Might and Magic I-V jako abandonware?

Původní článek k dostupnosti starších dílů Might and Magic začal vznikat v roce 2008, přičemž jsem vycházel ze svých poznámek a nijak se nestaral o to, co se za tu dobu ve světě změnilo. V polovině roku 2009 mě však Adam23 upozornil na existenci obchodu Good Old Games (GOG), kterému se do nabídky dostal Might and Magic 6 Pack Limited Edition (viz Might and Magic I-V (oficiální distribuční kanál)). Šlo o balíček prvních šesti dílů série, který se na GOG prodává dodnes. Tenkrát jsem neměl k nově vzniklému obchodu přílišnou důvěru (GOG byl založen v únoru 2008). Problémem byla hlavně metoda platby, protože v té době jsem se platbám kartou na internetu dost vyhýbal a poprvé jsem se k ní odhodlal až na podzim roku 2009 při jednom nákupu na eBay (vyřešil jsem to standardně přes PayPal). Nedlouho poté jsem se rozhodl, že nákup na GOG prubnu a dodnes patřím mezi jeho spokojené zákazníky. Celý článek o starších Might and Magic jako abandonware tak začal zdánlivě postrádat smysl, ale problematika abandonware je ve skutečnosti natolik komplikovaná, že jsem se po deseti letech rozhodl celý text přepsat a doplnit.

Na počátku je nutno zdůraznit, že série Might and Magic a Heroes of Might and Magic v žádném případě nesplňují definici abandonware! Zánikem 3DO v roce 2003 přešla práva k univerzu Might and Magic na Ubisoft a ten nikdy nedal k volnému šířený těchto her souhlas. S dostupností Might and Magic VI-IX a série Heroes of Might and Magic přitom nebyl problém, oboje stále vycházelo v různých edicích a reedicích, ale se staršími díly Might and Magic už problém byl. Do vzniku Good Old Olgames jste měli jen dvě možnosti - sáhnout po abandonware nebo si pořídit originální balení hry (buďto z nějakých starších zásob zahraničních obchodů nebo prostřednictvím bazaru/aukcí, což většinou vedlo opět do zahraničí - typicky třeba eBay, u nás velmi omezeně Aukro, Bazoš atd.).

Jak už jsem zmínil výše, nákup ze zahraničí byl pro mě dlouhá léta tabu, osobně jsem využíval služeb prostředníků, jako je třeba obchod Game2k, ale i to mělo své limity. V současné době jsou obě série předmětem sběratelství (mám na mysli zejména původní tvorbu studia New World Computing), takže pořízení krabicové verze některého z dílů nebo kompilace je docela drahý špás. To ovšem nijak neomlouvá pirátění, ale hned také musím dodat, že alternativa v podobě GOG se týká jen DOSových verzí her. A tím se dostávám k jádru celého problému.

Série Might and Magic začala vznikat v roce 1983 ještě pro počítače Apple II. První díl vyšel v roce 1986 a druhý pak v roce 1988. Popularita prvního dílu způsobila, že byl v roce 1987 v rámci Second Edition portován na další počítačové platformy a později i na konzole. U druhého dílu byl interval portace ještě kratší a třeba DOS verze (tehdy ještě IBM/Tandy) vznikla záhy po dokončení Apple II verze. Teprve od třetího dílu se primární platformou vývoje stalo IBM PC v kombinaci s MS-DOSem a počet portů poklesl, což kopírovalo tehdejší stav na trhu osobních počítačů (Apple II už bylo třeba výkonostně nedostačující). DOSové verze her tak hrají v rámci série Might and Magic prim, ale zdatně jim přitom konkurují verze pro počítače Macintosh (zkráceně MAC verze). Pro MAC byly portovány první tři díly série a pak až World of Xeen (společný svět čtyřky a pětky). Potíž je právě v tom, že pokud si chcete zahrát některou z ne-DOSových verzí her, je to z pohledu legality a její realizace mnohem komplikovanější.

Při pročítání různých fór a diskusí jsem mnohokrát narazil na názor, že vlastnictví jedné verze hry vás opravňuje k používání ostatních verzí hry. To samozřejmě není pravda, ale já tomu argumentu celkem rozumím a nemám s tím problém. Správně byste si měli zakoupit každou z používaných verzí hry - práva (licenční podmínky) se vztahovaly jak na software samotný tak mnohdy i na použité médium (nosič, např. cartridge pro NES) a analogicky by to platilo pro digitální distribuci (pokud do toho tedy nezasáhne vlastník práv a licenční podmínky nezmění). Jenomže to není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. I když v ruce držíte diskety pro Apple II, tak je musíte mít na čem spustit. To znamená, že musíte mít přístup ke skutečnému Apple II (konkrétní model nyní pominu) a spustit hru na něm. Cokoliv jiného je špatně :)

Poznámka: práva k užívání neboli licenční podmínky představuje např. nám dobře známá EULA (End User License Agreement). Tenhle právní dokument je pro nás závazný a trvalý, takže bychom se jím měli řídit bez ohledu na to, kdy daná hra vznikla. Myslet si o ní můžeme cokoliv, ale pokud by došlo na lámání chleba, pak se rozhodnutí bude řídit jejím obsahem. Paradoxně je ovšem EULA často obcházena i nechtěně, vzpomeňte si, kolik vám doma zůstalo nevyplněných registračních kartiček ;)

Zůstanu u Apple II verzí a půjdu ještě dále. Leckoho určitě napadne, že než se shánět a komplikovat si život se skutečným strojem, tak je lepší sáhnout po emulátoru. S tím souhlasím, emulátory pro Apple II (např. Applewin) jsou z pohledu legality relativně "čisté". Důvodem je fakt, že Applewin emuluje jen stroj jako takový a ke svému provozu nepotřebuje operační systém. Právě to bývá nejčastější kámen úrazu, protože většina operačních systémů jsou proprietární programy, které mají své licenční podmínky. V případě Apple II je vše potřebné ke spuštění hry už na samotné disketě. Nj, jenomže jak zasunu disketu do emulátoru? Ano, stáhnu si odněkud její image, vždyť já tu disketu přeci vlastním, tak coby ... A to je další velký omyl. Programy pro Apple II byly často chráněny komerčními ochranami a tvorba image se vzhledem ke způsobu ochrany rovnala cracknutí, takže v ruce sice máte originál disketu, ale v emulátoru je nelegální obraz.

Tímhle příkladem jsem chtěl demonstrovat, jak moc může boj za legalitu připomínat boj s větrnými mlýny. Z pohledu vlastníka práv je to taktéž komplikované, protože aby se mohl takový obraz diskety zlegalizovat, musel by se vlastník práv ke hře vypořádat i s majiteli ostatních práv, v tomto případě přinejmenším se společností, která poskytla protipirátskou ochranu. Jenomže ta už dnes nemusí existovat, anebo jsou její právní vztahy k pozdějším obchodním subjektům nejasné. Uvědomte si, že mezitím uběhlo 30 let, tu společnost mohlo něco koupit, mohla zaniknout, mohly se ztratit smlouvy mezi ní a New World Computing (NWC), zkrátka je to dost riskantní, protože nikdy nevíte, kdo se najednou začne svých práv domáhat. Tvorba HD remake Heroes of Might and Magic III jasně ukázala, že bezproblémový nebyl ani přesun podkladů z NWC do Ubisoftu, kdy se třeba ztratily zdrojové kódy obou datadisků. Těžko pak budete zasahovat do kódu a něco měnit (ne že by to u některých věcí nešlo jinak, ale to si pak připadáte jako zloděj ve vlastním domě).

Pokud se vrátím k problematice emulátorů, ne každá platforma to má tak pěkně udělané jako Apple II. U Amigy si třeba můžete kopie originálních disket pořídit celkem bez výčitek svědomí, ale problém spočívá v samotném emulátoru. U Amigy vám nestačí jen obraz diskety, ale pro provoz emulátoru potřebujete ještě tzv. KickStart, což je zavadeč a základní operační systém v jednom. A jsme u problému s proprietárními operačními systémy. Dneska je to naštěstí trivialita, protože obrazy různých verzí KickStartu si můžete zakoupit v balíčku emulátoru AmigaForever od společnosti Cloanto, která vlastní práva k prodeji a pak si je klidně můžete překopírovat třeba do emulátoru WinUAE. Podobně je to s emulátory pro Commodore 64, protože společnost Cloanto stojí i za emulátorem C64 Forever. Původně se to řešilo tak, že se udělal obraz ROM z příslušného modelu počítače. Práva jsou tu totiž vázána na fyzické vlastnictví daného kusu hardware, což šlo až tak daleko, že vám stačilo vlastnit jen patřičný ROM modul. Podobně je to dnes u Macintoshů, kde si správně musíte ROM vyextrahovat ze svého vlastního kusu Macintoshe.

Poznámka: nemám v plánu tu jednotlivé emulátory popisovat. Jednak je na internetu dostatek informací včetně návodů a pak tyhle informace časem zastarávají, takže je problematické je udržovat aktuální. Jedinou výjimku jsem učinil u DOSBoxu, protože DOSové verze her budou asi ty nejčastější, po kterých sáhnete (viz Might and Magic I-V na Windows XP a vyšších v emulátoru DOSBox).

Pohled na starší Might and Magic jako na abandonware má pro nás hlavně morální rovinu. Splnit veškeré podmínky pro legalitu je problém. Proto mi nevadí ta myšlenka jedné verze, která vládne nad licencemi všech ostatních. V pořádku to není, ale různé zainteresované strany to nechávají být, takže se z toho stala jakási šedá zóna, která nemá ani statut legality a ani vás za to nikdo nebude popotahovat. Není to klasický abandonware, ale hodně se mu to blíží. Osobně nejsem pro nějaké prolamování patentů a vlastnických práv, ale podle mě by licenční podmínky software měli být upraveny přeci jen jinak, aby k podobným situacím nedocházelo. Ono nejde o to, že bych jako hráč horoval za hráče, ale "problém" je v tom, že abandonware v podstatě supluje archivaci a to je věc, kterou by měl primárně řešit někdo jiný a na jiné úrovni, protože jinak přicházíme o kus počítačové historie a mě docela vadí, že to trápí tak málo lidí, co by s tím mohli něco udělat.

Chvíli jsem zvažoval, že bych sem rovnou zveřejnil komplet svůj archiv jednotlivých verzí Might and Magic pro PC západní provenience, ale to je trošku ošemetná záležitost a hlavně bych si chtěl nejprve uzpůsobit strukturu jednotlivých sekcí starších dílů, aby to případně dávalo větší smysl. Elemir's Page nikdy nebyly tvořeny jako archiv starých her a popravdě jsem o tom dříve ani neuvažoval, byť u Arcomage jsem udělal výjimku. Vždycky existovalo dost abandonware stránek, na které jsem mohl odkázat a i nadále u tohoto způsobu zůstanu.

Ze zahraničních webů hrála dlouhou dobu prim Abandonia.com, kde naleznete i obsáhlé fórum s množstvím cenných rad. Výhodou Abandonie je rozsáhlý herní fond, který krom DOSu pokrývá často i verze pro Apple II, c64, MAC a Amigu. Nevýhodou je ovšem fakt, že tenhle web už nějakou dobu zápasí s existenčními problémy a těžko říci, jak to nakonec skončí. Z dalších zahraničních, ovšem jazykově nám velmi blízkých, je portál OldGames.sk. DJ na něm odvedl velký kus práce a z pohledu hráče zde naleznete takměř vše, co byste kdy mohli potřebovat. Poměrně významné místo v mých herních vzpomínkách zaujímá český portál RPGHry.cz, který je bohužel už haldu let ve stázi - stahovat z něj můžete, ale diskuse jsou odstavené. Byl to poměrně ambiciózní pokus o český portál věnovaný cRPG, ale Dave to nakonec vzdal a začal holdovat jiné tvorbě ... ;) Nesmím zapomenout ani na Best Old Games, další Slovenský abandonware portál, který jsem hojně navštěvoval. Bohužel i on odstavil fórum, čímž zmizela řada přínosných příspěvků a rad.

Poznámka: v souvislosti s abandonware budete u patřičných kopií Might and Magic III-V čelit jednomu problému a tím je protipirátská ochrana. Hry vás v průběhu hraní budou občas žádat o specifická slova z manuálu, což se dá přežít, ale jelikož ta slova jsou pevně daná, tak vznikl pro ulehčení přehledný seznam klíčových slov, který si samozřejmě můžete stáhnout a vytisknout - viz Keywords