Cesta do nitra Guardie pokračujePod Bludištěm jsem narazil na rozlehlejší komplex členitých chodeb, který hlídal nový typ jednotek - roboti
Pokud jsem si ještě včera dopoledne myslel, že už mě nic nepřekvapí a vše bude pod mými meči a kouzly padat jak přezrálé hrušky, tak jsem se šeredně mýlil
Ne, není to takový extrém, roboti jsou akorát dost odolní vůči magii. Přitom celkem dost vydrží i proti běžným zbraním a disponují nepříjemnými single a plošnými útoky. Ochrana před kouzly a proti střelám dokáže zmírnit dopady, ale úplné terno to taky není. Nejtužší skupinka robotů mě čekala ve skryté chodbě na jihu. Hlídala tu vstup do Tomb of the Astral Dominae.
Po celém patře lze na různých místech najít na podlaze desky se jmény jednotlivých map, ale nic se na nich nedá dělat. Nicméně mi to alespoň potvrdilo existenci mapy jménem STARS. Mříž hrobky se kupodivu otevřela sama a já s obavami vstoupil.
Uvnitř nebylo nic. Dokonce se zdálo, že hrobka je již hezkou řádku let prázdná, ale uprostřed místnosti mi kdosi z družiny oznámil pár nesrovnalostí ohledně podlahy. Při bližším ohledání jsem nalezl zapastěné dveře, ale chyběl mi způsob, jak je bezpečně otevřít. V první chvíli jsem popravdě zajásal, protože nyní přišla ta pravá chvilka na terminál v New City a pokusit se pro tuto práci zlanařit Vi Dominu
Nikterak jsem neváhal a ihned jsem si z Black Ship vyžádal její složku. Vi Domina ovšem komunikaci sledovala a ze zvědavosti se na nás přišla podívat a prohodit pár slov.
Naneštěstí nebyla jediná, kdo komunikaci odposlouchával. V rohu místnosti se zablesklo a před námi najednou stál samotný Dark Savant. Rozkázal Domině, aby se neprodleně vrátila na loď a jakmile začala protestovat, tak jí bez milosti zpacifikoval elektrošokem. Mě si přitom nevšímal, akorát mi znemožnil přístup do složky Dominy.
Do této situace jsem se zkusmo dostal už dříve, ale předtím jsem nedokázal Vi Domině pomoci. Nyní jsem vlastnil ještě jedny přístupové údaje, které jsem získal v jeskyních pod Nyctalinthem. S nimi jsem dokázal dveře vězení odblokovat. Vi Domina se po chvilce probrala a varovala mě, že Dark Savant mě ignoroval jen naoko, ve skutečnosti budu jeho další cíl. Požádala mě, abych se poohlédl po nějaké vesmírné lodi a přitom se pokusil získat Astral Dominae. Na závěr rozhovoru mi předala transmitter, kterým ji mám v případě nálezu artefaktu přivolat. Narychlo si připravila lež o svém útěku a teleportovala se zpět na Black Ship. Ještě před tím mi však stihla sdělit, že její pravé jméno je Vitalia, které si její blízcí zkrátili na ono Vi.
V nadějném očekávání jsem vyrazil zpět do Tomb of the Astral Dominae a Vitalii vyvolal. Leč se ukázalo, že je tu houby platná, protože nemáme klíč
Bezva, celou dobu jsem si myslel, že ona je tím klíčem
To už jsem nevydržel a koukl na patřičnou zvídavou otázku do cluebooku. Rada to byla sice hezká, ale nebylo to nic, co bych předtím už nějak nezkoušel.
Je to vlastně dost blbý zákys, protože hra u tohoto úkolu vyžaduje notnou dávku štěstí. Na západních ostrůvcích poblíž Isle of Crypt je dvojice kamenů (pole o rozměrech 1 x 1). Už při první návštěvě jsem to tu důkladně prošmejdil s hledáním a kouzly Detect Secret a Locate Object, ale bez výsledku. Důvodem pro to vše byla zmínka v mapě CRYPT. Zkusil jsem to tedy znovu, a když to opět vypadalo beznadějně, tak jsem rozšířil okruh pátrání i na izolované břehy kolem. Při jednom návratu jsem byl omylem rychlejší než klávesnice a povedlo se mi poskočit vpřed hned o 2 pole. Přede mnou v tu chvíli stál jeden z těch kamenů a já skončil přímo v něm
Je to opravdu velká klika, protože oba kameny mají jen jednu iluzorní stěnu a já trefil zrovna tu správnou. Do této chvíle jsem neměl o iluzorních stěnách ve hře povědomí.
Uvnitř severního kamene se dá položit šperk ze skryté truhly z Chamber of Gorrors. Aktivuje se tím teleport v jižním kamenu, který mě přepravil k další soše, tentokrát s názvem The Prophet. Pomocí hledání jsem v ní našel ukrytý Locket of the Tomb a socha mi poté prozradila, že je to část klíče, kterou budu potřebovat uvnitř hrobky. Socha mi rovnou prozradila existenci puzzle v bludišti, z čehož jsem pochopil, že jsem se mírně předběhl. Horší bylo, že jsem neměl ponětí, kde najdu druhý klíč. Socha povídala ještě něco o vlastní krvi, čímž ale měla na mysli rodovou příbuznost a pak se zase odmlčela.
Locket of the Tomb skutečně nestačil, Vitalia potřebovala oba klíče. Nebyl jsem z toho moc moudrý. Řešení podle mě leželo v neprozkoumaných částech Bludiště.
Vzal jsem si k ruce znovu mapy jednotlivých pater a začal jsem rozvažovat, co jsem asi mohl přehlédnout. Po dlouhé době zírání do papíru mi zrak padl opět na šesté patro. Je tu velká místnost s pěticí propadel, rozmístěných do tvaru X. A proč opět? No, já jsem tuhle možnost zvažoval už při objevení šestého patra, ale k prostřednímu propadlu se normálně nelze dostat. V meziprostoru jsou totiž rozmístěny teleport-spinnery, které družinu vždy odkloní do jednoho z obvodových propadel. Je to otočka o 90° a pohyb vpřed. Samozřejmě jsem to zkusil obejít pootočením družiny, kdy jsem k prostřednímu propadlu zkusil přijít bokem apod., ale zdálo se, že vždycky skončím jinde.
Opět je to puzzle, kde je potřeba mít štěstí, protože při nových pokusech jsem zjistil, že směr rotace spinneru se mění, takže je nepředvídatelný, což bylo to, co mě poprvé zmátlo. Nyní se mi při jednom pokusu s natočením povedlo do prostředního propadla spadnout
Chvilku na to jsem držel klíč od zamčené mříže k propadlu na 3. patro a na něm jsem pro změnu našel mapu STARS.
Obsah mapy mě ovšem mírně zklamal, protože text neobsahoval nic konkrétního, jen filozofoval nad tématem cyklu života a odkazoval se na to, že se má začít od lidstva (mužů). Vrátil jsem se proto k druhému testu do City of Sky a vytáhl všechny dostupné materiály. Pointa se totiž skrývá v tom slově cyklus. Předtím jsem na to vůbec nešel špatně, správně jsem pochopil, že jde o asociace na Gaelin Stone a dokonce jsem správně odhadl důležitost světových stran a správně určil jejich pořadí. Akorát mi chybělo to, jakým způsobem je určeno pořadí tlačítek, proto jsem testy kombinací ukončil. Text na mapě mi tedy neřekl nic nového, ale donutil mě změnit a vyzkoušet jiný styl skládání kombinací a to zcela stačilo
Třetí socha už po mě nic nechtěla, jen mě vyzvala, abych se náležitě připravil. Přede mnou je prý část klíče. Tuhle poznámku jsem nechtěně ignoroval, zastínila jí totiž následující událost - za místností s testem je přistávací plocha a na ní je už pár století zaparkovaná kosmická loď
Dveře byly ovšem zamčené zevnitř.
Nechal jsem se lodí až příliš rozhodit, a když se objevily interaktivní prvky podobně jako u terminálu, tak jsem znejistěl, co mám vlastně dělat. Žádný vhodný předmět jsem neměl a rozhovor s lodí nikam nevedl
Namísto pokusů jsem se vydal hledat druhou polovinu klíče a vůbec mě netrápilo, že ta polovina souvisí právě s lodí
K lodi mě to navrátilo až časem a někde vzadu v hlavě mi znělo sdělení sochy proroka z ostrovů o krvi. Kdo asi tak mohl být majitelem této lodi a čím jménem bych se měl tedy představit? Na to mě ale navedla nápověda, za sebe jsem nečekal, že to bude mít tak přímočarou souvislost s testem. Uvnitř lodi jsem si vyzvedl Ring of the Globe a mapu GLOBE.
Cesta do fináleS oběma předměty jsem se vrátil do Tomb of the Astral Dominae a zavolal si na pomoc Vitalii. Zeptala se mě, zda-li nechám vyzkoušet klíče jí, s čímž jsem neměl problém. Stále jsem byl přesvědčen, že je pro tento úkol zrozená a neměl jsem důvod o ní pochybovat.
Dotkl jsem se prstenem medailonu a medailon se přemístil k Vitalii a začal zářit. V tu chvíli z podlahy vyjel podstavec s temným orbem.
Radost z úspěchu netrvala příliš dlouho, vzduch poblíž Vitalie se zachvěl a během chvilky se vedle ní zjevil Dark Savant. Než kdokoliv stačil zareagovat, Dark Savant Vitalii paralyzoval výbojem.
Dark Savant mi stihl pohrozit, ale nejprve si prý vezme Orb. Jenomže to mu jaksi nešlo, takže zůstalo jen u toho vyhrožování, které v zápětí přerostlo v boj.
Boj neprobíhal úplně hladce, zadařilo se mi až na třetí pokus. Polovina kouzel mi selhávala a to, co prošlo, tomu pro změnu polovina potvor odolala. Několik kol tedy trvalo, než se mi podařilo Savantovo ochranku zredukovat a přitom se udržet komplet na živu. Za boj bylo lehce přes 855k XP. Do boje jsem nastupoval na levelu 46-47, po boji byli všichni na konečných 48.
Trochu mě překvapilo, že je Dark Savant zdvojený, na to je to dost významný boss, ale nijak jsem to neřešil, podstatné bylo, že padl
Vitalii se výsledek střetu úplně nepozdával, asi nebylo nejlepší Dark Savanta rovnou zabíjet, ale nedal mi na výběr. Na řadu přišla obligátní otázka: "Co s ním?" Řeč byla samozřejmě o glóbu.
Vitalia si nasadila prsten a zamyšleně na něj upřela svůj zrak. Jeho funkce jí byla nejasná, ale jakmile se s rukou dostatečně přiblížila k podstavci, glób začal zářit. Všichni na artefakt upřeli svou pozornost, ale když jsem pohlédl na Vitalii, vypadalo to, že se dostala do tranzu, zcela fascinována tím, co před sebou má. Poklekla a odklopila si páska ze svého slepého oka a vyjekla úžasem. Snažila se nám přetlumočit, co vídí a její úžas gradoval - Astral Dominae obsahuje popis propojení hmoty a energie, samotnou podstatu života! Bylo zcela zřejmé, proč se Dark Savant snažil artefaktu zmocnit, Astral Dominae dává jednotlivci moc, stát se stvořitelem, ba co více, přímo bohem!
Nebylo to všem vše, Astral Dominae ukrývá mapu hvězdného systému, který Vitalia ke svému překvapení poznala, ale zatím nechtěla prozradit více. Nyní přišla na řadu otázka ohledně kosmické lodi. Přiznal jsem, že loď mám (Phoonzangovo plavidlo) a dohodli jsme se, že zatímco se Vitalia vrátí na Black Ship pro své věci, my se přesuneme do City of Sky a poté jí budeme kontaktovat. Neměl jsem zrovna dobrý pocit z toho, že jí necháváme jít na Black Ship samotnou, strážci jsou stále nebezpeční i bez ohledu na to, co se stalo s Dark Savantem, ale nebylo zbytí.
U lodi jsem opět použil Vitaliin transportér a s radostí jsem sledoval znamou hru barev a zvuků, která transport hmoty doprovázela. Něco bylo ovšem špatně a to něco se nám chvilku poté samo představilo.
Byl to Dark Savant a za sebou vlekl silně zraněnou Vitalii! Tentokrát byl Dark Savant skutečný. Rázem mi došlo, že ta dvojice předtím byli jen klony. Z bytosti přede mnou vyzařovala mnohem větší síla.
Nikdy Vitalii nevěřil, ale věděl, že my bychom mu mohli posloužit mnohem lépe. Vysmál se naší falešné radosti z vítězství a poté následovala řada obligátních frází o jeho vlastní moci, vládě a osudu galaxie ...
Nechal jsem ho domluvit, ostatně jinou možnost jsem ani neměl, ale jakmile se zmínil, že Vitalia zemře, tak jsem zbystřil. Naštěstí to byla jen hra, Dark Savant se rozhodl, že mi nabídne obchod - Vitalii výměnou za Astral Dominae. Mohl jsem si vybrat, ale ani na chvilku jsem nezaváhal.
Lidský život má pro mě mnohem větší cenu. Nesmím ani zapomenout, že Vitalia zná tajemství Astral Dominae a ví, co za mapu v sobě ukrývá. Těch důvodů je prostě mnoho
Pravdou ovšem je, že mi Vitalia za tu chvilku celkem přirostla k srdci a nemám důvod o její loajalitě pochybovat. Tohle nebyla jen zlovolná hra Dark Savanta. S Vitalií to nevypadalo dobře, ale nakonec se z bězvědomí probrala, díky Bohu! Nebyla příliš překvapená, že Dark Savant dosáhl svého, s lehkým úsměvem mi prozradila, že ví, kam letí. Pomalu se přesunula do křesla pilota, zažehla motory a nastavila kurz. Je čas odletět ...
Pár slov závěremFinále bylo poměrně hektické, začal jsem navečer a skončil hodinu po půlnoci. Sice jsem měl vše připraveno, ale rozklíčovat správný postup mi zabralo plno času a pobíhání. Nejvíce mi to zavařil zákys na ostrovech, na který se poté nabalila řada dalších věcí, které mě začaly svádět na zcestí a hodně rychle jsem se začal ztrácet v množství různých informací. Skutečně mě to docela rozhodilo a vědomí, že jsem kousek od finále, tomu moc nepomáhalo
Naštěstí jsem si vystačil jen se dvěma lehkými nápovědami, které mi napomohly rozpomenout se na příslušné pasáže a pak už jsem věděl, na co se soustředit. Čekal jsem mnohem přímočarejší finále, tohle už bylo opravdu moc komplikované, tedy vzhledem k nárokům na pozornost, které hra po celou dobu hraní vyžadovala.
Tím se dostávám k tomu zajímavějšímu. S postavami jsem skončil na levelu 48 a herní čas dosáhl úctyhodných 214 hodin 30 minut. Prošmejdil jsem přitom většinu dostupných políček ve hře, vynechal jsem akorát těch několik cel v Chamber of Gorrors a pár pastí v Hall of the Dead, plus něco jsem asi zapomněl při různém mapovaní oblastí a dungeonů (sice jsem si to třeba zakreslil, ale už jsem na dotyčné políčko nestoupl). V komnatách jsem se tím pádem vyhnul většině bojů s bonusovými bossy. Savy mám, takže kdyby se mi někdy v budoucnu chtělo grindovat, můžu se k tomu kdykoliv vrátit.
Mapování hry bylo pohodové, jen chvilkama trochu zdlouhavé a pokreslil jsem přitom haldu papírů
Původní nadšení z překreslování map mě brzy přešlo, takže v pozdějších fázích jsem kreslil opět jen tužkou, popř. jsem modře vyznačoval vodní plochy a červeně pak neviditelné stěny v City of Sky. Zaznamenané mám jinak víceméně vše.
Hra mě na konci vyzvala k uložení pozice, což znamená, že vytvoří extra save pozici (soubor CRUSADER.END). Zatím jsem se o import do osmičky nepokoušel (nemám jí ani nainstalovanou). Nechci pokoušet štěstí, po sedmičce budu potřebovat pauzu, takže bych se nerad rovnou uvrtal do dalšího dílu
Sice vím, že nevydržím a nakouknu, ale na kompletní odehrávku to opravdu v tuhle chvíli nevidím.
V průběhu následujících dní bych se chtěl ještě tradičně pokusit o větší souhrn. Pokud jde o samotné hodnocení, sedmička je oproti šestce jednoznačně krok vpřed, ale za sto to nebude. Pár výhrad bych měl a předem už vím, že to samé se bude týkat i osmičky. Jde totiž o některé herní prvky, které mi ne zcela sedly, ale byl jsem je nakonec ochoten překousnout právě kvůli celkové kvalitě hry. Zapomenout však ne. Důvodem pro souhrn bude i rozbor obtížnosti. Sice jsem hru dohrál na Experta, ale pocity z toho nejsou takové, jaké bych čekal. Ostatně v tomto ohledu mají Wizardry v porovnání s Might and Magic 4-5 hodně společného
Nyní je čas na kafe a zaslouženou pauzu ...