Deník

 

Příběhy hrdinů sepsané Jordanem A'Doradem

Jako nejvýznamější vůdce v oblasti Chedianu se jarl Sven thjorgardský vždy snažil zachovat jeho starou historii. A já jsem vždy měl bystré oko na dobrodružství a jazyk na vyprávění příběhů. Jak mi můj vůdce nařídil, zaznamenal jsem skutky družiny, která se může klidně stát mesiáši Chedianu. Dovol mi jen vysvětlit, že volba, jaké příběhy budu zapisovat, byla volba má, nikoliv jeho. Jarl Sven byl vždycky mým patronem a nikdy bych si nepřál vyvolat jeho hněv, pokud by zaznamenaná fakta vrhla špatné světlo na něj nebo jeho vůdcovské schopnosti. Upřímně doufám, drahý čtenáři, že tě tato vyprávění pobaví a zároveň ti mnohé vysvětlí.

Prolog: Ostrov popela

Probrali se na Ostrově popela. Když jeden z nich procitl na špinavém břehu, jeho oči spočinuli na troskách Železné střely. Kdyby jen poslechli varování svého kronikáře před podniknutím této cesty, nedostali by se do této hrozné situace. Nebrali si však tuto radu k srdci, takže se pokusili dále hledat dobrodružství a vzrušení a dosáhnout břehů Mendossusu.

Ale toto nebylo dobrodružství. Když se Ostrov popela objevil v dohledu, znenadání začala běsnit krutá bouře. Pohrávala si lodí podobným způsobem, jakým si vítr hraje se spadaným listím v zimní bouři. Poslední trosky lodi uvízli na okraji jednoho ze tří větších ostrovů. Po bližším ohledání zjistili, že ze všech bojovníků pouze čtyři nenašli smrt ve vraku Železné střely. Všechno bylo znenadání pryč a oni teď museli najít způsob, jak se dostat z Ostrova popela.

I: Šest rodů Chedianu

Při prozkoumávání Ostrova popela narazili na zchátralou chatrč. Uvnitř žila stará žena v otrhaných šatech, která tvrdila, že se jmenuje Yrsa Trol. Vládla magickými silami a byla schopna uzdravit všechna zranění této party. Také se ukázalo, že je to věštkyně, a tak přečetla dobrodruhům jejich proroctví.

"Je to muž," začala, "který si říká Tamur Leng. Je to jedenáctý přímý potomek Jevara Bastarda. On a jeho nepřátelské hordy z Beldonie táhnou přes Rysh a dobývají všechno, co jim stojí v cestě." "Co má Tamur Leng společného s námi?", zeptal se jeden z našich hrdinů.

Stařena ihned neodpověděla. Chvíli vyčkala, aby je nechala trochu se zapotit. Zatímo čekali na další vyřčení jejich slov, využila stařena příležitosti k urovnání své sukně a přivonění k několika květinám. Když viděla, že čekali již dost dlouho, odhalila jim jejich osud. "Vaším osudem," znovu se odmlčela a podívala se na každého z těch, co přežili, "je sjednotit šest rodů Chedianu. Sjednoťte je a veďte je proti Tamuru Lengovi. Pokud ho nedokážete zastavit, my všichni jsme odsouzeni k záhubě." Mohli se tomu svému osudu vzepřít, ale dobrodružství bylo přesně to, co hledali a po čem toužili - stěží mohli odmítnout dobrodružství předpovězené ve věštbách. Měli uspět, stejně jako jsem já měl zaznamenat jejich dobrodružství na věky věků.

Když se smířili se svým soudem, poslala je Yrsa za jistým mužem, který se jmenoval Forad Darre. Vypadalo to, že Forad byl na ostrově také již nějakou dobu uvězněný. Mohl jim říci, co dělá na tomto ostrově, ale on si nechal tuto informaci pro sebe. Forad jim vysvětlil, že banda kostomlatů terorizuje jednu plavební trasu, kterou lodě používají k plavbě do doků.

A protože byly stateční a ušlechtilí, přijali naši hrdinové ochotně úkol obnovit tuto plavební trasu, aby lodě mohli znovu přijíždět a odjíždět na Ostrov popela. Jakmile se Forad doslechl o osudu výpravy, okamžitě přislíbil našim hrdinům pomoc svou i svého meče. Když za nespočet dnů vyplula první loď z přístavu, Forad přísahal věrnost a připojil se ke skupině.

II: Bojiště

Dobrodruzi při své pouti za osvobození a sjednocení klanů museli splnit tolik úkolů a zažít tolik dobrodružství, že nemá smysl je zde všechny líčit. Vyzvali každého jarla nebo klanového vůdce, včetně mého dobrodince jarla Svena. Bez ohledu na dobré jméno a pověst party, jarlové by na ni bezdůvodně nevložili důvěru nutnou k vytvoření takovéto koalice, proto skupině zadávali úkoly, aby si ověřili, zda jsou naši hrdinové opravdu hodni důvěry. Dobrodruzi pochopitelně podstoupili a splnili všechny úkoly s nadšením a bravurou. Pokud nebyli hrdiny předtím, po sjednocení klanů jimi již byli.

Okamžitě po vytvoření koalice spolu začaly válčit dva sousedící klany - Sturmford a Drangheim. Oba klany tvrdily, že to ten druhý klan se dopustil sabotáže a jmenovaly události, za něž ve skutečnosti byli zodpovědni naši hrdinové. Za použití skvělé politické prozíravosti, nechali naši hrdinové Kiru Chladnou sepsat mírovou dohodu, kterou nemohl odmítnout ani jeden z klanů. Vrátili se do Tronheimu právě včas na válečnou radu. Mír ale dlouho nevydržel. Během setkání došlo k dalšímu boji. tentokrát mezi Kirou z Tronheimu a jarlem Markelem "Velikým" z Guberlandu. Kira odmítla přejít Markelovy urážky a bez meškání mu uštědřila jednu bodnou ránu do břicha.

Chaos byl zase jednou přerušen Yrsou Trol. Potřebovala od party pomoc při získání ceny z Thingu, který se konal v Tronheimu. Naši hrdinové zanechali Forada, aby pomohl při volbě nového jarla Guberlandu a také při organizaci armády, která měla odpochodovat ke střetnutí s Tamurem Lengem a jeho hordami. Dobrodruzi souhlasili, že se setkají s armádou mířící do boje kdesi poblíž Framonského města Yorwick. Ale byli jsme zrazeni. Ne pouze tento kronikář, stejně tak ne jenom naši hrdinové. My všichni. Od uklízeče po jarla, od námořníka po kapitána, všichni jsme byli zrazeni! Přísaha, kterou Forad Darre složil, když se připojil k našim hrdinům, byla sprostá lež. Pracoval celou dobu pro Tamura Lenga. Kdo ví, jaká tajemství předal svému veliteli. Zavedl chedijskou armádu přímo do pasti a hordy zabily každého z naší hrdinné armády, včetně statečných jarlů. Než se odevzdal náručí smrti, můj dobrodinec jarl Sven z Thjorgardu pověděl hrdinům o zradě. Teď je na nich, aby nalezli cestu, kterou se dostanou do Hallenhaltu a získají spět mrtvé válečníky, jak Sven žádal.

III: Hallenhalt

Dokázali to! Předvedli odvahu a odhodlání, jaké nalézáme pouze u legendárních válečníků! Naši hrdinové by obětovali své vlastní životy, aby se mohli dostat do Arslegardu. Když se dostali k Velké bráně, Hanndl Strážce brány, je odmítl pustit dovnitř bez dokumentu, který formálně vyhlašuje jejich osud - Písma osudu.

Aby získali Písmo osudu, museli projít zrádným Temným průchodem a promluvit si s Wyrdami. Třemi řezbářkami Kamene osudu. Jejich cesta byla svízelná o to více, že jakmile je Hanndl přenesl na cestu, východ se jim uzavřel. Bez možnosti couvnout zaťali naši hrdinové zuby a opět prokazujíce své odhodlání pokračovali dál.

Po vyčerpávající námaze naši legendární válečníci uspěli a dostali se do chrámu Wyrd. Ač je to podivné, byla tam pouze jedna Wyrda. Igrid, Wyrda Známého. Řekla našim hrdinům, že mohou získat své Písmo osudu jedině tehdy, pokud odnesou Kámen řádu do Verhoffinových ruin. Autorovi stále připadá podivné, že by poslala smrtelníky na takovouto pochůzku. U Krohna, jsou to hrdinové, ne poslíčci! Bez zbytečného řečnění však naši hrdinové splnili, co Igrid žádala a odnesli kámen do Verhoffinových ruin. Jakmile ho dali na místo, z ničeho nic se objevilo Písmo osudu. Po návratu do Arslegardu ho hrdinové ukázali Hanndlovi, který neochotně dovolil legendárním hrdinům vstup do Arslegardu, města, jež je sídlem bohů.

Neměli povoleno vejít do Hallenhaltu, haly, v níž čekají ti, jež byli zabiti v boji, až je Krohn povolá do boje při Velkém Zůčtování. Místo toho šli do Síně bohů, kterou obývá samotný Krohn. Tam si promluvili se Skraelosem, bohem mrtvých.

Skraelos jim řekl přesně to samé, co říká každý kněz svým věřícím. Pokud chce být někdo uvolněn z podsvětí, musí zapálit Šest ohňů pokání. Skraelos souhlasil, že pokud chtějí hrdinové návrat své armády, musí odcestovat do podsvětí a zapálit za bojovníky armády Šestero ohňů pokání.

IV: Šest ohňů pokání

Vina

Naši hrdinové zjistili, že ve zradě Forada Darreho nebyli úplně bez viny. Ve skutečnosti mu dali důvěru a ponoukli tím jarly, aby udělali to samé. Postavili se čelem své vině a posílilo je to.

Vyznání

Naši hrdinové přijali i zodpovědnost za zradu Forada Darreho. Pokusili se to omluvit. Jejich omluva však nebude vyslyšena, dokud se hrdinové nerozhodnou podstoupit stejné utrpení jako ti, kteří byli v přepadení zabiti.

Utrpení

Zůčastnili se bitvy, ve které byla armáda zrazena. I když to bylo jenom nemateriální reprezentací toho, co se stalo, naši hrdinové to pocítili, jako by tam byli. Viděli boje a sledovali, jak jejich přátelé a spolubojovníci hynou pod údery mečů.

Odplata

Jelikož přiznali zodpovědnost za zradu, byla od našich hrdinů požadována oběť, kterou odčiní svou vinu. Ať už nabízeli cokoli, nebylo to dost. Neuspěli, dokud nenabídli své vlastní životy.

Rozhřešení

Konečně naši hrdinové zaplatili dost. Byli uznáni zodpovědnými za smrt tisíců vojáků a zaplatili za to. Nikdo jim nyní nemůže upřít místo v historii.

Znovuzrození

Vše, co obětovali, bylo našim hrdinům navráceno. Zapálili Šestero ohňů pokání a přežili to, aby o tom mohli vyprávět. Skraelos povolil jejich armádě opustit Hallenhalt a vrátit se do světa živých, do boje s hordami.

Naši dobrodruzi se v Arslegardu na cestě zpět do světa živých setkali se Svenem. Řekl jim, že po bitvě se Tamur Leng, Forad Darre a jejich armáda vydala na sever a momentálně útočí na Frostgard. Rekové neplýtvali časem a okamžitě vyrazili do Frostgardu. Armáda dorazila ještě před našimi hrdiny a desetinásobně nepřátelům odplatila přepad. Říká se, že mnoho členů hordy zemřelo strachem, když před sebou znovu uviděli vojáka, kterého zabili už předtím. Naši legendární bojovníci se setkali s Foradem Darrem, tentokrát jako nepřátelé. Bojoval zuřivě, ale legendární hrdinové opět potvrdili své schopnosti a slavně zvítězili.

V: Njam

Poté, co spatřili Písmo osudu Tamura Lenga, byli naši hrdinové společně s Tamurem Lengem předvoláni před Krohna! Před samotného Krohna - krále bohů! Když dorazili, Krohn se jich zeptal, proč trvali na boji. Naši hrdinové ukázali Krohnovi své Písmo osudu a Tamur Leng taktéž ukázal Krohnovi to své. Krohnova tvář okamžitě posmutněla. Krohn proklel jméno Njama, kterého obvinil z celého konfliktu. Njam se vždy snažil působit ve světě živých chaos.

Krohn už měl zřejmě Njamových všetečností dost. Jak se ukázalo, jak Yrsa Trol, tak Igrid, kterou naši hrdinové potkali v Temném průchodu, byl ve skutečnosti převlečený Njam. Krohn nakázal Tamuru Lengovi, ať doprovodí naše legendární hrdiny a pomůže jim uvěznit Njama v hrobce tisíce hrůz. A také Njama uvěznili. Krohn jim řekl, ať navštíví místo v Arslegardu, které Njam nazýval domovem. Když tam vešli, dorazil sám Njam! Hrdinové uprchli do Hrobky tisíce hrůz s Njamem v patách. Nalezli srdce hrobky a než se stačili pořádně rozhlédnout, Njam dorazil k nim. Po velkém boji se podařilo hrdinům vlákat Njama do centra hrobky a uvěznit ho.

Uspěli. Podařilo se jim uvěznit boha.

Epilog: Písmo osudu

Když se vrátily do haly bohů, čekal tam už sám Krohn, aby naše legendární hrdiny uvítal. Tam jim také Hanndl předal jejich pravé Písmo osudu. Jejich osudem bylo od počátku zajetí Njama. Když se vrátili ke mně, aby doplnili mé vědomosti a umožnili mi dopsat kroniku, přečetli mi nahlas své Písmo osudu:

Budiž dáno na vědomí, že se nositel tohoto Písma setkal s Wyrdami a byl uznán za hodného této pocty. Osudem nositelů tohoto Písma je podle Wyrd uvěznit boha Njama, známého také jako Kibice do Hrobky tisíce hrůz v Arslegardu. Je pouze jejich osudem, aby tento čestný úkol splnili.

Bylo mi ctí, že jsem mohl sepsat jejich příběh. Z celého srdce doufám, že se ti líbil, drahý čtenáři. Ať se tento příběh neztratí v hlubinách času, jako bylo ztraceno tolik vědění po velké katastrofě. Prosím tě, zapamatuj si jej a vyprávěj svými vlastními slovy, jak naši legendární hrdinové uvěznili samotného Njama.

Jordan A'Dorad

Sedmého ledna, roku 535.