Hra mě trochu převezla
Člověk si o sobě může myslet buhví jak je zkušený, ale to neznamená, že by měl přestat číst info okno v boji ...
Nemrtvé jsem neškrábl nikoliv proto, že jsou tak opancéřovaní, ale chybělo mi požehnání (klasické Bless), bez kterého to prostě nejde. Jenomže s tím je spojena jedna drobná záhada.
Samozřejmě jsem se požehnání apod. pokoušel v boji sesílat, ale nic z toho nešlo a bylo mi to záhadou. Proto jsem to později už ani nezkoušel. Některá kouzla jsou totiž kontaktní a dotčená postava musí být vepředu, tak jsem si nechtěl s rozestavím družiny zbytečně hrát, neboť je blbost posílat kleričku do přední řady, když to nezvládají ustát ani bojovníci. Na druhou stranu, proč by mělo být zrovna Bless kontaktním kouzlem?
Nijak jsem to neřešil a naběhl jsem do arény, abych utrhl zkušenosti až na level 5. Tentokrát už jsem dával v pohodě druhou úroveň obtížnosti, takže po cca. 100 bojích jsem mohl odkráčet do cvičírny a konečně dosáhnout s bojovníky na sílu 16 (klerička a kouzelnice dostaly navíc nový level kouzel). S tím jsem se vrátil do katakomb a zkusil upíra znovu vyzvat, leč zbytečně
Přitom jsem si ovšem všiml té hlášky o neúčinnosti zbraní.
Fígl spočívá v tom, že některá kouzla nelze kouzlit bez zásoby svěcené vody, což je položka označená jako HW pod základním popiskem každého z dotčených kouzel. Svěcená voda (Holy Water) se připravuje stejnojmenným kouzlem, klidně někde v klidu mimo boj. Stojí to samozřejmě manu a množství svěcené vody si lze určit z nabídky 1, 5 a 10 kousků. Má to svoje limity, ale ty jsou vidět v přiloženém obrázku, ovšem nic, co by bylo nějak na obtíž ... alespoň pro teď. Teprve se zásobou svěcené vody je možné Bless vykouzlit a to pak vydrží až do následujícího spánku. Efekt je opravdu úžasný.
Možná to bylo v tutorialu někde popsané, ale asi jsem to minul. Je to ovšem docela intuitivní, takže jakmile jsem se na ta kouzla více zaměřil, tak mi to poměrně rychle docvaklo
Není to vůbec špatný nápad, do určité míry je to analogie magických gemů z Might and Magic, akorát tady jste limitováni jen manou a nutností přípravy. Vampýr padl a zanechal mi svůj poklad.
To nejtužší v katakombách jsem měl nyní za sebou, takže jsem se pln euforie vrhl i na nebohé mumie a ostatní nemrtvou havěť. Zdatně odolávali akorát kostlivci, kteří jsou přeci jen tužší a početnější.
Na jihu jsem v hrobce našel kapitána Roberta, kterému jsem po boji uzmul jeho klobouk a později ho zanesl mořskému vlkovi do města. Byla to další postava, co pak město opustila.
Katakomby jsem pak pročistil komplet celé, protože tu už nebylo nic, co by mě dokázalo významně zastavit. Na obrázcích níže jsou vidět jak samotné katakomby, tak i mapa světa, aby bylo zřejmé, jak si který úsek vůči sobě stojí. Ve městě jsem se musel akorát stavit v chrámu, protože některé postavy podlehly nemoci, což vedlo v průběhu spánku až ke smrti. Podobně funguje i otrava, ale na tu znám kouzlo. Navíc ty negativní stavy nejsou ve hře nijak drastické, projevují se jen pozvolna.
Kdybych si infa o nutnosti posvěcení všiml dříve, asi jsem se mohl pustit dříve i do čištění katakomb, protože level 3-4 by na to býval stačil. Takhle jsem tím proběhl docela v pohodě, byť opět musím zdůraznit, že možnost svobodného save dělá své. Na 2. patře, které nese správně název Barracks jsem ovšem u obou pevných hlídek pohořel. Vůdce kostlivců bych asi nějak s náhodou dal, ale ducha nikoliv, protože ten si umí "zdraví" regenerovat. Ostatně obě potvory jsou později součástí úkolu, takže to celou situaci osvětlilo
Doupě (Lair) je, jak jsem již říkal, útočištěm nekromancera a po patře se prohánějí sukuby všech úrovní. Bojovat se s nimi dá i bez posvěcení, ale záleží na jejich počtu a složení. Krom nich se tu objevují staří upíři a v jednom místě je pokladnice trolů.
U trolů jsem poprvé komplet přešel na manuální boj. Doposud bylo výhodnější používat boj automatický, protože to vycházelo podobně a hlavně to probíhalo podstatně rychleji. Trolové mi však dávali zabrat, ale jakmile jsem přešel na manuální boj, tak jsem hned první boj dal jen s malým škrábnutím a zvládl jsem i druhý boj (trolové postupně posilují). Každá z těch hlídek totiž hlídá poklad určité hodnoty, proto jejich síla postupně políčko po políčku roste.
Nekromancerku jsem zkusil cvičmo vyzvat, ale byla to jistá sebevražda
Ona sama je docela silná a navíc má kolem sebe silnější verze sukub, takže bych musel být v boji rychlejší a silnější. Předpokládám, že i ona je součástí nějakého úkolu, takže není kam spěchat. Mě osobně tu nijak nepřekáží
Zastavil jsem se ještě u podivného meče, ale stále netuším, jak s ním pohnout. Heslo se nejspíše skládá z prvních písmen pomocníků hlavního záporáka hry, démona Amahaaru, ale to je taky jediné jméno, které zatím znám. Pročistil jsem tedy obě zbylé severní lokace a v nich jsem objevil spoutané duše muže a ženy, které jsem nejspíše tímto aktem osvobodil - cestu k nim jsem si musel probojovat.
S tím jsem Lair opustil a vydal se do Crossroad. Pavoučí hlídku jsem si opět střihl v manuálním boji, je to výrazně lepší, protože jsem mohl zapojit i kouzla Lathie - takový řetězový blesk není vůbec k zahození. Hadi se mi najednou zdáli lehčí a zkušenosti za jejich zabití mi potvrdily, že tenhle boj bych asi býval zvládl už dříve. Nicméně v lokaci jsou i tužší potvory
Na místě hadího hnízda jsem našel ještě očarovaný plášť a prak.
Cesta na východ vede do Moltenore, království trpaslíků, kde mě uvítali ocelí, takže jsem musel vycouvat. Cesta na jih pak vede pro změnu někam hlouběji pod horu. Jediná správná cesta je v tuhle chvíli na sever, kde má svou laboratoř alchymista, za kterým mě sem poslala cikánka Ariel.
Alchymistou je gnóm Dobrhom, který mi přislíbil pomoc. Město nedokáže čelit přečíslení armády Amahaaru, to bude v podstatě jeho konec, takže času není nazbyt, ale Dobrhom potřebuje ještě nějaký čas na svůj vlastní experiment, takže jsem od něj dostal dva úkoly. Jednak mám porazit oba silné nemrtvé v Barracks, abych městu ulehčil od možného útoku z více stran a pak mám zajít za trpasličím králem do Moltenore a nabídnout mu svou pomoc. Trpaslíci totiž musí pochopit, že Amahaaru se nespokojí jen s porážkou lidí, ale další na řadě budou trpaslíci. Po této rozmluvě jsem opravdu mohl svobodně vejít do Moltenore.
Zkušenostma a finančně jsem dost poskočil, takže mě nejspíše čeká další levelup a nejspíše bych už zvládl poslední úroveň obtížnosti v aréně. Měl bych se proto asi vrátit do města a zkusit potrénovat. Trpaslíci mi určitě nezadají nic snadného, takže dál se beztak bez tréninku asi nepohnu.
Musím říci, že s prokouknutím funkčnosti klerické magie se mi hnedle zlepšila nálada, protože hra najednou začala zase odsýpat a je vidět, že to vůbec není špatně nadesignované. Opravdu mě to začalo bavit. Raději si ovšem hlídám rozvržení savů, pořád čekám nějakou zradu
Minimálně vývoj postav by mohl být úzkým místem, ale vycházím z toho, že použitý systém se nebude tolik lišit od pravidel Might and Magic, takže postavy vedu správně. Ono mě to tím pravidelným přísunem bodů za levelup hodně připomíná Lords of Xulima, tady je ovšem možné přidat klidně všechny 3 body do jednoho atributu najednou. Časově jsem na rovných šesti hodinách.