Nejprve ještě k tomu časovému limitu, pořád mi vrtalo hlavou, proč by to mělo být oproti originálu jinak? Začnu citací z
arkania.cz:
"Rok začíná 1. Praiose, na letní slunovrat. Měsíce jdou za sebou takto: Praios, Rondra, Efferd, Travia, Boron, Hesinda, Firun, Tsa, Phex, Peraine, Ingerimm, Rahja. Každý z nich má 30 dní. Počet do 365 dní roku je doplněn pěti "bezejmennými dny", v přestupném roce je jich šest. Každý měsíc se také přiřazuje k jednomu ročnímu období: jaro (Peraine, Ingerimm, Rahja), léto (Praios, Rondra, Efferd), podzim (Travia, Boron, Hesinda), zima (Firun, Tsa, Phex). Prvním dnem prvního měsíce vždy začíná dané roční období. Obvykle se slaví nějaký svátek."
Rok 1010 tedy začal v létě 1. Praiose a bude končit bezejmennými dny. Jak je z posloupnosti měsíců patrné, Peraine mě v tomto roce teprve čeká
Jelikož se jedná o první jarní měsíc, tak mám před sebou ještě haldu času
Nyní se totiž blížím teprve k podzimu. Díky tomu bych měl mít možnost dopořešit i těch pár zbylých věcí, co mi po dnešku zůstaly. Asi nezískám až takovou rezervu, ale ani nemusím příliš pospíchat.
V Phexcaeru jsem se otočil na podpatku a nejprve vyrazil ještě do Groenveldenu. Je to poslední možná zastávka na severních hranicích, ale město není ničím zajímavé. Phexcaer je co do rozlohy největším městem Hjalandu, byť obyvatel má méně než Thorwal a obsahuje vše, co si hráč může přát. Bohužel, většina z toho je jen na koukání a je to v podstatě komplet převzaté z originálu. Naneštěstí tu opět chybí prima kreslené obrazovky z domů různých služeb ... heh, ano, mám na mysli třeba bordel
Tedy alespoň si myslím, že se mi to neplete s jiným dílem
Ve městě lze udělat jen jednu věc a to vyhledat poslední klíčové NPC - Alrika. Je to samozřejmě ztráta času, ale kvůli kompletnosti úkolů jsem to udělat musel.
Z města jsem chtěl původně vyrazit k Hermitovo jezeru, ale místo toho jsem se rozhodl jít přímo po stopách Hyggelika a vydal jsem se proto na jih cestou na Vilnheim. U ramene řeky mě textová událost upozornila na podobnost jednoho stromu se stromem na staré mapě a následovala cesta podél říčního ramene směrem k Stone Oak Forest. Opět je to co do událostí komplet převzaté z originálu a kupodivu jsem si cestu pamatoval
Ruiny hradu jsou vskutku děsivé, opět jedno z mála atmosférických míst v remake, ale hrad byl výrazně zjednodušen a vše se smrsklo na jediné patro! Průchod je navíc čistě lineární, zmizely veškeré puzzle, vyjma prokletého pokladu, který je ovšem umístěn tak, že nevyděsí ani neopatrného hráče. Vše nahradily poměrně tuhé souboje s nemrtvými.
Pořád se držím na levelu 4, takže jsem občas skřípal zubama. Nemrtvé hlídky jsou složené ze zombií, mumií, kostlivců a kostěných střelců, přitom střelci a mumie jsou v každé z nich + nějaký ten duch. Nevýhodou boje je fakt, že po určité chvilce přijde na bojiště další skupinka nemrtvých, takže prvních pár kol rozhoduje o případném úspěchu či neúspěchu. Bojiště má navíc 2 vstupy, takže zablokováním jednoho z nich se pořeší jen část příchozích jednotek.
Duchové jsou imunní vůči nemagickým zbraním, takže o to více je potřeba kouzlit a bojovníky s magickými zbraněmi šetřit na mumie a velké kostlivce. Počet úspěšných zásahů byl dost nízký, občas jsem si připadal jak na levelu 1 - skoro žádný progres družiny
Nejvíce zamrzelo selhávání kouzel u Lathie, která byla jinak značnou oporou týmu. Nakonec jsem to dal, ale co boj, to v podstatě několikadenní odpočinek. V truhlách kolem jsem sice nacházel lektvary, ale jak u mě bývá zvykem, šetřil jsem si je na případné horší chvilky
Alespoň mi zůstala slušná zásoba.
U prokletého pokladu je jen jedna povinná hlídka, zbylé dvě jsou volitelné, takže družinu pak čeká vysloveně jen ochranka Hyggelika. Proto uzmutí prokletého pokladu nenadělá tolik škody, jako by byl k dispozici někde z počátku hradu (jakmile se družina pokladu dotkne, nebude už moci opustit hrad - neopatrný hráč by si tak celou plejádu soubojů musel dát ještě jednou). Je tedy pravdou, že těch povinných soubojů je méně, ono dost hlídek hlídá právě různé truhly, takže pokud bych si je nechtěl prohlídnout, bojoval bych asi jenom 5x (včetně ochranky Hyggelika).
Souboj s ochrankou Hyggelika je o chlup tužší, protože do boje přijdou posily celkem 2x, ale hra mi zrovna přihrála dobře rozložené bojiště, takže jsem to uhrál celkem dobře (jen Eona upadla do bezvědomí). Boj ve finále jakoby zastavil Hyggelik, se kterým jsem si mohl promluvit a povědět mu svůj příběh. Žádné záludnosti, jen přímý rozhovor, na jehož konci je odměna v podobě hledaného meče.
Z ruin hradu jsem byl celkem zklamaný, těšil jsem se např. na zrcadlové puzzle, ale průchod hradem je opravdu čistě akční záležitost. Snad je to dáno tím, že je to v podstatě poslední povinné místo, kde si družina musí něco vybojovat. Závěrečný souboj tipuju na podobnou formalitu, jako tomu bylo v originále. Meč Grimring je navíc jednorušní zbraň, což mě trochu překvapilo, protože jsem jako na potvoru nikoho pořádně netrénoval v obouručkách, takže to budu mít o něco snazší
Po odchodu jsem zamířil jižně do Vilnheimu, abych si prošel celou oficiální cestu mezi Vilnheimem a Phexcaerem. Pak jsem to zkusil na sever za Felsteyn, jestli se mi zobrazí méně známá pěšina k Hermitovu jezeru, ale nic se nestalo, takže jsem musel zpět po cestě a k jezeru jsem vyrazil od Phexcaeru. Cestou jsem potkal griffiny i s jejich otázkou, ale odpověď jsem si ještě pamatoval, tak jsem to ani pořádně nečetl.
Hermit doma nebyl, tak jsem si zkusil okružní cestu kolem jezera, abych se dostal k Dark Eye. Odměnou mi byla nápověda a potvrzení datumu orčí invaze, takže svitek z orčí jeskyně nekecal
Kolem jezera ovšem jaksi chybí zrádná bažina, takže cesta byla nadmíru pohodová. Teprve po dosažení jezera se mi objevily zbylé dvě cesty na jih - jedna do Felsteynu, druhá do Upper Orcam. Tím jsem pro dnešek skončil.
Jednou z cest se zítra, nebo jak budu mít čas, vydám na jih, abych dopořešil Daspotu a hned poté i trpasličí dungeon v Upper Orcam, odkud se pak přesunu zase zpět k jezeru a popřípadě si půjdou do konce časového limitu odpočinout do hospody v Phexcaeru. Daspotu jako takovou asi nechám být, jde mi spíše jen o pirátskou jeskyni. Jinak si nevybavuju nic jiného, co bych ve hře vynechal.
Časem jsem se dostal na 51 hodin a musím přiznat, že kdyby mi ještě před týdnem někdo řekl, že HD remake opravdu rozjedu a vydržím u něj, tak bych se nad tím jen pousmál a nebral bych ho vážně. Možná mě to zveřejnění videa z tvorby družiny nakoplo, ale mnohem větší roli v tom sehrál HD remake Star Trailu - když už něco rozjet a dojet, tak nejprve HD remake Blade of Destiny. Nakonec to není taková hrůza, za jakou jsem to před lety označil, i když s doporučením bych stále váhal. Plný zážitek to zkrátka zprostředkovat nemůže a originál je navíc i na dnešní poměry slušně hratelný. Mě ten remake přijde nedotažený.
Má to několik světlých chvilek, jako je třeba sdílení alchymistických receptů, které se nyní zapíšou do společné knihy a svitky tak nezabírají místo v inventáři. U družiny pak zřejmě striktně nehraje roli, kdo kde stojí, protože hra dá v případě příslušné interakce hráči možnost volby, popř. staré texty mi automaticky četla Lathia, bez ohledu na inventář, ze kterého jsem se pokoušel svitek (text) číst. Pozice postav v družině má ovšem vliv na rozhovory, jak jsem se sám přesvědčil. Pokud jde o cestování v divočině, tak tady asi míchání trpaslíků a elfů význam nemá. I Elemir mi našel vše, co bylo třeba. Možná to fungovat mělo, ale asi to není dotažené ... a to jsou právě ty drobnosti, které dělají z hraní originálu zcela jiný zážitek.
Přemýšlím, jestli se po dohrátí vrhnu na nějakou sumarizaci, nebo to nechám být. Vím, Ultimy Underworld by měly mít přednost, ale upřímně, opravdu musím psát, jak jsou UU skvělé?
Nějak necítím, že bych k tomu byl schopný dodat něco nového nebo zaujmout trochu odlišný pohled. U HD remaku Blade of Destiny je to jinak, tahle hra skončila v herním pekle dříve, než stihla kompletně vyjít, takže by to mělo mnohem větší smysl, ale uvidím až po závěrečných titulcích ... zatím na konci ještě nejsem