo normálně do hry a stahování pokračovalo na pozadí. Jestli to má nějaký negativní efekt netuším, ale přišlo mi, že je dostupné vše, co má. Před tvorbou postavy jsem zabrouzdal do konfigu, kde jsem zapnul titulky a nastavil grafiku na ultra.

Namísto přednastavené postavy jsem si dal custom, což je trochu sázka do loterie. Úplně modulární ten systém tvorby obličeje není, po zhruba čtvrt hoďce jsem spáchal něco na způsob mladého Chrise Adamse ... když měl ještě vlasy :D Ve finále je to jedno, protože v samotné hře se objevilo pár nedostatků, které při modelaci vidět nešly (např. podivné vrásky). Největším gólem je, že podle nastaveného vzhledu hlavní postavy se přizpůsobí vzhled otce a ten mě opravdu rozesmál :D Skoro se až děsím potkat svou sestru :D

Když už jsem se k tomu přiblížil, ano našel jsem v animacích pár podivností, něco mi vykouzlilo úsměv na tváři, ale to samé se mi občas přihodilo i u původní trilogie, hlavně u třetího dílu. Jako jo, jde si toho všimnout, aniž byste se na to zaměřili a těžko to kdo může okecávat, protože to bylo hned v úvodu hry, takže to nebyl žádný "neodladěný" algoritmus. Nicméně bych to neřešil. Mnohem více jsem se lekl jedné slečny u informační tabule, která mi připomněla letní výhled z okna u našich - bydlí na takovém typickém českém sídlišti s větším zastoupením jedné menšiny. Ne dobrý, tyhle úlety amerických studií beru, v rámci korektnosti nesmí na nikoho zapomenout ... ale proč jí proboha obarvili vlasy na oranžovo??

Úvod hry je docela hektický a má opravdu spád. Angličtiny není potřeba se tolik bát, je to opravdu něco na způsob sledování Star Treku v originále, ostatně úvod hry jakoby této sérii z oka vypadl. Je pravda, že nesleduju úplně všechno, např. doplňkové texty z okolí apod. V akcích jsem pak více odkázán na poslech, ale tady zase dobře funguje dabing, postavy mluví opravdu srozumitelně.

Volba dialogů má několik možností, které odpovídají zhruba rozpoložení postavy, takže konečně můžete odpovědět tak, jak se zrovna cítíte a nemusíte sledovat případný zisk do přesvědčení. Možná to má i v Andromedě nějaký vliv, ale přijde mi to takto přirozenější.

Jenom jsem se ve hře rozkoukal, dorazila ke mě Cora, což je postava, o které se všude hodně psalo. Já nevím, mě osobně se ničím nezprotivila, přijde mi úplně normální a kupodivu i vzhledově to není takový úlet. O chvilku později jsem se v rychlosti seznamoval s Liamem, to byla scénka opravdu jak vystřižená z nového Star Treku :) Ono pokud jde o věk protagonistů, jak nový Star Trek tak třeba i Hvězdná pěchota vsadili na mladé herce a ničemu to nevadilo. Tohle je opravdu jen zbytečná hysterie. Kupodivu si nemůžu stěžovat ani na dialogy. Občas padne nějaké to klišé, ale jinak to má dobrou úroveň.

Ovládání Andromedy je trošku odlišné od původní trilogie, ale snadno se na to adaptuje. Skener je prima věcička a hodně mě potěšilo, když jsem s ním zamířil na první houbu na planetě, kam jsem spadl (ne, nebudu to více rozebírat :D ). Výstup skenování měl hlavu a patu, což asi ne každý současný hráč ocení, ale to je mi ostatně jedno :D Přinejlepším je to chyba dotyčného, že nedával ve škole větší pozor. Pro mě je to přesně ta úroveň detailu, která tomu skenování dává smysl. Na druhou stranu, je mi jasné, že časem to může být nudný prvek hry, pokud s ním hra nebude nikterak pracovat, ale to první rozhlížení po okolí mi beztak utnula bitka s enemáky.

Vysněná planeta, ke které měl můj otec zrovna prima monolog (na motivy I have a dream ...), není snem jenom ras z Mléčné dráhy, ale zabydlet se tu pokusili i domorodci z Andromedy. Naneštěstí nejsou zrovna přátelští. Autocover funguje celkem dobře a střelba taky nijak nevybočuje ze standardu. Je prostě vidět, že Frostbite engine byl primárně navržen pro FPS a naplno to zůročuje.

Zatím jsem ve hře strávil jen hodinu a čtvrt, ale už nyní si dovolím říci, že tohle mě bavit bude. Ten hejt kolem mi přijde opravdu přemrštěný. Nicméně pokračovat zatím nebudu, musím to vzít nejprve hezky popořadě.

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Březen 28, 2017, 15:38:55

Nějak mě to nedalo a ráno jsem si řekl, že si udělám kafe a dojedu alespoň tutorial :) Kafe byly nakonec dvě a sezení jsem ukončil o 7 hodin později :D

Předně začnu tím, co mě irituje a to je nešvar posledních let - MMO prvky! V Bioware se očividně snažili, aby to nebylo úplně do očí bijicí a respawn potvor a enemáků dával smysl. Jde prostě o to, že vy vyčistíte nějaký úsek od emzáků a po nějaké době si k němu znovu přilítne další hlídka, jakoby se nechumelilo. Budiž vývojářům ke cti, že respawn se netýká všech zón, ale vesměs šlo zatím o doplňkové body na mapě. Příběhové zóny zůstávají vyčištěné, což je ostatně logické. Obvykle se totiž řídí vlastní sadou naskriptovaných událostí.

První část tutorialu končí dobytím stanice kontroly atmosféry, kde jsem se definitivně rozloučil s otcem - operace se poněkud zvrtla. V následujícím videu jsem pak nejspíše viděl samotného hlavního záporáka hry anebo hodně vysokého velitele kettů (to je ona nepřátelská rasa).

Oběť otce málem přišla vniveč, ale nakonec jsem se probral a po krátké diskusi si byl nucen přiznat, že nyní padla role Pathfindera na mě :) S tím se loď vydala směrem k vesmírné stanici Nexus, což je to v podstatě taková Citadela 2.0 :D Stanice je stále ještě ve výstavbě a měla sloužit jako hub, kde se měli všechny lodě programu setkat a odtud měla začít kolonizace nových světů. Jenomže jsme jaksi přiletěli zatím jediní, řada dalších lodí měla nějaký problémek, o jiných se neví vůbec nic. Velení stanice je taktéž mírně zmatené, ale významné slovo tu bude mít nejspíše jistá Addison, které jsem se ovšem vyhnul.

Během chvilky jsem získal první úkol na stanici, který mi osvětlil další možnosti skenování (najít sabotéra). Mezi tím jsem si popovídal s pár novými protagonisty - velitelem sekuriťáků, krogankou a jedním salarianem. Od velitele sekuriťáků jsem získal přístup k bezpečnostnímu terminálu, což se mi časem nejspíše hodí. Nyní jsem s tím pořešil úkol se sabotérem.

Vedle velitele sekuriťáků je jedna speciální konzole (APEX), která obshuje další MMO prvek a tím jsou denní úkoly apod. Dá se to řešit formou multiplayeru, nebo vyslat zástupný tým a čekat, jak dopadne. Zatím jsem zkusil poslat tým na první misi a uvidím, co mi to přinese, ale podle mě se dá APEX klidně ignorovat.

V jedné fázi prohlídky stanice mě povolala lodní AI, tak jsem si jí šel vyslechnout. Jmenuje se SAM a původně jsem si myslel, že se jedná o pouhý lodní počítač lodě, která nás sem dopravila, jenomže tenhle počítač se spojil s mým kortikálním implantátem a krom jiného posiluje moje fyzické dovednosti. Je tím mimochodem vysvětlena schopnost přepínat povolání. V tuhle chvíli jsem jen potvrdil, že chci být i nadále infiltrátorem. Hned poté mě SAM poslal převzít malé překvapení - vlastní vesmírnou loď jménem Tempest. A tady jsem se mimice musel opravdu zasmát, protože namísto výrazu udivení vypadala moje postava spíše jako šílená :D

Hra se mě nijak neptala a Tempest se vznesl rovnou vzhůru za dobrodružstvím. Namířil jsem si to na planetu Eos, kde začíná první velká mise. Kolonizace Eosu jaksi selhala a mým úkolem je situaci prošetřit. Svým způsobem je to analogie misí na Eden Prime v půvoní trilogii, jen je mnohem větší. Eos je další z planet, kde se nachází zařízení pro řízení atmosféry. Kdo ho postavil a proč, se neví a rádi by se to dozvěděli i Kettové, kteří se zde nacházejí v hojném počtu. Na začátku je k dispozici jen jedna zóna, kolem níž je štít na ochranu před radiací. Uvnitř zoný je tedy bezpečno, mimo zónu je to na obleku, který se při ochraně před radiací pomalu vybíjí ... čím vyšší stupeň radiace, tím je vybíjení rychlejší. Naštěstí jsem brzy přišel k dalšímu dobrému pomocníkovi - vozítku Nomad.

Nomad je vylepšenou verzí toho vehiklu z jedničky, dokonce má lepší jízdní model, ale pořád je to takové ... no, ujeté :) Nicméně jako štít slouží dobře. Není to však bojové vozítko, jeho hlavní výbavou je skener prvků a mobilní těžební sonda. Hned za první zónou jsem stihl Nomád proklít, ale chybka byla na mé straně. Kousek po cestě z tábora je odbočka do mírného kopce vpravo, ale Nomád ten kopeček prostě nevyjel :) Přitom je to docela klíčová odbočka, jak jsem po pár hodinách zjistil (kopeček se dá vyjet přepnutím jízdního modelu).

Díky tomuto kiksu jsem začal úkol s nalezením procesoru prostředí řešit od konce a pomalu jsem se dostával do úzkých (ani jedna z ovládacích konzolí nefungovala a nebylo zřejmé proč). Teprve když jsem přišel na způsob, jak ten kopeček vyjet, nabral děj na spádu. Ono se to dá tedy celé objet, ale z počátku jsem byl celkem rád, že alespoň tuším, kde jsem. Celá oblast je totiž něco Grand Canyon a orientovat se jen podle skal chvilku zabere.

U první "navigační" věže jsem se potkal s kroganem Dracem, kdy moje družina nahodila další prima škleb :) Draco se ovšem zase rozloučil a zmizel. Narazil jsem zde na první nefunkční konzoli a to samé se mi stalo u druhé věže. Teprve třetí konzole vypadala funkčněji, ale než jsem se nadál, skončila na mě Pebe ... moje budoucí členka týmu. A jak se říká, do třetice to nejlepší, tenhle ksicht stál opravdu za to :D Začínám si myslet, že je to snad schválně, za tohle by se ani Shrek nemusel stydět ;) Pebe je sympatická asarijka, se sklonem k archeologii, ale povahově je to něco zcela jiného než Liara. On by se samozřejmě každé postavě dal přiřadit nějaký vzor, ale o kopiích nemůže být ani řeč.

Aktivací konzole se mi otevřelo řešení předchozích dvou konzolí, takže za chvilku už jsem sestupoval do nitra starobylé stavby, kde jsem konečně nalezl hledaný procesor a obnovil atmosféru Eosu - bohužel, radiace zůstala.

Mapa Eosu obsahuje klasické luxovací prvky, zatím se ztrácím v tom, co má význam a co můžu v klidu ignorovat. Pravděpodobně si to na Eosu vyzkouším a pak uvidím. Při přesunu mezi zónami nejsem naštěstí odkázán jen na Nomáda, ale postupně si tu tvořím i jakési základny, u nichž funguje rychlé cestování. Nedostal jsem se ani k vylepšování postavy, byť už jsem level 6, nebyl proto zatím žádný důvod.

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Březen 29, 2017, 20:14:22

21 hodin za mnou, postava je čerstvě level 16. Abych se k tomu nemusel později vracet, tak na úvod ještě doplním, že hraju na normal obtížnost, přičemž jsem doposavad cvičmo zvedl jen sniperku na 3 úroveň a výbavu používám tu, co jsem si vybral pro úvod na Eosu (vyměnil jsem akorát helmu a hrudní plát za bonusový z DLC). Teprve ke konci mise na nové planetě začalo přituhovat, ale ke změně výbavy mě to beztak nedonutilo. Navíc se přiznám, že si začínám plést všechna ta jména :) Je toho opravdu hodně, co musí hráč sledovat a jak to není v CZ, tak se musím soustředit i na překlad.

Na základně na Eosu jsem si ještě promluvil se všemi postavami, co měly dostupný dialog a poté jsem vyrazil an obhlídku do vzdálenějších zón. Možná bych měl stručně shrnout, jak to vlastně s těmi planetami je. Každá planeta, na které lze přistát, má určenou obdélníkovou oblast, po které se budete v rámci misí pohybovat. Rozlohou to není nic malého, ale v porovnání s celou planetou je to jen zlomek. V principu je to podobné výseku planety z jedničky. Hlavním cílem mise je zlomit odpor kettů a postavit základnu. Jak se to provede je pak odvislé právě od konkrétní planety.

Eos je zamořený radiací různé úrovně, takže prozkoumat lze jenom část oblasti. V zónách 2 a 3 už je příliš nebezpečno a Nomád se v nich dokáže pohybovat jen po určitou dobu (nakonec vlivem poškození vybouchne). Vylézt v zónách s radicí nad 2 ven, je taky sebevražda. Po 11ti hodinách od začátku hry jsem tak měl dosavadní aktivity na Eosu uzavřené a čekal mě návrat.

Cestou na Nexus jsem se jal do prozkoumávání ostatních planet a systémů. V tomhle se Andromeda neliší od trojky, akorát vám tu nehrozí přepadovka Reaperů, jinak je to opravdu to samé. Přistát lze jen na příběhových planetách a těch je v porovnání se zbytkem málo. Dokonce ani tolik skloňovaný openworld se nekoná, jednotlivé systémy se zpřístupňují v závislosti na pokroku v hlavní dějové lince. Oproti původní trilogii jsou však jednotlivé systémy graficky propracovanější a cestování mezi planetami a systémy je provedeno z vlastního pohledu.

Na Nexusu jsem vyslechl oslavný proslov za založení funkčního outpostu (základny) na Eosu a trochu jsem pokročil s vyvšetřováním vraždy z úvodu hry. Ředitel Tann mi poté sdělil informace o systému Onaon, kam by měla směřovat moje další aktivita. Prošetření vraždy mě sice chtělo vrátit na Eos, dokonce se poblíž otevřel nový systém k průzkumu, ale rozhodl jsem se Tanna poslechnout. Před cestou na Onaon mi Origin psal 12 hodin ve hře.

Cesta se naneštěstí zvrtla a Kalla jen tak tak stihl Tempest zastavit ... před námi se objevila těžce vyzbrojená flotila kettů, vedená samotným Archonem. Zatímco jsem se pokoušel Archona zdržet, SAM propočítal úhybný manévr a úspěšně se nám podařilo zdrhnout. Archon je stále ještě trochu mimo z toho, že se mému otci podařilo napojit na starý systém řízení podnebí a tuto schopnost jsem očividně podědil, takže mu můj úprk rozhodně po chuti nebyl :D Jenomže radost byla jen dočasná. Sotva jsme se vymotaly z elektrizující anomálie, obklíčila nás čtveřice neznámých plavidel. Narazili jsem na angary a přede mnou byl první kontakt.

Angarské lodě nás "doprovodily" na Ayu, skrytou planetu angarů. U jejich vůdce Evfry jsem musel použít lehkou diplomacii, ale získal jsem si jen částečnou důvěru. Přislíbil jsem angarům pomoci s jejich domovskou planetou v systému Onaon a jako průvodce a dohlížitele jsem dostal Jaala.

Jaal je další z řady společníků, které lze využívat a nutno dodat, že je to sympatický týpek. Obzvláště ve spojení s krokagen Dracem je o zábavu postaráno :) Angarové mají poněkud zvláštní držení těla a jako většina emzáků mají menší počet prstů. Tohle mě na ME vždycky fascinovalo, jak si jsou některé rasy podobné, ale jen asarijky mají 5 prstů apod. K Jaalovi začínám mít podobný vztah, jako ke Garrovi.

Musím na chvilku odbočit. Dost mě v tomhle ohledu udivuje, jak si někteří stěžují na hůře propracované charaktery apod., ale že by to bylo tragické, se rozhodně říci nedá. Natož mluvit o kopiích. Jak se ve hře postupně dostávám dále, tak začínám nabývat dojmu, že většina těch rádoby kritiků odehrála maximálně kousek hry, protože v diskusích se jako argumenty objevují věci, které jsou očividnými nesmysly. Pokud jde o setting, i kdybych neznal název hry, bez rozmyšlení bych prohlásil, že tohle je Mass Effect.

Cestou do systému Onaon jsem proletěl i okolní systémy a provedl průzkum. Teprve poté jsem v cílovém systému zamířil na planetu Voeld.

Voeld je ledový svět, ale narozdíl od Eosu je zde přežití podstatně snažší. Díky tomu se dá celá oblast projet rovnou křížem krážem. Teprve na Voeldu jsem začal více rozumět některým značkám na mapě a kromě mobilních základen (takové malé plechové buňky) jsem se pustil více do těžby surovin. Když se tým ocitne venku a začne vlivem mrazu strádat, postačí dojít k nějakému z bodů, kde je zdroj tepla (infra lampy apod.). Bezpečné je i okolí mobilní základny a dost dobrou ochranu poskytuje Nomád. Ten je navíc na Voeldu velmi užitečný a konečně jsem mohl docenit jeho jízdní vlastnosti.

Vzhledem k odlišené struktuře Voeldu probíhá odlišně i plnění základních úkolů. Na planetě se nachází několik základen angarských partyzánů, kteří úspěšně čelí kettské invazi. Ani jedna ze stran však nemá převahu. Oproti pustému Eosu je tu potřeba udělat o krok navíc a to získat určitou hodnotu vlivu u angarů. Teprve poté je možné zbudovat outpost (zatím jsem se vyškrabal na 35% z potřebných 40%).

Pomalu jsem projel oblastí id severu až na jih a pomocí mobilních základen si vytvořil přístupové body pro rychlý přesun. Krom toho jsem splnil pár misí pro jednotlivé tábory. O několik hodin později mi velitelka třetího tábora pomohla s odstraněním obranného štítu kettské hlavní základny. Na Eosu je podobná stavba taky, ale je zrovna oblasti s vysokou radiací. Na Voeldu jsem si tak mohl poprvé vyzkoušet kompletní průzkum oblasti, včetně zlomení kettského odporu.

Dobytí úbočí hory s pevností bylo jednoduché, dokonce ani výstup k pevnosti nebyl problematický, jenomže poté následoval menší horor. Hra tu má totiž blbě nastavený checkpoint a manuální ukládání je samozřejmě nedostupné. Vzdálit se přitom taky nelze, jinak se pevnost respawne. Přitom se jedná o hodně dlouhou pasáž, při které lze snadno udělat chybku (asi 3x jsem umřel a musel si to celé zopakovat). Jakmile jsem však prošel do hangáru, bylo to už v pohodě. Zničení obranných prvků pevnosti naštve elitního ketta, což je takový miniboss, ale jediné nebezpečí při boji s ním je, že vám dojde munice :) Je potřeba mu nejprve sundat štít, což se dělá tak, že zničíte sondu, která mu ho udržuje. Kett si sondu obnovuje, takže to chce po sundání štítu dobře mířit, jinak je to na dlouho.

Dobytím pevnosti jsem získal velký kus vlivu a v pořadí jsou ještě dvě menší základny, které také přišly o štít. Krom toho jsem na Voeldu nevyřešil procesor podnebí. Během jednotlivých misí jsem dostal vybrat, jestli půjdu úspěch ohlásit veliteli na Aye, ale vždycky jsem to odmítl a pokračoval dále. Pár hodin mi to tedy ještě zabere.

Na závěr jen několik drobností. Systém vývoje postavy je zkopčený z trojky, což jsem si vyzkoušel u sniperky. Krom toho je možné si za speciální body (AVP) dokupovat ještě perky (takový bonus). Grafika je příjemně koukatelná, vadí mi jen občasné propady FPS, které jsou ovšem dost velké. Povětšinou se mi však hra drží na 60 FPS. Inventář je omezený na 50 položek, ale mezi regulérní položky se počítají např. jen zbraně, zbroje atd. U obchodníků lze naštěstí prodávát neomezeně. Rozhovory s některými postavami jsou problematické, protože jsou v defaultu natočené tak, že se u nich ukazatel pro rozhovor zobrazuje jen v určité pozici, takže je to někdy dost piplačka, vychytat ten správný okamžik. Postavy na Tempest je dobré chodit pravidelně prokecávat, stejně tak číst emaily - o osobních úkolech pro společníky se ani jinak dozvědět nelze, byť mají patřičné téma v dialozích (nejprve je opravdu potřeba přečíst si email). Pokud jde o deník, ten je tříděný celkem logicky, tedy pokud si pamatujete názvy jednotlivých oblastí :) Vůči UI však nemám výhrady, Zaklínač 3 byl mnohem zběsilejší.

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Březen 30, 2017, 07:58:29

Včera jsem ještě úplně zapomněl na jeden detail z boje. Automatické ukrývání za překážku nefunguje úplně vždy, ale po tom množství absolvovaných bojů si myslím, že je to tak záměrně a u některých objektů to nejde. O něco horší je to spíše s vykouknutí zpoza překážky, kdy mám občas najednou před sebou objekt, který se původně zdál být na okraji zorného pole. Typická situace, vystrčíte hlavu, zacílíte přes zoom a v puškohledu vidíte sloup :)

Sniperku využívám dost často. Byť Andromeda na klasické rozdělení povolání už tolik nehraje, já se držím zaběhnutého standardu z jedničky a jako Infiltrátor si na ní zakládám. Jen na jedné misi jsem sniperku zaměnil za útočnou pušku. Do sniperky se už v základu vejdou 3 náboje a samotný "zásobník" je dost velký. Přebíjení je docela pomalé, ale jak jsem koukal, dá se to vylepšit zvýšením dovednosti. Dost potvor vydrží klidně 2 zásahy, takže ta třetí kulka je jen načínací a poté je potřeba přebít. Časem se nejspíše dostanu k silnějším puškám, takže to bude mít větší efekt. Výzkum lepších zbraní mě zatím moc neuchvátil, protože to vyžaduje dost peněz a jestli jsem dobře viděl, tak i výzkumných bodů, které hráč dostává za skenování všeho možného. Alternativou je zbraně nakupovat přímo.

Trochu jsem se obával využití jetpacku, ale není to nic přehnaného. Dají se s tím dělat v podstatě jen krátké skoky. Pomůže to při průzkumu a je to použitelné i v boji v kombinaci se zbraní na blízko. V kombinaci se sniperkou lze docílit efektu zpomalení času, ale z taktického hlediska je to použitelné jen někdy. Anebo jinak, využití jetpacku v boji je hlavně o tréninku. Při boji zblízka jsem byl dost překvapený, jak je omnitool efektivní a v kombinaci s výskokem je to ještě větší rána. Jenomže se musíte taky trefit, ne doskočit na místo, kde už nikdo není :D I když on tu funguje i úder do země, který způsobí menší vlnu, takže úplně vniveč to přijít nemusí.

Společníky už nelze tolik komandovat, lze jim maximálně vydat příkaz, kam mají vyrazit a to je vše. Není to však využitelné u skriptovaných přepadovek, kdy pošlete někoho z týmu vpřed, aby spustil trigger a nalákal protivníka na sebe. Hra v tomhle čeká, až trigger spustí sám hráč. Při dobývání pevnosti by se mi to bývalo hodilo. Jako sniper bych správně neměl dopředu vůbec lézt.

Celkový pocit z boje mám velmi dobrý. AI protivníků funguje dobře a dokáží překvapit. Postavit se někam hodně dozadu ještě neznamená, že se boj strhne mezi protivníkem a s společníky v přední lajně. Někteří se klidně v houfu rozeběhnout ke mě, takže jsem nucen často měnit pozice a kolikrát už se mi stalo, že zatímco jsem se soustředil na dění před sebou, jeden, dva ketti mě nepozorovaně obešli :) Navíc i protivníci umí skákat, takže ani střecha není automaticky bezpečné místo pro snipera.

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Březen 30, 2017, 20:21:20

Ráno jsem tomu moc nedal a strávil ve hře jen další 4-5 hodin. Nicméně to zcela postačilo na dořešení většiny problémů na Voeldu.

Procesor podnebí se zpřístupnil stejným způsobem jako na Eosu, jen kombinace "sudoku" byla trošku složitější :) ... Aktivovat směrový paprsek totiž obnáší odhalit skenerem runy, které se k panelu váží a pak pomocí konzole vyvolat šachovnici, ve které se runy skládají dle pravidel sudoku. Jenomže u některých úloh můžou klidně vyjít dvě odlišná řešení, přičemž hra bere jen jedno, takže je potřeba si zapamatovat i předchozí pokus. Po vyřešení trojice věží se ukáže místo vstupu k procesoru.

Uvnitř stavby to bylo na orientace jednodušší než na Eosu, podzemí je dokonce menší, ale stejně jako na povrchu, i tady je potřeba se krýt před mrazem (mimo ochranné bubliny je mrát smrtící). Soubojů s roboty je tu jen pár, výzvou je akorát zpětný útěk ven. Po obnovení řízení prostředí mi náklonnost na Voeldu překročila 70% a kousek od vstupu procesoru je údolí, kde jsem založil outpost. Tím jsem se dostal na pěkných 98% a další procento jesem získal splněním posledních vedlejších úkolů pro angary. Jak se dostat na 100% zatím netuším.

Na základně jsem dostal hned taky jeden úkol, ale ještě předtím mi naskočila mezi úkoly prioritní mise, kterou jsem zatím ignoroval, protože vede nejspíše mimo systém Onaon. Chtěl jsem nejprve dořešit vše na Voeldu.

Během posledních misí jsem pak přišel na další zajímavost. Omylem jsem se vybavil kettskou odstřelovačkou, což je pulzní puška s výrazným zpomalením (na pohyblivé cíle tedy dost naprd), tak jsem si to šel k mobilní základně prohodit. Přitom jsem zjistil, že můžu postavu vybavit více zbraněmi stejného typu, čímž si zvýšit mimo jiné zásobu nábojů.

Trochu jsem sledoval i kettské aktivity v oblasti a zjistil jsem, že ne všechny body v krajině se respawnují, byť mi na první pohled přijdou co do významu stejně (ne)důležité. Pravděpodobně to nezávisí ani na hodnotě náklonnosti.

Po založení outpostu jsem zažil dvojici drobných překvapení ve vedlejších úkolech. Minimálně jeden byl dostupný i před založením outpostu, čímž je celá situace o to překvapivější, v obou se totiž potkáte s turiany. Posádka Tempestu tedy není jediná, která se na Voeldu vylodila. Oba "týmy" turianů se tu navíc zabývají pochybnými činnostmi. Jeden tým jsou pašeráci, kteří pomáhají zdejšímu obchodníkovi a druhý tým ochraňoval kontroverzní angarskou vědkyni (snažila se získat vylepšení pro angary, ale za cenu vyhubení zdejších uctívaných stvoření). Nenechal jsem jí to samozřejmě dokončit.

V jednom z vedlejších úkolů jsem se potkal s podivnou AI, kterou SAM odhalil jako ne zrovna pravdomluvnou. Chtěla se mnou uzavřít jistý obchod (propojit se SAMem), v podstatě mě kvůli tomu zkusila vydírat, tak jsem jí jednoduše zabil ... jo, to je pozůstatek mé averze k Reaperům, ale to nemohla vědět :D Zkušenosti jsou za to stejné, jako v případě, kdy na její návrh přistoupím, ale nepřišlo mi to nijak výhodné. Teď mě spíš napadá, jestli to není to 1%, co mi chybí? Ono jí šlo totiž vydat angarům.

Poslední vedlejší úkol, na který jsem se vrhnul a který asi taky urychleně opustím, už byl pro můj outpost na Voeldu. Sledoval jsem osud trojice výzkumníků, které přepadla zdejší starobylá robotická entina, ale ta potvora je za prvé hodně velká, za druhé dost nebezpečná a za třetí je v zóně s vyšším poškozením mrazem. Nechám si jí proto na jindy.

Edit: nakonec jsem si vzpomněl ještě na jeden prima vedlejší úkol pro angary, který byl lehce zákysový. Měl jsem za úkol zachránit jednu členku rebelů, která vyrazila sabotovat kettské důlní zařízení, ale detonace byla natolik silná, že to opravděpodobně nikdo nepřežil. Průzkum mi však odhalil minimálně jednu přeživší. Problémem byly zavřené dveře. Na princip otevření jsem přišel hned, ale realizace vázla. Všechny dostupné kozole nebyly schopné nic otevřít a přívod hydrauliky směřoval do místnosti kryté skleněnou výplní. Samozřejmě jsem do ní zkusil střelit, ale mělo to nulový efekt. Už jsem pomalu začal větřit bug, když tu jsem se k výplni vrátil a vypálil do ní sniperkou několik ran po sobě. Její struktura se mírně změnila a dalších několik ran výplň zcela rozbilo :)

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Březen 31, 2017, 16:14:17

Nakonec jsem se rozhodl ono robotické monstrum zničit a získal jsem konečně 100% náklonnosti na Voeldu.

Všechny tyhle robotické potvory jsou pozůstatek nějaké prastaré civilizace a ano, v podstatě by se daly přirovnat ke Keeperům z Citadely. Rozdíl je jen v tom, že těhle je více druhů a dokážou útočit.

Ta velká potvora, co jsem sundal, se jmenovala Architect, takový kříženec šavlozubce z Tuchanky s chobotnicí. Základem boje je pravidelný pohyb, doplňování munice a doplňování štítu proti mrazu. V boji se pak střídá fáze střílení do nohou, kdy je potřeba Architecta oslabit, poté pár zásahů do tlamy a čelit vyvolaným nižším potovorám Je to zdlouhavé, s lepší výzbrojí by to šlo asi lépe, ale nijak složité.

Posledním úkolem bylo umístit na Voeldu vysílač a tím to pro mě prozatím skončilo. Čas se posunul na 27 hodin a v konferenční místnosti jsem si promluvil s Evrou, hlavou ankarského odporu. Zadal mi misi, kterou jsem měl možná plnit souběžně už s pomocí na Voeldu, ale nejspíše se nic neděje. Projel jsem si emaily, získal další dva perky (navýšil jsem si kapacitu inventáře z 50 na 65) a poslal dedikovaný tým na misi APEXu.

Přemýšlím, jestli mám rovnou oběhnout společníky, nebo pokračovat v Evrovo misi. Pomalu čistím žurnál, ale pořád v něm mám dost různých úkolů a nerad bych nabral další :D V principu to připomíná dvojku a trojku, kdy se po úvodu najednou vyrojí vše možné a galaxie se docela do široka rozevře v ten zdánlivý openworld. Předpokládám však, že pak se to zase začně zavírat a většina systémů zůstane jen jako křoví. Nicméně bych rád skončil s minimem úkolů v deníku co nejdříve.

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Březen 31, 2017, 20:46:55

Včera jsem nainstaloval nejnovější ovladače na grafiku a propady FPS se výrazně zlepšily. Hned na úvod si navíc trošku rýpnu, včera jsem přečetl další recenzi a opět koukl i do diskuse. Pořád se omýlá, jak má Andromeda horší grafiku než jednička a nevím, jestli se tomu mám smát nebo dotyčné litovat. A není to opravdu jen úrovni nastavených detailů, Andromeda musí i na střední detaily vypadat velmi pěkně. Zrovna plním mise na Havarlu a je tu řada hezkých výhledů. Jestli se někdo rozhodl Andromedu bojkotovat, tak prosím, ale vymýšlet si nesmyslné argumenty je opravdu zoufalé.

30 hodin za mnou a jsem docela slušně zakousnutý do třetí příběhové oblasti na planetě Havarl, domova předků angarů (Havarl je svět druhého systému, který se po rozhovoru s ředitelem Tannem na Nexusu otevře, výběr je tedy na hráči).

Oblast je opět koncipována úplně jinak, je to v podstatě džungle plná trosek Remnantské civilizace (to je ta pradávná civilizace zmíněná v předchozím příspěvku). Díky prostředí tu nemůžu používat Tempest, takže suroviny zde místo těžby nacházím v kontejnerech, což mi docela vyhovuje ;) Oblast je oproti Eosu a Voeldu menší, ale za to plná nepřátel, mezi něž se řadí angarští "podivíni", kteří neuznávají kontakty s jakýmikoliv "vesmírnými" cizinci (tady mi teprve došlo, jak blbě se dá přeložil slovo alien, aby to dávalo smysl v použitém kontextu).

Akce je tu opravdu hutná, Ryder mi poskočil na level 22 a při té příležitosti jsem si všiml, že se mu nezvyšuje úroveň zdraví a kapacita štítu. Pořád tedy hraju se stejnými hodnotami, jako na počátku, jinými slovy jsem si z toho opravdu udělal FPS :D Byť společníky taky netrénuju, jsou chvíle, kdy by se mi bez nich hrálo podstatně hůře. Během bojů jsem zjistil, že na tuhé potvory s obranou platí pulzní zbraně, takže jsem nakonec za svou pulzní pušku rád. Ono s ní totiž není potřeba tak přesně mířit a vzhledem k tomu, že obrněné potvory jsou obvykle objemné, tak se nedá minout ;)

Havarl je zatím jednoznačně nejkrásnější kus světa, který jsem navštívil a je tu mnoho míst, kde se vyplatí zastavit a chvilku se rozhlížet. Je to navíc místo, kde se dá hodně dozvědět o angarské kultuře, hlavně z pohledu víry. Být Havarl součástí EA trialu, tak věřím, že by kritika vůči Andromedě byla mnohem slabší, jenomže tím by se na druhou stranu vykecalo dost z děje hry. Na Havarlu je základna vědců, která se zabývá pozůstatky remnatské civilizace, což je věc, kterou potřebuju k vlastnímu výzkumu (procesory podnebí jsou právě z této doby).

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: flash Duben 01, 2017, 00:20:46

ja uz se tomu povyku kolem Andromedy jen smeju, je to jeden nesmysl za druhym, ale lidi to zrejme bavi.

Ja mam momentalne kolem 20 hodin a porad se placam na Eosu, celkem me vykolejilo kdyz jsem zjistil po vybudovani druhe zakladny jak je ta planeta velka, takze jsem proste musel jit zkoumat, jinak to neslo. Netusil jsem ze za kopcem te druhe zakladny je dalsi cast mapy ktera je 2x tak velka nez to co jsem zatim prosel. A prave pri plneni jednoho vedlejsaku jsem tam narazil taky na Architekta, hraju na hardcore obtiznost a je nad moje sily, asi po 20ti pokusech jsem to vzdal, s tim ze se tam musim holt vratit pozdeji. Ted uz ale vyrazim na jednu ze tri planet co mi hra nabizi k pruzkumu, partu mam komplet (jo, pro Jaala jsme si dosel uz driv) tak se pomalu rozhoduju o stalejsim slozeni tymu. Urcite tam bude Drack (mel jsme pro krogany vzdycky trochu slabost) a jako druhy se mi zatim nejvic pozdava prave Jaal, ale spis to dopadne tak ze tu treti pozici budu lehce stridat.

Grafika mi prijde moc pekna, s jednickou naprosto nesrovnatelna a to to hraju na PS4 (lakadlu velke televize a vesmiru jsem neodolal a PC verzi zavrhnul:)

Jen pro zajimavost pridavam postreh jednoho uzivatele Databeze Her ohledne Andromedy. proste nekteri lide to nemaji s hranim jednoduche:)

,,,,Jo, že prostředí je jen kulisa a nedává moc hlavu a patu mě na tom taky štve. Ono to dost souvisí s tím writingem a jeho exekucí. Společně se vším ostatním je to poměrně klasický problém rebootů: víme všechny body, co mají fanoušci rádi, ale netušíme, jak je spojit dohromady stejně dobře jako předtím. To je v případě filmů, her i knih a dalších médií zprostředkovávající již známý narativ ekvivalent nevýhod a složitosti reverse engineeringu. Víme, co tam má být, ale jak to dát dohromady stejně dobře jako předtím vyžaduje nějakou line of thought. A to jde v případě reverse engineeringu vždy dát dohromady blbě.

A právě nejvíc patrné je to vidět na těch animacích obličeje. Víme, že lidi mají oči, víme, že se oči hýbou a máme představu toho, jak oči vypadají. Což sice neví většina lidí a většina si taky uvědomuje, jak je tohle delikátní práce, kterou ještě nikdo na světe pořádně snad nezvládnul a tak si pomáhají triky jako je nasvícení scény, úhel kamery a do jisté míry i abstrakce antropomorfních znaků. A to jsou body, co víme. Tyhle body ale nedokážeme spojit, protože holt jsme nad tím moc nepřemýšleli, korporátní alokace zdrojů směřovala jinam. To se třeba projeví tak, že to dělá tým, který s close-upy obličejů nemá žádné zkušenosti a jednoduše nemá praxi s tím,,,,,,

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Duben 01, 2017, 09:25:52

Velikost Eosu se dá odhalit podle úkolu se střípkama paměti od SAMa, on tam pak na mapu hodí jeden bod dost mimo. Jenomže mě tam zastavila vysoká radiace a přes to jsem se nedostal. Na dva loady jsem se do té části jel jenom tak projet, abych se podíval, jak to tam vypadá :) Co všechno mi na Eosu chybí, jsem pak poznal podle aktivit na Voeldu.

Hardcore obtížnost jsem zvažoval, ale u nových her jí vybírám zdřídkakdy. Spíš si to pak stížím třeba tím, že se nevěnuju rozvoji postavy nebo vylepšování zbraní. Ostatně včera jsem se díval, jak se dostat k lepší odstřelovačce a není to zas tak snadné, chce to kupu surovin, takže to není jak v Zaklínači 3, že se artefakty válí všude kolem :D

Drack a Jaal je můj základ týmu, ale včera mě napadlo, jestli není kvůli některým loyality misím potřeba tým obměňovat, aby se pak dotyčné postavy na to téma vůbec pořádně rozhovořily. Když jsem totiž letěl na Voeld, tak Pebe tam měla zvýrazněný nějaký úkol, který jsem si od ní ani nebral a na Voeldu ho vůbec ignoroval a teď už tam není. Získal jsem úkol akorát od Cory.

Příspěvek zajímavý, koukám, že na DH je vše při starém ;) Tyhle rádoby intelektuální plky jsou dneska dost oblíbené, obzvláště používání termínů v souvislostech, se kterými onen termín nemá nic společného. Máš můj obdiv, že tam s nima vydržíš :)

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: flash Duben 01, 2017, 12:16:21

Ono asi nejde jen o mise spolecniku, ale i o konkretni prostredi. Treba kdyz je na planete zakladna kroganu, bylo by asi dobre mit v parte krogana atd. Proste stala parta asi uplne nepujde.
Radiace na Eosu se nastesti vycisti uplne, doufam ze to bude v podobnych tendencich i na ostatnich planetach, pac pruzkum ze tech podminek co tam vetsinou panuji je dost nemozna vec.
Ja skoro vzdycky hraju na predposledni obtiznost, u vetsiny her to je normal, tady to holt vyslo na hardcore. Ale obcas se u toho dost kroutim a mam cukani to prehodit na normal, protoze to je nekdy az otravne tezke, ale zatim jsem odolal.

DH je o zivot, ty lidi tam jsou snad z jine planety, absolutne si s nima nerozumim, ale moc casto tam nelezu, je to jak minove pole:)

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Duben 01, 2017, 14:20:47

Ty planety se mezi sebou docela dost liší a to i tím přístupem k průzkumu. Voeld je mrazivá krajina, ale oproti radiací zamořenému Eosu je jeho průzkum snažší (Eos jsem kvůli tomu opustil a pokračoval jsem dále). Havarl je pak kupa trosek pokrytá nehostinnou džunglí a jediné, co tu průzkum ztěžuje, je respawn potvor na cestách a klíčových bodech (o co je oblast menší, o to víc si to vynahrazuje na potvorách). Neděláš tedy pořád to samé dokola, popř. na to jdeš jiným způsobem. Zprovoznění Vaultu na Havarlu je třeba hodně jednoduché, jakoby si hra řekla, že už mi dala dost zabrat venku :D Teď mám zrovna čas pořešit okrajové úkoly, než mě to pošle na další planetu.

Havarl je skoro za mnou, Vault zprovozněn a náklonnost překročila 80%. Z vedlejších úkolů mi nezůstalo nic viditelného, jen nějaké doplňkové úkoly. Nejde tu zatím postavit ani outpost, ale co jsem koukal do loyality misí, bude to mít něco společného s Liamem. Řada úkolů je označena jako HOLD ON, což znamená, že jejich řešení je pozdrženo. Havarl se třeba skládá ze dvou oddělených zón a úkoly z druhé zóny bylo možno plnit až po zprovoznění mostu. Všechny tyhle úkoly tedy čekají na splnění určitých podmínek, nelze tedy předbíhat.

Havarl je navíc první oblast, kterou jsem prošel kousek po kousku, čemuž napomáhá menší rozloha. Našel jsem poměrně slušné množství niklu a menší množství platiny. Vyplatí se tu nabrat maximum úkolů hned na začátku, protože bez toho jsem se musel opětovně prosekávat přes již vyčištěné zóny. Munice je sice dostatek, dobírat se dá i přes mobilní základny, ale jde spíše o to zdržování.

Pořešením Vaultu dojde k nečekanému spojení všech 3 frakcí v oblasti, kdy se k vědcům přidají poustevnicky žijící sarge a roekarové (podivíni). Ostatně jeden z velitelů roekarů Taan (reinkarnace šampiónky Zori) mi pomohl s nalezením Vaultu. Po této misi jsem se pravděpodobně stal definitivním spojencem angarů.

Rád bych teď pořešil ještě pár drobností na Havarlu, pokud to půjde a pak mě čeká odbočka na Eos, kde bych rád dopořešil několik zbylých věcí a vyřešil už konečně úkol s vraždou. Pak bych si rád zkusil některou z loyality misí.

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Duben 01, 2017, 21:31:53

40 hodin za mnou, postava někde okolo levelu 26.

Na Havarlu už jsem toho moc nepořešil, sběratelské úkoly nemám v oblibě a navíc jsou samozřejmě zcela nepodstatné :) Nastoupil jsem zpátky na Tempest a vyrazil na Eos.

Osobní úkol pro Coru jsem si nechal nakonec, takže jsem směle vyjel za plněním všeho vedlejšího. Už při výstupu z Tempestu mi bylo oznámeno, že úroveň radiace výrazně poklesla a vyšší hodnota zůstala jen někde. Tím odpadl hlavní problém průzkumu mimo původní zóny 1.

První jsem dorazil do oštítěné základny kettů - je to analog základny na Voeldu, jen je o poznání jednodušší. Vypnul jsem štít a hlavní konzoli. Tím mi samozřejmě vystoupala náklonnost. K jejímu dalšímu navýšení postačilo vyčistit pár menších kettských základen a základny u "praček" vzduchu. Spolu s postavením zbytku mobilních základen jsem se hravě dostal na 100%, všechny ostatní body už se mi dále nezapočítavaly a že jich tu je ;)

Následovalo pár menších misí, hlavně jsem se chtěl zbavit všech značek na mapě, takže jsem to vzal opravdu poctivě. Se zloději zásob jsem se vypořádal mírově a poslal je pracovat pro Prodromos, s konkurenční komunitou osadníků jsem se pak dohodl na spolupráci.

Tenhle bod se objevil s úkolem zklidnění seizmické aktivity, kdy bych býval narušil vrt vody, tak jsem vzal naleziště plynu kousek vedle. Při položení poslední sondy mě napadl Architect ... :) Musím říci, že ten na Voeldu mi přišel o poznání jednodušší. Boj byl o dost delší, byť je to jen rutina s uhýbáním. V tuhle chvíli jsem zalitoval, že nemám lepší zbraně a vycvičenou postavu :D Tentokrát jsem ho ale nezabil zcela, namísto toho jsem si přišel prohlédnout jeho programování.

Vyšetřování vraždy nepřineslo nic překvapivého, Nigel sice nebyl tím, kdo velitele zabil, to udělal jeden z kettů, ale těsně před smrtícím zásahem Nigel skutečně vystřelil s úmyslem svého velitele zabít, čímž tak zcela bez viny není. Na Nexusu to budu muset ještě nějak uzavřít.

Nakonec došlo na Coru a setkání s přeživší asarijkou, jejichž ark napadli elitní ketti. Cílem mise je samozřejmě asarijský ark najít. Možná to trošku pozdržím, budu muset opravdu nejprve dopořešit pár věcí kolem, k nimž už řešení mám.

Eos jsem si konečně mohl prohlédnout pěkně v klidu celý. Oblast je to opravdu velká a srovnatelná s Voeldem. Po džungli na Havarlu to byla příjemná změna :)

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Duben 03, 2017, 07:52:04

Jsem kousek pod 50 hodinami a k dispozici mám další planetu. Krom toho jsem se konečně dostal k pár dialogům, kde opravdu záleželo na volbě odpovědi :)

Předně začnu něčím jiným. U Havarlu jsem pro připravenost planety využil pojmu náklonnost, což mi vzhledem k situaci přišlo vhodnější, jenomže ona se tahle veličina samozřejmě využívá i na pustějších planetách. Obecně se používá termín viability, česky životaschopnost, ale vzhledem k mechanismu, jakým se dosahuje, mi to nepřišlo úplně na místě. Nakonec jsem usoudil, že to asi zaškatulkuju jako termín, tedy bez překladu. Popř. tomu asi začnu říkat jen připravenost (bez ohledu na co).

Druhá věc jsou odkazy na známé postavy nebo přímé souvislosti. Na Hyperionu se mi otevřela kancelář otce, kde si lze projít audiozáznamy od Liary, které by mi měli pomoci při jednání s cizími rasami. Na Eosu lze v jedné řídící buňce praček vzduchu najít syna Zaeeda Massaniho, což lze vydedukovat z příjmení a z informací o rodině, která koresponduje s analogickými informacemi od Zaeeda. Na Havarlu se lze od zachráněného velitele tábora turianů dozvědět, že je Spectra, kterou doporučil Saren Arterius. O něm tuším mluví i velitel ochranky na Nexusu a dá se podle toho určit přibližně doba, kdy se příběhy míjejí, protože na Andromedě obecně panuje představa, že Saren "je" sice podezřelý z útoku na Citadelu, ale nic mu nebylo dokázáno - nejspíše jen vzhledem k situaci na Citadele už nikdy nedorazila informace, jak to celé dopadlo. Posledním odkazem, na který jsem narazil, je dvojice vědců na Kadaře, která původně pracovala pro Cerberus na projektu Lazarus. Moc se jim nelíbilo vedení projektu, tak se rozhodli pro budoucnost na Andromedě, kde pokračují ve stejném duchu ... v rámci řešení úkolu jsem jim dal ochutnat jejich vlastní medicínu :)

Na Voeldu jsem v rychlosti splnil vedlejší úkol pro Pebe a pak vyrazil do prvního tábora rebelů, kde se mi odkryl další příběhový úkol. Řekl jsem si, že to teda vezmu a pak už opravdu zamířím na Nexus :) Vyklubala se z něj ovšem docela klíčová část hry. Posádka raketoplánu mě dopravila spolu s týmem angaranů k další kettské základně. Cílem mise bylo zachránit vůdkyni Monshae.

Příběh se tu poněkud zvrtne, ale trochu se to dalo očekávat. Při hledání původu kettů a smyslu sbírání otroků tahle varianta prostě musí na mysli vytanout:

Spoiler: ukázat

Podobně jako ostatní velké základny kettů, i tady je problém s ukládáním postupu a vzhledem k přítomnosti elitnějších jednotek je to dost o hubu. Nicméně jde to. Největší výzvou je pak finální bitva s kněžkou, do které vstupují taktéž elitní jednotky. Je potřeba zůstat co nejvíce v pohybu. Odměnou je záchrana Monshae a možnost krátkého rozhovoru s kněžkou. A tady přichází na řadu volba rozhodnutí - buďto základnu zničit, čímž přijdou o životy i podpůrné týmy angaranů, kteří nám přispěchaly na pomoc (tuhle možnost zmínil SAM už na začátku mise), anebo nechat základnu být a kněžka za odměnu propustí všechny vězně. Monshae je pro zničení základny, Jaal je naopak proti. Vybral jsem druhou variantu. Za zmínku stojí, že jsem poté mohl kněžku střelit do zad :D Je to nastaveno jako paragon-renegade QTE u předchozích dílů. Všiml jsem si toho pozdě, takže kněžka v klidu odkráčela. Ostatně teď už angarané vědí, co je tahle základna zač, tak ať si to pořeší sami.

Cestou na Eos jsem se zastavil ještě na Aye, kde se mi konečně dostalo uznání a vstoupili jsme s angary do aliance. Díky tomu se mi otevřelo komplet celé město. Je tu pár vedlejších úkolů, z nichž nejzajímavější byla asi prohlídka informací, které se mají poslat na Nexus. Texty si šlo prohlédnou a případně editovat, což minimálně u jednoho mohlo mít význam. Přeci jen aliance není všemi angarany brána pozitivně, ale nechal jsem to být a uvidím, co to způsobí. Mosnhae mě navíc doprovodila ke zdejší Remnantské "svatyni", kde se opět ukázala mapa propojení vaultů a nové změny, které vznikly vlivem mých přechdozích akcí. Krom toho se zobrazilo místo, které slouží jako uzel, ovládající všechny ostatní vaulty v galaxii (tzv. Meridian). Jinými slovy cíl mého budoucího snažení :)

Konečně jsem se dostal na Nexus a mohl pořešit vraždu na Eosu. Popovídal jsem si s Nigelem, ale moc efekt to nemělo, vinu necítil a tak jsem odkráčel za ředitelem Tannem. Nebyl moc nadšený z toho, jak se situace vyvrbila, ale zákon hovoří jasně, byť finální rozhodnutí přeci jen zůstalo na mě. Mohl jsem Nigela prostě jen propustit, nebo poslat do exilu, tak jsem ho propustil. Krom toho jsem vzal pár drobnějších úkolů a nechtěně se přichomýtl k počátku vzpoury obyvatele Nexusu - bojovali za rozmražení zbytku lidí, na což jsem nakonec přistoupil, byť zásoby se tenčí. Předpokládám, že už je budu moci brzy rozmístit v nových domovinách.

Z Nexusu jsem se vrátil na Ayu a zůčastnil se krátké porady s Monshae a Evfrou. Tím se mi zahájil úkol s honem na Archona. Informace bych měl hledat v systému Govorkam na planetě Kadara, kde bych měl získat kettský transpordér. Jenom odbočím, na Havarlu lze v rámci jednoho úkolu zjistit, že ani společenství kettů není tak úplně jednotné a ne všichni Archona a jeho vize uznávají, což by se časem dalo možná i využít.

Kadara je zvláštní místo, Tempest přistál v přístavišti na vrcholu útesu. Poměrně brzy jsem zjistil, že to je to lepší místo na planetě, pod ním se pak nachází slumy a vstup do samotného okolí planety. Slumy mají dokonce vlastní Night club, kde jsou i tanečnice :) Přístavišti vládne ne zrovna milá ženština, která se mě hned v úvodu pokusila zastřelit. Celé tohle místo mi svým způsobem připomína Omegu z původní trilogie, ale Aria byla alespoň příjemnější :) O místních zákonech nebudu raději ani psát :D V baru jsem se setkal se svým kontaktem, kterého mi Evfra doporučil a jelikož jednání s velitelkou přístaviště nedopadlo dobře, pomohl mi dostat se ke zrádci do vězení (jak se totiž ukázalo Monshae byla kettům víceméně vydána a zrádce se ukryl právě na Kadaře). Od něj jsem se dozvěděl koordináty kettského transpordéru.

Vedlejší úkoly jsou věc, která mě už moc neuchvátila, protože jde o balancování mezi pomocí zločineckým spolkům anebo těm poctivějším. Teprve Kadara vnesla více světla do toho, proč můj přílet na Nexus vypadal tak, jak vypadal a kam se řada obyvatel poděla. Povrch planety je něco mezi travnatou krajinou a pouští, je to tu samý kaňon a plno extra toxických výronů (jezírka, gejzíry apod.). Toxičnost planety je důvodem zdejší rivality.

Hned první úkol ve slumech byla pomoc doktorovi, který zde objevil účinné antibiotikum, které však funguje zároveň jako droga (říká se mu Oblivion). V jeho laboratoři jsem měl najít jeho výrobní postup, aby ho dealeři nemohli dále vyrábět. Po úvodní přestřelce jsem uvnitř laboratoře našel zamčenou jistou asarijskou doktorku, která ale lhala jak když tiskne. Bylo mi jasné, že patří k síti dealerů, ale přesto jsem se jí rozhodl pomoci a výrobní postup jí přenechal. Rozhodnutí už se nedá zvrátit, ale čekám, že mi tento skutek pomůže s něčím jiným, např. v přístavišti.

Povrch Kadary není vzhledem k okolnostem tolik osídlený, takže tu nezakopávám každou chvilku o nějakou budovu nebo hlídky (ketti tu třeba prakticky nejsou vůbec). Další úkol jsem nabral hned kousek od vstupu do slumů, kde jsem měl najít a oskenovat několik obětí vražd. V elektrárně mě zas požádali o pomoc se zloději a kdesi na JV mapy jsem měl osvobodit přítelkyni jednoho týpka z přístaviště. Nacházela se v dost nevhodné společnosti kanibalů a jako jediná přežila.

Do nalezení transpordéru jsem chodil pěšmo, pak jsem teprve povolal Nomád. I tak jsem prošel velký kus povrchu v poměrně krátkém čase. Aktivace věží byla podstatně rychlejší, protože stačilo najít a oskenovat patřičné runy, tentokrát se to tedy obešlo bez Sudoku. Nicméně vault mě čeká až dnes.

Musím přiznat, že už to trochu začíná zabíhat do stereotypu, ale je vidět, že s tím v Bioware počítali a Kadara je i přes svou velikost pojata co do úkolů trochu volněji. Chybí tu tomu totiž nějaký větší tahák, aby to prostě nebyla jen další planeta po cestě. Čekám, že moje setkání s velitelkou přístaviště bude mít ještě dohru, takže o zajímavější náplň snad nepřijdu.

Pokud jde o postavu, stále si jedu to své. Chvilku jsem zkoušel doplnit výbavu o sniperku Widow IV, ale ta má klasicky jen jeden náboj do přebití, takže ne vždy je její vyšší damage výhrou. Už jsem si prostě zvykl na na svou Viper I :) Sice ten samý damage co Widow dám na 3 rány, ale za to se mi s ní lépe sestřelují cíle se štítem. Chce to sice dobrou mušku, ale je to s ní proto taky větší zábava. Pokud bych našel Widow na 3 náboje, byla by to paráda, ale kraftění se nevěnuju a tak jsem odkázaný jen na to, co sám najdu. Zbroj jsem taky neměnil, takže včera došlo na odprodej slabších kousků z inventáře - IV a méně. Trochu mě zmátly akorát perky, které mi měly rozšířit sloty, tedy alespoň jsem se domníval, že to byl jejich účel, nicméně zbraně smím nosit stále jen 3. Další dvě pozice zůstávají zamčené.

Edit: málem bych zapomněl, na Hyperionu jsem se potkal se svou sestrou. Sice byla stále v komatu, ale SAM mi umožnil propojení přes její neurální chip, tak jsem jí musel nakecat pár nesmyslů, aby se nedozvěděla pravdu o smrti otce apod. Mimochodem, Sára má defaultní vzhled.

Pokud jde o Kadaru, tady jsem pro změnu zapomněl zmínit, že je nejen zřídka osídlená, ale je tu i dost málo míst, kde získat munici. Do postavení druhé mobilní základny jsem musel doplňovat zbraně právě jen tímto způsobem a byly chvilky, kdy jsem se musel spolehnout jen na svou chladnou zbraň. Poté jsem pár míst s municí našel, ale stále to není nic extra.

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Duben 03, 2017, 21:01:25

Dneska jsem si dal akorát hoďku a půl, takže jsem jen přesáhl 51 hodin celkového času a pořešil místní vault.

Vault na Kadaře je docela sviňárna, tedy pokud nečekáte "obskurnější" řešení. Řada konzolí je tu jen na efekt a cesta přes centrální "říčku" omnigelu vede poněkud nečekaně:

Spoiler: ukázat

Problém je absence lékarniček, ale za to je tu přehršel potvor, hlavně u řešení procesoru, takže opratrnost je na místě. Cesta zpět po zapnutí procesoru je klasický útěk, kdy lze cestou vybrat i skrytou truhlu.

V jedné místnosti vaultu se nachází krystal pro Pebenin výzkum, ale u dveří je potřeba trochu zapojit mozek a pořešit drobné puzzle. Řešení je přitom přímo na očích, takže opravdu nic složitého.

Připravenost planety mi v tu chvíli přesáhla 50%, ale pro postavení outpostu mi chybí pár drobností v úkolech kolem. Nicméně veškerá jezírka na planetě ztratila svou toxicitu, takže vodě už se není potřeba vyhýbat.

Když už píšu o vodě, mělká voda je v pohodě, ale do hluboké se dá leda tak zahučet. Hra nepočítá s plaváním, takže když spadnete do vody, vrátí vás to zkrátka na vychozí bod, odkud jste tam spadli. Žádná smrt apod. Obdobně se hra chová při pádu z výšky. Důležitá je k tomu doba pádu (nikoliv výška), takže pokud pád vhodně přerušíte např. jetpackem, můžete klidně seskočit z hodně vysoké skály.

Pokud jde o bugy, zažil jsem zatím pár záseků v terénu, ale to v pohodě řeší fast travel na mobilní základnu. Včera jsem ovšem zažil jeden docela vtipný bug, kdy se mi během skriptovaného rozhovoru na Tempestu zdvojil Draco :) Horší je to spíše se stabilitou hry. Na Kadaře se opět zhoršila optimalizace a zažil jsem dokonce modrou smrt.

Hra mě po dořešení vaultu zase začala standardně bavit, jakoby se najednou něco zlomilo a Kadara už se mi zdá najednou příjemnější :D Opravdu musím Bioware pochválit, že ty cesty k nastavené rutině jsou různé, kdybych měl dělat pořád to samé a stejně, pak by to byl opravdu stereotyp. Podle všeho mě čeká ještě jedna planeta a půjdu pomalu do finále.

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Duben 05, 2017, 20:50:28

Upozornění - alternativní postup opuštění planety: ještě než začnu se zápisem, tak tu mám popis řešení jednoho zákysu, co se mi dneska stal. Na asteroidu H-047c nelze díky radiaci opustit Nomád, takže se nedá normálním způsobem nalodit na Tempest a odletět. Nicméně pro opuštění povrchu existuje ještě jeden způsob a to stisk klávesy T.

Překročil jsem 64 hodin a postava se vyšplhala na level 42. Na Kadaře jsem nakonec udělal menší úpravu výzbroje a poté, co jsem získal útočnou pušku na klasické projektily (tuším Storm V), tak jsem si vyměnil i sniperku za model se zásobníkem na 4 rány a o 100 bodů vyšším damage. Je to citelné ulehčení, ale hlavně to rychle ruší přečíslení v případě tužších bojů, což se tu už začíná hodit.

Je opravdu zajímavé, jak se oproti počátku moje hodnocení Kadary a zdejších úkolů změnilo. Po obnovení vaultu se to prostě zlomilo a hlavně jsem narazil na rozsáhlejší a zajímavě propletené úkoly. Když jsem se např. s Nomádem vyloupl někde kolem skal u prázdného tábora s hromádkou mrtvol otrávených angarů, začal jsem mít zvláštní tušení. Angarané jsou jediní, kdo na Kadaře disponují velmi účinným filtračním systémem, díky kterému se dá upravovat zdejší voda. Poblíž budoucího outpostu jsem o několik hodin dříve narazil na "hotýlek", který si účtoval vyšší ceny a chvástal se svým zdrojem "pitné" vody. A podezření bylo na místě, zdejší šéf opravdu angarany otrávil a technologii jim ukradl.

V jedné jeskyni jsem poté narazil na sídlo další frakce, o které se mluví už v přístavišti a pozdější rozmluva s náboráři a sympatizanty vedla k většímu pochopení dřívějších událostí. Za vším v podstatě vězí ředitel Tann z Nexusu, ve kterého před řadou let ztratila část obyvatel Nexusu důvěru a vzbouřili se. Odměnou jim byl exil. Kadara je původně angarská planeta, ale postupně se stala spíše vězěňskou planetou pro ty, kdož nesouhlasili se zájmy Nexusu. Sem by zřejmě býval mířil i Nigel, kdybych ho k tomu odsoudil.

Sloan je bývalá důstojnice bezpečnosti na Nexusu a vytvořila si svou vlastní organizaci postavenou na klasických lidských vztazích - kamarád kamaráda apod. Opravdu by se dala připodobnit Arii z Omegy. Naproti tomu stojí kolektiv seskupený kolem mysteriózní postavy, kterou nikdy nikdo neviděl, ale která si naopak cení vědomostí a zkušeností jednotlivce bez ohledu na vztahy. Takový Shadowbroker ;) Nicméně Sloan si myslí, že těch postav bude za onou organizací ve skutečnosti více. Někde mezi stojí klasičtí exilanti, což jsou většinou osoby, které nemají na zaplacení výpalného pro Sloan, nebo nejsou v zájmu kolektivců.

Moje výzvědná spojka mě časem dostala na Sloanin večírek, což spíše vedlo k upevnění společného vztahu a pomohlo mi to trochu změnit Sloanin pohled na mě a cíl organizace Andromeda. O několik hodin později mi hra nabídla úkol, ve kterém zřejmě dojde k definitivnímu rozuzlení, protože Sloan potřebuju k tomu, abych vůbec mohl založit na Kadaře outpost. Současná připravenost Kadary je jinak 85%.

Po několika dalších vedlejších úkolech jsem se dostal až k dalšímu meetingu na Tempestu, kde padlo jméno poslední oblasti, kterou bych měl navštívit (Elaaden). Nicméně jsem to nevzal a trochu se z toho vykecal, protože Jaal byl pro změnu pro co nejrychlejší dokončení honu na Archona. Místo toho jsem se rozhodl splnit vedlější mise pro členy posádky a projít nově otevřené systémy.

Úkol pro Coru mě zavedl k nalezení asarijského arku, který jsem musel osvobodit od kettů. Roli zdejšího pathfindera převzala bývalá velitelka asarijského komanda, která kdysi cvičila i Coru. Jenomže okolnosti úmrtí předchozí pathfinderky byly od počátku nejasné a nakonec se ukázalo, že zemřela díky nedbalosti současné pathfinderky. Po dokončení likvidace kettů tedy došlo na finální rozhovor, kdy jsem vyzkoušel všechny 3 možnosti (a nebylo to jednoduché, protože jim předchází dlouhý a tuhý boj), ale má to vliv jen na pohled posádky na novou pathfinderku. Ono je totiž poté možno ještě vést soukromě rozhovor s Corou, který posune romanci s ní a na ten to vliv kupodivu nemá. Coru jsem objal a odklepl body za loajalitu :)

Druhý úkol, pro Vectru, mě zavedl na asteroid H-047c, zmíněný v úvodním upozornění. Většinu bodů tu lze splnit bez Vectry v družině, ale jeden z táborů skrývá specifický úkol, ve kterém musí figurovat. Její sestra Sid rozehrála celkem nebezpečnou hru a málem na to doplatila. Na způsobu pořešení finále úkolu opět nezáleží.

Do třetice jsem se chtěl pustit do úkolu pro Draca, ale ten mě zavedl na Nexus a jaksi jsem zabředl do zdejší sítě vedlejších úkolů :D Jeden mi zadala opět Sid, ale moc jsem s ním nepohnul, uniká mi pointa řešení, popř. jsem narazil při vší smůle na bug. Mezitím mě odvolala velitelka Hyperionu, která postrádá jednu s pasažérek. Problém je, že tahle pasažérka trpí smrtelnou nemocí, která je ve třetím stadiu extrémně nakažlivá. Vyšetřování je zdlouhavější, ale nakonec to nabere na spádu a po honbě přes celou galaxii jsem jí dostihl na Kadaře. Jenomže jí unesli roekarové. Na první pohled to smysl nedávalo, ale po chvilce se ukázalo, že angarané jsou vůči viru imunní a roekarové z něj hodlali vyrobit biologickou zbraň. Vzal jsem to ve finále mírovou cestou.

Opravdu jsem měl obavy, že to začne spadávat do stereotypu, ale ty úkoly jsou stále zajímavé. Je holt potřeba přežít začátek Kadary a pak se to opět rozjede. Líbí se mi hlavně to, že byť mi začátek díky rychlému tempu hry utekl, tak jsem se nakonec do obrazu dostal. Mám tu vedle sebe položený slovník a 2x jsem musel nakouknout, abych se ujistil, že jsem pointu pochopil, ale jinak hraju bez něj. Ono to ostatně nemá význam, rozhovory nejde pauzovat, takže bych si nepomohl. Hodně věcí lze opravdu pochopit z kontextu, takže mi unikají spíše jen detaily, ale k těm se třeba později vyjádří nekdo jiný z trochu jiného úhlu, takže mi to zpětně docvakne. Jako trénink angličtiny je to opravdu dobré.

Nevím proč, ale napadlo mě zrovna ještě něco ohledně romancí a sexuality obecně. Někde v outpostu na Nexusu jsem narazil na trans-sexuála, který se tím nijak netajil a uvedl to jako důvod svého zapojení do projektu Andromeda - byl již přeoperován a chtěl začít nový život. V docích na Nexusu jsem pak dneska pokecal s týpkem, ze kterého nepřímo vypadlo, že můj lodní inženýr je gay, což jsem ostatně tušil.

Jinak mě dost překvapilo, že asteroid H-047c má svůj vlastní vault. Ono se o něm občas mluví, jako o pozůstatku planety, ale moc jí nepřipomíná. H-047c je ovšem zásobárna paliva pro pohon našich lodí, takže jeho získání je velmi vítané. Do příběhových oblastí se ovšem nepočítá, byť na něm lze rozmístit mobilní základny a velikostně zas tak malý opravdu není.

O dnešku by se toho dalo napsat hodně, ale to bych si musel vést deník už během hry ;) Ve hře se pořád něco děje a tady se snažím vypíchnout alespoň stěžejní okamžiky. Rád bych zprostředkoval i nějaký ten kousek atmosféry, protože jsou věci, které se prostě musí zažít, tak jsem dneska začal některé situace natáčet. Andromeda je opravdu potápěná neprávem. Pokud bych měl nyní hodnotit, tak jsem někde mezi 75-80%.

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Duben 05, 2017, 22:49:47

Zrovna jsem letmo prolítl rezenzi Mass Effect: Andromeda slibuje nový začátek. Nový titul však působí rozpačitě (https://www.novinky.cz/internet-a-pc/hry-a-herni-systemy/434268-mass-effect-andromeda-slibuje-novy-zacatek-novy-titul-vsak-pusobi-rozpacite.html) na Seznamu a nějak už se mi to ani nechce komentovat. Byly doby, kdy byli recenzenti fanoušky do her a zároveň měli svá civilní povolání a z toho plynul všeobecný nadhled. Dneska recenzuje kdejaký pablb, co nemá o světě za okny ani nejmenší potuchy. V horším případě má dost velký problém s angličtinou, což ode mě teda sedí :) Ale teď k tématu ...

O tom, že je hra Mass Effectem, není pochyb, to je prostě dáno settingem, ať se to komukoliv líbí nebo ne, nic s tím nenadělá. Chybí silné momenty? Tak já nevím, představte si, že je vám 40 a na místo šéfa oddělení nastoupí týpek, kterému je 20 a zrovna vyšel ze školy. Opravdu ho přivítáte s absolutním nadšením a splníte mu první - poslední? Pokud ano, lžete! A ostatní to Scottovi opravdu dávají náležitě najevo a dost narážek a situací odráží tento stav. Stačí se jen podívat na jakýkoliv meeting na Tempestu, stejně tak si pořádně pročíst dialogy ve vztazích s posádkou, obzvláště doktorka Lexi k tomu má co říci. No jo, jenomže to by někdo musel znát původní universum, aby mu to docvaklo. Že se na něj odkazuje, ještě vůbec nic neznamená, taky umím hezky psát o věcech, kterým nerozumím ;)

Andromeda jako nová galaxie ... v celém sektoru máme jednu novou rasu a jednu, co přílítla odjinud (ne, nemyslím projekt Andromeda, opravdu stačí ve hře jen číst). A je to málo? A kdo sakra řekl, že každá galaxie musí obsahovat xy ras? Dodnes krom sebe neznáme žádnou další rasu a pokud má být Andromeda science-fiction, tak se musíme držet při zemi. Stejně tak technologie. Proboha, fyzikální zákony platí stejně i na druhém konci vesmíru, zatím jsme opak nedokázali a zřejmě ani nikdy nedokážem, technologie je v Andromedě podobná, ale ne vždy identická ... kurňa, copak Ryneš nezkoušel použít skener?? Já vím, že dneska to jde se vzděláním z kopce, ale tohle už je moc.

Jak jsem psal výše, mám za sebou 64 hodin a ke konci se ještě neblížím. Jaký kus asi musel recenzent recenzovat a kolik toho prostě jen papouškoval? To je prostě alfa a omega dobré recenze. Jenomže co naplat, doba pokročila a tohle je výsledek.

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Duben 06, 2017, 19:17:14

Udělal jsem si krátkou pauzu na shrnutí výsledku dnešního křižování galaxií ... důvodem je vlastně nový patch :) Zkusil jsem pořešit vše, co šlo bez objevení Elaadenu a honby za Archonem. Jakmile jsem už nebyl s dalšími úkoly shopen hýbnout, tak jsem hru přerušil a koukl na čas, píše mi to 75 hodin. V tu chvíli se začal stahovat patch.

Důležitost Kadary jsem poněkud podcenil, včetně dneška se z ní stalo nejnavštěvovanější místo v Andromedě. Řada úkolů zde má alespoň kousek řešení, takže minimálně přístaviště jsem navštívil několikrát. Dnešek mi navíc ukázal, že některé vedlejší a okrajové úkoly opravdu nejde splnit hned, ale čeká se na nějakou formu respawnu oblasti apod., což souvisí třeba s plněním jiných úkolů. Propletenost úkolů přitom nemusí být zřejmá, ale obvykle je to spojeno skrze příběh - ať už hlavní či vedlejší. V rámci některých úkolů jsem se navíc ocitl poblíž řešení specialit, jako je třeba hledání artefaktu na Kadaře, což je za normálních okolností spíše o štěstí :)

Když už jsem měl na Kadaře takměř vše hotové, narazil jsem na Architekta a boj jsem si samozřejmě nenechal ujít. Během boje jsem objevil jistou slabinu, která mi předtím díky defenzivnímu stylu boje unikla. Čím blíže se kolem Architekta pohybuju, tím častěji odhalí svá slabá místa, např. tlamu. Boj je tak sice nebezpečnější, ale zase o dost rychlejší.

Výstavbu outpostu mi pak umožnila krátká mise se Sloan, kterou jsem zavedl na místo setkání s velitelem kolektivu. Ten zde odhalil svou identitu a překvapil tím všechny ;) Vyzval Sloan na duel, ale v záloze měl připraveného snipera. Mohl jsem Sloan zachránit, ale rozhodl jsem se nakonec nezasahovat. Odměnou mi bylo vřelé přijetí outpostu a jeho ochrana.

Později jsem se pokusil ještě pořešit připravenost Havarlu, kde outpost sice postavit nejde, ale největším přínosem bodů je kontaktování Addison prostřednictvím satelitu. Tím jsem snadno dosáhl na 100%.

Z loajality misí jsem se pustil do dobrodružství s Jaalem a souběžně i PeBe. Úkol PeBe je totiž dost roztahaný a netvoří ho souvislá linka, ale zase většinou vedl po místech, které jsem měl zrovna při cestě kvůli jiným úkolům. Zastavila mě až pasáž, která vyžaduje objevený Eladeen. U Jaala se jedná o ucelenější misi. Děj začíná návštěvou Monshae, která mi zprostředkovala setkání s Akksulem, hlavou roekarů a bývalým spolužákem Jaala. To nedopadlo dobře a nedlouho na to se mi ozval outpost na Eosu, že detekoval nepřátelské vysílání. Akksul se rozhodl na outpost na Eosu zaútočit, ale po dvou samostatných bojích jsem ho odrazil. Cesta vede poté na Havarl a raketoplánem do extra oblasti, kde jsem Akksul definitivně zastavil, resp. nedělal jsem nakonec nic, on se znemožnil sám :) Jaalova mise byla o to zajímavější, že tu málem došlo na rodinnou tragédii.

V tom množství úkolů jsem přitom narazil jen na zlomek čisté vaty, což mě dost překvapilo, čekal bych toho více. Jedná klasicky o sběratelské a donáškové úkoly, ale ty lze v pohodě ignorovat.

V rámci loajality mise pro PeBe jsem navíc zažil něco, čemu bych skoro řekl romantický úlet :) Pořád čekám, co se kde vyvrbí, ale tohle? Chyběla tomu jaksi vizualizace :D Ale třeba jsem si to jen špatně vyložil a to hlavní mě teprve někde čeká ... jenom je mi divné, že Cora už žádné nové dialogy nemá, takže předpokládám, že u PeBe to bude po splnění loajality mise podobné.

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Duben 06, 2017, 22:31:36

Patch 1.05 opravil dva bugy v doplňkových úkolech na Eosu, takže jsem toho rovnou využil a prošel si zbytek restů v této oblasti. Jeden z featů mi dřív přidal možnost zobrazení extra pokladů, takže jsem luxoval bedýnky na mapě :) Kadaru jsem udělal už v průběhu dne a teď jsem na Voeldu.

Velikost inventáře byla v původní verzi 50 slotů, které se daly rozšířit featem na 65, po patchi se to zvedlo na 150 (?). Zkrátka ohromná rezerva. Ono se s tím předtím žít dalo, beztak ty věci jen prodávám, ale když už to zvýšili, tak proč ne :)

Na mapě galaxie jde nyní přeskakovat animace letu, ale to samé neplatí pro přistání na planetě, to zůstalo při starém.

Poslední výraznou změnou je úprava dialogů, kde přibyla možnost odklikávání čísly, ale je to do toho dost blbě integrované ... [Num X] volba. Tohle nejspíše dalším patchem buďto zruší, nebo přidají do nastavení možnost to vypnout.

Jsem o další 3 hodiny dále a luxování mapy mi zítra ještě tak 1-2 hodiny zabere, pak už by měla přijít na řadu planeta Elaaden.

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Duben 07, 2017, 11:19:03

Origin mi píše 80 hodin, takže můj včerejší odhad byl přesný :) Nyní už mi asi opravdu nezbylo nic, než se pustit do cesty na Elaaden. Připravenost clusteru Heleus je 53%.

Trochu jsem zalitoval, že jsem si ty sběratelské úkoly nenechal zadat hned, protože jsem teď kvůli několika minerálům musel ještě obletět asteroid H-047c a Havarl. I když zrovna u Havarlu se to vyplatilo, neboť jsem rovnou pořešil jednu záhadu.

Při pochůzce údolím jsem při první návštěvě náhodou narazil na jeskyni, ve které stál jeden roekar u remnantské konzole. Konzoli jsem aktivoval, ale nic se zdánlivě nestalo. O několik dalších návštěv Havarlu později, jsem skenerem zdálky zachytil nějaký kabel, ale měl jsem za to, že se jedná o spojitost s jiným úkolem, který se předtím v těch místech nabízel. Teprve dneska jsem si všiml, že kabel vede k jedné věži, na níž lze výskákat po výčnělcích. Je tu další konzole, která pro změnu aktivuje gravity well v další věži, kam je potřeba opět vyskákat, ale poté už vede cesta přes malé sudoku až ke skryté bedně.

Původně jsem se obával toho, že skener bude jako herní prvek časem spíše do počtu, ale stále je to velmi užitečná pomůcka a skenování má smysl, jak je v předchozím odstavci vidět. S použitím skeneru počítá i řada úkolů, např. hrátky na pyrotechnika na Voeldu, kde je to sice nepovinný prvek, ale bez něj nelze miny zviditelnit.

Na Voeldu jsem narazil na jeden z novějších úkolů, který se zde objevil pravděpodobně v závislosti na jiném předchozím úkolu, a který jsem tedy jen přehlídl (zadavatel byl ukryt v jeskyni povstalců, takže byl neviditelný z globální mapy). Nezdá se mi totiž, že by hra měla nějaký balík vedlejších úkolů, který by dávkovala náhodně, aby bylo v oblastech stále co dělat. Pokud jde o mapu jako takovou, ona je na ní pro podobné případy pomůcka (v pravém dolním rohu), kdy si lze zobrazit konkrétní vrstvu mapy, ale na to jsem přišel až na Havarlu.

Z bedniček mi zůstaly jen dvě normálním způsobem nedosažitelné. Jedna je na skalním hřibu na Eosu (ani Nomádem jsem tam nedoskočil) a druhá je na těžko přístupné skále nad táborem povstalců na Voeldu. Na Eosu mi navíc zůstalo pár okrajových (nepříběhových) remnantských ruin, u nichž jsem nedokázal přijít na jejich smysl - obvykle je u nich někde truhlička, po jejímž vyzvednutí značka ruin na mapě zmodrá. Jinak zůstává bílá.

Podstatnou část rána mi zabral ještě speciální úkol pro ankarana Andraknora z Nexusu, velitele speciálních sil (obdoba lidských N7). Na Voeldu mě čekal trojitý test dovedností. Je to docela výzva, obzvláště pokud nemáte nic vytrénováno, ale dá se to :) První byla bitka se třemi "troly" najednou. Druhá byla časovka, kdy je potřeba v určeném čase pozabíjet 15 remnantů a to včetně jejich kulometčíka. Oproti trolům je to o poznání těžší a posledního remnanta jsem složil 2 vteřiny před vypršením časového limitu :D Asi ani nemusím říkat, že to bylo na poslední náboj, přebití už bych nestihl. Třetí test jsem si musel několikrát zopakovat. Je potřeba tu postupně stáhnout data ze tří konzolí a přitom čelit vlnám útoků kettů (odehrává se to na velitelské základně na JV mapy). K dokončení stažení je potřeba v okruhu konzole strávit určitý čas, což je právě docela problém. Krom kettů je nepřítelem i mráz. Pomohlo až přezbrojení, kdy jsem útočnou pušku nahradil slušnou brokovnicí pro likvidaci nepřátel zblízka a na dálku jsem našel ve svém inventáři Widow VI, která už má 3 náboje.

Na závěr se ještě vrátím k patchi a deníku (seznam úkolů). Přeskakovat lze nakonec jen videa pohybu uvnitř systému, přelety mezi systémy taky zůstaly stejné. Seznam úkolů má jednu drobnou, ale docela podstatnou nevýhodou. Když si berete úkol, tak obvykle nevíte, do jaké kategorie patří a pokud si nezapamatujete jeho název, nebo popis činností, tak se to hůře dohledává. Okrajové úkoly nejsou třeba roztříděné do kategorií vůbec. Větší úkoly lze měnit např. přes mapu oblasti, ale to se týká jen úkolů pro danou oblast.

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Duben 07, 2017, 19:50:49

Byl jsem vcelku zvědavý, jak bude vypadat poslední velký svět Andromedy, tedy předpokládám, že je poslední :) Po polopouštním Eosu, stepním Kadaře, vegetací přebujelém Havarlu a ledovém Voeldu jsem typoval něco konečně vyváženého. Při cestě na Elaaden se kvůli tomu na palubě Tempestu rozhořela diskuse, kde se přemítalo o ráji pro Krogany a jiné rasy, když v tom do toho zasáhl svou poznámkou Draco, který jen na okraj zmínil, abychom nebyli překvapeni z kroganské představy ráje ;)

Elaaden je v pořadí třetí planeta anebo možná spíše měsíc plynného obra, která nádherně září červení. Podrobný sken planety pak dal za pravdu Dracovi, teplota povrchu kolísá v rozmezí 50-90°C. Ano, jde v podstatě o poušť :D

Je pravdou, že s podobným typem krajiny je prostě nejméně práce a snadněji se modeluje, nicméně je na co koukat - Elaaden je o něco hezčí než Eos. Poušti a skalám dominuje ve středu oblasti vrak remnantské vesmírné lodi, což je i přes část pohřbenou v písku pořádný kolos. Pohyb na sluncem zalité ploše je nebezpečný, ale odpovídá to zhruba mrazivým oblastem Voeldu s mrazem stupně 1. Pokud najdete dostatečný stín, pak hrozba dokonce pomine (teplota klesne pod 40°C. Krom písku a kamení lze místy narazit na ostrůvky vegetace, takže úplně mrtvé to tu není.

V souvislosti s tímto mě napadá jedna výtka směrem k fauně planet. Eos byl jasný, vysoká radiace neumožnila přežít větším potvorám, ale na ostatních světech se prohání docela velké množství predátorů, což u Voeldu nebo Elaadenu vypadá prostě divně. I když nutno dodat, že na Elaadenu se s nimi setkáme v jeskyních nebo v odlehlých oázách. Spíš jde o tu nezodpovězenou otázku, čím se to všechno vlastně živí?

Úvodní průzkum, tedy kompletní rozestavění mobilních plošin, pořešení hlavních bodů mapy (sběratelské úkoly), sběr extra bedýnek a otevření vaultu mi zabralo 5 hodin čistého času. V severní části pouště se místo Architekta prohání obří červ, který mě ale ignoroval. Při sběru bedýnek jsem chvilkama proklínal strmé skály, ale ve skutečnosti každé důležité vyvýšené místo má svou snadnější přístupovou cestu. Hodně toho zvládne alespoň zčásti vyjet i Nomád. Během průzkumu krajiny jsem stihl jeden vedlejší úkol, na který jsem zcela náhodou narazil a tak jsem ho vyřešil celý. Do vaultu jsem zatím nevstupoval, ale navštívil jsem jinou remnantskou ruinu, co se mi připletla do cesty.

Překvapením bylo označení artefaktu pro muzeum na Aye. Trochu jsem si u toho povzdychl, protože tohle je nejspíše práce patche 1.05 a stížností hráčů na obtížnost některých věcí ve hře. V tomto ohledu jsem si vzpomněl na sudoku ve věžích a na remnantských truhlách - to zdejší už má 5 x 5 polí. Za prvé to není nic složitého a za druhé se k tomu dá koupit dešifrovací klíč ;) Nehledě na to, že v případě věží se na Elaadenu řeší jen jedno sudoku, ostatní věže se aktivují pouhým stiskem konzole.

V jedné stanici při okraji mapy jsem našel ukradeného pozorovatele PeeBee, čímž jsem se asi dostal do finální částí loajality mise pro ní. Neměl jsem jí zrovna v družině, takže si jí Ryder přivolal extra z Tempestu. Draco si hned v úvodu popovídal se skupinkou kroganů v táboře, kteří nás odkázali na nový tábor ve skalách - Nová Tuchanka. Jen pro zajímavost, během rozhovorů na pozadí padlo Dracovo stáří ... 1400 let :) Už na cestu do Andromedy tedy nastupoval jako zdatný kmet.

Na Elaadenu je to jinak co do struktury sociálních tříd podobné jako na Kadaře. Opět jsem narazil na frakce, ale velitelku jedné jsem náhodou vyhmátl hned v polovině mapy a poté, co jsem jí postřílel ochranku, tak došlo na dohodu. Těžko však říci, nakolik to členové její frakce postřehli, protože někdo útočí, někdo ne. Skoro si spíš myslím, že ti neútočící jsou bug :D Doplňkové úkoly v krajině jsou jinak dost podobné těm z Eosu.

Z výbavy jsem nakonec zůstal u Widow VI, ale místo brokovnice jsem si vzal opět útočnou pušku. Dovednosti a zbroj jsem stále nechal bez povšimnutí. Na konci průzkumu Elaadenu jsem navíc skončil s plným inventářem :) Je na čase pětkové věci rozprodat. Postava mi mezitím vystoupala na level 50.

Připravenost planety mi po tom všem skočila na 36%, chybí mi tedy už jen 4% do možnosti založení outpostu, ale to asi nebude tak snadné. Nikde jsem totiž nezahlídl patřičný bod pro výstavbu. Tedy představu mám, pod remnantským vrakem se vytvořila jakási jeskyně, ale do té jsem jen z dálky nakoukl. V souvislosti s outpostem mi problikl úkol loajality pro Liama, takže to možná bude mít co do činění hlavně s ním. Zítra mě čeká zprovoznění vaultu, tak uvidím.

Zatím neznám strukturu a množství úkolů v této oblasti, ale z rychlosti průzkumu začíná být cítit, že se hra blíží do finále. Ještě před návštěvou Elaadenu mi přišlo, že tato planeta není pro samotné finále hry důležitá (viz existence paralelního úkolu Hon na Archona), ale vede sem trojice loajality misí, takže důvod pro její návštěvu prostě byl. Kdo ví, co mě ještě čeká, třeba budu Archona nakonec honit přes celou galaxii :)

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Duben 08, 2017, 04:42:55

Protipirátská ochrana Denuvo u Mass Effect Andromeda prolomena (http://cdr.cz/clanek/protipiratska-ochrana-denuvo-u-mass-effect-andromeda-prolomena) a teď jsem zvědav, jak to zahýbe názorem na hru :)

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Duben 08, 2017, 19:04:29

Zdání klame a Elaaden se nakonec ukázal mnohem komplikovanějším, než se zprvu zdálo ;) 89 hodin, level 52. Všechno to začalo hledáním místa pro outpost ...

Vlastně ani ne, první na řadě byl zdejší vault. Podobně jako na Kadaře, i vault na Elaadenu je mírně zrádný o obsahuje dva možné zákasy. U toho prvního je opravdu dobré poslouchat, co říká SAM a u toho druhého je to zase o přemýšlení.

Zavřené dveře napravo:

Spoiler: ukázat

Místnosti v levé části vaultu:

Spoiler: ukázat

Po aktivaci procesoru je na řadě klasický útěk, při kterém lze vybrat dvě truhly, které původně krylo silové pole. Nicméně se mi podařilo vždy vybrat jen jednu z nich, smrtící vlna je prostě příliš rychlá.

Po výstupu na povrch mi SAM ohlásil snížení teploty povrchu pod 40°C a zvýšení vlhkosti vzduchu o 21%. Problém s horkem je tak definitivně zažehnán a připravenost planety vzrostla na 81%.

Chvilku jsem rozmýšlel co dále, když jsem si vzpomněl na úkol s arky a přes Vidcom jsem zavolal turianského velitele Avitixe - to je ten, jehož skupině jsem pomohl na Havarlu. Cesta vedla k asteroidu H-047c, kde v poli meteoritů uvízl turianský ark, bohužel v dost zuboženém stavu. Hledání turianského pathfindera vedlo ke zjištění, že zahynul a svou funkci chtěl skrze zdejšího SAMa převést na Avitixe. Jenomže ten nesouhlasil a nijak jsem ho ani nechtěl lámat. Po návratu na Elaaden mi SAM ohlásil snížení teploty povrchu na 32°C.

Konečně jsem se chtěl pustit do honby za místem pro outpost, ale ani Liam k tomu neměl co říci. Nasedl jsem proto do Nomádu a vyrazil znovu prozkoumat některá skrytá zákoutí planety, zda-li jsem značku outpostu jen neminul. Nutno dodat, že po prvním přistání na Eladeenu a založení první mobilní základny spustí SAM krátkou videoinstruktáž, kde zobrazí 3D mapu a ukáže na ní hlavní body pro zdejší mise, jenomže kdo si to má pamatovat :D

Pod vrakem remnantské lodi nakonec nic zajímavého není, tedy je, nejspíše bug :D Musel jsem odtud vycouvat a jsem zvědav, jestli to bude mít nějaké řešení. Je zde pravděpodobně vstup do lodi, ale konzole je jaksi nefunkční. Průjezd severní pouští taky nepřinesl nic nového, jen pár zapomenutých bodů. Zajímavější to začalo být ve střední části mezi skálami, kde je o něco bujnější vegetace.

V jednom kaňonu jsem narazil na základnu rebelů, kteří tu poněkud ztrpčují život ostatním. Navíc mají nejspíše informace o zásobách vody. Základna je do určité míry obdobou kettských základen na Eosu a Voeldu, ale namísto elitního ketta jí šéfuje rozzuřený krogan. Ketti na Elaadenu nejsou vůbec. Boj to byl tužší, hlavně vypínání alarmů přivolávajících posily bylo chvilkama o nervy. Opět platí, že hra si checkpointy tvoří sama. Naproti základně se v jeskyni nachází zavřená vrata, ale nenašel jsem způsob, jak je otevřít.

Informace o zásobě vody mě zavedly zpět do hlavního tábora ke zdejší angaranské obchodnici. Musel jsem se neprve vloupat do její kanceláře, abych získal souřadnice a poté už jsem mohl vyrazit do nezmapovaného dolu na SV mapy. Uvnitř jsem skutečně našel podzemní jezero, ale za zády se mi vyloupla obchodnice i s ostrahou. Skoro to vypadalo na krvavé zakončení, ale tah byl nakonec na mě. Obchodnice kvůli vodě přišla už o bratra a musel jsem jí dát za pravdu, že zdejší exilanti nejsou žádný výkvět společnosti, takže jsem se s ní rozloučil a koordináty dolu si nechal pro sebe. Je za to i drobná odměna.

Připravenost planety mi mezitím poskočila na rovných 100% a po outpostu ani stopy :) Východ mapy mi neukázal nic nového, akorát jsem zkompletoval data z remnantských paměťových modulů a na severu mapy se mi zpřístupnila remnantská továrna, u které jsem pro dnešek zaparkoval.

Na Elaadenu zůstalo několik uzamčených táborů a ona jeskyně u tábora rebelů. Předpokládám, že to bude mít ještě dohru v rámci vedlejších úkolů, ale bez ohledu na to, pořád jsem ještě nenavštívil kroganský tábor. Podle všeho bude součástí mise pro Draca a pomalu bych měl dořešit i PeeBee. U Liama opravdu nevím, výstavba outpostu je pravděpodobně spojena s nějakou další podmínkou, na kterou musím teprve přijít.

Dneska jsem si ve hře několikrát všimnul, že velikost inventáře často blbne. Hra mi párkrát zahlásila plný inventář, ale nakonec se ukázalo, že je v něm třeba jen něco málo přes 100 položek apod. Různých bugů jsem na Elaadenu zahlídl povícero, ale vesměs to vypadá maximálně na nesplnitelné vedlejší mise. Zítra se na to zkusím zaměřit.

Mimochodem, málem bych zapomněl. V pátek jsem na Tempestu nastražil past na neznámého návštěvníka naší kuchyňky a jsem díky tomu majitelem křečka :D

Edit: úprava spoilerů.

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Duben 09, 2017, 18:49:12

Dneska jsem musel plánovaně na zahradu, takže po krátkém spánku po noční jsem měl čas zhruba jen na dvě hoďky hraní.

V remnantské továrně se to hemžilo scavengery, což je oficiální pojmenování zdejších individuí. Fungují tu jako žoldáci různých morálních kvalit. Podle toho, kdo vás má či nemá v oblibě, pak jednají. Většina jich bez rozmyslu útočí a ti v ruinách nebyli vyjímkou. Ostatně není divu, je zde další datový modul, který by rád ukořistil leckdo. Nic dalšího jsem tu už ovšem nenašel.

Cestou do jižního tábora jsem to vzal podél východního okraje oblasti, abych si doodkryl zbytek zdejší mapy a to samé jsem provedl pod jižním táborem. Oblasti nemívají obvykle pravidelný tvar, jsou to většinou různě sesekané obdélníky a za povolenou hranicí vás hra po chvilce automaticky vrátí na nějaký výchozí bod. Má to ovšem tu výhodu, že hra v tu chvíli zároveň okryje dost velký radius, který by jinak ani nemuselo jít zobrazit, takže někdy se vyplatí za okraj oblasti zajíždět schválně.

Nakonec mi zbyla už jen návštěva Nové Tuchanky, což je další tábor v extra údolí. Je menší než tábor banditů, ale zase je to klasická příběhová oblast s plno úkoly (bez Draca se sem ale asi dostat nejde). Zdejší kroganskou vůdkyni jsem nechal prozatím být a vydal jsem se po loyality misi pro Draca. Poslední fáze honby za zrádcem končí v extra oblasti, kterou představuje koridor pašerácké základny. Cílem je vypořádat se s vůdcem pašeráků a při tom zachránit kroganského botanika, který se nám nečekaně připletl do cesty.

Má to pár vtipných okamžiků ve stylu akčních filmů 80. let, zejména finální scénka je jak vystřižená z Komanda :) Osud vůdce mě nakonec nijak nezajímal a tak jsem nechal Draca, ať si s ním naloží dle svého. Asi ani nemusím říkat, že to dotyčný už nerozdýchal ;) Vzhledem k tomu, že se nás celou dobu snažil zabít, neviděl jsem nejmenší důvod pro slitování a hlavně ze zkušenosti vím, že krogani si na podobné akty milosrdenství nepotrpí, což bylo na výrazu Draca dobře vidět - byl spokojen.

Zítra by mě tedy mělo čekat několik dalších úkolů v táboře a snad už se mi povede postavit outpost. Na Liamovi nakonec asi nebude záležet, výstavba outpostů je sice nějak spřažena s jeho loyality misí, ale nevzpomínám si, že by se vlastně k jakémukoliv z nich předtím vyjádřil. Vrtá mě akorát hlavou ještě vstup do remnantské lodě, možná to souvisí s nalezenými daty v továrně, takže půjdu vyzkoušet ještě dříve zmíněnou nefunkční konzoli. Pokud půjde všechno dobře, měl bych co nevidět vyrazit po stopách Archona. Už teď můžu směle říci, že 100 hodin ve hře zcela určitě překročím :)

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Duben 10, 2017, 14:09:21

Po dnešní noční jsem zatím nešel pro změnu spát vůbec a bylo to znát :) Krom toho, že jsem občas se Scottem boural do zdi, šlo mi i hůř soustředit se na dialogy, což bylo poněkud horší, ale na druhou stranu musím říci, že po těch 90 hodinách ve hře už je to lepší, než na začátku. Problém mi trochu činí audio během boje, kdy se soustředím na úplně něco jiného a někdy prostě přeslechnu klíčovou věc. Na Nexusu jsem pak dodatečně zjistil, že přízvuk nemá jen Liam, ale třeba i kapitánka Nexusu. Kdybych dole neměl titulky, tak bych asi dlouho zvažoval, co že to řekla :) Sice jsem z práce vycvičený, ale to jsou pracovní věci a ty mám tak nějak už zažité.

Outpost na Elaadenu opravdu souvisí s táborem Nová Tuchanka a dokonce remnatským vrakem. Nejprve jsem však splnil vedlejší úkoly a pak si teprve zašel popovídat z velitelkou Mordou ... ano, krogany vede žena ;) Nedopadlo to úplně ideálně, ale Mordin pobočník si mě odtáhl bokem a pověděl mi o její touze získat jádro z remnantské lodi. Jenom není jasné, proč po něm tak touží. Hra mi tak nějak na okraj podsunula možné využití jádra jako bomby, ostatně Morda se netají svým odporem k Nexusu.

Ve vraku jsem se tentokrát přes konzoli dostal a po pár drobných šarvátkách se dostal až k místu, kde bývalo jádro ... jj, minulý čas je na místě. Jádro ukradli scavengeři, kteří se sem dostaly jinou cestou. Následující stopování mě zavedlo až do tábora banditů a do zavřené jeskyně naproti. Konečně jsem tedy přišel na to, jak se do ní dostat :) Jádro jsem si vybojoval a nechal přepravit na Tempest.

Jádro sice ukradli scavengeři, ale ve skutečnosti to byla součást počínajícího konfliktu mezi klany kroganů, což si Morda s hlavním aktérem náležitě vyříkala. Nakonec došla řada i na mě. Jádro se stalo nutnou podmínkou, abych mohl založit outpost. Tedy za předpokladu, že ho Mordě předám. Hra mě opět zcela otevřeně varovala před pověstí kroganů, ale to mě nijak nezvyklalo, po absolvování trilogie jsem si na krogany udělal vlastní názor :D Důkazem je všudypřítomný Drack. Addison mi po založení outpostu sdělila nelibost Tanna, ale to mě nepřekapilo, vztah salarianů a kroganů se v rámci Andromedy k lepšímu neposunul.

Po založení outpostu jsem Elaaden opustil a pořešil si pár úkolů po okolních systémech, přičemž jsem si mimo jiné odskočil do baru na Kadaře, kam mě Drack pozval na drink. K pití jsem se ani nedostal, když se strhla pořádná bitka a oba jsme si jí náležitě užili ... Drack má na mě holt neblahý vliv :D Teda, jestli někdo bude tvrdit, že parťáci jsou v Andromedě nezajímaví a hra nemá silnější okamžiky, tak už nevím, co by tam dotyčný ještě chtěl. Je tedy fakt, že nejvíce prostoru dostal právě Drack a PeeBee. Spolu s Jaalem tvoří to zajímavější jádro posádky. U ostatních doufám, že na ně ještě dojde řada, ale těžko říci.

Dokončení loyality mise pro PeeBee mě zavedlo na vulkanickou planetu v nové soustavě a po haldě soubojů jsem se dostal až ke zdroji podivného signálu, za kterým se PeeBee původně vydala. Jenomže ono je to celé tak trochu past, protože v závěsu nám byla její rivalka Kalinda, která se právě o řadu soubojů po cestě postarala (doufala, že nás odradí). Scéna končí dalším rozhodnutím. Kalindě podjela noha na hroutícím se panelu s artefaktem a PeeBee se jí rozhodla zachránit na úkor záchrany artefaktu. Dostal jsem příležitost Kalindu zastřelit, ale neudělal jsem to. Během dalšího rozhovoru s PeeBee na Tempestu jsem dostal možnost zahájit regulérní romanci ;) No, není to dle mých představ, nechal jsem si proto tuhle možnost otevřenou a budu si muset důsledky ještě dobře probrat :D

Na Nexusu jsem ještě před rozhovorem s PeeBee stihl projít veškerou komunikaci se SAMem ohledně zpřístupnění vzpomínek otce. Nedostal jsem se až na konec, něco mi stále chybí,, ale během přehrávání jednotlivých sekvencí a při pozdějším rozhovoru s Tannem, začala na povrch vyplouvat temnější část vzniku projektu Andromeda. Hlavní iniciátorka projektu totiž nezemřela před lety náhodou, ale byla zavražděna. Dál jsem se ve vyšetřování nedostal díky absenci části paměti - úkol se přesunul do ON HOLD.

Časem jsem na 97 hodinách, level mám 56. Deník se mi hodně pročistil, nejvíce zůstalo okrajových úkolů a to ještě těch, které nejsou úplně jasné - skenování nějakých těl na planetě, hledání blíže nespecifikovaných kanystrů apod. Díky tomu přede mnou zůstal už jediný možný směr a to je hon na Archona.

Včera jsem se ještě zapomněl rozepsat o vzrůstající odolnosti protivníků. Normálně bych si toho asi nevšiml, ale jak nic netrénuju a pořád používám to samé vybavení, tak mám možnost dobře vidět i drobné rozdíly. Hra pravděpodobně reaguje na level hlavní postavy podobně jako je to u úrovně lootu. Pěšáky scavengerů totiž už nezabiju headshotem hned na první ránu, ale většinou jim kousek zdraví zbyde. Je to pravděpodobně právě ten kousek, který činí rozdíl mezi Widow VI a VII (tu ale nemám, tudíž to nemohu ověřit).

Jo, abych nezapomněl, Architect byl i na Elaadenu, objevil se po založení outpostu. Do třetice už mi to šlo podstatně lépe a rychleji :)

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Duben 11, 2017, 07:55:01

Zastavil jsem se těsně pod 100 hodinama a jsem tuším na levelu 56. Honba za Archonem dopadla tak napůl :)

Trošku jsem se obával, aby to nebyl klíčový úkol, který něco uzamkne, proto jsem se mu vyhýbal, ale úkol je ve skutečnosti rozložený jakoby do dvou částí. Primárně se totiž jedná o úkol, ve kterém zachráníte salarianský ark a jen tak mimochodem si popovídáte s Archonem, protože zrovna jeho loď je za napadení arku zodpovědná.

Při hledání salarianského pathfindera jsem zjistil, že ještě nebyl rozmražen, takže jsem nejprve musel pořešit jeho oživení. Ukázalo se, že on je vlastně ona a spolu s malým týmem se s námi vydala na kettskou loď, kde se naše týmy zase rozdělily. Archonova loď je jedna velká laboratoř, kde se provádějí pokusy na ostatních rasách a shromažďují se zde o nich důležitá data.

K Archonovi jsem se nakonec dostal, ale ne tak, jak bych si představoval. Omylem jsme vstoupili do stázové pasti. Archon byl stručný a brzy zase odešel, mezitím SAMa napadlo, že stázové pole udrží jen živou bytost a tak mi "nabídl", že mě dočasně zabije. No, co se dalo dělat, nechal jsem ho tedy vypnout můj kortikální implantát, což se ale o něco později ukázalo jako částečná chyba. Archon do mě předtím vpíchl nanosondy a ty z vypnutého implantátu dokázaly získat moje informace o Meridianu.¨

Náš útěk nezůstal dlouho v utajení a hned v další hale se strhla větší přestřelka, ve které se objevil i kettský velitel. Už to není taková výzva jako na začátku, takže padl poměrně rychle. Největší problémy v těhle bojích tvoří spíše elitní vojáci, kteří chodí v počátku ve vlnách a do toho je potřeba se vyhýbat útoku velitele, který shazuje štíty.

Další místnost byla opět laboratoř, kde se nacházelo pár vzorků před genetickou přeměnou, včetně jednoho krogana. Místnost za ní už byla Archonova kajuta, odkud šlo uvolnit salarianský ark. Archon se tu objevil jen ve formě projekce, což po chvíli vypnuli salariani EMP výbojem, který zároveň deaktivoval útočný systém lodi. Salarianský ark byl volný, jen bylo potřeba se odtud urychleně dostat.

Nejprve na mě ještě v Archonově kajutě naběhl onen zmutovaný krogan, což bylo docela o hubu, protože nebyl sám a hlavně po kroganech získal schopnost regenerace. Ustřílet ho chvilku trvalo. Hra si na mě v tuhle chvíli připravila jedno nepříjemné rozhodnutí. Měl jsem se cestou zachránit buďto salarianskou pathfinderkyni a její tým, nebo tým kroganských zvědů. S Drackem za zády a s tím, co jsem před chvílí viděl při boji se zmutovaným kroganem bylo jasno, ale ...

Když v Bioware mluvili o inspiraci úkolů Zaklínačem 3, vypadalo to v první chvíli spíše úsměvně, jako snaha přiživit se na vlně popularity této hry. Jenomže pak přišla ve hře různá rozhodnutí, při kterých si zpětně uvědomuju, že vůbec nebyla černobílá a jednalo se spíše o volbu, komu dát přednost na úkor toho druhého. I kdyby tahle volba na Archonově lodi neměla žádný herní efekt, pořád je to herně dost nepříjemná volba a už jen její existence dokáže frustrovat. Moje volba vlastně vyplynula zčásti ze znalosti předchozí trilogie, kdy salariany moc nemusím, ale tady jsem se zrovna rozhodl udělat to samé, za co jsem na asarijském arku zbavil asarijskou pathfinderkyni její role. Takové docela dost pokrytecké jednání. Roli salarianského pathfindera poté převzal kapitán arku.

Jenomže to jsem předběhl, nejprve bylo potřeba z Archonovo lodi utéct. Další velká bitka se strhla v chodbě ven z lodi, kde nabíhaly nekonečné vlny elitních kettů. Jakmile jsem však pohopil, o co jde, snažil jsem se urychleně dostat na konec chodby, kde na mě vyskočil ještě kettský velitel :) Naštěstí měl jen malý doprovod a vlny elitních kettů ustaly.

Po návratu na Tempest mě čekala halda emailů, mezi nimiž byl i jeden od Cory. Opět by ode mě něco pořebovala. Vypadá to, že nakonec se k romanci s Corou dostanu :) K tomu se mi samozřejmě připletlo několik dalších věcí, které souvisí s pokračováním příběhu.

Když už jsem načal ta různá rozhodnutí, tak se ještě zmíním o budoucnosti turianského arku. Avitixe jsem našel v baru na Kadaře, jak se tam pravidelně opíjí do němoty. Možná lituje, že se odmítl stát pathfinderem, ale to už je teď jedno. Do pomoci turianům se namísto něj zapojila asarijská pathfinderkyně. Není to sice úplně ideální, ale je to lepší než nic.

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Duben 12, 2017, 08:37:55

Včerejšek byl poněkud hektický. Ráno jsem se rozhodl, že dnes už musím Andromedu dohrát, ale ve 20:00 už jsem si začal pomalu říkat, že to snad budu muset přerušit a pokračovat zas dnes :) Hledání Meridianu je dvoufázový úkol a časově mi zabral plných hodin hraní. Ale hezky popořádku. Předem upozorňuji, že následující text bude mírně spoileroidní - skryju jen ty největší spoilery.

Před výpravou na Meridian jsem si šel standardně pročíst emaily a nechal jsem si zadat příslušné úkoly včetně setkání s Corou na Eosu. Místo setkání je u jezera, poblíž původního outpostu, kde si Cora vyhlídla místo pro svůj budoucí domov (je to u polopotopené buňky). Je nutné si jí vzít pro tento úkol do družiny. Následuje scéna, kdy mi Cora ukázala obsah svého kufříku plného semínek a podělila se se mnou o svůj sen ... a samozřejmě se otázala, jestli bych ho nechtěl prožít s ní :) Nebyl důvod nesouhlasit. O něco později mi došel druhý email, kde mě Cora požádala o schůzku a došlo k završení romance u mě v kajutě. Následující cutscéna opravdu snese rank 18+ :D Je to celkem odvážné, ale pořád se to drží při zemi. Spíš mě na tom všem později potěšilo, že od schůzky na Eosu se ke mě Cora v klíčových chvílích opravdu chovala jako partnerka a postelovou scénou to vše nekončí.

Hra na vztah s Corou zareagovala i v případě rozhovoru s PeeBee, kdy jsem původní rozhovor v její kajutě odkládal a došlo k němu až nyní. PeeBee v něm pasáž o vztahu se mnou zcela vynechala, takže nejspíše nejde navázat více romancí s posádkou najednou. Zareagovala i doktorka Lexi, která o mém vztahu s Corou otevřeně promluvila ... jo, jsme malá posádka :D Zajímavé bylo ovšem setkání s angarskou archeložkou Avelou Kjar, se kterou jsem předtím otevřeně flirtoval. Nabídla mi taky možnost romance a to bez ohledu na probíhající vztah s Corou. Nicméně jsem to zahrál do autu. Vztah s PeeBee je pro mužský charakter asi nejdříve dosažitelný, ale stačí opravdu jen počkat a dojde i na další možnosti. Vztah s Vetrou se třeba začne rozjíždět taky o něco později, ale ten už pokračoval čistě přátelsky. Pro mě bylo rozhodnutí opravdu jen mezi Corou a PeeBee, popř. zůstat single a neřešit to vůbec ;) Cora třeba působí dost odtažitě, v podstatě je to analog Ashley, ale když dojde na osobnější rozhovory, tak je v tomhle lepší. Ashley totiž dost zařízli všemi těmi rozhodnutími v trilogii, vztah s Corou naopak dostal větší prostor hned, to taky udělá své.

Po splnění pár okrajovějších věcí jsem zamířil na Nexus, promluvit si s "radou". K mému údivu se mi nedostalo prakticky žádné podpory, naopak mi v první chvíli dokonce zatrnulo, když mi šéf ostrahy řekl, že jsem Strip týmy sice vycvičil dobře, ale není to stále dostatečné. Strip tým je totiž součástí APEXu, tedy multiplayerové části hry. Už jsem si myslel, že budu muset začít sbírat body v mulťáku nebo čekat, než mi Strip týmy body dosbírají. Naštěstí se do toho vložili oba další pathfindeři a došlo na separátní diskusi. Mezi tím se ovšem probrala z komatu moje sestra, takže následovalo malé rodinné setkání, na kterém jsem hned dostal vynadáno za lhaní o otci.

Trošku předběhnu ... rozhovory se Sarou jsou klíčové pro posunutí úkolu se vzpomínkami otce, takže se díky tomu otevře poslední fáze vzpomínek, které odhalují skutečný důvod mise Andromeda. Jedna "taky"" recenzentka to stihla během svého výtvoru vykecat hned na začátku, ale ve hře se k tomuto faktu dostanete až mnohem později - na druhou stranu podle toho poznáte, že dotyčný(á) hru dohrál ;)

Spoiler: ukázat

Vysvětlení vraždy zakladatelky Andromeda Iniciative však vyznělo poněkud do ztracena, resp. je to ve vztahu ke smrti Aleca nedotažené, protože s jeho smrtí nikdo počítat nemohl, to byla v podstatě jen souhra okolností. Na druhou stranu to asi nemá smysl řešit. Ve hře se dozvíte, že Nexus se datuje 50 let před příletem Hyperionu, takže vrah zakladatelky v době vyšetřování pravděpodobně už nežil. Scott je teď navíc další osoba, která zná tajemství počátku.

Ještě před cestou za hledáním Meridianu jsem měl možnost dostat se do kontaktu s nejvyšší kettskou kněžkou, která mi nabídla "pomoc". Nehodlá se vzdát ambic kettského impéria, ale s Archonem nesouhlasí. Mohla by tedy zajistit, že se mu nedostane posil. Samozřejmě jsem jí odmítl. Ono tomuhle předchází ještě jeden vedlejší úkol, kdy se ukáže, že salarianský ark byl v podstatě kettům prodán salarianskými zrádci. Kettské impérium se nachází nedaleko clusteru Heleus a pár salarianů si řeklo, že by bylo dobré ho infiltrovat a kettskou hrozbu řešit až po získání dostatku informací. Nabídli proto salarianský ark výměnou za "spolupráci".

První cesta na Meridian proběhne až ve chvíli, kdy se loď vybaví novou technologií maskování, neboť se předpokládá, že Archon už bude na místě. A dle očekávání taky byl :) Po průletu kolem kettských plavidel se otevře pohled na remnantskou vesmírnou základnu, která je ve své podstatě obrovským městem. Cestu k jádru je potřeba si vyčistit, je to halda bojů, jak s ketty tak s remnanty. V archivech mě čekalo jedno velké překvapení, které vrhlo nové světlo na angarany a dává smysl existenci vaultů na planetách (krom toho je to vysvětlení pro rýpaly, co se jim zdá jedna rasa málo ;) ):

Spoiler: ukázat

Jádro města ukrývá další mapu, ale zároveň velké zklamání - Meridian se tu nenachází. S velkou pravděpodobností byl před mnoha lety zničen. Jako by to nebylo málo, zaútočí na město kettská válečná loď a do zad mi vpadla pravá ruka Archona - Sword of Archon.

Boj s ním není sám o sobě těžký, problém je, že podobně jako kettští velitelé není sám. Jakmile jsem ho dost zranil, tak se zneviditelnil a zmizel. Mezitím na mě vždy naběhla vlna nepřátel. To se opakuje asi 3x, pak už jsem mu prostě nedal šanci ;) Předtím ho totiž nelze v neviditelném stavu zranit, to lze opravdu až po poslední vlně. Pár pokusů mě to stálo, protože situace na bojišti je nepřehledná a dost mi chyběl větší damage sniperky. Je dost znát, když běžného ketta musíte střelit 2x, aby padl a do toho se zdržujete přebíjením. Mimochodem, Widow VI jsem zaměnil za VII, ale nestačilo to.

Během příletu na Nexus mě čekalo kupodivu vřelé přijetí od rady a její plná podpora. Suvi přišla s teorií, že Meridian možná zničen nebyl, jen byl během Scourge "přemístěn". Následovalo tedy pár průzkumných letů a předběžný výpočet nové pozice Meridianu. Během téhle fáze jsem splnil zbylé vedlejší úkoly, tedy jen ty co šly a prošel si zbytek nově se objevivších systémů. Poté mě čekala cesta zpět na remnantskou základnu.

Odhad Suvi byl správný, pozici Meridianu jsme našli, ale mě si pro změnu našel Archon ... byla to past! Povedlo se mu napojit na můj kortikální implantát a přizabít mě. Pokus o útěk byl marný, bylo jasné, že to nemůžu stihnout, tak jsem pokorně čekal na výsledek. Chvilku jsem si myslel, že jsem něco přehlédl, možná jsem měl v omámení vyrazit dříve a lépe koordinovat své pohyby, jenomže ta vzdálenost k bodu útěku byla v tu chvíli prostě obří.

Nicméně obrazovka loadu na mě nevyskočila :) Místo toho se hra přesunula na Nexus a dostal jsem k dispozici Saru. SAM se rozhodl použít její implantát a přeposlat data na Scotta. Ozbrojen jen pistolkou jsem s ní musel projít pár místností, zatímco na Nexus útočili ketti. Transfer dat se podařil, ale Sara byla zajmuta. Ostatně Archon se zmocnil celého Hyperionu a Sara se pro něj stala branou k Meridianu. Můj implantát naběhl a pomsta na sebe nenechala dlouho čekat :) Podařilo se mi nahodit systém základny a získal jsem na svou stranu armádu remnanstkých lodí. V jejím čele se strhl závěrečný boj s kettskou flotilou, během nejž se mi podařilo proniknout do Meridianu. Meridian je ve své podstatě umělá planeta plná života. Naneštěstí nebyl čas si cokoliv prohlížet. Cesta vedla opět k jádru systému, následoval tedy jeden boj za druhým.

Archon mezitím proti vůli Sary získal přístup k ovládání a integroval se se systémem Meridianu a začal s vypínáním vaultů. Následoval poměrně dlouhý boj a převzetí kontroly, který jsem dal hned 2x. Napoprvé jsem úplně nepochopil princip, navíc jsem se nechtěně dostal do křížové palby, což je většinou smrtící samo o sobě. Postavu jsem měl stále nevylepšenou, v základním brnění a se sniperkama na úrovni 4. Archon na svou obranu povolal slabší verzi Architecta, který má ovšem k dispozici všechny své útoky a do toho povolává nižší verze remnantů.

Smyslem první fáze je udržet se po určený čas v okolí řídící konzole a likvidovat jednotlivé vlny nepřátel. Architecta je po určité době možné zranit a na chvilku odstavit. Po aktivaci konzole je potřeba pomocí další konzole aktivovat cestu zpět, protože bojiště mezitím rozdělila říčka omnigelu, kterou nelze přeskákat. Na druhé straně přes Architecta je pro změnu propast. U té následuje podobná akce, jako u první konzole a po nějakém čase se objeví "můstek" na druhou stranu. Zbyde obrana poslední konzole a rychlý úprk na začátek k finální konzoli. Během poslední fáze se ke mě přidaly i další postavy, např. jsem se chvilku kryl na stejném místě s Jaalem. Ostatně spojenci se objevují ve všech bojích na Meridianu, cestu k Archonovi mi třeba pomohli vyčistit Drackovo zachránění zvědi. Boje venku pak ovlivnili Sarrisa, Reyes a další. Finále je hodně rychlé, většinu času jsem se musel starat sám o sebe, takže okolí jsem až na nepřítele zas tak podrobně nesledoval. Po sepnutí poslední konzole dojde k přerušení aktivity Archona, který se snažil zoufale vyprostit ze spojení se systémem, nicméně to nestihl :) Meridian opět naběhl a aktivoval všechny vaulty v systému. V závěrečném videu se na chvilku objeví nejvyšší kettská kněžka, což dává tušit, že není tak zcela po všem, ale jestli to značí další možné pokračování, to těžko říci. Ve hře mi nepřijde moc prostoru ani pro smysluplná DLC. Po titulcích následuje už jen krátký epilog, ve kterém dojde na jedno šťastné oznámení:

Spoiler: ukázat

Do finále jsem vstupoval někde na levelu 63 a vyšel s levelem 65. Počáteční připravenost clusteru byla 90%, konečná 94%. Celkový herní čas je dle Originu 111 hodin, dle údaje u save pozice 98 hodin (savy pravděpodobně nepočítají s loady kvůli neúspěchu, takže bych spíše věřil tomu Originu). Celkově jsem splnil 95% všech úkolů. Zbyly mi hlavně okrajové úkoly a pár vedlejších úkolů z oblastí - některé úkoly se nejspíše bugly.

Finále hry bylo opravdu monstrózní, ale už jsem cítil docela únavu. Na mě to bylo chvílema už moc natahované. Nicméně mi přišlo výborně provedené, byť mi jaksi utekla hlubší myšlenka, proč Archon dělal to, co dělal. Jediné, co mi z toho utkvělo v hlavě je, že Archon je vrcholným stupněm genetických úprav své rasy. Tedy byl ;)

Hodnocení Andromedy jako celku je obtížné, ale pokud bych měl nyní střelit číslo, tak je to spíše k těm 80%. Mě to do určité míry připomíná analogiii Gothicu, tedy první dva díly vs trojka. Hrálo se to dobře, určitě se k tomu vrátím (minimálně si místo stylu FPS vyzkoušet hru i s tréninkem skillů), ale mě prostě ty otevřené světy moc nesednou. Andromeda sice není úplně openworld hra, ale místama se děj zbytečně rozmělňuje, což šlo právě vidět na finále, kde jsem si odskakoval do vedlejších misí, které s tím vůbec nesouvisely. Ve hře jsem vynechal akorát kodex - interface deníku a kodexu není zrovna úkázkový, takže jsem nechtěl riskovat, že budu číst stále dokola to samé, nebo naopak omylem něco přeskočím kvůli nesmyslně implementovanému scrollování. Tohle byl problém i u emailů, ale těm se vyhnout nejde a rozhodně to ani nedoporučuju zkoušet :) Když to tak vezmu, pokud je Andromeda designem inspirována Dragon Age: Inquisition, možná bych mu měl přeci jen dát v dohledné době šanci :D Každopádně pokud jde o hejt okolo Andromedy a bojíte se proto kvůli tomu do hry jít (investovat), tak vás mohu uklidnit, většina z toho jsou smyšlenky.

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: flash Duben 13, 2017, 20:44:13

Ja bych rekl ze Inquisition je jeste o neco lepsi nez Andromeda, takze pokud si Andromedu dobre rozdychal dej treti Dragon Age urcite sanci (a samozrejme se vsemi DLC rovnou)

111 hodin docela jde, cekal jsem ze to bude o neco malo vic, ale ok.

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Duben 13, 2017, 21:09:34

Ona Andromeda není ve finále tak obří, jak by se mohlo původně zdát. Hlavně to zrychluje svižný soubojový systém, který mě ani nenutil do nějakého vývoje postavy. Když to třeba porovnám se Skyrimem, tak i v něm jsou ty začátky opravdu krušné a vývoj postavy nějakou dobu trvá. Tohle v Andromedě odpadlo, což je dobrých 20 hodin navíc. V porovnání s původní trilogií to pak vyjde zhruba půl na půl - koridor původních ME + explorativní část Andromedy = Andromeda jako celek. Ale i tak je to dost - mě to délkou přišlo tak akorát.

Inquisition mám nainstalovaný, pořád tu čeká :D Trošku se spíš obávám toho, že Andromeda byla po stránce angličtiny přeci jen schůdnější, u Inquisition bylo dost okrajového textu, který to ale znát chtělo a ten mě úplně nešel. Já vím, jsou to v podstatě výmluvy, ale třeba z toho závěru Andromedy mohu potvrdit, že to bylo dobrých 8 hodin jízdy a už jsem měl problém udržet 100% pozornost na vše.

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: flash Duben 13, 2017, 21:45:05

tak anglictina je samozrejme problem, ja taky nedokazu udrzet pozornost dlouho kdyz jde o nejakou textove obsahlou hru, preci jen moje anglictina neni na urovni prekladatele:) Ale myslim ze DA:I se celkem da, pokud nemas v planu podrobne cist vsechny kodexy a knizky a tak podobne, tak to je priblizne stejna naloz jako Andromeda.

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Duben 14, 2017, 20:54:57

Uvidím, ještě to promyslím. Když už, tak bych asi začal jedničkou. Nicméně teď bych se rád vrátil zase k Ravenloftu. Zítra mám v plánu sestřihat pár videí z Andromedy a tím bych Mass Effect opustil.

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Duben 16, 2017, 19:56:26

Začal jsem na YT přidávat videa z průchodu Andromedou. Je to sice zhruba až od druhé třetiny hry, ale to je dáno tím, že nejvíce se toho začne dít právě až po návštěvě Kadary. Navíc jsem se snažil zachytit jen to nejpodstatnější, co by mělo k obrázku o hře stačit. Pokud jde o průzkum oblastí apod. to je víceméně všude stejné, liší se jen prostředí a příběh na pozadí. Nehledě na to, že první dvě až tři oblasti si projdete určitě, i kdyby se vám hra dále už nelíbila ;)

Kadara je navíc zlomovým místem, o čemž svědčí následující meeting, ze kterého si lze udělat hezký obrázek, jak to na palubě Tempestu chodí:

Některá videa jsem mírně sestříhal, např. pokud jsem v rámci dané ukázky příliš často umíral, nebo mi do toho něco skočilo (tímto zdravím paní, co u nás roznáší letáky ... ;) ).

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Duben 17, 2017, 19:13:54

Před pár dny jsem si na Xzone všiml poznámky o přípravě neoficiální češtiny, tak jsem se porozhlédl, kdeže to kdo hlásá (viz https://prekladyher.eu/tema/mass-effect-andromeda.1315/) a hnedle jsem tuto snahu na Xzone okomentoval ;) Jako upřímně, pokud někdo neumí ani pořádně česky, tak pak si prostě o kvalitu případného překladu dělám oprávněné obavy. Zajímavá je i diskuse, která se včera začala k tomuto oznámení nabalovat. Každopádně překlad Andromedy je běh na dlouhou trať, takže minimálně rok to trvat bude. Ve finále se to ovšem může táhnout stejně dlouho, jako překlad Dragon Age: Inquisition, kdy je spíše otázkou, jestli má smysl se do něčeho podobného vůbec pouštět. Jsem zvědav, jak to dopadne, ale podle mě se nad podobně ambiciózními překlady začíná vznášet umíraček.

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Únor 04, 2019, 08:23:12

Skoro dva roky uběhly a překlad stále nikde ... :D Ale o tom jsem samozřejmě psát nechtěl, jen mi přišlo vtipné si do toho rýpnout ;) Protože tu mám pro Andromedu extra topic a po dalším odehrání původní trilogie jsem Andromedou navázal, tak bych se rád podělil o poznatky z druhé rozehrávky.

Tentokrát je to tedy za Sáru, které jsem zvolil vlastní vzhled a lesbickou orientaci - teda alespoň se o to snažím. V Andromedě se tohle hůře odlišuje a popravdě je to jeden z důvodů, proč v hrách s romancemi nehraju za ženskou. Cílem je vztah se Suvi. A opět, ono tu nejde ani tak o romanci jako takovou, ale spíše o ta konverzační témata, byť zrovna u Andromedy tomu ta romance nic extra nepřidává, což mi při téhle rozehrávce došlo. Jediný rozdíl tak bude v příslušné postelové scéně, protože všechny ty předchozí dialogy jsem měl dostupné už při hraní za Scotta. Rozdíl při hraní za Sáru se ovšem projeví jinde, takže v obecné rovině má volba hlavního hrdiny celkem nezanedbatelný význam.

Na počátku hry jsem zjistil, že otec Sáry a Scotta má tentýž model, jako v předchozí rozehrávce, což je nejspíše dáno volbou modelu pro customizaci postavy - každou customizaci začínáte z nějakého vzoru, které pokrývají různé rasy. Mě to nějak táhne k těm asiatům, takže jsem se zrovna asi trefil do stejného vzoru :) Nicméně moje Sára je dost vybělená. Vzhled se mi ovšem povedlo celkem odladit, takže obličejové animace nejsou tak ujeté, jako u default Sáry. Pár úsměvných okamžiků to má, ale není to tak časté.

Obtížnost jsem zvolil nad střední a přísahal bych, že tomu tak bylo i minule. Nicméně hra je jaksi lehčí a je to vidět hlavně na místech, kde mi to předtím drhlo. Najednou jimi procházím velmi snadno. Skoro bych přísahal, že Andromedu někdo nějakým patchem upravil a dokonce upravil i průběh některých úkolů. Je tedy pravdou, že hru už znám, takže v těch tužších bojích vím, co dělat, ale na druhou stranu si nemyslím, že by to mělo až takový vliv. Z počátku jsem třeba hrál Andromedu čistě jako akční hru a hodně dlouho jsem byl vybaven jen zbraněmi prvního ranku. Teprve při boji s prvním Architectem jsem z důvodu urychlení přezbrojil a vycvičil zbraňové dovednosti (jako infiltrátor jsem dal přednost sniperkám a útočným puškám).

Hra je najednou celkově rychlejší, ale tady musím hned zmínit, že tentokrát už nepročítám každý log, deník apod. Nicméně si nyní dávám mnohem větší pozor na dialogy, protože už mě od nich rozptyluje mnohem méně věcí.

Andromeda je v tomhle hodně zajímavá při porovnání s původní trilogií, protože nyní mi došla řada souvislostí. Andromedu zabíjí především openworld, což není nic překvapivého, ale k tomu se v závěsu přidává jakási nedotaženost některých scénářů. Jako stupidní bych ty dialogy rozhodně neoznačil, pořád mi přijdou normální, holt Andromedu dělal jiný tým a to se prostě někde podepsat muselo. Problém je ovšem v pasážích, které se se nějakým způsobem snaží na původní trilogii odkázat. Vy to v tom sice vidíte, ale zároveň vám na tom něco nesedí.

Krásný příklad je Kadara port a její vůdkyně Sloan Kelly. Sloan tu představuje něco na způsob Arie T'loak z Omegy. Jenomže té postavě jaksi chybí zajímavý charakter - Sloan je prostě typická záporačka, kterou byste za normálních okolností přehlédly (popř. na místě zastřelili). To by ještě nebyl takový problém, antagonistou Sloan je jistý Reyes Vidal, se kterým se nás hra snaží sblížit ( pro Sáru je dokonce romancovatelný, což tomu dodává trochu jiné možnosti), ale ve své podstatě je to podobný křivák jako Sloan.

Jenomže scénárista v tom sám neměl jasno, a když dojde na konfrontaci obou postav, tak to nedokáže vygradovat a nesmyslně ty role prohodí - opět jsem měl chuť zastřelit oba dva. Sloan je najednou neutrální postavou, kterou byste měli podle vlastního přesvědčení zachránit a Reyes se ukáže jako naprostý zbabělec a chladnokrevný zabiják, což je v kontrastu s tím, že zrovna on by měl být zárukou míru na Kadaře. Parťáci to sice dodatečně okomentují, ale ta atmosféra už je ta tam. A tahle nerozhodnost se bohužel projevuje i u jiných úkolů.

Asi by v tom nebyl až takový problém, pokud byste za tím neviděli kopírku postav nebo událostí z původní trilogie, ale to jaksi nejde. Možná by bývalo pomohlo, pokud by ty příběhy byly dotažené do nějakého vyššího cíle, či jak to popsat. Prostě kdyby to tou pouhou konfrontací Sloan a Reyese neskončilo, protože jednotlivé části toho příběhu jsou jinak zajímavé, jen ne tak zcela využité.

Druhým problémem Andromedy je, že příliš neumí zohlednit změnu událostí, resp. postavy neumí kolikrát správně reagovat na nějakou globální změnu. Např. po změně podnebí na Elaadenu se mě všichni snaží přesvědčit, že venku je stále smrtíci vedro apod. Nicméně tohle je mor řady openworld her. Ale jinak se můj názor na hru nezměnil. Je potřeba odlišovat Andromedu a původní trilogii, jinak to prostě nejde.

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Únor 05, 2019, 07:59:08

Ve hře už jsem se přiblížil k finále, tak jsem si ještě zpětně pročetl deník, abych se podíval, co všechno jsem k Andromedě předtím napsal a hodně věcí víceméně sedí. Je vidět, že patche udělaly své, ale ve hře stále zůstalo i několik nepořešených věcí, které už asi nikdy nikdo neopraví. V podstatě jsem se u nich zarazil stejně jako před těmi dvěma lety, takže jsou to zkrátka věci, které jsou opravdu na očích a nelze si jich nevšimnout.

Mě včera zaujalo ještě něco jiného. Když jsem si pročítal diskuse k Andromedě, tak mě zaujala debata na téma "Co by kdyby ..." Šlo o smysl singleplayer RPG jako takových. Už v průběhu vývoje Andromedy bylo jasné, že na ní pracuje tzv. B-tým Bioware, zatímco A-tým pracuje na kooperativní hře jménem Anthem. Tedy ten samý tým, co pracoval na původní trilogii. Už to vedlo k obavám, ale o to teď nejde. Anthem má za pár týdnů vyjít a opravdu se bude jednat o čistě multiplayerový titul, do kterého EA očividně vkládala větší naděje, proto ten A-tým.

Andromeda si skutečně nakonec nevedla v prodejnosti dobře, ale je otázkou, jesti to bylo opravdu jen kvůli její kvalitě, nebo je prostě ten současný trend úplně jinde a my to jen z pohledu singleplayer hráčů nedokážeme tak úplně posoudit, protože se nás to vlastně vůbec netýká. Trh s multiplaerovými tituly je ohromný a vzhledem k nákladům na výroby hry je mnohem rentabilnější. Andromeda určitě nebyla nic levného a její slabé prodeje musely být zákonitě zklamáním, ale pravdou je, že Andromeda není jediným titulem z poslední doby, který tak úplně hráče neoslovil. Tvorba velkých singleplaeyr her začíná být problém, nehledě na to, že Andromeda v podstatě není ani klasické RPG, je to vlastně ještě větší akce, než u jejích předchůdců.

Docela dobře si vzpomínám, když po vydání Elexu začali Piraně otevřeně hovořit o přípravách na dvojku, ale najednou je ticho po pěšině. Je to další velká hra, ale její prodeje očividně nebyly tak velké, aby tu nepřevážily obavy o úspěch jejího pokračování. A tady je zase jiný problém, Elex je mnohem méně přístupný, než je Andromeda, tedy ta hráčská základna (resp. potencionální základna) je podstatně menší. Sestupný trend byl zřejmý i u Assassin's Creed: Odyssey, pokud bych zůstal u klasických akcí.

Osobně začínám mít obavy, že herním studiím přestává vycházet i sázka na jistotu a univerzální herní žánr byl jen dočasné řešení, takový poslední pokus. Vždycky se v tom množství her najde titul, nebo spíše lépe řečeno herní studio, které prorazí, ale jako celek už to asi žádná sláva nebude.

A proč o tom vlastně píšu u Andromedy? Důvod je jednoduchý, při současném trendu směrem k multiplayerovým titulům by se nakrásně mohlo stát, že kvalitu Andromedy hráči docení až zpětně, ostatně nebylo by to v herní historii poprvé, co by k podobné situaci došlo ;) Ani ne tak kvůli kvalitě, jako spíše kvůli tomu málu zajímavému, co vychází.

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Únor 08, 2019, 22:29:19

Muhehe romance se Suvi zdárně splněna :D Teda nebylo to nic extra, taková hodně komorní záležitost a navíc mě to najednou přišlo takové divné ... no ... holt nemůžu bez jakýchkoliv následků předstírat, že jsem někdo jiný :D Ono těch postelových scén nakonec ve hře moc není, další alternativou je už jen Cora (platí jen pro Scotta), asarijka PeBe (platí pro Saru i Scotta), podobně tuším Jaal a nakonec Gil (homosexuální romance pro Scotta). Všechny ostatní jsou vesměs jen textové. Na to, jak se původně v EA vychloubali, je to docela slabé ;) Ale zase si alespoň z pohledu romance vybere každý, já se jen utvrdil v tom, že jedinou volbou pro mě je Cora, u Suvi je problém v té orientaci a tak úplně mi nesedla ani myšlenkově.

Pokud bych měl však začít zevšeobecňovat, tak je to s těmi romancemi napříč hrami vůbec všelijaké. Baldur's Gate a Neverwinter Nights v tomhle byly zajímavější, ale to bylo dáno hlavně tím, že to bylo něco nového, neokoukaného, co tu hru lehce okořenilo, ale jinak je vidět, že si s tím dodnes vývojáři nedokázali pořádně poradit. Anebo jinak, neumí s tím pracovat do důsledků a tohle nezměnil ani Zaklínač 3, kdy jsou romance víceméně jen do počtu a paradoxně ta nejlepší je opět jen se Shani. Po Baldur's Gate a NWN si s tím uměli poradit akorát v Zaklínači 1 a 2 (pokud tedy někdo preferoval Triss). Zrovna ten Zaklínač 2 byl v tomhle ohledu asi nejdále.

Mass Effect spíš svádí k tomu, aby se hráč na romance vykašlal - původní trilogie to neumí udržet napříč díly a Andromeda to zas nemá příliš odlišené. Mě třeba dost udivilo, kolik věcí je společných pro Scotta i Saru a to bez ohledu na romance. Všechno se to drží spíše v mezích přátelství, což je vlastně dobře, finále romance tu jen supluje potvrzení, že to ke konci jakoby vedlo k něčemu většímu. Tohle celé totiž háže úplně jiné světlo na všechny ty volby v rozhovorech. Skutečně klíčových témat není mnoho, ve většině případů jde jen o formu, jak povedete dialog, ale výsledek bude stejný.

Ale teď spíš zas něco k ději. Jsem před finální misí, kam jsem se dostal v podstatně kratším čase než poprvé (zhruba o 1/4 dříve) a směrem k finále jsem obměnil část předchozích rozhovorů, což vedlo k zajímavému zhousnutí atmosféry.

Andromeda nemá moc silných okamžiků, navíc je děj dost rozmělněný, protože hra pracuje s mnohem větším světem a jednotlivé pasáže si tak musíte popřípadě gradovat sami, což taky ale moc nejde, protože hodně událostí má nějaké triggery, které vám neumožní plynulé navázání mimo určenou posloupnost. Nejhorší je, když vás hra začne honit napříč celým clusterem, abyste pořešili určitý úkol a tím to vlastně celé zabije.

Krásným příkladem je úkol s vyšetřením hackerského útoku na SAMa, kdy je Sářin kortikální implantát napaden virem a hrozí definitivní ztráta spojení. Sara to ustojí a započne vyšetřování, které vás postupně dostane na Kadaru do sídla hackerů. Celý úkol je veskutečnosti odkazem na DLC Overlord z Mass Effect 2, ale podobně jako konflikt mezi Reyesem a Sloan je to takové polovičaté. Nemá to právě ani ten náboj Overlorda, což je vlastně celkem průměrné DLC, které má ovšem hodně silné konsekvence v trojce, kdy vám dojde celá pointa a hrůznost toho problému.

A paradoxně se to odvíjí do nepatrné větičky, kterou v trojce uslyšíte a celé se vám to krásně vybaví (tedy hlavně závisí na tom, jak se na konci Overlorda rozhodnete). Andromeda tu gradaci děje zabije právě dalším pendlováním a úplně tuctovým koncem. Mě přijde, že tohle je v Andromedě jen proto, aby bylo vidět souvislosti s původní trilogií - aby byla udržena jakási kontinuita.

V kontrastu s tím pak je právě úplně jiná situace, která nastane během osvobozování salarianského arku. Na konci mise se musíte rozhodnout, jestli zachráníte salarianského Pathfindera nebo zvědy vašeho kroganského přítele Dracka. Ono když máte Dracka zrovna sebou na misi, tak se hodně těžko volí Pathfinder ;) Ale risknul jsem to a musím říci, že ta atmosféra rázem zhoustla a opravdu jsem se cítil provinile. Drack na to párkrát zareaguje, čímž celou situaci ještě vygraduje. Ostatně Drack patří celkově mezi lépe provedené charaktery ve hře. V každé další misi jsem čekal, kdy mě Drack střelí do zad :)

Tady v tom konkrétním úkolu třeba scénárista zapracoval velmi dobře, ani jedna z těch situací není vlastně výhrou, volíte jen pro vás menší zlo. A není to ani stejné jako v Zaklínači, protože Zaklínač je na tom přímo postaven, v Andromedě si prostě jedete svou linku přesvědčení a najednou bum a rozhodnout musí vaše sympatie k jedné či druhé straně. V původní trilogii k podobným situacím také dochází, ale Andromeda si na ten okamžik počkala velmi dlouho, protože mezi tím se náš vztah s Drackem velmi upevnil a najednou je to jako vrazit kamarádovi dýku do zad. To prostě udělá málokdo.

Když se vrátím k té původní trilogii, tak tam jsou podobné situace prvoplánovité, scénárista se vám tu totiž snaží vnutit myšlenku, že se prostě chcete se syntetiky kamarádit a klidně pro to obětujete cokoliv. Ostatně i když se ve dvojce zbavíte všech požadavků Legiona, jednoduše je smetete ze stolu, tak vám scénárista v trojce předhodí EDI, a aby to nebylo málo, tak jí strčí do těla sexy robotky :D Vy si prostě ten vztah se syntetiky musíte vytvořit.

A v tomhle se mi Andromeda líbí více, protože máte mnohem větší volnost v tom, co dělat a můžete si to pro sebe krásně zdůvodnit. Zvolíte záchranu zvědů? Jasně, Drack je váš přítel. Mno, jenomže tím zradíte myšlenku a funkci Pathfindera ... eh, on se někdo o tu funkci prosil? Hra vám v tomhle dokonce sama pomůže, protože fakt, že jste se stali Pathfinderem, má mnohem podstatnější vedlejší účel. Je samozřejmě dost věcí, které z pohledu příběhu v Andromedě chybí, ale skutečně to není taková hrůza, jak někteří Andromedě vyčítají. Ostatně jak je vidět, znovuhratelnost ta hra taky má.

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Únor 09, 2019, 15:19:07

91 hodin celkem, level 59, průzkum clusteru 94% a zbyly mi v podstatě ty samé okrajové úkoly jako minule. Jsem tedy nakonec jen o nějakých 20 hodin rychlejší, což budou hlavně ty vynechané logy, deníky apod. Plus ve finále bylo opravdu vidět, že je znát, když víte, co máte přesně dělat. Celé to díky tomu proběhlo rychle a hned na první pokus.

A stejně jako minule jsem hlavní postavu prakticky necvičil. Zvedl jsem jen dříve zmíněné dovednosti odstřelovacích a útočných pušek, takže mi na konci zbyla halda volných bodů. Nevynechal jsem akorát kompletní trénink parťáků, takže Jaal a Drack u mě měli vycvičené vše a musím říci, že to je v boji dost znát. Předtím mi parťáci v bojích poměrně často upadali do bezvědomí - hlavně v těch dlouhých a vícefázových bojích. Nyní byli hodně soběstační.

Vlastně jsem se tak trochu díky tomu nemusel starat o vlastní výbavu, která byla tentokrát slabší a ani jsem se nezajímal o technologická vylepšení zbraní. U Andromedy jde opravdu na ty RPG prvky úplně rezignovat, vliv to má jen na urychlení bojů, popř. by se dalo říci, že to zvyšuje komfort hraní, ale třeba technické nebo biotické dovednosti vás tu nic nenutí používat. Olovo nebo plazma vyřeší vše ;)

Druhá rozehrávka je tedy kompletně za mnou a pokud se nad tím zamyslím, další rozehrávku vyloučit nemohu. Jako upřímně, není pro ní důvod, osobně si nemyslím, že bych objevil něco nového, nebo bych minul nějakou alternativu v rozhovorech, která by něco podstatného změnila (co jsem ještě neviděl), ale jde o hru jako takovou. A možná i o to si vyzkoušet třeba ty technické nebo biotické dovednosti. Přinejmenším boje a průzkum clusteru jsou ve hře zábavné a důvod pro návrat tu tedy je. S hodnocením bych asi moc nehýbal, byť bych se na podruhé klonil spíše k 75%. Přeci jen do toho musím původní trilogii promítnout a nyní jsem to měl celé jako na talíři, když jsem za posledních pár týdnů sjel komplet Mass Effect od prvního dílu a se všemi DLC.

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Leden 01, 2021, 13:53:45

Před pár dny jsem se pustil do třetí rozehrávky a důvodem byla tentokrát čeština. Zajímalo mě, jak si s ní tým Lokalizace.net (https://lokalizace.net) poradil, protože původní nástřel byl místy opravdu děsivý :)

Hledal jsem nejprve balíček pro manuální instalaci, takže první češtinou byla jakási betaverze z počátku loňského roku, což nebylo úplně ideální. Jednak textové řetězce obsahovaly identifikátor pozice (zřejmě odkaz na umístění v datovém souboru) a pak dost věcí nebylo přeloženo. Chyby a překlepy vynechám, to k betaverzi prostě patří. Nicméně to vypadalo slibně, tak jsem nakonec i přes svou počáteční neochotu sáhl po CZ Manageru, což je prográmek, kterým tým Lokalizace.net češtiny distribuuje (vyžaduje to registraci na jejich webu, ale prográmek sám o sobě běží bez instalace).

Jelikož jsem však měl hru počeštěnou už betaverzí, tak se mi plnou verzi nedařilo přes to nainstalovat. V manageru však pomohlo ručně vynutit všechny volby ve správci balíčku a češtinu dát nejprve odinstalovat. Nová instalace pak proběhla bez problémů, takže pokud by někdo udělal stejnou botu, tak se není čeho děsit ;)

Kvalita češtiny je nakonec mnohem vyšší, než byl ten původní nástřel. Výslovně se mi nelíbí akorát jedna věc a tou je celkem častý doslovný překlad vět, což pak působí všelijak. Přitom by kolikrát stačilo tu větu přeformulovat a bylo by to hned čitelnější. Vylepšilo by to i ty občasné úlety v dialozích, které ve hře holt jsou. Nicméně ani s češtinou mi to pořád nepřijde nějak ujeté, jak se Andromedě často vyčítalo. Menší výtka směřuje k oslovování postav, protože se hodně často stává, že si postavy nejdříve tykají, pak si zas vykají atd., ale tohle bylo k nalezení i v původní trilogii. Rozumím, že tohle se v týmu lidí špatně hlídá, škoda, že to pak neopravil betatest.

V tuhle chvíli mám za sebou Voeld a zrovna dodělávám EOS, kde se mi mezitím snížila radiace. Včera jsem navíc nechtěně narazil na zákys. Andromeda je dost ukecaná i mimo rozhovory a bohužel ty různé průpovídky k situaci kolem se objevují i při boji, takže jak jsem na základně kettů na Voeldu bojoval, do toho četl text a na pozadí poslouchal originální anglický dabing, tak jsem najednou zjistil, že jsem asi něco "přeslechl" :) Je opravdu zajímavé, že v předchozích dvou rozehrávkách jsem tohle místo přešel bez problémů, ale s češtinou jsem se tu prima zamotal :D Je fakt, že ta čeština láká věnovat se těm textům důkladněji, takže ten postup je takový rozvláčnější, podobně jako při první rozehrávce, kdy jsem hru ještě tak dobře neznal a ten spěch se mi opravdu vymstil.

Rýpnu si ale do samotné hry, protože napotřetí už jsem si všiml pár věcí, které prostě přehlédnout nelze. Napoprvé nebo napodruhé si člověk při hraní dává ještě pozor a dělá věci tak, jak se s tím +/- počítalo. Problém je, pokud ty různé úvodní pasáže na planetách apod. přeskáčete, protože Andromeda neumí dost dobře reagovat na změnu sledu událostí.

V pustině na Voeldu např. pomůžete týmu angaranů postřílet ketty a velitelka týmu se pak přesune na základnu, kde se k vám v rozhovoru chová tak, jako by vás viděla prvně a do toho vám oznámí, že si její důvěru musíte nejprve zasloužit. Je to docela častý jev. Normálně se totiž počítalo s tím, že si s touhle velitelkou promluvíte ještě před opuštěním základny a ten bod je v rámci úkolů skutečně označený, ale pokud ho přeskočíte, tak se kontinuita těch dialogů poruší.

Druhou věcí je sledování emailové komunikace, protože na Tempestu si nelze chodit pokecat s parťáky jen tak, jak se vám zamane. Teda udělat to můžete, ale postavy si vyhodnocují právě i to, jestli jste přišli na základě jejich emailu nebo ne. Pokud je to totiž něco klíčovějšího, tak si tímhle nechtěně odemknete úkol a hned první položka se označí jako nesplněno! Pokud si to dobře vybavuji, hraje to pak roli u loajality postav.

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Leden 03, 2021, 13:04:59

Včera se stala docela zajímá věc v rámci loajality mise u Liama Kosty, takže jsem docela znejistěl, kolik patchů hru po mé poslední odehrávce asi změnilo ... no, ani jeden :) Poslední patch (1.10) vyšel ještě 31.07.2017, tedy nedlouho poté, co jsem Andromedu poprvé dohrál.

Při hodnocení parťáků na Tempestu bývá Liam popisován jako otravný (až vlezlý) týpek a dlouho jsem netušil, proč vlastně působí na některé lidi až tak negativně. Fígl je v tom, že já s ním doposud neprošel jeho loajality misi (nějakým zázrakem jsem se tomu při obou předchozích rozehrávkách vyhnul). Ale začnu trošku zeširoka, aby bylo více zřejmé, jak to vlastně na Tempestu chodí.

Tempest funguje jako živoucí organismus, kde spolu čile komunikují jak členové posádky tak i společníci a to i bez aktivního přičinění Rydera (prostě spolu mluví sami od sebe). Na Tempestu vlastně není rozdíl mezi tím, kdo je tu jen obslužným personálem a kdo je najmutelným charakterem, všichni se tu chovají jako jedna velká parta kamarádů. Je to opravdu značný rozdíl oproti původní trilogii a byť to na jednu stranu působí dobře, tak to sebou nese i určitá úskalí. Tím nejzásadnějším je zdánlivá absence posloupnosti velení. U některých postav je to pochopitelné u jiných ne.

Cora, Liam a já jakožto Ryder patříme do týmu Pathfindera (Průzkumníka), tedy elitní jednotky postavené na principech alianční N7. Byť se Ryder stane díky úvodní nehodě svého otce sám velitelem týmu, tak není úplně jednoznačné, že se taky automaticky stal jeho autoritou. V pořadí velení přeskočil Coru, která s lehkým skřípěním zubů vzala místo dvojky a Liam si jede stále to svoje - tým Pathfindera byl už původně týmem individualit, které vyžadovaly pevnou ruku někoho, kdo si s takovým týmem umí poradit, což smysl dává. Tedy smysl v tom ohledu, proč to velení pode mnou skřípe. Liam má navíc k Ryderovi bliž v tom, že oba sloužili v Alianci (Liam třeba působil v bezpečnostních složkách na Citadele).

Díky tomu ta různá sezení s Liamem na Tempestu dávají smysl, holt je to postava, která se mnou sdílí hodně společného a proto se asi přirozeně cítí jako moje možná největší opora (narozdíl od celkem chladné Cory). Proto mě ty dialogy nikdy nijak zvlášť neiritovaly, narozdíl od technika Gila, jehož témata rozhovoru a ujetý smysl pro humor naopak divně působily, ale ok, i to se dalo skousnout. Navíc Liam je klíčový akorát na počátku hry, kdy ho vzít do týmu musíte a pak ho musíte mít akorát při plnění jeho mise loajality, takže kdo s ním má problém, tak se mu může v pohodě po většinu hry vyhýbat. Ostatně já to tak dělal, takže ty rozhovory na Tempestu byly vlastně to jediné, co jsem s ním měl společné, možná i proto mi nestihl připadat vlezlý apod. Já s ním mám ovšem úplně jiný problém a to se ukázalo právě včera.

Původně jsem si totiž popletl smysl jeho mise loajality, která nespočívá přímo v objevování nových světů a zajištění podpory pro outposty (základny). Celé to zřejmě začíná speciálním projektem, kdy je pro něj potřeba vycraftit jednu věc a pak sledovat, co dalšího se bude dít, tedy chodit pravidelně na schůzky atd. Časem, ještě před objevením Kadary, mi pak přišel urgentní mail, kdy mě žádal o velmi naléhavou schůzku. Vůbec si nevybavuji, že bych něco takového předtím dostal.

Během téhle schůzky se mi přiznal, že vyjednával výměnu informací a technologií s "určitými" skupinkami angaranů, což vedlo až k tomu, že skupině vedené Verandou předal tajné informace o umístění Nexusu, rozpis jeho zdrojů atd. Nejednalo se o oficiální jednání, což mělo samozřejmě svůj důvod - oficiální cesta, tedy cesta reprezentovaná mou diplomacií, je pomalá a omezená, kdežto Liam chtěl výsledky hned, ale vůbec nedomyslel důsledky.

Ono to vlastně začalo už na Aye (domovské planetě angaranů), kam je zasazen zřejmě klíčový okamžik pro celou misi loajality. Liam mě v jednu chvíli pozval do místního baru, kde mě požádal o skenování zboží místního neochotného obchodníka (on je tak opravdu označený). Problém je v tom, že skenování zboží odporuje místním zákonům, takže zasáhla angaranská policie - naštěstí jen domluvou. A právě v tuhle chvíli se Liam přiznal, že se chtěl dostat k angaranským technologiím a zabalil to do průpovídek o tom, jak ho štve sedět na zadku a nic nedělat, když se kolem děje tolik bezpráví, kterému navíc napomáhá byrokracie. Celé to pak vyvrcholí právě tou neoficiální spoluprací s Verandou.

Potíž je v tom, že Veranda najednou zmizela a Liam začal mít obavy, aby předané údaje nepadly do nepatřičných rukou (to brzy!). Loď Verandy byla unesena pašeráky, což nakonec vedlo k rozsáhlé misi, do které Liam přizval Bradlyho a jeho tým (Bradley se stal starostou základny Prodromos na EOSu a v době aliance působil jako taktický důstojník, mimo jiné odtud se s Liamem znají). Mise dopadne úspěšně, ostatně jinak to ani nejde, a měl by tedy následovat šťastný happyend, ale ...

Co mě na tom celém vadí? Vraťme se o pár odstavců výše, kde zmiňuji, že Liam působil jako sekuriťák na Citadele. Jeden by čekal, že bude mít výrazně vycvičený smysl pro povinnost a dodržování předpisů. Namísto toho si tu pod záminkou bohulibých cílů zamane, že obejde kdejakou diplomacii a nebude hledět na zájmy druhých. Natož uvažovat o důsledcích pro občany, které tu sám reprezentuje. Korunu tomu nasadí finální dialog, kde jednou z možností je Liama pochválit a ještě mu sdělit, jak jste si tu misi užili!

Ty vole, já osobně bych mu namísto pokárání rovnou otevřel přechodovou komoru, protože tohle samo o sobě nemá s loajalitou nic společného. Tohle je prostě týpek, kterého nechcete mít na lodi! Přinejmenším bych čekal, že to skončí po vzoru Sheparda a Zaeeda z ME2, kdy Shepard dá Zaeedovi jasně najevo, že si nic na vlastní pěst dělat nebude, jinak ať vypadne. Chybí tu prostě ten krok autority. Vy se tady prostě proti své vůli dostanete do situace, kdy před angarany tutláte dost velký průšvih a tu misi očividně ani neřídíte. Prostě nemáte žádnou volbu, tedy krom toho, že můžete Liamovu misi loajality ignorovat (očividně to ničemu nevadí, jak jsem se v předchozích dvou rozehrávkách přesvědčil).

Je to zvláštní v tom, že určitý disrespekt se dá čekat od postav jako je Drack nebo Vetra, protože to jsou jednak zkušené a soběstačné postavy, které působily už na Hyperionu ve významných funkcích, a pak hlavně je to z jejich chování cítit - prostě jim tu jejich roli bez sebemenších pochybností věříte a respektujete je (naopak to berete tak, že je čest, že takové postavy vás chtějí doprovázet). PeBe je pak kapitola sama pro sebe, ale opět bez problému pochopitelná.

No, je to za mnou a pokud bude ještě nějaké příště, tak budu Liama opět ignorovat :)

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Yuyana Leden 03, 2021, 13:51:15

Elemire, vidim že ses naučil důležitou věc: pokud ti ve hrách od týhle firmy nějaká postava nevadí, pravděpodobně jí ještě neznáš... :-D

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Leden 03, 2021, 14:18:45

Rychlá cesta k openworldu

A teď bych tu měl ještě jednu věc, protože jsem si pročítal začátek deníku z první rozehrávky a zjistil jsem, že pro postup v hlavní lince je toho potřeba udělat opravdu mnohem méně. Přeci jen už to není takové tápání jako při první rozehrávce a celá úvodní pasáž se vejde do 40 hodin (kompletace EOSu, Voeldu a Havarlu).

Začátek s EOSem je stejný, po základním průzkumu a zprovoznění vaultu dojde na nucenou pauzu, protože je potřeba počkat na snížení radiace v dalších oblastech. Po založení Prodromu (základny na EOSu) se proto objeví mise s hledáním dalších vodítek, kdy dojde k prvnímu setkání s Archonem a to skončí nechtěným objevem planety Aya.

Vstup do města je však blokován a Ryder dostane od vůdce odboje Evfry úkol prokázat své úmysly. K posádce Tempestu přibude jako dohlížitel angaran Jaal a otevřou se dva nové světy - ledový Voeld a džunglí porostlý Havarl. Na obou světech máte pomoci místním, jak nejlépe dovedete. Je jedno, který svět si vyberete. Navíc stačí splnit jen jeden osvobozovací úkol, který je dostupný prakticky hned z počátku a máte vyhráno - z pohledu obtížnosti se nejlépe plní úkol na Havarlu. Díky tomu je možné opět kontaktovat Evfru a objeví se úkol na záchranu Monshae (jakýsi duchovní a kulturní vůdce angaranů). Po její záchraně se zpřístupní Aya a místní vault, který posune příběh až k objevu Kadary.

Z počátku lze tedy jednotlivé světy docela ignorovat, nejprve si je odemknout a řešit je až později. Tím se z toho skutečně stane docela rozlehlý openworld. Mise na Kadaře není o nic delší, takže ve finále se to dá asi uhrát na ještě otevřenější svět, ale to už by bylo zbytečné. EOS, Voeld, Havarl a Kadara jsou po obsahové stránce i tak až až.

Přizpůsobení jednotlivých světů pak probíhá ve schematu:

1) odkrytí vaultu
2) zprovoznění procesoru atmosféry
3) případné založení outpostu (základny) - na Havarlu založit základnu nelze

Pro založení základny je pak potřeba získat dostatečný vliv na dané planetě, což se děje skrze zprovoznění vaultu, vedlejší úkoly + něco málo i přes doplňkové úkoly (ty mají ovšem docela vliv na celkovou obyvatelnost v Aandromedě). Samotný vault udělá hodně, takže pak už toho není potřeba tolik. EOS je v tomhle nejjednodušší, protože tady není potřeba plnit úkoly pro frakce, neboť EOS je díky radiaci od počátku prakticky neobyvatelný. Na druhou stranu, na EOSu lze ve větším průzkumu pokračovat právě až po poklesu radiace, což znamená, že EOS nelze zkompletovat hned, ale nuceně si budete muset odběhnout na další planety.

Největší obava z rychlého postupu by mohla plynout směrem k vývoji postavy, ale opět to hraji na normal obtížnost (tentokrát jsem ani doposud nevěnoval jediný bod do dovedností) a přesto postupuji celkem svižně. Je pravdou, že třeba u záchrany Monshae už jsem věděl, jak bojovat s kněžkou na konci, takže žádné velké překvapení se nekonalo. Výjimkou je snad následné čekání na raketoplán, kdy je potřeba přežít nekončící a postupně tuhnoucí vlny nepřátel. Jenomže zdraví postav se levelupem nezvětšuje, takže je to vlastně pořád stejná výzva (pokud to hrajete bez odemčených dovedností, tedy jakoby nezávisle na levelu postav).

Tentokrát jsem na Kadaru postoupil až po úplné kompletaci všech aktivních úkolů, tedy vyjma těch, které jsou pozdržené do chvíle, než pokročí příběh. Největší záhul mi daly jako obvykle doplňkové úkoly, protože občas jsou to takové špeky, které hraničí doslova se šílenstvím (najdi xy datapadů manifestu roekarů, oskenuj xy těl padlých atd.). Vyžaduje to kolikrát mravenčí práci a chodit na daném světě opravdu bod po bodu a dobře se rozhlížet. Proto je dobré nabrat co nejvíce úkolů už na počátku, protože jinak se budete na řadu míst vracet zbytečně opakovaně (doplňkové úkoly se často týkají míst s aktivním respawnem a kolikrát se úkol odemkne až tím, že danou činnost provede na daném místě úplně poprvé).

Jako úplně všechny úkoly asi nemám, ale to je dáno tím, že každý ze světů si po kompletaci žije dál svým životem a sem tam se objeví i nějaký další úkol. To abyste se prostě nevraceli na zdánlivě mrtvé planety, kde už není co dalšího dělat. Občas vás zpět vrátí i úkol/zmínka na jiné planetě.

Edit: je to tak, na Kadaře opravdu stačí splnit jen úkol s nalezením souřadnic Archonovo lodě (otázka pár minut) a hlavní příběh pokračuje brífingem na Tempestu, který vede k otevření zbylých dvou světů - asteroidu H-047c a vyprahlého měsíce Elaadenu.

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Leden 03, 2021, 14:18:54

Yuyu: tohle bylo fakt pro mě překvapení, vůbec mě nenapadlo, že jsem minul takový kus toho jeho osobního příběhu :) Je pravdou, že v BW hrách si vybírám vesměs stále ty samé postavy a jelikož tady ta loajalita má význam jen kvůli učení vyšších úrovní dovedností, tak jsem po tom ani neměl důvod pátrat. Liam si svoje sympatie ve skutečnosti podkope už na počátku hry, takže jsem asi mohl odtušit, že to zdánlivě poklidné klábosení na Tempestu je jen nějaká zástěrka. Njn, holt poučení pro příště :D

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Leden 07, 2021, 10:27:40

A je to :)

Je vidět, že už mám Andromedu prochozenou křížem krážem, protože celkový herní čas klesl na 86 hodin (první dohrávka byla 111 hodin, druhá 91, celkově jsem tedy v Andromedě strávil už 288 hodin). Průzkum clusteru se tentokrát zastavil až na 98%, což je nejspíše dáno tím, že v předchozích rozehrávkách jsem po ukončení mise na Meridianu neprozkoumal i sektor kolem, popř. jsem zřejmě nyní splnil o nějaký úkol více, který souvisel s nálezem nějakého bodu v systému apod.

U úkolů jsem si dal opravdu záležet, abych měl před finále splněno vše, ale nakonec mi jeden úkol přeci jen zbyl - Remnant Data Cores. Potíž je v tom, že těchto jader je ve hře jen 11 a většina se nachází v remnantských vaultech, z nichž jen 2 (+1) nesouvisejí s nahozením procesoru atmosféry. Jakmile totiž nahodíte procesor atmosféry, tak se většina vaultu uzamkne, no a já jsem právě u jednoho udělal prima botu (+ pak ještě jednu na základně remnantů, kde si lze taky jedno jádro vyzvednout - jenom jsem jaksi zapomněl, kde to bylo). Skončil jsem tak se skóre 8/9, což holt naštve, ale kvůli jednomu úkolu bych musel opakovat skoro 2 hodiny hraní, tak jsem se na to vybodl.

Z úkolů byly obecně nejblbější takové ty doplňkové, kdy musíte chodit po mapě a sbírat/hledat/skenovat xy čehosi. Přitom to cosi se generuje náhodně, takže lítáte po mapě sem a tam a hlídáte si respawny jednotlivých stanovišť. Na Elaadenu jsem to nakonec vyřešil tak, že jsem si našel trojici táborů nepřítele poblíž sebe, udělal jsem si save a pak jsem loadoval, dokud se patřičné objekty v táborech nevyskytly.

Co se počtu úkolů týče, tak si samozřejmě nejsem jistý, jestli jsem našel úplně vše, protože občas se nějaké úkoly dozvíte až v rámci rozhovoru s určitým NPC. Nicméně si myslím, že mi utekly max. 2 úkoly. Určitě jsem toho tentokrát splnil více jak v předchozích rozehrávkách, navíc mi teď došlo, že některé úkoly souvisejí s romancemi, takže 100% úkolů jsem ani objevit nemohl. No a když jsem u té romance, tak jsem opět skončil u Cory :)

Čeština hru zpříjemnila a její kvalitu musím pochválit. Popravdě, předtím mi pár drobností uniklo, sem tam jsem něco pochopil trošku jinak apod., a hlavně jde opravdu o to pohodlí. Pokud vynechám mixování tykání a vykání, tak jsem moc chybiček nenašel.

Klíčová rozhodnutí jsem volil hodně podobně jako v první rozehrávce, moc jsem neexperimentoval, ale pár věcí jsem nakonec loadnul kvůli sledování výsledného efektu. Ta rozhodnutí kupodivu nemají až takový význam, jak by se mohlo zdát, jenom to třeba vede k trošku odlišnému dialogu a tím to končí. Typický příklad je PeeBee a souboj s Kalindou, kdy můžete PeeBee nechat, ať Kalindu zachrání a přijde o orb, nebo po Kalindě vystřelíte a zachráníte tím pro změnu orb. PeeBee pak chce jen vysvětlení, proč jste to udělali a nemá s tím problém. Ten orb je navíc jaksi k ničemu.

Vlastně jednu výraznou změnu jsem udělal, ale opět to nemá nemá nějaký dalekosáhlý efekt - zachránil jsem nepřátelskou UI na Voeldu a nechal ji poslat na stanici Nexus. Navenek tenhle akt naštval Evfru (vůdce angarského odboje), ale krom naštvaného emailu to nic dalšího nezměnilo (plus přišel naštvaný email od Kesh, bezpečnost Nexusu). S UI si lze poté promluvit, ale žádný jiný význam UI nemá. Pokud si tedy nechcete projít automatický dialog mezi UI a SAMem (UI má podobný hlas jako EDI z původní trilogie). Vztahy s angarany to nijak nenaruší, což je přesně to, co bych od takové volby očekával. Rozhovorové volby jsou ve hře opravdu jen proto, abyste si mohli vybrat a cítili se s vaší volbou spokojeni. Výsledek je opravdu jen kosmetický a cestu k cíli to nijak nezmění.

Družinu jsem se snažil více prostřídávat, byť základem byl stále krogan Drack. Je to asi nejlépe napsaná postava ve hře a jeho přítomnost v družině vede k velmi zábavným rozhovorům s druhým parťákem. Drack mi celkově přirostl k srdci a spolu s Vetrou a Jaalem u mě prostě i tak tvořili hlavní volbu. Ono je to dáno i tím, že byť jsem Andromedu rozehrál už potřetí, tak mi biotika a technické dovednosti prostě nepřirostly k srdci a tahle trojice jsou zkrátka klasičtí vojáci, takže mi u nich nehrozilo, že změní bojiště v explozi světel nebo mi nepřátele rozhází po bojišti ve chvíli, kdy je mám na mušce (oblíbená kratochvíle Cory). PeeBee a Liama jsem celkem ignoroval, spolu s Corou jsem je nakonec ani netrénoval.

Jo, to bych měl taky zmínit ;) Loajalita parťáků má význam jen kvůli odemčení 6. úrovně dovedností, ale i bez toho se dá v pohodě žít. Osobně jsem si navíc vystačil s automatickým přidělením dovedností. Dlouho jsem navíc sebe a parťáky nechal netrénované, protože Andromedu lze na normální obtížnosti uhrát v podstatě jako čistokrevnou FPS, ale rozhodujícím se stal jeden souboj s bandity v táboře na Elaadenu.

Na určitých místech hry totiž není možné ukládat a ne každé takové místo má také checkpointy, takže pokud padnete, tak jedete odznova. No a zrovna centrální tábor banditů na Elaadenu je plný triggerů, kdy vám do zad nabíhají různě silné přepadovky, takže se mi nedařilo z toho vymotat a už mě to začalo i štvát :) U sebe jsem proto zvedl zdatnost, útočné pušky a ostřelovačky a u Vetry, Jaala a Dracka jsem nechal automatický výběr.

Musím říci, že to byl značný kontrast v efektivitě. Navíc jsem u sebe přezbrojil na zbraně úrovně 6 - je velký rozdíl, když nepřítele musíte střelit do hlavy 4x, a do toho ještě 1x přebít, oproti tomu, když stačí 1-2 výstřely bez přebití zbraně. Vlna nepřátel se tak kosí snadněji a navíc taková Black Widow s patřičnými dovednostmi má v základu zásobník na 5 ran. Na druhou stranu je asi škoda, že jsem více neexperimentoval právě s dovednostmi, ale mě hlavně zajímalo, jak dlouho si vystačím bez nich. Samozřejmě, ve hře je více krizových míst, kde by se trénink postav hodil, ale skoro všechno lze nějak vyřešit, např. AI nepřátel občas zablbne a nabídne vám neskutečnou výhodu. Spíš vám hrozí, že definitivně dojde munice.

Jinak základní výtky zůstaly stejné a opět mi trošku nesedl ten zbytečně natahovaný konec, protože jak jsem měl už vše hotové, tak jsem to viděl v celé své kráse. Je to zbytečně moc cestování po clusteru a plnění prkotin. Ona by se obecně dala řada úkolů navrhnout rozumněji, ale hodně to rozhazuje třeba náhodnost příchozích emailů - přiletíte do soustavy, sestoupíte na planetu, něco vyřešíte a vrátíte se zpět, přičemž vám pípne email, že se objevil další úkol dole na planetě ... to cestování se nakonec stane otravné, obzvláště když už to podstupujete jako já potřetí :D U emailů je to opravdu náhodné, když si hru v tom samém bodě preventivně uložíte a loadnete, tak ten očekávaný email prostě dorazit nemusí a přijde jindy.

Na závěr bych řekl, že do třetice všeho dobrého atd. a vskutku mohu říci, že jsem z Andromedy vyždímal už asi vše a s odstupem času si říkám, že tohle je jedna z těch her, jejíž kvalitu prověří právě čas.

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Marien Únor 05, 2021, 19:25:16

Hru jsem si koupil ve steamu hned po jejím vyjití a čekal na češtinu. Jsem líný se prolouskávat AJ. ME1-2-3 byla má srdeční záležitost a příběh mě naprosto dostal (jsem scifi velmi pozitivní). Ale jak jsem si přečetl Elemirovy postřehy ze hry, nejsem si jist, zda ji někdy rozehraji. Jako bych ji už hrál :)
BTW teď je na steamu možnost koupit překopanou kompletní sérii ME v 4K grafice. Nic, co by člověk musel za každou cenu koupit, ale je z toho cítit, že EA se snaží s osvědčené série vydolovat ještě nějaké drobné...

Název: Re:Mass Effect: Andromeda
Přispěvatel: Elemir Prosinec 23, 2025, 00:31:03

Podobně jako u třetí rozehrávky jsem i letos našel svou motivaci, proč Andromedu znovu rozehrát - prostě jsem lestos zakoupil a rozehrál remasterovanou trilogii, takže Andromeda byla v tu ránu logickým vyvrcholením :). Navíc jsem potřeboval nějaké nenáročné odlehčení letošního herního maratonu s dungeony a na to je Andromeda zkrátka dobrá.

Oproti třetí rozehrávce se toho mnoho nezměnilo, tedy až na volbu parťáků. Liama jsem po minulé zkušenosti opět odignoroval. Nebylo to úplně chtěné, ale asi mi to podvědomě zůstalo v paměti :D. Základem mojí družiny se stal Jaal, kterého jsem nabral hned po EOSu a vyrazili jsme pro změnu na Havarl (Voeld jsem si nechal až jako druhý svět). Poněkud nečekaně jsem k němu přibral PeBe, u které jsem plánoval romanci. Nebyla to tak úplně jasná volba, ale po třech odehrávkách Andromedy jsem si řekl, že bych mohl dát PeBe šanci.

Efekt byl poměrně zajímavý a místy docela zábavný, podobně jako v případě přítomnosti Dracka. Jaal a PeBe mezi sebou čile komunikovali a vyměňili si celou řadu kulturních a společenských poznatků. PeBe mi předtím nikdy moc k srdci nepřirostla, není to prostě Liara z původní trilogie. Vadila mě hlavně její povaha, ale není divu, ona mi svým chováním připomíná Nashku z Neverwinter Nights 2 nebo Annah z PST. V kombinaci s Jaalem je to ale výhoda a chvilkama jsem se musel jejich rozhovorům zasmát. Bohužel, tyhle rozhovory mají jen určitý rozsah dialogů a po nějaké době prakticky ustaly.

Druhý zajímavý efekt spočíval v základní bojeschopni, kde mě PeBe dost překvapila. Při pohledu na statistiky se ukázalo, že je na tom mnohem lépe než Ryder. Kombinace biotiky a pistole jí dost vyhovuje a je to opravdu znát, a to i když to necháte na defaultním levelování. Jaal byl opět trošku slabší, ale pokud to šlo, tak jsem ho měl stále po ruce. Ke konci totiž PeBe nahradil Drack, kterého jsem si chtěl opět taky trošku užít.

Ale teď k té romanci. Zprvu se mi do toho moc nechtělo, navíc skoro vše probíhá úplně stejně jako v předchozích rozehrávkách. Klíčová je akorát pasáž, kdy se PeBe zeptá napřímo. Pokud romanci potvrdíte, tak se případné ostatní (načaté) romance uzavřou a od té chvíle je potřeba dávat si pozor na pár rozhodnutí. PeBe se povahově lehce promění, takže působí více sympatičtěji. Je potřeba jí plně podporovat v jejích projektech a při setkání s Kalindou si zvolit mírovou cestu - Kalindu nechat žít.

Nakonec ta romance vypadá celkem fajn a v porovnání s Corou působí dynamičtěji. Cora je prostě holka předurčená pro usedlý domácí život, kdežto PeBe bere život víc volněji, ale podobně jako Cora pak stojí pevně při Ryderovi.

Pokud jde o úkoly, tak ke konci mi zůstaly v seznamu viset hned 2. První se opět týkal remnantských jader a druhý reportáže na Nexusu - nějak jsem se s rozhovory s Keri opozdil a nestihlo se mi to posunout.

Časově jsem na tom podobně jako při třetí rozehrávce a ve výsledku jsem i spokojený. Bylo už sice znát, že je to čtvrtá rozehrávka, ale přesto jsem ve hře narazil na detaily, které se mi z paměti už vytratily a bylo fajn si to celé připomenout.

Komunitní fórum stránek Svět Might and Magic

Obecná diskuze => O hrách a hraní obecně => Téma založeno: Elemir Březen 27, 2017, 20:49:08