Svět Might and Magic

Komunitní fórum stránek Svět Might and Magic

  • Červenec 20, 2018, 16:33:06
  • Vítejte, Host
Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.
Pokročilé vyhledávání -

Autor Téma: Koutek úvah a rozjímání o hrách  (Přečteno 36212 krát)

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 4951
Re:Koutek úvah a rozjímání o hrách
« Odpověď #15 kdy: Říjen 06, 2015, 21:25:05 »

Hm, Anvil of Dawn mám v plánu, dokonce to i zakoupit :D Zkusím EoB tak, jak to je a pak uvidím.
IP zaznamenána
This is the end ...

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 4951
Re:Koutek úvah a rozjímání o hrách
« Odpověď #16 kdy: Říjen 15, 2015, 21:25:22 »

Nedá se na webu nečíst přehršel narážek na to, jak tu máme nostalgiky a retro milovníky ... nj, ono se to snadno komukoliv řekne, jenomže si málokdo uvědomuje, jak jsou hry podobné hudebním trendům. Poslouchal jsem dnes Deff Leppard a najednou jsem měl mysl plnou her, které jsem kdysi hrával. Úplně teď vynechám kvalitu dřívějších hudebníků, ten úpadek je prostě znát, ale je to úpadek z našeho, resp. mého pohledu.

Nikomu prostě nechci říkat, že to co poslouchá je mimo, ostatně sám sem si to zažil, prostě ať si každý poslouchá, co chce. A tak je to i s hrami. Pochopení her není tak jednoduchá záležitost, jak se nám kdo snaží natlouci do hlavy, nostalgie tu prostě hraje nemalou roli. A není to špatně! Jen to pochopení jaksi chybí. Víte, člověk kouká na to, co se kolem děje, počítá mrtvé kamarády a přemýšlí, jestli ten život, co žije, má nějaký smysl ... a má. Každý si volí a volí si jen jednou. Můžete si 100x myslet, že jste si zvolili sami a unikli jste, ale je to jen iluze. Ta první volba bývá obvykle osudová! A osudu to nakonec nechám i já ;)
IP zaznamenána
This is the end ...

Richmond

  • Starší člen
  • ****
  • Příspěvků: 341
Re:Koutek úvah a rozjímání o hrách
« Odpověď #17 kdy: Říjen 15, 2015, 22:11:05 »

Když já nevím, co to přesně je nostalgik a "milovník retra" :) Nostalgika si přesdstavuju jako člověka, který kdysi hrával ty dnes již staré hry, ale už je dávno nehraje a občas, když o nich zaslechne nebo se dočte, tak řekne, jaké byly tenkrát skvělé hry. Milovník retra asi bude někdo, kdo až později "objevil" kouzlo starých her a asi si je více nebo méně často zahraje. Ani do jedné skupiny se neřadím. Já prostě žil v té době a nějak jsem z ní vlastně nevyšel. Snad z 90% hraju hry do roku 1995, dál už si jen vyzobávám, abych se zase ponořil do toho dávnověku. Tam si prostě lebedím. Takže sebe spíš zovu zatuchlou konzervou než nostalgikem či milovníkem retra. Dokonce mě to i trochu irituje, pokud mě někdo takto označí :)
IP zaznamenána

Milhaus

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 1114
Re:Koutek úvah a rozjímání o hrách
« Odpověď #18 kdy: Říjen 15, 2015, 22:22:30 »

Tak já myslím, že každý má právo na svůj názor a každý hodnotí hry a vůbec věci, dle svých vlastních zkušeností. Osobně se třeba nemohu ubránit tomu, abych hry mezi sebou porovnával, vždy ty, které jsou k sobě podobné. Zajímal by mě, kde na webu ty narážky píšou a jak k tomu vlastně došli. Ale stejně, jako třeba my hodnotíme hry nové a staré a tak vůbec, hodnotí oni nás :). Já si také o mnoha lidech myslím, že z nich mluví mládí a nezkušenost :). Ale mají na to právo :).

Já osobně nové hry přiliš již nehraji. U starých her také nemůžu říct, že je hrají každý den, ale spíše jen občas, když mě právě přepadne ona nostalgická, něco mi je připomene a já se zase ponořím do té hry. Občas hraji hry staré, které jsou ale pro mě nové a také mě vcelku baví, pokud pochopím, o co v nich jde. Tedy zřejmě jsem nostalgic a retro milovník, ale nijak si na tom zas tolik nezakládám. Spíš mě prostě ty nové hry už tolik nebaví.
IP zaznamenána

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 4951
Re:Koutek úvah a rozjímání o hrách
« Odpověď #19 kdy: Říjen 17, 2015, 07:10:51 »

Myslel jsem diskuse apod., ale zachytil jsem i články, kde se to objevilo jako zmínka - většinou jsou to recenze těch nových počinů, co se odkazují na staré hry.

Ony oba ty pojmy jsou dost nadužívané. Přitom jedině definice nostalgika se dá zobecnit. Nedivím se, že mnohým současným hráčům je proti srsti, že se v diskusích vždycky objeví někdo, kdo to jejich nadšení pro údajné nové prvky v nové hře utlumí konstatováním, že tohle už měla hra xy před 20 lety. Paradoxně, za 20 let budou přesně tito hráči argumentovat nachlup stejně :)

A podobně je to s retrem, se kterým se pojí ještě jeden prima pojem - old school. Old school je přitom mnohem konkrétnější, ale u retra je jeden problém a to, jak určit, co už je a co ještě není retro? A hlavně na koho to aplikovat? Pokud jde o 90. léta, tak za sebe určitě retro být ani nemůžu, protože jsem si je krásně prožil a to, co se dneska označuje za retro, v té době vycházelo jako novinky. Podle mě se retro dá vztáhnout spíše na člověka, který našel zalíbení v minulé době, kterou sám neprožil. Už mi přijde logičtější, pokud by mě někdo označil za  zpátečníka :) Ovšem i to se vylučuje, protože mi není cizí ani současná herní tvorba. Retro milovník už tedy nemůže být z principu nostalgik (pokud to tedy nebereme jako charakterový rys).

Old school je pak v dnešní době vyslovené zaklínadlo. Jenomže to má podobnou slabinu - opět záleží na tom časovém zařazení. Je více old school ten, kdo hraje hry z 80. let nebo z 90. let? Anebo to  snad může být někdo, kdo hraje i "jen" 10 staré hry?

V podstatě je to nesmysl. Pojmy retro a old school podle mě začaly suplovat, anebo mnohem lépe řečeno maskovat, nedostatek argumentů a příkladů. Poměrně často se lze při recenzích nových RPG typů Pillars of Eternity, Lords of Xulima apod. setkat s old school jako popisem hratelnosti. Jenomže každý, kdo ty hry zná ví, že se svým přístupem dost liší, resp. každá má vzor ve hrách z jiné ery. Na druhou stranu, použít konkrétní příklad her, ze kterých tyto tituly vychází, už by taky dneska asi neprošlo. Takže se to zaobalí do univerzálního pojmu, který tomu ještě přidá ten správný nádech.

Celkem to i chápu, protože to dělává problém i mě :) Nebýt Kickstarteru na Dungeons of Aledorn, tak bych se asi těžko odhodlal k rozehrávce série Realms of Arkania. Pro mě byl ten výčet vzorů pro hru z poloviny nesrozumitelný, protože jsem si pod tím nedokázal nic vybavit. Z RoA jsem si pamatoval akorát explorativní část.  Podobnou věc jsem zařil mnohem dříve z izometrickými RPG, když se člověk pomalu dozvídá, jak starý koncept to vlastně. Přitom třeba u Pillars of Eternity už dělo problém přirovnání k Baldur's Gate.

Když to tak vemu, tak mi zbývá, že jsem čistě jen nostalgik :D To je asi tak to jediné, s čím bych se ztotožnil. Je pravdou, že v oboru her se řada termínů aplikuje špatně, protože ten vývoj probíhá opravdu rychle.
IP zaznamenána
This is the end ...

Milhaus

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 1114
Re:Koutek úvah a rozjímání o hrách
« Odpověď #20 kdy: Říjen 17, 2015, 13:55:15 »

aha, já myslel, že to psali přímo konkrétně o tomto webu a fóru (kde by se to dalo víceméně i očekávat, vzhledem ke stáří série :) ).

Myslím, že pojem Old school s tím úplně nesouvisí a znamenáto, že se jedná o novou hru, která má nějaká pravidla (které člověkmusí pochopit a umět) a která se jimi řídí, která má obecně výrazně vyšší obtížnost, než dnešní hry a která je konceptem těm staršám hrám v něčem podobná (třeba krokovací dungeon v síti čtverců je v dnešní době s výkonými grafikami a propracovanými enginy svým způsoběm nesmysl. Pokud to někdo udělá, dělá to proto, aby to bylo jiné než dnešní hry a podobalo se to těm hrám starším.

Tedy je to hra podle staré školy, která úmyslně přehlíží "moderní" prvky, tedy aktuální momentální trendy. (je jedno, jestli se ta hra hlásí k  10 let staré hře, nebo 30let staré hře). Dnes bys mohl udělat oldschool hru i ke hře, která vyšla před 5 roky :). Podstatné je to, že její styl a způsob fungování, už není moderní a nikdo jej nedělá.

Tedy alespoň tak ten pojem nějak chápu já.

Je pravděpodobné, že retromilovníci :D, ty oldschool hry zkusí, protože jsou cílené na ně. Nostalgici pravděpodobně spíše ne, protože ti mají vazby přímo na nějakou konkrétní hru, vůči které onu nostalgii cítí. Na druhou stranu pokud ta hra naváže na nějakou starou značku, je možné, že budou mít nostalgické cítění k té značce a proto se o to budou zajímat. To třeba u mě zafungovalo v případě falloutu3, dokud jsem jej asi 15 minut nehrál, pak mě to přešlo. Tedy zde bych byl raději za hru,. která by se třeba nejmenovala fallout, ale byla mu podobná a byla by dělaná jako "oldschool" (tedy dle pravidel, která fungovala v jedničce a dvojce a v isometrickém pohledu). Chvíli mě tedy Bethseda na nostalgii chytla, ale neudržela mě moc dlouho. Obsidiánu se to povedlo mnohem lépe (s Fallout: NV). Fallout 4 z produkce Bethsedy mě zase nechává naprosto chladným :D.
IP zaznamenána

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 4951
Re:Koutek úvah a rozjímání o hrách
« Odpověď #21 kdy: Říjen 17, 2015, 15:47:00 »

Tedy je to hra podle staré školy, která úmyslně přehlíží "moderní" prvky, tedy aktuální momentální trendy. (je jedno, jestli se ta hra hlásí k  10 let staré hře, nebo 30let staré hře). Dnes bys mohl udělat oldschool hru i ke hře, která vyšla před 5 roky :). Podstatné je to, že její styl a způsob fungování, už není moderní a nikdo jej nedělá.

Vidíš, to je dobře zadefinované, takhle mě nenapadlo se na to podívat. Ono v principu Old school nemusí být zároveň hardcore, což už je tedy zase jiný pojem.

Ty současné old school počiny si i rád vyzkouším, roli v tom trošku hraje ta úroveň současné technologie. Mám celkem rád, když hra běží nativně v současném prostředí, ale to cílení na nové hráče je u toho kolikrát zřetelné. I tady existuje "prokletí" prvního dílu. Pro mě je krásným příkladem Legend of Grimrock, kde mi jednička přijde o něco lepší, než-li dvojka. Dvojka přinesla sice rozlehlejší svět, ale zároveň začala věci zjednodušovat. Pořád dobré, ale pořád i dva mírně odlišné zážitky.

Některá pokračování starších sérií by měla být opravdu vyvíjena jako úplně jiné hry, protože ony to mnohdy jiné hry taky jsou. Fallout mi tu leží někde na hromadě, takže pro mě by asi nebyl problém teď rozehrát zrovna trojku, ale obráceně těžko říci. 4 má vyjít za měsíc a už se pomalu připravuje půda pro hype.

Jinak, dočetl jsem ty recenze, co si postoval u Heroes VII, včetně komentářů a nějak mi došla slova :)
IP zaznamenána
This is the end ...

Richmond

  • Starší člen
  • ****
  • Příspěvků: 341
Re:Koutek úvah a rozjímání o hrách
« Odpověď #22 kdy: Říjen 17, 2015, 20:06:27 »

I tady existuje "prokletí" prvního dílu. Pro mě je krásným příkladem Legend of Grimrock, kde mi jednička přijde o něco lepší, než-li dvojka. Dvojka přinesla sice rozlehlejší svět, ale zároveň začala věci zjednodušovat.
Která zjednodušení máš na mysli? Mně třeba druhý díl se líbil o mnoho víc než první.
IP zaznamenána

Milhaus

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 1114
Re:Koutek úvah a rozjímání o hrách
« Odpověď #23 kdy: Říjen 18, 2015, 00:49:57 »

Vidíš, to je dobře zadefinované, takhle mě nenapadlo se na to podívat. Ono v principu Old school nemusí být zároveň hardcore, což už je tedy zase jiný pojem.

no, ono spíše ten pojem hardcore je hodně problematický. Ten třeba moc rád nemám, protože mu úplně přesně nerozumím. Domnívám se ale, že cekoliv, co má pravidla, které hráč musí nejprve pochopit a pak se jimi řídt, aby hru vůbec mohl hrát, je na dnešní dobu hodně hardcore, protože u současných her víceméně myslet nemusíš a ani nemusíš vynaložit příliš energie do schopností, abys je úspěšně dohrál (viz třeba Zaklínač3 vs Divinity: OS). Nicméně jistá vlna "hardcore" ve smyslu, že je hra těžká, tu byla a předcházela této vlně hd remaků a Old school. Třeba Dark Souls měla být dle všech recenzí hadcore (hodně těžká), nicméně já jen asi na 15 minut to zkoušel a absolutně mě to nebavilo. Byla to spíše frustrující klikačka (nebo mi to tak alespoň přišlo).

Nicméně pojem hardcore může mít význam i jako "tvrdé jádro", například "Tvrdé jádro" RPG hráčů, kteří mají určitý náhled na RPG hry na to, jak by měly být dělány a jen tak něco jim nepřejde přes čumák a nenechají se prostě opít rohlíkem. Tam už pak ale u nich nejde o to, aby hra byla těžká jako taková, respektive pokud by ta hra byla udělána tak, jak si představují, tak pro ně by těžká nebyla (pro ostatní, kteří k tomu tvrdému jádru nepatří už by byla těžká hodně, právě kvůli třeba těm pravidlům atd). Tvrdé jádro ale můžeš mít i u konkrétní hry, třeba já nevím u baldurů, kteří prostě vědí přesně, jak má hra vypadat :). Pokud je ten pojem myšlen takto, tak se to asi s retromilovníky a nostalgiky prolíná.

Celkově bych ale prostě řekl, že ty různé HD remaky, ty cílili na nostalgiky. Uspokojit pak nostalgika je velmi složité, protože on tu hru miluje přesně tak, jak je a ani nechce, aby jí někdo předělával nebo měnil a tedy ani HD remake může "neprojít" a nostalgik se zase vrátí ve své nostalgické chvilce k té hře původní.

Já třeba mám některé hry, ke kterým se vždy jednou za čas vrátím a prostě si je zahraji z nostalgie, i když jsem je dohrál již 100x a nic mě v nich už nepřekvapí, tak jednou třeba za rok, za dva, za tři si je prostě znovu zahraji. (třeba gothic, nebo might and magic, nebo třeba ten fallout1-2 atd). No a já bych u nich nechtěl, aby je někdo předělal do HD remaku. Pokud by mi fungovali na mém PC, tak bych hrál stejně ty hry původní. Třeba u gothicu2a je mód, který do něj přidává directx11, HD textury a celkově jeho grafiku opravdu mění neuvěřitelně (vypadá to skoro jako nová hra), ale nikdy jsem jej nezkoušel a když už mě přepadne nostalgická a já si gothic zahraji, tak jej stejně hraji v té verzi původní :). (ani módů jsem moc nezkoušel)

Old school cílí na retromilovníky, nicméně ne vše, co je označeno jako Old school, je skutečně Old school.

No a ty "hardcore" hry (tedy ty moderní), ty zřejmě cílí na masochisty.

Ty současné old school počiny si i rád vyzkouším, roli v tom trošku hraje ta úroveň současné technologie. Mám celkem rád, když hra běží nativně v současném prostředí, ale to cílení na nové hráče je u toho kolikrát zřetelné. I tady existuje "prokletí" prvního dílu. Pro mě je krásným příkladem Legend of Grimrock, kde mi jednička přijde o něco lepší, než-li dvojka. Dvojka přinesla sice rozlehlejší svět, ale zároveň začala věci zjednodušovat. Pořád dobré, ale pořád i dva mírně odlišné zážitky.
Já nevím, já dvojku nedohrál, ale z toho, co jsem odehrál mi přišlo, že jsou to dvě hodně odlišné hry celkově. Přitom ale k Dungeonmasteru2 měla určitě blíže ta dvojka. Jednička tak sice v době, kdy vyšla, vypadala, ale pokud bereme i koncept hry (tj venkovní mapa a dungeony), pak tomu tak není. Já si rád vyzkouším jakokoliv novou hru, nicméně jakmile začnu mít u ní pocit, že mě okrádá o čas, tak jí nedohraji. A pokud m moc nebaví, nemá šanci a kašlu na ní. (to tedy ení případ Grimrocku2, ten jsem nedohrál z jiných důvodů).

Některá pokračování starších sérií by měla být opravdu vyvíjena jako úplně jiné hry, protože ony to mnohdy jiné hry taky jsou. Fallout mi tu leží někde na hromadě, takže pro mě by asi nebyl problém teď rozehrát zrovna trojku, ale obráceně těžko říci. 4 má vyjít za měsíc a už se pomalu připravuje půda pro hype.

ty máš rád sérii TES a ten styl se ti libí (jestli jsem to dobře pochopil), takže fallout 3 by ti mohl vyhovovat (jakožto prostě RPG hra s otevřeným světem). On je to víceméně takový Oblivion, který se odehrává po 3000 letech. Samo o sobě to v tomto kontextu ani není špatná hra (pokud někomu ten styl TES sedí). Mě to nesedí a vadí mi tam nelogičnosti samotného světa a způsobu, jak jsou ty hry udělány. Když to ale někdo zkombinuje ještě s mojí nostalgickou hrou, jsem hodně znechucen :). Ale u této hry by bylo dobré to začít hrát od jedničky (pokud si to tedy nikdy nehrál a nevíš, o co ve hře jde). Mě se třeba v té hře líbil takový specifický humor a ironie, což bylo nejvíce u dvojky, takže je dvojka můj nejoblíbenější díl. Ono je to naprostě děsivé a staršlivé téma, svět, kde se odehrávalo to nejděsivější, co se odehrát reálně může (tedy v našem reálném světě), nicméně ten humor tam, ten tam prostě neuvěřitelně sedí :). Toho Bethseda není schopná. (a vůbec těch dialogů, jak v té hře jsou dělány. Obsidian se k tomu alespoň přiblížil)

IP zaznamenána

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 4951
Re:Koutek úvah a rozjímání o hrách
« Odpověď #24 kdy: Říjen 18, 2015, 07:09:19 »

Která zjednodušení máš na mysli? Mně třeba druhý díl se líbil o mnoho víc než první.

Systém skillů, alchymie a magie. Ve dvojce jsou dovednosti členěny jen do 5  úrovní, takže jsem přišel o nutnost dilematu, na co a jak dlouho se soustředit. Pokud jde třeba o zbraně, poměrně rychle jsem přišel k lepším kouskům až nakonec artefaktům. Magie mi v jedničce přišla slabší, navíc ty runy bylo potřeba vyťukávat po jedné, takže mág nebyl tak výrazná postava, což je vzhledem k mé neoblibě mágů plus :D Ve dvojce už se ta kouzla aktivovala pouhým přejetím správných run, což u mága výrazně zrychlí boj. U alchymie podobně, příprava lektvarů v jedničce byl ten správný nervák a hlavně to bylo omezené množstvím lahviček. Ve dvojce na lahvičkách nezáleží, takže si lze připravit haldu lektvarů předem.

Naopak, hezké bylo, že u magie bylo ve dvojce potřeba kombinovat kvůli některým kouzlům více škol, takže zase bylo potřeba být obezřetnější ve cvičení podpůrných skillů. Silný útok (druhý mód útoku) jsem taky parkrát využil. U jedničky to bylo tuším na náhodě ... ze zpětného pohledu nebylo v jedničce potřeba trénovat skilly až do maxima, ale to bylo jasné až na konci hry :) U dvojky je tedy možné se k tomu dostat dříve. A samozřejmě finální souboj s Island Masterem. Navíc mám rád otevřený svět, kde nejsem zavřený jen v jedné kobce.

Dvojku jsem nakonec ohodnotil o 5% lépe, ale to je za ten otevřený svět s kombinací nadzemních a podzemních částí. Navíc jsem dvojku hrál první, takže ty ústupky oproti jedničce pak šly více vidět.

no, ono spíše ten pojem hardcore je hodně problematický.

Je. Jen bych k tomu ještě dodal, že já třeba hardcore vnímám i v tom smyslu, jakými prvky hra disponuje - zda-li má třeba automapping apod.

U Souls série mi to přijde až jako hysterie. Mě tenhle typ her nebaví, protože to je postaveno opravdu jen na obtížnosti, která je navíc uměle tvořena. Četl jsem k tomu různé komentáře a bylo právě zajímavé, že ty střídmější zdůrazňovaly právě to umělé natahování obtížnosti. Nemám potřebu to ani zkoušet. To opravdu přenechám zmíněným masochistům :D

Tvrdé jádro ale můžeš mít i u konkrétní hry, třeba já nevím u baldurů, kteří prostě vědí přesně, jak má hra vypadat :).

No, když zpětně zavzpomínám, tak ano :) V určitých chvílích si to s tvrdým jádrem Diablistů nezadalo :D Ale ono je to i u Might and Magic, stačí jen připomenout hate na krokování u MMX.

ty máš rád sérii TES a ten styl se ti libí (jestli jsem to dobře pochopil), takže fallout 3 by ti mohl vyhovovat (jakožto prostě RPG hra s otevřeným světem). On je to víceméně takový Oblivion, který se odehrává po 3000 letech.

TES sérii mám rád. Akorát mám zároveň rád středověké fantasy, takže právě proto se nehrnu do scifi RPG. Byť třeba Deus Ex byl světlá vyjímka.
IP zaznamenána
This is the end ...

Richmond

  • Starší člen
  • ****
  • Příspěvků: 341
Re:Koutek úvah a rozjímání o hrách
« Odpověď #25 kdy: Říjen 18, 2015, 09:39:50 »

ad Grimrock 1 vs. 2: Mně se povedlo dohrát oba díly na hard obtížnost a dost dobře si nedovedu představit, že bych zvládnul souboje např. bez toho "zjednodušení" realizace kouzel apod. Dvojka aspoň na tu hard obtížnost byla pro mě větší výzva, počet loadů byl mnohonásobně vyšší než v prvním díle. Mně se hodně zalíbila rozmanitost prostředí, to, že patra měla někdy více stupňů, moc pěkná automapai a v neposlední řadě i to, že puzzly zůstaly na slušné úrovni. Dost lidí dvojce vytýká absenci NPC, ale já jsem docela rád, protože mám v oblibě tyhle typy "samotářských" dungeonů, kdy člověka tísní ta samota :)
IP zaznamenána

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 4951
Re:Koutek úvah a rozjímání o hrách
« Odpověď #26 kdy: Říjen 18, 2015, 10:42:00 »

Tak to nemohu posoudit, hrál jsem to na o stupeň nižší obtížnosti, takže obě hry byly v určité fázi zřetelně jednodušší (na hard bych asi na poprvé do hry nešel, obzvláště když vemu, že jsem se krokovacím dungeonům předtím úspěšně vyhýbal :D ) Na hard to tedy bude asi vyrovnanější. Já si to vybavuju právě u dvojky, protože jsem se v tom světě zamotal a po stokách jsem vlezl hned na hřbitov. A myslím, že to bylo právě na hřbitově, kde se obtížnost zlomila. U jedničky to začalo přituhovat až někde 3-4 patra před koncem. Samozřejmě loady byly u obou i tak.

Na NPC jsem zvyklý, minimálně obchodníka potkat musím :) Kupodivu mi tam nevadila absence nějakého nosného příběhu. Do toho světa mi to celkem zapadlo, byť u jedničky jsem to bral mnohem lépe. Nicméně to pro mě nebylo úplně ono. Ovšem pokud vyjde trojka, tak určitě váhat nebudu.
IP zaznamenána
This is the end ...

Milhaus

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 1114
Re:Koutek úvah a rozjímání o hrách
« Odpověď #27 kdy: Říjen 18, 2015, 12:34:33 »

TES sérii mám rád. Akorát mám zároveň rád středověké fantasy, takže právě proto se nehrnu do scifi RPG. Byť třeba Deus Ex byl světlá vyjímka.

no, konkrétně ve falloutu, jakžto herní sérii, to fantasy prstředí není vůbec potřebné. Ono to prostředí a svět, který tam je, je sám o sobě dokonalý, protože na jednu stranu vychází z našeho skutečného světa, na druhou stranu obsahuje hodně spíše těch fantasy prvků. (tedy mágové a kouzla tam nejsou, ale to je asi jediná věc, která tam není z těch klasických "fantasy" prvků). Je to taková zvláštní hra. Já osobně scifi taky nijak extra v RPG hrách nemusím, ale zas se jim ani tolik nebráním. Většina z těch, které se mi pak líbí, jsou potom spíše fantasy, než scifi, i kyž se odehrávají ve scifi světě (třeba kotor1, kotor2, nebo ty fallouty). Ale ono obecně je dobré občas to prostředí změnit, protože těch klasických fantasy her je hodně a člověk se jich občas přesytí :). Ostatně tvůrci samotní pořád hledají jiná prostředí, kde by se hry mohly odehrávat. Zajímavé je, že nikdo příliš nevyužívá řeckou a indickou mytologii. Řecká je poměrně známá, je pravda hodně chudá ve srovnání s indickou, ale zase tam má skvěle vytvořeny (uměle) vztahy mezi Bohy. Tedy je to víceméně dokonalé prostředí pro vytvoření hry. Indická, s tmi různými démony a mudrci, je strašný chaos, ale zase je hodně bohatá :).

Každopádně až ve falloutu 1 najdeš plazmovou pušku, jsi za vodou :). (je to víceméně artfakt či relikvie).
IP zaznamenána

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 4951
Re:Koutek úvah a rozjímání o hrách
« Odpověď #28 kdy: Říjen 19, 2015, 07:51:16 »

Budu muset kouknout, jak mi Fallout vlastně půjde na notebooku, protože to je základ pro to, abych to vůbec rozehrál :) Tady vlastně musím zmínit ještě jednu věc k současným hrám jako je MMX nebo LoG ... ono je to sice technicky moderní, ale moderní až tak, že to pro změnu nejde na starších strojích :D

Mám tam integrovaný Intel HD čip, takže tomu chybí pokročilé shadery, což je základní kámen pro většinu těhle "moderních" her. Ale hry na Infinity engine mi tam šlapou hezky, takže Fallout by neměl taktéž dělat problém.
IP zaznamenána
This is the end ...

Milhaus

  • Zasloužilý člen
  • *****
  • Příspěvků: 1114
Re:Koutek úvah a rozjímání o hrách
« Odpověď #29 kdy: Říjen 19, 2015, 08:29:53 »

Tak 1čka a 2jka by snad jít měla, jestli i trojka a NV, to těžko říct.
IP zaznamenána
 

+ Rychlá odpověď