Komunitní fórum stránek Svět Might and Magic
Obecná diskuze => O hrách a hraní obecně => Téma založeno: Elemir Únor 28, 2017, 14:31:40
-
Když už nám tedy ta Numenera dneska vyšla, tak by bylo na místě založit pro ní samostatný diskusní kroužek :)
Jen v rychlosti zopakuju, že jsem si přeobjednal Day one edici, kterou originálně distribuuje Techland (u nás Playman). Krom steelbooku obsahuje tištěnou mapu, bonusovou zbroj a herní příručku ke stažení (oboje formou kódů). Vzhledem k tomu, že se v mém případě jednalo za náhradu za distributorm zrušenou sběratelku, dostal jsem na hru 100 Kč slevu, tudíž mě to vyšlo na rovných 1000 Kč. Jinak Day one edice je určena pro Steam.
Hned v úvodu odkážu na rezenci (http://www.hrej.cz/recenze/torment-tides-of-numenera-5610/) na Hrej.cz, kde je krásně sesumarizovaný přehled zážitků z kompletně dohrané hry a se kterou jsem porovnal své pocity z úvodu Numenery.
Neměl jsem zrovna v plánu hru rozehrávat, ale řekl jsem si, že alespoň ten začátek zkusím. Nakonec se z toho vyklubala hodinka hraní, resp. hodinka odklikávání dialogů, protože přesně tak dlouhý byl tutorial, než mě hra pustila k uložení pozice. Většina věcí se týkala tvorby postavy, což se děje v recenzi zmíněnými volbami, ale ve finále hráč přeci jen dostane ještě jednou možnost vše přehodnotit a pár kliky myší si postavit úplně jiný build ... tedy až na změnu pohlaví tuším. Už v těch dialozích bylo cítit, že základem systému bude trojice archetypů a každý z nich pak lze modulárně doladit dle svých preferencí. Shodou okolností jsem podobně jako autor recenze dospěl ke kecací variantě Nano :)
Během tutorialu postava absolvuje i jeden souboj, kde se pak krásně ukáže vliv trojice atributů postavy na řešení specifické situace. Je to dost velké zjednodušení, ale vzhledem k tomu, že atributy fungují už podle popisu v tutorialu trochu jinak, nemusí to být nutně handicap. Spíš mě děsí, že to podkope modularitu systému a chvilku jsem si dokonce pohrával s myšlenkou, vytvořit univerzální charakter. Toliko k tvorbě "bezejmenného" charakteru.
Grafická stránka se nejeví zrovna špatně, použití Unity jsem tipoval hned, ale je to v pohodě koukatelné a určitou míru detailu to má. Za ty roky vývoje bych sice čekal něco více, ale co se dá dělat :)
A teď se dostávám k pro mě ne příliš dobré věci - angličina vs množství textů. Hra naštěstí texty bere po "stránkách", takže se lze kdykoliv zastavit. U některých dialogů jsem se chytil celkem bez problémů, jinde jsem udržel alespoň rámec myšlenky. Problém je, že jsou to opravdu kvanta textu, navíc hra tu hodně pracuje s původními RPG technikami, kdy vám např. dopodrobna popisuje vzhled okolí apod. Těch 60 minut jsem opravdu jen četl a proklikával se dialogovými možnostmi. Přitom jsem se nikde ani nezdržoval podrobným překladem. Kupodivu to však není tak ubíjející, jako u PT, jen mi vadí, že nerozumím veškerým detailům a těžko říci, nakolik by se mi to mohlo vymstít. Hru proto prozatím odložím, ale na češtinu asi nakonec čekat nebudu.
Příběh zatím hodnotit nemůžu, byť hlavní rámec zápletky je naznačen hned v úvodu. Z tutorialu, hlavně z té úplně první části, jsem měl pocit lehkého sci-fi, což se poté umocnilo před koncem tutorialu v tzv. Krystalové komnatě. No, nejsem z toho nadšený. Oni už názvy trojice archetypů jsou takové ... těžko soudit, ale výše zmíněná recenze mé tušení jen potvrdila. Jakmile dohraju NWN2, tak na to asi kouknu a uvidím. Smíšené pocity k Numeneře panovaly ještě před vydáním, ale dost to šlo na vrub hlavně nesplněným Stretch Goals.
-
ty texty v PT na té hře byly právě to nejlepší :) a ne ubíjející :D. Tady dost pochybuji, že by se to k tomu přiblížilo, jelikož PT měla i jinou mimoherní hloubku, zatímco zde to bude asi je klasické fantasy sic s absurdním, ale pořád jen plochým příběhem a významem.
-
Někdy si budu muset PT zahrát ještě jednou ;) Je tedy fakt, že když jsem pak nějaký ten týden po dohrátí rozjímal nad některými aspekty hry, tak už se to neslo ve smířlivějším duchu. Nicméně v první třetině prostě jsou rozhovory, které jsou cyklické a když je to navíc o tématu, které mě moc nezaujalo, tak je to spíš za trest.
Numenera nemusí být špatná. Když jsem se dostal k první dvojici parťáků, tak mě čekal docela zajímavý pokec, kdy jsem se v jednu chvíli i zasmál. Mluvit o nějakém geniálním příběhu je sice mimo, neboť to v podstatě zkopírovalo námět původního PT, akorát s jinou omáčkou, ale dost bude záležet i na vedlejší náplni a jak to vše bude do sebe logicky zapadat. Jestli to bude mít nějaký filosofický přesah, to teprve uvidím.
Postupně vyšlo i několik dalších recenzí, ale ta na Hrej mi zatím přijde nejlepší a vyvážená. Všichni se ovšem shodují v krátkém herním čase okolo 30 hodin. Když jsem dneska opouštěl NWN2, kde jsem se zrovna čerstvě stal členem městké hlídky, počitadlo mi psalo 15 hodin 13 minut! Letohrad je určitě dalších 5 hodin a pak celá část okolo vlastní pevnosti a příprav na finále. Prostě ještě nejsem ani v polovině hry.
-
Nějak info o hře utichlo, čekal jsem, že budu o Numeneře číst na každém kroku, jak bude postupně přibývat hráčů, co to mají za sebou, ale nic se neděje. Na GOGu přibylo akorát několik méně nadšených diskuzí. Legenda se asi nekoná.
Ještě před vydáním Numenery jsem kolikrát přemýšlel, proč jsou všechny tyhle nové počiny tak rychle zapomenuté a místo nich se pořád stále dokola skloňují klasiky jako Baldur's Gate, IWD. NWN apod., ale v tom bude asi hrát velkou roli štěstí. Povedlo se to zatím akorát Divinity: Original Sin.
-
Ono to bude mozna tim ze kdysi hry jako BG nebo IWD byl mainstream, dneska je mainstream uplne neco jinyho a tyhle hry hraje min lidi, a min lidi udela min povyku. Original Sin byl videt hodne ale hlavne proto ze to lidi hrali spolu a byla to povedena coop hra, coz je dneska mainstream, hrat s kamarady.
-
Myslím, že je to tím, že všechny ty nové hry se právě porovnávají s těmi starými a i ty nové hrají ti hráči, kteří hráli ty staré a právě proto se o ty nové zajímali. No a je jasné, že ty novější mají jen složité překonat ty starší :), co si budem namlouvat.
DOS byl trochu jiný a taky tam vyšla zdarma rozšířená edice, která to zase vrátila trochu k životu. Ale nemyslím, že by to byla hra primárně určená pro multiplayer. Spíš právě měla blíž k tomu singlu. Nebo mi to tak alespoň přišlo. Moc si neumím představit, že bych to hrál v kooperaci s někým dalším, narozdíl třeba právě od NWN.
-
Dneska jsem se dostal k následujícímu shrnutí na RPGCodexu, viz RPG Codex Review: Torment: Tides of Numenera (http://www.rpgcodex.net/content.php?id=10572). Na reakci Codexu jsem nedočkavě čekal, protože jeho komunita je podle mě zároveň dost významným shromaždištěm backerů hry, což ostatně platí i u jiných CF kampaní pro cRPG. Čekal jsem nějaké to rýpnutí, ale tady se toho ve skutečnosti vůbec nebáli a do hry se obuli v plné palbě. Je samozřejmě potřeba mít na paměti, že tohle je pohled člověka, který hru sledoval po celou dobu a nyní může inXile předložit účet s nesplněnými sliby apod., ale o to je to právě zajímavější čtení. To rozčarování je z toho opravdu dost cítit.
Na Hardcoregaming vyšla taky recenze a na obou mě překvapilo ještě jedno společné téma a tím je kritika příběhu a toho, jak je hra celkově napsaná - kvantita na úkor kvality, předvídatelnost, vatovitost apod. Upřímně, v tomhle budu zrovna věřit ostříleným veteránům, než-li současným retro-hippsterům. A vypadá to, že inXile studená sprška pomohla. Někde už jsem zahlédl, že se bude část obsahu předělávat. No pomohlo to i mě, abych se rozhodl hru odložit k ledu, když už je to tedy přiznaný nedodělek ;) Ale teď vážně, nemyslím si, že Numenera bude hrou, kterou bych chtěl hrát víckrát, takže pokud to chci mít ve finálním stavu, holt nezbývá, než-li vyčkat.
-
Jo, vypadá to na zklamání roku. Přitom těch peněz vybrali fakt hodně.
-
Koukal jsem, že Farflame už má kus češtiny asi hotový, takže možná se nakonec vyplatí počkat rovnou i na češtinu. Než dohraju NWN2, tak je tu Andromeda a to mi taky nějaký čas zabere. Jestli by na veřejnou betu došlo do léta, bylo by to akorát. Pořád ještě čekám na komplet překlad do PoE, ale v nejhorším případě bych mohl rozehrát DOS. Dragon Age Inquisition by měl být taky brzy počeštěný, ale v tomhle případě chci nejprve dohrát Andromedu, protože se obávám přesně toho, co popisují některé recenze a to, že Andromeda je DA:I ve vesmíru. Navíc by bylo asi záhodno Dragon Age vzít od začátku.
inXile je mi docela líto, protože ač nemám k PT úplně vřelý vztah, Numenera to měla díky svému následovnickému odkazu těžké. PT je pro mě stále dobře vyváženou hrou, která má navíc smysluplný bojový systém. Mě z těch různých review přijde, že Numenera má dobře dotažené lore a dialogové interakce (vazby), zatímco vše ostatní je jen nástřel, který by zasloužil dodělat. Takhle z vnějšku, z vnějšího pohledu, bych byl hodně opatrný o Numeneře hovořit jako o RPG, kterým PT ovšem byl.
-
No, nemyslím, že by Farflame dělal veřejnou betu a že by ten překlad byl nějak rychle. Taky někdy i původní texty opravuje nebo doplňuje (například u překladu Drakensangu je čeština lepší, než angličtina, kterou překladatelé dost odflákli a ještě jí doplnil o lore z toho světa). Tady asi byly texty z té betaverze, tedy s překladem mohli začít o trochu dřív, než hra vyšla.
Já zatím nebudu Torment: Tides of Numenera hodnotit, uvidíme, až to budu hrát. Je jasné, že s PT se to moc měřit nemůže a navíc ani nemám dojem, že by to bylo nepřímé pokračování. Vlastně mám spíše pocit, že to s tou hrou nijak nesouvisí (ani z hlediska děje, umístění a podobně). I PT bylo dobré v dialogách, o dost slabší v těch dalších věcech. Třeba pokud bych měl PT hodnotit jako opravdu hru (herní činnosti, počínaje vývojem hrdiny až po možnosti, co dělat a boj), pak by v konkurenci her své doby (fallout a podobně), moc šancí neměla. Jenže dialogy v ní jí posouvají výš, už to není jen hra, ale o té hře bych asi jako jediné, kterou jsem kdy hrál, byl ochoten tvrdit, že je to umění (tedy ve smyslu, že to má uměleckou hodnotu a není to jen zábava). Ono je hodně her, které jsou zábavné a které mám rád, ale o žádné se to nedá říct. A nemyslím, že Numenera se v tomto ohledu k PT i jen vzdáleně přiblíží. A ve všem ostatním zas nebude lepší, než jiné kultovní hry, se kterými je možné jí srovnávat (jako právě ten fallout, nebo třeba baldury a podobně).
-
Koukl jsem na GOG a celkové hodnocení jde v posledních dnech docela rychle dolu. Od Steamu bych to čekal, ale tady ne.
Pro mě je u těhle her ideální, aby to mělo vyváženě zastoupené všechny prvky, proto mi na Planescape Torment sedla až ta druhá třetina hry, kdy se celková ukecanost sníží. V první části jsem byl rád za každý souboj, který mi sloužil jako jakýsi odpočinek. A tohle je třeba i důvod, proč mám BG1 raději než dvojku. Mě spíš teď dodatečně potěšilo, jak PT zapadl do kontextu her z Forgotten Realms. Byť mě celkovým pojetím a příběhem příliš nezaujal, pořád na něm bylo něco známéno. Přemýšlím, že bych se u Numenery pokusil o úplně něco jiného (jinou roli), jak na to ta hra zareaguje.
-
Tak... jsem hru zkusila, a ... a byl to teda zážitek. Kombinace zoufalýho smíchu, nadávání a proklínání. Kdo. Kdo tohle Tormentovi udělal? Koho za to potrestat? Teda krom hráčů, ti už potrestaný byli. Kdo měl pocit, že tenhle styl boje bude zajímavej? Je to tak neuvěřitelně, neuvěřitelně zdlouhavý a frustrující, zvlášť když se do toho montujou NPCčka. Hromada naprosto nezajímavejch questů, společníci, který by zasloužili umlátit kladivem, poučování a moralizování od náhodnejch NPCček, tahle hra má VŠECHNO. Alespoň teda všechno špatný.
Tak, děkuji za možnost tohle někam napsat, je to ze mě, cejtim se líp. Možná budu schopná tu hru dohrát.
Aktuálně jsem přetrpěla takový ty kobky kterejma se člověk teleportovává (jestli něco nesnášim, tak je to teleportovávání se po prázdnejch a zbytečnejch kobkách), minula cca 90% místního obsahu pro bojovou nezpůsobilost (čti: 5x jsem vychcípala a musela to obejít) a teď to vypadá, že se tam už nevrátíme, což mě, jakožto komletistu, silně obtěžuje. Finální "boj", kdy člověk v combatu postupně utíká všema postavama a 90% času čeká, až odtahaj NPCčka, kompletně zlikvidoval poslední zbytky mýho dobrýho mínění o hře. Takhle ne, pánové, takhle ne.
Co ten dějovej zvrat s tim bohem co je ve skutečnosti spirit v mojí hlavě? To bylo teda silně antiklimatický. No. Uvidíme. Zkusim to dohrát abych měla kompletní obrázek.
-
Ale pojďme se na hru podívat očima někoho, kdo už si zanadával a je citelně klidnější.
Je to jedna z mála her, kde mě napadlo, že bych možná mohla mít i češtinu. Mezi mojí schopností porozumět anglickým a českýmu textu je naprosto minimální rozdíl... výjimka je, když je anglickej text nudnej a můj mozek prostě vypne angličtinu a odmítá číst. A to je v týhle hře problém, protože tak 90% hry je text, a některý pasáže jsou prostě silne nezáživný. Kdyby tam byl dabing, alespoň nějakej vypravěč, kterej by to částečně odvykládal, bylo by to lepší. Tu hru můžete hrát komplet bez zvuku a neztratíte NIC. Je to jako taková ta knížka, kde si dole vyberete co vaše postava dělá, a otočíte na příslušnou stranu.
Systém investování bodů při útoku/přesvědčování v dialogu je ok, akorát je hloupý, že se musí furt spát, a pokud nemůžete, a zrovna vás stihne nějaká důležitá volba a vy máte inteligenci na nule, tak je to blbý. Původní torment prostě bral výši statu, bylo to jednodušší.
Jenže v původnim Tormentovi nezáleželo na tom, že máte bojovníka s inteligencí a moudrostí 18, kterej je v boji uplně na nic, protože ostatní postavy to prostě pokryly. Tady to nepokrejvaj. Řečeno velmi slušně. Jedinej kdo dělá damage je ten mentálně zaostalej pasáček ovcí. Možná dělám něco špatně, těch statů je opravdu hodně a ještě se neorientuju.
Pojďme se podívat na společníky. Výběr je velikej, místa jsou tři.
Je tu Assassinka, "bílá smrt", která prej má bejt albín, až na to že má černý vlasy a tmavý oči. Myslim že ta přezdívka souvisí s tim, jak rychle je v boji mrtvá. Asi jí nacpu nějakou iniciativu a zkusim jí na konci každýho tahu uklízet do stínů, pokud jí zbyde pohyb. Budu informovat, jestli to zabralo. Nemá ještě moc levelů, dostala jsem jí pozdě. Teďka táhne poslední, pokud se dožije.
Desetiletý dítě s úrazem hlavy, neumí vůbec nic. Mluví s kamenim. Ne, to neni herní mechanika, to je mentální porucha. Údajně se později zlepší, ale kdo za ní potáhne partu než k tomu dojde, to mi nikdo nepověděl.
Víše zmíněnej zaostalej pasáček ovcí posedlej démonem. Jediná postava která reálně něco dělá, takže vycházíme.
Hrudka slizu. Žádný schopnosti. Nevim.
Mágyně co má kolem sebe svoje kopie. Průměrná členka týmu, něco dělá, je ranged, relativně zajímavá, v rámci možností.
Její ex, kterej s ní odmítá bejt ve skupině, takže jsem ho musela vyhodit. Mág. Uplně iracionální.
No, a samozřejmě moje postava, cca patnáctiletej hoch, aktuálně roguna. Narozdíl od "bílý smrti" něco přežije, takže bez potíží.
Nikoho dalšího jsem ještě nepotkala. Nebo potkala, a nebylo dostatečně zřejmý, že to můžu najmout.
-
Mno, tak si tak říkám, že tuhle hru zase odložím na neurčito :D Myslel jsem si, že bych se k ní tenhle rok mohl konečně dostat, ale očividně si to nezaslouží :D
-
:-D Odlož, Elemire, odlož. Já už to asi doklepu do konce... možná. Dneska jsem nenašla sílu to spustit. Ale rozhodně nemůžu doporučit.
-
OK, jsem tady zas, s pokusem o nějakej ucelenější příspěvek. Předem upozorňuju – sice jsem se vynadávala a už jsem klidná, ale přesto je to trochu rant, čtení na vlastní nebezpečí.
Hra začíná tim, že člověk padá. Padá, až dopadne. Vypravěč je ok. Škoda, že už ho nikdy neuslyšíme, takže po úvodu člověk může bez výčitek vypnout zvuk a pustit si Enyu. Reálně získáte vládu nad postavou v „labyrintu“. To je jakejsi vnitřní svět, kam zmiznete, když vás „zabijou“ (jako třeba když padnete z velký vejšky). Protože samozřejmě je to Torment, takže hlavní postava je nesmrtelná. … Ne, je to pokus o Torment. Je to fanfikce, která se snaží kopírovat prvky, ale postrádá atmosféru originálu.
Hlavní výhoda Planescape: Tormenta byla v tom, že to bylo podle pravidel DnD, a kdo hrál Baldur’s Gate nebo Icewind Dale, ten věděl, jak se to ovládá. Jistě, bylo tam to riziko, že si dáte na bojovníka sílu/odolnost/obratnost, což je klíčová chyba :-D, ale jinak bylo všechno jasný. (A navíc to i tak šlo uplně v pohodě dohrát, jen si člověk užil míň příběhu.) Hra, kde během celý rozsáhlý první části není prakticky žádnej boj by neměla, opakuju NEMĚLA, mít originální a složitej systém levelování/schopností. Dostanu level jenom dialogama, a pak mě fláknou do složitýho boje kterej nedám? Ze kterýho navíc není úniku, protože cesta nazpět je zavřená? No, to děkuju pěkně. V Tormentovi (a tim myslim původního) byly tunely, kam se dalo zalízt a expit, když člověk potřeboval nahnat level, protože něco pokonil. Nic takovýho tady neni. Pokoníte – skončili jste, akorát to zjistíte až za 10 hodin, když narazíte na boj.
Moje hlavní postava (jistě nejsem jediná, koho stresuje, že vypadá tak na 15 let) samozřejmě potřebuje nějaký staty na úspěch při přemlouvání a dalších dialogách, protože často nemůžu použít staty společníků. V úvodu hry je řečeno, že neúspěch v takovym hodu může mít zajímavý výsledky, ale dámy a pánové – nemá. Nemá, je to prostě neúspěch. Ještě se mi nestalo nic zajímavýho (pravda, jednou jsem dostala 1 HP. Tomu já ale neřikám zajímavej neúspěch.). Co tim chci říct je, že se teda snažim mít alespoň nějaký staty a dialogový schopnosti, tim spíš že jen běhám po městě. Řikám si – je to Torment, to bude dobrý. Neni to dobrý. Po celym odpoledni questování ve městě je tu najednou údolí mrtvejch hrdinů, který se vyznačuje primárně tim, že všichni moji hrdinové jsou mrtví. Alespoň musim dát plusový body za pojmenování lokality.
Překvapivě moje postava odvedla dobrej výkon, přežila nejdýl a dala i slušnou damage. Chyba je v těch společníkách, který buď neumim ovládat, nebo jsou prostě na prd. Ve hrách orientovanejch na boj je to jasný, moje postava je ta silná, která táhne nějaký miniony. V Tormentovi jsem byla zvyklá na opačnou situaci, kde je Bezejmennej zastrčenej v rohu a společníci kosej nepřátele ve velkym stylu.
Každopádně já nejsem typ, co by hře křivdil, zatim co celá záležitost je chyba na mojí straně. Takže začínám znova, a rukavičky jdou dolů, dámy a pánové.
Předně: celá hra je o tom, že jsem odhozená tělesná schránka nějakýho boha, kterej je všema konzistentně označovanej jako „on“. To znamená, že jsem samozřejmě, samozřejmě rozehrála ženskou postavu v očekávání, zda se autoři nějak postavěj k jeho pohlaví/identitě. V zásadě to udělali, byť ne uplně progresivnim způsobem, ale budiž. Prostě on je on, vždycky se o něm mluvilo jako o něm, a je to jednodušší. Ale moje postava je definitivně žena, tim jsou si moji společníci jistý. Echm. Říkejme tomu pokrok. Zajímavý, že za chlapa takovej dialog nemůžu s nikym mít, navzdory faktu, že slušný procento „odhozenin“ byly taky ženy. Asi je neslušný ptát se na něčí identitu, pokud máte penis. Každopádně už jsem zase chlapec.
Podle jednání vaší postavy chytáte barvu jakýsi „vlny“. Je to obdoba přesvědčení. Velmi usilovně jsem se snažila chytit jinou barvu vlny než modrou, ale je to těžký. Modrá barva je jako Solas z DA:I. Jakmile se ptáte na víc informací k tématu, tak Blue tide slightly aproves. Snažim se bejt komplet zbrklouš a na nic se neptat :-D, takže chytám fialovou (zvanou indigo, neptejte se proč), což je obdoba zákonu. Myslim že se pokoušeli vyhnout pojmenovávání dobro/zlo, chaos/zákon, tak to rozdělili na barvičky... Ok. Stejně, zlatofialová je zákonný dobro. Vyloženě zlou barvu nemaj, ale červeno/stříbrná vypadá jako že bude nejblíž, takovej nafoukanej agresor.
Ona celá hra je protkaná takovou jako snahou o originalitu za každou cenu. Chraň bůh, aby byly classy nazvaný bojovník/zloděj/mág. Představte si, že by nechali boj nazvanej „boj“. Asi by jim implodovala lebka. Každopádně já to tak na truc budu pojmenovávat celý tohle pojednání, protože jsem přesně ten typ.
Expy se nedělej podle počtu postav v partě. Celá parta dostane vždy plnou čásku. To znamená, že pokud nemám plnou partu, reálně přicházim o XP. No, to bude ta chyba, že. Mě minule chvíli trvalo mít plno, navíc některý postavy jsem musela vyměnit/vyhodit po tom, co už dostali XP. Takže první krok je zvolit si koho do party, HNED nabrat lidi, bez splnění čehokoliv, a to by mohlo pomoct vyřešit pozdější bojový situace.
Nechala jsem si tu mágyni, pasáčka a k tomu přihodila nějakýho roguňáka, co jsem minule přehlídla, protože má tak trapně barevný oblečení, že jsem ho považovala za NPC. Je velmi užitečnej, bere za mě prakticky všechny dialogový volby, co jdou přehodit na společníky, má do toho bonusy. Uplně jinej komfort, s panem roguňákem. Jeho příjmací quest si chlapec splnil uplně sám, naprosto s přehledem, čert ví, proč se k nám přidával, ale darovaný roguně na zuby nehleď.
Takže teď nabírám XP a tahle parta prostě zůstane, už žádný pokusy. Hezky je vychovám, a pak se půjdeme podívat, jestli se nám podaří změnit osud v další lokalitě. O výsledku budete informováni, chtě-nechtě.
-
Jsem zpátky, a jsem velmi klidná. Snažim se volit inteligentněji při levelování a vyžrat všechny expy ve městě všema společníkama. Je zajímavý, že jsem nedostala některý questy, a taky mi zmizelo NPC, od kterýho jsem minulou rozehrávku dostala moc pěknej štít, a jsem z toho poněkud zklamaná. Myslim že za to může padání domečků při nesplnění questu. Asi jsem ho minule vyřešila dřív, nejspíš proto, že jsem marne hledala místo ke spánku, a tim pádem uplyulo míňn času. Taky jsem nedostala od toho kanibalistickýho kultu nabídku na to nechat se zkonzumovat, což mě naopak tak uplně nestresuje.
Pokud to někdy ve svym životě budu hrát znova, samozřejmě dám na tyhle časově omezený eventy pozor. Teď už to znova rozehrávat nehodlám.
Už druhej společník přiznává farmářskou minulost. Pokud se moje postava někdy v budoucnu rozhodne chovat dobytek, jsme pokrytý. Teď ale uvidíme, jak to dopadne, pokud se moje postava rozhodne jít do tvrdý bitky.
Přišla jsem na to, že když můj bojovník nemá dosah na nepřítele, tak naběhnu co nejblíž, hodim abilitu co nakouří damage všemu co přijde blíž, a pak toho nepřítele jinou postavou natáhnu hákem k bojovníkovi, aby hezky dostal přes držku. Byla by velká škoda, kdyby můj nejsilnější útočník přišel o tah, že.
No. Questy jsou splněný, je čas vyrazit do bitvy. S farmářem a pasáčkem ovcí. Držte mi palce včetně těch na nohou.
-
Tak... nebudu nikoho napínat, dali jsme ty kultisty v tunelu. Za použití ale KÝLBLE poťáků. Což bylo to, čehož jsem se v ideálnim případě chtěla vyvarovat. Bosse jsem oslepila křečkem zakoupenym ve městě, což zlepšilo naše šance. Ano, křečkem. Tohle neni metafora. Dostala jsem z toho moc pěknou zbraň, kterou navíc reálně využiju, a to se cení.
Už jsme zas v tom... útočišti, nebo jak to nazvat, pro ostatní odhozeniny. Zjistila jsem, že je tu takovej přátelskej obchůdek. Příště nejdříve nakoupit, a pak teprve jít vraždit kultisty.
Teď už bohužel zas mluvim s tou poučovací ženskou. Vykládá mi mimo jiné o tom "bohu", co nechává za sebou těla/odhozeniny. První odhozenina je ženská.... a první odhozenina by logicky měla bejt jeho původní tělo, ne? Protože se přesunul jinam, a tělo po něm muselo zůstat. Jako já jsem poslední, kdo by někomu vyčítal změnu pohlaví, jen bych v tom ráda měla jasno.
Mimochodem venku je krásná noc. super vzduch. Jsem ráda že jsem se přestěhovala do týhle končiny. Polovinu roku mám pocit, že jsem na prázdninách.
Musela jsem se jít vydejchat, na tyhle dialogy. Vždycky musim, když mě moralizuje náhodný NPC v počítačový hře. Navíc mám před sebou ten dlouhej pseudoboj kde čekám na to až se vyběhaj NPCčka. Ale letos jsem s tim počítala, a mám u postav naučený běhání, takže to bylo citelně kratší.
A jsme v Bloomu, bez nehody. A jen co se tam naportujem, už nám cpou quest. Vypadá to že pan roguňák postrádá svojí lásku. Fuuu, ok, romantická zápletka. Taky po mě nějakej chlap chce v rámci hlavní zápletky amulet či co. Nevim. Úspěšně odvedl mojí pozornost vztahovym dramatem. Jdu kompletovat milence.
-
Tak, nevim co je tragičtější, jestli ta romantická zápletka, nebo fakt, že jsme museli zaplatit 260,- za nocleh. Bohužel všechny postavy krom pasáčka byly tak kompletně zdecimovaný, že už nebyla možnost pokračovat v krasojízdě. Vždycky je problém, když padne inteligence na nulu, protože hodů na inteligenci je v dialogách hodně a velkou část musí moje postava brát osobně. A já samozřejmě nejsem mág, takže to jde ke dnu rychle.
Celá lokace je jedna velká živá příšera, a upřímně, nelíbí se mi v ní. Děj už je zas v kecací fázi, a už si hodně vybírám, co číst a co ne. Přeladila jsem na takovej ten systém, kdy člověk čte jen odpovědi a volí na základě RPG zkušenosti.
Nemám ráda... biologický lokality typu úl. Je to nechutný. Děj pokračuje v podobnym duchu jako před bojovou vsuvkou, všechno je dramatický a za každou cenu originální, připomíná mi to knížky od R.A. Salvatora. Nejsem člověk, kterej tohle oceňuje.
Zatim jsem nabrala questy a skočila si na nákup (pěkná nová zbroj, moje postava začíná bejt slušně tankovací, v rámci možností), a teď to asi vemu popořadě a začnu něco plnit.
Přikládám vám obrázek svojí party zoufale hledající možnost přespání.
-
Kdo hru hrál, možná ví, že postavy co mám v týmu mají jména. Bohužel i tady byli autoři originální, a tak jsem se uchýlila alternativám. V pořadí z leva: Kluk, Ženská, Pasáček, Roguňák.
Kluk je moje postava, a ten jméno nemá. Taky může bejt holka. Aktuálně má zlatou vlnu, to znamená, že je hodnej. Je Tier 4, co se levelu týče. Každej tier má 4 sekce, takže jakoby 4 levely. Po dokončení tieru dostanete nějaký schopnosti navíc. Teď na 4 jsem dostala schopnost, že ode mě nepřátelé odlítávaj, když do mě praštěj. Kdo tohle vymyslel měl IQ pokojový teploty. To se tak neuvěřitelně tluče se všema ostatníma abilitama, že to neni možný. Jako... odhážu od sebe nepřátele, aby šli na zranitelný členy party, a aby mi nefungovala druhá rána po doražení nepřítele? Plošnit budu jak?
Je bojovník, zaměřenej na rychlost, primárně. Mám sklony k rogunám. Uhejbání 80%, ani nevim kde to beru. Armor 11, nemám představu, co to znamená. Každá schopnost (síla, rychlost a inteligence) má svojí hodnotu, máte třeba sílu 10, a při útokách nebo používání abilit (rozbíjení, vyhrožování, konkrétně pro sílu) máte možnost použít nějakej počet bodů, který se vám odečtou z bazénku. Příklad, použijete tři body, zlepšíte si šanci o 60%, zbyde vám 7 bodů. Taky máte možnost si ke statu dát jakože bonus, takže máte určitej počet bodů přidanej zadarmo. To se samozřejmě hodí, protože pak si nevyplácáte bazének během dvou kol boje. Kolik je třeba investovat na úspěch se různí, je to ovlivněný dalšíma perkama a předpokládala bych při boji uhejbánim nepřítele.
Ženská je mág, a je velmi zaměřená na technologie. Vždycky když házim na porozumění technologiím a můžu to hodit na ní, tak to udělám. Její úspěšnost je maximální. Má tendenci trochu chcípat, když se na ní nepřátelé podívaj. Taky nemá moc damage. Na druhou stranu je to možná moje chyba.
Pasáček je bojovník, zaměřenej na obouruční zbraně. Má sílu, a tim pádem hodně HPček. To znamená, že má tendenci přežívat. Taky má tendenci kritovat jako prase. Ty fotošopový blond vlasy mě trochu děsej, ale jinak je ok. Blbej jako necky. Jeho inteligenci většinou nepoužívám ani v krizi. Dobrej na věci co vyžadujou sílu, a taky na obratnost, primárně proto, že má poměrně vysokou hodnotu, a přitom jí v boji nedokáže nijak použít. Ale to bylo spíš ze začátku, teď jsme po obratnostní stránce hoodně pokrytý. Jen co přijdu na to, jak se v týhle lokaci dá umřít, abych se dostala do labyrintu, si půjdu pokecat s těma démonama, co ho posedli, a dělaj z něj přehnaně nadšenýho sebevraha. Poreferuju o výsledku.
Poslední roguňák je pěknej parchant. Takovej ulhanej (bi)sexuální maniak. Zasloužil by kopnout do řiti cca 5x do hodiny. Velmi dobrej na přesvědčování a taky na věci co vyžadujou obratnost, má do toho i nějaký skily/perky jako bonus. To bylo rozhodující převážně ze začátku hry, ale furt ho používám. Humorný, jak jeho portrét nevypadá ani trochu jako herní model. Vypadá to, že někdo byl původně černoch, než autoři couvli. Nebudu komentovat.
No, a to je celá moje parta. Děkuji za pozornost.
-
Chtěla jsem hrát něco jinýho, a taky jsem chtěla psát. Ale jsem oočkovaná a nemůžu pořádně hejbat rukou. Takže jdu pokračovat v tomhle, čtení mě nezatěžuje.
-
Tady vidíte, jakej je rozdíl v jednotlivejch postavách, když se pokoušíme někoho přesvědčit :-D. Chudák pasáček investuje dva (víc nemá) body intelektu, a je stále na 0%. Ženská měla 80%, s tím že je mág, takže má sníženou spotřebu (stálo by jí to 1 bod), a za normálních okolností bych í to nechala převzít, v rámci ekonomie. Tohle byl zrovna ale důležitej hod po komplikovaný sekvenci, takže jsem si chtěla bejt velmi jistá, že to projde, což 80% nezaručí. Nastupuje roguňák a jeho bonusy k přesvědčování. Sice jsem do toho musela vrazit 5 bodů, ale on je má, a je to doma, dámy a pánové. Jsem ten podělanej quest dělala 5x, než všechno klaplo.
-
Bože, tak jsem to dohrála. Nebylo to tak dlouhý jak mi to připadalo. Finální verdikty, dámy a pánové. Finální dojmy. Samozřejmě jsem nečekala nějakej šťastnej konec, nebudeme předstírat, že (původní) Torment něco takovýho měl. Ale i tak to bylo... zmatečný, přehnaný a depresivní?
Na mě to bylo moc odtržený od reality. Dokážu si představit, že některý mechaniky nebo zápletky by fungovaly, ale celkově jsem ze hry poněkud nenadšená. 40%, bylo to místy humorný a mám dobrou náladu.
-
Jsem se pokusila dohnat náladu skutečnym Tormentem, a on nefunguje na desítkách. Jako vážně? Ts. Na tu enhancet verzi nejsou k dispozici všechny módy na který jsem zvyklá. Navíc jsou opravený některý bugy. A jiný bugy vznikly. Prostě je to jiný. A hra neni zrovna ve slevě. Neni to fér. Nicméně už je v košíčku. Zoufalá situace vyžaduje zoufalý činy. Kdybyste mě hledali, jsem v Sigilu.
-
No, to bylo nějaké rychlé, to je ta hra tak krátká? 40% je docela děsivé, to jsem dal Underworld Ascendant a to byla hra, kde mě vpřed hnala jen síla vůle :D
-
Ano, hra je tak krátká. Máš úvodní část ve městě, bojovou vsuvku, pak další část v jinym městě, a pak je prostě konec. Jako nejsem z toho v šoku, původní Torment byl taky krátkej, ale samozřejmě jsem délku hry zahrnula do hodnocení. Původní Torment po hráči nevyžadoval naučit se komplet novej soubojovej systém, a byl položenej do už existujícího světa, takže se to dalo odpustit. Tady? Hra má složitej levelovací systém plnej abilit, co hráč nikdy nepoužije, protože A nemá kde, a B protože jsou uplně na nic. Někdo se rozjel ve velkym stylu a došla mu pára. Hromady expozice? V takhle krátký hře? To podle mě neni oprávněný, byť to člověk nemusí nutně číst.
Prostě za svym verdiktem stojim (sedim). Krátká hra plná otravnejch mechanik a snaha o originalitu za každou cenu.
-
Další "zaručenej" následovník Tormenta je Disco Elysium. Uvidim, jestli se k tomu o dovolený dostanu. Zatim jsem ještě nedohrála toho pokémona. Zato už mám ale obroušenej lak ze skříně. Jen zvenčí, ale to je to co se počítá, no ne? :-D.
-
Není nad starý nábytek, ten lze alespoň hezky renovovat. U Disca dej potom určitě info.
-
Mě se na tom nábytku líbí, že zkazit už neni co, a tak si člověk může vyzkoušet nástroje.
Každopádně info ke hře bude. Už se to stahuje. Předpoklad je zejtra. Hra nastupuje s hendikepem, protože je z moderní doby. Jak všichni víme, jsem medieval fantasy orientovaná, maximálně snesu nějakej steampunk. Pokusim se k tomu přistoupit čestně.
-
No, takže hra je stažená, teď už to jen spustit. Podle toho, co jsem si o hře přečetla, je to silně zaměřený na dialogy, a člověk může bejt padouch nebo hrdina, dle vlastního uvážení. Samozřejmě můj mozek nepodporuje bejt padouch. Bioware delal jakejsi průzkum z dat odeslanejch hráčema DA:O, a zlý volby byly použitý.. pokud si pamatuju asi ve 12% případů? Nebo se mi to motá s procentem lidí co hrálo za rogunu? Obojí byly velmi směšný čísla. Lidiobecně nehrajou za zlo. Doufám, že tahle možnost nebude omezovat výběr dialogovejch možností. Neni nic horšího než tři odpovědi ve stylu "ale samozřejmě, já, paladin, udělám správnou věc", "jako když mi zaplatíte tak fajn", a "nasrat, všechny vás zabiju, muhahahaha".
Většina lidí co jsem viděla hru hodnotí velmi pozitivně, takže... to jdu spustit.
-
Fuuu, volba statů u postavy. Nejtěžší a nejdůležitější část hry :-D. Samozřejmě člověk neví, co bude potřebovat, jaký volby jsou pro něj a jeho styl nejlepší. Máme 4 staty, inteligenci, psychiku, fyzičku a motoriku, a čert ví, k čemu jsou dobrý. Hra dává na výběr mezi třema předpřipravenejma postavama (viz obrázek) a nebo si člověk může smontovat co uzná za vhodný.
Je vždycky otázka, jestli se vyplatí minmaxovat, nebo spíš jet stylem "od každýho trochu". Má význam, když si vemu fyzičku například 2 místo 1, nebo je to jen ztráta, a mohla bych bod nacpat jinam? Předpřipravený postavy jsou poměrně extrémní, takže se buď očekává, že lidi si udělaj vlastní, a že ty předpřipravený jedinci maj hráči naznačit, že si může jít jakou cestou chce, protože i postava s inteligencí 1 to může dohrát... a nebo je to optimální přístup. Hm. Délka souvětí naznačuje, že nad tim moc přemejšlim.
Logicky nechci jít stylem fyzicky orientovanýho tupce. To neni můj styl. Mám ráda nějakou fyzickou kompetenci, ale neni to první volba. Takže 1. Kdyby tam alespoň zůstalo jen to číslo, nemuseli by mojí volbu slovně hodnotit :-D. Žádná předpřipravená postava nemá 6 ve statech. Mám chuť nacpat 6 do intelektu, ale bojim bojim, že to nebude dostatečně hodnotný. Ok, dost, dost, takhle se k tý hře nikdy nedostanu. ... 5 5 1 1. A jdeme na to.
Aha, výběr perku. Hra mě nenávidí, a to jsem ještě nezačala. Ještě že mi k tomu pouštěj tu uklidňující hudbu. Beru sugesci. Zní přesně jako typ postavy, co bych v tomhle typu hry hrála. Chytrej, charismatickej, naprostý nemehlo... ok, to poslední nepreferuju, ale neni volba. Až budu chtít otevírat zámky, buď to rozehraju znova a jinak, nebo si pustim Thiefa.
Začínáme! :-D
-
Začínáme stejně jako v tides of numenera, což mě trochu děsí. Zvláštní, protože Torment takhle nezačíná, ale oba klony se proto rozhodly. Akorát ten dabing je citelně protivnější. Použila jsem svou superschopnost zvanou "vypnout zvuk", a pokračuju statečně dál. Zatim jen text a "dialogový" volby. Jen co se z týhle pasáže dostanu, budu vypínat hudbu. Vypínám jí u alespoň 80% her, zvlášť pokud hraje celou dobu a nebo u toho musim číst delší texty, takže to neberte jako velký mínus. Vážně, co má u mě povolenou hudbu je Thief, Legacy of Kain (Soul Reaver hudba sakra ANO), Heroes 2-4, Serious Sam a pár dalších jedinců, který byly dostatečně neofenzivní.
Chaos. Myslim že hlavní postava je vožralá. ... ok, už máme obraz, definitivně správnej odhad. Vypadá to, že se chlapec právě probral po nějakym flámu. Jenom ve spoďárech, ještě má v ruce flašku. Začínám zkoumat svět kolem sebe a učit se to ovládat.
Pokusila jsem se sundat svojí kravatu z větráku, a zabilo mě to. Asi projev špatný fyzičky. To je poněkud drsnější, než jsem očekávala. Jako... vážně? Moje postava umře hned v první místnosti na... pokus se oblíct? Po cca 30 vteřinách hraní? Má to bejt humorný? Čekala jsem, že to bude komplikace, a že to bude omezující, ale... já se jen pokusila oblíct.
Load.
-
Bože ta hra je uplně... eee, humorně jetá? Právě jsem dostala 5XP za to, že jsem slíbila sama sobě, že nebudu používat současnej výraz obličeje na ženy. Viz obrázek.
A už jsem oblečená a vyrážíme do terénu. A hned na chodbě je žena, a mám možnost na ní použít "výraz". 58% úspěšnost, dámy a pánové. 58% :-D. Ale něco jsme si slíbili.
Vypadá to, že tělo, co aktuálně obývám, je policajt. To neni překvapení, vzhledem k tomu, co jsem o hře četla. Ok, jsme policajt a někde je tu prej mrtvola. Už tejden. Zní krásně. Samozřejmě si nic nepamatuju, nevim, kdo jsem. Je to přeci Torment klon.
Moje postava sleduje kurzor myši když s nim mávám. Nejsem si jistá, jestli je to zajímavej detail, nebo stresující. Do dialogů mi kecaj... asi moje myšlenky, nebo tak něco, a začínám vnímat, jak moje staty fungujou v prostředí hry. Moje inteligence a empatie jedou na plný obrátky a nabízej postřehy o lidech a věcech kolem mě. Děsim se svejch fyzickejch statů, ale zatim dobrý. Teda až na to první úmrtí, ale po loadu se mi podařilo tu kravatu dostat. Předpokládám, že jste na tuhle informaci napjatě čekali?
Běhání je poněkud nepohodlný, řeší se dvojklikem na lokaci, kam chci jít. Pokoušela jsem se v nastavení najít něco co by to ovlivnilo, leč bez úspěchu. Taky čtení popisků u předmětů je otravný, protože k nim člověk musí dojít. POMALU dojít. Oh, a kamera je pevně vázaná na mojí postavu, takže se rozhlížim chozenim kolem. Kterej ňouma. Zato má hra "streamer mód", kterej nahrazuje copyrightovanou hudbu něčim jinym. To je velmi zajímavej a netradiční detail. Ne že bych to zrovna já využila.
Zkráceně - ovládání neni žádná výhra.
Heh, "The Tutorial Agent gives new players unsolicited advice. untick this box to set some boundaries."
Tak, a setkala jsem se se svym kolegou. Má zajímavý otázky, jako "už jsi sundal tu mrtvolu ze stromu?" Bože. Je to velmi humorný, protože jak postava tak já nemáme páru, která bije a co čekat.
Ta hra... má mouchy, ale zatim k ní mám pozitivní vztah, dialogový možnosti jsou zajímavý. Jsem zvědavá, jak se to vyvine.
-
Teeeda, podle toho obrázku bych si tipl, že ta hledaná mrtvola si ty :D
-
Neee, já jsem alkoholik/detektiv :-D. Tohle je věc, kterou v Numeneře nepochopili. Torment neni o tom, že jsi nejpěknější chlapec ve městě :-D. Ne ne, Torment je o tom, že jsi pořádná obludka, která má už něco za sebou.
Mimochodem ta kravata mluví.
Tak, už jsme u mrtvoly a zvracim. Stále ještě visí na stromě, a dokud nebudu mít něco proti zápachu, tak tam bude viset i nadále.
Fujky, tejden stará mrtvola. Ale našla jsem tajnej vchod. Jen 17% šance na úspěch, ale mám ho. Jsou v něm nějaký drogy, ale to mýho kolegu nezajímá. Je to pod jeho platovym ohodnocenim. Ono ho obecně mnoho nezajímá, ani ho nehne řešit něco nad rámec jeho zaměstnání... a já s nim souhlasim. Co si budeme nalhávat, taky jsem zaměstnaná. "Pracovat do výše svýho platu" je dobrý motto. Jinak vypadá jako velmi tolerantní člověk. Má trochu přízvuk.
Z tajnýho vchodu jsme se dostali do přístavu. Kolega vypadá, že se mu líbí jeřáb. Přeju mu, ať se k němu dostaneme blíž, ale zatim bych ráda řešila tu mrtvolu. Stresuje mě, že tam visí. Omylem jsem při sbírání předmětů ze země naklikla kolegu, kterej se mi přimotal. Jedna z dialogovejch možností je "vypadá to, že mě sleduješ", takže jsem na to samozřejmě klikla. Prej radši chodí za mnou než přede mnou, protože se pohybuju zmateně.
:-D "To je rasismus" je skvělá odpověď. S dovolenim jí nebudu mačkat, už takhle vypadám před kolegou jako debil.
Pokusila jsem se přemluvit nějakýho spratka, aby přestal házet po mrtvole kamení. Byl na mě sprostej a hra mi oznámila, že s takovym škaredym gremlinem nemá význam diskutovat.
Mrtvola je stále na stromě.
Navštívila jsem lokální obchod s knihama, zatim nic zajímavýho. Možná proto, že jsme socka a nemáme místní měnu. Čas, umístěnej v rohu, výhružně ubíhá. Přemejšlim, jestli se mrtvola sama rozpadne, když budu běhat kolem dost dlouho. Postupujeme s vyšetřovánim, vyslícháme obyvatelstvo. Venku probíhá stávka, ale s tim zatim nemáme jak hnout. V zásadě vůbec nevim, co mám dělat, a ta mrtvola nejde sundat.
-
Tak jsem našla nový boty, co dávaj bonus, a když jsem si je šla nasadit, tak jsem zjistila, že tu celou dobu běhám v jedný botě. Ne, to neni moje chyba, slot pro boty neni pro každou zvlášť. Ten můj ožraleckej debil prostě ztratil botu. A choval se jako totální hovado, ale ještě nemáme detaily k situaci. Každopádně teď řídim situaci já. A já chci vyšetřit tu vraždu.
Vyšetřujeme teď svědky v nějaký ubytovně. Jednoho konkrétního světka. Chlapec se očividně věnuje prostituci. Soudě dle dialogu co jsme vedli z balkónu a toho, jak nás uklizečka vysmála, když jsme se ptali kde bydlí, abysme si s nim mohli promluvit. Realita je taková, že představa toho rudonosýho opileckýho hovada při sexu s kymkoliv a čimkoliv je něco, s čeho se chce asi každýmu jen trochu normánímu člověku zvracet, takže si opravdu jen promluvíme.
Hups. Nepromluvíme. Neni doma. Musíme přijít v jinou hodinu. Ve hře existuje čas a některý věci se musej dělat v konkrétní hodiny. Je to nepříjemný a omezující. Navíc musim za každou noc platit ubytování. Vůbec nechápu, kde mám ty peníze brát.
Venku jsme si pokecali s nějakou bohatou diplomatkou, co řeší tu místní stávku. Dostali jsme quest. Nedá nám info, dokud jí nevyřešíme pašování drog. Na druhou stranu mi dala nějaký peníze. Dost na to, abych teď uhradila napáchanou škodu.
Moje myšlenkový směry se mě pokoušej přesvědčit k budování komunismu. Tak jsem řekla že ne. Nejsem typ co by se upisoval nějakejm ideologiím.
Tak jsem investovala bod do odolnosti a.. a mrtvole je stále na stromě, ale pracujeme na tom. Už jí prohlížim boty. Dozvěděla jsem se, že policajtskej plat je 5500 ročně. To znamená ze chtít za nocleh 20 za den je neudržitelný, i kdybych dostávala vejplatu - což zjevně nedostávám.
Mrtvola na ocelí vystuženym popruhu? Vážně? Teď, když jsem se k ní dostala přes ten zápach, a dokonce do toho vrazila perk, tak nejde dolu, a dokonce ani nedostanu její boty?
Nic. Odcházim spát. S mrtvolou stále na stromě.
Co se týče hry jako takový... je to - opět - silně ujetý a poněkud abstraktní. Připadá mi, že je to inspirovaný Numenerou, ne Tormentem. Navíc samá politika fujky. Ty přehnaně originální dialogový možnosti se po nějaký době okoukaj a začne to bejt spíš na škodu. V zásadě zatim zůstávám u pozitivních hodnocení, ale ještě nějakej komunismus a mluvící kravata, a začnu odečítat body. Původní Torment nebyl nepříčetnej. Naopak.
-
No, takže pokračujem. Každopádně už teď je jasný, že se hra nezařadí mezi klasiky, co si občas ráda zopakuju. Neni u mě častý, abych hru dohrála jednou, odinstalovala a skončila s ní, ale Numenera a tohle jsou jednoznačný kandidáti. Zvláštní. I zatracený Dishonored jsem dohrála 2x. Pravda, nadávala jsem u toho tak, že kočka musela utýct z místnosti (budiž jí země lehká, holčičce mojí), ale dohrála jsem to. Protože to mělo alespoň nějaký zábavný mechaniky, který si můj mozek chtěl zopakovat.
Jsme před přístavem a povídáme si o rasizmu. Kriste proč mě před timhle nikdo nevaroval. Taky hledáme pašeráka drog. Respektive pašeračku, jak to začíná vypadat. Pozitivní zpráva je, že se mi za celou tuhle dobu podařilo dostat dost peněz na další den existence. (Ano, stále ještě je první den hry, a můj questlog je tak stopu dlouhej.) Zatim nedokážu odhadnout, jak dlouhá hra je. Některý věci do sebe zapadaj, ale mám pocit, že jsem furt někde na okraji, a nikam se neposouvám. Jako... další krátká hra o ničem by mě asi naštvala, takže je to možná dobře?
Obcházim všechny NPCčka ve snaze vyřešit alespoň něco, ale dostávám další a další questy a nikam se nehejbu. Je to stresující. Teď jsem zjistila, že se mýmu opilcovi podařilo prodat svojí služebná zbraň za 15,- a proto jí nemá. Takže jí teď musíme lovit. .. Bože další quest.
Čim dýl to hraju, tim větší mám chuť hrát Darksiders, ale novej díl neni a neni. Nevim, jestli je to náhoda, nebo něco v mym mozku vidí souvislost. Varianta B, mozku vadí, že ta hra je kompletně bez jakýhokoliv boje a potřebuje to ventilovat? Myslim, že jsem v životě nehrála nic, co by neobsahovalo boj... ok, možná jsem kdysi, kdysi hrála Poldu.
Asi jo. Prostě... já tý hře nechci křivdit, neni to.. zlý, ale nejsem cílová skupina. Zkusim se projít, dát si nějakou střílečku/bojovku, a ukážu se tu později.
-
Steam opět nepochopil, a snaží se mi teď nabízet podobný hry. Ne, Steame, ne. Proč mě nenechá, abych si sama zakroužkovala, o co stojim? Proč to bere automaticky, podle toho, co hraju? Respektive co hraju na Steamu? Kterej neni jedinej, a moc dobře to ví? Snažej se mi oni vůbec něco prodat?
Taky jsem dostala kupu takovejch těch kartiček/obrázků. Je zajímavý, že Thief (čtyřka), kterej má na Steamu zatraceně nejvíc odehranýho času, žádný kartičky nedává. Už několik let. Dostala jsem pár na začátku, a pak už nic. Proč mám víc kartiček za hru, kterou jsem hrála pár hodin, než za hru, která má, podle záznamu, ... eeeh. mmm. 241,5 hodin? Nejsem si jistá, jak moc se tam promítá moje schopnost hru minimalizovat a mít jí spuštěnou na pozadí celej den. Na druhou stranu, průměrný dohrání thiefa je 10-14 hodin podle důkladnosti, takže si troufám říct, že to ten minimalizovanej čas asi nepočítá (nebo počítá, ale mám dost odehráno bez steamu). Prostě ráda skáču nepřátelům na hlavu, ok? :-D Čas strávenej u her jako MM nebo Dragon Age se naštěstí nikam nepočítá, to by byly ošklivý čísla.
Ale to odbočuju.
Po krátký partii Darksiders Genesis jsem zpět. (Je to taky izometrický, takže to přirozeně navazuje, a 90% hry je střelba, přesně to trefilo co jsem potřebovala.) Podařilo se mi najít nějaký důkazy k těm drogám, a dostala jsem víc informací k mrtvole. Prej ho zlinčovali za nějaký obtěžování, ale to neni potvrzený. Každopádně má někde ve městě dva živý a po zuby ozbrojený kamarády, který to velmi těžce nesou, a je nutný to vyšetřit rychle, než bude masakr.
Teď mám s kolegou na balkóně nějakou pracovní schůzku kde si shrnujeme, co jsme za den dokázali či nedokázali. Mám z toho vjem velmi romantický atmosféry.
Konec prvního dne.
A ano, mrtvole je stále ještě na stromě.
-
Našla jsem druhou zelenou botu na balkóně! :-D Hurá!
Po ošklivym snu, kde můj opilec visel na stromě místo mrtvoly, se mi podařilo smazat z obličeje ten absurdní výraz. Nebudu lhát, bylo to na několikátej pokus, a musela jsem do toho vrazit nějaký body a oblíct si oblečení s bonusama. Ale stálo to za to, už nevypadám jako kompletní chlívák. Nevýhoda je, že moje znalost drog mi teď kecá do života, společně s autoritou, logikou, konceptualizaci, odhodlánim a empatií. Logika a empatie jsou ok, ale některejm jinejm se nedá věřit.
V zásadě to vypadá, že tyhle... části osobnosti maj vždycky "názor" na situaci, kterej je vyjádřenej nějakym číslem, třeba 8. A když mám v tom statu skill alespoň 8, tak mi ten názor hezky sdělej. Když mám míň, tak se to vyobrazí jako selhání, s tim že neni co dodat, vše v pořádku... :-D. Ale hráč sakra ví, že neni. Jinak samozřejmě i ale pomáhaj při hodech na úspěch, když chci někoho přemluvit nebo něco identifikovat a tak dále. Je to dvousečný.
Uplně jsem zapomněla dát k prověření ID co jsme našli na botách tý mrtvoly. A ono to trvá do druhýho dne. Mohlo to bejt hotový. No, to už je jedno. Dala jsem to prověřit teď. Taky jsme si pokecali s místníma dělníkama, který všichni houfně doznali vraždu toho násilnickýho úchyla. Super, ale stejně s tim nic neuděláme, protože je nepřeperem a jsme v oblasti, kde nemá policie velkou váhu. Musíme získat jednoho obětníka, na kterýho to hodíme.
Teď je stěžejní se dostat do přístavu, sakra konečně. Máme tři možnosti. A) bejt rasista, B) skočit z budovy, nebo C) přeprat obrovskýho těžce přesvalenýho vyhazovače, kterej nám překáží v cestě. Pamatujete si, jak jsem dala 1 bod do obou fyzickejch statů? Jeah, bejby. Zbejvá možnost A, a do toho já prostě nejdu.
Osobně? Kdybych byla v reálu v tý situaci, vzala bych ten skok. Protože to nevypadá tak vysoko, nemluvě o tom, že všude kolem jsou bedny, který by se daly použít k dalšímu snížení vejšky. Nemluvě o tom, že je prostě nerealistický, aby v celym sousedství nikdo nevlastnil žebřík. No, ale tohle je hra s omezenejma možnostma. Šance dát ten skok je 3%, šance přeprat tu gorilu je po shrabání všech bonusů 17%. Navíc animace při selhání je kratší, takže je to rychlejší na loadování.
No, a jsme v přístavu.
Grafika hry je tady opravdu na pěst, mám trochu problém najít cestu, kudy můžu jít, v tom spletitym terénu. Ale nějak jsem se nakonec propletla k vůdci místního odboru.
Oh Bože, takovej kretén. Ale alespoň mám humorný dialogový možnosti, že? Už potřetí v tahu sjíždim ze židle. Chhh, je to do určitý míry frustrující. Nemám ráda, když ze mě NPCčka dělaj blbce. Když je alespoň můžu zastřelit, je to lepší. No, co se dá dělat. Alespoň že nám pomůže sundat tu mrtvolu ze stromu, že? Konečně.
Provádíme ohledání těla a předběžnej odhad příčiny smrti... kterej je definitivně špatně, soudě dle mýho failu kvůli nedostatečnýmu vnímání... :-D. Nevadí.
A mrtvola je dole ze stromu.
Teď je problém, kam jí nacpat, aby se přestala rozkládat. Jdeme se zeptat do hostince jak velkej maj mrazák.
-
Cha cháá! Mám to, byl zastřelenej. Osobně jsem to očekávala od začátku, viděla jsem moc detektivek. Takže jsem poslala Kima odvýzt tělo... a teď pokračuju bez něj. Je to divný, ale nesmim plejtvat časem, jen proto že tu neni. On se zas vrátí. Ale když on je vážně kompetentní a významně se účastní dialogů. Navíc na něj nejsem alergická, což je něco, co je u společníků ve hrách vzácný, a je nutný si toho vážit.
Taky už umim běhat a nemusim dvojklikávat jako maniak.
No, co se dá dělat. Kim neKim, dny jsou v týhle hře drahý, a některý věci jsou časově omezený. Takže jsem oběhala všechno, co v současnosti dostupný lokalitě jde. Investovala jsem body do vnímání, a je to super, mám víc popisků k lokalitám a situacím, a vidim věci, který jsem před tim neviděla, jako třeba místa, kde jsou schovaný peníze. Takže mám teď dost na dvě další přespání, nebo varianta B, že bych si poprvé za hru něco koupila? Nevim, jakej efekt tyhle věci maj, nechci ztrácet, ale zas mě stresuje ten placenej nocleh.
Pokecala jsem s tou bandou sedmi dělníků, co se přiznalo k tomu linčování, a s jejich právničkou. Podařilo se mi je trochu porovnat do latě a dostat z nich info o oběti toho oběšence, takže si s ní půjdu promluvit, až přijdu na to jak. Nevim, možná mi něco chybí, možná musim počkat na Kima, kdo ví. Rozhodně jsem docela slušně pohnula situací. Zejtra se otevírá další část města, takže už mi zbejvá jen počkat na devátou, abych mohla pokecat s tim prostitutem a pak spát.
Hra je jednoznačně ten typ, ve kterym bych asi nepokračovala, kdybych tady nenapsala, že to jdu hrát. Ale napsala jsem to, a je mojí svatou povinností dokončit co jsem začala... a nelituju toho (zatím? ;-D). Má to něco do sebe. Jak už jsem psala, neni to hra, kterou by mělo význam hrát víc jak jednou, ale neni to špatný. Jednou, možná 2x, pokud si někdo chce zkusit dramaticky jinak orientovanou postavu, ale já tu potřebu nemám.
-
Edit: teď to po sobě čtu, a je to kompletně zmatený. To nic, přesně to vystihuje atmosféru hry, ani to nebudu editovat.
Musim říct, že je dramaticky lepší mít hru jen textovou a bez boje, než hru kde je boj jen občas.
Tak, Kim přítomen, pokračujeme v krasojízdě. Musíme jít navštívit tu ženskou, co tvrdí, že jí znásilnil ten zlinčovanej chlap. Minule jsem zaklepala na dveře, ale neměla možnost nic říct. Takže je možný, že mi chybí Kim, kterej je, jak jsem zmínila minule, podstatná součást dialogů.
Ale samozřejmě bych to nebyla já, kdybych si neudělala odbočku do rybářský vesničky. Tohle je přeci jen den, kdy se otevírá průchod, konečně. Sehnala jsem novýho vycpanýho ptáka hospodskýmu (asi měl radost), a pokecala s nějakejma místníma vesničanama. Pokoušela jsem se najít toho ztracenýho kryptozoologa, ale nenašla jsem ho tam. Není. Jeho manželka nebude nadšená. Jinak je tu jen nějakej loot, vlastně nic moc... ale ne, ne, počkat! Copak to tu je, v blátě u řeky? Auto!
Museli jsme s Kimem čekat snad hodinu, než opadla voda, abysme ho mohli prohledat. Jsme seděli na houpačkách a pískali si. Samozřejmě je to auto toho mýho opilce. Protože samozřejmě. Co ten debil všechno vyváděl? V autě byl odznak, takže už jsem legitimní. Mimochodem narozdíl od Tormenta, tahle postava má jméno.
No nic, jdeme na ní. Na tu ženskou nahoře na střeše myslim.
Acha! Věděla jsem to. Potřebovala jsem Kima. Moje postava nemá při nakliknutí dveří co říct a ukončí dialog. Jdeme dovnitř.
Ženská je nahoře na střeše. Otevřeně přiznává, že chlap je sice chlíváckej násilník, ale zrovna jí nic neudělal. Ok, tak s touhle informací běžíme dolů. Zas se hádat s tou bandou hlučnejch chlapů. Hádáme se, a oni že maj důkazy na toho chlapa na pásce. Musela jsem dát 12,- za přehrávač, abych zjistila, že na tý pásce je kulový. Takže jsme je zase konfrontovali. Doznali, že si to vymysleli, že nikoho nezabili. Chlap už byl mrtvej, a zlinčovali ho jako zakrytí původního způsobu smrti... což už ale víme, že?
Tak zas nahoru za ženskou, sem a tam, sem a tam... ale nakonec jsme z nich ze všech vytáhli nějakej příběh. Vypadá to, že ženský chlapa zastřelili přímo při aktu, ale kdo to udělal, to se neví. Otázka je, proč na sebe vzít uplně cizí vraždu, ale co už. Baba se pokoušela hodit tu střelbu na nějakou jinou ženskou, prej ho zastřelila protože žárlila, ale tomu moje drama nevěří. Drama je obvykle charakterová část, který nevěřim, ale v tomhle dialogu? mělo důstojný argumenty. Kim jí zatknul a odjel s ní. Takže jsem zas bez Kima, naštěstí je skoro půl devátý, a směna končí v osm. Takže to dopadlo víc než dobře.
V příloze si můžete užít fotku mejch charakterovejch součástí, který mi kecaj do dialogů. Samozřejmě to nejsou zdaleka všechny.
-
No, nevypadá to špatně, asi bych se k tomu i dokopal, ale nakonec si vystačím s tím tvým popisem :) Vlastní hraní by mi asi už nic nepřineslo.
Klíčová otázka, označila by si Disco Elysium za RPG?
-
Elemire, označila bych to za adventuru. Jak už jsem psala, hra je 100% text. Je to... interaktivní detektivka. Máš možnost si naklikat staty, máš perky, a 100% hraješ roli, ale myslim si, že když se řekne RPG, tak si většina lidí představí něco akčnějšího.
-
Je legrační, jak sama absolutně ke hře nechci spojler, protože je to sakra detektivka :-D, a přitom se tady vypisuju volně na internetu, že. No, prosim vás, pokud o hře uvažujete, tak to nečtěte, kazíte si hru :-D.
Ale pokračujem.
Je další den, a já se se svym parťákem vypravuju znovu do rybářský vesnice. Zjistila jsem totiž, že jsem jí (díky absenci slušnýho mapování a pevný kameře) neprohledala pořádně, a celá sekce mi jaksi utekla.
Našla jsem kryptozoologa, pokecala s pár lidma, a našla místo, kde se nejspíš schovává naše podezřelá Ruby. Ale nemám dost velkou šanci na to, abych se reálně pokusila se tam dostat. Vypadá to, že čim víc questů v lokaci dám, tim větší šanci budu mít.
Je tu celá řada domů (a nějakej ten loot, ňamňam) a dalších postav. Nezdaj se bejt důležitý pro příběh, alespoň zatím. Aktuálně jsem ve starym kostele, kde "straší" jakejsi chlap, co leze po trámech. Vypadá absolutně děsivě, a v jakýkoliv jiný hře by to byl hororovej prvek. Tady jsme si akorát pokecali.
Přemluvila jsem bandu místních výrobců drog, aby si radši založili kapelu. Drogová a alkoholová závislost nejen mojí postavy u mě narazila do zdi. Takže teď v kostele soužije neuvěřitelně hlučná banda "hudebníků", chlap přezdívanej "krabí muž" co leze po trámech, a počítačová programátorka, hledající trhlinu v realitě. Skvělý soužití.
Taky jsme našli na molu mrtvolu chlapa s průkazkou do knihovny patřící jeho manželce. Je to jasný, je to manžel tý ženský z knihkupectví, co trvala na tom, že se její manžel neztratil. Sakra, a já po tom poměrně dlouhym dialogu, kde na tý skutečnosti velmi trvala, dospěla k závěru, že se moje empatie prostě jen ustříkla. A ono prd. Chlap je mrtvej.
Pokusila jsem se shrabat před návštěvou tý ženský oblečení s bonusama do empatie, a při tý příležitosti mi došlo, že vypadám jako kompletní klaun. Sice nemám moc empatickýho oblečení, ale alespoň jsem sundala igelitku plnou plastovejch lahví, žlutý gumový plastový rukavice, a dala z ruky to páčidlo, se kterym běhám jinak celou dobu... Fakt že jediný slušně vypadající rukavice dávaj bonus do vyhrožování, což neni uplně tematicky správný, ale to neni jako kdyby to mělo efekt, je to přeci jen pasivní bonus.
Stejně, představa alkoholika s gumovejch rukavicích, s páčidlem a prázdnejma flaškama jak sděluje někomu tuhle novinu mě bude asi strašit ve snech. Alespoň že mám celejch 6 bodů bonus na úspěch za to, že mám u sebe Kima.
No... a víc jsem nestihla. Je čas jít spát. Chudák Kim je uplně utahanej z toho běhání, pomáhali jsme kryptozoologovi hledat nějakej neexistující hmyz a bylo to náročný.
Spát.
-
Den 5. To to letí. Chtěla jsem předchozí den ještě odevzdat nějaký questy, u kterejch jsem chtěla nemít Kima, ale bylo už mc pozdě, když jsme skončili v kostele (kterej mlem spadnul pod návalem "zvuku" vydávanym časoprostorovou anomálií puštěnou do repráků našich hudebně založenejch drogovejch dealerů).
Dostala jsem příležitost se oholit. Moje nenávist k robustním knírům je dramatická, takže jasná volba. Neni to žádná krása, ale vypadá chlapec jako člověk. Kim nesouhlasí, prej ty fousy "zakrejvaly... některý.. ehm.. no nic". :-D Ne, Kime, ne, v tomhle se neshodneme, vypadat jako knírač neni dobrá volba.
Je čas. Mám splněno co se dalo, a moje šance na určení pozice podezřelý je 97%. Lepší do nebude (háže se dvouma kostkama, dvě jedničky jsou vždycky neúspěch, dvě šestky vždycky úspěch, pokud je úspěch možnej). Je čas. Budova je napůl zřícená, hlavní vchod je zasypanej, kompletně nepoužitelnej. Navrhuju vlézt tam po žebříku co vede na střechu. Kim prohlašuje, že klidně můžu, ale on, ve svejch 43 už nikam lézt nebude. Depresivní. Je mladší než moje postava! Jak může argumentovat věkem, ale já prej můžu šplhat :-D. Každopádně ten žebřík je v dezolátnim stavu, prostě šplhat nebudeme.
Navrhuju trubku, která trčí zespodu budovy. Taky nesouhlasí. Ne, ne, prej "támhle jsou dveře". ... no nic. Má samozřejmě pravdu. A je to ostuda, protože je slepej jako krtek, ale našel dveře, který moje postava neviděla. No, co bysme bez něj dělali, že.
Jsme uvnitř. V budově. Ještě že mám baterku. Kimovu baterku. Vážně, přála bych si, aby byly společníci v ostatních hrách a ve filmech takhle použitelný, bez Kima by tenhle případ nikam nešel. Samozřejmě někdy nemá pravdu, neni dokonalej, ale je užitečnej. (Jestli něco bytostně nesnášim, jsou to společníci, který existujou jen proto, aby je hlavní hrdina poučoval či zachraňoval.)
A našli jsme jí. Má nějakou superzbraň co vysílá rádiový vlny a pokouší se nás... no, tvrdí že se mě nesnaží zabít, ale fakt je, že kdybych nevymlátila uplně všechny lékárničky, tak game over. Podařilo se mi tu její zbraň zničit (neptejte se mě, proč nijak nezašáhla, trvalo to poměrně dlouho) a ona se pak zastřelila. Zkusila jsem jí to rozmluvit, ale hra asi věděla, že mi v týhle oblasti neúspěch nevadí.
Jdeme nazpět do hostince, a ... sakra. žoldáci a dělníci maj konflikt před budovou. Tohle neni dobrý. Máme tři žoldáky, ozbrojený a ozbraněný, bandu civilistů a nás, dva policajty. Jak to, že jsou žoldáci tři? Měli bejt dva, když jednoho zastřelili? Možná dorůstaj.
Oh, bože bože. Vysvětlete mi, jak se mi podařilo zmršit hod s 97% šancí, v tak kritickej moment. Navíc moje koordinace je mizerná, nepovedlo se mi zastřelit jejich vůdce (mimochodem nevlastní bratr tý mrtvoly). Totální krveprolití, 6 mrtvejch, moje postava 2x postřelená, Kim pomlácenej... Kim naštěstí umí střílet, takže alespoň někdo... měl nějakej efekt na výsledek boje... v tom smyslu že jsou nějaký díry i v nepřátelích.
Zkusila jsem to loadnout a dát jinej výsledek. Opravdu hodněkrát. To se absolutně nedá. Mám tři 97% šance, jednu 92%, a jednu 42%. Vždycky to něčim posere. Neuvěřitelný jak často dojíždim na ty 90+% šance. Nakonec se mi to podařilo... skoro optimálně, v tom smyslu že jsem nejen dala ty diplomatický řeči a zastřela nepřátelskýho vůdce, ale podařilo se mi i uhnout první kulce. Na počtu mrtvejch to nic nezměnilo, akorát jsou mrtví všichni ti žoldáci, a některý naši přežili.
Bezvědomí, bezvědomí, čas spát.
-
Po dvou dnech v bezvědomí pokračujeme dále. Koupila jsem si mapu, abych mohla vytipovat, odkud se střílelo, a vracíme se na místo... ... je to stále místo činu, když je někdo zastřelenej sniperem z kilometrový vzdálenosti? Nebo je místo činu ten kilometr dál? No, prostě se vracíme k prostřelenýmu oknu, kde byla mrtvola nalezená. Velmi rychle zjistíme, že se střílelo z ostrova, kde je nějaká stará vojenská pevnost.
Ano. Celý vyšetřování, všechny ty stopy, který nás málem stály život, když jsme je sledovali... všechny ty stopy byly kompletně falešný, a nijak nenavazovaly na to, co se stalo. .. No nic. Jedeme si na ostrov pro pachatele. Takhle strašně jednoduše. Udělal to nějakej náhodnej starej komouš, co si odmítl připustit, že válka skončila. Patrně toho zabil víc. No nic, máme ho.
Mrzí mě, že se nám nepodařilo vyfotit toho zvláštního hmyza pro kryptozoologa, bohužel jsem na sebe nenechala nastříkat feromon, a tak utekl. Chudák Kim byl z toho zklamanej. Teda... mě, jako hráči, se ho samozřejmě vyfotit podařilo. Snímek číslo dvě, dámy a pánové.
Nakonec přijel zbytek mojí policejní jednotky, bylo to poněkud trapný, zdlouhavý, jako proč bych měla chtít na závěr mluvit s lidma, který jsem v životě neviděla, a moje postava si je nepamatuje? Jestli chtěli udělat shrnutí, mohli udělat nějakou jednoduchou obrazovku, nevim, tohle mě nenadchlo.
Dozvěděli jsme se, že moje postava je bejvalej učitel tělocviku, což vysvětluje, proč všude běhá.
Dohráno. Hotovo. Překecaka jsem Kima, aby se přidal k naší jednotce. Je můj navždy. Mimochodem pokud vyjde dvojka, budu o ní vážně uvažovat.
Teď ještě inspekce achievementů ve steamu!
Unbelievably Boring F**k
- Say 7 incredibly boring things (mimochodem ten achievement svítí)
Biggest Communism Builder
- Employ critical theory 9 times (kristapane jak jsem přišla k tomuhle)
Z achievů co jsem nedostala mě zaujalo tohle:
What body?
- Solve the case without even inspecting the body. :-D
Literally The Sorriest Cop On Earth
- Apologize 10 (!!!) times (mám pocit, že to mi uteklo o vlas, nějaký omluvy padly.)
-
No, a máme tu konec. Konec, finále. Hra má dobrý věci, špatný věci, a věci, který neodpovídaj mýmu vkusu, ale objektivně asi nejsou špatný.
- závěr byl... nevim, nudnej? antiklimatickej?
- proč. ten vypravěč. mluví. tak. pomalu a. přerušovaně? jako dá se. na to zvyknout, ale. proč.
- ovládání.
- grafika. je poměrně obtížný navigovat některý lokality, neni dost jasný, kde je vlastně cesta, kam můžu, a kam už ne.
- některý postavy jsou na mě trošku... moc. ty dva fakani u mrtvoly jsou prostě přehnaný.
- nevim kde jsem získala tolik bodů do komunismu.
- depresivně špinavý. což byl Torment taky, ale ne tak politicky.
+ Kim je perfektní. BioWare a spol. by si tu hru měli zahrát, aby viděli, že jde mít společníka bez zbytečnýho dramatu. Společníka, co se reálně účastní děje a dialogů. Má názory, má charakter, ale nekoná se žádný přehnaný dojení emocionálních traumat. Za mě 1*.
+ všechny ty myšlenkový aspekty, co člověku kecaj do hry. LUXUSNÍ nápad. Kolikrát se vám ve hře stalo, že se po vás chtělo rozhodnutí nebo názor, ale vy jste neměli dost informací? Který by vaše postava ale sakra měla mít? Tady nehrozí. Máte hromadu informací o světě kolem, podanejch zábavnym, srozumitelnym způsobem, v momentě, kdy je to relevantní, aniž by tim trpěl dialog, nebo museli dělat z nějakýho NPC miss expozici. Navíc každej aspekt má svojí povahu, občas spolu souhlasej, občas se trochu hádaj, obvykle raděj dobře, někdy je to trošku ztřeštěný. Můj oblíbenej je samozřejmě Visual Calculus, s jeho schopností rekonstruovat místo činu.
+ je to celkem zábavný, takovym ztřeštěnym absurdnim způsobem.
80%.
-
Heh, takže to taky není tak dlouhé :) Gratuluji a díky za info ;)
-
Tejden to hraju a spamuju tu fórum, a ono to neni dlouhý? :-D Myslim že na hru, která neobsahuje žádnej boj/puzzly nic, je to dlouhý až až. Navíc jsem samozřejmě minula/nepopsala značnou část obsahu.
Teď jsem ještě navštívila fandom, abych si doplnila info o tom co jsem minula/alternativních volbách a užila si fanarty. Je naprosto super, jak všichni kreslej Harryho v těch absurdních oblečkách ze hry, s igelitkou v ruce. Protože tak to má bejt :-D. Tu spalující žízeň po romanci s Kimem nebudu komentovat, ta je jasná, a vzniká zhruba v prvních 5 minutách hry. Hra jako taková je ovšem bez romancí.
-
Ono to v tom tvém podání přijde poněkud krátké :D Někde jsem četl, že ten ostrov má 3 samostatné lokace, ale jak jsem z tvého popisu pochopil, tak hlavní zápletka je ten oběšenec a vše, co se na to bezprostředně nabaluje. To mi celkem stačí, určitě to není hra, ve které bych chtěl utopit týden. Je to zajímavé, nejspíš bych to asi taky ohodnotil dobře, ale raději zůstanu u toho, že PST byl maximum, co jsem kdy dal :D
-
Obávám se že krátký popisy jsou moje prokletí/superschopnost. Vzhledem k tomu, že jsem za stručnost placená, neočekávej v týhle oblasti změnu :-). Přísahám, že jsem se opravdu snažila to speciálně tobě rozepsat :-D.
Má to tři lokace, městečko, rybářskou vesničku, a ten finální ostrůvek, ale to je jen takový pidi na 10 minut. Myslim že z mýho popisu jasně vyplývaj všechny tři.
Jo, a doky, ale opět, +- 10-15 minut a pak už tam nemusíš. Jsou tam 2 NPC. Celý 2 NPC.
-
Jj, já si pod tím akorát představil něco velkého, jako opravdu velké izolované lokace. Takhle to vypadá dost kompaktní, což ale není špatně. Vzhledem k tomu příběhu. Holt já mívám pro změnu bujnější fantazii, takže když pak tu hru vidím v reálu, tak jsem kolikrát překvapený :D
-
Potřebovala bych doporučit nějakou další - podobnou hru. Zná někdo nějaký... Bože, se to skoro stydim napsat... slušný adventury?