Výroky se později probírají i na střední, jak v rámci matematiky, tak v rámci logiky. Osobně jsem se s tím naučil pracovat až mnohem později a rozhodně bych neřekl, že je to nějaká klíčová znalost pro život, anebo mi to tak ani nepřijde, protože třeba práce s podmínkami je pro mě vcelku intuitivní.
Pro programátora je to zásadní. Protože musí umět program naučit reagovat na různé situace při různách podmínkách a stavech, což je právě tato logika. V praxi mimo programování by se to také dalo použít, pro vyřešení pravdivosti či vyhodnocování monžných řešení. Problém je o všem v tom, že i když by většina žáků základní školy (co se to učili) dokázala ten výše napsaný příklad vypočítat, většina z nich by nedokázala říct, proč jsou v té tabulce 4 řádky. Tedy umí to mechanicky, doplňovat čísilka, ale absolutně nechápo podstatu, protože matematika je neučí pracovat s informacemi, ta je učí abstraktní postupy se symboly s tím, že za symboly si dosadíš cokoliv. To je v přádku, jenže většina lidí netuší, jak.
Záleží na tom, jak definuješ problém, protože aplikace matematiky je základem technického vzdělání. Minimálně během studia techniky to musíš umět, ostatně viz výše. Že časem zapomeneš, to už závisí na tom, jak moc to používáš a jestli vůbec tu potřebu máš. Pokud si měl na mysli komplexní modely popisu problému, tak to pak ano, ale to je dáno složitostí řešení problému, které už je mimo možnosti jednotlivce. Správná aplikace matematiky pak není jen o matematice samotné, ale mnohdy jde ruku v ruce s fyzikou.
základem všeho, ať už technického, nebo humanitního oboru, je schopnost pracovat s informacemi. Dle mého by tedy bylo logické, to děti naučit. Matematika na základní a střední škole nemá téměř nic společného s matematikou na vysoké škole. Je to úplně jiný předmět. Tedy pokud to není ekonomka.
S tím samozřejmě souhlasím, ale někdo to opravdu musí dotyčným umět vysvětlit. Učit algoritmy a grafy je však na papíru taky dost abstraktní. Ohledně toho programování nejde ani tak je učit konkrétní jazyk, ale ukázat jim třeba tu konkrétní práci, rozhodně bych celkově s výukou nešel nikam do hloubky.
Však podle těch příkladů nechtějí učit žádné algoritmy nebo grafy, ale pracovat s informacemi. Umět je vytáhnou z příkladu, zpracovat je, aplikovat na ně nějaký postup potřebný k vyřešení. A to je potřebné v životně a naprosto nutné v informatice, ať už se ta informatika týká čehokoliv. Pro prgramátora je to naprosto stěžejní, když zvažuje, jak něco naprogramovat.
Obecně se ale programování často učí právě obecně. Ne žádný konkrétní jazyk, ale obecné postupy a metody, které fungují ve všech programovacích jazycích. Naučit se slováčka toho konkrétního jazyka už musíš sám, podle toho, v čem hodláš pracovat. Nicméně o tom zde není řeč. To, co chtějí zavést, je práce s informacemi.
To je v podstatě ta samá odpověď, jenom k tomu dodám, že to je podle mě pro ZŠ nedosažitelný stav, a proto se mi vlastně celá ta změna nepozdává.
Nevím, proč by to mělo být nedosažitelné. Ty příklady, které jsou uvedeny na té stránce, by měl být schopen vyřešit každý. Dokonce ani nemusí umět matematiku. A některé by měly být schopny vyřešit i 5leté děti, které neumí číst. (třeba ten první). Pokud není, pak má asi nějaký problém. Nikdo přece nechce, aby dělali nějaké komplexní řešení nějakých složitých problémů.
To ale přeci není to samé, a opět se odkážu na mého kolegu a jeho problém s prostorovou představivostí. K dějepisu a zeměpisu potřebuješ umět číst a mít paměť a v případě ZŠ a SŠ to platí i o chemii. Fyziku a matematiku musíš chápat a umět si vyvodit adekvátní postupy řešení, to už ne každý musí dokázat a umět aplikovat, nicméně matematika slouží na ZŠ k práci s čísly a spolu s fyzikou jsou nezbytné k běžnému životu. Jen hudební výchova a tělocvik je o vlohách a predispozicích - umíš zpívat, si pohybově zdatný apod.
Ano, jenže tvé přirovnání s kolegou nesouvisí s problémem. Aby to souviselo, musel být tvůj kolega nebýt schopen narysovat trojúhelník, což se na ZŠ učí. Pokud není schopen ani toho, pak má problém. To, že nedokáže rysovat prostorově, zas takový problém není, i když kvádr by zvládnout mohl.
Jenže ono ti nestačí umět jen číst a mít paměť, když nevíš, co s informacemi, co si se naučil a které si pamatuješ, máš dělat a neumíš je zpracovat, přebrat a odvodit z nich případně nějaké závěry.
Matematika dokáže popsat problém způsobem, že jej lze přesně napsat na papír a každý, kdo jej bude číst a bude matematiku umět, ten problém pochopí přesně tak, jak je. Stejně tak umí popsat řešení tohoto problému, které opět každý pochopí přesně tak, jak bylo myšleno. Narozdíl třeba od češtiny, angličtiny a dalších jeazyků, kde sice taky můžeš na papír napsat problém, i jeho řešení, ale každý, kdo to bude číst, to pochopí jinak. Programovací jazyky v PC mají mnohem blíže matematice, než třeba angličtině, i když používají anglická slova a výrazy.
Matematika, fyzika a chemie je skoro totéž, jen matematika je nejvíce abstraktní a používá nejvíce abstraktní pojmy. Fyzika a chcemie je nahrazuje za něco konkrétnějšího, jako ostatně každá věda či činnost, která matematiku používá. Nebo jinak, fyzika a chemi mluví řečí matematiky, ovšem o mnohem konkrétnějším tématu. Nicméně vše z toho ti bude k ničemu, pokud nebudeš umět pracovat s informacemi. Protože i pro matematiku ty informace potřebuješ.
Tedy ke všemu, co děláš ve škole, nebo kdekoliv jinde, potřebuješ umět pracovat s informacemi. Je až zarážející, že se to do dnešní době nikde neučilo a automaticky se předpokládalo, že to všichni umí. Vždyť je to úplný základ.
A tím se dostávám opět k tvojí otázce, jestli je to totéž? Ano, není to totéž. Zatímco dejěpis, literatura, zeměpis, biologie, chemie, matematika, fyzika atd, bude většině lidí k ničemu a znalosti ze ZŠ využije jen 10% žáků a jen 7% z nich k tomu má vlohy, tak pracovat s informacemi využijí všichni, i když jen 7% z nich k tomu má vlohy.
Nedávno byla pěkná anketa, kde se lidí ptali, co se v českých a českolovenských dějinách stalo v rocích 1918, 48, 68. Ptali se asi 10 lidí a téměř nikdo nevěděl. Člověk by si řekl, že chyba bude asi ve stylu učení dějepisu na školách, když to lidé nevědí. Ale tydle informace jsou dostupné aprosto všude a naprosto neustále. Navíc se každý rok připomínají, dokonce máme i státní svátky a podobně. To, že to lidé neví, pak neukazuje, že je něco špatně s dějepisem, ten je jim k ničemu, když nedokáží pracovat s informacemi. Možná by se měli naučit nejprve právě to a až pak do nich ty informace pumpovat.