Svět Might and Magic

Komunitní fórum stránek Svět Might and Magic

  • Březen 29, 2024, 00:44:55
  • Vítejte, Host
Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.
Pokročilé vyhledávání -
Strana: 1 ... 6 7 [8] 9 10 ... 21

Autor Téma: (Elemir) - Wizardry 8  (Přečteno 25053 krát)

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 7296
Re:(Elemir) - Wizardry 8
« Odpověď #105 kdy: Červen 16, 2018, 21:38:12 »

Po opuštění Mount Gigas se můj postup zpomalil. Vzal jsem to přes JV divočinu a vyčistil klášter na kopci. Nic snadného, ale nakonec jsem způsob našel :) Poté jsem se vydal na Rapaxský útes a cestou jsem to vzal přes Arniku, kde jsem Mookům nakonec Chaos Moliri sebral. Asi nemá smysl na cokoliv čekat. Rapaxský útes byla jinak chuťovka. Zprvu to vypadalo podezřele jednoduše, ale pak přituhlo.

Docela mi tu vadí, že za tak tuhé souboje je celkem málo zkušeností. Obtížností je to jinak docela vyrovnané. Celý útes ještě nemám, ale už mi chybí jen dvě drobnosti a můžu pokročit na nějaké nádvoří. Elemir mi dosáhl levelu 20 a ostatní opět v závěsu dohánějí. Pro kouzelnice byl klíčový level 17 - 18, obzvláště u čarodějky, kdy se odemkla kouzla 7. úrovně. Bishopku vlastně dusím na levelu 16. Ony z kněžek padají relativně často knihy a nerad bych si při levelupu zvolil něco, co se mohu naučit z nich.

U bojů ještě prskám, ale už je to takové standardní prskání a v podstatě jen u těch opravdu tužších bojů. Jednak jsem si na ten styl bojů asi už zvykl a pak mám i docela dobrou výbavu, takže samuraj občas exceluje. Samuraj navíc dosáhl síly 100 a díky tomu častému útočení mu rychle naskakuje Mocný úder. Oproti mému bojovníkovi je to skoro za každý boj jeden bod. Ninja už se také vzpamatoval, přezbrojení už konečně začíná zabírat a halapartna u něj překročila 60 bodů.

Nemám obavy, že bych to už nezvládl. Dnešek ukázal, že je to schůdné a v případě nouze bych mohl jít s obtížností dolů. Musím však dodat, že hodně mi pomáhá sesílání portálů, díky nimž se dokážu vyhnout tužším respawnům. Magie nemá na Rapaxy moc smysl, na ty opravdu platí hlavně ocel.

Největší problém mám asi s přetížením, protože na útesu skoro z každého něco padá a zatím jsem neměl čas, jít to rozprodat :) Čekal jsem, že za přetížení bude nějaká viditelná penalizace, ale ty boje mi přijdou stejné. Až dokončím útes, tak se do Arniky vrátím. Mám tam navíc u Antona další zakázku.

Čas jsem zatím moc nepočítal, to si nechám až pro zápis do deníku, ale už se asi blížím 100 hodinám.
IP zaznamenána
This is the end ...

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 7296
Re:(Elemir) - Wizardry 8
« Odpověď #106 kdy: Červen 18, 2018, 15:59:46 »

Od rána smolím zápis a je toho opravdu hodně. Jednodušší pasáže už opět skončily, takže je to o něco náročnější na popis a hlavně trvá nějak to smysluplně roztřídit. Během psaní deníku jsem si dokonce v jedné části uvědomil, že jsem něco podstatného přehlédl, což byl ostatně smysl deníku, abych si v klidu určité pasáže znovu probral a zamyslel se nad jejich souvislostmi. V jednu chvíli to totiž vypadalo, že mě čeká už jen finále hry, ale moc se mi nezdál můj současný level (bojovník 21, ostatní v těsném závěsu). Vrcholek Nanebevzetí je celkem tuhý a byl by to asi podobný skok, jako finále v šestce. Samozřejmě jsem zatím neřešil dokončení zvolené aliance, ale to pokládám spíše za formalitu a zatím se tomu snažím pokud možno vyhýbat.

Zápasím tu hlavně s rozhraním pro interakci s objekty, protože v tomhle "hrubě" polygonovém 3D je zážitek něco hledat, obzvláště pokud dotyčná věc připomíná tu požadovanou jen vzdáleně :D Hodně věcí tak napoprvé míjím a mnohem hůře se mi tak hledají souvislosti. Třešničkou na dortu byl jeden klíč, který mi nešel do patřičné dírky ... prostě jsem musel nakráčet až těsně ke zdi, protože hra nejspíš usoudila, že mám příliš krátké ruce :D

Asi jsem si za ta léta v modernější 3D grafice odvykl. Přitom je to zvláštní, u Wizards & Warriors si na podobné potíže nepamatuju. Ne vše tam taky bylo jasné, ale u W8 je to častější. Navíc mě pořád rozptyluje možnost náhodného přepadení, takže nemám klid na podrobnou a pečlivou prohlídku okolí, ale to u W&W platilo také. Na druhou stranu mě to vše donutilo používat kouzlo Světla.
IP zaznamenána
This is the end ...

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 7296
Re:(Elemir) - Wizardry 8
« Odpověď #107 kdy: Červen 18, 2018, 21:04:51 »

Vstříc lepším zítřkům?

Musím přiznat, že takovéhle veletoče nálad jsem u hraní už dlouho nezažil :) Wizardry 8 není rozhodně první hrou, u které se mi to přihodilo a nebude ani poslední. Svého času jsem vztekle odhodil i Might and Magic VII nebo Icewind Dale II. Jsou dokonce hry, které jsem nikdy nedokončil a vím, že se k nim už nejspíše ani nevrátím. U Wizardry 8 mě to ovšem překvapilo. Příliš jsem se upnul na podobnosti s předchozími díly trilogie a asi jsem od hry čekal něco trochu jiného. Adaptace opravdu není snadná, ale s každou další hodinou se to začalo výrazně zlepšovat. Od minulých příspěvků do deníku se toho dost změnilo.

Na počátku Močálu jsem vskutku došel do bodu, kdy jsem reálně zvažoval, že hru definitivně ukončím. Už se mi zkrátka nechtělo Močálem probíjet, zcela mě opustila jakákoliv motivace a vůle postupovat vpřed. Hru jsem vypínal s tím, že to možná bylo naposledy a pomalu jsem začal sám sebe přesvědčovat, že vlastně o nic nejde. Nj, jenomže druhý den jsem si řekl, že to chce nějaký důkaz, nějak si potvrdit, že mám pravdu, ale jako na potvoru jsem v Močále podstoupil jen jeden jediný souboj :) Díky tomu jsem došel do Tryntonu a pak už to znáte.

Arnika byla zlomovým místem, protože jak jsem byl z té přemíry neférových bojů unavený, tak jsem se vrhl do úplně jiných činností a v tu chvíli jsem poznal, že osmička má i další vrstvy interakce, které jsem předtím zdařile ignoroval. Nikoliv, že bych o nich vůbec nevěděl, ale jejich zpracování mi zprvu přišlo dosti podivné. Ano, píši o rozhovorech a reakcích NPC na různé události. Ono to v té hře je, ale nesmíte se například nechat zmást dialogovým rozhraním. Témata je lepší psát hezky postaru - ručně. Okruhy témat pak vyplynou z dalších rozhovorů, nebo se skládají ze střípků informací získaných po světě, z různých událostí anebo od jiných NPC. Prostě klasika. Tahle detektivní činnost je něco, co je právě na Wizardry kouzelné.

Zpětně jsem se pak díval na úvod topicu a znovu jsem narazil na Richmondovo poznámku k míchání angličtiny s češtinou, takže nyní už se k tomu mohu vyjádřit. Příliš si nevybavuji, že bych doposud angličtinu nuceně využíval. Občas jsem něco zkoušel, ale to bylo dáno spíše tím, že jsem neměl úspěch s češtinou, tak jsem prubnul ještě angličtinu. Vesměs to beztak nikam nevedlo. Naopak, jsou dokonce věci, které hra v angličtině nabízí přímo v soupisu témat, ale postavy na ně nereagují. Musíte to skutečně vypsat česky, což může být problém, obzvláště pokud netušíte, jak jste se k dotyčnému rozhovoru předtím dostali ;) NPC jde číst myšlenky pomocí kouzla Mindread, ale funguje to poněkud zvláštně. Naštěstí dost klíčových věcí je poznamenáno v deníku. Takže opravdu nevím, kde konkrétně je angličtina nutná.

Reakce NPC na různé důležité události může být klíčová, protože osmička vás nenechá vysloveně na holičkách, vyžaduje to ovšem jednu drobnost - nesmíte se příliš odchýlit od předpokládaného postupu hrou. Osmička je sice zcela svobodný openworld, ale u posloupnosti úkolů už to tak docela neplatí. V tomhle ohledu jsem asi udělal chybu a příliš jsem tlačil na pilu. Jednak jsem se musel rozhodovat mezi větším množstvím možností a pak jsem si tím udělal hru na dlouhé hodiny příliš jednotvárnou, což byla asi největší chyba. A tohle vše jsem pochopil právě v Arnice.

Pokud jde o boje, tak to byla část, která u mě zaznamenala největší posun. Přestal jsem nad tím uvažovat a začal jsem to brát tak, jak to je. Spokojený s nimi asi nebudu nikdy, ale kupodivu mě přestala řada věcí vadit. Možná jsem si už zvykl. Sice se občas vztekám, ale je to hlavně u těch tužších bojů, kde je to víceméně o tom, že loadujete tak dlouho, dokud k vám hra není milosrdnější. Nejvíc mě na osmičce vadí ovšem to, že řadu účinných pomocných kouzel smíte použít až během boje. Dost často to vypadá tak, že na počátku boje odklikáte jeden rutinní postup, zahájíte druhé kolo a podle situace zhodnotíte, zda-li to má smysl nebo ne. Pokud ne, nastane load a celá rutina se opakuje. Je to úplně zbytečné zdržování, a když už to opakujete 20x, tak nějaké to sprosté slovíčko zkrátka padne ;)

Návrat do civilizace

Odchod z Mělčin neprobíhal hladce a o nic lépe to nevypadalo ani v Močále. V oblasti se vygenerovaly tužší potvory a hlídek viditelně přibylo. V jednu chvíli jsem měl pocit, že tudy neprokličkuji a opět mě čeká klasické kolečko bojů a respawnutých hlídek po každém odpočinku, ale jako zázrakem jsem byl nucen bojovat jen se skupinkou komárů. Bylo to asi to nejjednodušší, co mě tu mohlo potkat, protože po boji mi stále ještě zůstalo dost sil na případný další střet.

Jak už jsem dříve poznamenal, odhad tuhosti nepřátel, který hra nabízí na základě jejich levelu, je třeba brát s rezervou, protože i slabý protivník vám může zavařit. Komáři to snadno kompenzují svou početností a rychlostí. Byla by chyba je podcenit! Podobně to pak platí o Juggernautech na cestě Arnika-Trynton. Tyhle potvory mají pro změnu dost zdraví, takže než je udoláte, může být družina už dost načatá.

Okolí Tryntonu se oproti Močálu změnilo podstatně méně. Nepřehlédnutelná byla akorát silnější verze Hogara, který je skutečně nebezpečný, ale jinak zbytek osazenstva už zůstal stejný. Největší překvapení mě čekalo ve větvích Tryntonu, kde na mě stále útočily jen základní verze vos. Od paty stromu jsem se totiž vydal za Donem Barlonem, abych se podíval, co se změnilo. Nabídl mi možnost odkoupit pravé Astral Domine, ale cena dosáhla 93 000 zlatých, což v tuhle chvíli nepřipadalo v úvahu. Bojovat s Razukou určitě nebudu, ani cvičmo, naše úmluva ze sedmičky zkrátka platí, a o dostatek peněz se nebojím.



Z Tryntonu jsem vyrazil do Arniky a cestou jsem se stavil na hřbitově. Pořád mi vrtalo hlavou, jak to s tím oběšencem je a co provedla aktivace značek na náhrobcích. Hned dodám, že jsem na to nepřišel a na hřbitov jsem se poté vrátil ještě několikrát. Ve skutečnosti se jedná o dvě odlišné věci a postupně jsem pořešil alespoň toho ducha. Tušil jsem, že na něj budu muset něco použít a dokonce se mi to asociovalo se svěcenou vodou, ale osmička z pohledu interakcí s předměty není zrovna dotažená. Nevydržel jsem a nakoukl do fóra na Abecedaher, kde to bylo časté téma ;)

Svěcená voda je v pořádku, ale tenhle lektvar se zároveň využívá k seslání analogického kouzla (je to běžná spotřební věc) a jelikož jde zároveň o bojové kouzlo, tak ho zkrátka mimo boj nesešlete. To samé platí o použití dalších podobných lektvarů, takže když jsem chtěl lektvar vzít a kliknout s ním na ducha, tak jsem ho nemohl z kontextové nabídky vybrat. Lahvička se tedy musí uchopit přímo v inventáři, z inventáře poté vyskočit a teprve pak to jde. Je za to 1000 xp a osvobozený hřbitov.

Na místě vývojářů bych to býval udělal jinak, protože zamíchání běžných předmětů mezi úkolové, není zrovna šťastný nápad. Celkově nejsem z možností interakce nadšený, ale velkou vinu na tom má i to 3D. Doba notně pokročila a mám velký problém se adaptovat na 3D grafiku z počátku milénia. Osmička klade místy důraz na detail, ale přitom ho nedokáže dostatečně kvalitně zobrazit. Později se dostanu k jiným příkladům, kde to bude lépe vidět. Infotexty ve starých hrách měly prostě něco do sebe, osmička je krásným příkladem toho, jak je jejich nahrazení čistým vizuálem problematické.

Pokud jde o symboly na náhrobcích, tak s tím jsem nepohnul vůbec. Po několika návštěvách hřbitova jsem byl schopný najít akorát interaktivní místo v JV rohu zdi (sloupek nahoře) a tím to skončilo. Je to obdobné kamennému kruhu v Horské divočině, kde je podobně interaktivní oltář uprostřed, ale bez znalosti souvislostí to nejde. Z nikoho jsem navíc žádnou relevantní informaci nevypáčil. Ale ještě nejsem na konci hry, možná na něco přijdu :D



V Arnice jsem si to zamířil přímo k Mylesovi. Nabídl mi další společnou prácičku, o které se zmínil už před tím, než družinu při cestě do dolů opustil. Jde o místní trezor v bance. Podle Mylese k němu vede alternativní cesta skrze vězení. Přibral jsem ho proto do družiny a do vězení vyrazil. Mylese není nutné brát, ale pokud ho nevezmete, tak se naštve s tím, že jste ho podrazili.

Měl pravdu, podlaha v jedné cele ukrývala vstup do tunelu. Uvnitř jsme se srazili s jednoduchým slizem a na konci tunelu už se dalo pohodlně seskočit do místnosti trezoru. Očividně není tak střežený, jak se mohlo na první pohled zdát :) Uvnitř jsem našel celkem zajímavý loot, hlavně rapír Diamantové oči, který může bez problému nosit Jezebel (je to krátký meč vhodný i pro víly). Konečně tak má zajímavou zbraň i ona. Z trezoru se dá poté teleportovat přímo ven před banku, popř. to lze vzít dveřmi trezoru, ale tím se spustí poplach a dojde k zbytečnému boji. Takhle alespoň nikdo netuší, co se stalo.







S Mylesem už nás nic dalšího nečekalo, tak jsem ho propustil. Při dalším rozhovoru už nic nenabízí, takže jsem asi zároveň vyčerpal i možné vedlejší úkoly od něj. Nyní bylo na čase vyhledat Vi.

No, to se snadno řekne, ale realita je poněkud krutá. Zamířil jsem si to s družinou k He-Li, protože jsem tak nějak intuitivně očekával, že bude u své nejlepší kamarádky, jenomže nebyla! Vzal jsem to tedy dům po domu, ale opět bez úspěchu. Časem jsem se dokonce vrátil do Močálu ke vstupu do Bayjinu, ale ani zde nečekala. Nakonec jsem zjistil, že jde o bug a dost mě to štve. Chtěl jsem Vi v závěru dovést na Vrcholek Nanebevzetí, ale takhle mám asi smůlu.

Během obchůzky města a hledání Vi, jsem si postupně promluvil i s řadou obyvatel, takže jsem byl záhy mile překvapen, jak hra na některé události reaguje a poprvé jsem se tu setkal s nápovědou ohledně hlavního příběhu. Klíčovou postavou je lord Braffit a He-Li. Oba postup družiny průběžně komentují a zároveň poskytují družině novinky. Úplně první rozhovor s lordem Braffitem byl však o Vi. Začal zcela sám, postačilo jen, že jsem neměl Vi v družině, protože předtím před ní nechtěl mluvit.





Braffit mi pověděl o tom, kdo vlastně Vi Domina je a jak se dostala do opatrovnictví chrámu, včetně jejího pozdějšího odletu s Dark Savantem. Zajímavá byla pasáž o její rodině, konkrétně to, jakou úlohu její rodina na Dominu zastávala. Těžko soudit, nakolik je pro mě tato informace důležitá, hlavně teď, když se Vi "ztratila", ale nejspíše se to bez Vi obejde.

Rozhovor s Braffitem jsem ukončil, ale pak jsem si uvědomil, že jsem se ho chtěl ještě na něco zeptat. Při novém nakliknutí mě upozornil, že Dark Savant vytvořil alianci s Rapaxy. Je to poměrně důležitá informace, která má dalekosáhlé důsledky. Např. náš vztah k Rapaxům nebo drobné překvapení při pokusu o vstup na Vrcholek Nanebevzetí. Celé to směřuje k tomu, že cesta na vrcholek je nějak spojena s tímto krutým národem. To mi odpovědělo na otázku, zda-li si vybrat vlastní alianci už nyní, nebo zda-li se pokusit o průchod na Rapaxký útes (to jsem nakonec právě díky tomu zavrhl a jak se později ukázalo, nebylo to zrovna od věci).



Později se lord Braffit zmínil ještě o existenci Rapaxkého zámku a jeho možném propojení s Vrcholkem Nanebevzetí, takže mi tuhle domněnku nakonec potvrdil. Hra nejspíše počítá s tím, že si vyberete alianci co nejdříve a pak budete v rámci různých úkolů pendlovat mezi osídlenými částmi Dominu a hlavně budete častěji chodit přes Arniku. V takovém případě se k podobným informacím dostanete dříve. Poměrně důležitý je i rozhovor s Braffitem ohledně Mooků, protože díky němu jsem se dozvěděl, že na základnu Mooků v Arnice se dostanu jen jako vyslanec T'Rangů nebo Umpani. A proč je to důležité? Podle intra osmičky mají Mookové u sebe Chaos Moliri, třetí artefakt do sbírky.

Braffit mě ještě pochválil za získání Destinae Dominus, ale skutečné odměny se mi dostalo až od He-Li ... pití zdarma :D He-Li je oproti Braffitovi aktivnější v komentování širšího okruhu situací. Byla to třeba jediná osoba, která později zareagovala na naší krádež Chaos Moliri. Navíc má některé komentáře podobné s Braffitem, takže je to taková pojistka, abyste opravdu o nic důležitého nepřišli.







Rozhovory s NPC nebyly tím hlavním, co mě do Arniky přivedlo. Vedle hledání Vi jsem si šel prohlédnout záznamy z černé skříňky z raketoplánu Jan-Ette. Zamířili jsme proto na letiště a skříňku jsem zastrčil do čtecího zařízení. Zpráva byla čitelná a kompletní. Jan-Ette po celou dobu z Guardie sledovala Dark Savantovu loď Daedalus, ale jak už víme, nakonec byla sestřelena. Jan-Ette však stihla zaznamenat poslední známou polohu Černé lodi, která se nachází na souřadnicích 1x:1y:2z. Co s tím, mi bylo hned jasné, protože o budovu vedle jsem dříve navrátil sledovací zařízení. O lodi jako takové jsem se nic nedozvěděl, ale s pomocí zařízení jsem dokázal přepočítat souřadnice, takže jsem získal nový údaj - 10:24. Zatím netuším, k čemu mi to je, ale určitě se to bude časem hodit.





Poslední návštěvu jsem věnoval Antonovi, abych se podíval, jak je to vlastně s jeho kovařinou. Jakmile jsem zabředl do rozhovoru, tak mi došlo, že tohle už jsem z něj jednou dostal, ale už mě nenapadlo chytit se jednotlivých náznaků. Klíčovým slovem je zakázka, po které nabídne možnou výrobu několika kusů brnění a zbraní. Část požadovaných předmětů jsem měl, takže jsem začal Zynaryxovým brněním, což je kus plátu vhodný pro víly.



Některé ingredience jsou poměrně vzácné a na Dominu se nejspíše nachází jen v jednom exempláři, ale zrovna v případě Zynaryxového brnění se dají vyrobit hned dva kusy. Sice chvilku trvalo najít druhou lebku, ale jde to. Výroba brnění nějaký čas zabere, tak jsem toho využil k dalšímu rozprodeji lootu a pořízení Astral Dominae od Dona Barloneho.





V téhle fázi jsem se chtěl zároveň vrátit k mé původní myšlence o grindu na cestě Arnika - Trynton, ale výsledek nebyl příliš uspokojivý, tak jsem toho po nějakých 10 bojích zanechal. Přišlo mi to poměrně neefektivní a dobře jsem udělal. Nakonec jsem o nic nepřišel a dovednosti se mi rychleji dotrénovávaly i později v dalších lokacích. Nicméně jsem si jeden snímek při boji s Juggernauty pořídil :)



Bylo to právě těchto 5 hodin a 30 minut, které jsem strávil v Arnice a okolí, a které rozhodly o tom, že budu ve hře nadále pokračovat. Opravdu to byl začátek světlejších zítřků. Abych si to nepokazil, rozhodl jsem se nadále nechat vést hrou a ta mě postavila před volbu aliance.
IP zaznamenána
This is the end ...

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 7296
Re:(Elemir) - Wizardry 8
« Odpověď #108 kdy: Červen 18, 2018, 21:10:26 »

Těžká volba při výběru aliance? Nikoliv, rozhodnuto bylo předem ...

Popravdě jsem byl rozhodnutý předem a nešlo ani tak o možné ulehčení či cokoliv jiného. Rozhodl hlavně můj průzkumnický duch a sympatie, které si u mě Umpani získali už v sedmičce. Na Martenově útesu jsem měl prozkoumané skoro vše, zatímco hora Gigas pro mě byla velká neznámá. Navíc jsem chtěl zjistit, jak je to s Mělčinami a vstupem do hory, nebo jak souvisí aliance s uvězněným kapitánem Glumphem v Bayjinu. T'Rangové u mě přeci jen měli ještě vroubek za Guardii.



Došli jsem opětovně do Základního tábora Umpani a promluvili si s kapitánem Balbrakem. Nábor je poměrně snadný a jakmile jsme souhlasili, odeslal nás za seržantem Rubblem na taktická cvičení síly (STS) a do ruky mi vrazil identifikační kartu první úrovně (IUF úroveň 1). Díky ní nám Rubble už v průchodu do STS nebránil a odemkl dveře na cvičiště.

Cvičiště se skládá ze tří částí. Nejprve je to překážková dráha, poté následuje koordinace pohybů na závěsném mostě a nakonec souboj se cvičnými figurínami. Na konci už nás čekala jen pochvala a na stole ležela připravená IUF úroveň 2. S tím jsem se vrátili za Balbrakem.







Splněný nábor nám pomohl získat si důvěru a další mise nás zavedla zpět do Arniky. Měli jsme tu vyjednat prodloužení spojenectví s Mooky. Balbrak nám předal oficiální žádost a tu jsme poté předložili hologramu Screga. Ještě než jsme vyrazili, překecal jsem zbytek družiny k návštěvě místního baru. Nyní už by nás vyhazovat nemuseli :) Kapitán Bildublu nám nabídl pár lahví Starého Jacka a mezi řečí nám pověděl o pohřešovaném průzkumníkovi. Později jsme se dozvěděli, že jde o jistého Rodana, tedy abych byl přesný Rodana Lewarxe, což je tentýž průzkumník, co jsme se s ním potkali už na Guardii. Byl obhlédnout situaci okolo Rapaxů. V baru jsem zkusil zapříst ještě rozhovor se Saxxem, což je umpanijský bard k najmutí, ale nic jsem z něj nevymáčkl.

Hologram Screga nás v Arnice uvítal stejně jako předtím, ale nyní jsem mu mohl ukázat žádost od Balbraka, takže nás bez problémů vpustil. Uvnitř už jsem si mohl promluvit se skutečným Scregem a nahoře v patře nás čekal ještě Urg, kterého lze najmout do družiny. Screg se zabývá výzkumem Chaos Moliri a spojenectví s Umpani nám umožnilo, abychom se do trezoru s artefaktem mohli podívat. Chaos Moliri lze vyjmout, ale zároveň se tím otevře skrytá místnost s ostrahou. Balbrak nás důrazně varoval před možným použitím síly a tak mě napadlo něco jiného. Jednoduše jsem zkusil Chaos Moliri vyměnit za napodobeninu Astral Dominae, což mi přišlo jako výborný nápad. Opravdu to zafungovalo, ostraha zase zmizela, ale přeci jen jsem se bál důsledků, tak jsem prozatím Chaos Moliri nechal tam, kde je.





Od Screga jsem vzal potvrzení o spojenectví a donesli jsme ho kapitánu Balbrakovi do tábora. Vlastně ještě předtím nás stihl zaúkolovat. Tentokrát chtěl potvrdit přítomnost T'Rangů na Martenově útesu, konkrétně chtěl nějaký hmatatelný důkaz, tak jsem mu ukázal ruku mrtvého T'Ranga :D Předání potvrzení od Mooků pak spustilo nečekanou akci. Vyžádal si nás sám generál Yamir! Od Balbraka jsme dostali IUF úroveň 5 a měli jsme si pospíšit.

Poznámka: Balbrak se tvářil, že by nám další mise klidně zadával, ale celé to přerušilo právě předání zprávy od Mooků. Jakmile si nás vyžádal generál Yamir, tak už nás Balbrak nechtěl úkolovat. Zvláštní na rozloučení s Balbrakem bylo to, že nám naznačil možnou existenci misí okolo artefaktů, ale hra se v určitých ohledech začala chovat divně, k čemuž se za chvíli ještě dostanu.

Poněkud mě to zmátlo. Pořád jsem tu měl ještě ten problém s Glumphem z Bayjinu, ale ten možná nakonec s Balbrakem nesouvisí. Od Balbraka jsem se naopak dozvěděl, kdo je oním zmizelým průzkumníkem a co bylo jeho misí. Je to poměrně důležitá poznámka, jejíž význam mi došel až mnohem později, vlastně až během psaní tohoto záznamu :D Rodan byl sice na průzkumu Rapaxů, ale nikoliv v jejich zámku nebo na útesu, on měl špehovat nějaké Rapaxké ležení, což znamená něco, co může být klidně mimo území Rapaxů.



Balbrak nám za splnění úkolu s T'Rangy připsal kredit 2500 zlatých, který si lze vybrat v naturáliích u kapitána Kunara v zásobování. Krom toho nás na cestu ke generálovi vybavil přístupem k EWAXXu (aliančnímu počítači). Login: BOUŘE, Heslo: VELKÁŠPATNÁMÁMA. Je to velice užitečná věcička, protože se díky ní dá získat řada informací o postavách a přijít tak na pár zajímavých souvislostí.



Velitelství I.U.F sídlí v Hoře Gigas, což je v základu dvoupodlažní dungeon tvořený soustavou chodeb a jeskyní. První patro nemá žádný zvláštní význam. Za povšimnutí stojí akorát SV roh mapy, kde se v jedné odbočce nachází podivně vystouplá podlaha. Jedná se o zatěžkávací plošinu, která otevírá tajnou skrýš jižněji v chodbě. Plošinu jsem zatížil pytlíkem s práškem, který jsem mohl klidně postrádat. Vlastně tak trochu zajímavý je i JV roh mapy, kde je rozlehlejší bludiště chodeb a jedna unikátní potvora. Odměnou je tu hlavně lepší loot. Jinak z pohledu bojů je patro celkem přívětivé.

Druhé patro už je o poznání tužší, protože tady nás potvory dohnaly levelem. Celkově jde o menší patro, které obsahuje tři klíčové lokace. Na SZ je chráněná sekce s velitelstvím, na jihu se sama od sebe otevřela brána k podvodním jeskyním a na JV je cvičiště speciálních jednotek. Nesmím ještě opomenout teleport do domu poblíž chrámu Higardi, kterým se dá pohodlně cestovat mezi tímto patrem a křižovatkou k Arnice. Není to tak užitečné jako u teleportu T'Rangů na Martenově útesu, ale využít to lze.



Generál Yamir nás mile uvítal a požádal nás o pomoc s T'Rangy. Měli jsme se vypravit na Martenův útes a narušit transportér mezi Dominem a jejich mateřskou lodí Nargisst. Důvodem je rychlý populační růst T'Rangů, který převyšuje ostatní rasy na Dominu a jedná se tak o potencionální nebezpečí. Generál nám předal pulzní paklíč a pokyny k narušení počítače na T'Rangské základně. Prozatím jsem ovšem neměl v úmyslu s tím cokoliv dělat, protože z toho kouká akorát možné znepřátelení T'Rangů, byť generál Yamir není zrovna typickým zastáncem vojenského řešení problému s T'Rangy.

Na velitelství se nachází také taktické oddělení, kde si lze prohlédnout velkou nástěnnou mapu Dominu. Jsou na ní vyznačeny důležité body, které jsou v zájmu federace. Na západě je to území Arniky, na severu základna Umpani, na jihu základna T'Rangů a na východě nebezpečná oblast pod kontrolou Rapaxů. Zrovna ten východ stojí za větší pozornost.



Otevřený vstup do podvodních jeskyní mě trochu překvapil, čekal jsem, že ho budu muset otevřít manuálně, ale nejspíš se to opravdu otevřelo samo ve chvíli, kdy jsem získal možnost vstupu do hory. Poblíž tohoto vstupu je uzamčená sekce, která vyžaduje propustku nejvyšší úrovně, takže tu musí být ještě něco silnějšího, než IUF úroveň 5, ale to bude asi souviset s úkolem pro generála Yamira.

Lehce mě pak potrápil terminál taktického oddělení. Už dříve jsem od Balbraka po splnění úkolu s táborem T'Rangů získal IUF úroveň 3, se kterou jsem se měl hlásit na taktickém uvnitř hory (opět u seržanta Rubbla). Jenomže terminál se rozbil a zezadu vypadl kus krycího plechu. Pod ním byla trojice vypadlých drátů, ale když jsem na ně sáhl, dostali jsme všichni elektrickým proudem.



Je to poněkud nešikovné puzzle, smyslem je opatrně najet kurzorem ke kraji kabelových spojek a pak klikem jakoby kabely zasadit do správné pozice. Poté už lze kartu použít a otevřít si vstup na cvičiště. V první fázi jsme obdrželi raketomet a v druhé po nás chtěl seržant Rubble získat 5 vlaječek z místností s potvorami (různě tuhé boje, jednou z potvor je třeba džin a z něj vypadne džinovo oko - kovářský materiál). Odměnou nám byla IUF úroveň 4 ... mimochodem, IUF úroveň 5 nahrazuje všechny předchozí, takže to byla poněkud zbytečná akce.

Seržant Rubble mě však překvapil tím, že nás pro další úkol poslal za kapitánem Balbrakem, jenomže s ním nejde na téma misí už mluvit. Když jsem na Rubbla kliknul ještě jednou, tak nám poděkoval za záchranu Glumpha ... ?? A tím mě úplně dostal. Očividně jsem návštěvou Bayjinu před připojením k Umpani něco rozhodil. Ani ty známky z Mělčin nikdo vysloveně nechtěl (jdou strčit Balbrakovi). Časem jsem se proto vrátil do Bayjinu, abych si s Glumphem promluvil, ale ten už tu nebyl. Na zemi po něm zbyly jen jeho osobní známky. Pokrčil jsem rameny a holt se s nastálou situací smířil.



Na cestách mě v tuhle dobu začaly čas od času přepadat hlídky Savantovo androidů, které mi oznámily, že vědí o mém vlastnictví artefaktů, tak jsem se rozhodl svou sbírku rozšířit a přeci jen jsem zašel k Mookům Chaos Moliri ukrást. U Antona jsem si pak nechal vyrobit Ebenovou hůl pro bishopku a pomalu se připravil na cestu na Rapaxký útes.

Než jsem se však na útes vydal, šel jsem ještě dopořešit chrám na kopci v Jihovýchodní divočině. Boj se nevyvíjel dobře, dvakrát jsem ho skoro uhrál, ale stejnak mě na konci vždy jeden z Pánů smrti dostal kouzlem. Problém je, že Páni smrti jsou dost silní a místní Příslušnice kultu umí vyvolat elementály. Během chvilky tak čelíte značné přesile a do toho skoro každé kolo musíte odolávat smrtící magii. Královna čarodějek je v tu chvíli vedlejší. Ona sama je dost slabá.



Pomalu jsem s každým pokusem piloval taktiku, až jsem dospěl do bodu, kdy už to vypadalo mnohem nadějněji. Z chrámu je potřeba po nalákání vycouvat zcela rovně dozadu, tedy žádné zahýbání za zeď apod. Díky tomu jsem získal dost velký prostor pro kouzlení vlastních elementálů a hlavně jsem zvětšil mezery mezi příchozími protivníky. Ale ani to nakonec nepomohlo, musel bych prostě čekat, dokud mi i v této situaci hra ještě něco sama neulehčí (mohl bych třeba padlé slabší postavy po boji vzkřísit, ale zatím si zakládám na tom, že vždycky ten boj nakonec uhraji bez ztrát).

Při té příležitosti jsem u jednoho z takto nepovedených soubojů vzteky vyprskl a hru jsem po přerušení boje omylem uložil (potvory se mi nechtěně stáhly zpět do chrámu). Nicméně jsem nezpanikařil a v záchvatu vzteku jsem naběhl do chrámu znovu. Hm, jenomže kouzelnice už najednou nemohly elementály kouzlit, protože si to kouzlo vyplýtvaly v předchozím pokusu, takže jsem byl za to sejvnutí vlastně rád :D Udělal jsem si cvičmo jeden pokus a pak je komplet rozdrtil. Po královně zbylo její srdce a dole v kryptě jsem našel prima křižáckou výbavu, tedy hlavně meč Spár a Bumerangový shuriken. Sarkofág hlídala trojice mumií v čele se Zubatou a tady jsem získal druhou lebku pro Zynaryxové brnění.











Po tom pookřátí v Arnice bylo připojení k Umpani hotový balzám, který mi pomohl zapomenout na všechnu tu dosavadní rutinu a nalil mi novou sílu do žil. První vážný boj byl až ten s ochrankou Královny čarodějek. Do té doby jsem se nemusel příliš snažit. Navíc u Umpani lze získávat zkušenosti i za mise, takže jsem neměl důvod boje záměrně vyhledávat. Levelem jsem se dostal s bojovníkem někam na 18, spíše kousek pod 19 a ostatní byli jako obvykle v různě velkém závěsu. Musím dodat, že později se ty levely začaly srovnávat lépe. Časově jsem se posunul o dalších 12 hodin a 15 minut, celkový čas ve hře tedy činí 93 hodin a 45 minut.

Odpočinková fáze trvala necelých 18 hodin, kdy jsem se věnoval kecání s NPC a budování vztahu s Umpani včetně přidružených aktivit. Přitom nemám alianci dotaženou do konce, ale to bych nechal až na později podle toho, jak se hra bude dále vyvíjet. Bylo na tom opravdu krásně vidět, jak hra počítá s odlišným postupem průchodu. Pokud bych se nyní rozhodoval znovu, tak bych se asi volnému průzkumu zcela vyhnul a více bych si hleděl nalinkované trasy skrze jednu z frakcí.
IP zaznamenána
This is the end ...

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 7296
Re:(Elemir) - Wizardry 8
« Odpověď #109 kdy: Červen 18, 2018, 21:12:22 »

Rapaxký útes

Cesta na útes je poměrně jednoduchá, protože sem vede krom klasické cesty skrze Horskou divočinu ještě teleport ze základny T'Rangů v Martenově útesu. Celá lokace je poměrně spletitá a jednotlivé úseky od sebe oddělují lávové proudy. Na orientaci je to trošku horší, protože úseky se zpřístupňují postupně tím, jak nacházíte potřebné předměty, nebo jak dobře sledujete okolní dění.



Hned na počátku jsem se srazil s poměrně slabou hlídkou Rapaxů, až mě v tu chvíli zatrnulo, ale je to jen zdání. O chvilku později už jsem sváděl mnohem vyrovnanější souboje. Hiearchie Rapaxů připomíná feudální Japonsko, takže je to tu samý zdatný bojovník. Navíc Rapaxové jsou velmi odolní vůči magii a hlavní nevýhodou je, že umí chodit ve velkých skupinách. Můj současný level a schopnosti byly tak akorát. Nedal jsem jen jeden typ náhodné hlídky, kde bylo plno templářů. Nenašel jsem prostě vhodný způsob, jak se krýt před jejich magií, takže nás nakonec dostali.

Na počátku jsme měli celkem 3 možnosti, kam se vydat. Cesta před náma ovšem brzy končila u lávy. Vrátili jsme se proto zpět a vydali se na východ. Bylo to čistě spontánní rozhodnutí a pořád jsem měl cukání, že by to chtělo brát oba směry rovnoměrně. Časem jsem však přišel na to, že západní cesta vede taktéž do slepé uličky, tedy za předpokladu, že se vydáte na západ hned po vstupu na útes.



V jednom záhybu východní části jsme našli kus obsidiánu a za záhybem jsme vystoupali nahoru a na most. V tunelu už čekala hlídka Rapaxů a bylo to o něco náročnější. Dole jsme sice už bojovali se samuraji, ale to docela šlo. Rapaxští střelci jsou ze zdejšího osazenstva nejméně nebezpeční, ale obvykle je doprovází veteráni nebo jiné silné melee charaktery.

Z mostu byla vidět cesta pod námi do části útesu, kam se nedalo dostat. Už dole jsem si všiml zbořeného můstku přes lávu, ale nezdálo se, že by to byl nějaký interaktivní prvek k opravení. Cesta pod námi však vedla záhybem kamsi nahoru a nad nás, tedy opět do nepřístupného místa. Prošli jsem tedy pod další skálou a před námi se objevilo vězení.

Jsou tu celkem tři uzamčení vězni, ale mechanismus k mřížím nebylo nikde vidět. Šlo tu akorát spustit mosty přes lávu ke každé z cel. Na jih vede cesta k dalšímu mostu, kde jsme se prvně setkali s ženskými postavami Rapaxů - Rapaxké zasvěcenkyně. Nejsou nijak silné, ale cesta přes most vede do chrámu, kde se nacházejí ještě kněžky a s těmi už je to o poznání horší.





V chrámu se dá získat klíč od svatyně a s pomocí trojice pák je možné odblokovat vězeňské cely. S vězni nemělo moc význam mluvit, navíc mě během chvilky dohnala respawnutá hlídka templářů. V téhle fázi hry jsem proto nasadil ve velkém portály. Příslušné kouzlo umí hned 3 moje postavy a brzy jsem zjistil, že to byl velmi dobrý nápad. Respawnuté hlídky mají vždy jakoby náskok a objeví se zrovna poblíž bodu, kam se portnete. Je prostě vidět, že hra notně podvádí :D

Cestou k chrámu jsem si všiml přerušeného zábradlí, ale dole byla vidět hlídka samurajů, takže jsem místo toho prošel zpět k věznici a pokusil se o zmíněnou rozmluvu s vězni. Za chvilku jsem však pelášili po mostě dolů a zpět ke startu :) Byla opravdu klika, že jsem ten portál u vězení nastavil, protože průchod útesem znamená neustálý boj s hlídkami.



Došli jsme až do startovního bodu a konečně jsme mohli prozkoumat západní směr. Na konci tunelu se spustila krátká animace s nějakou ohnivou potvorou. Ta pak odešla přes lávu někam doprostřed lokace. Bylo to takové první varování. Zdejší cesta totiž končila uzamčenou mříží a na jih od ní bylo další malé vězení a v něm Rafe. Nj, jenomže z místnosti naproti Rafemu vyběhla dvojice mrtvol a do zad mi vpadla výše zmíněná hlídka templářů. Nějak se mi je povedlo setřást s pomocí portálu, ale hlavní dík patří spíše náhodě.







Rafe by rád uprchl, ale jistá Al-Sedexus mu vypálila na ruku cejch smrti, který značí, že nyní patří Pánu lávy ... jinými slovy je to jeho oběť. Pán lávy je ta potvora, co jsme viděli v animaci. Rafe potřebuje na odstranění cejchu jasanovou hůl, tak jsme mu přislíbili pomoc. Ještě než jsme odešli, tak jsem díky kombinatorice otevřel zámek k mříži a z cely si vzal vězňův řetěz, který ležel kousek za Rafem.

Cesta dále vedla zpět k chrámu a pod přerušené zábradlí. Tady jsme zjistili, že mříž směrem k Rafeho vězení je zdvojená a ovládání je uvnitř. Musí se ovšem začít z této strany a pak se jedná o prima zkratku mezi vstupem na útes a teleporty. Ale to bych předbíhal :) Z prostranství pod chrámem se dá dostat do dalšího vězení, tentokrát plného mrtvých Rapaxů. Dalším místem jsou lázně a nakonec jedna chodba s uzamčenými dveřmi.

Když jsme však šli do lázní, tak se spustila krátká animace a stěna vedle nás se propadla. Za ní se objevil otvor do chodby za zamčené dveře, ale přímému postupu bránila žhavá láva. V tomhle bodě chodby do lázní je stěna podepřena a kupodivu stačí jednu z podpěr strhnout a lávu zavalí kamení ze stropu. Chvilku tedy trvalo, než jsem si toho všimnul. Na konci nové trasy nás čekala dvojice teleportů.





Teleport rovně vede do části pod mostem k chrámu. Je tu uzamčená brána do nějaké další svatyně a cesta na sever vede na dvůr Rapaxkého zámku. Přišlo mi to nějak rychlé, tak jsme se vrátili a vzali to teleportem na západě. V tu chvíli jsem se objevili na skalní římse nad mostem. S pomocí klíče ze svatyně jsem odemkl cestu dále.

Naproti dveřím jsou pokoje velekněžky, ale v cestě stojí dost nebezpečná a snadno přehlédnutelná past. Kupodivu jsme se jí vyhnuli hned napoprvé. Zaujaly mě totiž kovové desky po stranách vysunutých mříží. Jedna z desek přitom obsahuje ovládací mechanismus pastí. Pak už byla cesta poměrně bezpečná a to včetně souboje s velekněžkou. V jejím pokoji jsme našli něco málo lootu a vábící kámen.











Cesta od pokojů vede ven na místo, kam původně vedl zbořený můstek. Je tu ohnivá kopule a v ní byla vidět hůlka. Kopule byla uzamčená zámkem, ale naštěstí jsem tušil, oč tu jde. Někde v předchozí části útesu jsem našel Oheň zhášející hůlku, což je předmět, který jsem musel identifikovat, takže jsem si ho rovnou lépe prohlédl. V popisu hůlky bylo uvedeno, že její tvar připomíná klíč. Je to opět neúkolový předmět, ale hned musím dodat, že celá pasáž s osvobozením Rafa je nepovinná. Ale to jsem samozřejmě netušil :)

Po odemčení zámku na nás bafl Pán lávy, neboli Lávový lord. Nepříjemností souboje s ním je fakt, že si na pomoc přivolává ohnivé elementály a čím déle boj trvá, tím více jich bude. K tomu má dost slušnou ránu. Obě kouzelnice jsem musel proto ochránit kouzlem Anděl strážný a Pána lávy co nejrychleji usekat. Zabralo mi to řadu pokusů a vyhrál jsem za poněkud zvláštní situace. Pána lávy při jednom pokusu popadl strach a namísto rovného boje jsem ho po celém place naháněl a postupně usekával.







Uvnitř kopule byl krom jasanové hole i útesový klíč, ale vůbec netuším, k čemu je dobrý (nepřišel jsem na to ani později v zámku). S jasanovou holí jsem se zastavil u Rafa a ten mi za odměnu pověděl, jak se dostat do svatyně Al-Sedexus. K tomuhle účelu potřebuji právě vábící kámen, který se pak použije na uzamčenou bránu na severu.







Jenomže po vložení kamene socha nad bránou ožila a na zem seskočil démon El Dorado. Na pomoc jsme si preventivně přizvali elementála, ale bylo to asi zbytečné. El Dorado není pro bojovníky ničím vyjímečným. Má sice dost zdraví, ale taky má slabší útok. Pro mágy to ovšem musí být zábava, protože jeho magické odolnosti jsou dost vysoké.

Uvnitř svatyně jsme spatřili ženskou postavu. Na první pohled vypadá Al-Sedexus jako Rapaxká žena, ale ve skutečnosti jde o čistokrevnou démonku. Pokusem o rozhovor jsme jí překvapili, ale jak se ukázalo, ona nás vlastně čekala. Máme prý v hradu vyhledat templáře. Poté zmizela.









Za povšimnutí stojí zejména statistiky Al-Sedexus, protože ty se v průběhu hry postupně mění. Zdraví jí třeba vzroste až na dvojnásobek. Nebudu zastírat, že je to jen nějaká kuriozitka, samozřejmě hned při prvním setkání s Al-Sedexus mě napadlo, že s touhle postavou budeme zřejmě bojovat, a když na to opravdu došlo, tak mě ta změna zdraví dost překvapila.

Z útesu jsme udělali krátkou odbočku do Arniky, protože na útesu skoro z každého protivníka něco vypadlo, takže poměrně brzy byla celá družina přetížená. Na boj to kupodivu nemělo výrazný vliv, ale docela jsem se obával rozprodeje a nového třídění inventáře :) Přeci jen jsem našel i užitečné kousky výbavy, takže bylo na čase družinu zas o kousek vylepšit. Anton mi mezitím dovyrobil Ebonovou hůl a He-Li si do nás rýpla za ukradení Chaos Moliri ...



Levely mi na útesu opět naskákaly, ale nebyl to až tak úžasný posun, jak bych si přál. Souboje s Rapaxy jsou sice tuhé, ale zkušeností je za ně paradoxně málo. Časově mi útes zabral 5 hodin a 30 minut, následný rozprodej lootu pak zabral hodinu a půl. Celkově jsem se tedy posunul na 100 hodin a 45 minut.
IP zaznamenána
This is the end ...

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 7296
Re:(Elemir) - Wizardry 8
« Odpověď #110 kdy: Červen 18, 2018, 21:14:31 »

Rapaxký zámek

Z Arniky jsme se na Rapaxký útes přenesli pohodlně portálem, který jsem vytvořil kousek před vstupem na Rapaxký dvůr. Samotný dvůr je poměrně jednoduchý koridor, ale po ochozu dvora je rozmístěno několik jednotek, které pak zaútočí vesměs najednou. Boj to není složitý, ale je zdlouhavý, protože střelci třeba zůstanou nahoře na ochozu a pálí to do družiny ze všech stran, zatímco melee protivníci brání družině v pohybu. Nedá se tu ani moc schovat, vracející se jednotky obvykle schovanou družinu zahlédnou a vyvolají boj znovu. Přesto se mi boj podařilo párkrát přerušit a nepřátele si více roztáhnout po ploše, takže na nás nenaběhli hned všichni najednou.







Rapaxký dvůr má ovšem jednu ohromnou výhodu, je to místo bez respawnu potvor, takže se tu dá bezpečně odpočívat. Na druhou stranu to signalizovalo, že před námi je něco méně přívětivého :) A pocit to byl správný! Stačilo vejít do zámku.

Zámek se skládá ze tří poschodí, která se od sebe výrazně liší. Jednak vzhledem a pak hlavně z pohledu bojů. Bojové je v podstatě jen přízemí, ale to na počátku samozřejmě nevíte. Vstupní hala se pro nás navíc na dlouho stala jediným místem, které jsme ze zámku viděli, protože hned s prvním bojem na nás postupně vyběhlo snad celé osazenstvo patra.



Bylo to hodně bojů, vůbec jsem je nepočítal. Pokaždé, když se nám povedlo boj přerušit (nepřátelé nás ztratili z dohledu), tak jsme vyšli na dvůr přespat. Po návratu pak boj pokračoval. Zprvu se zdálo, že nepřátelé postupně ubývají, ale byla to falešná naděje. V hale se sice rozhostilo ticho, ale brzy jsme narazili na respawn potvor. Mezitím jsme stihli projít celou jižní část hradu a jako na potvoru jsem nikde nenastavil portál. Jakmile došlo na respwavn, museli jsme se do haly probíjet znovu. Naštěstí toho už nebylo tolik, protože v té první várce proti nám musely napochodovat snad i pevné hlídky. U respawnu jsem napočítal zhruba standardní dvě hlídky.



V jižní části je dvojice schodišť. Každé má směr nahoru i dolů. Uprostřed je potom obchod kováře Ferra, což bylo v tu chvíli jediné přátelské NPC tady dole (tedy vyjma dvou templářů na severu, ale k nim jsem se dostal až později). Ferro mě odkázal na templáře, ke kterým bych se prý mohl přidat a při dalším rozhovoru mi pověděl, že se po mě sháněl král, kterého najdu v jeho ležení ... tady si vzpomeňte na souvislost mezi tím, co řekl Ferro a co kapitán Balbrak. Král podle Ferra zajal zvědy T'Rangů a Umpani. Nj, jenomže já jsem nabyl mylného dojmu, že král se bude nacházet v zámku a tohle mi došlo až později :) Nějak jsem pro to množství bojů a událostí v zámku na rozhovor s Ferrem zapomněl.



Ferro je stejně jako Anton obchodník a prodává celkem zajímavé, leč dost drahé kousky výbavy (klidně i okolo 100k zlatých). Krom toho se taktéž věnuje zakázkové výrobě, ale z toho co mám, by mi vytvořil jen méně užitečné věci - vzhledem k mým preferovaným dovednostem. Časem snad najdu něco, co by mi přihrálo užitečnější věci.

Na západ od obchodu Ferra je výtah na plošinu nahoru, kde je uzamčená skříň. Pod výtahem je šachta se žebříkem, což souvisí se sklepením. Pro cestu z/do sklepení je však potřeba výtah vyvézt nahoru. V chodbě nad kovárnou je nepřístupná místnost pokladnice, do které podle popisu vede cesta seshora, ale doposud jsem žádnou nenašel. Na západě patra jsme dokázali projít ještě do lázní, ale pak už nás dostihl respawn. Při jedné světlé chvilce se nám podařilo prokličkovat ke schodišti a u něj jsem vytvořil portálovou značku.







Postup do severní části patra nepřicházel v úvahu, protože na respawnuté hlídky se opět nabalily i pevné hlídky. Jen boj s respawnutou hlídkou nás stál dost sil, takže plynulý postup opět nepřipadal v úvahu. Namísto toho jsme zamířili do sklepa.

Sklepení je o poznání menší a skládá se ze dvou samostatných oblastí. Měli jsme kliku, že jsme vstoupili rovnou do vězení, protože to je skrze skrytý průchod spojeno se SV schodištěm. Z vězení se dá navíc dostat do výtahové šachty ke kovárně. Teprve schodiště u kovárny vede do druhé části sklepení, ale to tvoří jen jedna menší místnost se zapastěnou skříňkou.





Vě vězení jsme se utkali se strážcem a za mřížemi jsme objevili uvězněného Rapaxe, ale zatím jsme to nechali být. Zámky na mřížích jsou už komplikované a s tím Bezzub nedokázal pohnout (později mu obě kouzelnice vypomohly kouzly, takže musel řešit mnohem menší počet západek - poměrně dobrá taktika, která šetří nástroje odstranění). Problém byl v tom, že zamčených věcí je ve sklepení více, včetně většiny běžných dveří a to je ostatně pravidlem pro celý zámek.

Uprostřed sklepení je místní hostinec, kde jsme se nechtěně připletli do potyčky mezi opilými a otrávenými Rapaxy. Opilí byli na naší straně, takže jsme jim pomohli. Za jedněmi dveřmi se skrývala ještě dvojice dalších otrávených Rapaxů, ale tím veškeré boje ustaly. Na západě od hostince jsme za dveřmi objevili opilého Konstábla, ale nic se mi z něj nepodařilo vymáčknout.



Sklepení se tedy stalo pohodlnou spojnicí severní a jižní části přízemí a zároveň místem, kde se dá bezpečně odpočívat. Už nebylo nutné chodit až na dvůr. Přinejmenším to pomohlo s nadmírou soubojů. Největší legrace ovšem nastala ve chvíli, kdy jsme cvičmo vystoupali do patra.

Horní patro zámku je rozdělené na interiérovou a exteriérovou část, která zahrnuje střechu zámku. Zdejší hlídky tvoří hlavně templáři, kteří se vůči nám chovali neutrálně. Časem jsem zjistil, že jsme se bojům v přízemí mohli klidně vyhnout. Stačilo jen poslechnout Al-Sedexus, vyhledat nejprve templáře a splnit jednu drobnou podmínku :)

Horní patro je složité na popis, automapa tu funguje poněkud jinak a je to právě dané tím spojením obou částí, které jsou výškově rozčleněné. Uvnitř chodeb lze najít klíč od velkých mříží do soukromých komnat krále a královny, ale ty lze otevřít až směrem ze střechy. V komnatách je několik zajímavostí, které jsem si vyzkoušel, ale u něčeho jsem raději loadnul. V komnatách královny lze třeba nalézt vkladové potvrzení, které se použije u královské pokladnice. Nejprve nebylo jasné, co tu dělat, ale pak jsem si všiml, že sloup u zdi je podivně vyříznutý - je to potrubní pošta :) Odměnou mi byl královnin klíč, ale zároveň mi bylo oznámeno, že nebudu dobře vycházet s jednou frakcí Rapaxů. Klíčem se dá odemknout královnina truhla a v ní je kus zařízení pro portál do Arniky (je to jen jednosměrný portál). Raději jsem proto loadnul.



V místnosti před pokladnicí je ve zdi klíčová dírka, do které patří pro změnu králův klíč, ale ten lze získat jedině návštěvou královského velitelství. To je dostupné skrze pokoj prince, který je na střeše zámku. Pod postelí jeho pokoje je šachta, ale postel je potřeba odsunout za pomoci sochy v pokoji, kterou je nutné nejprve natáhnout klíčkem na zádech ... ano, při první obhlídce pokoje jsem si nevšiml, že ten polygon na soše je klíček :D Krom klíče je na velitelství plán na obsazení celého Dominu, což působilo vzhledem k technologické zaostalosti Rapaxů humorně, ale v souvislosti s jejich aliancí s Dark Savantem už to tak zábavně nevypadá. Králův klíč pak po použití otevře přístup k portálu do Temné věže v Arnice.



Na střeše se vyjma pokoje prince nachází velké Zoo. Pákou u jednoho z domků je možné mříže klecí otevřít, ale přesila potvor je značná a nepřišlo mi to hlavně správné, abych templáře prudil, když mě nechávají být na pokoji. Tuším, že to má něco společného s pokladnicí v přízemí zámku, možná časem to zkusím.







Pokud jde o prince, na toho jde narazit v místnosti s konkubínami uvnitř patra, ale promluvit se s ním nedá, protože poté, co družině vynadá, tak na ní konkubíny pošle a zmizí. Je to navíc zbytečný boj, lepší je prince vyprudit později, přinejmenším pro ten pocit, ale k tomu se dostanu v další kapitole ;)

Z horního patra se dá celkem pohodlně dostat ke schodišti na ochoz v severní části přízemí zámku. Má to tu výhodu, že se tím dá vyhnout většině hlídek. Na západě ochozu je dvojice templářů, kteří hlídají vstup do chodeb za mřížemi, ale zatím jsme je nechali být. Namísto toho jsme vyrazili doprozkoumat spodek pod ochozem, protože díky ochozu se nám podařilo celý trůnní sál, jak jsem tuto místnost identifikoval, vyčistit. Na trůně se schovával Prsten života a na západě vede cesta do kuchyně, kde jsme našli pěkný sekáček a konzervu z Trynií. Teprve nyní jsme zašli za templáři na ochozu.

Základní průzkum zámku mi zabral 6 hodin a 45 minut. Není to nijak rozlehlý dungeon, ale hodně to natáhly boje a pak i lehké tápání v tom, jak postoupit vpřed. V jednu chvíli se mi totiž podařilo minout cestu na střechu, ale naštěstí jsem o ní věděl, protože jsem se na ní dostal hned na začátku po výstupu z přízemí, takže se mi z hrozícího zákysu podařilo vymotat. Skvělé na zámku je to, že úvodní čistě bojovou pasáž vystřídají nebojové akce a řešení puzzlů.
IP zaznamenána
This is the end ...

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 7296
Re:(Elemir) - Wizardry 8
« Odpověď #111 kdy: Červen 18, 2018, 21:17:05 »

Templářem Rapaxů

Průzkum horního patra nepřinesl z pohledu postupu v příběhu nic nového, ale pořád nám zbývala část za ochozem v přízemí. Před jednou mříží stál Surdan a před druhou Saydin. Surdan nás svým rozhovorem překvapil, protože jedinou možností, jak se dostat za mříže, je stát se zasvěcenci. Tedy to přinejmenším slíbit. Ono v podstatě o moc nejde, protože ty mnohem důležitější dveře jsou z této strany beztak nepřístupné. Za Saydinem se pro změnu nachází vstup do Chrámu zasvěcení, ale Saydin pro vstup vyžaduje heslo. Kupodivu nevezme ani správnou variantu, pokud jste ještě nemluvili s Al-Adryianem, správcem Chrámu Al-Sedexus.



Celý háček spočívá v tom, že Rapaxké templáře má pod palcem právě Al-Sedexus a každý z templářů je jí životem zavázán. Iniciační obřad se bez ní neobejde a bez příslušnosti k templářům se nedá dostat k teleportu na Vrcholek Nanebevzetí. Má to i své výhody, ale o těch jsem mohl zatím jen snít.



Promluvil jsem proto se Surdanem a slíbil podstoupit obřad zasvěcení. Odemkl nám mříž a odkázal nás za Al-Adryianem. Ten nás seznámil s první částí obřadu, kdy mu máme z Chrámu zasvěcení donést trojici předmětů. Saydinovi máme říci, že nás posílá on. Saydin nás opravdu pustil, ale museli jsme nejprve zaplatit 9020 zlatých.

Hned na začátku jsem z podstavce sebral Zasvěcencův odznak a v místnosti vedle nás výtah u kadidla automaticky svezl o patro níže (podlaha okolo kadidla je pohyblivá). Středový sloup pod kadidlem je ve skutečnosti vysoký monolit a v každém patře obsahuje schránku s jedním z požadovaných předmětů. Pro jejich získání je však na každém patře potřeba porazit dvojici elementálů a zodpovědět otázku jedné ze služebnic Al-Sedexus.



V prvním patře je roucho a Al-Asaiz vyžaduje odpověď Tělo. V druhém je to přilba a Al-Madeus požaduje odpověď Mozek. V třetím a posledním patře chrámu je dýka a Al-Lur vyžaduje odpověď Srdce. Každou z odpovědí je potřeba si zapamatovat, protože jejich znalost se bude ještě hodit. Teleportem jsme se poté přesunuli na horní patro chrámu a vydali se za Al-Adryianem.





Od něj jsme se dozvěděli, že jedna z postav si má donesené předměty navléci a poté na oltáři Al-Sedexus vylít Temný lektvar. Pokud budeme hodni, Al-Sedexus se nám zjeví a požehná nám. Mříže Chrámu Al-Sedexus se otevírají pomocí Zasvěcencova odznaku, který se přiloží na čidlo. Mříž se otevírá neslyšně, tak pozor na to! ;) Chvilku jsem tam takhle tápal a čekal na nějaký zvuk, podobně jako u hlídané místnosti na základně T'Rangů :)



Nejprve jsem do roucha navlíkl Lacerta, přišel mi jako nejvhodnější kandidát. Poté jsem lektvarem klikl na oltář a zjevila se Al-Sedexus. Na její otázky jsem využil stejné odpovědi jako v Chrámu zasvěcení, tedy tělo, mozek a srdce. Poté jsem klik na Lacerta, jako že on se chce obětovat :D Družinu v tu chvíli přepadl spánek a Lacert zmizel v doprovodu Al-Sedexus ...







Když jsme se probudili, mříž za oltářem byla otevřená a my mohli vstoupit do místnosti s teleportem na Vrcholek Nanebevzetí. Al-Adryian nám pogratuloval a dále už si nás nevšímal. V místnosti s teleportem je kniha, kde jsme ke své hrůze našli naše čerstvě zapsaná jména - opravdu jsme se stali spojenci této násilnické rasy! Ve výklenku vedle jsme si mohli promluvit se Sexusem, což je Rapaxký mág k najmutí. Odemkli jsme druhý výstup z místnosti a poté testli teleport.

Hm, něco nebylo v pořádku. Lacertovi se podlomila kolena a namáhavým hlasem nám sdělil, že nyní patří Al-Sedexus a nemůže zámek svévolně opustit. Jediným řešení je Al-Sedexus zabít. Jenomže to půjde těžko, když náš hlavní bojovník je prokletý ... no nic, loadnul jsem a obětoval Bezzuba :D





Al-Sedexus podle Al-Adryiana odešla do svatyně na útesu, takže jsme za ní bez prodlení vyrazili. Cestou bylo pěkné sledovat, jak už nás nikdo nenapadá a všichni jsou přátelští, takže jsem se obával, že po konfrontaci s Al-Sedexus se to opět změní, ale chtěl jsem nejprve zjistit co a jak, a pak se teprve rozhodnout. Cestou jsme ještě vyprudili prince, ale konkubíny odmítli jeho rozkaz splnit :)



První pokusy o konfrontaci s Al-Sedexus nedopadly dobře. Pomalu jsem se vzdával naděje, že půjde jen o test. Čím dál více mi bylo jasné, že jestli tohle uhraji beze ztrát, tak mi bude jedno, že si Rapaxe znepřátelím. S každým dalším pokusem jsem piloval taktiku a čekal na chvíli, kdy mi hra pomůže s množstvím přivolaných templářů, protože těch bylo v jednom vrhu 4-8, takže poměrně výrazný rozdíl. Dost dlouho jsem tak opakoval stále stejnou rutinu a čekal, než se štěstí přikloní na mou stranu.

Lacertovi jsem dal meč z hrobky z Chrámu Higardi, kvůli jeho bonusu k poškození démonům a na pomoc jsem si za použití lektvarů a kouzel přivolal elementály. Původně měli být 3, ale nakonec jsem vyhrál souboj, kde mi aktivně fungoval jen jeden. Je to opravdu hlavně o štěstí. Lacert se přitom vyznamenal, protože v tomhle jediném boji usekal Al-Sedexus v podstatě sám. Ženský se hlavně snažily přežít její případné útoky a útoky templářů, s tím jsem měl nejvíce práce.







Po boji jsem si opravdu oddychl a ještě větší radost jsem měl ze zjištění, že templáře v zámku moje akce nijak nevyvedla z míry a všichni v zámku jsou nadále přátelští. Obřad zasvěcení a následná konfrontace s Al-Sedexus mi zabrala 2 hodiny a 45 minut, přičemž hodina a půl padla na samotnou Al-Sedexus.

Deaktivace bomby v Temné věži v Arnice

Když byla kletba a nebezpečí Al-Sedexus zažehnány, rozhodl jsem se pro postup do Temné věže v Arnice. Deaktivace bomby je poslední podmínkou pro úspěšný vstup na Vrcholek Nanebevzetí.



Průchod věží byl oproti Rapaxkému zámku pohodička a nic na tom nezměnila ani tužší hlídka v přízemí věže, v níž se objevil Behemot (takový přerostlý opičák). Největší problém tak paradoxně představovala deaktivace bomby pomocí čtveřice tlačítek. Princip jsem odhadl rychle, ale nějak jsem neměl sílu na systematický postup, tak jsem jen náhodně klikal, dokud jsem se netrefil :) Ani to tak dlouho netrvalo.





Věž má ještě jednu specialitku - nejde tu vytvořit portál, takže kompletní průchod je nutný. Nicméně dole se dalo přespat, proto mě hlídka s Behemotem nemohla rozhodit. Na konci přízemí jsme hupsli do teleportu a objevili se venku v Arnice. Během hodiny bylo hotovo.



Z Arniky jsme cvičmo vyrazili na Vrcholek Nanebevzetí, ale poměrně brzy mi došlo, že tohle ještě není pro nás. Elemir dosáhl levelu 21 a bafla na nás potvora s levelem 28. Rozhovor s Belou také nic nového neodhalil. Naštěstí jsem si díky zpětnému psaní deníku uvědomil pár souvislostí, takže pořád nám zbylo pár aktivit, které by nám s levelováním mohly pomoci namísto klasického grindu.

Pokud bych teď sečetl celkový čas, tak jsem se ve hře dostal na 111 hodin. Šestku jsem hravě překonal, sedmičku asi nedostihnu, ale třeba do Grimoire mi chybí ještě 15 hodin. Ovšem pochybuji, že za tu dobu opravdu osmičku dokončím :) Ty boje hru výrazně protahují a jelikož je přede mnou nejspíše finále, tak to teď určitě nebude o nic snažší.

Pokud jde o můj pocit ze hry, tak je to už lepší. Pořád sice platí, že si nedokážu představit další rozehrávku osmičky, ale už to ani kategoricky nevylučuji :) Rozhodně bych však sáhl po úplně jinak sestavené družině a nejspíše bych použil i méně postav.
IP zaznamenána
This is the end ...

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 7296
Re:(Elemir) - Wizardry 8
« Odpověď #112 kdy: Červen 19, 2018, 11:47:04 »

Dostal jsem se do poněkud zajímavé situace, možná by se dalo říci až patové :) Hodně dlouho jsem se vyhýbal klíčovějším rozhodnutím, ale teď asi stojím před tím opravdu zásadním. Dorazil jsem do válečného ležení Rapaxů a při řešení úkolu jsem se dostal do situace, kdy si musím vybrat mezi stranami. Buďto Rapaxe definitivně zradím, nebo zůstanu v patu jako neutrál. Má to nějaký zásadní vliv na hru? Nechce se mi zatím Rapaxe zrazovat, minimálně do té doby, než pro Ferra získám suroviny na výrobu speciálních předmětů (bojů v zámku už bylo dost :)).

Včera jsem kousek Vrcholku Nanebevzetí prošel, takže vím, jaký vztah ke mě Rapaxové zaujmou i bez patřičné volby. Celé to nasvědčuje tomu, že bych si asi vybrat měl. V táboře Rapaxů jsem si cvičmo promluvil ještě s královnou, která se stala královou vězeňkyní. I její osvobození vede postupně k variantě znepřátelení Rapaxů. Do podobné situace by mě asi zavedla i další práce pro Umpani, protože v táboře je samozřejmě vězněn Rodan Lewarx. Nedokážu posoudit důsledky těch voleb, ale předpokládám, že na můj postup Vrcholkem Nanebevzetí to nebude mít vliv.

Díky Rodanovi a jeho příteli v cele naproti znám nyní finální vztah Umpani vs T'Rangové, takže nyní vím, že klidně mohu pro generála Yamira jeho úkol splnit. Pravděpodobně tím začnu, protože nějaké levely nabrat potřebuji. Na Vrcholku Nanebevzetí je více vytuhlých potvor okolo levelu 28 a to asi za současné situace nedám.
IP zaznamenána
This is the end ...

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 7296
Re:(Elemir) - Wizardry 8
« Odpověď #113 kdy: Červen 19, 2018, 21:08:13 »

Zdá se, že jsem hru dokonale rozbil :) Nejsem schopný dokončit misi pro generála Yamira u T'Rangů (komunikační zařízení mi nebere povely). U T'Rangů jsem tedy zkusil alespoň pracovat pro ně, ale získané informace nedávají smysl vzhledem k tomu, co už vím z ležení Rapaxů. Nuceně jsem tedy koukl na Flamestryke na posloupnost úkolů a u mě jsem jakoby řadu úkolů u Umpani přeskočil. Vypadá to tedy, že pro Umpani jsem v úkolech skončil a čeká se jen na alianci spojenou s vysvobozením Rodana. U T'Rangů to možná dopadne úplně stejně.

Nezbývá mi, než se pokusit experimentovat, co která situace způsobí, protože teď si nejsem vůbec jistý, co je nutné a co ne. Teoreticky není nutné asi nic, ale pak mě čekají hodiny a hodiny grindu, než si budu moci dovolit průzkum Vrcholku Nanebevzetí. Je to jediné místo, které mi zbývá. V horším případě to ničemu nepomůže, ale moc možností asi už nemám.
IP zaznamenána
This is the end ...

petstr

  • Host
Re:(Elemir) - Wizardry 8
« Odpověď #114 kdy: Červen 19, 2018, 21:26:56 »

Elemire neboj se vlka nic :-) Já hru dokončil na levelu cca 22-24 a to jsem určitě 1 možná i 2 levely udělal až na vrcholku nanebevzetí. A nevzpomínám si že bych nějak extra musel souboje loadovat. Osvoboď Rodana, pošolícháš ještě něco málo pro Umpani, to by ti jeden level mělo dát, a směle do finále. Nemyslím si že v tuto chvíli by jeden dva levely měli hrát nějakou výraznější roli.
IP zaznamenána

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 7296
Re:(Elemir) - Wizardry 8
« Odpověď #115 kdy: Červen 20, 2018, 07:44:04 »

Mě to právě na tom vrcholku nepřišlo vůbec schůdné :D Ty základnější potvory byly v pohodě, ale pak tam na mě napochodoval nějaký hroznýš a mozkožrout, se kterými to byl dost nerovný boj. Mohl bych je asi obejít nastavením portálu, ale to se budu muset nejprve dostat za ně.

Chtěl bych dneska ještě zkusit část linky u T'Rangů, protože to včera vypadalo zajímavě a uvidím, co z toho třeba vznikne.
IP zaznamenána
This is the end ...

petstr

  • Host
Re:(Elemir) - Wizardry 8
« Odpověď #116 kdy: Červen 20, 2018, 18:22:57 »

A nenastavil jsi si vyšší obtížnost? Mě zarazilo už to že neustále loaduješ už na rapaxským útesu. Tam já procházel relativně v pohodě. Jasně sem tam bylo potřeba loadu, ale jinak to bylo spíš zdlouhavý než obtížný. Výhoda teda byla že jsem měl barda a ten po boji 2x-3x zadrnkal na kytaru a byly všichni uzdraveni :-)
IP zaznamenána

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 7296
Re:(Elemir) - Wizardry 8
« Odpověď #117 kdy: Červen 20, 2018, 19:18:12 »

Obtížnost mám nastavenou na normální. Na útesu jsem podle mě zas tolik neloadoval, vyhýbal jsem se akorát skupině 8-9 templářů, se kterýma se mi nechtělo bojovat. Pak víc loadů padlo na Pána lávy a sem tam ještě něco kolem. Víc loadů bylo až v zámku, ale opět šlo hlavně o vyhýbání se střetu. Vesměs jsem už u těch bojů věděl, co má jakou pravděpodobnost na úspěch. Pořád u mě platí, že dva boje a můžu odpočívat, což znamená nový respawn a to mě opravdu neba. Když to porovnán s dřívějšími fázemi, tak pro mě opticky loadů ubylo, ale těžko říci, jestli by to nemohlo být ještě lepší.

Poněvadž mě to taky přijde divné, protože včera jsem třeba pročítal jiné diskuse a u mě to vypadá poněkud jinak. Skoro si říkám, jestli na to nemá vliv ten import. Šílenost je, že mi ještě včera brněním prošli klidně i slabí komáři v Močálu. Ale jakmile se rozdíl levelů ještě zvýšil, tak se to otočilo. Je to však rozdíl více jak 10 levelů, což mi přijde dost. Čekal bych, že už rozdíl 5 levelů bude hrát v můj prospěch.

Dneska jsem začal čistit vrcholek a u Ferra jsem si nechal vyrobit Slonovinové ostří. Bezzubovi jsem pak strčil Mystické kopí. Všichni 3 bojovníci tak mají vyrovnanější poškození a je to znát. Cvičmo jsem ještě upravil formaci družiny. Škoda, že jsem nikoho nespecializoval na cepy, ten vampýří je opravdu hezký. Nejvíc mi vadí, že kritický útok je hodně ojedinělý. Někdy to mile překvapí, ale čekal bych ho častěji.
IP zaznamenána
This is the end ...

petstr

  • Host
Re:(Elemir) - Wizardry 8
« Odpověď #118 kdy: Červen 20, 2018, 21:09:36 »

To já právě neodpočíval téměř vůbec. Kouzelníci proti Rapaxům neúčinní, tak jsem nekouzlil, a tím pádem nebylo potřeba doplňovat manu, a zdraví řešil bard. tímpádem ten respawn nebyl pro mě tak markantní.

Co se týče kritických úderů tak to je kapitola sama pro sebe. Sice jsem to u samuraje i ninji cvičil, ale přišlo mi že to fungovalo jen na Rapaxy. Vzpomínám že když jsem poprvé zavítal do Tryntonu tak mě tam přepadla skupinka asi 6 Rapaxů, tenkrát mě dost převyšovali. Ale samuraj sundal 2 a ninja 1 během prvních 2 kol díky instant killu. Přitom do té doby a vlastně ani potom na jiné bestie nic. Až pak zas u Rapaxů. Něco jiného je možnost okamžitého zabití na zbrani, to mi přijde že funguje a i statisticky tak nějak odpovídá.
A není nic vtipnějšího než když ti hra nahlásí okamžité zabití u potvory která má poslední 3 životy :-)
IP zaznamenána

Elemir

  • Administrator
  • Zasloužilý člen
  • *
  • Příspěvků: 7296
Re:(Elemir) - Wizardry 8
« Odpověď #119 kdy: Červen 20, 2018, 21:44:03 »

Já bez odpočinku nemohl, protože kouzelnice mi nahazovaly Supermana, doplňovaly staminu a léčily, takže mana docházela tak jako tak. Zrovna vodní magii nemám tak dobře navýšenou, abych měl dost many. Bard je asi dobrá věc, ale Lili už je dávno kouzelnicí a po kořenech barda už snad u ní není ani stopy, tedy vyjma zlodějských dovedností.

Hodně dělá i formace, ale tady jsem musel opatrně, protože Jezebel a Bezzub se stále ještě učili používat nové zbraně, takže jsem jim nechával větší možnost bojovat. Kdybych věděl, na co se zaměřit, tak jsem to pořešil už dříve. Vím, přezbrojování v průběhu hry není dobrý nápad, ale mě bylo Jezebel líto, že si v osmičce moc nezabojuje :D Nakonec je stejně zase v zadní řadě.

Kritický útok je zajímavý. Statisticky to nevychází, ale pravidlem bývá, že to sundá právě načatou potvoru, jak píšeš. Mě se naštěstí stává, že to v horším případě padne, když má potvora už jen 1/3 zdraví, takže to pořád ještě má význam. Ale naproti tomu mám i situace, kdy sundám potvoru hned v prvním kole. Bezzub se třeba na vrcholku vyznamenal, na dálku dal IK jednorožci shurikenem. Na bosse to ovšem moc nefunguje. S IK jsem snad nesundal jediného.

Vlastně je vůbec zajímavé, jak je kritický útok v družině rozložený. Ninja Bezzub ho má nejvyšší a zároveň má v družině nejvyšší smysly, přesto Lacert jako samuraj rozdává IK častěji. A není to počtem útoků, protože na to množství tahů je to zkrátka u něj bída.

Damage v kole mám teď docela vysoký, ale pořád rozhoduje náhoda. Když potvora(y) začnou lépe, tak je to pořád dost o hubu. Ony mi vlastně můžou zavařit stejně jako já jim, rozdíl je ovšem v tom, že ony pořád pravidelně začínají. Je jen pár vyjímek, kde je tomu jinak. Díky tomu nemám moc času na inicializační nahození podpůrných kouzel. U Amita na vrcholku jsem byl rád, že blokl Pee Wee a já se tak mohl lépe obrnit. Pak neměli šanci ani jeden ;) Mozkožrouta jsem dal taky, ale to bylo spíš čekání na vhodný začátek, takže několik loadů, než jsem zjistil, že je dobré do toho boje zatáhnout vykouzleného elementála, aby odvedl pozornost.

Je to mnohem lepší, než to bylo dříve, to musím zdůraznit. Už to není taková houpačka. Jen ten respawn by mohl být střídmější. Ale už to od včerejška beru tak, že je jen otázkou času, než do finále dojdu, takže každý boj mě akorát přiblíží dalšímu levelu a zas se mi hra o něco zjednodušší ;) Je to asi opravdu tím blížícím se koncem.

Docela by mě zajímalo, kdyby si někdo vzal mojí družinu a ukázal mi, jak s ní zacházet. Je to zvláštní. Když si sednu k Wizardry 6 nebo 7, tak vím naprosto jistě, co mám dělat a to bez ohledu na družinu. Možná dělám něco špatně, nebo jsem něco přehlédl, ale sám už v tom moc možností nevidím.
IP zaznamenána
This is the end ...
Strana: 1 ... 6 7 [8] 9 10 ... 21