Ono je to dané tou generací, která redakci tvoří. Mě se vždycky líbí, jak někdo někdě vystřelí pár názvů her, které jako dítě hrál a kolikrát je stěží mohl pochopit a pak začne porovnávat. Dneska je totiž zvláštní módou, začínat populární retrotématikou, aby to tomu dodalo jako tu vážnost
A pak se to stočí klasicky jen na obtížnost bojů, protože to je už od roku 2006 skoro jediný relevantní parametr cRPG k porovnávání (čest vyjímkám).
V tomhle mě právě lehce zklamali i Lords of Xulima, které si z Wizardry vzali hlavně to zaměření na boj a mají promakanou tu složku tahových bojů, ale pokud jde o to ostatní, tak to je poněkud zoufalejší - hádanky a puzzle jaksi nestojí za řeč. Je tam pár hezkých kousků, ale na takovou hru je to prostě málo. A jak se pak jde do AAA produkce, je to už jen horší a horší.
Grimrock II byl výborný, ten to má tak akorát, ale ani jednička nebyla špatná. U Grimrocků mě akorát chybí ten příběh a vlastně i nějaká silnější atmosféra. Když to teď vezmu zpětně, je to technicky dobře zvládnutý kousek, ale je to podobné jako u Anvil of Dawn. Might & Magic X jsou na tom přeci jen lépe.
Souls hrám se podařilo díky PR něco, o čem si jiné hry mohou nechat jen zdát - staly se v podstatě etalonem. Proto se porovnání s nimi cpe všude. Jenomže když se o to hráč začne více zajímat, tak zjistí, že on ten úpadek existuje i v rámci Souls série
Stačí jen sledovat názory hráčů. Na druhou stranu já to porovnávání docela chápu, protože Souls hry jsou celkem známý termín a díky tomu je to snáze představitelné, obzvláště v rámci ARPG, který dnes mezi RPG dominuje. Vadí mi to ovšem u her, které principielně vycházejí z něčeho jiného a míří na jinou komunitu. Pokud by třeba vyšel Grimrock III a někdo u toho poznamenal, že je to Dark Souls mezi dungeony, tak bych ho asi umlátil pochodní
Vlastně bych takovou recenzi/názor ani nedočetl
Se Souls sérií je to ale jinak úplně stejné jako s Diablem. Je to poměrně specificky zaměřené a mělo by se to proto používat jen pro podobně zaměřené hry. Diablo taky nikdy nebylo obecně vhodným příkladem při porovnávání izometrických her.
Jenom ještě k tomu Zaklínači 3, CD Projekt mívá zajímavé úlety. Osobně si nemyslím, že by hra jako taková měla být nějak extrémně těžká, ale musí to dát té zvolené obtížnosti nějaký smysl. Jak už jsem psal, těžká obtížnost bojů se projevila až u bossů typu Správce, žabák nebo Detlaff (i když tady je to sporné, zrovna Dettlaff je zrádný i na nižší obtížnosti
). Když už si nastavím střední obtížnost, tak u ARPG očekávám, že už budu muset pro hraní udělat více, než jen nabrousit meč a potrénovat kotouly. Zároveň se ale nechci enormně zapotit, od toho je právě ta těžká obtížnost. Todle jim v CD Projektu nějak nejde a bylo to vidět už v Zaklínači 2, kde se na střední obtížnosti objevila dvojice "úletů". Prvním je boj s Lethem ve Flotsamu a druhým je boj s démonem na bojišti, ale to by skoro stálo za samostatný rozbor
U Assassin's Creed: Origins by bylo nefér, porovnávat to vysloveně s RPG, ale ta hra selhává v tom, že vám dává dvě ultimátní mechaniky, které nereflektují nastavení obtížnost. Tudíž tam, kde boj nablízko vázne, se mu stačí vyhnout a zvolit jinou taktiku - luk vs skryté čepele. Jenomže v tom případě je talentový strom jaksi k ničemu
Málem bych zapomněl
S tou obtížností to platí i pro klasická RPG/dungeony. I když už těch s realtime bojem mě více vyhovuje, když to není nijak šponované. Akční složku by měly právě kompenzovat dovednosti a výzbroj.
V tom článku se zapomnělo ještě na jednu věc, když už se u toho vytahují starší hry. Ono je hezké, že dneska někdo po letech dá něco levou zadní v emulátoru, popř. na upraveném enginu, ale výkon počítače hrál kdysi dost podstatnou roli.