Orkogre CastleDo hradu se mi nakonec zas až tak moc nechtělo, tak jsem si dal drobnou pauzu a ponořil se do toho pořádně až včera. Hrad kupodivu není nijak rozlehlý. Stěžejním bodem je hned první patro, které velikostně odpovídá zhruba prvnímu patru úvodního dungeonu u New City. Není však průchozí hned, podobně jako v řadě dungeonů šestky se tu prochází kombinovaně a dle toho, jak družina nachází klíče apod. První cesta vedla proto do vězení a odtud do kasáren.
Původně jsem si myslel, že jsem si díky okružní cestě vytvořil slušný náskok, ale hned první souboj v hradu byl pro mě nezdolný
Poněkud mi zatrnulo, ale byla to naštěstí náhoda, řada dalších přepadení byla slabších, ale stále tužších. Klíčové předměty pak hlídaly poměrně tuhé hlídky a bez přípravy to nemělo smysl zkoušet, tohle jsem opravdu nečekal. Zkušenosti za ně dosahují okolo 8000 xp, což mluví samo za sebe. Nějak si nedokážu představit, že bych sem vplul na 8. levelu.
U bojů už jsem nechal průchod emocím, myslím, že za ty desítky hodin už si to mohu dovolit
Mám totiž takový pocit, že hra mírně podvádí. U těch tuhých soubojů lze obecně vypozorovat jeden jev. Někdy družina dostane slušnou sadu hned v prvním kole a pak hra jakoby poleví a nechá hráči pocit zdání, že to je sice na hraně, ale už to zvládne ... no, nezvládne
V kontrastu s tím je druhý případ, kdy se mi povedlo první kolo perfektně rozehrát, víc jak polovina potvor byla ze hry, ale v druhém kole mi pár potvor v několika útocích za sebou nasázeno div ne maximální poškození. Jakoby hra záměrně kompenzovala celou výhodu, kterou jsem si vytvořil. Postupně jsem se naučil na tuto "taktiku" hry nenalítnout a v případě nevýhodně se vyvíjejícího souboje bez skrupulí loaduju.
Chvilku jsem zvažoval, že bych šel s obtížností na Normal, protože je dost možné, že to je jeden z mechanismů, jak hra udržuje našponovanou obtížnost, ale ty loady mi nevadí, takže zkusím pokračovat dále. Lili mi poskočila na další level, takže už umí IceBall a tipuju, že brzy bych mohl tu obtížnost zlomit samotnou silou družiny. Za sebe moc nevěřím, že expertní obtížnost udržím, protože rychlejší souboje bych asi uvítal více.
Mírně mi vadí jiná věc, a to jsou upgrade jednotek protivníka během boje. Hra to dělá docela chytře. I v tužší oblasti se lze střetnout s běžnou základní jednotkou, ale zatímco v lehčí oblasti se tato jednotka změní na něco málo silnějšího, v té tužší oblasti se z toho může vyloupnout něco nepříjemného. Rychlá likvidace protivníka hned v prvním kole by to krásně vyřešila, ale na to ještě zdaleka nemám. Zdánlivě pohodový souboj se tak může snadno zvrtnout v noční můru
V šestce to bylo samozřejmě taky, ale tady mi to přijde kapánek horší.
Ale abych zase neodvedl téma úplně jinam ...
V kasárnách jsem absolvoval dvojici tuhých soubojů o dva klíče. Jeden odemyká zdejší zbrojnici a druhý pak mříže dále v přízemním patře. Ve zbrojnici se dá nabrat slušný loot, ale nic extra. Nejzajímavější jsou vlastně nebojové předměty, třeba nasolené munčí maso a konzervované vnitřnosti
Munkové jsou nepřáteli gornů a jak vidno, poražení munkové slouží nejspíše jako potrava. Vzal jsem to vše sebou, kdo ví, k čemu se to bude hodit. Ve vězení je šestice zamčených dveří, ale k nim jsem našel klíče až později.
Nově odemčená část přízemí není vysloveně takovou výhrou, protože klíčové pozice jsou opět uzamčené. Z jedné truhly se mi povedlo vytáhnout vyleštěný podnos na jídlo. V jedné místnosti byla prosklená stěna a za ní opoidní zvíře a páka na stěně. Ihned mi došlo, že bych to zvíře měl asi nějak přesvědčit, aby zatáhlo za páku, ale nebylo čím. Vzpomněl jsem si u toho však na nabídku hostinského v New City, který nabízí banánovou mňamku
Proteď jsem se však vydal jedinou možnou cestou dolů.
V jedné místnosti jsem našel něco na způsob kartáče (Bone Combs & Brushes) a v druhé se zase objevila tajná chodba, leč končící zamčenou mříží. Inventář už mi přetékal, takže nastal ten správný čas pro návrat do New City, tedy do dungeonu vedle města, abych s pomocí fontánky mohl v klidu identifikovat vše, co jsem v hradu zatím našel a netrpěl nedostatkem many. Mno, nebylo toho mnoho, jen pár kousků stálo za ponechání, takže většina věcí šla na rozprodej.
Opoid mi na banánek skočil a ze zadu na mě pro změnu skočila skupinka rebelů
Po její likvidaci jsem se dostal k tlačítku, které odkrylo páku ke dveřím do trůnní místnosti. Nesměle jsem vkročil ...
Král Ulgar nebyl zrovna z naší přítomnosti nadšený, protože jsme součástí jistého proroctví, které nakonec vedlo k občanské válce mezi gorny. V podstatě je to od nás drzost, že jsme sem vůbec napochodovali, ale co už. Král ovšem není nikterak krvelačný, holt co se stalo, stalo se a nyní ho zajímal důvod, proč jsme přišli ...
V tuhle chvíli jsem byl rád za screenshoty, protože jsem si samozřejmě opomněl napsat přesné znění toho, co mi Boerigard říkal. Nakonec jsem tedy vyklopil The Dartaen Alliance is broken! a vyšlo to. Poté se mě král optal, zda-li bych se nechtěl stát součástí jeho nového plánu a po kladné odpovědi mi předal klíč od své skryté truhly v podzemí, že prý v ní najdu posvátný starý svitek. Tím moje audience skončila a tak jsem si zašel dolů a mříž odemkl nově získaným klíčem. Leč čekalo mě nemilé překvapení, truhlu nedávno někdo vybral
Měl jsem však i trochu štěstí, při cestě hradem jsem potkal krále ještě jednou a nyní si s ním šlo pohovořit (poté zmizel buhví kam). Při prohlídce jeho zboží jsem zjistil, že vlastní CRYSTAL Map. Zaskřípal jsem zuby, protože její cena byla 10 000 zlatých, ale nechtěl jsem nic riskovat a koupil jí. V té době jsem měl na účtu 16k zlatých, takže na mizinu mě to nedostalo. Není to asi onen svitek z truhly, ale alespoň mám něco.
V hradu mi stále zůstalo několik uzamčených místností, kterým vévodila Murkatosova svatyně - to je ten mág, co ho během povstání zavraždili. Kousek od zamčené mříže jsou na zemi stopy krve a při bližším ohledání jsem zjistil, že sem škvírou ve střeše proniká úzký paprsek světla. Vzpomněl jsem si na ten vyleštěný podnos, který by se dal použít jako zrcadlo, ale k čemu vlastně? Očividně se na tomhle místě mělo něco provést, ale ať jsem zkoušel použít vše možné, nic se nestalo. Dokonce jsem se točil se zrcadlem před mříží do svatyně, ale pořád nic. Nepomohlo ani chození po chodbách, čištění svícnů kartáčem a ... přitom stačilo, abych se postavil na tom místě pod střechou, otočil se k mříži čelem a teprve nyní podnos použil
Asi jsem nějaký přetažený no
Ve svatyni jsem pečlivě prohledal záchod a našel klíč od vězeňských cel a dopis na rozloučenou, neboť Murkatos svůj konec očekával, ostatně byl to on, kdo vpustil vrahy do hradu a stál za celým tím krveprolitím a občanskou válkou. V jedné z cel jsem otevřel propadlo do malé podzemní lokace se spawnujícími se potvorami a odtud jsem se dostal do skryté Murkatosovo svatyně. Radost byla předčasná, bafla na mě dvojice tuhých spekter, které jsem sundal až po několika pokusech. Byly dost odolné a hlavně nebezpečně kouzlily. Po jejich definitivní smrti se zjevil duch Murkatose, pověděl mi, jaká byla jeho role v celém příběhu povstání a nakonec mi poradil, že to co hledáme, najdeme v hrobce Vilet Kanebe ve starém kostele v Nyetalinthu.
Při průzkumu místnosti jsem našel pár svitků, kouzelnický knih a bonsaj
S pomocí jednoho kouzelného tlačítka jsem se poté dostal do podivné místnosti s truhlou, kde pode mnou cvakla past s kouzlem Silence a vybafla na mě přesila Spectral ravenů. Chvilku trvalo, než jsem se zorientoval v tom, co se vše přihodilo, protože bez kouzlení je to pro mě konečná, ale jak jsem po dalším loadu zjistil, pasti se dá zčásti odolat (nezasáhne všechny členy družiny), takže jsem se nejprve prospal, nahodil ochrany a pak to šel zkoušet znovu. Po pár pokusech se mi podařilo získat na bojišti kontrolu a veeelmi pomalu jsem se prosekával k vítězství. Taky za to bylo skoro 20 000 xp.
Truhla obsahovala kouzelnické šaty, klíč Key of Azure a Gem of Power. Šaty dostala Lili a Gem of Power Elemir. On je to totiž ve skutečnosti hodně zajímavý předmět. Sice vypadá jako náhrdelník, ale při pokusu o nasazení hra nabídne možnost vyvolat jeho sílu. Tohle mi dělalo i pár předmětů v šestce, ale nějak jsem to nezkoušel. Nyní jsem to ovšem zkusil a Elemirovi se mezi skilly objevila nová záložka (Personal) a v ní skill Power Strike. Je to kategorie skillů, o kterých manuál píše, ale nepíše, jak se k nim dostat, toto je tedy jeden ze způsobů
Co Power Strike dělá tuším, jeho analogií by měl být Lethal Blows z Grimoire. Elemir by se tak mohl stát obstojným parťákem obou ještěráků s Kirijutsu.
Cesta ze skryté svatyně vede do přízemí a Key of Azure odemyká poslední zbylou mříž v hradu, za kterou se nachází místnost s léčivou fontánkou - obnovuje manu. Hned jsem toho využil a Eona identifikovala veškerý nový loot. Bylo totiž na čase vrátit se do New City, přebytky rozprodat a popřemýšlet, co dále.
Chvilka oddychu v New CityAni nevím proč, ale napadlo mě zajít do obchodu Arms of Argus a znovu vyprudit nevrlého vyhazovače. Pořád mi vrtalo hlavou, od koho dostanu doporučení, tak jsem znovu zkusil pár jmen, ale pak jsem si vzpomněl, že bych to možná měl zkusit jinak. Z dřívějších rozhovorů s NPC vím, že Arms of Argus slouží jako černý trh, tak jsem na strážce vybafl BLACK MARKET a bylo vymalováno
Zalekl se síly mého hlasu a z obav před vyzrazením mě zatáhl dozadu a nechal mě nakouknout na svou nabídku.
Rossarian, jak se prodejce jmenuje, je ve skutečnosti milý nosorožík, jeho zboží za moc nestojí, protože nemá nic, co by se mi hodilo, nebo co bych už neměl, ale dá se s ním dobře popovídat na téma Old City. Prozradil mi, že vstup do této lokace je ukryt v Condemned Area. To samozřejmě vím, jen nevím, jak ho otevřít
a to už mi neřekl.
Zkusil jsem to proto znovu přes profesora Wunderlanda, ale po pár pokusech jsem měl už jeho příběhu tak akorát dost, všechno to prostě končí legendou o Sacred Stone a nic jiného mě za otázky nenapadá. Zkusil jsem si s ním alespoň vyměnit Lore a tady jsem poprvé zajásal ... dobře věděl, že CRYSTAL Map je v našich rukou, ale k tomu mi prozradil, že FOOL Map mají Dane. Původně jsem si myslel, že bych se vydal na východ a přes řeku, ale asi půjdu nejprve navštívit Dionysceus, než mi tenhle kus mapy taky někdo vyfoukne.
DionysceusKdyž jsem do věže vstupoval, neměl jsem tušení, co přesně mě tu čeká. Dle analogie s ostatními územnímy celky by měl Dionysceus suplovat město a opravdu to tak zčásti je. Ve věži sice dochází k náhodným soubojům, ale potkal jsem tu zatím i několik přátelských NPC.
Prvním je Almagorte hned v přízemí, anebo možná lépe prvním patře veže, u kterého se lze zapsat do společenství. Poplatek je 100 zlatých, ale vysloveně nutné to asi prozatím není. Přízemí jsem si nejprve otestoval nanečisto a při loadu jsem Almagorta vynechal. Beztak mi položil jednu otázku, na níž jsem neznal odpověď a rozhovor pak stejně směřuje ke zkoušce.
Jednotlivá patra jsou poměrně malá, ale prošpikovaná pevnými hlídkami. Na východě prvního je skryté tlačítko, které vede do Temple of the Initiate. Smyslem všech zkoušek bylo dosud najít Golden Idol, umístit ho na příslušný oltář a tím se otevřou dveře směrem na další patro a k další zkoušce.
Není to samozřejmě tak snadné, byť první patro mě překvapilo svou jednoduchostí, která odpovídá zhruba lesu na západ od New City. Družinu přesto čeká jeden tužší boj se spektrami (ale jednodušší než v Orkogre Castle) a přežití jedné zraňující pasti, která je před vstupem k oltáři. Odměnou je setkání s Tallonem, který družině pogratuluje ke splněnému Initiate testu, vybere poplatek a pošle družinu dál.
Druhé patro věže obsahuje Temple of Divine Power a tuhost bojů o kousek poskočila. Hned v úvodu je potřeba vyřešit rébus s propapadly, které se různě popřeskupují pomocí našlapování na specifická místa. Smyslem je uvolnit si cestu na druhý konec sálu. Na SV patra je situován Belcanzorův obchod Magik Emporium, což je ten samý obchod jako v New City. Na prvním patře se totiž dal najít leták, který mi prozradil, že přes den obchoduje Belcanzor ve věži a v noci v New City.
Po průchodu druhým patrem jsem byl přijat do řádu Holy Canon a přede mnou se objevilo třetí patro a Temple of Eternal Nights. Lokace je poplatná svému jménu, protože většina patra se prochází ve tmě, ale to mě nijak nerozhodilo. V současné chvíli se blížím k jeho dokončení.
Boje už jsou celkem na úrovni a nejspíše bude dále přituhovat. Jsem zvědav, kolik toho zvládnu projít. Původně mě snadnost bojů překvapila, ale je vidět, že věž není tak zcela přístupná málo vytrénovaným družinám. Těžko říci, jestli ty zkoušky na nižších patrech mají nějaký reálný význam, trochu se obávám, že hlavní výhrou bude až projití celé věže.
Ale teď ještě k lehké rekapitulaci. V Orkogre Castle jsem strávil necelých 9 hodin a nějaký čas zabraly i aktivity mimo hrad (rozprodej lootu). V Dionysceu mám za sebou zatím 4 hodiny. Dohromady to dělá už 44,5 hodiny. V porovnání s Wizardry 6 bych už byl v polovině, ale u sedmičky si nedovolím ani odhadnout, jak daleko jsem
Vůbec nemám představu. Z věže už potom pošupajdím na území munků, ale i tam mě čeká přinejmenším několik hodin mapování cest. Družina mi krásně poskočila na level 11 (Elemir 12) a z pohledu výbavy už se to taky začíná lepšit.